9 C 78/2021

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. titul jméno příjmení , datum narození bytem adresa ( obec a číslo ) zastoupený advokátem titul jméno jméno sídlem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 3. titul jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 4. jméno jméno , datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa 5. jméno jméno , datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva, určení, že nemovitá věc není zatížena zástavním právem a určení, že nemovitá věc není zatížena zákazem zcizení a zatížení

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem stavby bez čp/če postavené na st.p. [číslo] v k.ú. [obec], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že stavba bez čp/če postavená na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] je ve spoluvlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení], se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že stavba bez čp/če postavená na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] není zatížena zástavním právem na podkladě smlouvy ze dne 23. 12. 2020 uzavřené mezi žalovaným č. 1 a žalovanými č. 2 a 3 k zajištění pohledávky žalovaných č. 2 a 3 ze smlouvy o zápůjčce do výše 750 000 Kč, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že stavba bez čp/če postavená na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] není zatížena zákazem zcizení a zatížení na podkladě smlouvy ze dne 23. 12. 2020 uzavřené mezi žalovaným č. 1 a žalovanými č. 2 a 3 k zajištění pohledávky žalovaných č. 2 a 3 ze smlouvy o zápůjčce do výše 750 000 Kč, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 1 na náhradě nákladů tohoto řízení částku 90 208 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného č.

1. VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným č. 2 a 3 společně a nerozdílně na náhradě nákladů tohoto řízení částku 108 476 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných č. 2 a 3. VII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným č. 4 a 5 společně a nerozdílně na náhradě nákladů tohoto řízení částku 72 381 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných č. 4 a 5.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 6. 4. 2021 ve znění změny žaloby ze dne 4. 2. 2022 (č.l. 71), která byla připuštěna usnesením vyhlášeným při jednání soudu dne 11. 7. 2022, domáhala určení, že stavba – budova bez čp/če postavená na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] je v jejím vlastnictví; pro případ, že by primárnímu návrhu nebylo vyhověno, domáhala se žalobkyně in eventum určení, že tato stavba je ve spoluvlastnictví žalovaných č. 4 a 5 [jméno] a [jméno] [příjmení], jejichž přistoupení na stranu žalovanou bylo připuštěno usnesením ze dne 6. 1. 2022, č.j. 9C 78/2021 - 64 (s podíly o velikosti 2/3 a 1/3). Dále se žalobkyně domáhala určení, že tato stavba není zatížena zástavním právem a určení, že není zatížena zákazem zcizení a zatížení, v obou případech dle smlouvy uzavřené mezi žalovaným č. 1 a žalovanými č. 2 a 3. V žalobě uvedla, že předmětná stavba není součástí žádného z pozemků, na kterých je postavena. Vlastníkem st.p. [číslo] na které je zřízena její převážná část, je žalobkyně, st.p. [číslo] je ve vlastnictví [anonymizováno] [obec] a st.p. [číslo] je součástí SJM žalovaných č. 2 a 3. Jako vlastník předmětné stavby je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný č. 1, ačkoli mu nesvědčí řádný nabývací titul (tento zanikl v důsledku naplnění zákonné rozvazovací podmínky); zápis v katastru nemovitostí proto neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Před zápisem žalovaného č. 1 do katastru nemovitostí byla stavba ve spoluvlastnictví [jméno] [jméno] (podíl o velikosti 2/3) a [jméno] [jméno] (podíl o velikosti 1/3). Žalobkyni jako vlastnici pozemku, na kterém je zřízena většina stavby, svědčí dle § 3059 o.z. předkupní právo ke stavbě. Původní vlastníci (žalovaní č. 4 a 5) uzavřeli se žalovaným č. 1 dne 24. 1. 2019 ohledně předmětné stavby kupní smlouvu, kupní cena ve výši 750 000 Kč byla složena žalovaným č. 1 do advokátní úschovy. S ohledem na existenci zákonného předkupního práva zaslali původní vlastníci žalobkyni dne 4. 2. 2019 písemnou nabídku na jeho využití, totéž učinili vůči vlastníkům dalších pozemků, na kterých je stavba menšinově zřízena ([anonymizováno] [obec], žalovaní č. 2 a 3). Žalobkyně o využití svého předkupního práva informovala původní vlastníky dopisem ze dne 24. 4. 2019 s tím, že kupní cena 750 000 Kč byla složena do advokátní úschovy. Původní vlastníci jednali dále o koupi pouze se žalobkyní, přičemž je mezi nimi nesporné, že žalobkyně své předkupní právo řádně uplatnila a zaplatila kupní cenu. Žalovaný č. 1 musel vědět, že žalobkyni svědčí předkupní právo (byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku, na kterém je stavba umístěna), byl o něm informován rovněž původními vlastníky. Kupní smlouva ze dne 24. 1. 2019 byla uzavřena s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva žalobkyní, jeho využitím tak došlo k zániku kupní smlouvy ze zákona a právní důvod složení kupní ceny ze strany žalovaného č. 1 do advokátní úschovy odpadl. Ještě před uzavřením písemné kupní smlouvy mezi původními vlastníky a žalobkyní došlo na základě kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2019 ke vkladu vlastnického práva žalovaného č. 1 do katastru nemovitostí na základě jeho návrhu ze dne 25. 8. 2020 učiněného bez vědomí a součinnosti původních vlastníků (zároveň přesto, že žalovaný č. 1 byl informován o využití předkupního práva ze strany žalobkyně). Předkupní právo žalobkyně tak bylo porušeno, vlastnické právo ke stavbě na žalovaného č. 1 nikdy v důsledku naplnění rozvazovací podmínky nepřešlo. Okamžikem písemného přijetí nabídky k uplatnění předkupního práva (dnem 25. 2. 2019, případně nejpozději dnem 30. 4. 2019 v souvislosti se složením kupní ceny do úschovy a uzavření smlouvy o úschově) došlo k naplnění rozvazovací podmínky ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne 24. 1. 2019 a došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalovanými č. 4 a 5 a žalobkyní. Žalobkyni tak svědčí titul k nabytí vlastnického práva k předmětné stavbě, přičemž žaloba na jeho určení je jediným způsobem, kterým se může domoci změny zápisu v katastru nemovitostí ve svůj prospěch s ohledem na skutečnost, že nedisponuje žádnou listinou. K uzavření kupní smlouvy„ nové“, ve které by byli identifikováni všichni účastníci právního vztahu a která by mohla sloužit jako vkladová listina, již nedošlo, když žalovaní č. 4 a 5 na výzvy žalobkyně k uzavření smlouvy nereagovali. Pro případ, že by nebylo vyhověno žalobě na určení vlastnického práva žalobkyně, domáhala se tato in eventum určení, že vlastníky stavby jsou stále [jméno] a [jméno] [příjmení]. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva [jméno] a [jméno] [příjmení] žalobkyně spatřovala ve skutečnosti, že bez tohoto určení je jejich vlastnické právo ohroženo, požadované určení mělo sloužit k nápravě nesprávného zápisu v katastru nemovitostí. Žalobkyně nemá zároveň jiné procesní prostředky k ochraně svého předkupního práva. Protože žalovaný č. 1 nikdy nenabyl vlastnické právo k předmětné stavbě, nebyl ani oprávněn ji zatížit zástavním právem a zákazem zcizení a zatížení ve prospěch žalovaných č. 2 a 3; žalovaní č. 2 a 3 současně při uzavírání zástavní smlouvy a následně v okamžiku podání návrhu na zápis do katastru nemovitostí nemohli být v dobré víře v zápis v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný č. 1 podáním ze dne 9. 6. 2021 (č.l. 39 – 41) navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, předně uvedl, že žalobkyni na požadovaných určeních nesvědčí naléhavý právní zájem. Ani při určení dle návrhu žalobkyně by nedošlo ke změně jejího právního postavení, když žalobkyni by nadále svědčilo předkupní právo tak, jako je tomu za současného stavu. Žalovaný č. 1 dále označil za nepravdivý popis okolností souvisejících s uplatněním předkupního práva ze strany žalobkyně; pouhé oznámení o využití předkupního práva nemůže potvrzovat jeho skutečné využití. K naplnění rozvazovací podmínky ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne 24. 1. 2019 není postup žalobkyně (oznámení o využití předkupního práva, uzavření smlouvy o úschově) dostačující. K dokončení převodu dle kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2019 přistoupil žalovaný č. 1 za situace, kdy po 18 měsících byli stále jako vlastníci předmětné nemovitosti zapsáni žalovaní č. 4 a 5, z čehož žalovaný č. 1 dovodil, že k využití předkupního práva nedošlo. Žalovaní č. 4 a 5 navíc následně přijali do úschovy složenou kupní cenu. Při jednání dne 13. 12. 2021 žalovaný č. 1 doplnil, že jednání žalobkyně směřovalo pouze k zablokování prodeje, chybí záměr nemovitost nabýt.

