11 C 147/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná má být povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši Anonymizováno % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a náklady spojenými uplatněním pohledávky spočívajícími ve skutečných nákladech vynaložených na zpracování znaleckého posudku. K odůvodnění své žaloby uvedla, že žalobkyně, jakožto pojištěná, uzavřela s žalovanou, jakožto pojistitelem, dne datum pojistnou smlouvu č. hodnota - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Následně žalobkyně žalované dne datum prostřednictvím elektronického formuláře oznámila škodní událost ze dne datum, která byla zaevidována pod škodní událostí číslo hodnota. V tomto oznámení žalobkyně uvedla, že škoda vznikla dne datum v Anonymizováno hodin a že vznikla tak, že si Anonymizováno žalobkyně hrál s míčem, přičemž míč nabral jiný směr než Anonymizováno žalobkyně zamýšlel, dopadl na střechu budovy, ze které se po dopadu míče uvolnila střešní taška, která následně spadla a při pádu poškodila dvě zaparkovaná vozidla tovární značky jméno FO bez registrační značky a jméno FO: VIN kód bez registrační značky, když celkové náklady na opravu vozidel, které byly po pojišťovně uplatňovány v rámci předmětného pojistného plnění, činily částka. Žalovaná na oznámení škodní události reagovala dne datum dopisem, ve kterém žalobkyni oznámila, že přijala hlášení škodní události ze dne datum plynoucí z výše specifikované pojistné smlouvy a že bylo po posouzení události na základě doložené dokumentace a prohlídky provedené mobilním technikem na místě události zjištěno, že žalobkyní uváděný rozsah poškození na předmětných vozidlech je technicky nepřijatelný od udávaného poškození a že žalobkyní uváděná příčina vzniku škodní události je technicky nepřijatelná. I přes žalobkyní podanou stížnost proti tomuto závěru bylo pojistné plnění žalovanou odmítnuto, neboť z nashromážděných podkladů a odborného vyjádření zpracovaného soudním znalcem tituly před jménem jméno FO vyplynulo, že k poškození vozidel muselo dojít za jiných okolností.

2. Proti žalobkyni bylo usnesením policie České republiky, KŘP Anonymizováno, Územním odborem adresa, Oddělení hospodářské kriminality, č. j. Anonymizováno zahájeno trestní stíhání pro přečin pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2 trestního zákoníku. V návaznosti na výše uvedené a za účelem doložení daného nároku na zaplacení pojistného plnění, nechala žalobkyně na vlastní náklady prostřednictvím svého právního zástupce zpracovat k předmětné události znalecký posudek č. Anonymizováno, který zhotovil dne datum soudní znalec tituly před jménem jméno FO. Ten v závěru uvedl, že na základě posudku a odůvodnění znaleckého posudku je technicky přijatelná trajektorie pádu dílu střešní krytiny ze střechy ze dne datum. Dále uvedl, že na základě posudku a odůvodnění znaleckého posudku rozsah a způsob poškození obou výše specifikovaných vozidel koresponduje s pádem dílu střešní krytiny a je s ním technicky přijatelný. Dne datum bylo Usnesením Okresního státního zastupitelství v Anonymizováno, sp. zn. spisová značka ze dne datum v trestní věci obviněné (žalobkyně) Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně zastaveno trestní stíhání z důvodu, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno Anonymizováno 3. Žalovaná sporovala důvody podané žaloby, když zejména uvedla, že již nesporuje příčiny vzniku škody tak, jak je tvrdí žalobkyně, ale s ohledem na datum vzniku škody, tj. datum a datem podání žaloby, tj. datum vznáší námitku promlčení nároku s ohledem na shodný právní názor v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. zn. spisová značka, kde je konstatováno, že právo pojištěného na plnění pojistného plnění z odpovědnosti se promlčuje v subjektivní lhůtě, která plyne v rámci objektivní promlčecí lhůty. Obecně platí, že nárok je třeba uplatnit u soudu v době, kdy ještě běží obě promlčecí lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní. Marným uplynutí jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Nejvyšší soud ČR o této otázce rozhodl tak, že promlčecí lhůta dle § 635 odst. 2 obč. zák. v nároku proti pojistiteli začne běžet jeden rok po pojistné události a skončí nejpozději za 3 roky. Ovšem okamžik skončení jejího běhu je závislý na tom, kdy skončila promlčecí lhůta v primárním náhradovém vztahu mezi poškozeným a škůdcem. Stejným okamžikem, kdy její běh skončí, se totiž promlčuje i nárok z pojištění odpovědnosti proti pojistiteli. To platí pro všechny typy pojištění odpovědnosti. S ohledem na vznik škody dne datum a podání žaloby dne datum, má žalovaná za to, že jednoznačně nárok uplatněný žalobou je promlčen, z důvodu, že uplynula 3 létá promlčecí lhůta , tj. datum, kdy okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, nemusí zde být zde vědomost ohledně konkrétní výše škody. právnická osoba výzvě soudu, aby se žalobkyně vyjádřila k vznesené námitce promlčení, žalobkyně uvedla, že v tomto případě pak uvádí, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť po oznámení pojistné události žalobkyně čekala na reakci žalované, nicméně reagováno bylo následně podáním trestního oznámení a zahájením trestního stíhání ve vztahu k žalobkyni. Žalobkyně je slabší stranou, je spotřebitelem a klientem žalované. Na obdobný případ, kdy je třeba námitku promlčení shledat v rozporu s dobrými mravy, upozornil i Ústavní soud ve svém Nálezu Anonymizováno ze dne datum. Účelovost jednání žalované lze dle žalobkyně spatřovat i v tom, že byl předložen Okresnímu státnímu zastupitelství Anonymizováno znalecký posudek ze strany žalobkyně, který zcela zásadně sporoval odborné vyjádření, které bylo předloženo stranou v tomto řízení, stranou žalovanou.

