9 C 33/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl samosoudkyní JUDr Simonou Vojíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence věcného břemene

I. Určuje se, že nemovitost - st. p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] v k. ú. [obec], není zatížen věcným břemenem užívání ve prospěch žalované na podkladě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 13. 7. 1998 ([číslo jednací] [číslo]).

II. Určuje se, že nemovitosti - st. p. [číslo] st. p. [číslo] vše v k. ú. [obec], nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované na podkladě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 13. 7. 1998 ([číslo jednací] [číslo]).

III. Určuje se, že nemovitost - stavba bez č. p./č. e. na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] není zatížena věcným břemenem užívání ve prospěch žalované na podkladě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 13. 7. 1998 ([číslo jednací] [číslo]).

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích na svědečném částku 209,44 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku 18 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 27. 2. 2020 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že nemovitosti - st.p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], st.p. [číslo] st.p. [číslo] stavba bez čp/če na st.p. [číslo] vše v k.ú. [obec], nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované na základě smluv o zřízení věcného břemene uzavřených dne 13. 7. 1998. Žalobce je vlastníkem všech předmětných nemovitostí. Podle smluv o zřízení věcného břemene (ve vztahu ke st.p. [číslo] smlouva vložena do katastru po [číslo jednací], ve vztahu ke st.p. [číslo] st.p. [číslo] stavbě bez č.p./č.e. na st.p. [číslo] smlouvy vloženy do katastru pod [číslo jednací] a [číslo jednací] [číslo]) vázne na těchto nemovitostech věcné břemeno užívání ve prospěch žalované, jako oprávněné, pro účely jejího podnikání a výkonu správy s tím, že ponese náklady spojené s obvyklou údržbou a opravami nemovitostí (č.l. II smluv). Žalovaná předmětné nemovitosti nijak neužívala, tyto byly po celou dobu užívány předchozími vlastníky (původní povinní) a následně [právnická osoba] [právnická osoba] v likvidaci. V současné době nejsou nemovitosti už několik let užívány nikým. Smyslem a účelem smluv o zřízení věcného břemene nebylo zřízení tohoto věcného břemene, ale zajištění budoucích pohledávek ve prospěch žalované za povinnými a dále vytvoření domnělého právního stavu, který odrazoval věřitele od vedení exekuce na majetek původních vlastníků, případně zájemce o vydražení z důvodu výrazného právního omezení. Z uvedených skutečností žalobce dovozoval neplatnost předmětných právních úkonů pro nedostatek vážné vůle dle § 37 obč. zák., když zároveň jsou předmětné smlouvy neplatné rovněž dle § 39 obč. zák. pro rozpor s účelem zákona. Pro případ dovození platnosti předmětných smluv namítal žalobce promlčení práv z věcných břemen s ohledem na neužívání nemovitostí po dobu nejméně 10 let.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala, když podáním ze dne 5. 5. 2020 (č.l. 15) požadovala zamítnutí žaloby. Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 13. 7. 1998 nebyly uzavřeny za účelem zajištění budoucích pohledávek žalované za povinnými. Žalobce byl s existencí věcných břemen seznámen (náhledem na výpis z katastru nemovitostí, informace uvedena rovněž v dražební vyhlášce), cena dražených nemovitostí odpovídala faktickému i právnímu stavu nemovitostí. Žalobce je osobou, která jako vlastník realitní kanceláře spekuluje s nákupem nemovitostí, existencí věcného břemene v minulosti rovněž argumentoval vůči třetí osobě ([anonymizováno]).