3. Žalovaní č. 2 a 3 podáním ze dne 26. 5. 2021 (č.l. 34 – 35) navrhli, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Rozvazovací podmínka z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným č. 1 a původními vlastníky stavby splněna nebyla, oznámení žalobkyně, že využívá svého předkupního práva, nemá zákonné znaky tohoto právního jednání, tvrzení, že k využití předkupního práva došlo uzavřením smlouvy o advokátní úschově, nemá oporu v zákoně. Žalobkyně, ač tvrdí využití předkupního práva, neučinila ani po 15 měsících žádný krok směřující ke vkladu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí; [anonymizováno] tak zřejmé, že se pouze snažila blokovat prodej stavby. Protože k údajnému využití předkupního práva nedošlo ani do 25. 8. 2020, podal žalovaný č. 1 návrh na vklad do katastru nemovitostí, vklad byl povolen s vědomím původních vlastníků, kteří rovněž obdrželi kupní cenu a tuto si ponechali. Za stavu, kdy vlastníkem stavby zapsaným v katastru nemovitostí byl žalovaný č. 1, uzavřeli s ním žalovaní č. 2 a 3 zástavní smlouvu k zajištění jejich pohledávky vůči žalovanému č.

1. Předkupní právo žalobkyně nebylo porušeno, naopak z její strany nebylo využito, když z jejího jednání je zřejmé, že jej ve skutečnosti ani využít nechtěla. Žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaných určeních.