5. Mezi účastníky je nesporné uzavření pojistné smlouvy a celý průběh škodní události tak, jak je popsán v žalobě pod bodem II žaloby. Sporná skutečnost mezi účastníky je promlčení nároku, respektive zejména námitka rozporu s dobrými mravy, proti vznesenému promlčení nároku ze strany žalované.

6. Z provedeného dokazování ale zejména však nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou datum pojistnou smlouvu č. hodnota - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Dne datum prostřednictvím elektronického formuláře oznámila žalobkyně žalované škodní událost ze dne datum, která byla zaevidována pod škodní událostí číslo hodnota. V tomto oznámení žalobkyně uvedla, že škoda vznikla dne datum v Anonymizováno hodin a že vznikla tak, že si Anonymizováno žalobkyně hrál s míčem, přičemž míč nabral jiný směr než Anonymizováno žalobkyně zamýšlel, dopadl na střechu budovy, ze které se po dopadu míče uvolnila střešní taška, která následně spadla a při pádu poškodila dvě zaparkovaná vozidla, přičemž jednomu poškodila zadní sklo a kapotu a druhému bok dveří a kliku. Jako poškozený byla označena spol. právnická osoba s uvedením adresy, telefonu i emailu (viz oznámení škodní události číslo hodnota, datum oznámení datum). Vzniklá škoda byla následně vyčíslena na částka. Žalovaná na oznámení škodní události reagovala dne datum dopisem, ve kterém žalobkyni oznámila, že přijala hlášení škodní události ze dne datum plynoucí z výše specifikované pojistné smlouvy a že bylo po posouzení události na základě doložené dokumentace a prohlídky poškozených vozidel provedené mobilním technikem na místě události zjištěno, že žalobkyní uváděný rozsah poškození na předmětných vozidlech je technicky nepřijatelný od udávaného poškození a že žalobkyní uváděná příčina vzniku škodní události je technicky nepřijatelná. (viz přípis žalované ze dne datum, označený jako informace ke škodní události). I přes žalobkyní podanou stížnost proti tomuto závěru a žádost o opětovné přešetření bylo pojistné plnění žalovanou odmítnuto, neboť z nashromážděných podkladů a prohlídek mobilních techniků žalované vyplynulo, že k poškození vozidel muselo dojít za jiných okolností (viz stížnost zaslaná emailem žalované ze dne datum, a odpověď žalované ze dne datum).

