8 C 58/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva a zaplacení 500 000 Kč

I. Žaloba žalobce, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem věcí nemovitých zapsaných u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , číslo, a tam označených jako pozemek parcelní č. , číslo, – trvalý travní porost o výměře 3152 m2 a pozemek parcelní č. stavební , číslo, – zastavená plocha a nádvoří o výměře 107 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba, se zamítá.

II. Žaloba žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 500 000 Kč se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 130 556,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce žalobou došlou soudu dne 25. 3. 2024 navrhl, aby soud určil, že je žalobce vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemkové parcely č. , číslo, – trvalý travní porost o výměře 3 152 m2 a stavební parcely č. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 107 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – jiná stavba v katastrálním území , adresa, , dále aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 500 000 Kč s odůvodněním, že dne 24. 11. 2016 žalobce jako dárce uzavřel se žalovaným, coby nevlastním synem, jako obdarovaným, darovací smlouvu na základě které žalobce žalovanému daroval pozemek parcelní č. , číslo, o výměře 3 475 m2 – trvalý travní porost v katastrálním území , adresa, . V důsledku chování žalovaného však byl žalobce předmětný dar nucen odvolat, žalovaný však odvolání daru neakceptoval a neposkytl součinnost k zajištění přepisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Žalobce je proto nucen podat žalobu, kdy právní zájem na určení vlastnického práva spatřuje v uvedení skutečného stavu ohledně vlastnictví, a stavu zapsaném v katastru nemovitostí soulad. Předmět daru byl v mezidobí rozdělen na pozemkovou parcelu č. , číslo, – trvalý travní porost o výměře 3 152 m2, stavební parcelu č. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 217 m2 jeho součástí je stavba č. p. , číslo, – rodinný dům, a stavební parcelu č. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 107 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – jiná stavba. V době darování byl žalobce se žalovaným domluven, že si na části předmětu daru postaví rodinný dům. Nejdříve mu žalobce chtěl darovat pouze část pozemku ke stavbě rodinného domu, žalovaný ale tvrdil, že ještě přesně neví, jak velká tato část pozemku bude, resp. kam až bude stavba domu sahat, proto bylo ujednáno, že na něj převede celý pozemek č. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný se ústně zavázal, že po výstavbě rodinného domu na něj zbytek pozemku (po oddělení té části, na které bude vystavěn dům) převede zpět. Vzhledem k rodinným vztahům, kdy v době darování byla matka žalovaného jeho manželkou, neměl žalobce důvodu slibu žalovaného nevěřit. Na pozemku, který měl žalovaný převést, žalobce zamýšlel vybudovat sklad a zbytek darovat vlastnímu synovi , jméno FO, . Žalovaný po výstavbě domu svůj závazek nedodržel, ač sliboval, že tak učiní. Proto žalobce v mezidobí skutečně na stavební parcele č. , číslo, sklad vybudoval, vše s vědomím a souhlasem žalovaného. V důsledku chování žalovaného žalobce dar odvolal pro nevděk, odstoupil od darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2016, a to dopisem ze dne 20. 12. 2023. Nevděk žalovaného žalobce spatřuje jednak v tom, že žalovaný nedodržel závazek ke zpětnému převodu části předmětu daru zpět na žalobce, kdy naopak žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně žalobce vyzval k vyklizení stavební parcely č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , kde žalobce na své vlastní náklady vybudoval sklad. Další důvod, pro který žalobce rozhodl dar odvolat bylo to, že dne 26. 7. 2021 žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 380 000 Kč, a to na základě smluvního ujednání. Bylo domluveno, že žalovaný zápůjčku vrátí poté, co k tomu bude vyzván. Částka 380 000 Kč byla poskytnuta převodem na bankovní účet žalovaného dne 26. 7. 2021. Po opakovaném vyzvání ke vrácení zápůjčky však žalovaný nevrátil ničeho. Proto se na něho žalobce obrátil prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 3. 7. 2023, kterým byl žalovaný vyzván k vrácení zápůjčky nejpozději do 12. 