8 C 58/2023

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 800 Kč

I. Řízení se zastavuje co do částky 1 680 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 220 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně se co do částky 15 400 Kč zamítá.

IV. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 7. 11. 2022 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost zaplacení částky 17 300 Kč s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované dne 28. 4. 2022 na základě její žádosti spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, původně splatný dne 31. 5. 2022. Žalovaná využila svého práva prodloužit splatnost v souladu článkem 5.3 smlouvy, v důsledku čehož splatnost úvěru nastala dne 30. 7. 2022, za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit sjednaný poplatek. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet s řádnou pečlivostí dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně provedla jako první krok tzv. pre-scoring, na základě kterého byla vyhodnocena řada relevantních, individuálních parametrů (např. věk žadatele, obec a kraj bydliště, kvalitu a časovou osu žádosti apod.). Na základě vyhodnocení získala žalovaná skóre, které převyšuje práh 355 a je první nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně si od žalované vyžádala potvrzení o příjmech formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem. Z těchto podkladů žalobkyně vypočetla průměrný čistý měsíční příjem žalované minimálně 35 130 Kč. Žalobkyně disponuje doklady o příjmech žalované za dvě období, kdy ověřila, že příjem žalované nepochází výhradně z dávek od státu, ale z její pracovní činnosti. Na výdajích žalobkyně zohlednila měsíční výdaje žalované ve výši 5 277 Kč za bydlení a energie a 5 764 Kč na osobní výdaje. Žalobkyně provedla lustraci centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kde žalovaná neměla žádný záznam. Dále provedla ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů (REPI), který provozuje [právnická osoba] – [anonymizováno 5 slov]. Z tohoto registru bylo zjištěno, že žalovaná má další pravidelně měsíční splátky, se kterými žalobkyně dále počítala na výdajové stránce žalované, jako pravidelné měsíční splátky u žalované byla zjištěna částka 6 000 Kč. Žalobkyně vzala v úvahu fakt, že žalovaná v minulosti se žalobkyní uzavřela jiné úvěrové smlouvy, které řádně splatila. Žalobkyně uplatňuje žalobou náklady spojené s uplatněním pohledávky, kdy dle článku 7.4. smlouvy žalobkyně odeslala žalované doporučeně dvě upomínky k úhradě, za které byla naúčtována náhrada vynaložených nákladů stanovená částkou 450 Kč, respektive 650 Kč. Žalovaná na upomínky nereagovala, žalobkyně byla nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení, za toto byla žalované naúčtována dle článku 7.4. smlouvy o spotřebitelském úvěru náhrada nákladů na toto pověření ve výši 1 500 Kč. Tato částka představuje poplatek inkasní agentuře na náhradu jejich nákladů – korespondence, telefonáty, administrativa, služby dodavatelům a inkasní pracovníci v terénu. Další náklady jsou částky vynaložené na odesílání SMS a e-mailových upomínek a telefonování dlužníkovi po splatnosti. Žalovaná uhradila pouze částku 1 200 Kč, o kterou byl žalovaný nárok ponížen. Žalovaná uzavřela na vlastní žádost se žalobkyní dohodu o narovnání, ve které se zavázala uhradit pohledávku ve výši 17 300 Kč v 10 měsíčních splátkách po 1 730 Kč splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje následujícím kalendářním měsícem, a to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná neuhradila žádnou splátku, dluh se stal ve zbylé výši splatným. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2022 odeslanou jí doporučeně.

2. K částečnému zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 19. 12. 2022, č. j. EPR 305607/2022-9 řízení částečně zastavil co do částky 500 Kč. Předmětem řízení tedy zůstalo zaplacení částky 16 800 Kč.

