11 C 173/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Šumovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČO 47609109 sídlem Jméno žalované 32, 110 15 Praha 1 o zaplacení 100 000 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, s přísl. - zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to z titulu náhrady nemajetkové újmy vzniklé nesprávným úředním postupem - , Anonymizováno, výkonem pravomoci Živnostenského úřadu v , Anonymizováno, . Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že dne , datum, požádal Magistrát města , adresa, , odbor Živnostenský úřad v , Anonymizováno, (dále jen „živnostenský úřad“) postupem dle § 38 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s.ř.“) o nahlížení do všech spisů týkajících se pana , jméno FO, . Živnostenský úřad žádost žalobce opakovaně odmítal, přičemž rozhodnutí o odmítnutí byla rušena Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje, dále také jako „odvolací orgán“. Úřednice živnostenského úřadu zjevně zneužívaly svou pravomoc a vykonávaly ji vůči žalobci , Anonymizováno, způsobem, přičemž základem odmítání nebylo oprávnění úřednic, ale jejich animozita vůči žalobci. Poslední opatření proti nečinnosti bylo vydáno Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje pod č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, dne , datum, (doručeno žalobci téhož dne), a bylo jím přikázáno živnostenskému úřadu, aby žalobci umožnil nahlédnutí do spisu nejpozději do 10 dnů, tj. do , datum, . Na to bylo úřednicemi živnostenského úřadu reagováno písemností ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , ve které živnostenský úřad sdělil, že spis je již digitalizován a je možno jej poslat do datové schránky žadatele. S tímto žalobce souhlasil, přičemž dne , datum, bylo nahlédnutí do spisu umožněno žalobci tím, že mu byl spis živnostenského úřadu zaslán. Písemnost ze dne , datum, byla zjevně reakcí úřednic na podané trestní oznámení žalobce pro podezření z trestného činu zneužívání pravomoci veřejné osoby, přičemž kdyby toto trestní oznámení nebylo, pak by úřednice konaly tak, jak konaly v minulosti. Žalobce má za to, že postupem živnostenského úřadu byla porušena povinnost správního orgánu ve smyslu dodržování principu legality podle čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy, přičemž tento postup interně zasáhl žalobce, který ve své intimní sféře prožíval nervozitu z flagrantního porušování práva a cítil nejistotu z výsledku, který měl být velmi jednoduchým úkonem spočívajícím v realizaci nahlédnutí do spisů. Žalobce prožíval odpor k písemnostem, které byly vydány živnostenských úřadem a ze kterých čišelo prosté zneužívání práva, kdy s těmito písemnostmi se musel žalobce vypořádat v rámci legálního postupu. Každé rozhodnutí odvolacího orgánu vyvolalo v žalobci víru v právo, přičemž na to následující rozhodnutí živnostenského orgánu jej uvrhávalo do deziluze, že právo neexistuje. Žalobce prožíval s vyřizováním věci stres, který se negativně projevoval na jeho psychice a na negativně ovlivňoval i jeho okolí. Žalobce uplatnil u žalované nárok, přičemž žalovaná dne , datum, vydala stanovisko, kterým dospěla k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přiznání nároků.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Žalobce nárok uplatnil v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci, přičemž jako titul pro poskytnutí nemajetkové újmy uváděl nepřiměřenou délku řízení. Požadavek na splnění základních předpokladů odpovědnosti, tedy na existenci nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, na vzniku škodního následku/nemajetkové újmy a na příčinné souvislosti mezi nimi však dán není. Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kdy nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (§ 13 odst. 1 zákona 82/1998 Sb.). V daném případě se jednalo o standardní správní řízení, kdy žalobce žádal o umožnění nahlížení do správního spisu, jehož sám nebyl účastníkem. Řízení proběhlo v rozpětí 10 měsíců, přičemž žalobce neprokázal zvýšený zájem na řízení, který vede k vyčíslení požadovaného zadostiučinění ve výši uplatněné v žalobě.

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že pokud jde o nepřiměřenou délku řízení, pak žalovaná zjevně zaměňuje nepřiměřenou délku řízení a průtahy, kdy se jedná o dvě samostatné kategorie. Průtah je skutečností, která se může i nemusí vyskytnout v případě odškodňování nepřiměřené délky řízení. Žalobce odkázal na § 71 s.ř., kde je povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí stanovena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Jestliže tedy správní řízení má lhůty, které definují to, jak má správní orgán rychle rozhodovat, pak analogií legis mají být tyto lhůty aplikovány i na postup správního orgánu podle ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu. Žalobce uvedl, že pro realizaci jeho základního práva na spravedlivý proces by logicky stačilo pár dnů na faktické nahlížení do spisu či na zaslání spisového materiálu v digitalizované podobě. S ohledem na shora uvedené není v právním státě ospravedlnitelná více jako 1 rok trvající , Anonymizováno, ze strany úředníků vůči žalobci.