7. 2023. Na to žalovaný sdělil, že žádnou zápůjčku neposkytl, částka 380 000 Kč měla dle něho být platbou za vyfakturované práce. Žalobce podal žalobu na plnění, soud vydal elektronický platební rozkaz a poté žalovaný uhradil žalovanou částku i s příslušenstvím. Žalovaný zpočátku dobrovolně svůj dluh vůči žalobci nesplnil, navíc výslovně popřel poskytnutí zápůjčky. Tuto vrátil až po podání žaloby, resp. po vydání elektronického platebního rozkazu Okresním soudem v Prachaticích ze dne 31. 7. 2023, č. j. EPR , číslo, který nabyl právní moci dne 22. 8. 2023. Žalobce si toto chování vysvětluje tak, že při tvrzení o neposkytnutí zápůjčky žalovaný lhal a následně si zřejmě uvědomil možné důsledky svého chování ve vztahu k možnosti odvolat dar pro nevděk. Částka 500 000 Kč, jejíž zaplacení se žalobce domáhá, představuje náhradu v penězích, která odpovídá hodnotě části daru v době uzavření darovací smlouvy, jestliže po odvolání daru není možné, aby žalovaný vrátil žalobci pozemek, a to stavební parcelu č. , číslo, ve stavu, v jakém byl darován, jelikož k této parcele přirostla stavba rodinného domu a stala se jeho součástí. Jedná se o rodinný dům žalovaného. Stavební parcela č. , číslo, může být žalobci vydána zpět, byť v mezidobí na ní byla vybudována také stavba skladu, který kompletně vybudoval a financoval žalobce za souhlasu a s vědomím žalovaného.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jestliže dle něho nenastaly skutečnosti, kterými by byly splněny zákonné podmínky pro vrácení daru či pro úhradu narovnání ve výši 500 000 Kč. Dle žalovaného předmětný pozemek parcelní č. , číslo, v katastrálním území , adresa, patří do společného jmění manželů, a to žalobce a jeho bývalé manželky, matky žalovaného. Manželství trvalo od 14. 2. 2004 a pozemek byl nabyt na základě kupní smlouvy ze dne 11. 9. 2015 do společného jmění manželů. Darovací smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným dne 24. 11. 2016 absentuje jakékoliv tvrzení o údajné dohodě, že by žalovaný měl vrátit po dostavbě rodinného domu zbývající část pozemku, která bude nezastavěna. Žalovaný popírá, že by existovala jakákoliv ústní nebo písemná dohoda, že by měl vrátit po dostavbě rodinného domu žalobci čehokoliv. Žalovaný také odmítá tvrzení žalobce o tom, že by žalobce financoval stavbu skladu zahradní techniky a nářadí, to je stavbu bez č. p./č. e., která je součástí stavební parcely č. , číslo, o výměře 107 m2. Toto tvrzení žalobce začal deklarovat až po pravomocném smíru o vypořádání společného jmění manželů mezi ním a matkou žalovaného. Tento pozemek či budova ve smíru není uveden. Žalovaný na základě stavebního povolení Městského úřadu ve , adresa, ze dne 16. 10. 2017 začal realizovat výstavbu novostavby rodinného domu a skladu zahradní techniky a nářadí dle schválené projektové dokumentace. Na výstavbu novostavby rodinného domu a skladu zahradní techniky byl žalovanému poskytnut hypoteční úvěr ve výši 3 000 000 Kč od , právnická osoba, . S bankou byla uzavřena zástavní smlouva dne 8. 8. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 10. 8. 2018, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva smluvního k zajištění pohledávky na částku hypotečního úvěru 3 000 000 Kč, a dále bylo zřízeno věcné právo zákazu zcizení a zatížení ve prospěch poskytovatele úvěru , právnická osoba, . Není pravdou, že by se žalovaný podílel na stavbě skladu finančně, žalovaný hradí jako vlastník všech nemovitých věcí řádně daň z nemovitých věcí, splátky hypotéky, pojištění nemovitých věcí, náklady na elektrickou energii skladu, neboť sklad má společné rozvody elektrické energie s rodinným domem. Po rozvodu matky žalovaného se žalobcem došlo mezi žalobcem a žalovaným ke zhoršení vztahů, které dokonce vyústily k vulgárním verbálním a fyzickým atakům ze strany žalobce na žalovaného. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jestliže jediným důvodem, proč chce žalobce vrátit předmětný dar je jeho rozvod manželství s matkou žalovaného a následné zhoršení vztahů. Žalovaný neublížil žalobci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že by zjevně porušil dobré mravy, jednání žalovaného nelze dle objektivního či subjektivního měřítka považovat ze nevděčné. Žalovaný vznesl námitku opožděného odvolání daru ze strany žalobce ve smyslu § 2075 o. z.

3. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. “), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

4. Podle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

5. Podle § 2075 odst. 2 o. z. je-li dar odvolán později, a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda to právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Žalobce žalobou vyžaduje, aby bylo určeno, že je tu je jeho vlastnické právo k označeným nemovitým věcem, jestliže žalovaný jako obdarovaný neplnil své závazky vyplývající z darovací smlouvy a žalobce se domáhá žalobou ochrany svého práva. Dle soudu žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, jestliže žalobce jako dárce se může domáhat vrácení daru za splnění zákonem stanovených podmínek. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnického práva k nemovitým věcem, jestliže tvrdí, že odvolal dar pro nevděk, žalovaný odvolání daru neakceptoval, žalobce zápis svého práva do katastru nemovitostí nemůže dosáhnout jinak, nežli na základě soudního rozhodnutí o určení, zda to právo je či není.

8. Jak je shora uvedeno, žalovaný vznesl námitku pozdního uplatnění práva na odvolání daru. Soud se tedy zabýval tím, zda žalobce jako dárce odvolal dar pro nevděk ve stanovené zákonné lhůtě jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, případně kdy se dárce o takovém jednání dozvěděl, a to do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný je zapsán na listu vlastnictví č. , číslo, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, – Katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území , adresa, , a zde uvedených nemovitých věcí, a to stavební parcely č. , číslo, o výměře 217 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům, stavební parcely č. , číslo, o výměře 107 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e. jiná stavba a pozemkové parcely č. , číslo, o výměře 3 152 m2 trvalý travní porost. Vlastnické právo žalovaného k těmto nemovitým věcem bylo zapsáno na základě darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2016 s právními účinky zápisu k okamžiku 25. 11. 2016. Ve smlouvě je uvedeno, že darovaný je synem manželky dárce. Smlouva je uzavírána za účelem bezúplatného převodu – darování pozemku dárce do vlastnictví obdarovaného. Dárce má ve výlučném vlastnictví pozemkovou parcelu č. , číslo, o výměře 3 475 m2 trvalý travní porost v katastrálním území , adresa, . Dárce daruje obdarovanému tento pozemek a obdarovaný jej do svého vlastnictví přijímá. Ve smlouvě je dále uvedeno, že obdarovaný nabyde vlastnické právo předmětu vkladem do katastru nemovitostí s tím, že právo dárce odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, se řídí platnou zákonnou úpravou.

10. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že původní pozemková parcela č. , číslo, o výměře 3 475 m2 v katastrálním území , adresa, tak, jak je označená v darovací smlouvě, byla následně po výstavbě rodinného domu rozdělena na stavební parcelu č. , číslo, o výměře 217 m2, stavební parcelu č. , číslo, o výměře 107 m2 a pozemkovou parcelu č. , číslo, o výměře 3 152 m2.

