11 C 147/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná má být povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši , Anonymizováno, % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náklady spojenými uplatněním pohledávky spočívajícími ve skutečných nákladech vynaložených na zpracování znaleckého posudku. K odůvodnění své žaloby uvedla, že žalobkyně, jakožto pojištěná, uzavřela s žalovanou, jakožto pojistitelem, dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Následně žalobkyně žalované dne , datum, prostřednictvím elektronického formuláře oznámila škodní událost ze dne , datum, , která byla zaevidována pod škodní událostí číslo , hodnota, . V tomto oznámení žalobkyně uvedla, že škoda vznikla dne , datum, v , Anonymizováno, hodin a že vznikla tak, že si , Anonymizováno, žalobkyně hrál s míčem, přičemž míč nabral jiný směr než , Anonymizováno, žalobkyně zamýšlel, dopadl na střechu budovy, ze které se po dopadu míče uvolnila střešní taška, která následně spadla a při pádu poškodila dvě zaparkovaná vozidla tovární značky , jméno FO, bez registrační značky a , jméno FO, : , VIN kód, bez registrační značky, když celkové náklady na opravu vozidel, které byly po pojišťovně uplatňovány v rámci předmětného pojistného plnění, činily , částka, . Žalovaná na oznámení škodní události reagovala dne , datum, dopisem, ve kterém žalobkyni oznámila, že přijala hlášení škodní události ze dne , datum, plynoucí z výše specifikované pojistné smlouvy a že bylo po posouzení události na základě doložené dokumentace a prohlídky provedené mobilním technikem na místě události zjištěno, že žalobkyní uváděný rozsah poškození na předmětných vozidlech je technicky nepřijatelný od udávaného poškození a že žalobkyní uváděná příčina vzniku škodní události je technicky nepřijatelná. I přes žalobkyní podanou stížnost proti tomuto závěru bylo pojistné plnění žalovanou odmítnuto, neboť z nashromážděných podkladů a odborného vyjádření zpracovaného soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že k poškození vozidel muselo dojít za jiných okolností.

2. Proti žalobkyni bylo usnesením policie České republiky, KŘP , Anonymizováno, , Územním odborem , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality, č. j. , Anonymizováno, zahájeno trestní stíhání pro přečin pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2 trestního zákoníku. V návaznosti na výše uvedené a za účelem doložení daného nároku na zaplacení pojistného plnění, nechala žalobkyně na vlastní náklady prostřednictvím svého právního zástupce zpracovat k předmětné události znalecký posudek č. , Anonymizováno, , který zhotovil dne , datum, soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten v závěru uvedl, že na základě posudku a odůvodnění znaleckého posudku je technicky přijatelná trajektorie pádu dílu střešní krytiny ze střechy ze dne , datum, . Dále uvedl, že na základě posudku a odůvodnění znaleckého posudku rozsah a způsob poškození obou výše specifikovaných vozidel koresponduje s pádem dílu střešní krytiny a je s ním technicky přijatelný. Dne , datum, bylo Usnesením Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, v trestní věci obviněné (žalobkyně) , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, zastaveno trestní stíhání z důvodu, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno, Anonymizováno3. Žalovaná sporovala důvody podané žaloby, když zejména uvedla, že již nesporuje příčiny vzniku škody tak, jak je tvrdí žalobkyně, ale s ohledem na datum vzniku škody, tj. , datum, a datem podání žaloby, tj. , datum, vznáší námitku promlčení nároku s ohledem na shodný právní názor v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. zn. , spisová značka, , kde je konstatováno, že právo pojištěného na plnění pojistného plnění z odpovědnosti se promlčuje v subjektivní lhůtě, která plyne v rámci objektivní promlčecí lhůty. Obecně platí, že nárok je třeba uplatnit u soudu v době, kdy ještě běží obě promlčecí lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní. Marným uplynutí jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Nejvyšší soud ČR o této otázce rozhodl tak, že promlčecí lhůta dle § 635 odst. 2 obč. zák. v nároku proti pojistiteli začne běžet jeden rok po pojistné události a skončí nejpozději za 3 roky. Ovšem okamžik skončení jejího běhu je závislý na tom, kdy skončila promlčecí lhůta v primárním náhradovém vztahu mezi poškozeným a škůdcem. Stejným okamžikem, kdy její běh skončí, se totiž promlčuje i nárok z pojištění odpovědnosti proti pojistiteli. To platí pro všechny typy pojištění odpovědnosti. S ohledem na vznik škody dne , datum, a podání žaloby dne , datum, , má žalovaná za to, že jednoznačně nárok uplatněný žalobou je promlčen, z důvodu, že uplynula 3 létá promlčecí lhůta , tj. , datum, , kdy okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, nemusí zde být zde vědomost ohledně konkrétní výše škody., právnická osoba, výzvě soudu, aby se žalobkyně vyjádřila k vznesené námitce promlčení, žalobkyně uvedla, že v tomto případě pak uvádí, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť po oznámení pojistné události žalobkyně čekala na reakci žalované, nicméně reagováno bylo následně podáním trestního oznámení a zahájením trestního stíhání ve vztahu k žalobkyni. Žalobkyně je slabší stranou, je spotřebitelem a klientem žalované. Na obdobný případ, kdy je třeba námitku promlčení shledat v rozporu s dobrými mravy, upozornil i Ústavní soud ve svém Nálezu , Anonymizováno, ze dne , datum, . Účelovost jednání žalované lze dle žalobkyně spatřovat i v tom, že byl předložen Okresnímu státnímu zastupitelství , Anonymizováno, znalecký posudek ze strany žalobkyně, který zcela zásadně sporoval odborné vyjádření, které bylo předloženo stranou v tomto řízení, stranou žalovanou.