4. Žalovaní č. 4 a 5 se ve věci vyjádřili podáním předloženým soudu při jednání dne 11. 7. 2022; pokud žalovaní uváděli, že vyjádření soudu zaslali poštou již dříve, a to ve lhůtě dle usnesení ze dne 7. 2. 2022, nebylo takové podání soudu doručeno, a to ani prostřednictvím datové schránky. Přestože se tak žalovaní č. 4 a 5 ve věci nevyjádřili včas k výzvě soudu dle § 114b odst. 1 o.s.ř. a lhůta k tomuto vyjádření marně uplynula, nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání za situace, kdy žalovaní č. 4 a 5 vystupovali v řízení ve vztahu k nároku na určení vlastnického práva ve smyslu § 91 odst. 2 o.s.ř. jako nerozluční společníci se žalovaným č. 1, neboť rozhodnutí se musí vztahovat na všechny tyto účastníky. Procesní nečinnost žalovaných č. 4 a 5 nemůže mít dopad na žalovaného č. 1, jehož práv se rozhodnutí o určení vlastnického práva k předmětné nemovitosti týká. Ve svém vyjádření žalovaní č. 4 a 5 uvedli, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem předmětné stavby, když jí nesvědčí žádný právní titul, na základě kterého by se mohla vlastnického práva domáhat, k uzavření kupní smlouvy mezi ní a žalovanými č. 4 a 5 nedošlo, k čemuž však tito nezavdali příčinu. Žalobkyně nikdy kupní smlouvu uzavřít nechtěla. Ve vztahu k určení, že předmětná nemovitost je ve spoluvlastnictví žalovaných č. 4 a 5, žalobkyně nemá naléhavý právní zájem. Otázka jejich spoluvlastnictví je pouze věcí žalovaných č. 4 a 5, kteří žalobu na určení, že jsou vlastníky, nepodali a ani nemají v úmyslu podávat.

5. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

6. Jako vlastník stavby bez čp/če na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] je zapsán [titul] [jméno] [příjmení] (žalovaný č. 1), a to na základě kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2019 s právními účinky vkladu ke dni 25. 8. 2020. Ve vztahu k předmětné nemovitosti je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce do výše 750 000 Kč s příslušenstvím a zákaz zcizení a zatížení právem třetí osoby bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele, v obou případech pro [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] (žalovaní č. 2 a 3) na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 23. 12. 2020 s právními účinky zápisu ke dni 5. 1. 2021 (výpis z KN č.l. 6).

7. Převážná část stavby bez čp/če je zřízena na st.p. [číslo] (katastrální mapa č.l. 7). Jako vlastník st.p. [číslo] v k.ú. [obec] je zapsána v katastru nemovitostí žalobkyně (informace o parcele č.l. 59). 8. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalovaným č. 1 jako kupujícím byla dne 24. 1. 2019 uzavřena kupní smlouva (č.l. 14 – 16) ve vztahu ke stavbě bez čp/če na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] Touto smlouvou prodávající prodali kupujícímu každý svůj spoluvlastnický podíl (2/3 a 1/3) na předmětné nemovitosti za kupní cenu 750 000 Kč. Kupní cena měla být uhrazena do 3 měsíců od podpisu smlouvy do advokátní úschovy s tím, že tato bude prodávajícím vyplacena ve výši odpovídající jejich spoluvlastnickým podílům po předložení kupní smlouvy s úředně ověřenými podpisy a výpisu z katastru nemovitostí obsahujícího zápis vlastnického práva kupujícího při současné absenci práv třetích osob. Žalovaný č. 1 jako kupující byl prodávajícími informován o existenci předkupního práva vlastníků pozemků, na kterých je prodávaná nemovitost postavena, s tím, že těmto bude kupní smlouva předložena z důvodu možnosti předkupní právo realizovat a nemovitost vykoupit za stejných podmínek. Kupní smlouva byla uzavřena s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva.

9. Dopisem ze dne 4. 2. 2019 (č.l. 17) učinili [jméno] a [jméno] [příjmení] prostřednictvím své právní zástupkyně žalobkyni nabídku k využití předkupního práva s tím, že z jejich strany byla dne 24. 1. 2019 uzavřena kupní smlouva k předmětné stavbě. V rámci nabídky ohlásili podmínky smlouvy uzavřené s koupěchtivým, přičemž k nabídce zároveň byla připojena kopie smlouvy ze dne 24. 1. 2019 se začerněnými osobními údaji koupěchtivého (č.l. 18 – 20). Pro případ využití předkupního práva ze strany žalobkyně za podmínek totožných s převodem vlastnického práva k předmětné stavbě od koupěchtivého byla pro zaplacení kupní ceny ve výši 750 000 Kč stanovena prekluzivní lhůta 3 měsíců od doručení nabídky.

10. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce e-mailem ze dne 25. 2. 2019 (č.l. 21) oznámila prodávajícím, že se rozhodla nabídky ze dne 4. 2. 2019 využít a předmětnou stavbu odkoupit za podmínek, které vyplývají z kupní smlouvy zaslané současně s nabídkou. Ke sdělení byla připojena žádost o doplnění jména, příjmení a adresy bydliště kupujícího za účelem možnosti ověření záměru této osoby stavbu koupit za oznámených podmínek. E-mail ze dne 25. 2. 2019 byl elektronicky podepsán (zjištěno z elektronické podoby dokumentu zaslaného soudu v souvislosti s podáním ze dne 7. 2. 2022).

11. Dle potvrzení [titul] [jméno] [příjmení], právního zástupce žalobkyně, ze dne 24. 4. 2019 (č.l. 24) byla téhož dne do advokátní úschovy složena částka 750 000 Kč odpovídající kupní ceně v souvislosti s převodem vlastnického práva ke stavbě bez čp/če na st.p. [číslo] v k.ú. [obec]. Potvrzení o složení finančních prostředků bylo zasláno právní zástupkyni žalovaných č. 4 a 5 e-mailem ze dne 24. 4. 2019 (č.l. 73) spolu s návrhem smlouvy o advokátní úschově a návrhem kupní smlouvy.