3. Podáním ze dne 10. 7. 2020 (č.l. 23 – 26) žalovaná doplnila, že smlouvy o zřízení věcného břemene k předmětným nemovitostem byly uzavřeny dne 13. 7. 1998 mezi žalovanou jako oprávněnou a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako povinnými. Žalované na základě nich vzniklo oprávnění užívat tyto nemovitosti pro účely svého podnikání a výkonu správy. Podnikání žalované v době uzavření smluv spočívalo v činnosti realitní kanceláře, reklamní a propagační činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, činnosti organizačních a ekonomických poradců, vč. vedení účetnictví, a zprostředkování, organizování, vymáhání a vykupování pohledávek. Věcné břemeno bylo sjednáno bezplatně jako kompenzace za plnění, která žalovaná v minulosti povinným poskytovala. Věcné břemeno žalovaná ode dne uzavření smluv do současnosti vykonává, když nemovitosti představují zázemí pro podnikatelskou činnost žalované a pro výkon správy. Na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2001 pronajala žalovaná jako pronajímatel předmětné nemovitosti [právnická osoba] [právnická osoba] jako nájemci pro její podnikatelské potřeby za sjednané nájemné; i v době pronájmu nemovitostí užívala žalovaná nemovitosti pro účely zázemí podnikatelské činnosti a reklamní účely. Nemovitosti vydražil žalobce v dražbě konané dne 15. 11. 2018 dražební vyhláška i protokol o provedené dražbě obsahovaly informaci o věcném břemeni, které zároveň bylo promítnuto i do ceny dražených nemovitostí. Tvrzení žalobce o neužívání nemovitostí žalovanou označila tato za nepravdivá a účelová, tvrzení o neplatnosti smluv o zřízení věcného břemene coby simulovaných právních úkonů pak za nesmyslnou spekulativní konstrukci. Věcná břemena vznikla platně jako kompenzace plnění poskytnutého ze strany žalované povinným (poradenství), byla zapsána do katastru nemovitostí a byla a jsou žalovanou vykonávána. Žalobce byl žalovanou po dražbě na jejich existenci upozorněn, stejně tak na nesouhlas s jeho záměrem nemovitosti přestavět na byty. Využívání předmětných nemovitostí potvrzovala žalovaná v minulosti i katastrálnímu úřadu v návaznosti na oznámení o zahájení řízení na základě návrhu na vklad zániku zástavního práva a věcného břemene. Výkonem věcného břemene ze strany žalované žalobce sám argumentoval vůči [právnická osoba] v souvislosti s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Na základě uvedených tvrzení žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.

4. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. byl v dané věci dán na základě skutečnosti, že žalobcem byl tvrzen rozpor mezi skutečným stavem a stavem zápisu v katastru nemovitostí, přičemž právě rozhodnutí o určení neexistence věcného břemene představuje podklad pro změnu tohoto zápisu.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

6. Žalobce je v katastru nemovitostí (výpis z KN č.l. 4) zapsán jako vlastník st.p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], st.p. [číslo] st.p. [číslo] stavby bez čp/če na st.p. [číslo] vše v k.ú. [obec], a to na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 7. 1. 2019 s právními účinky zápisu ke dni 18. 2. 2019. Dle katastru nemovitostí vázne na všech nemovitostech věcné břemeno užívání ve prospěch žalované, a to ve vztahu k st.p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], na základě smlouvy o věcném břemeni [číslo jednací] [číslo] ze dne 13. 7. 1998 (č.l. 5), ve vztahu k st.p. [číslo] st.p. [číslo] na základě smlouvy o věcném břemeni [číslo jednací] [číslo] ze dne 13. 7. 1998 (č.l. 7) a ve vztahu ke stavbě bez č.p./č.e. na st.p. [číslo] na základě smlouvy o věcném břemeni [číslo jednací] [číslo] ze dne 13. 7. 1998 (č.l. 9). Ve všech případech bylo věcné břemeno zřízeno pro účely podnikání a výkonu správy oprávněné (žalované) - čl. II. smluv, a to bezplatně - čl. III smluv. Při uzavření smluv byli povinní ([jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve vztahu ke smlouvě týkající se st.p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], [příjmení] [příjmení] sám ve vztahu ke smlouvě týkající se st.p. [číslo] st.p. [číslo] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve vztahu ke smlouvě týkající se stavby bez č.p./č.e. na st.p. [číslo]) vždy zastoupeni žalovanou (pod tehdejším názvem [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] – smlouvy č.l. 5, 7 a 9, plné moci č.l. 6 a 8), za kterou jednal tehdejší (a zároveň současný) jednatel [jméno] [příjmení] (výpis z OR č.l 80 – 82).

7. Dopisem ze dne 10. 9. 2019 (č.l. 16, v plném znění v přílohách žalobce) byla žalobcem zaslána žalované předžalobní výzva s argumentací shodnou, jaká byla z jeho strany uplatňována v tomto řízení (neužívání nemovitostí žalovanou, neplatnost smluv o zřízení věcných břemen pro nedostatek vážnosti vůle účastníků a pro rozpor s účelem zákona, promlčení práva z věcného břemene).