5. Mezi účastníky je nesporné uzavření pojistné smlouvy a celý průběh škodní události tak, jak je popsán v žalobě pod bodem II žaloby. Sporná skutečnost mezi účastníky je promlčení nároku, respektive zejména námitka rozporu s dobrými mravy, proti vznesenému promlčení nároku ze strany žalované.

6. Z provedeného dokazování ale zejména však nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Dne , datum, prostřednictvím elektronického formuláře oznámila žalobkyně žalované škodní událost ze dne , datum, , která byla zaevidována pod škodní událostí číslo , hodnota, . V tomto oznámení žalobkyně uvedla, že škoda vznikla dne , datum, v , Anonymizováno, hodin a že vznikla tak, že si , Anonymizováno, žalobkyně hrál s míčem, přičemž míč nabral jiný směr než , Anonymizováno, žalobkyně zamýšlel, dopadl na střechu budovy, ze které se po dopadu míče uvolnila střešní taška, která následně spadla a při pádu poškodila dvě zaparkovaná vozidla, přičemž jednomu poškodila zadní sklo a kapotu a druhému bok dveří a kliku. Jako poškozený byla označena spol. , právnická osoba, s uvedením adresy, telefonu i emailu (viz oznámení škodní události číslo , hodnota, , datum oznámení , datum, ). Vzniklá škoda byla následně vyčíslena na , částka, . Žalovaná na oznámení škodní události reagovala dne , datum, dopisem, ve kterém žalobkyni oznámila, že přijala hlášení škodní události ze dne , datum, plynoucí z výše specifikované pojistné smlouvy a že bylo po posouzení události na základě doložené dokumentace a prohlídky poškozených vozidel provedené mobilním technikem na místě události zjištěno, že žalobkyní uváděný rozsah poškození na předmětných vozidlech je technicky nepřijatelný od udávaného poškození a že žalobkyní uváděná příčina vzniku škodní události je technicky nepřijatelná. (viz přípis žalované ze dne , datum, , označený jako informace ke škodní události). I přes žalobkyní podanou stížnost proti tomuto závěru a žádost o opětovné přešetření bylo pojistné plnění žalovanou odmítnuto, neboť z nashromážděných podkladů a prohlídek mobilních techniků žalované vyplynulo, že k poškození vozidel muselo dojít za jiných okolností (viz stížnost zaslaná emailem žalované ze dne , datum, , a odpověď žalované ze dne , datum, ).