11. Žalobce odvolává dar písemně dopisem ze dne 20. 12. 2023. Uvádí, že na základě darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2016 daroval žalobce žalovanému pozemkovou parcelu , číslo, v katastrálním území , adresa, , tato byla v mezidobí rozdělena na shora uvedené pozemky. Dar je odvoláván dle ustanovení § 2072 o. z. pro nevděk, který dárce spatřuje jednak v chování žalovaného, který nevrátil žalobci poskytnutou zápůjčku ve výši 380 000 Kč ze dne 26. 7. 2021. Zápůjčka byla splatná k výzvě vydlužitele, i po vyzvání k vrácení zápůjčky žalovaný ničeho nevrátil, proto se na něj žalobce obrátil dopisem ze dne 3. 7. 2023. Reakcí bylo to, že nebylo ničeho žalovanému půjčeno, že se mělo jednat o platbu za vyfakturované práce. Následně tedy byla podána proti žalovanému žaloba na plnění. Poté žalovaný žalovanou částku uhradil včetně příslušenství. Obdarovaný dobrovolně nesplnil svůj dluh vůči dárci, navíc výslovně popřel poskytnutí zápůjčky. Důvod nevděku je pak spatřován v nedodržení závazku žalovaného k darovací smlouvě, kdy mezi žalobcem a žalovaným byla dohoda, že si žalovaný na darovaném pozemku postaví dům a následně zřídí oddělení zbylé části pozemku a daruje ji zpět žalobci, který zde měl v úmyslu vybudovat sklad a zbylou část darovat svému synovi. Celý pozemek byl darován s tím, že nebylo jasné, kde dům bude stát, jak velká část by měla být geometrickým plánem oddělena. Mezi účastníky bylo ujednáno, že předmětem daru bude celý pozemek parcelní č. , číslo, a po vybudování stavby rodinného domu bude jeho zbylá část převedena zpět na dárce.

12. Dle předloženého detailu zprávy do datové schránky bylo odvolání daru ze dne 20. 12. 2023 doručeno zástupkyni žalovaného dne 21. 12. 2023.

13. Žalovaný prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne 9. 1. 2024 sděluje zástupci, že žalobce k odvolání daru, že pro takový postup nejsou splněny zákonné podmínky, nejsou splněny podmínky pro úhradu jakéhokoliv vyrovnání. Žalovaný odmítá, že by se choval jakkoliv nevděčně, naopak poukazuje na chování žalobce, který vulgárně slovně a následně fyzicky napadl žalovaného před zraky jeho nezletilého syna. Žalovaný se nezavázal k bezúplatnému převedení vlastnického práva k předmětné pozemkové parcele, což není ani uvedeno v darovací smlouvě.