8. Dle obsahu výzvy [právnická osoba] ze dne 18. 11. 2019 (č.l. 17) v souvislosti s projednáním smlouvy o [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] mělo být žalobcem coby vlastníkem nemovitostí sděleno, že tyto jsou užívány žalovanou z titulu věcného břemene.

9. Dne 31. 1. 2001 byla mezi žalovanou jako pronajímatelem a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva (č.l. 32 – 33), jejímž předmětem byl nájem předmětných nemovitostí pro podnikatelské účely nájemce; výše nájemného byla sjednána na 90 000 Kč bez DPH ročně splatných v měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč bez DPH.

10. Konání dražby ve vztahu k předmětným nemovitostem bylo vyhlášeno dražební vyhláškou ze dne 16. 8. 2018 (č.l. 43 – 45), jejíž součástí je informace o zápisu věcného břemene užívání ve prospěch žalované do katastru nemovitostí, a to ve vztahu ke všem draženým nemovitostem. Stejná informace je obsažena rovněž v protokolu o provedené dražbě ze dne 15. 11. 2018 (č.l. 47 – 48), který za vydražitele všech předmětných nemovitostí označuje žalobce.

11. Žalované bylo ze strany [anonymizováno] v [obec] dne 20. 2. 2019 oznámeno zahájení řízení o povolení vkladu zániku zástavního práva a práva odpovídajícího věcnému břemeni (č.l. 66) ; žalovaná vyjádřila nesouhlas se zánikem práva odpovídajícího věcnému břemeni dopisem ze dne 26. 2. 2019 (č.l. 67), výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni proveden nebyl (č.l. 68).

12. V dané věci se žalobce domáhal určení, že nemovitosti v jeho vlastnictví, konkrétně st.p. [číslo] jejíž součástí je stavba [číslo popisné], st.p. [číslo] st.p. [číslo] stavba bez čp/če na st.p. [číslo] vše v k.ú. [obec], nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované na základě smluv o zřízení věcného břemene uzavřených dne 13. 7. 1998 s tvrzením, že tyto smlouvy jsou neplatné pro nedostatek vůle jednajících stran dle § 37 odst. 1 obč. zák., případně dle § 39 obč. zák. pro rozpor s účelem zákona. Ve vztahu k posouzení platnosti předmětných smluv o zřízení věcného břemene se soud zabýval nejprve tím, zda smlouvy byly platně uzavřeny s ohledem na samotný způsob jejich uzavření, a to zejména s ohledem na okruh ve vztahu k uzavření smluv jednajících subjektů.

13. Z obsahu všech smluv o zřízení věcného břemene, které tvoří podklad pro zápis věcných břemen do katastru nemovitostí, je patrno, že tyto byly uzavřeny vždy mezi žalovanou, jako z věcného břemene oprávněnou, a povinnými, kteří byli ve všech případech při uzavření smlouvy žalovanou (za kterou jednal její tehdejší a zároveň současný jednatel [jméno] [příjmení]) zastoupeni. Věcná břemena byla ve všech případech zřízena bezúplatně. Tvrzením žalované v tomto směru bylo, že důvodem bezúplatného zřízení věcného břemene byla existence pohledávky žalované z titulu plnění poskytnutých v minulosti z její strany povinným; v souladu s tímto tvrzení žalované je pak výpověď svědkyně [příjmení], pokud uvedla, že podle informace získané od [jméno] [příjmení], původního vlastníka, případně spoluvlastníka, předmětných nemovitostí, bylo věcné břemeno zřízeno jako pojistka za již tehdy existující dluh vůči žalované.

14. S ohledem na ust. § 3028 odst. 2 o.z. a na datum uzavření předmětných smluv o zřízení věcného břemene je třeba k posouzení procesu jejich uzavření aplikovat dosavadní právní předpisy, tedy zák. č.40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.).