12. Dne 30. 4. 2019 byla mezi žalovanými [číslo] jako oprávněnými, žalobkyní jako složitelkou a [titul] [jméno] [příjmení] jako advokátem uzavřena smlouva o advokátní úschově (č.l. 22 – 23) ve vztahu k částce 750 000 Kč určené k uhrazení kupní ceny za stavbu bez čp/če na st.p. [číslo] v k.ú. [obec]; smlouvou je konstatováno, že žalobkyně se rozhodla využít nabídku oprávněných ze dne 4. 2. 2019 na využití předkupního práva k předmětné stavbě, pročež se žalovaní č. 4 a 5 a žalobkyně zavazují uzavřít kupní smlouvu nejpozději do 31. 5. 2019. Žalovaní č. 4 a 5 ve smlouvě prohlásili, že složením částky 750 000 Kč na účet úschov advokáta žalobkyně splnila podmínky pro využití předkupního práva a pro uzavření kupní smlouvy k předmětu převodu.

13. E-mailem ze dne 2. 5. 2019 (č.l. 50) informovala právní zástupkyně žalovaných č. 4 a 5 právního zástupce žalovaného č. 1 o využití předkupního práva ze strany žalobkyně s tím, že tak došlo k naplnění rozvazovací podmínky ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne 24. 1. 2019. Informace byla vzata na vědomí (e-mail ze dne 3. 5. 2019 č.l. 50). Shodná informace byla žalovanému č. 1 sdělena prostřednictvím dopisu ze dne 2. 5. 2019 (č.l. 56, podací lístek č.l. 57).

14. E-maily ze dne 22. 5. 2019 a 31. 7. 2019 (č.l. 73) žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalované č. 4 a 5 k realizaci převodu vlastnického práva k předmětné stavbě.

15. Žalobkyně se k nabídce využití předkupního práva, učiněné v návaznosti na jednání o uzavření kupní smlouvy ohledně předmětné stavby mezi žalkovanými č. 4 a 5 a žalovanými č. 2 a 3 vyjádřila dne 3. 8. 2018 tak, že kupní cena (750 000 Kč) je nepřiměřeně vysoká a neodpovídá ceně v místě a čase obvyklé (č.l. 96 - 99).

16. Žalovaní č. 4 a 5 se návrhem ze dne 14. 9. 2020 (č.l. 48 – 49) domáhali zastavení vkladového řízení zahájeného k návrhu žalovaného č. 1 na vklad jeho vlastnického práva ve vztahu ke stavbě bez čp/če na st.p. [číslo] v k.ú. [obec], a to z důvodu uplatnění předkupního práva ze strany žalobkyně, ze kterého dovozovali naplnění rozvazovací podmínky ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne 24. 1. 2019.

17. Mezi manželi [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] (žalovaní [číslo]), jako zástavními věřiteli, a [titul] [jméno] [příjmení] (žalovaný [číslo]), jako zástavcem, byla dne 23. 12. 2020 uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem (č.l. 8 – 10), kterou bylo sjednáno zástavní právo ke stavbě bez čp/če na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] k zajištění pohledávky do výše 750 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zástavcem jako vydlužitelem a zástavními věřiteli jako věřiteli dne 29. 8. 2020, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 750 000 Kč Smlouvou byl dále zřízen ve prospěch zástavních věřitelů zákaz zcizení a zatížení předmětné nemovitosti bez předchozího písemného souhlasu zástavních věřitelů, a to jako právo věcné.

18. Žalobkyně se domáhala určení, že stavba bez čp/če postavená na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] je v jejím vlastnictví, in eventum ve spoluvlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení] a dále určení, že tato stavba není zatížena zástavním právem a zákazem zcizení a zatížení dle smlouvy uzavřené mezi žalovaným č. 1 a žalovanými č. 2 a 3. Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, spočívá po procesní stránce v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Zároveň platí, že věcná legitimace a naléhavý právní zájem nejsou totožnými pojmy a z existence jednoho nelze bez dalšího dovozovat existenci druhého. Naléhavý právní zájem žalobce je však podmíněn jeho aktivní věcnou legitimací (rozhodnutí NS ČR sp. z. 28 Cdo 3889/2008). Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 527 s.).

19. Ve vztahu k určení vlastnického práva žalobkyně byla věcná legitimace dána, když řízení se účastnila jak osoba tvrdící své vlastnické právo, tak osoba (dle tvrzení v žalobě v rozporu se skutečným stavem) zapsaná v katastru nemovitostí.

20. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. V daném případě se žalobkyně domáhala (po změně žaloby) určení svého vlastnického práva s tvrzením, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť je zde jako vlastník namísto ní zapsána nesprávná osoba. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení tak byl shledán, když v případě vyhovění žalobě by soudní rozhodnutí tvořilo podklad pro změnu tvrzeného nesprávného zápisu.

21. Podle § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

22. Podle § 561 odst. 2 o.z. jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy vůle na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

23. Podle § 1105 o.z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

24. Žalobkyní uplatněný nárok na určení, že je vlastníkem stavby bez čp/če postavené na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] byl posouzen dle shora uvedených zákonných ustanovení a byl shledán nedůvodným. Zákon pro právní jednání, kterým se převádí vlastnické právo k nemovitosti, vyžaduje povinně písemnou formu, přičemž zároveň projevy vůle stran směřující k převodu tohoto vlastnického práva musejí být zachyceny na téže listině. Žalobkyně sama uváděla, že„ nová smlouva, kterou by byl stvrzen obsah již uzavřené kupní smlouvy, ve které by byli identifikováni všichni účastníci právního vztahu a která by mohla sloužit jako vkladová listina“, uzavřena nebyla. Přisvědčit nelze žalobkyni, pokud se domnívá, že kupní smlouva ve vztahu k převodu vlastnického práva k předmětné stavbě byla uzavřena dnem 25. 2. 2019 v návaznosti na její sdělení o akceptaci nabídky předkupního práva, případně dne 30. 4. 2019 složením kupní ceny do advokátní úschovy a uzavřením, byť písemné, smlouvy o advokátní úschově. Žádné z těchto právních jednání nesplňuje požadavky stanovené zákonem pro právní jednání o převodu vlastnického práva k nemovitosti, závěr o uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem by byl převod tohoto vlastnického práva žalovanými č. 4 a 5 na žalobkyni tak učinit nelze.