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen k odporu žalované. Žalovaná v odporu uvedla, že smlouvu o úvěru [číslo] uzavřela dne 28. 4. 2022, kdy jistina činila 6 000 Kč a úrok 1 680 Kč, celkem měla tedy být vrácena částka 7 680 Kč. Úroková sazba při řádném splácení byla stanovena ve výši 39 % ročně, což je však v rozporu s judikarním stropem, který se ustálil na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé RPSN, takové ujednání je tedy v rozporu s dobrými mravy a smlouva je absolutně neplatná. Dle žalované je smlouva o úvěru absolutně neplatná i z důvodu nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. K uzavření smlouvy se žalobkyní proběhlo telefonicky. Žalovaná doložila poslední dvě výplatní pásky a výpis z účtu. Dokumenty nahrála do klientské sekce, následně proběhlo schválení úvěru a elektronické podepsání smlouvy. Zástupce žalobkyně tehdy nezajímaly žádné další údaje týkající se příjmu žalované, především se vůbec nezajímal o výdajovou stránku domácnosti. Taktéž se neptal na případné další finanční závazky a jak je zvládá splácet. Pohyby na bankovním účtu, jehož výpis žalobkyni předkládala vypadaly tak, že na účtu byly velmi nízké pohyby jasně vykazující nepoměr mezi příjmem a výdaji na měsíční splátky úvěrovým společnostem. V období podpisu smlouvy u žalobkyně žalovaná platila na splátky několika úvěrů u nebankovní společností. Celkem hradila na úvěr u [právnická osoba], měsíční splátky 3 221 Kč a 2 022,83 Kč, na úvěr u [právnická osoba] částku 1 800 Kč měsíčně. Dále měla žalovaná tři úvěry u [právnická osoba], částku 459 Kč hradila na úvěru u [právnická osoba], na úvěry hradila u [právnická osoba], měsíčně 398 Kč a 1 500 Kč, další tři úvěry měla u [právnická osoba] v celkové měsíční splátce 8 299 Kč, u [právnická osoba] hradila měsíční splátku 4 484 Kč, dále měla jednorázový úvěr u [právnická osoba] ve výši 6 188 Kč a revolvingový úvěr u [anonymizováno] [právnická osoba] s úvěrovým limitem 50 000 Kč a pohyblivou měsíční splátkou. V té době byla zaměstnána u [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] s průměrným příjmem 21 504 Kč. Nemohla si vystačit se svými příjmy tak, aby pokryla nezbytné životní potřeby a poplatila všechny splátky úvěrovým společnostem, snažila se to vykrývat jinými půjčkami, bohužel se stále hlouběji dostávala do dluhové spirály, proto si zařídila úvěr u žalobkyně a byl jí schválen. Žalobkyně se na jiné případné finanční závazky a schopnost tyto splácet žalované při uzavírání úvěrové smlouvy vůbec neptala. Důvodem, proč si brala právě tuto půjčku, bylo především splácení předchozích závazků. Žalované přijde nevěrohodné, že by v registrech dlužníků vykazovala negativní výsledek. Při uzavírání smlouvy se žalobkyní žalovaná nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nastaveného úvěru. Od března 2020 se žalovaná potýká se závislostí na online hazardních hrách, díky čemuž si z nedostatku financí začala brát nebankovní úvěry. Žalovaná byla na rodičovské dovolené a od léta 2020 nastoupila zpět do zaměstnání na částečný úvazek. Rodičovský příspěvek vyčerpala v listopadu 2021 září 2021 už pro ni byla situace nezvladatelná a vyhledala pomoc organizace [anonymizováno] pro nelátkové závislosti, kam od října 2021 pravidelně dochází. Zároveň si zajistila zákaz hraní od Ministerstva financí a začala spolupracovat s dluhovou poradkyní organizace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], která jí pomáhá dostat se z dluhové pasti.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 28. 4. 2022 žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně jako úvěrující poskytla žalované jako úvěrované úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalované. Smluvní strany si ujednaly úrok z úvěru ve výši 39 % ročně. Dle článku 4.4 smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč, který je splatný společně s jistinou úvěru a úrokem. Pro případ, že úvěrovaný vrátí úvěr řádně a včas, zavázal se úvěrující poskytnout úvěrovanému slevu z poplatku za poskytnutí úvěru, a to tak, že poplatek po slevě bude činit 1 488 Kč; v takovém případě uhradí úvěrovaný úvěrovanému poplatek za poskytnutí úvěru přímo ve výši po slevě. Dle článku 5.1 smlouvy byla žalovaná povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů včetně veškerých plateb, k nímž se ve smlouvě zavázala, a to bezhotovostně v jediné splátce na bankovní účet úvěrujícího, tj. vrátit jistinu spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Dle článku 5.3 byla žalovaná oprávněna požádat o prodloužení splatnosti úvěru o 15 dnů s tím, že za prodloužení se účtuje poplatek ve výši 20 % jistiny úvěru. Taková částka, kterou tedy byla dle smlouvy žalovaná povinna vrátit, součet jistiny poskytnutého úvěru, úroku a poplatku (byla rovna částce 12 600 Kč, nebo v případě slevy za včasné splacení je celková částka k vrácení 7 680 Kč). Dle článku 7.1 v případě prodlení úvěrovaného s plněním dluhu byl úvěrující oprávněn požadovat náhradu všech nákladů, které mu vznikly v důsledku prodlení úvěrovaného, úroky z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Dle článku 7.2 smlouvy bylo ujednáno, že za porušení povinnosti, které jsou nepeněžní povahy, je úvěrující oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení, a to nepředloží-li úvěrovaný potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně povinnost informovat úvěrujícího, že k danému dni není v zaměstnaneckém či pracovním poměru, dále pak pro případ, že není předloženo potvrzení příslušného soudu, že vůči němu nejsou vedena soudní řízení, potvrzení nesmí být starší tří měsíců. Dle článku 7.4 smlouvy bylo sjednáno, že poplatek za první upomínku v případě prodlení úvěrovaného s vrácením úvěru činí 450 Kč, za druhou upomínku činí poplatek 650 Kč a za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury činí poplatek 1 500 Kč.