15. Dle § 22 odst. 2 obč. zák. zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

16. V dané věci při uzavírání všech předmětných smluv o zřízení věcného břemene byli povinní zastoupeni na základě plné moci oprávněnou (žalovanou). Z uvedeného je zřejmé, že to byla právě žalovaná, kdo výlučně rozhodoval o obsahu smluv z hlediska vymezení práv a povinností, které budou předmětem smlouvy. Již tato samotná skutečnost dle názoru soudu postačuje pro závěr o existenci rozporu mezi zájmy zástupce a zastoupených. Tento závěr je pak dále posilován (svědkyní [příjmení] potvrzeným) tvrzením samotné žalované o tom, že bezúplatně byly smlouvy uzavřeny s cílem poskytnutí kompenzace za plnění, která byla v minulosti žalovanou povinným poskytnuta. Z uvedeného je zřejmé, že mezi zastoupenými a zástupcem byl navíc vztah věřitel - dlužník, přičemž o rozdílných zájmech těchto subjektů není pochyb. S ohledem na všechny okolnosti daného případu soud dospěl k závěru o reálné existenci rozporu zájmů zástupce a zastoupených (nejedná se o pouhou možnost rozporu zájmů zástupce a zastoupených, která by pro závěr o neplatnosti právního úkonu učiněného vyloučeným zástupcem nepostačovala – Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 287 s.).

17. Na základě těchto skutečností lze uzavřít, že při uzavírání smluv o zřízení věcného břemene byli povinní zastoupeni ve smyslu § 22 odst. 2 obč. zák. vyloučeným zástupcem, z tohoto důvodu pak nemohly být smlouvy o zřízení věcného břemene platně uzavřeny, neboť„ právní úkony zástupce učiněné v rozporu s § 22 odst. 2 jsou neplatné“ - Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 287 s.). Žalobou napadená věcná břemena proto nemohla platně vzniknout; na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, že tato byla na základě předmětných smluv zapsána v katastru nemovitostí, když v řízení o povolení vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí katastrální úřad nezkoumá platnost věcné smlouvy, a lze tak připustit, že vklad práva může být povolen i na základě smlouvy, která je absolutně neplatná. Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu není oprávněn zabývat se otázkou existence kolize zájmů mezi zástupcem a zastoupeným podle § 22 odst. 2 obč. zák. (rozhodnutí sp. zn. 15 Ca 522/2000 - ASPI).

18. S ohledem na tvrzení žalobkyně o nepřetržitém užívání předmětných nemovitostí od zřízení jí tvrzených věcných břemen do současnosti se soud zabýval dále otázkou případného vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni žalobkyní, když z judikatury Nejvyššího soudu obecně vyplývá, že vydržení je otázkou právního posouzení, již jsou soudy povinny zkoumat z úřední povinnosti, jestliže tvrzení účastníků, skutková zjištění či obsah spisu umožňují zjištěný skutkový stav posoudit i podle zákonných ustanovení upravujících vydržení (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 3666/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. 28 Cdo 2132/2009, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3654/2014).

19. S ohledem na znění ust. § 3028 odst. 2 o.z. a okamžik, kdy se žalovaná dle svého tvrzení ujala držby práv odpovídajících věcným břemenům, byla i otázka jejich možného vydržení žalovanou posouzena dle dosavadních právních předpisů, tedy zák. č.40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.).

20. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením) ; ustanovení § 134 zde platí obdobně. Ust. § 134 odst. 1 obč. zák. pak za jednu z podmínek vydržení označuje oprávněnou držbu, když dle § 130 odst. 1 obč. zák. je oprávněným takový držitel, který je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří.

21. Na základě skutečností zjištěných dokazováním dospěl soud k závěru, že právo odpovídající věcnému břemeni žalovaná ani vydržením nabýt nemohla, když není naplněn jeden ze zákonných předpokladů pro vydržení, a to oprávněnost držby založená dobrou vírou ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák. Protože to byla mj. žalovaná, kdo svým vlastním jednáním (výkonem zastoupení přes existující rozpor v zájmech se zastoupenými) způsobila neplatnost smluv o zřízení věcného břemene, nemohla tato být zároveň objektivně v dobré víře, že jí předmětné právo patří. Protože tak chybí na straně žalované dobrá víra jako jeden z předpokladů pro možnost úvah o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, nebylo třeba se blíže zabývat posouzením předpokladů dalších, zejména splněním délky vydržecí doby. I pokud by totiž bylo uzavřeno, že žalovaná právo odpovídající věcnému břemeni skutečně po zákonem vyžadovanou dobu vykonávala, pro závěr o nabytí práva vydržením by to z důvodu absence dobré víry na její straně (dané od počátku) nemohlo postačovat.

