11 C 130/2024
č. j. 11 C 130/2024-29
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že žalobkyně není od 29. října 2017 vlastníkem motorového vozidla, jehož vlastnické právo se podle kupní smlouvy přešlo na žalovaného. Soud se opřel o § 2079 odst. 1 a § 2087 NOZ, podle nichž prodávající zavazuje k odevzdání věci a umožnění nabytí vlastnického práva, zatímco kupující je povinen zajistit změnu v registru vozidel. Žalovaný nezajistil přepis vlastnictví, ačkoli byl povinen to učinit v rámci smlouvy. Soud proto určil, že žalobkyně není vlastníkem vozidla, a povolil jí náhradu nákladů řízení ve výši 10 651,50 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro určení vlastnictví
I. Určuje se, že od 29.10.2017 žalobce není vlastníkem motorového vozidla značky jméno FO registrační značky SPZ, VIN VIN kód.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 651,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.7.2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném určení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že na základě kupní smlouvy č. Anonymizováno uzavřené dne 29.10.2017 (dále jen „kupní smlouva“) a úhrady kupní ceny, došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k vozidlu jméno FO, RZ: SPZ, VIN: VIN kód. Dle čl. 1.4. kupní smlouvy byl žalovaný povinen zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě deseti dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Žalovaný tento přepis nezajistil. Žalobce je tak do dnešního dne v registru vozidel evidován jako provozovatel. Naléhavý právní zájem žalobce je dán tím, že žalobci hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uveden jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, aniž by měl možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích, když nový vlastník motorového vozidla své povinnosti neplní. V rámci mimosoudního řešení sporu žalobce zaslal žalovanému dne 19.06.2024 výzvu k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel. Žalovaný na výzvu nereagoval a o zápis změny vlastníka vozidla nepožádal.
2. Žalovaný se k podané žalobě i přes výzvu nevyjádřil.
3. Účastníci řízení následně na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě provedených listinných důkazů má soud za prokázáno, že žalobkyně prodala žalovanému motorové vozidlo jméno FO, RZ: SPZ, VIN: VIN kód za 289 999 Kč. V č.l. 1.4. smlouvy si strany ujednaly, že změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel zajistí na své náklady kupující, vč. úhrady správního poplatku, přičemž kupující v řízení o zápisu zastoupí prodávajícího na základě uděleného zmocnění. Předání vozidla spolu s technickým průkazem a servisní knížkou včetně 2 ks klíčů od vozidla bylo žalovaným potvrzeno v předávacím protokolu ze dne 29.10.2017 (viz kupní smlouva a předávací protokol z 29.10.2017). Soud má dále za prokázáno, že žalobkyně se pokusila podat žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla (viz žádost ze dne 29.10.2017 vč. doručenky datové zprávy). Dále má soud za prokázáno, že žalobce kontaktoval žalovaného a předžalobní upomínkou jej vyzval k přepisu vozidla na nového vlastníka (viz předžalobní upomínka ze dne 19.6.2024 vč. potvrzení o podání na poštu).
5. Skutkově tak lze shrnout, že žalobkyně prodala žalovanému motorové vozidlo jméno FO, RZ: SPZ, VIN: VIN kód, které žalovaný převzal. Přesto nedošlo k přepisu provozovatele vozidla v registru vozidel a to i přes žádost žalobkyně o změnu vlastníka.
6. Po právní stránce soud postupoval podle následujících ustanovení:
7. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
8. Dle ustanovení § 2087 NOZ prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.
9. Dle ustanovení § 2118 NOZ kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.
10. Kupní smlouva mezi účastníky tohoto řízení je platným právním jednáním, přičemž žalovaný se stal podpisem kupní smlouvy, v níž potvrdil převzetí vozidla, dvou kusů klíčů a příslušné dokumentace, vlastníkem vozidla. Výhrada vlastnického práva prodávajícího nebyla sjednána, bylo tedy nadbytečné zabývat se skutečností, zda byla či nebyla řádně zaplacena celá kupní cena. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci žalobkyně jako prodávající nemá již prodané motorové vozidlo k dispozici, neboť bylo při podpisu kupní smlouvy předáno žalované straně, která se stala vlastníkem vozidla, ale nepodala žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla (§ 8 odst. 2 písm. a) a § 8a z.č. 56/2001 Sb.), v důsledku čehož jsou nyní po žalobkyni vymáhány pohledávky za nucený odtah a parkování vozidla za období, kdy již nebyla vlastníkem vozidla, má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, že od 29.10.2017 není vlastníkem předmětného motorového vozidla a to s cílem dosáhnou výmazu svého případného vlastnictví motorového vozidla v evidenci. Skutečnost, že v případě chybného zápisu do evidence je zde naléhavý právní zájem na určení, že zapsaný provozovatel není již vlastníkem vozidla, vyplývá i z rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 114/20 (bod 55).
11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný na svou obranu netvrdil ničeho, rozhodl soud s odkazem na 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 651,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 1 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 150 Kč ve výši 1 501,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.