5. Žalobkyně předložila soudu dohodu o narovnání uzavřenou mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 11. 10. 2022. Předmětem narovnání dle této dohody jsou veškerá práva věřitele, která plynou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základy byla dlužníkovi věřitelem poskytnuta půjčka 6 000 Kč, kterou byl dlužník povinen vrátit nejpozději do 30. 7. 2022 spolu s poplatkem ve výši 6 408 Kč a úrokem ve výši 192 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužník poskytnou půjčku včetně poplatku věřiteli řádně a včas nevrátil, je povinen uhradit věřiteli celkem 17 300 Kč. Tato částka se sestává z jistiny půjčky 6 000 Kč, úroku za půjčku 192 Kč, poplatku za poskytnutí půjčky 6 408 Kč, smluvní pokuty za porušení smluvních povinností 5 900 Kč (z toho poplatek za uzavření splátkového kalendáře 1 500 Kč, pokuty dle bodu 7.2 smlouvy 1 800 Kč, pokuty za odeslání upomínek 2 600 Kč). Žalovanou bylo již uhrazeno 1 200 Kč. V odstavci I. 2. této dohody je uvedeno, že nárok na pohledávky věřitele ze smlouvy v celkové výši dle odst. I. tohoto článku je pro dlužníka sporným a neuznává ho v plné výši. V odstavci II. je uvedeno, že účastníci se dohodli, že se veškerá vzájemná práva a vzájemné závazky či pohledávky vzniklé ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nahrazují v celém rozsahu následujícími právy a povinnostmi:„ Dlužník se tímto zavazuje, že uhradí věřiteli dlužnou částku v celkové výši 17 300 Kč (dále také jako„ pohledávka“) dle níže uvedeného splátkového kalendáře na účet [právnická osoba], [anonymizováno], č. účtu: [bankovní účet]“. Dlužník se zavazuje částku 17 300 Kč uhradit v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 1 730 Kč vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje následujícím kalendářním měsícem pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť i části jediné sjednané splátky, přičemž první splátka je splatná do 10 dnů od podepsání dohody dlužníkem.