22. Nad rámec uvedeného pak soud doplňuje, že fotografie předložené soudu (č.l. 49 – 65) žalovanou pro závěr o užívání předmětných nemovitostí od zřízení věcných břemen do současnosti nesvědčí. Fotografie č.l. 49 – 54 zachycují interiér bývalé [anonymizováno] a souvisejících prostor, fotografie č.l. 55 – 56 exteriér [anonymizováno], na č.l. 57 je pak fotografie vnějšího pohledu na obytný dům ([adresa]), jak vypověděla svědkyně [příjmení]. Ať již byly fotografie pořízeny kdykoli, ze žádné z nich nelze dovodit, že by zachycovala zázemí žalované, jak tato uváděla ve vyjádření ze dne 10. 7. 2020, na základě těchto fotografií nelze ani učinit závěr o užívání nemovitostí žalovanou pro potřebu plynoucí z její (jakékoli) podnikatelské činnosti. Fotografie č.l. 58 – 65 zachycují vnější pohled na stavbu [anonymizováno], obytný dům a související pozemky; závěr o užívání nemovitostí ze strany žalované pro [anonymizována dvě slova] na jejich základě učinit nelze, když pro tento nemůže postačovat samolepka na okně bývalé prodejny (č.l. 65). Přehlédnout nelze ani skutečnost, že na žádné z fotografií žalovanou předložených není zachycen interiér obytného domu [adresa] lze tak dovozovat, že do předmětného domu žalovaná přístup neměla, přičemž uvedený závěr je pak v souladu s výpovědí svědkyně [příjmení], když tato uvedla, že dům byl užíván k bydlení [jméno] a [jméno] [příjmení] do konce jejich životů, od jejich smrti zde nikdo nebydlí, dům chátrá. Byť lze souhlasit se žalovanou, že výkon práva užívání by z její strany mohl být realizován rovněž prostřednictvím pronájmu třetí osobě, žalovaná netvrdila trvání nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou ze dne 31. 1. 2001 (č.l. 32 – 33) déle než do r. 2005, [anonymizováno], která měla být v předmětných nemovitostech nájemcem, společností [právnická osoba], provozována, pak svou činnost ukončila v r. 2009, od té doby tam žádná činnost neprobíhá (jak bylo zjištěno z výslechu svědkyně [příjmení], který je v tomto směru v souladu se zjištěním, že společnost [právnická osoba] je od [datum] v likvidaci – výpis z OR č.l. 20 – 21). Faktury, které byly žalovanou v této souvislosti soudu předloženy (č.l. 34 – 42), se týkají pouze období let 2003 – 2005, přičemž bez významu není skutečnost, že jimi bylo ze strany žalované požadováno nejen plnění z titulu nájemného, ale rovněž za blíže nespecifikované poradenství, přičemž veškerá účtovaná plnění tyto daňové doklady označují za již zálohami zaplacená. Kategorický závěr o době trvání nájemního vztahu pak není pro účely rozhodnutí v tomto řízení nezbytný s ohledem na skutečnost, že tento nepochybně nepokrýval celou dobu od uzavření (neplatných) smluv o zřízení věcných břemen do současnosti (založen byl až smlouvou z r. 2001).

23. Protože věcná břemena užívání ve vztahu k žalobou označeným nemovitostem nevznikla na základě smlouvy a žalovaná nenabyla práva odpovídající věcnému břemeni ani vydržením, bylo žalobě na určení, že nemovitosti - st.p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], st.p. [číslo] st.p. [číslo] stavba bez čp/če na st.p. [číslo] vše v k.ú. [obec], nejsou zatíženy věcnými břemeny užívání ve prospěch žalované na základě smluv uzavřených dne 13. 7. 1998, vyhověno.

24. Ve věci nebyl proveden výslech žalovanou navrženého svědka [jméno] [příjmení] ml. (syn jednatele žalované). Výslechem tohoto svědka, který jako obecný zmocněnec má žalovanou zastupovat při správě nemovitostí, a to od své zletilosti, měla být prokazována skutečnost, že žalovaná předmětné nemovitosti od zřízení věcných břemen do současnosti užívala, tedy že právo z věcného břemen plynoucí skutečně realizovala. Tento svědek (i s ohledem na svůj věk) se nemohl účastnit procesu uzavření předmětných smluv (žalovaná ostatně sama uvedla, že u procesu uzavírání smluv nebyl), s ohledem na výkon správy nemovitostí od zletilosti svědka (r. 2007) pak nelze dovozovat na jeho straně informace ohledně období jeho zletilosti předcházejícího. S ohledem na důvody vedoucí k výše uvedeným závěrům o neplatnosti předmětných smluv a nesplnění podmínek pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro nedostatek dobré víry na straně žalované pak zároveň otázka faktického výkonu tohoto práva není pro rozhodnutí významná (jak je již uvedeno výše). Proto nebyl výslech svědka [příjmení] proveden z důvodu nadbytečnosti.