7. Proti žalobkyni bylo usnesením policie České republiky, KŘP Anonymizováno, Územním odborem adresa, Oddělení hospodářské kriminality, č. j. Anonymizováno zahájeno trestní stíhání pro přečin pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2 trestního zákoníku na základě podaného oznámení žalované. K písemnému oznámení byla doložena dokumentace škodní události včetně zápisu o poškození motorových vozidel, oznámení bylo podloženo fotodokumentací pojištění odpovědnosti uzavřeného mezi žalobkyní a žalovanou dne datum, kalkulací nákladů na opravu vozidel, daňovými doklady za opravu vozidel ze dne datum v celkové výši částka, informací ke škodní události, reklamace pojistné události a odborným vyjádřením č. Anonymizováno ze dne datum. V odůvodnění usnesení bylo dále uvedeno, že žalovanou byl přibrán znalec jméno FO, z jehož odborného vyjádření ze dne datum vyplývá, že se vozila byla poškozena jinak než žalobkyní deklarovaným způsobem (viz usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobkyni ze dne datum). Žalobkyně pak nechala zpracovat k předmětné události znalecký posudek č. Anonymizováno, který zhotovil dne datum soudní znalec tituly před jménem jméno FO, který v závěru uvedl, že trajektorie pádu dílu střešní krytiny ze střechy ze dne datum na adrese adresa, při kterém byla poškozena dvě osobní vozidla značky jméno FO, jméno FO: Anonymizováno a jméno FO: VIN kód je technicky přijatelná. Dále uvedl, že rozsah a způsob poškození obou výše specifikovaných vozidel koresponduje s pádem dílu střešní krytiny a je s ním technicky přijatelný (viz písemné vyhotovení znaleckého posudku tituly před jménem Anonymizováno. Dne datum bylo Usnesením Okresního státního zastupitelství v Anonymizováno sp. zn. spisová značka ze dne datum v trestní věci obviněné (žalobkyně) Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně zastaveno trestní stíhání z důvodu, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno (viz usnesení o zastavení trestního stíhání sp.zn. spisová značka).

8. Z podnětu k prověření postupu Jméno žalované. ze datum, z přípisu právnická osoba. ze dne datum a z přípisu právnická osoba ze dne datum soud pro věc nezjistil nic rozhodného, neboť se jednalo pouze o snahu vyřešit věc mimosoudně, pro věc samou podněty k ombudsmanovi pojišťovny či asociace pojišťoven a jejich vyjádření nemají pro spor relevanci.

9. Zároveň pak soud jako nerozhodný zamítl důkaz výslechem žalobkyně navržený „k prokázání dopadů postupu orgánů činných v trestním řízení a podnětu podaném žalovanou na osobu žalobkyni. Stejně tak soud neprovedl podnět žalované podaný Policii ČR KŘP Anonymizováno, sp.zn. Anonymizováno územní odbor adresa, oddělení hospodářské kriminality a protokol o podání vysvětlení ze strany žalobkyně paní jméno FO před orgány činné v trestním řízení, která měla v průběhu podání vysvětlení zkolabovat a zasahovat měla rychlá zdravotní služba. Navržené důkazy však nejsou rozhodné pro posouzení rozporu s dobrými mravy vznesené námitky promlčení, když podnět podaný žalovanou byl rekapitulován v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne datum. Skutečnost, že žalobkyně vnímala velmi stresově vyšetřování orgánů činných v trestním řízení taktéž nemůže prokázat skutečnost, že by námitka promlčení byla v rozporu s dobrými mravy.

10. S ohledem na nespornost učiněných skutkových zjištění lze tato považovat zároveň za závěr o skutkovém stavu.

11. Po právní stránce soud posoudil věc dle následujících právních ustanovení:

12. Dle § 619 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“) může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