7. Proti žalobkyni bylo usnesením policie České republiky, KŘP , Anonymizováno, , Územním odborem , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality, č. j. , Anonymizováno, zahájeno trestní stíhání pro přečin pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2 trestního zákoníku na základě podaného oznámení žalované. K písemnému oznámení byla doložena dokumentace škodní události včetně zápisu o poškození motorových vozidel, oznámení bylo podloženo fotodokumentací pojištění odpovědnosti uzavřeného mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, , kalkulací nákladů na opravu vozidel, daňovými doklady za opravu vozidel ze dne , datum, v celkové výši , částka, , informací ke škodní události, reklamace pojistné události a odborným vyjádřením č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . V odůvodnění usnesení bylo dále uvedeno, že žalovanou byl přibrán znalec , jméno FO, , z jehož odborného vyjádření ze dne , datum, vyplývá, že se vozila byla poškozena jinak než žalobkyní deklarovaným způsobem (viz usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobkyni ze dne , datum, ). Žalobkyně pak nechala zpracovat k předmětné události znalecký posudek č. , Anonymizováno, , který zhotovil dne , datum, soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který v závěru uvedl, že trajektorie pádu dílu střešní krytiny ze střechy ze dne , datum, na adrese , adresa, , při kterém byla poškozena dvě osobní vozidla značky , jméno FO, , , jméno FO, : , Anonymizováno, a , jméno FO, : , VIN kód, je technicky přijatelná. Dále uvedl, že rozsah a způsob poškození obou výše specifikovaných vozidel koresponduje s pádem dílu střešní krytiny a je s ním technicky přijatelný (viz písemné vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Dne , datum, bylo Usnesením Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, v trestní věci obviněné (žalobkyně) , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, zastaveno trestní stíhání z důvodu, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno (viz usnesení o zastavení trestního stíhání sp.zn. , spisová značka, ).

8. Z podnětu k prověření postupu , Jméno žalované, . ze , datum, , z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, a z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, soud pro věc nezjistil nic rozhodného, neboť se jednalo pouze o snahu vyřešit věc mimosoudně, pro věc samou podněty k ombudsmanovi pojišťovny či asociace pojišťoven a jejich vyjádření nemají pro spor relevanci.

9. Zároveň pak soud jako nerozhodný zamítl důkaz výslechem žalobkyně navržený „k prokázání dopadů postupu orgánů činných v trestním řízení a podnětu podaném žalovanou na osobu žalobkyni. Stejně tak soud neprovedl podnět žalované podaný Policii ČR KŘP , Anonymizováno, , sp.zn. , Anonymizováno, územní odbor , adresa, , oddělení hospodářské kriminality a protokol o podání vysvětlení ze strany žalobkyně paní , jméno FO, před orgány činné v trestním řízení, která měla v průběhu podání vysvětlení zkolabovat a zasahovat měla rychlá zdravotní služba. Navržené důkazy však nejsou rozhodné pro posouzení rozporu s dobrými mravy vznesené námitky promlčení, když podnět podaný žalovanou byl rekapitulován v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . Skutečnost, že žalobkyně vnímala velmi stresově vyšetřování orgánů činných v trestním řízení taktéž nemůže prokázat skutečnost, že by námitka promlčení byla v rozporu s dobrými mravy.

10. S ohledem na nespornost učiněných skutkových zjištění lze tato považovat zároveň za závěr o skutkovém stavu.

11. Po právní stránce soud posoudil věc dle následujících právních ustanovení:

12. Dle § 619 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“) může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