25. Pokud jde o výpověď svědkyně [příjmení], nemá soud, přes námitky žalované, o její pravdivosti důvod pochybovat; důvodem pro závěr o nevěrohodnosti této svědkyně pak nemůže bez dalšího být pouze skutečnost, že se jedná o společnici a jednatelku společnosti [právnická osoba] (v současné době rovněž likvidátorku společnosti [právnická osoba] v likvidaci) – č.l.

20. Výpověď svědkyně [příjmení] především není v rozporu s žádnými v řízení provedenými důkazy, nadto je osobou, která k předmětným nemovitostem měla v minulosti úzký vztah, blízký vztah měla rovněž k [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]), který byl zřejmě, přes pluralitu účastníků právních úkonů, které měly ke zřízení věcných břemen směřovat, právě tou osobou, která v minulosti se žalovanou jednala. Jak uvedla svědkyně [příjmení],„ [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], nechal dát věcné břemeno na barák, …, řekl, že je to pojistka vůči tomu dluhu“,„ smlouvu (nájemní) uzavřel p. [jméno] [příjmení], já jsem s nima nikdy nemluvila ani nejednala“,„ [jméno] [příjmení] se mě přišel ptát, jestli něco nevím o [právnická osoba], a já jsem mu říkala, že nevím, že to musí za svým bratrem“, finanční záležitosti řešil [jméno] [příjmení], a to i v době, kdy již existovala společnost [právnická osoba], jejíž byla svědkyně společníkem). Právě svědkyně, jako osoba, která se na popud [jméno] [příjmení] stala společníkem [právnická osoba], získala od něj informace ve vztahu k okolnostem a zejména důvodu uzavření předmětných smluv (pojistka na již existující dluh vůči žalované). Právě tato svědkyně pak s ohledem na skutečnost, že v předmětných nemovitostech bydlela od svých [anonymizováno] do [anonymizováno] let, přičemž v [anonymizováno] nadále pracovala a nemovitosti následně po svém odstěhování zároveň navštěvovala až do r. 2009, kdy se její matka rozvedla s [jméno] [příjmení] (ke dni 19. 12. 2008 – č.l. 89) a následně odstěhovala, má nepochybně zároveň informace o režimu užívání nemovitostí v průběhu doby, to vše navíc s přihlédnutím ke skutečnosti, že všechny osoby na předmětných právních úkonech zúčastněné jako povinné již zemřely (výpisy z CEO č.l. 86 – 88).

26. Nad rámec uvedeného soud doplňuje v souvislosti s námitkou žalované obsažené v podání ze dne 5. 5. 2020, že dle § 32 odst. 2 o.s.ř. nesmí být zástupcem účastníka ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Skutečnosti svědčící pro závěr, že zájmy právního zástupce žalobce a žalobce jsou ve vzájemném rozporu, zjištěny nebyly. Ze samotné povahy věci je zřejmé, že, na rozdíl od soudu, není na právní zástupce stran kladen požadavek nestrannosti a nezávislosti; v této souvislosti je proto bez významu skutečnost, že právní zástupce žalobce v minulosti zastupoval společnost [právnická osoba]

27. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil, proti účastníkům podle výsledků řízení. Na svědečném byla přiznána částka 209,44 Kč, povinnost k zaplacení této částky byla uložena žalované, coby v řízení neúspěšnému účastníku.

28. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení na straně žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, odměna za právní zastoupení 10 000 Kč (za celkem 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne 15. 3. 2021 - po 2 500 Kč za 1 úkon dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 AT), náhrada hotových výdajů 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a 21% DPH 2 352 Kč Celkem tak žalobci byla přiznána na náhradě nákladů tohoto řízení částka 18 552 Kč.

29. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), když v řízení nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující její prodloužení. Částku náhrady nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).