9 C 44/2022

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 149 999 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal přiznání částky 149 999 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 149 999 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku 89 540 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 8. 2. 2022 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 149 999 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že na základě kupní smlouvy ze dne 19. 5. 2020 nabyl od společnosti [právnická osoba] vlastnické právo ve vztahu k [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Vozidlo bylo zakoupeno za účelem možnosti snazší dopravy matky žalobce [jméno] [příjmení], přičemž pro možnost podání její opětovné žádosti o příspěvek na jeho koupi (původní žádosti nebylo vyhověno) byla v registru vozidel zapsána jako vlastník vozidla [jméno] [příjmení], sestra žalobce a manželka žalovaného; k přepisu vozidla na [jméno] [příjmení] došlo bez zkoumání otázky vlastnických vztahů. Vozidlo bylo v dispozici žalovaného až do smrti matky žalobce a [jméno] [příjmení]. V rámci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] bylo předmětné vozidlo nesprávně zahrnuto do soupisu pozůstalosti, proto žalobce přihlásil pohledávku za zůstavitelkou ve výši 149 999 Kč a tuto doložil kupní smlouvou. Uvedená pohledávka nebyla dědici uznána a žalobce byl notářem odkázán se svým nárokem na soud. Vozidlo připadlo žalovanému. K vydání vozidla byl žalovaný žalobcem vyzván dopisem ze dne 30. 6. 2021, reagoval však popřením vlastnického práva žalobce, a to i přes původně v listopadu 2020 prostřednictvím dcery [jméno] [příjmení] prezentované stanovisko o možnosti odvezení auta, jakmile bude vyřešena záležitost s pozůstalostí. Protože následně došlo k převodu vozidla, a to ačkoli žalovaný věděl, že vozidlo nikdy nebylo ve vlastnictví jeho manželky, uplatnil žalobce v tomto řízení nárok na zaplacení částky 149 999 Kč z titulu náhrady škody.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v rámci odporu proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu (č.l. 7), nárok žalobce neuznal a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Žalovaný namítal, že žalobci vlastnické právo k předmětnému vozidlu nikdy nesvědčilo, když vozidlo bylo od počátku pořizováno do SJM žalovaného a jeho manželky [jméno] [příjmení] (dle doplnění tvrzení ze dne 28. 3. 2022 – č.l. 13 na základě kupní smlouvy, kterou v písemné formě uzavřela s vědomím a souhlasem žalovaného [jméno] [příjmení]; podáním ze dne 14. 6. 2022 – č.l. 61 žalovaný vymezil období uzavření smlouvy od 19. 5. 2020 do 26. 9. 2020), byť za přispění (prostřednictvím) žalobce; do registru vozidel byla [jméno] [příjmení] zapsána ve shodě se skutečností. Finanční záležitosti za trvání manželství vyřizovala manželka, žalovaný jí plně důvěřoval a do jednání sourozenců neměl důvod zasahovat. Na pořízení automobilu měly být dle dohody manželů použity naspořené finanční prostředky získané z prodeje garáže ve [obec]. [jméno] [příjmení] žalobci poskytla část prostředků v hotovosti s tím, že následně bude provedeno vyúčtování všech nákladů souvisejících s pořízením a zprovozněním automobilu. V té souvislosti byla žalobci vyplacena částka 140 000 Kč. V podání ze dne 28. 3. 2022 (č.l. 13) žalovaný doplnil, že automobil měl ve svém držení do 9. 4. 2021, kdy nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v Prachaticích č.j. 8D 613/2020 – 65, když od té doby svědčí vlastnické právo dceři žalovaného [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 27. 4. 2022 (č.l. 38) žalovaný doplnil, že na základě dědického rozhodnutí nabyl vlastnické právo k předmětnému automobilu on, dne 12. 4. 2021 převedl vlastnictví ústní darovací smlouvou na svou dceru [jméno] [příjmení].

3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

4. Mezi společností [právnická osoba] jako prodávající a žalobcem jako kupujícím byla dne 19. 5. 2020 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k vozidlu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], VIN: [anonymizováno] za kupní cenu 149 999 Kč (č.l. 22 – 24 e-sp.). Kupní cena 149 999 Kč byla zaplacena žalobcem téhož dne v hotovosti (pokladní doklad č.l. 27 e-sp.), a to na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] (č.l. 25 e-sp.), vystavené prodávajícím na jméno kupujícího – žalobce.

5. Dne 19. 5. 2020 byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], VIN: [anonymizováno] s počátkem pojištění od 19. 5. 2020 na dobu neurčitou. Za pojistitele [právnická osoba] uzavřel smlouvu pojišťovací zprostředkovatel, společnost [právnická osoba], za kterou jednal pracovník [jméno] [příjmení], pojistníkem, kterého smlouva zároveň označuje za vlastníka, byla dle smlouvy [jméno] [příjmení] (pojistná smlouva č.l. 16 – 18, záznam z jednání č.l. 19). První platba pojistného ve sjednané výši 1 895 Kč byla zaplacena dne 19. 5. 2020 kartou (stvrzenka č.l. 26 e-sp.)