25. I za situace, kdy by k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými č. 4 a 5 došlo, nebylo by možno určit, že žalobkyně je vlastníkem předmětné stavby s ohledem na znění § 1105 o.z., které okamžik nabytí vlastnického práva k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu váže na zápis do tohoto veřejného seznamu. Zápis vlastnického práva k předmětné stavbě ve prospěch žalobkyně proveden nebyl, dle sdělení Katastrálního úřadu v [obec] (č.l. 47) nebyl nalezen ani návrh žalobkyně na vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti, který by byl podán v rámci sedmileté skartační lhůty, žalobkyně ostatně ani podání takového návrhu netvrdila, když uváděla, že vkladuschopnou listinou nedisponuje. Protože tak nedošlo k naplnění předpokladu nabytí vlastnického práva k předmětné stavbě žalobkyní, nelze uzavřít, že by tato byla vlastníkem a žaloba na určení jejího vlastnického práva tak musela být zamítnuta.

26. S ohledem na zamítnutí primárního petitu ve vztahu k určení vlastnického práva k předmětné stavbě zabýval se soud petitem eventuálním, kterým žalobkyně uplatnila nárok na určení, že stavba bez čp/če postavená na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] je ve spoluvlastnictví žalovaných č. 4 a 5 s podíly 2/3 a 1/3.

27. I ve vztahu k eventuálnímu petitu bylo nejprve třeba zabývat se otázkou věcné legitimace a naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o.s.ř., když tento žalobkyně spatřovala ve skutečnosti, že bez tohoto určení je vlastnické právo žalovaných č. 4 a 5 ohroženo, požadované určení mělo sloužit k nápravě nesprávného zápisu v katastru nemovitostí, žaloba o určení je zároveň jediným procesním prostředkem k ochraně předkupního práva žalobkyně.

28. Účastníky právního vztahu týkajícího se vlastnického práva, jehož určení se žalobkyně domáhala, musejí být ten, kdo je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí (a jehož vlastnické právo je žalobou zpochybňováno) a zároveň nepochybně též ten, jehož vlastnické právo má být na základě podané žaloby určeno. Pravomocné rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva je závazné jen pro účastníky řízení, v němž bylo vydáno (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1683/2005). Nedostatek věcné legitimace představovaný skutečností, že v počátku řízení nebyli jeho účastníky všichni, jichž se týká právní vztah ohledně vlastnického práva k předmětné stavbě (ve vztahu k určení, že vlastníky jsou [jméno] a [jméno] [příjmení]), byl odstraněn návrhem žalobkyně na přistoupení žalovaných č. 4 a 5, které bylo připuštěno usnesením ze dne 6. 1. 2022, č.j. 9C 78/2021 – 64.

29. Žalobkyně je vlastníkem st.p. [číslo] v k.ú. [obec], na které je postavena převážná část předmětné stavby, v důsledku čehož jí svědčí předkupní právo ke stavbě ve smyslu § 3056 a § 3059 o.z. Jako taková má nepochybně právní zájem na tom, aby v katastru nemovitostí byl ve vztahu k této stavbě zapsán skutečný vlastník (minimálně pro případ realizace předkupního práva uzavřením kupní smlouvy k předmětné stavbě potřebuje pro svou právní jistotu žalobkyně vědět, zda osoba zapsaná v katastru nemovitostí je zároveň skutečným vlastníkem, když s ohledem na v tomto řízení vznášené námitky proti současnému zápisu by se zřejmě nemohla v budoucnu dovolávat dobré víry ve správnost tohoto zápisu dle § 984 odst. 1 o.z.). Na základě uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že naléhavý právní zájem na určení, že předmětná stavba je ve spoluvlastnictví žalovaných č. 4 a 5 je na straně žalobkyně dán.

30. Podle § 2147 odst. 2 o.z. přijme-li předkupník nabídku, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým.

31. Podle § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

32. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle odst. 2 jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, nebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

33. V daném případě žalobkyni, coby vlastníku pozemku st.p. [číslo] na kterém je zřízena převážná část předmětné stavby, svědčilo dle § 3059 o.z předkupní právo k této stavbě. Prodávající [jméno] a [jméno] [příjmení] toto zákonné předkupní právo respektovali a poté, co dne 24. 1. 2019 uzavřeli ve vztahu k předmětné stavbě kupní smlouvu s koupěchtivým – žalovaným č. 1, učinili žalobkyni ve smyslu ustanovení § 2143 o.z. dne 4. 2. 2019 nabídku ke koupi oznámením obsahu smlouvy uzavřené se žalovaným č. 1 (tato smlouva byla zároveň k nabídce připojena). Ačkoli připojená kupní smlouva uzavřená se žalovaným č. 1 neobsahovala údaje umožňující identifikaci koupěchtivého, přičemž literaturou je dovozována povinnost prodávajícího ke sdělení i těchto údajů, a to za účelem ochrany předkupníka před smyšlenými smlouvami a možnosti ověření záměru věc prodat, s ohledem na další postup žalobkyně i její postoj v tomto řízení nelze přes tuto skutečnost dovozovat, že by nabídka nebyla učiněna řádně. Byť žalobkyně v e-mailu ze dne 25. 2. 2019 žádá o sdělení jména, příjmení a adresy bydliště kupujícího za účelem ověření jeho záměru předmětnou stavbu za oznámených podmínek koupit, zároveň ale sdělila, že se rozhodla nabídku využít.