6. Podle § 1903 odst. 1 o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné a pochybné. 7. „ Předpokladem narovnání jsou – posuzováno z hlediska dosavadního sporného či pochybného závazku – ústupky obou stran (§ 1903 7). S názorem, vyjádřeným již v důvodové zprávě k § 321 a násl. ObčZ 1950, podle něhož je jako narovnání třeba posuzovat i případy, kdy si strany vzájemné ústupky nečiní, nelze souhlasit. Ustupuje-li jen jedna strana závazku, jde ve skutečnosti o uznání dluhu (§ 2053) nebo o jeho prominutí (§ 1995). Kvalifikovat uvedené případy jako narovnání by znamenalo, že se tím zastírá skutečná povaha příslušných právních jednání (§ 555).“ (Občanský zákoník V. závazkové právo Z. obecná část, § 1721 – 2054, prvé vydání 2014, s .818 – 824: B. Dvořák).

8. Soud dohodu o narovnání hodnotí jako neplatnou, jestliže není splněn předpoklad narovnání, tedy ústupky obou stran. V dohodě o narovnání žalobkyně jako věřitel vyčísluje pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru proti prohlášení žalované, že žalovaná tento dluh považuje za sporný a neuznává jej v plné výši. Obsahem narovnání je pak závazek žalované zaplatit právě žalobkyní vyčíslenou částku 17 300 Kč, aniž by tedy ze strany žalobkyně došlo k jakémukoliv ústupku ohledně výše pohledávky. Soud tedy nemůže uzavřít, že mezi účastníky došlo platně k narovnání sporného závazku. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podmínkou pro uznání je však to, že se uznání musí stát bez jakýchkoliv výhrad. Žalovaná v listině„ dohoda o narovnání“ však výslovně prohlašuje, že nárok žalobkyně na zaplacení pohledávky ve vyčíslené výši je pro ni sporným a tuto pohledávku neuznává v plné výši. Toto prohlášení žalované je naprosto v rozporu s uznáním dluhu, žalovaná neprojevuje vůli uznat existenci dluhu, naopak výslovně prohlašuje spornost dluhu. Soud tedy toto jednání nehodnotí ani tak, že žalovaná dluh vůči žalobkyni uznává.

9. Smlouva o úvěru byla uzavřena účastníky za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní.

14. Žalovaná k odporu přiložila smlouvy, které uzavřela jako úvěrovaná s poskytovateli úvěru. Dne 21. 7. 2021 žalovaná uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] poskytovatelem [právnická osoba], [IČO], se sídlem u [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] – [část obce], na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč dne 22. 7. 2021, doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 12 měsíců s tím, že úvěr spolu se sjednaným úrokem bude uhrazen v pravidelných měsíčních splátkách po 7 072 Kč [právnická osoba] dále žalovaná uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] dne 9. 6. 2021. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala spolu se sjednanými úroky zaplatit ve 12 měsíčních splátkách po 2 127 Kč. Dne 1. 3. 2021 žalovaná uzavřela s poskytovatelem [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který byla žalovaná povinna se sjednaným úrokem zaplatit ve 12 měsíčních splátkách po 2 823 Kč počínaje dnem 14. 3. 2021. Dne 15. 5. 2021 žalovaná uzavřela s poskytovatelem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 19 932 Kč s délkou platnosti 120 dnů. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě smlouvy [číslo] poskytl žalované úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč výpisem z účtu č. [bankovní účet] žalovaná doložila, že k datu 31. 3. 2021 byla vyčerpaná částka tohoto úvěru ve výši 10 012,58 Kč [ulice] splátka tohoto úvěru činila 500 Kč. Dne 18. 2. 2021 žalovaná uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr až do celkového úvěrového limitu 50 000 Kč, úvěr byl splatný v měsíčních splátkách, které odpovídaly jedné pětině částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimální částka splátky však činí 300 Kč. Dne 26. 9. 2020 žalovaná uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru s [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 32 662 Kč v 30 měsíčních splátkách po 2 552 Kč [právnická osoba] žalovaná dále uzavřela dne 25. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, spolu se sjednaným poplatkem byl úvěr splatný ve splátkách 2 009 Kč měsíčně. Žalovaná s [právnická osoba] dále uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 14. 11. 2020, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, úvěr spolu s poplatkem byl splatný v 30 měsíčních splátkách po 3 738 Kč měsíčně.