6. V registru vozidel byla ve vztahu k předmětnému vozidlu zapsána jako vlastník [jméno] [příjmení] (kopie velkého TP č.l. 26 – 27, přehled provozovatelů č.l. 35) na základě žádosti o zápis změny ze dne 5. 6. 2020 (č.l. 41 – 42); žádost byla podána [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 2. 3. 2018 udělené společností [právnická osoba] [jméno] [příjmení] – č.l. 33 e-sp., substituční plné moci ze dne 21. 2. 2020 udělené [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] – č.l. 32 e-sp. a plné moci ze dne 5. 6. 2020 udělené [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] – č.l. 30 e-sp.) 7. [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela (úmrtní list ve spise OS v [obec] sp. zn. 8D 613/2020, č.l. 1). V rámci jednání o dědictví ze dne 9. 4. 2021 dědicové [jméno] [příjmení] – manžel – žalovaný a dvě dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], označili za součást SJM mj. [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno] v hodnotě 80 000 Kč. Zároveň popřeli oprávněnost v rámci pozůstalostního řízení dne 8. 12. 2020 žalobcem uplatněné pohledávky na zaplacení částky 149 999 Kč; na základě uvedené skutečnosti nebyla sporná pohledávka žalobce do pasiv pozůstalosti zahrnuta (úřední záznam č.l. 69, sdělení notáře č.l. 17 e-sp.). Na základě dohody dědiců a pozůstalého manžela – žalovaného o vypořádání zaniklého SJM připadnul předmětný osobní automobil žalovanému. Dle usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. 4. 2021, č.j. 8D 613/2020 – 65 (ve spise OS v [obec] sp. zn. 8D 613/2020, č.l. 65) byla schválena dohoda dědiců s pozůstalým manželem – žalovaným, podle které ze zaniklého SJM manželů připadá předmětný osobní automobil do aktiv dědictví, přičemž tento nabývá žalovaný.

8. E-mailem ze dne 19. 11. 2020 (č.l. 22) [jméno] [příjmení] – dcera žalovaného sdělila [jméno] [příjmení], že s autem nelze jakkoli manipulovat kvůli dědictví, až bude vše vyřízeno, nikdo nebrání v odvezení. Jednalo se o reakci na e-mail [jméno] [příjmení] z téhož dne (č.l. 52), ve kterém [jméno] [příjmení] popisuje důvod, pro který byl automobil napsán na [jméno] [příjmení] (nemožnost maminky, pro jejíž snazší dopravu měl být pořizován, mít ho napsaný na sebe); patrný je silně negativní vztah [jméno] [příjmení] k [jméno] [příjmení].

9. V registru vozidel byl ve vztahu k předmětnému vozidlu na základě usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. 4. 2021, č.j. 8D 613/2020 – 65 zapsán [jméno] [příjmení] na základě žádosti o zápis změny ze dne 12. 4. 2021 (č.l. 32 – 33, shodně sdělení MěÚ [obec] č.l. 31). Týž den byla na základě společné žádosti o zápis změny (č.l. 33 – 34, sdělení MěÚ [obec] č.l. 31) zapsána jako vlastník vozidla [jméno] [příjmení] (shodně kopie TP č.l. 14 - 15).

10. Na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [příjmení] byla dne 7. 10. 2015 zaplacena [jméno] [příjmení] částka 180 000 Kč (výpis z účtu č.l. 63 a 81). Dne 27. 11. 2015 byla mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [jméno] [příjmení] jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ½ ve vztahu ke st.p. [číslo] stavbě bez čp/če – garáže umístěné na tomto pozemku za cenu 60 000 Kč (č.l. 69 – 70).

11. Ze strany [anonymizována dvě slova] v [obec] by soudu sděleno, že ve vztahu k [jméno] [příjmení] bylo vedeno pouze jedno řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku, a to pod sp. zn. [číslo] (č.l. 99). Toto řízení bylo zahájeno podáním žádosti o příspěvek ze dne 2. 12. 2019 (č.l. 122 – 124), jejíž přílohu tvořila listina označující [jméno] [příjmení] za kupující a [příjmení] [příjmení] za prodávajícího ve vztahu k vozidlu [anonymizována dvě slova] s kupní cenou 250 000 Kč (č.l. 113). Usnesením ze dne 2. 12. 2019 (č.l. 104) bylo předmětné řízení přerušeno za účelem posouzení zdravotního stavu žadatelky, žádost u OSSZ byla podána týž den (č.l. 100). Po doručení posudku o zdravotním stavu bylo dne 17. 2. 2020 rozhodnuto o pokračování správního řízení (č.l. 116) a rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020 (č.l. 110 – 111) byla žádost o přiznání příspěvku zamítnuta s tím, že žadatelka není osobou, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. K odvolání žadatelky ze dne 11. 3. 2020 (č.l. 117) bylo rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 přezkoumáno Ministerstvem práce a sociálních věcí a rozhodnutím ze dne 15. 9. 2020 (č.l. 107 – 109) potvrzeno s tím, že zdravotní dokumentací nebylo potvrzeno takové funkční postižení, aby bylo indikováno použít posudkové kritérium umožňující přiznání požadovaného příspěvku.

12. Žalobou byl uplatněn nárok na náhradu škody, která měla být žalobci žalovaným způsobena v důsledku neoprávněného převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu na dceru [jméno] [příjmení] a tím vyvolané nemožnosti žalobce domáhat se z titulu jím tvrzeného vlastnického práva vydání věci. Pro posouzení nároku se soud zabýval nejprve otázkou aktivní věcné legitimace žalobce, tedy otázkou, zda je to on, komu byla (případným) protiprávním jednáním žalovaného škoda způsobena. Aktivně věcně legitimovaným k uplatnění nároku na náhradu škody ve smyslu výše uvedeném je dle názoru soudu stejně jako v případě vlastnické žaloby dle § 1040 o.z. především vlastník věci, žalobce ostatně v řízení své vlastnické právo tvrdil (předmětný automobil koupil pro svou matku, přičemž k zamýšlenému právnímu jednání směřujícímu k převodu vlastnického práva na ni nedošlo – vyjádření žalobce při ú.j. dne 22. 11. 2022). K prokázání své aktivní věcné legitimace byl žalobce povinen prokázat, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl (jím tvrzené) vlastnické právo.

