11 C 16/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Michalem Princem v právní věci žalobce: označení žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: označení žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 5 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 585 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 322,21 Kč od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobce je právnickou osobou zřízenou [anonymizováno], za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je stanovena povinnost k placení rozhlasového poplatku subjektům v tomto zákoně uvedeným. Měsíční výše rozhlasového poplatku činí za jeden rozhlasový přijímač dle § 6 citovaného zákona částku 45 Kč. Jelikož žalovaná byla evidována na základě dat poskytnutých od dodavatele el. energie jako odběratelka el. energie s adresou odběrného místa [anonymizováno] aniž by byla současně přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, žalobce jí proto zaslal dne [anonymizováno] Výzvu odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku (dále jen„ Výzva“). Výzva byla žalované řádně doručena do datové schránky dne 3. 7. 2019. Ve Výzvě byla žalovaná vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení Výzvy provedla řádnou přihlášku, případně zaslala žalobci čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. Výzva také obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky rozhlasového poplatníka či nedoručení čestného prohlášení. Zároveň byla žalovaná ve Výzvě upozorněna na vystavení zákonné přirážky dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve výši 5 000 Kč pro případ nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná svou oznamovací povinnost stanovenou tímto zákonem nesplnila, když na Výzvu nereagovala a přihlášku či čestné prohlášení žalobci v zákonné lhůtě nedoručila. Právnická osoba je dle § 5 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích povinna platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou oznamovací povinnost a nedoručila žalobci v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení Výzvy, tj. nejpozději k datu 4. 8. 2019, přihlášku či čestné prohlášení, považuje se dle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích k datu 31. 8. 2019 za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. Dle § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je právnická osoba evidovaná jako poplatník rozhlasových poplatků povinna platit rozhlasové poplatky čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalobce sice eviduje platby rozhlasového poplatku prostřednictvím SIPO za domácnost na adrese [anonymizováno], avšak tato skutečnost nemá vliv na zákonnou povinnost žalované hradit rozhlasové poplatky, a pokud, jak žalovaná tvrdí, že nevlastní, nedrží či z jiného právního důvodu neužívá rozhlasový přijímač, měla možnost zaslat žalobci česné prohlášení do 30 dnů od doručení Výzvy. Žalovaná, ač upomenuta, na svůj dluh doposud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznává. Na svoji obranu uvedla, že na adrese jejího sídla ([anonymizováno]) má pouze fakturační a„ virtuální“ kancelář, a že na této adrese není využíván žádný radiový přijímač, který by podléhal poplatkové povinnosti. Fyzicky se její provozovna nachází v obci [anonymizováno] a ani zde se nenachází žádný radiový přijímač. O tom, že by jí žalobce zaslal Výzvu, jí není nic známo. Dále potvrdila, že je odběratelkou elektrické energie na adrese [anonymizováno], kde se nachází její provozovna, a že z této adresy (parcelního čísla) byly soudně vymáhané rozhlasové poplatky řádně hrazeny většinovým majitelem nemovitosti – rodinným příslušníkem, a není zde tudíž důvod k duplicitnímu placení rozhlasových poplatků. Nadto žalovaná částka 5 585 Kč odpovídá 124 měsícům (tedy 10 letům a 3 měsícům), kdy ovšem žalovaná ještě neexistovala.

3. Účastníci řízení se k jednání soudu dne 11. 10. 2021 nedostavili za situace, kdy se žalovaná z jednání soudu nikterak neomluvila a žalobkyně soudu zaslala písemnou omluvu s tím, že souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků jen na základě jimi předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Soud na základě předložených listinných důkazů (Výzvy odběrateli elektřiny ze dne [anonymizováno] včetně doručenky, Předžalobní výzvy ze dne 27. 1. 2020 včetně doručenky, Výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne [anonymizováno], Přehledu dlužných předpisů poplatníka, Detailního rozpisu výpočtu úroku z prodlení, Doklad o evidenci odběratele elektřiny, Vyúčtování elektřiny v odběrném místě [anonymizováno], Dokladu SIPO) učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Žalovaná, byť byla v období od března 2019 do února 2021 odběratelkou elektrické energie v odběrném místě na adrese [anonymizováno], nepřihlásila se sama jako poplatník rozhlasového poplatku a ani žalobci k jeho Výzvě ze dne [anonymizováno], doručené jí do datové schránky dne 3. 7. 2019, nezaslala ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této Výzvy čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží či z jiného důvodu déle než jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. Žalobce tudíž, po uplynutí zákonem stanové lhůty, zařadil žalovanou (k 31. 8. 2019) do evidence poplatníků s povinností hradit rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně, splatný čtvrtletně. Žalované tedy vznikla povinnost v období, jež je předmětem žaloby (tj. od 1. 9. 2019 do 1. 9. 2020), zaplatit žalobci rozhlasový poplatek v celkové výši 585 Kč. Dále žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci přirážku k poplatkům ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Právě uvedené částky žalovaná, byť k tomu byla žalobcem vyzvána výzvou k úhradě ze dne 27. 1. 2020 (která jí byla doručena do datové schránky dne 28. 1. 2020) neuhradila.

6. Na výše popsaný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1, § 3 odst. 1 a 4, § 6, § 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a 10, § 9 odst. 1 písm. a/, § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, neboť bylo prokázáno, že žalovaná, která byla po celé žalované období na adrese [anonymizováno] odběratelkou elektrické energie, a která se stala poplatníkem rozhlasového poplatku poté, co v rozporu s Výzvou žalobce, doručenou jí do datové schránky dne 3. 7. 2019, neprovedla řádnou přihlášku rozhlasového poplatníka a ani žalobci v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů od doručení Výzvy nedoručila čestné prohlášení o tom, že nevlastní či nedrží žádný rozhlasový přijímač, porušila svou zákonnou povinnost platit žalobci počínaje měsícem září 2019 (tj. kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se stala poplatníkem) rozhlasový poplatek v měsíční výši 45 Kč splatný čtvrtletně a dále povinnost uhradit žalobci přirážku ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti stanovené v § 8 odst. 2 citovaného zákona. Za situace, kdy žalovaná nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by zaslala žalobci v zákonem stanovené lhůtě čestné prohlášení o tom, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, ani že dlužné rozhlasové poplatky za žalované období a dlužnou přirážku coby právnická osoba žalobci uhradila, nezbylo soudu než žalobě v plném rozsahu vyhovět.

7. Tvrzení žalované, že rozhlasové poplatky za žalované období byly žalobci uhrazeny, nebylo případné. Žalovaná totiž nevzala v potaz skutečnost, že placení rozhlasových poplatků za právnickou osobou a za domácnost jsou dvě odlišné skutečnosti. To, že provozovna žalované sídlí na téže adrese (tj. na adrese [anonymizováno]), kde byly rozhlasové poplatky za domácnost uhrazeny fyzickou osobou ([anonymizováno]), nezbavuje žalovanou, která je odlišnou (tzv. právnickou) osobou, poplatkové povinnosti. Žalovaná byla povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy dle § 3 odst. 4 citovaného zákona zaslat žalobci čestné prohlášení o tom, že - jak tvrdí - nevlastní či neužívá žádný rozhlasový přijímač. Žalovaná tak neučinila, proto se - jako samostatná právnická osoba - považuje marným uplynutím zákonem stanovené lhůty za poplatníka rozhlasového poplatku.

8. Jelikož byla žalovaná s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobci rovněž požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020 dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/202 Sb., jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl v řízení plný úspěch, má proto proti žalované právo na náhradu nákladů řízení za situace, kdy žalobce v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslal žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění. Náklady řízení tvoří částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 800 Kč za 4 režijní paušály (předžalobní výzva k plnění ze dne 27. 1. 2020, žaloba, vyjádření ze dne 16. 3. 2021 a ze dne 26. 4. 2021) dle ustanovení 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 1, 2, 3 písm. a/, § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud tak přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč.

10. Požadovanou náhradu za daň z přidané hodnoty nebylo možné žalobci přiznat s ohledem na dikci ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., dle něhož náhrada za daň z přidané hodnoty náleží k nákladům řízení jen právnímu zástupci účastníka řízení za podmínek zde stanovených.

11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.