4. Při jednání soudu dne , datum, žalobce na dotaz soudu specifikoval, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení před živnostenským úřadem a v tomto řízení se domáhá náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v šikanózním výkonu pravomoci živnostenského úřadu.

5. Žalovaná k tomu uvedla, že má za to, že není naplněna odpovědnost státu za žalobcem označený , Anonymizováno, výkon pravomoci živnostenského úřadu, neboť toto jednání nespadá pod odpovědnostní tituly vymezené zákonem č. 82/1998 Sb., kdy těmi jsou pouze nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. O nezákonné rozhodnutí se v této věci nejedná, a nesprávným úředním postupem je pouze již vypořádaný nárok za nepřiměřenou délku.

6. Žalobce na to reagoval tím, že má za to, že se o nezákonné rozhodnutí nejednalo, šlo o poskytnutí informace, proto žaluje nesprávný úřední postup. , jméno FO, by měl soud za to, že odpovědnostním titulem mělo být nezákonné rozhodnutí, nechť soud v souladu se zásadou „soud zná právo“ přizná náhradu dle tohoto titulu.

7. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) o tom, že žalobce požádal dne , datum, Magistrát města , adresa, , odbor Živnostenský úřad v , Anonymizováno, , a to postupem dle § 38 odst. 2 správního řádu o nahlížení do všech spisů týkajících se pana , jméno FO, . Dále, že poslední opatření proti nečinnosti vydané Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje pod č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, (doručeno téhož dne), kterým bylo přikázáno živnostenskému úřadu, aby žalobci umožnil nahlédnutí do spisu nejpozději do 10 dnů, tj. do , datum, . Na toto bylo reagováno úřednicemi živnostenského úřadu písemností ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , ve které živnostenský úřad sdělil, že spis je již digitalizován a je možno jej poslat do datové schránky žadatele, přičemž stěžovateli bylo sděleno, že se s ním úřednice nechtějí potkat. S tímto žalobce souhlasil, přičemž dne , datum, bylo nahlédnutí do spisu umožněno žalobci tím, že mu byl spis živnostenského úřadu zaslán. Žalobce uplatnil u žalované nárok, přičemž žalovaná dne , datum, vydala stanovisko, kterým dospěla k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přiznání nároků.