13. V daném případě je třeba za skutečnost, na základě které žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému automobilu, považovat uzavření kupní smlouvy ze dne 19. 5. 2020. Tato kupní smlouva uzavřená žalobcem se společností [právnická osoba], coby předchozím vlastníkem, označuje žalobce za kupujícího, na kterého je ve smyslu § 2079 odst. 1 o.z. převáděno vlastnické právo k tomuto automobilu. Žalobce je současně uveden i jako odběratel na faktuře č. [anonymizováno] [číslo], na základě které byla z jeho strany v den uzavření této smlouvy zaplacena v hotovosti kupní cena (v této souvislosti bez závěru o původu peněz na úhradu kupní ceny použitých, když tento je bez přímého dopadu na otázku nabytí vlastnického práva). Na základě uvedených skutečností soud nabytí vlastnického práva žalobce považuje za prokázané, je tak dána jeho aktivní věcná legitimace.

14. Za důvod pořízení předmětného automobilu žalobce označoval snahu o zajištění snazší přepravy jeho nemocné matky za lékaři. Vozidlo bylo od počátku kupováno pro ni; k zápisu matky žalobce do registru vozidel jako vlastníka vozidla nedošlo nakonec pouze proto, že matka žalobce chtěla opětovně podávat (dříve zamítnutou) žádost o poskytnutí příspěvku na vozidlo, přičemž do jejího vyřízení mělo být vozidlo [anonymizováno] registrováno na manželku žalovaného (uvedené řešení bylo přijato právě z její iniciativy, když uváděla, že v opačném případě by nemuselo být žádosti vyhověno). Skutečnost, že žalobce kupoval vozidlo pro svou matku, přičemž následně (asi po týdnu) došlo ke změně osoby, na kterou mělo být registrováno, potvrdil svědek [příjmení], který na základě plných mocí změnu v registru vozidel zařizoval.

15. Stejně tak svědkyně [příjmení] vypověděla, že pro maminku se žalobce se svou sestrou [jméno] [příjmení] rozhodli koupit auto, aby se nemusela k lékaři přepravovat taxíkem; [anonymizováno] byla vybrána poté, co sešlo z původně zamýšlené koupě vozu od souseda p. [příjmení] (kupní smlouva č.l. 113, shodně výpověď svědkyně [příjmení]). Peníze byly žalobcem vybrány už v únoru právě v souvislosti s úvahami nad koupí auta od p. [příjmení], domluva se sestrou [jméno] [příjmení] byla taková, že až bude v Čechách, dorovná svůj díl, k čemuž dosud nedošlo. Auto bylo předáno koncem května 2020, od té doby ho měli [příjmení] v držení. Napsáno bylo na [jméno] [příjmení] na žádost maminky vzešlou z rady [jméno] [příjmení]; že to byla [jméno] [příjmení], kdo označil za lepší řešení ve vztahu k úspěchu žádosti o příspěvek, pokud bude vozidlo napsáno na ni, svědkyně neslyšela přímo od ní, ale tuto informaci měla zprostředkovanou (stejně jako informaci o tom, že [jméno] [příjmení] přivezla žalobci podepsanou plnou moc), sama s nikým o předmětné záležitosti nejednala osobně, všechno vyřizoval žalobce.

16. Tvrzením žalovaného bylo, že v období mezi 19. 5. 2020 a 26. 9. 2020 bylo žalobcem jeho vlastnické právo převedeno na něj a jeho zesnulou manželku [jméno] [příjmení] (do jejich SJM), na úhradu kupní ceny byly použity peněžní prostředky náležející do SJM získané prodejem garáže ve [obec], přičemž žalovaný spolu s manželkou disponovali dále prostředky z výplaty důchodového pojištění na jméno [jméno] [příjmení]. Na úhradu kupní ceny obdržel žalobce dne 26. 9. 2020 doplatek ve výši 140 000 Kč. Žalovaný se po smrti své manželky stal na základě usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. 4. 2021, č.j. 8D 613/2020 – 65 výlučným vlastníkem předmětného automobilu, přičemž následně převedl své vlastnické právo darovací smlouvou ze dne 12. 4. 2021 na svou dceru [jméno] [příjmení].

17. Žalovaný k prokázání svého tvrzení o uzavření kupní smlouvy se žalobcem, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětnému automobilu, předložil soudu listinu – Platba za [značka automobilu] – [anonymizováno] (č.l. 9, v originále v přílohách žalovaného). S ohledem na skutečnost, že se jedná o listinu soukromou (když nesplňuje znaky uvedené v § 567 o.z. a § 134 o.s.ř.), postupoval soud při dokazování touto listinou podle procesních pravidel obsažených v ustanovení § 565 o.z., podle kterého je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

18. Při dokazování listinami se kladou především otázky jejich pravosti a správnosti. Listina je pravá tehdy, pokud pochází od osoby, která je v ní uvedena jako její vystavitel (viz například NS 22 Cdo 617/99). V opačném případě se jedná o listinu nepravou, zfalšovanou. Pravost listiny je předpokladem její formální (vnější) důkazní síly. Není-li listina pravá, nebude zpravidla ani správná. Správností listiny se rozumí její obsahová správnost, tj. pravdivost. Listina je správná, jestliže to, co je v ní uvedeno, se shoduje se skutečností. Je-li tomu tak, má listina také materiální (vnitřní) důkazní sílu. Je-li soukromá listina podepsána protistranou (případně též jejími právními předchůdci uvedenými v § 565), stanoví občanský zákoník vyvratitelnou domněnku, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Samotná pravost podpisu však nijak presumována není, a proto bude-li učiněna spornou, bude ji muset strana zatížená důkazním břemenem prokázat (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1815 - 1819: P. Lavický).