14. Důvodem, pro který žalobce odvolal dar pro nevděk, bylo nedodržení závazku žalovaným, dle tvrzení žalobce mezi účastníky byla dohoda o tom, že poté, co si žalovaný na darovaném pozemku postaví dům, zařídí oddělení zbylé části pozemku a tuto část zpět daruje žalobci. Jak je uvedeno i v písemném odvolání daru ze dne 20. 12. 2023 „po vybudování stavby rodinného domu bude jeho zbylá část převedena zpět na dárce.“ Rozhodnutí o umístění stavby s označením „novostavba rodinného domu a skladu zahradní techniky a nářadí“ na pozemku parcelní č. , číslo, – trvalý travní porost, z. p. f. a parcelní č. , číslo, ostatní plocha neplodná půda v katastrálním území , adresa, bylo vydáno Městským úřadem , adresa, , odborem Výstavby a územního plánování dne 16. 10. 2017 pod č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 13. 11. 2017. Jednou z podmínek pro provedení stavby v tomto rozhodnutí bylo to, že stavba bude provedena podle projektové dokumentace, stavba měla být umístěna v souladu s grafickou přílohou rozhodnutí, která obsahuje výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy se zakreslením stavebního pozemku, požadovaným umístěním stavby, s vyznačením vazeb a vlivu na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb (článek III, odst. 1 citovaného rozhodnutí). Žalobce vypověděl, že k oddělení části pozemku nemohlo dojít předtím, než byl dům postaven. O věci se bavili ještě v roce 2022, kdy žalovaný požadoval ještě část pozemku pod pergolu, kdy se dohodli o tom, že kolíky bude vytyčena hranice nového pozemku, ty byly posunuty ještě dál od skladu. Ve věci slyšená svědkyně , jméno FO, , partnerka žalovaného, vypověděla, že se žalovaným bydlí na adrese , adresa, v rodinném domě od samého počátku ihned po výstavbě domu. Syn svědkyně a žalovaného se narodil v roce 2021, v rodinném domě bydleli již rok předtím. Těhotenství prožívala v předmětném rodinném domě, v domě bydleli tedy od roku 2020. Nebylo přesně uvedeno, kdy v roce 2020 došlo k ukončení stavby domu, soud tedy uvažuje o tom, že pro uvážení, zda došlo k uplynutí roční lhůty stanovené § 2075 odst. 1 o. z. je počátek roku 2021, pokud jde tedy o tento uváděný důvod, kdy sám žalobce tvrdí, že k vrácení části pozemku mělo dojít poté, co bude realizována stavba rodinného domu. Svědkyně jednoznačně vypověděla, a tato její výpověď nebyla nijak zpochybněna, že v domě žalovaný se svědkyní bydleli již v průběhu roku 2020. Žalobce vypověděl, že bydlel naproti domu účastníků v té samé lokalitě, muselo mu být tedy známo, že rodinný dům je postaven. Jak je shora uvedeno, odpovědnost obdarovaného za provinění vůči dárci zaniká prominutím nevděku dle § 2072 odst. 1 o. z. nebo uplynutím stanovené lhůty, v tomto případě lhůty jednoho roku. Lhůta pro odvolání daru běží zvlášť pro každé provinění naplňující předpoklady pro odvolání podle § 2072, v případě více skutků (zde jsou tvrzeny dva) běží tedy lhůta nezávisle na lhůtě u skutku dalšího. Pokud jde tedy o důvod uváděný žalobcem, a to nevrácení části pozemkové parcely, která byla žalobcem žalovanému darována, soud, aniž by posuzoval, zda skutečně k takovému ujednání mezi účastníky došlo, žalovaný toto popírá, uzavírá, že uplynula lhůta jednoho roku ode dne, kdy mělo dojít k chování žalovaného, pro které k odvolání daru pro něvděk došlo. Dům byl vystavěn minimálně v roce 2020, kdy svědkyně jednoznačně vypověděla, že zde se žalovaným již bydlela, v tomto okamžiku bylo již známo umístění domu, i sám žalobce v odvolání daru uvádí, poté, co bude dům vystavěn, měla být část pozemku vrácena. K okamžiku odvolání daru, tedy období prosince roku 2023, je nutno uzavřít, že soud k takovému odvolání nepřihlíží..

15. Druhým důvodem pro odvolání daru pro nevděk ze strany žalobce vůči žalovanému byla skutečnost, že žalovaný nevrátil žalobci částku 380 000 Kč, která byla žalobcem žalovanému poskytnuta na koupi automobilu. Tato částka na základě ujednání účastníků byla žalobcem žalovanému poskytnuta 26. 7. 2021 převodem na bankovní účet žalovaného. To bylo mezi stranami nesporné. Žalobce i žalovaný shodně vypověděli, že zápůjčka 380 000 Kč byla žalobcem žalovanému poskytnuta s tím, že žalovaný jí žalobci začne splácet v okamžiku, kdy bude mít finanční prostředky. Žalobce vypověděl, že v době, kdy pro něho žalovaný vykonával práce, a to ještě předtím než došlo k ukončení jejich spolupráce, žalovaného několikrát upomínal, aby mu zapůjčené prostředky vrátil. Žalobce vypověděl, že jestliže se po nic nedělo, žalovaný prostředky nevracel, žalobce vypověděl, že to bylo cca po dobu jednoho a půl roku až dvou let, v době, kdy „ho propustil z práce nebo když mu řekl, ať si najde práci,“ tak mu žalovaný sděloval, že si najde práci, vezme si úvěr a pošle mu to celé. Po dvou měsících se opět nic nedělo, a žalovaný přišel s tím, že mu žádné prostředky žalobce nepůjčil. Ve své účastnické výpovědi žalobce pak opakoval, že si žalovanému řekl o peníze v době, kdy žalovaný „šel z práce, kdy on mu řekl, že si má hledat svou práci a že by měl začít plnit své závazky a začít splácet“. Žalovaný mu na to odpověděl, jestli mu počká 3 měsíce, až půjde do jiné práce a vezme si úvěr. Žalobce pak předložil soudu fakturu č. , číslo, z 12. 5. 2022, kterou žalovaný účtoval žalobci za provedené izolatérské práce , anonymizováno, částku 70 000 Kč se splatností dne 12. 5. 2022. Tuto fakturu předložil soudu žalobce s tvrzením, že žalovaný pro žalobce naposledy vykonával pracovní činnost v měsíci červenci 2022. Nicméně poslední fakturou, vystavenou mezi účastníky za provedené práce, byla právě tato faktura ze dne 12. 5. 2022. Soud tedy právě od této doby, tedy května 2022, uvažuje o tom, že žalovaný naposledy vykonával pro žalobce práci, sám žalobce vypovídá, že v okamžiku, kdy žalovaného požádal, aby si našel jinou práci, kdy „ho vyhodil,“ jej právě žádal o vrácení poskytnuté zápůjčky. Žalovaný prokazoval, že u nového zaměstnavatele nastoupil na počátku měsíce srpna 2022. Žalobce tvrdí, že mu měly být vráceny do dvou měsíců, případně pak do třech měsíců, soud tedy uvažuje o období srpna 2022. Již tedy v této době žalobce věděl, že mu finanční prostředky žalovaným i přes jeho opakované upomínání vráceny nebyly a v tento okamžik se mohl domáhat jejich vrácení. Od tohoto okamžiku, tedy počínaje měsícem září 2022, začala dle soudu běžet i roční lhůta pro odvolání daru pro nevděk. Tato lhůta uplynula měsícem září roku 2023, a opět pokud došlo k odvolání daru až v prosinci 2023 i pro tento důvod, pro toto provinění, uběhla stanovená lhůta, ve které žalobce jako dárce mohl odvolat dar pro nevděk.