8. Účastníci učinili rovněž nesporným průběh správního řízení, kdy tento převzat z rozsudku zdejšího soudu ve věci , spisová značka, ze dne , datum, , tedy, že: dne , datum, obdržel Živnostenský úřad žádost o nahlížení do spisů s tím, že žalobce coby účastník řízení zvažuje podání žaloby a potřebuje znát obsah spisu, byla přiložena anonymizovaná kopie protokolu o jednání Okresního soudu , adresa, . Dne , datum, přišlo doplnění žádosti. Živnostenský úřad usnesením , Anonymizováno, , č. účtu, z , datum, odepřel žalobci nahlédnutí. Proti tomu bylo podáno odvolání a rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím z , datum, . Věc byla vrácena k novému projednání. Dne , datum, žalobce telefonicky i písemně požádal o nahlédnutí do spisu. Správní orgán mu zaslal výzvu k doplnění podání doručenou , datum, . Následně tedy bylo žádáno opět o nahlédnutí, a to dne , datum, . Téhož dne žalobce zaslal doplnění žádost o nahlížení dle § 38 správního řádu, kde uvedl, že výzvu považuje za nezákonnou a nadbytečnou, uvedl, že důvodem nahlédnutí do spisu je potřeba zjistit procesní úkony prováděné panem , jméno FO, . Vysvětloval okolnosti, uvedl, jaké mu tam vznikly rovněž náklady, a že tyto zvažuje právně vymáhat proti panu , jméno FO, , včetně žaloby na ochranu osobnosti, dále zaslal další doplnění, kde tato tvrzení ještě doplnil o přílohu o umožnění nahlédnutí do spisu Okresního soudu ve , Anonymizováno, . Dne , datum, zaslal žalobce další doplnění a žádost o nahlížení do spisu. Správní orgán vydal , datum, rozhodnutí, kterým opětovně odepřel nahlédnutí do spisu, kdy toto bylo po odvolání žalobce rozhodnutím odvolacího správního orgánu zrušeno a řízení o odmítnutí nahlédnutí do spisu bylo zastaveno. Následně zaslal žalobce písemnost - doplnění , datum, , včetně podnětů k odstranění nečinnosti ze dne , datum, adresované Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje. Podnět byl řešen jako samostatná věc. Správní orgán na to reagoval tím, že zaslal výzvu k doplnění podání z , datum, . Konstatuje, že podle jeho názoru s ohledem na zrušující rozhodnutí odvolacího správního orgánu došlo ke konzumaci prvotní žádosti o nahlédnutí do spisu a písemnost ze dne , datum, je nutné považovat za novou žádost a u této nové žádosti tedy nutné opět sdělit, jaké konkrétní informace chce žadatel ze spisu získat a prokázat právní zájem. Dne , datum, správní orgán obdržel od Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje písemnost opatření proti nečinnosti, ve které bylo přikázáno správnímu orgánu umožnit nahlédnout účastníku řízení do požadovaných spisů pana , jméno FO, . Ve spisové dokumentaci je obsažena e-mailová komunikace s žalobcem z , datum, , vztahující se k určení termínů, dále protokol o nahlížení do spisů ze dne , Anonymizováno, , který uvádí, že byly připraveny k nahlédnutí spisy , Anonymizováno, /, č. účtu, a , Anonymizováno, /, č. účtu, a nahlížení bylo umožněno v plném rozsahu. S tím žalobce nesouhlasil, uváděl, že požadoval i další spisy a nebylo mu tedy umožněno plné nahlédnutí. Protokol tedy nepodepsal. Správní orgán na to vydal usnesení , Anonymizováno, /, č. účtu, z , datum, , kterým odepřel nahlédnutí do spisu. Proti tomu žalobce podal odvolání , datum, , které následně doplnil , datum, . Správní orgán opětovně zrušil toto rozhodnutí pro rozpor se zákonem a řízení zastavil. Dále je ve spisové dokumentaci e-mailová komunikace, opět o umožnění, tedy nahlédnutí do požadovaných spisů z , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . a , Anonymizováno, ., termín nahlédnutí nebyl domluven, správní orgán zaslal účastníku řízení výzvu k prokázání veřejného zájmu ze dne , datum, doručenou , datum, , na tu žalobce reagoval doplněním a žádostí o nahlédnutí do spisu z , datum, s tím, že výzva je nezákonná a svůj právní zájem již prokázal, a přesto doplňuje, že veřejným zájmem je to, aby byly orgány veřejné moci, zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností, čímž tento je rovněž prokázán. Správní orgán pod č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, z , datum, zaslal Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh na přezkum rozhodnutí, který se týkal rozhodnutí odvolacího orgánu z , datum, . Ministerstvo se vyjádřilo přípisem, podle kterého návrh na přezkum není důvodný, konstatovalo, že rozhodnutí je pravomocné, vykonatelné a je pak po věcné a formální stránce v pořádku, tedy závazné. Vyjádřilo se, že správní orgán hrubě porušil princip subordinace správních orgánů. Správní orgán nerespektoval ani tento vyslovený názor ministerstva a , datum, zaslal ministerstvu průmyslu a obchodu žádost o sdělení, ve které uvedl, že nedostal konkrétní odpovědi na své dotazy, následně usnesením z , datum, opětovně odepřel nahlédnutí do spisu. Proti tomu podal žalobce odvolání, které bylo doplněno , datum, , a původní rozhodnutí bylo tedy opětovně zrušeno. Žalobce dále podal rovněž návrh na opatření proti nečinnosti, kterému bylo vyhověno. V rozhodnutí je uvedeno, že , datum, žalobce splnil podmínky, když doložil potřebné doklady a splnil tedy podmínky pro to nahlédnutí do spisů. Správní orgán zaslal žádost o atrakci, na což mu bylo sděleno, že atrakce nebude provedena. Jednalo o absolutní absenci respektu k rozhodnutí nadřízeného orgánu. Základem podnětu k provedení delegace je bezpodmínečně smyšlená a ničím nepodložená dedukce právníka, specialisty o tom, že považuje pracovníky , Anonymizováno, za podjaté. Opět se tady hovoří o flagrantním porušení zásady subordinace a je zde uvedeno, že řízení o odepření, nahlížení do spisů, si úřad vymyslel tak, že se proti rozhodnutí lze odvolat a rozhoduje nadřízený správní orgán. Proto nemohlo být ukončeno jinak než zastavením. S tím, že tedy takové řízení neexistuje, že se vlastně nejednalo vůbec o řízení, ale o realizaci práva osoby oprávněné do spisu nahlédnout a k tomu není tedy nutné podávat žádost, správní orgán to prostě umožní. Proto bylo rozhodnutím ze dne , datum, přikázáno Magistrátu města , Anonymizováno, Živnostenskému úřadu, aby neprodleně, to je nejpozději do 10 dnů umožnil žalobci nahlédnout do spisu.

9. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:

10. Z listin správního spisu (spis živnostenského úřadu sp. zn. , Anonymizováno, /, č. účtu, , spis Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje, rozhodnutí Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , rozhodnutí Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , rozhodnutí Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , č. účtu, , rozhodnutí Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , písemnost Magistrátu města Brna č.j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, , RČ, , rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, ) soud nad rámec nesporných tvrzení účastníků uvádí následující podstatné skutečnosti:První rozhodnutí o odepření nahlédnutí vydal živnostenský úřad dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, . K odvolání žalobce bylo toto usnesení zrušeno, a to rozhodnutím nadřízeného orgánu – Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , RČ, . Živnostenský úřad poté zaslal žalobci výzvu k doplnění podání, které žalobce vyhověl, přestože uvedl, že ji považuje za nezákonnou a nadbytečnou a zároveň opětovně požádal o umožnění nahlédnutí do spisu dle § 38 s. ř. s tím, že důvodem žádosti o nahlédnutí do spisu je potřeba zjistit procesní úkony prováděné panem , jméno FO, . Vysvětloval, že informace potřebuje k tomu, aby mohl uplatnit své právní nároky proti panu , jméno FO, , včetně žaloby na ochranu osobnosti. Z obsahu věci bylo zřejmé, že důvodem potřeby nahlédnutí bylo tvrzení p. , jméno FO, u soudu, že je osobou s , podezřelý výraz, , ačkoliv u živnostenského úřadu byl veden jako podnikatel. Živnostenský úřad vydal dne , datum, rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , kterým opětovně odepřel nahlédnutí do spisu. I toto rozhodnutí bylo odvolacím správním orgánem č. j. , č. účtu, ze dne , datum, zrušeno a řízení o odmítnutí nahlédnutí do spisu bylo zastaveno s odůvodněním, že se vůbec nejedná o řízení (řízení o umožnění nahlédnout do spisu), nýbrž o prostý úkon úřadu. Následně zaslal žalobce živnostenskému úřadu doplnění žádosti z , datum, a dále i podnět k odstranění nečinnosti ze dne , datum, (č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ) adresovaný Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje. Dne , datum, obdržel živnostenský úřad od Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje rozhodnutí o opatření proti nečinnosti (ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ), ve kterém bylo přikázáno správnímu orgánu umožnit účastníku řízení nahlédnout do požadovaných spisů pana , jméno FO, . Nahlédnutí do spisů bylo realizováno dne , datum, . Žalobce uvedl, že mu nebyly poskytnuty všechny spisy, protokol tedy odmítl podepsat. Správní orgán na to vydal usnesení č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, ze dne , datum, , kterým odepřel nahlédnutí do dalších požadovaných spisů. Proti tomu žalobce podal odvolání dne , datum, . Odvolací orgán svým rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, opětovně zrušil rozhodnutí živnostenského úřadu pro rozpor se zákonem a řízení zastavil. S ohledem na zrušení rozhodnutí shledal Krajský úřad , Anonymizováno, kraje nedůvodnou stížnost žalobce ze dne , datum, na prošetření způsobu vyřízení stížnosti č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , jejímž předmětem byla nečinnost živnostenského úřadu. Součástí stížnosti, která nebyla shledána oprávněnou, byla i stížnost žalobce na telefonický hovor s , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , o kterém byl do spisu pořízen úřední záznam telefonického hovoru ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , ve kterém tato pracovnice sdělila žalobci, že jejich hovor je zapnutý na hlasitý odposlech a je přítomna jiná úřední osoba, přičemž její identifikace nebyla žalobci poskytnuta. Krajský úřad , Anonymizováno, kraje k tomuto bodu stížnosti ve vyřízení stížnosti ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, sdělil, že nelze prokázat ani konstatovat, že by došlo k nevhodnému chování úřední osoby nebo nesprávnému úřednímu postupu. Soud v této souvislosti poukazuje ještě na další úřední záznam hovoru, kdy záznam do spisu učinila dne , datum, paní , jméno FO, pod č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , kde je uvedeno, že žalobce nevybíravým způsobem komentoval nepřítomnost , tituly před jménem, , jméno FO, , a že „vám Kraj zrušil rozhodnutí, tak kdy mohu přijít nahlédnout“. Záznam obsahuje rovněž informaci o tom, že předchozího dne telefonoval žalobce s paní , jméno FO, , údajně na její soukromé telefonní číslo , tel. číslo, rovněž, že žalobce mluvil s , tituly před jménem, , jméno FO, . V záznamu je uvedeno, že žalobce byl v telefonu rozhořčený, útočil invektivy o neschopných pracovnících a celém úřadu a po sdělení, že hovor je nahráván (což nebyl) začal křičet.Živnostenský úřad v reakci na další komunikaci se žalobcem na nastalou situaci reagoval tím, že pod č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, zaslal dne , datum, Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh na přezkum rozhodnutí odvolacího orgánu č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, . Ministerstvo se vyjádřilo přípisem ze dne , datum, , podle kterého návrh na přezkum není důvodný, uvedlo, že živnostenský úřad hrubě porušil princip subordinace správních orgánů. Živnostenský úřad usnesením č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, ze dne , datum, opětovně odepřel žalobci nahlédnutí do spisu. Proti tomu podal žalobce odvolání, a k tomuto odvolání bylo rozhodnutí živnostenského úřadu nadřízeným správním orgánem opět zrušeno rozhodnutím , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, , kterým je řízení rovněž opětovně zastaveno. V tomto rozhodnutí je zrekapitulován dosavadní průběh řízení, postup správního orgánu 1. stupně vyhodnocen jako kriticky vadný a správnímu orgánu je uloženo umožnit žalobci nahlédnutí do spisu.Dále bylo ze spisu zjištěno, že žalobce podal rovněž návrh na opatření proti nečinnosti, kde uvedl, že již dne , datum, splnil podmínky, za kterých mu mělo být umožněno nahlédnout do spisu, když doložil potřebné doklady. O tomto návrhu rozhodl Krajský úřad , Anonymizováno, kraje dne , datum, tak, že přikázal živnostenskému úřadu, aby neprodleně, tedy nejpozději do 10 dnů umožnil žalobci nahlédnout do spisu. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že žalobce splnil podmínky pro umožnění nahlédnutí do spisů, přesto správní orgán „v naprostém ignorování subordinace“ zaslal Krajskému živnostenskému úřadu žádost o atrakci, na což mu bylo sděleno, že atrakce nebude provedena, neboť nenastal jediný důvod k jejímu provedení. Postup živnostenského orgánu byl v rozhodnutí hodnocen jako „absolutní absence respektu k rozhodnutí nadřízeného orgánu“ přičemž jím podaný podnět k provedení delegace byl založen na „bezpodmínečně smyšlené a ničím nepodložené dedukci právníka o tom, že považuje pracovníky , Anonymizováno, za podjaté“. Rozhodnutí hovoří o flagrantním porušení zásady subordinace a vysvětluje, že celou koncepci „řízení o umožnění nahlédnutí do spisu“ si správní orgán vymyslel, neboť se o žádné řízení nejedná (jde o realizaci úkonu). Proto o usnesení živnostenského úřadu nemohlo být rozhodováno jinak než tak, že smyšlená řízení byla ukončena zastavením. Nejedná se o řízení, nýbrž o realizaci práva osoby oprávněné do spisu nahlédnout, kterému měl správní orgán vyjít vstříc, namísto toho, aby žalobci v nahlédnutí do spisu všemožnými prostředky bránil.