15. K výzvě soudu ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu předložila listinu„ posouzení úvěruschopnosti žadatele“, jejíž přílohou je výpis z centrální evidence exekucí, výpis z účtu žalobkyně ke dni 6. 9. 2021 ohledně došlé platby 1 Kč z účtu žalované, fotokopie občanského průkazu žalované, vybrané pohyby na účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 8. 4. 2022 do 27. 4. 2022 a výplatní listina žalované od zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [město] za období 02/ 2022. Žalobkyně dokládá výpis z centrální evidence exekucí, kdy ke dni 28. 4. 2022 bylo nalezeno 0 exekučních titulů pro žalovanou. Žalobkyně měla k dispozici výplatní listinu zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [město], za období 02/ 2022, dle kterého čistý plat žalované činil 19 370 Kč, žalované bylo vyplaceno 51 044 Kč, jestliže jí byl vyplacen daňový bonus ve výši 31 674 Kč. Výpisem ze svého účtu pak žalovaná doložila, že dne 8. 4. 2022 jí byla vyplacena [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] částka 19 215 Kč. V listině posouzení úvěruschopnosti žadatele, která není žalovanou, podepsána pak žalobkyně uvádí, že příjmy žalované činí 35 130 Kč, výdaje na bydlení 5 277 Kč, osobní výdaje 5 764 Kč a jiné půjčky 6 000 Kč. V kolonce„ registr úvěru REPI“ je vyplněno, že ke dni 28. 4. 2022 bylo celkem po„ celkem po splatnosti: 30 561 Kč, napůjčováno: 30 000 Kč (zbývá 30 561 Kč) otevřených smluv: 1, otevřeno vymáhání: 0“. Dále je uvedeno, že v registru ISIR má žalovaná 0 záznamů.

16. Žalovaná se ke své výplatě za období měsíce února 2022 vyjádřila tak, že je zaměstnána jako [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova], za období února 2022 jí byla na odměně za covid-19 vyplacena odměna, jednalo se pouze o jednorázovou odměnu. V této době chodila na brigádu, kdy dosahovala příjmu kolem 5 000 Kč měsíčně, jednalo se o testování na covid-19. Žalovaná měla vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem ve věku 6 a 2 let. Je vdaná, její manžel je zaměstnán s příjem 40 000 Kč měsíčně, splácí hypotéku. Za bydlení hradí měsíčně 8 000 Kč spolu s platbou 1 500 Kč za elektřinu. V době, kdy uzavírala se žalobkyní smlouvu byly v běhu úvěry, k nimž soudu překládá smlouvy, splátky činily tehdy celkem cirka 25 000 Kč měsíčně.

17. Soud ve věci provedl dále důkazy, a to spisy vedenými u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 46/2022, ve které se žalobkyně [právnická osoba], proti žalované domáhala zaplacení částky 59 344 Kč s příslušenstvím žalobou podanou dne 11. 3. 2022. Dále v řízení vedeném pod sp. zn. 2 C 33/2022 se žalobkyně [právnická osoba], proti žalované domáhala zaplacení částky 58 173 Kč s příslušenstvím žalobou podanou u soudu dne 11. 3. 2022. Žalobou podanou u soudu dne 7. 9. 2022 se v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 297/2022 domáhá žalobkyně [právnická osoba] proti žalované zaplacení částky 23 865 Kč s příslušenstvím, kdy ve všech třech případech se jedná o nároky žalujících na základě spotřebitelských smluv, jak jsou i ostatně shora žalovanou dokládány.