19. Žalobce v průběhu řízení postoj k předmětné listině podstatným způsobem měnil. Nejprve podáním ze dne 6. 4. 2022 (č.l. 21) zpochybnil její pravost i správnost a označil ji za falzum s tím, že její obsah je v rozporu s obsahem e-mailu ze dne 19. 11. 2020. Následně při jednání soudu dne 23. 5. 2022 žalobce připustil, že podpis na předmětné listině je jeho, podáním ze dne 21. 6. 2022 (č.l. 65 – 66) pak doplnil, že v souvislosti s úmrtím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] došlo mezi ním a žalovaným k výměně řady dokumentů, přičemž v této souvislosti mu zřejmě byl podstrčen čistopis, na který se podepsal a následně na něj byl s největší pravděpodobností dopsán text na počítači. Skutečnost, že podpis na této listině je jeho podpisem, uvedl žalobce v podání ze dne 1. 7. 2020 – č.l. 76 a ze dne 20. 7. 2022 - č.l. 197), nadále však zpochybňoval skutečnost, že by tímto podpisem potvrzoval text na listině uvedený; v posledně uvedeném podání pak tvrzení o podpisu čistopisu a následném dopsání textu potvrzení označil žalobce za jeden ze způsobů, jakým se jeho podpis mohl ocitnout na předmětné listině, a zároveň argumentoval užíváním psychofarmak v té době, v důsledku čehož nebyl schopen se plně soustředit a je tak možné, že tato jeho indispozice byla někým z okruhu žalovaného zneužita.

20. Z uvedeného je zřejmé, že přes svůj počáteční postoj žalobce podpis na předmětné listině nadále nezpochybňoval, tento označil za svůj. Za uvedené situace je splněna podmínka pro uplatnění zákonné vyvratitelné domněnky zakotvené v ustanovení § 565 věta druhá o.z., podle které není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se v souladu s obecnými zkušenostmi, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a dále také, že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. Presumuje se tedy pravost a správnost obsahu listiny, resp. to, že tuto pravost a správnost vystavitel„ uznává“ (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1815 - 1819: P. Lavický). S ohledem na naplnění podmínek pro uplatnění této zákonné domněnky to tak byl žalobce, na kom leželo důkazní břemeno, že listina nepochází od něj, nebo že listinu sice vystavil, ale že její obsah není pravdivý.

21. Žalobce za důkaz prokazující skutečnosti vylučující pravost a správnost předmětné listiny označil transakční historii vyplývající z účtu č. [bankovní účet], když z této je patrno, že peníze (získané prodejem garáže) nemohly být užity na úhradu kupní ceny, neboť již dříve byly zkonzumovány a v inkriminované době na účtu nebyly. Žalobci lze přisvědčit v tom směru, že na základě obsahu výpisů z účtu č. [bankovní účet] (č.l. 79 – 97 a 128 – 195) nelze učinit závěr o použití peněz za prodej garáže na úhradu kupní ceny. Částka 180 000 Kč byla na účet připsána dne 7. 10. 2015 (č.l. 83), v bezprostředně následujícím období jsou peněžní prostředky odpovídající této částce na účtu uloženy (v plné výši do měsíce července 2016 – č.l. 185), počínaje měsícem srpen 2016 (č.l. 184) se zůstatek na účtu postupně snižuje pod částku 180 000 Kč (s výjimkou měsíce září 2016, kdy se zůstatek vrátil přechodně těsně nad tuto částku – č.l. 183). Následně zůstatek na účtu postupně klesá, v prosinci 2016 činil částku 163 384 Kč (č.l. 177), v prosinci 2017 částku 72 410 Kč (č.l. 158), v prosinci 2018 částku 13 106 Kč (č.l. 146) a v prosinci 2019 částku 25 506 Kč (č.l. 128); z pohybů na účtu je zároveň zřejmé, že peníze byly odčerpávány postupně, nedošlo k jejich vybrání ve větších částkách či jednorázově. V období 1. 1. 2020 - 30. 9. 2020 (č.l. 87 – 96) se zůstatek na účtu pohyboval v rozmezí 25 505 – 17 479 Kč, ke dni 26. 9. 2020, kdy podle potvrzení měl žalobce převzít částku 140 000 Kč jako vyrovnání za [značka automobilu] [anonymizováno], ani v době bezprostředně předcházející, nebyl na předmětném účtu dostatek peněz, aby tento mohl představovat zdroj platby (naposledy byla na účtu k dispozici částka v potřebné výši počátkem května 2017 (č.l. 171). Na základě uvedených skutečností lze přisvědčit žalobci, že peníze z prodeje garáže v předmětné době na účtu již nebyly, byly postupně vybírány a závěr o jejich použití na nákup [značka automobilu] [anonymizováno] učinit nelze.