11. Z trestního oznámení žalobce, respektive podnětu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce podal Policii ČR podnět k prověření skutečností nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestní čin, kdy jako pachatele označil osoby , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , v jejichž jednání spatřoval znaky trestného činu zneužití pravomoci úřední pomoci. Jednání těchto osob označil žalobce za , Anonymizováno, , osoby žalobci způsobovaly naschvály a neumožnili žalobci do spisu nahlédnout.

12. Žalobce podáním ze dne , datum, (žádost o náhradu škody) podal u žalované žádost o náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši , částka, . Tuto žádost odůvodnil nepřiměřenou délkou řízení před živnostenským úřadem, kdy řízení rovněž označil za šikanózní jednání k tíži žalobce. Nárok ve výši , částka, označil jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v neefektivním vedení řízení a nepřiměřené délce řízení.

13. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, plyne, že žádosti žalobce žalovaná nevyhověla, neboť ji neshledala důvodnou. Žalovaná neshledala, že by byly kumulativně splněny podmínky odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup. V dané žádosti se jedná o problematiku nahlížení do správního spisu vedeného živnostenským úřadem za situace, kdy žalobce nebyl účastníkem žádného řízení, přičemž nemajetkovou újmu žalobce zdůvodnil délkou řízení 10 měsíců. Žalovaná neshledala, že by význam řízení pro žalobce představoval nutnost zvláštní nebo mimořádné péče podle Evropského soudu pro lidská práva.

14. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, byla na základě totožného skutkového stavu popsaného výše žalobci za nepřiměřenou délku řízení přiznána rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, částka , částka, s přísl. - zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I) a přiznána náhrada nákladů řízení (výrok II.). Soud odkazuje zejména na odůvodnění rozsudku v bodech 21-30. Soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo vedeno žádné řízení, neboť řízení o umožnění nahlédnutí do spisu zákon nezná, jedná se o realizaci práva – tedy provedení úkonu. Konkrétní lhůta stanovena zákonem není, soud se tedy zabýval otázkou, zda byla realizace úkonu (umožnění nahlédnutí do spisu) nepřiměřeně dlouhá a dospěl jednoznačně ke kladnému závěru. Žalobce požádal o umožnění nahlédnutí do spisu , datum, žádostí, kterou plně odůvodnil, nahlédnutí mu bylo v plném rozsahu umožněno až , datum, , tedy po roce a měsíci, která je pro provedení v zásadě zcela „primitivního“ úkonu, který měl být realizován v rámci dní, zcela zjevně extrémně nepřiměřená. K postupu správní orgánu soud zohlednil, že v projednávané věci se nejednalo o situaci, kdy by veřejná správa ve své činnosti selhala v důsledku objektivní přetíženosti agendy, ani o případ, kdy by snad složitost věci překročila běžné možnosti správního orgánu efektivně rozhodnout. Nešlo ani o pochybení vzniklé v důsledku systémového nedostatku nebo nejasné právní úpravy. Naopak, z provedeného dokazování vyplynulo, že správní orgán prvního stupně jednal v rozporu s požadavky řádné správy již od samého počátku zcela svévolně. Zvolený postup nebyl veden snahou o legitimní dosažení účelu správních předpisů, nýbrž vykazoval znaky účelové tvrdosti až úředního šikanování. Správní orgán žalobci bez zjevného důvodu od samého počátku vyhovět prostě nechtěl a na svém pojetí věci setrvale a důsledně trval i poté, co jej nadřízené správní instance upozornily na jeho pochybení a učinily pokusy o korekci jeho závěrů. Postup správního orgánu byl v příkrém rozporu s principy demokratického právního státu, které vyžadují, aby výkon veřejné moci vůči jednotlivci byl předvídatelný, přiměřený a sloužil legitimnímu účelu, nikoli aby se stal nástrojem bezdůvodné šikany. Tento tlak byl systematický a kontinuální, nikoli nahodilý či izolovaný. Z důvodu uvedeného kritéria tak má soud za to, že je na místě zvýšit základní částku odškodnění o 30 %. K významu řízení pro žalobce soud uvedl, že samotná skutečnost, že žalobce informace zjištěné ke spisu využil pro podání trestního oznámení, v němž se domáhá svých finančních nároků, dle názoru soudu věci na významu nepřidává (nejednalo se o trestní řízení, zejm. ne takové, v němž by byl žalobce ohrožen na svobodě).

