8 C 65/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce k doručení ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem, a to stavební parcele č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] [obec], objekt bydlení, pozemkové parcele č. [číslo] – zahrada, pozemkové parcele č. [číslo] – ostatní plocha, manipulační plocha, vše v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí vedeným [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo].

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje pozemková parcela č. [číslo] – zahrada, tak jak byla oddělena geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku [číslo] ze dne 7. 6. 2021 vypracovaného společností [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a pozemková parcela č. [číslo] – ostatní plocha, manipulační plocha, vše v [katastrální uzemí].

III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje stavební parcela č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], [obec], objekt bydlení, a pozemková parcela č. [číslo] – zahrada, tak jak byla oddělena geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. [číslo] ze dne 7. 6. 2021 vypracovaného společností [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, vše v [katastrální uzemí].

IV. Žalobce je povinen žalované na vypořádání jejího podílu zaplatit částku 1 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Zřizuje se služebnost k tíži nově vzniklé části pozemkové parcely č. [číslo] – zahrada, která je určena do vlastnictví žalované, v rozsahu stanoveném geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. [číslo] ze dne 7. 6. 2021 vypracovaného společností [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, ve prospěch nově vzniklé pozemkové parcely č. [číslo] – zahrada, která je určena do vlastnictví žalobce, spočívající v právu zhotovení, vedení a opravu přípojek kanalizace a vody.

VI. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

VII. České republice Okresnímu soudu v Prachaticích se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou ze dne 22. 4. 2020 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to stavební parcele č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] [obec], objekt bydlení, pozemkové parcele č. [číslo] – zahrada a pozemkové parcele č. [číslo] – ostatní plocha, manipulační plocha, vše v [katastrální území], s odůvodněním, že žalobce nabyl vlastnické právo k podílu dne 19. 9. 2014. Žalobce již delší dobu navrhuje vypořádání spoluvlastnictví, žalovaná však nereaguje na jakékoliv výzvy žalobce. Žalobce navrhl, aby do výlučného vlastnictví žalované byla přikázána stavební parcela č. [číslo] na které se nachází dům a část pozemku okolo domu, a to parcely č. [číslo] o výměře cca 650 m2 a další pozemek č. [číslo], do výlučného vlastnictví žalobce by pak připadla část pozemku č. [číslo], tedy části bez rodinného domu. Tímto také žalovaná získá, jestliže se plánuje do budoucna na oddělené části parcely č. [číslo] stavět, žalovaná by se pak mohla připojit na sítě, které v současné době u domu nejsou, a to na plánovaný vodovod a kanalizaci.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhuje vypořádání spoluvlastnictví s tím, že ona by si ponechala dům, jestliže v domě bydlí a nemá možnost jiného bydlení. Žalobce nechť si ponechá část zahrady. Ona nemá na to, aby žalobce vypořádala finančně. Po vypracování znaleckého posudku ve věci žalovaná uvedla, že souhlasí se znalcem navrženým dělením nemovitých věcí, tedy že žalované připadne do vlastnictví rodinný dům se zahradou.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to stavební parcely č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: [adresa], bydlení, pozemkové parcely č. [číslo] – zahrada a pozemkové parcely č. [číslo] – ostatní plocha, manipulační plocha v [katastrální uzemí]. Vlastnické právo účastníků je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo]. Každý z účastníků je spoluvlastníkem s podílem o velikosti jedné ideální poloviny.

4. Ve věci byl vypracován znalecký posudek znalcem [titul] [jméno] [příjmení], [číslo], dne 14. 11. 2020. Znalec určil, že nemovitosti lze reálně rozdělit tak, aby vznikly z rozdělených částí samostatné věci v právním slova smyslu odpovídající stavebním předpisům a tyto věci mohly sloužit přiměřeně svému účelu a nedojde ke snížení jejich hodnoty. Znalec navrhl dělení tím způsobem, že 1. část bude tvořit stavební pozemek parcelní č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 164 m2, jehož součástí je rodinný dům [číslo popisné] [obec] a dále část pozemku č. [číslo] – zahrada o ploše 770 m2 po oddělení geometrickým plánem, vše v [katastrální uzemí]. Oddělení vychází z předpokladu, že v nejužším místě nové hranice pozemku na severní straně bude minimálně 2,2 m. Toto vychází z ustanovení stavebního zákona, kde je tato hranice stanovena na 2 m, ale 0,2 m je jako rezerva pro případné provedení rekonstrukce stavby a jejího zateplení po obvodu stavby.