34. Žalobkyně v řízení tvrdila, že nabídku na koupi předmětné stavby akceptovala, čímž došlo ke splnění rozvazovací podmínky zakotvené v kupní smlouvě ze dne 24. 1. 2019. Právě tato skutečnost pak měla mít za následek zánik závazku z této kupní smlouvy vzniklého a tím i titulu pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Zákonné ustanovení § 2147 odst. 2 o.z. stanoví, že přijetím nabídky předkupníkem se uskuteční koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jako dohodl prodávající s koupěchtivým. Zároveň ale podoba akceptace nabídky není zákonem výslovně upravena, je proto třeba vycházet z obecných ustanovení zákona o smlouvě vč. ustanovení upravujících formu potřebných právních jednání.

35. Pro posouzení nároku na určení, že vlastníky předmětné stavby jsou žalovaní č. 4 a 5, tedy že k převedení vlastnického práva na žalovaného č. 1 nedošlo, bylo nutné se zabývat otázkou, zda byla naplněna rozvazovací podmínka a tím pozbyla účinnosti kupní smlouva ze dne 24. 1. 2019 uzavřená mezi žalovaným č. 1 a žalovanými č. 4 a 5. Naplnění rozvazovací podmínky je vázáno § 2145 o.z. na uplatnění předkupního práva. Podle § 2147 odst. 2 o.z. přijetím nabídky předkupníkem dojde k uskutečnění prodeje mezi prodávajícím a předkupníkem. S ohledem na skutečnost, že předmětem předkupního práva byla v daném případě nemovitost, nepostačuje pro naplnění podmínek pro uskutečnění koupě samotný projev vůle, jímž předkupník oznamuje, že se rozhodl pro uplatnění předkupního práva, ale je třeba dodržet všechny zákonné požadavky pro právní jednání týkající se převodu nemovitosti. Ačkoli žalobkyně sdělila dne 25. 2. 2019, že nabídku na odkup předmětné nemovitosti přijímá, k vlastnímu právnímu jednání, jehož obsahem by byl převod vlastnického práva, již nedošlo (za podstatné pak nelze považovat důvody k tomuto stavu vedoucí, když, žalobkyni, která, pokud jak tvrdí, včas a řádně uplatnila své předkupní právo, v případě nedůvodné absence součinnosti prodávajících nic nebránilo, domáhat se splnění jejich povinnosti uzavřít s ní kupní smlouvu soudní cestou, pokud skutečně nabýt vlastnické právo chtěla). Ve vztahu k nemovitosti je třeba za uplatnění předkupního práva považovat okamžik akceptace nabídky prodávajícího (se všemi specifiky týkajícími se převodu vlastnického práva k nemovitosti – písemná forma, jedna listina). Účelem ustanovení § 2145 o.z. je ochrana prodávajícího, který by po uplatnění předkupního práva předkupníkem mohl být zavázán k témuž plnění dvěma osobám, předkupníkovi a koupěchtivému, se kterým uzavřel kupní smlouvu. K naplnění rozvazovací podmínky proto dochází současně se vznikem závazku prodávajícího k převodu vlastnického práva na předkupníka, tedy ve vztahu k nemovitosti v okamžiku uzavření kupní smlouvy splňující všechny výše popsané zákonné požadavky; k tomu ale v daném případě nedošlo, žalobkyně uzavření takové smlouvy ani netvrdila (nepodepsaná kupní smlouva č.l. 112 – 113). Pokud by pro naplnění rozvazovací podmínky ve vztahu k nemovitosti postačovalo prosté oznámení, že předkupník využívá svého předkupního práva, aniž by zároveň byla potřeba vlastního uskutečnění koupě, znamenalo by to možnost zmaření prodeje na základě kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a koupěchtivým, aniž by zároveň měl prodávající jakoukoli jistotu týkající se realizace prodeje předkupníkovi.

36. Za této situace nelze s ohledem na výše uvedené považovat za naplněnou rozvazovací podmínku obsaženou v kupní smlouvě uzavřené mezi žalovanými č. 4 a 5 jako prodávajícími a žalovaným č. 1 jako kupujícím. Tato smlouva následně žalovaným č. 1 předložená katastrálnímu úřadu k provedení vkladu jeho vlastnického práva katastru nemovitostí, představuje řádný nabývací titul, na jehož základě se žalovaný č. 1 po provedení vkladu stal dle § 1105 o.z. vlastníkem předmětné nemovitosti. Proto musela být žaloba, pokud se jí žalobkyně domáhala určení, že předmětná stavba je ve spoluvlastnictví žalovaných č. 4 a 5, zamítnuta.

37. Žalobkyně se dále domáhala určení neexistence zástavního práva a určení neexistence zákazu zcizení a zatížení předmětné stavby. Rovněž ve vztahu k těmto dílčím nárokům bylo třeba se zbývat otázkou věcné legitimace účastníků a zároveň existencí naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně.

38. Jak je již uvedeno výše, v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má věcnou legitimaci ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. V řízení o určení, zda tu zástavní právo je či není, jsou nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde, zástavní věřitel, který má právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, a zástavní dlužník, který je vlastníkem zástavy (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 679/2001).