13. Dle § 620 obč. zák. platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

14. Dle § 626 obč. zák platí, že u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

15. Dle § 629 obč. zák. promlčecí doba trvá tři roky.

16. Dle § 635 odst. 2 obč. zák platí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

17. Dle § 2 odst. 3 obč. zák. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

18. S ohledem na hospodárnost řízení se soud nejprve zabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení. Soud vycházel z výše uvedených zákonných ustanovení a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. zn. spisová značka, v němž uvedl, že „ § 626 o. z. je ustanovením obecným vztahujícím se na všechny druhy pojištění. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z. má charakter pravidla speciálního, neboť se vztahuje pouze na pojištění z odpovědnosti. Na ostatní druhy pojištění se neaplikuje. (…) Promlčecí lhůta podle § 626 o. z. a subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody mají různě stanovené počátky. Promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok od pojistné události. Subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná v souladu s § 619 odst. 1 o. z. běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné specifikuje § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Z výše uvedeného je patrné, že počátek běhu subjektivní lhůty pro náhradu škody se nemusí shodovat s okamžikem pojistné události a může nastat později. Z toho vyplývá, že nalézací soudy správně posoudily, že právo na pojistné plnění se ve smyslu § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejen současně s uplynutím objektivní promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, ale i uplynutím promlčecí lhůty subjektivní.“ 19. V daném případě platí, že vznik škodní události z titulu pojištění odpovědnosti za škodu byl oběma stranami shodně označen dnem datum. V posuzovaném případě tedy počala promlčecí lhůta podle § 626 o. z. běžet datum (tj. jeden rok od pojistné události) a uplynula dnem datum. Současně však běžela subjektivní promlčecí lhůta mezi poškozeným a žalobkyní na náhradu škody z primárního škodního vztahu dle §619 odst. 2 obč. zák.. Tato lhůta začala běžet okamžikem, kdy poškozený získal vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. S ohledem na hospodárnost řízení soud nezjišťoval konkrétní okamžik této vědomosti, když je zřejmé, že např. již okamžikem, kdy bylo poškozeným přivoleno k obhlídce vozidel pojišťovnou žalobkyně, musel poškozený získat vědomost o tom, kdo za způsobenou škodu odpovídá a že vznikla. Skutečnost, že se místní šetření konalo a že na základě tohoto šetření bylo pojistné plnění odmítnuto, žalovaná žalobkyni sdělila přípisem ze dne datum (žalobkyně přitom uvedla, že prohlídka-místní šetření se konalo několik již měsíců před odmítnutím pojistného plnění, viz email žalobkyně ze dne datum). Vědomost poškozeného o škodě a odpovědné osobě vyplývá i ze skutečnosti, že součástí trestního oznámení byly (dle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání) i daňové doklady za opravu poškozených vozidel již ze dne datum. Je tedy zřejmé, že poškozený o škůdci i škodě věděl a to dokonce i o její výši, kterou není třeba pro počátek běhu promlčecí doby ani znát. S ohledem na uvedená data je zřejmé, že získání vědomosti poškozeného lze datovat v období od datum (kdy se škoda stala a poškozený se o ní mohl dozvědět) nejpozději však do datum, kdy je tato vědomost již nezpochybnitelná a to včetně vědomosti o výši škody. Tříletá subjektivní promlčecí doba ve vztahu k nároku na náhradu škody mezi žalobkyní a poškozeným tak uplynula nejdříve datum a úplně nejpozději dne datum.

20. Z tohoto důvodu již není možné aplikovat § 626 obč. zák., neboť marným uplynutí jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta.

21. Ve vztahu k rozporu námitky promlčení s dobrými mravy soud pouze stručně uvádí, že skutečnost, že žalovaná podala na základě odborného vyjádření, které měla k dispozici, trestní oznámení nikterak nezasahovalo do práva žalobkyně podat tuto žalobu v řádné době, když navíc sama žalobkyně měla svůj oponentní posudek vypracovaný k žádosti svého právního zástupce již dne datum. Ani skutečnost, že je žalobkyně ve vztahu k žalované spotřebitelkou neodůvodňuje to, že by podání trestního oznámení pro podezření z pojistného podvodu mělo způsobit nemožnost podat žalobkyni tuto žalobu včas. Soud nepochybuje o možné stresové zátěži pro žalobkyni spočívající v zahájení trestního stíhání proti ní, avšak opakovaně musí zdůraznit, že se zde nejedná o případ, kterým by žalovaná jakkoliv žalobkyni fabulovala (např. příslibem smírných jednání apod.) a způsobila tak to, že žalobkyně nepodala žalobu včas. Žalobkyní zmíněný nález Anonymizováno ze dne datum, není na danou věc příhodný, v případě trestního oznámení nejde o jakkoliv závislé řízení, na jehož výsledek by bylo třeba z hlediska právní jistoty čekat. Naopak žalobkyně měla už od roku Anonymizováno v ruce svůj znalecký posudek, z něhož nárok odvozovala.

22. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu včetně nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky zamítl a nezabýval se již nárokem samotným.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka za každý ze Anonymizováno úkonů (odpor, vyjádření ve věci, přípravu na dnešní ústní jednání a ústní jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Tyto žalované přiznané částky se pak již nenavyšují o DPH, neboť tu nejde o zdanitelné plnění (žalovaná zde neposkytuje žádnou službu třetí osobě) a nárok nemá oporu ani v ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.