15. Provedeným dokazováním soud vyčerpal důkazní návrhy účastníků. Dalšími v řízení provedenými důkazy, než které vyplývají ze shora podaného výčtu, nebylo třeba se v odůvodnění tohoto rozsudku zabývat, neboť soud z nich nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Žádný další, do skutkových zjištění nepromítnutý důkaz, neobsahoval informace, které by kolidovaly s informacemi, které soud zjistil ze shora specifikovaných listinných důkazů. S ohledem na zjištěný skutkový stav a níže uvedené právní hodnocení soud zamítl další důkazní návrhy žalobce - výslech žalobce, záznam o zahájení úkonů trestního řízení, vyrozumění Policie ČR, zvukové nahrávky mezi žalobcem a úřednicemi živnostenského úřadu, výslech svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , a to pro jejich nadbytečnost, neboť nemohly přispět k rozdílnému posouzení věci.

16. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Účastníci nebrojili proti pravosti a správnosti listin provedených k důkazu a v řízení ani nevyšly najevo skutečnosti, které by zavdávaly příčinu k jakýmkoliv pochybnostem o pravosti a věrohodnosti důkazů.

17. Na základě shora provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce se u živnostenského úřadu opakovanými žádostmi domáhal umožnění nahlížení do spisů , jméno FO, . Živnostenský úřad rozhodnutími ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, opakovaně žádosti žalobce o nahlížení odmítal, přičemž všechna tato rozhodnutí byla k odvolání žalobce zrušena rozhodnutími Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje. Ten rozhodnutím ze dne , datum, napadené rozhodnutí živnostenského úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Dalším rozhodnutím v rámci odvolání však již rozhodnutí nejen zrušil, ale řízení o odmítnutí nahlédnutí do spisu rovněž zastavil. Rozhodnutí živnostenského úřadu ze dne , datum, pak bylo rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, zrušeno pro rozpor se zákonem a řízení bylo zastaveno. Obdobně pak odvolací orgán zrušil rozhodnutí živnostenského úřadu ze dne , datum, , kdy rozhodnutím , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, rovněž řízení i zastavil. Živnostenský úřad podal proti kasačnímu rozhodnutí ze dne , datum, návrh na přezkum k Ministerstvu průmyslu a obchodu (dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ), kdy ministerstvo však v přípisu ze dne , datum, uvedlo, že návrh na přezkum není důvodný a sdělilo, že živnostenský úřad hrubě porušil princip subordinace správních orgánů. Žalobce se rovněž domáhal umožnění nahlížení podnětem k odstranění nečinnosti adresovaným Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje dne , datum, . Dne , datum, živnostenský úřad obdržel od Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje opatření proti nečinnosti, ve kterém bylo přikázáno umožnit nahlédnout účastníku řízení do požadovaných spisů pana , jméno FO, . K nahlížení došlo dne , datum, . Žalobci však nebyly poskytnuty veškeré spisy. Opatřením proti nečinnosti vydaným Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje pod č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, dne , datum, bylo živnostenskému úřadu přikázáno, aby žalobci umožnil nahlédnutí do spisu. K tomu došlo dne , datum, .

18. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících ustanovení:

19. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OdškZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Podle § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

21. Podle § 6 odst. 1 OdškZ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Podle § 6 odst. 2 písm. a) OdškZ je úřadem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Podle § 6 odst. 2 písm. b) OdškZ je úřadem podle odstavce 1 příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Podle § 6 odst. 7 OdškZ úřad určený podle předchozích odstavců jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

22. Podle § 7 odst. 1 OdškZ právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

23. Podle § 8 odst. 1 věty první OdškZ nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

24. Podle § 13 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odstavce druhého téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Podle § 15 odst. 1 OdškZ přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle § 15 odst. 2 OdškZ se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Podle § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

27. Podle § 31a odst. 2 OdškZ se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

28. Podle § 31a odst. 3 OdškZ se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

29. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Podle § 80 odst. 2 správního řádu opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední. Podle § 80 odst. 3 správního řádu opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník.