18. Soud s ohledem na shora uvedená zjištění uzavírá, že žaloba žalobkyně je nedůvodná. Závazkový vztah žalobkyně a žalované vzniklý na základě smlouvy o úvěru soud posoudil tak, že smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor s citovanými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně byla jako poskytovatel povinna s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, a to nejen na základě informací získaných od žalované o výši jejích příjmů, ale věrohodně prověřit, zda je žalovaná schopna dostát svému závazku. Žalobkyně poskytla úvěr žalované na základě předložení toliko dvou výplatních pásek, ze který bylo možno zjistit, že žalovaná dosáhla čistého měsíčního příjmu ve výši 19 215 Kč a 19 370 Kč. V žádném případě nemohlo být zjištěno, že žalovaná pravidelně dosahuje příjmu 35 000 Kč, se kterým uvažovala žalobkyně. Z předložené výplatní pásky za období 02/ 2022 bylo zjištěno, že žalované byl v tomto měsíci vyplacen daňový bonus ve výši 31 674 Kč. Žalovaná pak vypověděla, že se jednalo o odměny za covid-19, jestliže pracuje jako ošetřovatelka v domově seniorů. Z výplatní pásky jednoznačně vyplývá, že plat činí pouze částku 19 370 Kč, nelze pak uvažovat o mimořádně vyplacené částce jako o pravidelném běžném příjmu žalované. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně nikterak neuvažovala o tom, že žalovaná má vyživovací povinnosti ke dvěma nezletilým dětem. Žalovaná vypověděla, že nijak nedokládala výši svých výdajů, nebyla na to ani dotazována. Ostatně i z formuláře o posouzení úvěruschopnosti žadatele, který soudu poskytla žalobkyně, nevyplývá, že by nějakým způsobem byly podrobně zkoumány výdaje žalované, že by žalovaná k tomuto žalobkyni předložila potřebné podklady. Byť žalobkyně uvádí, že učinila dotaz v registru úvěru REPI, takový příslušný výpis z tohoto registru nebyl žalobkyní předložen. Toliko se ve formuláři o posouzení úvěruschopnosti objevuje údaj, že po splatnosti má žalovaná 30 561 Kč na základě jedné otevřené smlouvy. Takové zjištění, které není ani nijak dokládáno, však naprosto neodpovídá tomu, co bylo soudem zjištěno z předložených smluv žalovanou, a skutečnosti, že i u Okresního soudu byly právě v předmětném období vedeny řízení o zaplacení peněžitých částek na základě spotřebitelských smluv, kdy i ostatně částky, které byly žalovány jsou vyšší, nežli je v registru uvedená částka po splatnosti. Při hodnocení toho, že žalovaná dosahuje příjmu cca 19 000 Kč měsíčně, má vyživovací povinnost k nezletilým dětem, má další závazky po splatnosti, nemohla žalobkyně učinit závěr, že zjištěný příjem bude postačovat k řádnému hrazení sjednané splátky poskytnutého úvěru. Soud má za to, že žalobkyně svou povinnost prověřit úvěruschopnost dlužníka nesplnila. Při poskytnutí úvěru žalobkyně disponovala neověřenými informacemi o tom, zda a jaké další závazky žalovaná má.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Soud uzavřel, že žalobkyně poskytla úvěr žalované v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu. Nárok žalobkyně v takovém případě soud hodnotil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

25. Za situace, kdy soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou, soud posuzuje případný nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, které je žalovaná žalobkyni povinna vydat. Žalobkyně na základě smlouvy vyplatila žalované na účet částku 6 000 Kč, toto bylo mezi účastníky nesporné. Žalobkyně vzala žalobu ve dvou případech zpět, a to co do částky 500 Kč uhrazené žalovanou dne 22. 11. 2022 a částky 1 680 Kč žalovanou uhrazené dne 11. 1. 2023, ohledně těchto částek, to je celkem 2 180 Kč, bylo řízení zastaveno. Žalovaná dále výpisem ze svého účtu č. [bankovní účet] doložila, že dne 9. 9. 2022 uhradila žalobkyni částku 1 200 Kč, dne 1. 8. 2022 částku 1 200 Kč a dne 8. 6. 2022 částku 1 200 Kč Celkem žalovaná uhradila žalobkyni částku 5 780 Kč. Jestliže byla žalobkyni poskytnuta částka 6 000 Kč na její účet, žalovaná žalobkyni dosud uhradila 5 780 Kč, je povinna doplatit žalobkyni částku 220 Kč. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 220 Kč v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

26. Ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, které by náleželo podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žalovaná se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, bylo proto rozhodnuto tak, že se jí právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.