22. Skutečnost, že na zaplacení částky 140 000 Kč dle potvrzení (č.l. 9) nemohly být užity peníze z účtu č. [bankovní účet] však současně neznamená vyvrácení ustanovením § 565 o.z. založené domněnky pravosti a správnosti listiny, když v listině není původ peněz žádným způsobem specifikován, žalobce pouze svým podpisem stvrzuje, že dne 26. 9. 2020 převzal od své sestry [jméno] [příjmení] na vyrovnání za [značka automobilu] [anonymizováno] částku 140 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nebyl svou manželkou o podrobnostech souvisejících s předmětným automobilem informován, jak uvedl (v tomto směru je jeho tvrzení v souladu s výpovědí svědkyně [příjmení] –„ taťka měl doma malý slovo“, svědkyně [příjmení] –„ nestaral se moc o věci technický, většinou se držel v kuchyni“ i svědkyně [příjmení] – hlavou rodiny byla„ [jméno] [příjmení], ta to všechno řídila, … p. [příjmení] byl kliďas, … co [jméno] řekla, to musel“), nepřesnost tvrzení žalovaného ve vztahu ke zdroji peněz zaplacených žalobci nemá za následek závěr o nepravdivosti jeho tvrzení o zaplacení jako takového, když toto je zároveň podpořeno existencí (žalobcem co do správnosti a pravosti účinně nezpochybněné – viz dále odst. 23 odůvodnění) listiny – Platba za [značka automobilu] [anonymizováno]. Totéž platí pro nepřesnost tvrzení žalovaného ohledně právního titulu, na základě kterého měl být předmětný automobil nabyt jeho manželkou do SJM.

23. Ke svému tvrzení, že mu byl někým podstrčen čistopis, na který se podepsal, přičemž na dokument byl následně doplněn text o údajném vyrovnání na počítači (vyjádření ze dne 21. 6. 2022 - č.l. 67), žalobce následně neoznačil žádný důkaz k jeho prokázání, podáním ze dne 20. 7. 2022 – č.l. 197 pak označil dané tvrzení pouze jako konstatování jedné z možností, jak se mohl jeho podpis na předmětné listině ocitnout. Za prokázané pak nelze označit ani tímto podáním doplněné tvrzení žalobce o tom, že v předmětné době užíval psychotika, v důsledku čehož nebyl schopen se plně soustředit, čehož mohl někdo z okruhu žalovaného využít a nechat ho listinu podepsat ve chvíli, kdy nebyl schopen se plně koncentrovat. Zdravotním záznamem ze dne 25. 11. 2020 (č.l. 198) bylo prokázáno, že v důsledku situační neurózy při úmrtí matky byly žalobci, který byl dle záznamu do té doby bez medikace, předepsány léky [anonymizováno] a [anonymizováno]. Pouze na základě zjištění, že žalobci byl předepsán lék proti úzkosti a lék na spaní, neprokazuje žalobcovo (dosti nekonkrétní) tvrzení o tom, že blíže neurčená osoba z okruhu žalovaného této situace zneužila k zajištění podpisu na předmětném potvrzení. Žalobce též v rámci své účastnické výpovědi zdůrazňoval svůj nedobrý stav v době, kdy měl jet za [jméno] [příjmení] (dcerou žalovaného) za účelem podpisu listin s tím, že si„ událost příliš nevybavuje, bral v té době ty prášky, byla to jeho máma“, v rozporu s tím však uváděl velké množství podrobných informací o průběhu setkání („ šli jsme nahoru po prudkých schodech, [jméno] strašně krchlala, za 25 minut, co jsem tam byl, tak ona řekla min. 30x dámský přirození, jak jí to nechtělo naskočit“) včetně reprodukce přesného obsahu jednotlivých replik v rámci komunikace s [jméno] [příjmení]. Právě podrobnosti z tohoto setkání žalobce s [jméno] [příjmení] dle názoru soudu vylučují závěr o tom, že v důsledku užívání léků by žalobce byl ve stavu indispozice umožňující zneužití; pokud tak žalobce uváděl, že se v průběhu setkání nedokázal na nic soustředit, je třeba jeho výpověď označit za nevěrohodnou a účelovou. Přehlédnout v této souvislosti nelze ani skutečnost, že tvrzení žalobce ve vztahu k potvrzení se v průběhu řízení značně vyvíjela, od zpochybňování podpisu na listině, přes„ konstatování“ o podpisu čistého papíru a následného doplnění textu až po zneužití indispozice žalobce blíže neurčenou osobou. S ohledem na žalobcem opakovaně zdůrazňované extrémně nedobré vzájemné vztahy považuje soud za zcela nevěrohodné, že by žalobce podepsal čistý list papíru (zároveň za situace, kdy byla podepisována čestná prohlášení o předaných penězích č.l. 68 a dokumentech – č.l. 67) a že by, i s ohledem na tyto vztahy, žalobce přistoupil k jednání s rodinou své sestry při vědomí své nezpůsobilosti. Protože tak žalobce neunesl důkazní břemeno, že listina nepochází od něj, nebo že listinu sice vystavil, ale že její obsah není pravdivý, vychází soud z obsahu této listiny a tedy ze skutečnosti, že dne 26. 9. 2020 žalobce od [jméno] [příjmení] částku 140 000 Kč za [značka automobilu] [anonymizováno] převzal. S ohledem na presumpci uznání pravosti a správnosti listiny – Potvrzení za automobil ve smyslu § 565 věta druhá o.z., v rámci kterého žalobce převzetí uvedené částky od [jméno] [příjmení] potvrdil, vychází soud zároveň z toho, že pokud svědkyně [příjmení] a [příjmení] shodně vypověděly, že rodina [jméno] [příjmení] nebyla v dobré finanční situaci, nebyly jejich informace úplné, svědkyně [příjmení] ostatně k této otázce vypověděla, že když jí matka oznámila koupi auta,„ neřešila to, peníze na to měli, mluvili o tom“.