2. část bude tvořit zbývající část pozemku parcelní [číslo], a to o výměře 3 564 m2 a pozemek č. [číslo] o výměře 121 m2. Pro reálné rozdělení je nutné provést geometrický plán pro reálné rozdělení pozemku parcelní č. [číslo] na výše uvedené 2 díly o výměře 770 m2 a 3 564 m2. Obvyklá cena nemovitých věcí je celkem dle znalce 5 612 600 Kč. Obvyklá cena 1. části je 2 737 200 Kč (rodinný dům 1 990 000 Kč + pozemky stavební parcela č. [číslo] část parcely č. [číslo] o ploše 770 m2 ve výši 747 200 Kč). Obvyklá cena 2. části je 2 875 400 Kč (oddělená část pozemkové parcely č. [číslo] o ploše 3 564 m2, to je 2 851 200 Kč + pozemková parcela č. [číslo] to je 24 200 Kč). Pro 1. část, to je rodinný dům s pozemkem a částí pozemku parcelní č. [číslo] nejsou nutné žádné stavební úpravy. Vhodné bude provést oddělení části pozemku s oplocením, ale tato úprava není nutná pro užívání nemovitosti, proto nebude oceněna jako náklad pro dělení nemovitosti. Na oddělené části pozemku parcelní č. [číslo] patřící do 1. části je nutno zřídit služebnost pro zhotovení vedení a opravu přípojek kanalizace a vody. Tato skutečnost sníží hodnotu oddělené 1. části. Obvyklá cena vychází z obvyklého ohodnocení věcného břemene podle míry zatížení pozemku, které není vzhledem k povaze věcného břemene významné a užívání pozemku omezuje malou měrou. Obvyklou cenu věcného břemene znalec stanovil na částku 10 000 Kč. Na základě těchto skutečností je obvyklá cena 1. části před oddělením 2 737 200 Kč, po oddělení je cena snížena o hodnotu věcného břemene 2 727 200 Kč. Pro 2. část, to je zbývající část pozemku parcelní č. [číslo] pro jeho rozdělení na případné dvě parcely dle návrhu předloženého soudu je nutné zajistit dva sjezdy z pozemku parcelní č. [číslo] vedený jako ostatní plocha – ostatní komunikace ve vlastnictví obce [obec] a dále zajištění přípojek vody a kanalizace, kde hlavní řad je na pozemkové parcele č. [číslo] ostatní plocha – ostatní komunikace. Tyto práce jsou nutné k tomu, aby nebyla podstatně snížena cena oddělené části pozemku. Přípojky je nutné vést přes pozemek oddělený z pozemkové parcely č. [číslo], který bude součástí rodinného domu. Po provedení těchto úprav bude nutné zhotovení projektové dokumentace jak pro sjezd, tak pro zřízení přípojek. Bude nutné zřízení služebnosti pro zhotovení vedení a opravu přípojek kanalizace a vody, zajistit geometrický plán, kdy znalec vyčíslil náklady na provedení výše popsaných úprav v cenách obvyklých v místě a čase provedení v celkové výši 146 000 Kč. Z toho pak plyne, že obvyklá cena oddělené části 2. před oddělením je 2 875 400 Kč a po oddělení 2 729 400 Kč (obvyklá cena je snížena o náklady nutné k řádnému užívání oddělené části pozemku parcelní č. [číslo] ceny stavebních úprav jsou stanoveny na základě obvyklých cen stavebních prací v místě a čase. Jedná se o objemové obvyklé ceny, neboť pro detailní položkové ocenění je potřeba zpracovat projektovou dokumentaci).

5. Soud má za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky shora uvedených nemovitých věcí v [katastrální uzemí], a to žalobce v rozsahu jedné ideální poloviny a žalovaná v rozsahu také jedné ideální poloviny. Žalobce nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, má zájem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Reálné rozdělení uvedených nemovitých věcí je možné. V rodinném domě [adresa] ve [obec] žije žalovaná, ta nemá jinou možnost bydlení. Žalobce nijak tento rodinný dům, ostatně ani ostatní pozemkové parcely, ve svůj prospěch nijak neužívá.

6. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

10. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

11. Spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Účastníci jako spoluvlastníci nebyli schopni se domluvit na společném užívání nemovitých věcí, na zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnického vztahu. Zejména žalobce má zájem na zrušení jejich spoluvlastnictví. Dle soudu je tedy zcela na místě vyhovět žalobě, spoluvlastnictví k nemovitým věcem zrušit a rozhodnout o vypořádání spoluvlastníků. Přednostním způsobem vypořádání je dle zákona reálné rozdělení věci. V této věci znalec uzavřel, že reálné rozdělení věci je možné, znalec navrhl způsob reálného rozdělení věci, které je i ostatně téměř v souladu s tím, co navrhoval žalobce, a s čímž byla srozuměna i žalovaná. Navrženým rozdělením se ani podstatně nesnižuje hodnota nemovitých věcí. Znalec stanovil obvyklou cenu nemovitých věcí ve výši 5 612 600 Kč. Po rozdělení je hodnota 1. části 2 727 200 Kč, 2. části 2 729 400 Kč, to je celkem 5 456 600 Kč. Po rozdělení je hodnota nově vzniklých částí nižší, nežli hodnota nemovitých věcí před reálným rozdělením, nicméně se nejedná o podstatné snížení, které má na mysli zákon. Soud rozhodl o způsobu vypořádání tak, že do výlučného vlastnictví žalované byla přikázána pozemková parcela č. [číslo], jejíž součástí je rodinný dům [číslo popisné] [obec], objekt určený k bydlení, a oddělená část z parcely č. [číslo] – zahrada, kdy dle geometrického plánu vzniká nově parcela č. [číslo] o ploše 770 m2. Oba účastníci shodně uvedli, že dům [číslo popisné] využívá ke svému bydlení výlučně žalovaná, ta nemá možnost jiného bydlení, tento dům spolu s uvedenými pozemky, a to stavební parcela č. [číslo], nově vzniklá pozemková parcela č. [číslo] byla tedy přikázána do výlučného vlastnictví žalované. Žalovaná tedy nabývá do svého vlastnictví rodinný dům, ve kterém bydlí, spolu s pozemkem, na kterém se dům nachází a okolní částí zahrady, které budou spolu tvořit jeden funkční celek. Žalobci je pak přikázána do výlučného vlastnictví oddělená část pozemku č. [číslo] – zahrady o výměře 3 564 m2 a dále pozemková parcela č. [číslo], která netvoří s nemovitostí, a to rodinným domem [číslo popisné] funkční celek, tento pozemek přiléhá k nemovitosti jiného vlastníka. Znalec uvedl, že tento pozemek je samostatně obtížně obchodovatelný s významem pouze pro vlastníka přilehlé nemovitosti a nemá přístup z veřejné komunikace.

12. Výše náhrady za spoluvlastnický podíl byla stanovena podle výše spoluvlastnických podílů a z obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí stanovené znaleckým posudkem. Každý z účastníků vlastní podíl o velikosti jedné ideální poloviny a každému by se tedy mělo dostat hodnoty odpovídající velikosti tohoto podílu, tedy hodnota, která se každému z účastníků dostává, by měla být stejná. Žalobci se dostává hodnota 2 729 400 Kč, žalované hodnota ve výši 2 727 200 Kč. Rozdíl činí 2 200 Kč, kdy jednu polovinu z této částky je na vyrovnání podílu žalobce povinen vyplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobci se tedy dostává hodnoty 2 729 400 – 1 100 = 2 728 300, žalované se dostává hodnoty 2 727 200 + 1 100 = 2 728 300.

13. Soud současně zřídil na nově vzniklé části pozemkové parcely č. [číslo] – zahrada, která je určena soudem do výlučného vlastnictví žalované, věcné břemeno, a to služebnost spočívající v právu zhotovení vedení a opravy přípojek kanalizace a vody ve prospěch nově vzniklé pozemkové parcely č. [číslo] – zahrada, a to zcela v souladu s návrhem znalce. Rozsah věcného břemene byl stanoven geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vymezení rozsahu věcného břemene části pozemku č. plánu [číslo] ze dne 7. června 2021, který vypracoval [právnická osoba]. Tato služebnost je vyznačena tak, že se jedná o vytýčený pás o šíři 4 m přes pozemkovou parcelu č. [číslo] tak, aby z pozemkové parcely č. [číslo] – ostatní komunikace, ostatní plocha, kde se nachází hlavní řad vody a kanalizace, mohly být zřízeny a vedeny příslušné přípojky. Soud má za to, že jestliže mezi účastníky nebyla možná shoda o zrušení a vypořádání nemovitých věcí, je nutné i pro řádné užívání nově vzniklé věci zřídit tuto služebnost, jestliže je část pozemku parcelní č. [číslo] oddělována s tím, že se do budoucna uvažuje o zastavění tohoto pozemku, a jak vyplývá z územního plánu, který je nedílnou součástí znaleckého posudku, pozemková parcela č. [číslo] je v tomto plánu zahrnuta jako plocha k bydlení v rodinných domech. Taková plocha je tedy určena zástavbě.

14. Ve věci zcela úspěšnému žalobci by náleželo právo na náhradu nákladů tohoto řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení prohlásil, že na náhradě nákladů řízení ničeho nežádá, tohoto práva se výslovně vzdává, bylo tedy rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované se mu nepřiznává.

15. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a geometrického plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, stát vynaložil na znalečném částku 12 460,20 Kč, za zhotovení geometrického plánu částku 7 260 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V této věci byla neúspěšná žalovaná, nese tedy náklady tohoto řízení. Soud ale uzavřel, že žalované svědčí právo na osvobození od soudních poplatků, žalovaná je starobní důchodkyně, s ohledem na její sociální a majetkové poměry jí pak povinnost k náhradě nákladů řízení, které státu vznikly, nebyla uložena.