30. Podle § 71 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, je správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Dle § 71 odst. 3 správního řádu pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

31. Podle čl. 6 odst. 1 věty první Úmluvy, každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

32. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

33. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví), a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

34. Podle § 38 odst. 1 správního řádu účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce.

35. Podle § 38 odst. 2 správního řádu jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

36. Podle § 38 odst. 4 správního řádu s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.

37. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to (1.) podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, (2.) podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a (3.) podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

38. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody dle OdškZ u žalované v zákonné lhůtě – dne , datum, , žalovaná však nárok odmítla. Věc je tedy projednatelná v řízení před soudem, neboť byla předběžně projednána u příslušného orgánu, a v době šesti měsíců od uplatnění nebylo ničeho plněno.

39. Aktivní legitimace žalobce k podané žalobě ohledně tohoto nároku se opírá o ust. § 7 odst. 1 a § 13 odst. 2 OdškZ, pasivní věcná legitimace žalované o ust. § 5 písm. a) a b) OdškZ, přičemž za žalovanou jedná Ministerstvo průmyslu a obchodu ve smyslu ust. § 6 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 6 odst. 7 OdškZ.

40. Soud se nejprve s ohledem na zásady shora uvedené musel zabývat především tím, zda jsou v předmětné věci dány podmínky odpovědnosti státu za škodu žalobci vzniklou v řízení před živnostenským úřadem ve věci umožnění nahlížení do spisu. Soud předně podotýká, že žalobce nebyl v postavení účastníka řízení a byl tak povinen prokázat veřejný zájem na nahlížení do spisu. Žalobce specifikoval svůj nárok jako poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem. Označení odpovědnostního titulu je povinností žalobce ve smyslu § 118a o.s.ř., není na soudu, aby za žalobce vybíral, zda svůj nárok uplatňuje z titulu nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, neboť břemeno tvrzení v tomto ohledu tíží žalobce. Soud se tak neztotožnil s tvrzením žalobce, že pokud by soud neshledal nárok žalobce oprávněným z titulu nesprávného úředního postupu, může věc právně posoudit jako nárok z titulu nezákonného rozhodnutí. V dané věci se totiž nejedná o pouhé odlišné právní posouzení, ale v případě, že by žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, musel by v žalobě tvrdit a posléze prokazovat jiné skutkové okolnosti, než pokud se přiznání nároku domáhá z titulu nesprávného úředního postupu. Nadto soud poukazuje na skutečnost, kterou ostatně uvádí sám žalobce, že v dané věci není možné posuzovat nahlížení do spisu a rozhodování o umožnění nahlížení či odmítnutí jako správní řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, byť byla tato rozhodnutí v odvolacím řízení Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje rušena. Soud ve shodě s odvolacím správním orgánem odkazuje na konstantní judikaturu správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ), která uzavírá, že nahlížení do spisu není řízením ani rozhodnutím ve smyslu správního řádu. Jde o právo žadatele seznámit se s obsahem spisu a pořizovat z něj výpisy nebo kopie. Rozhodnutí je úřední akt, kterým správní orgán autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech účastníků. Nahlížení do spisu je právo, které má za cíl zajistit spravedlivý proces, nikoliv jej nahradit. Jedná se o realizaci práva – tedy provedení úkonu. Odpovědnost státu ve smyslu § 8 OdpŠk, tedy z titulu existence nezákonného rozhodnutí, nemůže být v této věci dána.

41. V úvahu by tedy přicházelo posouzení žalobcova nároku pouze a jen z titulu nesprávného úředního postupu. Za nesprávný úřední postup je třeba považovat všechna deliktní jednání způsobená orgány a osobami uvedenými v § 3 OdpŠk, která jsou v jejich obvyklé rozhodovací činnosti nesprávná, a tudíž ve svém důsledku nezákonná, která se přímo nepromítla do obsahu rozhodnutí. Ke vztahu nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí Nejvyšší soud konstantně uvádí, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti; zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát podle uvedeného ustanovení odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

42. Pokud jde o , Anonymizováno, jednání, které žalobce podřadil pod nesprávný úřední postup, uvádí k tomu soud následující. Pojen „, Anonymizováno, jednání“ není v zákoně výslovně definován, ale v právní praxi se jím rozumí zejména zjevně nepřiměřené, svévolné nebo zneužívající chování úřední osoby, které nemá legitimní účel a působí újmu, kdy může spočívat např. v opakovaných bezdůvodných kontrolách, neodůvodněných průtazích, nečinnosti při vyřizování žádosti nebo nepřiměřeném zásahu do práva osob. Podřazení , Anonymizováno, jednání pod nesprávný úřední postup je však možné pouze, pokud se jedná o činnost nebo nečinnost úřední osoby při výkonu veřejné moci, která porušuje právní předpisy nebo povinnosti a způsobí škodu.

