8 C 62/2023

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobců: a) jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa b) příjmení příjmení , datum narození bytem adresa zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení, že nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem

I. Určuje se, že nemovité věci, a to stavební parcela [číslo] jejíž součástí je budova bez č. p./č. e. – průmyslový objekt v [katastrální uzemí], nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného jako zástavního věřitele k zajištění peněžité pohledávky ve výši 630 000 Kč dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1. 3. 2005.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 23 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobci žalobou ze dne 10. 3. 2023 ve znění změny žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 7. 9. 2023, č. j. 8 C 62/2023-23, navrhli, aby soud určil, že nemovité věci, a to stavební parcela [číslo] jejíž součástí je budova bez č. p./č. e. – průmyslový objekt v [katastrální uzemí], nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného jako zástavního věřitele k zajištění peněžité pohledávky ve výši 630 000 Kč dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1. 3. 2005. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci jsou spoluvlastníky stavební parcely [číslo] v [katastrální uzemí], každý podílem jedné poloviny. Na tomto pozemku je v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo pro žalovaného jako zástavního věřitele pro pohledávku 630 000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1. 3. 2005 s právními účinky vkladu práva ke dni 22. 3. 2005. Zajištěnou pohledávkou je dle zástavní smlouvy pohledávka ceny za převod obchodního podílu ve společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] ve výši 630 000 Kč splatná dne 31. 12. 2005. Věřitelem této pohledávky byly různé osoby, které byly postupně zapsány do katastru nemovitostí jako zástavní věřitelé, a to na základě souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 5. 10. 2007 v řízení vedeném pod značkou [anonymizováno] [číslo], souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 13. 9. 2016 v řízení vedeném pod značkou [anonymizováno] [číslo] a souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 25. 5. 2022 v řízení vedeném pod značkou [anonymizováno] [číslo], od kdy je jako zástavní věřitel zapsán žalovaný. Žalobci odkázali na ustanovení § 3036 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) účinného od 1. 1. 2014, dle kterého je běh lhůt a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti zákona, posoudit podle dosavadních předpisů, tedy dle ustanovení § 100 a § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Dle těchto ustanovení je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Promlčecí doba zástavního práva počala běžet od jeho vzniku zápisem do katastru nemovitostí s účinky ke dni 22. 3. 2005. Zajištěná pohledávka se začala promlčovat později, a to dnem následujícím po její splatnosti, která nastala 31. 12. 2005. Tříletá promlčecí doba započala dne 1. 1. 2006 a skončila dne 1. 1. 2009. Tímto dnem došlo k promlčení zajištěné pohledávky, a i k promlčení zástavního práva, jímž byla pohledávka zajištěna. Žalobci vyzvali žalovaného, aby umožnil výmaz svého promlčeného zástavního práva tím, že vystaví potvrzení o jeho promlčení podle § 66 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 357/2013 Sb. Žalovaný si však výzvu zaslanou doporučeně v úložní době nepřevzal, výzva byla vrácena odesílateli. Žalobcům tedy nezbývá nežli domáhat se určení, na kterém mají naléhavý právní zájem dle § 80 o. s. ř.

2. Žalovaný se ve věci k výzvě soudu nevyjádřil. Ač byl žalovaný soudem řádně předvolán, předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 8. 9. 2023, žalovaný se bez omluvy k jednání nařízenému na 9. 10. 2023 bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] vedeného pro [katastrální uzemí] [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníci stavební parcely [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e., průmyslový objekt. Každý ze žalobců vlastní podíl o velikosti jedné ideální poloviny z celku. Žalovaní nabyli vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 13. 4. 2007 s právními účinky vkladu ke dni 1. 8. 2007. Na nemovitých věcech je zapsáno zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 630 000 Kč ve prospěch žalovaného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1. 3. 2005 s právními účinky vkladu práva ke dni 22. 3. 2005. Žalovaný byl jako zástavní věřitel zapsán v katastru nemovitostí na základě souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 25. 5. 2022 s právními účinky zápisu ke dni 31. 5. 2022 ([anonymizováno] [číslo]).

4. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti ze dne 1. 3. 2005 bylo zjištěno, že touto smlouvou převodce [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], převádí na nabyvatele [anonymizována tři slova]., [IČO] se sídlem [adresa], obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], kdy velikost tohoto obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], představuje jednu čtvrtinu. Obchodní podíl je převáděn za cenu 630 000 Kč. [anonymizována tři slova]., se zavazuje zaplatit převodci [příjmení] x [právnická osoba], úhradu za převod obchodního podílu do 31. 12. 2005. Úhrada je zajištěna zřízením zástavního práva ve prospěch převodce na nemovitostech ve vlastnictví společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Tento převod obchodního podílu a [právnická osoba], byl schválen valnou hromadou [právnická osoba] [jméno] [příjmení], tak jak vyplývá z notářského zápisu ze dne 1. 3. 2005, sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], a to na nového [anonymizována tři slova].