39. V daném případě jsou zástavními věřiteli žalovaní č. 2 a 3, zástavním dlužníkem pak žalovaný č.

1. Žalobkyně, která je v současné době nadále pouhým předkupníkem ve smyslu § 3059 o.z., není účastníkem právního vztahu založeného zástavní smlouvou ze dne 23. 12. 2020 a nemůže tak být věcně legitimována k podání žaloby o určení neexistence zástavního práva touto smlouvou založeného. Na uvedeném závěru nic nemění postavení žalobkyně jako předkupníka, tedy osoby, která by se v budoucnu mohla stát, coby vlastník stavby, zástavním dlužníkem, aniž by byla zároveň dlužníkem obligačním; pro rozsudek je dle § 154 odst. 1 o.s.ř. rozhodující stav v době jeho vyhlášení, přičemž v současné době není zřejmé, kdy a zda vůbec k takové situaci dojde. Žalobkyně v řízení tvrdila, že využila svého zákonného předkupního práva, zároveň však, že nedošlo ke vzniku právního titulu, na základě kterého by se měla skutečně stát vlastníkem předmětné stavby. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně kromě prostého sdělení, že se rozhodla využít nabídky a předmětnou stavbu od [jméno] a [jméno] [příjmení] za podmínek vyplývajících z kupní smlouvy uzavřené mezi nimi a žalovaným č. 1 odkoupit (bez možných přímých účinků uzavření kupní smlouvy - § 560 a 561 odst. 2 o.z.), složení částky 750 000 Kč odpovídající kupní ceně do advokátní úschovy a uzavření smlouvy o úschově neučinila žádné další kroky směřující k nabytí vlastnického práva, a to po řadu měsíců (žalovaný č. 1 přistoupil k podání návrhu na vklad svého vlastnického práva k předmětné nemovitosti na základě smlouvy uzavřené dne 24. 1. 2019 až 25. 8. 2020, a to po 18 měsících po oznámení žalobkyně, že využívá nabídku předkupního práva). Proto nelze dovodit, že by na předmětné nemovitosti váznoucí zástavní právo a zákaz zcizení a zatížení aktuálně zasahovaly do její právní sféry. Nelze připustit, aby žalobkyně zasáhla do vztahu, jehož účastníkem není a ani do její právní sféry v současnosti nezasahuje, nelze zároveň předjímat kdy, případně zda vůbec dojde v tomto směru ke změně (§ 154 odst. 1 o.s.ř.). Opačný přístup by představoval riziko, že žalobkyně, stojící v současnosti zcela mimo rámec jí napadaného právního vztahu tento ovlivní, aniž by se jí kdykoli v budoucnu tento týkal.

40. Tentýž závěr je třeba učinit též ve vztahu k určení neexistence zákazu zcizení a zatížení nemovitosti (účastníky tohoto právního vztahu jsou nepochybně strany smlouvy zákaz zakládající, tedy žalovaný č. 1 na straně jedné a žalovaní č. 2 a 3 na straně druhé), žalobkyně není účastníkem ani tohoto právního vztahu a jako taková není ani nositelem aktivní věcné legitimace ve vztahu k tomuto dílčímu nároku na určení.

41. Za situace, kdy žalobkyně není věcně legitimována k uplatnění nároku na určení neexistence zástavního práva ani určení neexistence zákazu zcizení a zatížení, nemůže mít zároveň ani naléhavý právní zájem na těchto určeních, když naléhavý právní zájem žalobce je existencí jeho aktivní věcné legitimace podmíněn (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3889/2008).

42. Protože žalobkyně nemá aktivní věcnou legitimaci a v důsledku toho ani naléhavý právní zájem ve vztahu k určení neexistence zástavního práva a určení neexistence zákazu zcizení a zatížení, musela být žaloba ve vztahu k oběma těmto nárokům zamítnuta.

43. S ohledem na důvody vedoucí k zamítnutí žaloby ve vztahu ke všem dílčím nárokům nebyly v řízení provedeny důkazy výslechem svědka [jméno] [příjmení] a e-mailovou korespondencí mezi žalobkyní a žalovanými č. 4 a 5 ohledně uzavření kupní smlouvy a e-mailem s návrhem na uzavření dodatku ke smlouvě o advokátní úschově, neboť skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokazovány, nejsou pro rozhodnutí relevantní (jak je již uvedeno výše, podstatnou je skutečnost, že k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými č. 4 a 5 nedošlo, nikoli důvody tohoto stavu).

44. Žalobkyně uplatnila žalobou proti žalovaným č. 1 – 3 celkem tři nároky, a to na určení vlastnického práva, určení neexistence zástavního práva a určení neexistence zákazu zcizení a zatížení, následně nárok na určení vlastnického práva uplatnila žalobkyně rovněž ve vztahu k žalovaným č. 4 a 5. Podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT) při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených řízení. Podle § 8 odst. 1 AT není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci nebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Ve vztahu k řízení o určení vlastnického práva vychází soud při určení tarifní hodnoty z ceny předmětné nemovitosti tak, jak vyplývá z kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2019, tedy z částky 750 000 Kč. Pokud jde o řízení o určení neexistence zástavního práva a určení neexistence zákazu zcizení a zatížení, ani v jednom z případů není známa cena těchto práv, tarifní hodnota proto činí v každém z těchto řízení 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) AT.