16. S ohledem na tyto závěry soudu, tedy na marné uplynutí jednoroční lhůty stanovené § 2075 odst. 1 o. z., soud žalobu žalobce jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšnému žalovanému bylo přiznáno právo na jejich náhradu, které se sestávají z odměny za zastoupení advokátem dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 10 300 Kč za 1 úkon, a to za celkem 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 17. 5. 2024, účast při jednání soudu 9. 10. 2024 od 9:03 hodin do 11:57 hodin – 2 úkony, písemné vyjádření žalovaného ze dne 4. 12. 2024, účast při jednání soudu dne 9. 12. 2024, účast při jednání soudu dne 28. 2. 2025, písemné vyjádření ze dne 27. 3. 2025 a účast při jednání soudu dne 16. 4. 2025), to je 92 700 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, to je 1 800 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby učiněné po 1. 1. 2025 po 450 Kč, to je 1 350 Kč, dále náhrady za promeškaný čas jízdami z , adresa, do , adresa, a zpět, a to za jízdy učiněné dne 9. 10. 2024 a 9. 12. 2024 dvakrát po 10 půlhodinách, celkem 20 půlhodin po 100 Kč, to je 2 000 Kč a dále za jízdy učiněné po 1. 1. 2025 ve dnech 28. 2. 2025 a 16. 4. 2025 po 10 půlhodinách, to je 20 půlhodin krát 150 Kč, to je 3 000 Kč a dále cestovného z , adresa, do , adresa, a zpět osobním automobilem tovární značky BMW X1 registrační značky , SPZ, při kombinované spotřebě 5,80 litru/100 km při ujetých 228 km tam a zpět za jednu jízdu, i cestovné ve dnech 9. 10. 2024 a 9. 12. 2024 při ujetých tedy celkem 456 km, v sazbě základní náhrady za použití vozidla 5,60 Kč/1km při ceně paliva 38,70 Kč/1 litr činí cestovné 3 577 Kč a dále cestovné ve dnech 28. 2. 2025 a 16. 4. 2025 při ujetých 456 km, sazby základní náhrady za použití vozidla 5,60/1 km při ceně paliva 34,70 Kč/1 litr činí cestovné 3 471 Kč a dále 21% DPH ve výši 22 658,58 Kč. Celkem bylo žalovanému na nákladech řízení přiznáno 130 556,58 Kč.