5. Zástavní právo k předmětným nemovitým věcem bylo zapsáno v katastru nemovitostí dne 7. 4. 2005 s právními účinky vkladu ke dni 22. 3. 2005 ([anonymizováno] [číslo]), a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem, kterou uzavřela [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako zástavní věřitel a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], dne 1. 3. 2005 Touto smlouvou se zřizuje ve prospěch zástavního věřitele [právnická osoba] zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavce [právnická osoba], které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] v [obec], mimo jiné ke stavební parcele [číslo] budově bez č. p. na stavební parcele [číslo]. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávky ve výši 630 000 Kč vyplývající ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 1. 3. 2005 mezi [právnická osoba], [anonymizováno] a [anonymizováno]“, [anonymizováno], ve které se [anonymizováno]“, [anonymizováno] zavázal uhradit za převod obchodního podílu částku 630 000 Kč do 31. 12. 2005.

6. Výzvou ze dne 16. 1. 2023 zástupce žalobců vyzval žalovaného k výmazu promlčeného zástavního práva na pozemcích v [katastrální uzemí] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] upozorněním, že pokud nebude výzvě vyhověno, budou se žalobci domáhat výmazu zástavního práva u soudu. Výzva byla zaslána žalovanému doporučenou poštou dne 16. 1. 2023, jak vyplývá z předložené doporučené zásilky.

7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Účelem určovací žaloby je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na určení je dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění. Žalobci správně již v žalobě tvrdí, že na určení mají naléhavý právní zájem, jestliže je zástavní právo promlčeno, zástavní právo však stále vázne na nemovitých věcech, žalovaný zůstal k výzvě žalobců nečinný. Žalobci jako zástavní dlužníci se dovolávají promlčení zástavního práva. Soud má tedy za to, že jsou splněny předpoklady pro určení, zda tu zástavní právo je či není, na určení je tedy dán naléhavý právní zájem.

9. Podle ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Soud promlčení zástavního práva posuzoval podle dosavadních předpisů, tedy zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen,,obč. zák.“).

11. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

12. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka.

13. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

14. Podle § 170 odst. 2 obč. zák. promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká.

15. Institut promlčení slouží k tomu, aby věřitel nebo jiná osoba, které svědčí subjektivní právo (nárok), přistupovali k výkonu svého práva včas (co nejdříve), neboť po uplynutí času stanoveného pro výkon (uplatnění) nároku se poskytuje dlužníku (nebo jiné povinné osobě) právo vznést námitku promlčení. Důvodným uplatněním této námitky – jak se obecně uznává v české právní teorii a v soudní praxi – sice právo nezaniká, avšak ztrácí způsobilost být soudně nebo jinak mocensky vykonatelné; po uplatnění námitky promlčení právo přetrvává jen ve formě tzv. naturální obligace, která není vynutitelná, avšak uspokojení (dobrovolné splnění) promlčeného práva nezakládá bezdůvodné obohacení. … Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, neboť nejde o majetkové právo, které by bylo – na rozdíl od vlastnického práva – z možnosti promlčení se vyloučeno, i když má také věcněprávní povahu. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (to je ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy) (§101 občanského zákoníku) … Bylo-li zřízeno zástavní právo, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy v případě, že pohledávka zajištěná zástavním právem nebyla splněna včas; totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky (§ 165 odst. 1 občanského zákoníku). Jestliže zástavní věřitel neuplatnil právo na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy včas a jestliže se zástavní dlužník dovolal promlčení zástavního práva, má to mimo jiné za následek, že zástavní věřitel se nemůže úspěšně domoci ani zpeněžení zástavy, ani uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. I když promlčené právo přetrvává – obecně vzato – jako tzv. naturální obligace, nelze takový závěr bez dalšího vztáhnout také na zástavní právo. … Namítnul-li zástavní dlužník důvodně promlčení zástavního práva, nelze tu úspěšně dovozovat tzv. naturální obligaci spočívající v možnosti uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, neboť zpeněžení zástavy na návrh zástavního věřitele tu již nemůže být provedeno a dobrovolné splnění práva na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy zástavním dlužníkem není pojmově možné; k přijetí promlčeného dluhu tedy v tomto případě, na rozdíl od závazkových právních vztahů, už z povahy věci nemůže dojít. Zástavní dlužník se může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem), je-li na takovém určení naléhavý právní zájem (§ 80 písm. c) o. s. ř.). Došlo-li k promlčení zástavního práva, může se zástavní dlužník nepochybně dovolat promlčení při každé (zákonem poskytnuté) obraně proti výkonu práva zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, tedy rovněž v řízení zahájeném podáním žaloby o určení, že tu zástavní právo není.,, (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010 sp. zn. 21 Cdo 2185/2009).

16. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 1. 3. 2005, ve které se dlužník zavázal uhradit za převod obchodního podílu částku 630 000 Kč ve lhůtě do 31. 12. 2005. Jestliže nebyla tato zajištěná pohledávka včas k tomuto dni zaplacena, dnem 1. 1. 2006 započala běžet tříletá promlčecí doba, tato uplynula dnem 1. 1. 2009. Tímto dnem tedy došlo k promlčení zajištěné pohledávky a jestliže se žalobci jako zástavní dlužníci dovolávají promlčení zástavního práva, činí tak důvodně. Promlčením zajištěné pohledávky došlo k zániku nároku, zástavní právo jako právo akcesorické (a proto plně sdílející osud hlavního práva) existuje dále jen jako naturální právo. Soud odkazuje na shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, kdy v případě, že zástavní dlužník namítá důvodně promlčení zástavního práva, může se zástavní dlužník bránit žalobou o určení, že věc není zatížena zástavním právem. Zástavní právo se nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka (§ 100 odst. 2 věty druhé obč. zák.) začátek i konec promlčecí doby zástavního práva tedy musí souviset se skutečnostmi, které nastaly u pohledávky. Soud uzavřel, že pohledávka zajištěná zástavním právem je promlčena ke dni 1. 1. 2009, takový závěr činí i u promlčení zástavního práva, neboť začátek i konec promlčecí doby zajištěné pohledávky i zástavního práva spadá do jednoho okamžiku. Soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl.

17. Soud ještě pro úplnost uvádí, že u Okresního soudu v Prachaticích bylo v minulosti vedeno řízení o soudní prodej zástavy pod sp. zn. 8 C 50/2016, ve kterém byl návrh zástavního věřitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zamítnut. Dle závěru soudu učiněných usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 21. 2. 2022, č. j. 8 C 50/2016-241, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 6. 2022, č. j. 8 Co 589/2022-289, pokud i následně měla být uzavřena dohoda o narovnání dne 1. 7. 2005 mezi zástavcem [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] a věřitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve kterém měla být sporná práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 1. 3. 2005 narovnána, zejména byla prodloužena lhůta splatnosti pohledávky 630 000 Kč do 31. 12. 2015, tak soud takovou dohodu shledal neplatnou, jestliže k datu 1. 7. 2005 na straně věřitele vystupoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který však pohledávku ve výši 630 000 Kč z dohody o převodu obchodního podílu měl získat až na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], tedy až jeden rok poté, co byla uzavřena dohoda o narovnání. Dohoda o narovnání ze dne 1. 7. 2005 tak nemohla vyvolat jakékoliv účinky ve smlouvě zamýšlené, jestliže byla činěna tím, kdo nebyl nositelem práva, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v okamžiku uzavření dohody o narovnání nebyl věřitelem pohledávky.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšným žalobcům bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu za zastoupení advokátem podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, to je 3 100 Kč za jeden úkon. Podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu jde o společné úkony při zastupovaní obou žalobců, odměna se tedy za každou zastupovanou osobu snižuje o 20 %, to je 2 480 Kč Náklady představuje odměna za následující úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, jednoduchou předžalobní výzvu k plnění (ve výši jedné poloviny), podání žaloby, účast na jednání před soudem dne 9. 10. 2023, to je za tři a půl úkonu právní služby po 4 960 Kč (odměna za zastoupení obou žalobců), tedy 17 360 Kč, dále paušální náhrady výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč, to je 1 200 Kč, náhrady za promeškaný čas za jízdu z [obec] do [obec] a zpět ve dnech 4. 9. 2023 a 9. 10. 2023 za šest započatých půlhodin po 100 Kč, to je 600 Kč a dále podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu na náhradě za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci dne 4. 9. 2023, to je náhrada ve výši 2 480 Kč, cestovného z [obec] do [obec] a zpět při ujetých 90 km za jednu jízdu tam a zpět, osobním automobilem tovární značky [příjmení] [jméno], [registrační značka], při kombinované spotřebě 4,5 l motorové nafty /100 km při ceně 34,40 Kč za 1l a sazby základní náhrady za jeden kilometr jízdy ve výši 5,20 Kč, to je za jednu jízdu 607,50 Kč, celkem tedy cestovné 1 215 Kč Celkem bylo žalobcům na náhradě nákladů řízení přiznáno 23 655 Kč.