24. Na uvedeném závěru nemění nic ani žalobcem namítaný rozpor mezi touto listinou a e-mailem [jméno] [příjmení] ze dne 19. 11. 2020; jak tato svědkyně vypověděla, listina byla nalezena až v souvislosti s vyklízením věcí její matky, zemřelé dne 17. 11. 2020. Z uvedených časových souvislostí lze dovodit, že předmětný e-mail svědkyně psala bezprostředně po smrti své matky, zároveň bez informací o okolnostech pořízení předmětného vozidla (sama vypověděla, že nevěděla, jak to bylo, když e-maily psala) a před tím, než byla nalezena listina – Platba za [značka automobilu] [anonymizováno] (ta byla nalezena v souvislosti s vyklízením bytu rodičů svědkyně v návaznosti na rozhodnutí žalovaného se přestěhovat k dceři).

25. Tento závěr není v rozporu s tvrzením žalobce o původním účelu koupě vozidla – snazší doprava jeho matky k lékaři (výslech svědka [příjmení], svědkyně [příjmení] a [příjmení]), když tento původní záměr nikterak nevylučuje, aby následně žalobce vlastnické právo k vozidlu převedl (o čemž již tito svědci nemuseli mít povědomost), k dopravě matky žalobce zároveň mohlo být používáno i vozidlo ve vlastnictví její dcery, která o ni pečovala. Závěr o přijetí částky 140 000 Kč žalobcem„ za [značka automobilu] [anonymizováno]“, přičemž žalobce v prohlášení uvedenou částku označuje za„ vyrovnání“, vede současně k závěru o existenci dispozice žalobce s vozidlem ve smyslu převodu vlastnického práva k němu coby právnímu důvodu pro převzetí v potvrzení uvedené částky. Tento závěr je zároveň podporován okolnostmi, které koupi vozidla provázely.

26. Byť registr vozidel má pouze evidenční funkci a se zápisem do něj nejsou spojeny žádné soukromoprávní účinky (na rozdíl od katastru nemovitostí, se zápisem do něhož občanský zákoník spojuje účinek převodu vlastnického práva k nemovité věci), pro závěr o úmyslu žalobce k převedení vlastnického práva k vozidlu na [jméno] [příjmení] (manželku žalovaného) svědčí i skutečnost, že vozidlo bylo na ni nedlouho po koupi v Centrálním registru vozidel přepsáno; byl to zároveň žalobce, kdo s [jméno] [příjmení], který přepis v CRV zařizoval, výlučně jednal, sjednával s ním veškeré podmínky a předal mu všechny k přepisu potřebné doklady, s [jméno] [příjmení] se svědek [příjmení] nikdy nesetkal (výpověď svědka [příjmení], shodně svědkyně [příjmení]). Nevěrohodně působí tvrzení žalobce o důvodu přepisu vozidla na [jméno] [příjmení] (přání matky vyvolané požadavkem [jméno] [příjmení] v souvislosti s úmyslem podat opakovanou žádost o přiznání příspěvku na vozidlo), a to s ohledem na žalobcem opakovaně zdůrazňované extrémně nedobré vztahy k [jméno] [příjmení]. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že se„ velice neměli rádi, bratr nechtěl mít s p. [příjmení] nic společnýho“, vztahy, které„ nikdy nebyly nejlepší“, se zhoršily poté, co se žalobce dozvěděl o převodu bytu matky na [jméno] [příjmení], svědkyně [příjmení] uvedla, že„ syn byl svědkem toho, že (žalobce) vyhodil mamku z babičky bytu“ (shodně svědkyně [příjmení]). Sám žalobce mluvil v souvislosti se svou sestrou o nenávisti. Za uvedené situace není zřejmé, z jakého důvodu by, při vědomí svého vlastnického práva k vozidlu souhlasil (i při dočasné překážce přihlášení vozidla na matku) s přihlášením vozidla na [jméno] [příjmení] coby vlastníka i provozovatele. Pokud žalobce uváděl, že nechtěl nést odpovědnost za případné přestupky [jméno] [příjmení], postačilo by, pokud by tato byla v CRV zapsána jako provozovatel (odlišný od vlastníka).