43. Nejčastějším případem nesprávného úředního postupu je naopak nepřiměřené délka řízení, zahrnující postup správního orgánů, který může a nemusí obsahovat průtahy v řízení či nečinnost. S ohledem na nepřiměřenou délku řízení před živnostenským úřadem (od , datum, do , datum, , kdy bylo žalobci umožněno nahlédnout do všech jím vyžádaných spisů) má žalobce nepochybně nárok na odčinění nemajetkové újmy vzniklé nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, která zcela neodpovídá krátkému a jednoduchému úkonu umožnění nahlédnutí do spisu. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění rozsudku ve věci , spisová značka, s nímž se z hlediska odpovědnosti státu a přiznání přiměřeného zadostiučinění plně ztotožňuje. Soud tak částečně uzavírá, že žalobci v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované vznikla nemajetková újma, za kterou nese odpovědnost žalovaná. Soud však v této souvislosti upozorňuje, že žalobci se odškodnění za toto porušení povinnosti živnostenského úřadu dostalo, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobci přiznána částka , částka, s přísl., jakožto přiměřené zadostiučinění. Zdejší soud tedy žalobci přiznal částku ve výši , částka, jako kompenzaci za nepřiměřenou délku řízení ohledně jeho (totožné) žádosti na nahlížení do spisu v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Poskytnutí další formy zadostiučinění ve formě finanční kompenzace soud nepovažuje za odpovídající okolnostem nyní projednávané věci, kdy zejména nedospěl k závěru, že by žalobcem označené , Anonymizováno, jednání žalované představovalo nesprávný úřední postup žalované nad rámec nepřiměřené délky řízení, respektive šlo žalobcem tvrzené , Anonymizováno, jednání podřadit pod tento odpovědnostní titul OdškZ. Jednání žalované spočívající v nečinnosti bylo již odčiněno a jednání označené žalobcem jakožto , Anonymizováno, je ve své podstatě jednáním totožným, projevujícím se stejným postupem živnostenského orgánu a vyústěním téhož postupu správního orgánu. Soud se tedy domnívá, že pokud by soud nevyšel ze své premisy, že tedy šikanózní jednání žalované je zahrnuto v nečinnosti a nedodržení závazného pokynu odvolacích orgánů, a posoudil by šikanózní jednání žalované jakožto samostatný odpovědnostní titul z hlediska nesprávného úředního postupu, jednalo by se ve vztahu k žalované ke dvojímu postihu za totožnou věc.

44. Byť lze v postupu živnostenského úřadu shledat pochybení, které opakovaně konstatoval i odvolací správní orgán, a koneckonců i Ministerstvo průmyslu a obchodu, jedná se o výtky související s nerespektováním závazného pokynu nadřízeného orgánu, v důsledku kterých došlo k průtahům v řízení, a o žádosti žalobce o nahlížení do spisu tak bylo rozhodováno v nepřiměřené délce. V žádném ze zrušovacích rozhodnutí či vyřízení stížnosti žalobce, ani v úředních záznamech o telefonických hovorech nebylo shledáno pochybení žalované ve smyslu nespravedlivého či , Anonymizováno, výkonu pravomoci živnostenského úřadu, nad rámec shora uvedených výtek v příčinné souvislosti s průtahy, kdy nebylo ani prokázáno, že by žalobce brojil proti postupu žalované jinak než opatřeními proti nečinnosti, tedy prostředky ochrany proti průtahům v řízení, a nikoliv proti chování zaměstnanců žalované, např. tím, že by si podal stížnost či se domáhal zásahu vedoucího živnostenského úřadu. Jediná stížnost, kterou soud ve správním spise dohledal, byla Krajským úřadem zamítnuta jako nedůvodná. Žalobce rozhodl řešit jednání úředních osob v rámci ust. trestního práva, kdy na jednání zaměstnanců živnostenského úřadu podal trestní oznámení, kdy je nepochybné, že v případě, že by orgány činné v trestním řízení shledaly úřední osoby vinnými, mohl by se žalobce domáhat náhrady škody přímo v tomto trestním řízení, a to po konkrétních fyzických osobách.

45. Soud má tedy za to, že závadným jednáním žalované, za které nese stát odpovědnost, může být dle OdškZ pouze a jen nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Soud nemohl odhlédnout ani od skutečnosti, že zatímco z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění ve výši nižších desítek tisíc (, částka, ), z titulu , Anonymizováno, jednání žalované požadoval , částka, . Pokud OdškZ vymezuje odpovědnostní tituly, a zároveň se lze proti žalobcem vytýkanému chování zaměstnanců účinně bránit jinou cestou, uzavřel soud, že stát neodpovídá za , Anonymizováno, jednání žalované podle OdškZ a žalobu tak ve výroku I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítl.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za každý ze dvou úkonů (vyjádření k žalobě, účast na jednání), tedy celkem , částka, dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

47. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.