45. S ohledem na pluralitu účastníků na straně žalovaných č. 2 a 3 a č. 4 a 5 bylo zvažováno stanovení sazby za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 6 ve spojení s § 12 odst. 4 AT, s ohledem na okolnosti daného případu má však soud za to, že formální aplikací tohoto ustanovení by byla založena zjevná nespravedlnost. Nelze připustit, aby výše odměny automaticky závisela na množství zastupovaných účastníků, aniž by současně jejich pluralita ovlivnila obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. V daném případě se obtížnost zastupování těchto žalovaných nijak nelišila od situace, kdy by účastníkem v jejich procesním postavení byla jediná osoba, mechanické použití § 12 odst. 4 AT se tak z uvedeného důvodu jeví jako nespravedlivé. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 26 Cdo 3964/2015. Za odpovídající principu proporcionality a přiměřenosti považuje soud sazbu odměny stanovené jako společné pro všechny zastoupené (nikoli za každou osobu samostatně) tak, jak bude blíže popsáno ve vztahu ke každé skupině žalovaných.

46. Žalovaný č. 1 byl v řízení zcela úspěšný ve vztahu ke všem třem žalobou uplatněným nároků, a dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení na straně žalovaného č. 1 představuje odměna za právní zastoupení 81 900 Kč (za celkem 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 13. 12. 2021, sepis vyjádření ze dne 23. 2. 2022, účast na jednání soudu dne 11. 7. 2022 (2 úkony), sepis závěrečného návrhu - po 11 700 Kč za 1 úkon dle 12 odst. 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5 AT), náhrada hotových výdajů 2 100 Kč za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, náhrada cestovného 4 608 Kč (za jízdy k jednáním soudu ve dnech 13. 12. 2021 a 11. 7. 2022 z [obec] do [obec] a zpět při ujetých 288 km na jednu zpáteční jízdu OA [značka automobilu] [registrační značka], kombinované spotřebě nafty dle TP 9,2l /100 km, vyhláškové ceně nafty pro r. 2021 27,20 Kč/1l a pro r. 2022 47,10 Kč l a základní náhradě 4,40 Kč ujetý km v r. 2021 a 4,70 Kč km v r. 2022) a náhrada za ztrátu času stráveného jízdami k jednáním soudu 1 600 Kč za celkem 16 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT. Celkem tak žalovanému č. 1 byla přiznána na náhradě nákladů tohoto řízení částka 90 208 Kč. Náhrada nákladů nebyl přiznána ve vztahu k poradám s klientem dne 9. 12. 2021, 17. 2. 2022 a 10. 7. 2022, když nebylo doloženo, že by uvedené úkony právní služby byly vykonány, a ve vztahu k úkonu - jednání s protistranou, neboť z předložené e-mailové korespondence nelze zjistit, zda bylo splněno časové kritérium pro možnost posouzení dle § 11 odst. 1 písm. i) AT.

47. Rovněž žalovaní [číslo] byli v řízení zcela úspěšní ve vztahu ke všem třem žalobou uplatněným nárokům, a dle § 142 odst. 1 o.s.ř. mají právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení na straně žalovaných [číslo] představuje odměna za právní zastoupení 81 900 Kč (za celkem 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 13. 12. 2021, sepis vyjádření ze dne 22. 2. 2022, účast na jednání soudu dne 11. 7. 2022 (2 úkony), sepis závěrečného návrhu - po 11 700 Kč za 1 úkon dle 12 odst. 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5 AT), náhrada hotových výdajů 2 100 Kč za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, náhrada cestovného 4 049,60 Kč (za jízdy k jednáním soudu ve dnech 13. 12. 2021 a 11. 7. 2022 z [obec] do [obec] a zpět při ujetých 302 km na jednu zpáteční jízdu OA [značka automobilu] [registrační značka], kombinované spotřebě nafty dle TP 5, 8/100 km, vyhláškové ceně nafty pro r. 2021 27,20 Kč/1l a pro r. 2022 47,10 Kč l a základní náhradě 4,40 Kč ujetý km v r. 2021 a 4,70 Kč km v r. 2022), náhrada za ztrátu času stráveného jízdami k jednáním soudu 1 600 Kč za celkem 16 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT a 21% DPH ve výši 18 826,40 Kč. Celkem tak žalovaným č. 2 a 3 byla přiznána na náhradě nákladů tohoto řízení částka 108 476 Kč.

48. Proti žalovaným č. 4 a 5 uplatnila žalobkyně pouze nárok na určení vlastnického práva, přičemž jim, coby úspěšným účastníkům, byla ve vztahu k tomuto řízení přiznána dle § 142 odst. 1 o.s.ř. plná náhrada nákladů. Náklady řízení na straně žalovaných č. 4 a 5 představuje odměna za právní zastoupení 56 500 Kč (za celkem 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava, účast na jednání soudu dne 11. 7. 2022 (2 úkony), sepis závěrečného návrhu, účast u jednání dne 30. 9. 2022 - po 11 300 Kč za 1 úkon dle 12 odst. 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5 AT, náhrada hotových výdajů 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, náhrada cestovného 1 219 Kč (za jízdy k jednáním soudu ve dnech 11. 7. 2022 a 30. 9. 2022 z [obec] do [obec] a zpět při ujetých 90 km na jednu zpáteční jízdu OA [značka automobilu] [registrační značka], kombinované spotřebě nafty dle TP 4,4l /100 km, vyhláškové ceně nafty pro r. 2022 47,10 Kč l a základní náhradě 4,70 Kč km v r. 2022 – 609,50 Kč na jednu jízdu), náhrada za ztrátu času stráveného jízdami k jednáním soudu 600 Kč za celkem 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT a 21% DPH ve výši 12 562 Kč. Celkem tak žalovaným č. 4 a 5 byla přiznána na náhradě nákladů tohoto řízení částka 72 381 Kč.

49. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. Žalobkyně je povinna plnit vždy k rukám právních zástupců jednotlivých žalovaných (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).