27. V této souvislosti nejsou bez významu ani okolnosti uzavření pojistné smlouvy ve vztahu k předmětnému automobilu. Tvrzení žalobce v tomto směru v průběhu řízení doznávala řadu změn, když žalobce se jimi zřejmě snažil reagovat na vývoj řízení. Jedná se zejm. o změny v časových souvislostech nákupu vozu, sjednání podmínek pojistné smlouvy a obdržení informace o tom, že vozidlo bude psáno na [jméno] [příjmení]. Zatímco tak původně při jednání dne 23. 5. 2022 žalobce tvrdil, že po koupi vozidla dojel do [anonymizována dvě slova], kde uzavřel pojistnou smlouvu na sestru [jméno] [příjmení], sám nic nepodepisoval, jen předal techničák a oni všechno vyřídili telefonicky, sestře to pak muselo přijít, při jednání dne 22. 11. 2022 již tvrdil, že v [anonymizována dvě slova], kde předjednal uzavření pojistné smlouvy, na sestru čekal, až přijede a smlouvu podepíše, shodně vypovídal i v rámci účastnické výpovědi. V rámci svého účastnického výslechu pak žalobce na jedné straně uváděl, že plnou moc k přepisu automobilu na [jméno] [příjmení] od této obdržel, když přijela podepsat pojistnou smlouvu, tedy bezprostředně po zakoupení vozidla (dle údajů na smlouvě byla tato uzavřena dne 19. 5. 2020 v 12:31 hod.), současně ale později v rámci stejného výslechu uvedl, že matce volal až po návratu z bazaru (a tedy i po uzavření pojistné smlouvy) s tím, že od ní potřebuje plnou moc na přihlášení vozidla a ona až následně po domluvě s [jméno] [příjmení], s odstupem 4 – 5 hodin mu sdělila, že auto se bude psán na [jméno] [příjmení], aby následně uvedl, že matce volal ještě po cestě z autobazaru. Za uvedené situace nelze než tyto změny hodnotit jako účelové. Žalobce nejenže nechal jím zakoupené vozidlo napsat v Centrálním registru vozidel na manželku žalovaného, ale zároveň ji za vlastníka vozidla označil i při sjednávání podmínek pojistné smlouvy; jak sám uvedl při jednání dne 22. 11. 2022, do [anonymizována dvě slova], kde byla smlouva uzavřena, jel rovnou po zakoupení vozu, podmínky smlouvy zde předjednal a [jméno] [příjmení] tuto následně pouze podepsala (ačkoli svědkyně [příjmení] zpochybnila pravost podpisu své matky na pojistné smlouvě, svědek [příjmení], byť si okolnosti uzavření této konkrétní smlouvy nepamatoval, v obecné rovině vyloučil, že by uzavřel smlouvu bez fyzické přítomnosti pojistníka; kategorický závěr o pravosti podpisu pak nebylo třeba činit za situace, kdy podstatnou je informace o tom, že to byl žalobce, kdo [jméno] [příjmení] označil za vlastníka vozidla).

28. Pokud byla jako vlastník vozidla zapsána v [příjmení] [jméno] [příjmení], kterou zároveň žalobce při sjednávání podmínek pojistné smlouvy označil za vlastníka vozidla, s ohledem na extrémně nedobré vztahy se jeví jako nepravděpodobné, že by k uvedenému nedošlo v souladu se skutečným (případně uvažovaným) stavem. Zároveň vysvětlení žalobce, že tak konal na základě požadavku [jméno] [příjmení] v návaznosti na řízení o přiznání příspěvku na vozidlo, nepovažuje soud za důvěryhodné. V době zakoupení vozidla [anonymizována dvě slova] byla žádost o příspěvek (byť nepravomocně) zamítnuta, a to z důvodu nesplnění podmínek pro přiznání, nikoli proto, že by žadatelka již vlastníkem automobilu byla. K žádosti bylo přiloženo potvrzení o úmyslu zakoupit vozidlo [anonymizováno], které za kupující označuje žadatelku [jméno] [příjmení], což dle zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, samo o sobě nikterak nemohlo vyvolat (ani v daném případě nevyvolalo) neúspěch žádosti. Podle § 14 odst. 3 věta druhá tohoto zákona lze příspěvek poskytnout též na zvláštní pomůcku zakoupenou v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku. S ohledem na uvedenou právní úpravu není logickým vysvětlení žalobce, že [jméno] [příjmení] nechtěla nechat registrovat vozidlo na matku z důvodu podání nové žádosti o příspěvek (žádná nová žádost ostatně ani podána nebyla), a to rovněž s přihlédnutím k tomu, že z její strany, jako osoby dle tvrzení žalobce žádost o příspěvek za matku vyřizující, byla k žádosti v okamžiku jejího podání připojena listina o tom, že žadatelka se stane vlastníkem vozidla [anonymizováno]. V tomto směru pak soud hodnotí jako nevěrohodnou výpověď svědkyně [příjmení], pokud uvedla, že [jméno] [příjmení] podmiňovala možnost podání žádosti o příspěvek na automobil tím, že tento nebude„ napsán“ na žadatelku [jméno] [příjmení].

29. Je nepochybné, že přes nedobré vzájemné vztahy mezi žalobcem a jeho sestrou [jméno] [příjmení] mezi nimi ve vztahu k [značka automobilu] [anonymizováno] k jednání došlo (charakter tohoto jednání pak byl předmětem sporu). Jak je již popsáno výše, nevěrohodně působí s ohledem na všechny okolnosti verze přinášená v řízení ze strany žalobce. Popis událostí prezentovaný žalovaným (byť s nepřesnostmi vyvolanými jeho informačním deficitem) naopak považovat za věrohodný lze s ohledem na skutečnost, že neodporuje v řízení zjištěným okolnostem nabytí vozidla a zejména je podpořen existencí listiny Platba za [značka automobilu] [anonymizováno]. Verze žalovaného byla rovněž posouzena z hlediska kvality vztahů žalobce a [jméno] [příjmení]; v tomto směru soud vychází z toho, že [jméno] [příjmení] se rozhodla, přes ne právě ideální vztahy, využít při pořízení předmětného automobilu pomoci svého bratra, když tento, pokud se osobně v automobilech nevyznal, jak tvrdil, minimálně měl s tímto oborem řadu zkušeností (byť možná s přispěním třetích osob). Svědek [příjmení] v této souvislosti vypověděl, že žalobce docela často vozidla měnil, svědek mu v minulosti pomáhal s registrací 1 – 2 vozidel ročně.

30. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že titulem k převzatí částky 140 000 Kč za [značka automobilu] [anonymizováno] žalobcem dne 26. 9. 2020 byla blíže neurčeného dne uzavřená dohoda mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] o převodu vlastnického práva k tomuto automobilu na ni; pokud je zároveň převzetí částky potvrzením označováno za vyrovnání, lze uzavřít, že poskytnutím této částky došlo k vypořádání všech práv a povinností z dohody vzniklých. Protože tak poté, co žalobce kupní smlouvou ze dne 19. 5. 2020 nabyl vlastnické právo k předmětnému automobilu, došlo ke skutečnosti (nejpozději 26. 9. 2020), na základě které toto právo pozbyl, nárok na náhradu škody uplatněný žalobcem v tomto řízení nemůže být po právu. Proto musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

31. Soudem nebyly provedeny důkazy návrhem na změnu výše přiznaného příspěvku na péči, částmi smluv ze dne 9. 10. 2018 a 1. 11. 2018, smlouvou o převodu členských práv, notářským zápisem ze dne 1. 11. 2013, plnou mocí ze dne 30. 10. 2013 a darovací smlouvou ze dne 9. 10. 2018 (č.l. 199 – 206), jimiž žalovaný hodlal prokazovat své tvrzení, že žalovaný, příp. někdo z členů jeho rodiny v minulosti falšoval podpis [jméno] [příjmení] na žádosti o změnu výše přiznaného příspěvku na péči ze dne 2. 12. 2019. I pokud by bylo v řízení prokázáno, že podpis na předmětné žádosti není pravým podpisem žadatelky o dávku, neměla by uvedená skutečnost vliv na důkazní břemeno tížící žalobce ve smyslu § 565 věta druhá o.z., navíc za situace, kdy z uvedených listin by nebylo možno zjistit, kdo se jménem [jméno] [příjmení] na předmětné žádosti podepsal. Za uvedené situace považoval soud tyto žalobcem navržené důkazy za nadbytečné, a to rovněž s přihlédnutím ke skutečnosti, že přes své původní stanovisko ve vztahu k podpisu na potvrzení o převzetí vyrovnání za [značka automobilu] [anonymizováno] v další fázi řízení již pravost svého podpisu na této listině žalobce nezpochybňoval. Vyslechnuti zároveň nebyli svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když oba tyto důkazy jsou soudem považovány za nadbytečné (skutečnost, že žalobce není osobou, která se vyzná v autech, která měla být prokazována výslechem svědka [příjmení], nebyla pro rozhodnutí významná, ve vztahu k důvodu pořízení vozidla [anonymizováno], ohledně kterého měl vypovídat svědek [příjmení], byli vyslechnuti svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení]). S ohledem na zamítnutí žaloby nebyl proveden důkaz odborným vyjádřením k ceně vozidla, a to pro nadbytečnost.

32. Soudem nebylo přihlíženo k novým tvrzením žalobce obsaženým v podáních ze dne 28. 11. 2022 a 16. 12. 2022, když tato byla soudu předložena po koncentraci řízení (účinky koncentrace nastaly ve vztahu k žalobci dnem 21. 6. 2022 v závislosti na uplynutí 7 denní lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, která byla oběma stranám soudem poskytnuta při jednání dne 23. 5. 2022 v návaznosti na doručení protokolu o jednání). Ze stejného důvodu nebyly provedeny ani k těmto podáním připojené důkazy kupní smlouvou na automobil Suzuki Vitara, dokladem o zaplacení, opravným daňovým dokladem, žádostí o zrušení pojištění, přílohou [číslo] ke kupní smlouvě, výpisem z účtu a zkušebním protokolem, potvrzením prokazujícím dobu poskytování péče, když tyto důkazy byly žalobcem navrženy po uplynutí koncentrační lhůty dle § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř., aniž by se zároveň jednalo o situace dle věty třetí tohoto ustanovení.

33. Ze shodných důvodů nebylo přihlíženo ani k novým tvrzením žalovaného uplatněným v podání ze dne 30. 1. 2023 (koncentrační lhůta žalovanému plynula dnem 14. 6. 2022), nebyly provedeny ani důkazy v tomto podání nově navržené - výslech svědka [příjmení] a prohlášení [jméno] [příjmení]; svědkyně [příjmení] v potřebném rozsahu vyslechnuta byla. Důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za účelem posouzení podpisu žalobce na potvrzení přijetí platby za [značka automobilu] [anonymizováno] nebyl prováděn s ohledem na skutečnost, že žalobce přes původní zpochybnění tohoto podpisu následně uznal tento za svůj.

34. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení na straně žalovaného představuje odměna za právní zastoupení 71 000 Kč (za celkem 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava, sepis odporu a jeho odůvodnění, účast u jednání soudu dne 23. 5. 2022 (2 úkony), sepis vyjádření ze dne 14. 6. 2022, účast při jednání soudu dne 10. 8. 2022 a 22. 11. 2022 (2 úkony), sepis vyjádření ze dne 30. 1. 2023, účast na jednání soudu dne 30. 3. 2023 - po 7 100 Kč za 1 úkon dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 AT), náhrada hotových výdajů 3 000 Kč za 10 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT) a 21% DPH 15 540 Kč Celkem tak žalovanému byla přiznána na náhradě nákladů tohoto řízení částka 89 540 Kč. V uvedené částce není zahrnuta náhrada ve vztahu k další poradě přesahující 1 hodinu dne 13. 6. 2022 a 27. 1. 2023, neboť nebylo žádným způsobem doloženo, že uvedené úkony právní služby byly uskutečněny.

35. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, která by odůvodňovaly její prodloužení. Částku náhrady nákladů řízení je žalobce povinen plnit k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).