13. Dle § 620 obč. zák. platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

14. Dle § 626 obč. zák platí, že u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

15. Dle § 629 obč. zák. promlčecí doba trvá tři roky.

16. Dle § 635 odst. 2 obč. zák platí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

17. Dle § 2 odst. 3 obč. zák. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

18. S ohledem na hospodárnost řízení se soud nejprve zabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení. Soud vycházel z výše uvedených zákonných ustanovení a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. zn. , spisová značka, , v němž uvedl, že „ § 626 o. z. je ustanovením obecným vztahujícím se na všechny druhy pojištění. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z. má charakter pravidla speciálního, neboť se vztahuje pouze na pojištění z odpovědnosti. Na ostatní druhy pojištění se neaplikuje. (…) Promlčecí lhůta podle § 626 o. z. a subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody mají různě stanovené počátky. Promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok od pojistné události. Subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná v souladu s § 619 odst. 1 o. z. běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné specifikuje § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Z výše uvedeného je patrné, že počátek běhu subjektivní lhůty pro náhradu škody se nemusí shodovat s okamžikem pojistné události a může nastat později. Z toho vyplývá, že nalézací soudy správně posoudily, že právo na pojistné plnění se ve smyslu § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejen současně s uplynutím objektivní promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, ale i uplynutím promlčecí lhůty subjektivní.“19. V daném případě platí, že vznik škodní události z titulu pojištění odpovědnosti za škodu byl oběma stranami shodně označen dnem , datum, . V posuzovaném případě tedy počala promlčecí lhůta podle § 626 o. z. běžet , datum, (tj. jeden rok od pojistné události) a uplynula dnem , datum, . Současně však běžela subjektivní promlčecí lhůta mezi poškozeným a žalobkyní na náhradu škody z primárního škodního vztahu dle §619 odst. 2 obč. zák.. Tato lhůta začala běžet okamžikem, kdy poškozený získal vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. S ohledem na hospodárnost řízení soud nezjišťoval konkrétní okamžik této vědomosti, když je zřejmé, že např. již okamžikem, kdy bylo poškozeným přivoleno k obhlídce vozidel pojišťovnou žalobkyně, musel poškozený získat vědomost o tom, kdo za způsobenou škodu odpovídá a že vznikla. Skutečnost, že se místní šetření konalo a že na základě tohoto šetření bylo pojistné plnění odmítnuto, žalovaná žalobkyni sdělila přípisem ze dne , datum, (žalobkyně přitom uvedla, že prohlídka-místní šetření se konalo několik již měsíců před odmítnutím pojistného plnění, viz email žalobkyně ze dne , datum, ). Vědomost poškozeného o škodě a odpovědné osobě vyplývá i ze skutečnosti, že součástí trestního oznámení byly (dle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání) i daňové doklady za opravu poškozených vozidel již ze dne , datum, . Je tedy zřejmé, že poškozený o škůdci i škodě věděl a to dokonce i o její výši, kterou není třeba pro počátek běhu promlčecí doby ani znát. S ohledem na uvedená data je zřejmé, že získání vědomosti poškozeného lze datovat v období od , datum, (kdy se škoda stala a poškozený se o ní mohl dozvědět) nejpozději však do , datum, , kdy je tato vědomost již nezpochybnitelná a to včetně vědomosti o výši škody. Tříletá subjektivní promlčecí doba ve vztahu k nároku na náhradu škody mezi žalobkyní a poškozeným tak uplynula nejdříve , datum, a úplně nejpozději dne , datum, .

20. Z tohoto důvodu již není možné aplikovat § 626 obč. zák., neboť marným uplynutí jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta.

21. Ve vztahu k rozporu námitky promlčení s dobrými mravy soud pouze stručně uvádí, že skutečnost, že žalovaná podala na základě odborného vyjádření, které měla k dispozici, trestní oznámení nikterak nezasahovalo do práva žalobkyně podat tuto žalobu v řádné době, když navíc sama žalobkyně měla svůj oponentní posudek vypracovaný k žádosti svého právního zástupce již dne , datum, . Ani skutečnost, že je žalobkyně ve vztahu k žalované spotřebitelkou neodůvodňuje to, že by podání trestního oznámení pro podezření z pojistného podvodu mělo způsobit nemožnost podat žalobkyni tuto žalobu včas. Soud nepochybuje o možné stresové zátěži pro žalobkyni spočívající v zahájení trestního stíhání proti ní, avšak opakovaně musí zdůraznit, že se zde nejedná o případ, kterým by žalovaná jakkoliv žalobkyni fabulovala (např. příslibem smírných jednání apod.) a způsobila tak to, že žalobkyně nepodala žalobu včas. Žalobkyní zmíněný nález , Anonymizováno, ze dne , datum, , není na danou věc příhodný, v případě trestního oznámení nejde o jakkoliv závislé řízení, na jehož výsledek by bylo třeba z hlediska právní jistoty čekat. Naopak žalobkyně měla už od roku , Anonymizováno, v ruce svůj znalecký posudek, z něhož nárok odvozovala.

22. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu včetně nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky zamítl a nezabýval se již nárokem samotným.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží , částka, za každý ze , Anonymizováno, úkonů (odpor, vyjádření ve věci, přípravu na dnešní ústní jednání a ústní jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Tyto žalované přiznané částky se pak již nenavyšují o DPH, neboť tu nejde o zdanitelné plnění (žalovaná zde neposkytuje žádnou službu třetí osobě) a nárok nemá oporu ani v ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř.