11 C 74/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Michalem Princem ve věci a) žalobců: ; název žalobkyně, IČO sídlem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně proti; žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa na ochranu držby

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované, aby se zdržela rušení držby žalobce a/ a žalobkyně b/ a aby žalobkyni b/ umožnila neomezený a ničením nepodmíněný přístup do bytu v číslo nadzemním podlaží nacházející se ve stavbě adresa, která je součástí pozemku p. číslo v k.ú. a v části obec, na území územní celek, na adrese adresa, ke kterému má žalobce a/ zřízeno ze zákona věcné břemeno oprávnění užívat tento byt, a vydala žalobkyni b/ aktuální klíče od vchodu do domu číslo , který je součástí pozemku p. číslo v k.ú. a v části obec, na území územní celek, na adrese adresa (takto zapsáno na LV č. nemovitostí list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek územní celek), se zamítá.

II. Žalobci a/ a b/ jsou povinni zaplatit žalované na nákladech řízení částku 4 356 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, anonymizováno, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobní tvrzení 1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhali ochrany rušené držby. Tvrdili, že žalovaná je vlastníkem nemovitosti číslo která je součástí pozemku p. číslo v k.ú. a v části obec, na území územní celek, na adrese adresa, zapsaného na list vlastnictví pro obec, katastrální uzemí (dále jen„ bytový dům“). Žalobce a/ je oprávněným z věcného břemene užívání bytu, zřízeného ve smyslu ustanovení § 28d odst. 1, 2, zákona č. 297/1992 Sb., předsednictva Federálního shromáždění, kterým se doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. vztahující se k bytové jednotce číslo v číslo nadzemním podlaží bytového domu (dále jen„ bytové jednotka“). Žalobkyně b/ je členkou žalobce a/ s právem nájmu družstevního bytu. Výše označená bytová jednotka byla vybudována v roce rok a od té doby je nepřetržitě užívána členy žalobce a/. Současným družstevníkem majícím právo k užívání předmětné bytové jednotky je žalobkyně b/, která družstevní podíl nabyla smlouvou o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu od titul jméno příjmení. Aktivní legitimaci k podání žaloby dovozují žalobci z ust. § 1002 zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že předmětem držby může být oprávnění z věcného břemene i právo nájemní. Aktivně legitimován je dle § 1003 citovaného zákona ten, kdo je v držbě rušen.

2. V rámci probíhajícího soudního řízení vedeného u název soudu pod sp.zn. spisová značka, jehož jsou výše uvedené osoby účastníky, proběhlo dne datum místní šetření, na kterém bylo zjištěno, že žalobkyně b/ se jako oprávněný uživatel výše uvedené bytové jednotky nemůže dostat do uvedené bytové jednotky, neboť zámek dveří do bytové jednotky byl zřejmě vyměněn a do samotného bytového domu, v němž se bytová jednotka nachází, má přístup použitím čipu, který byl však deaktivován. Žalobkyně b/ proto podala trestní oznámení pro spáchání trestného činu minimálně neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu, nebytovému prostoru a porušování domovní svobody. Dne datum z policejního spisu žalobkyně b/ zjistila, že v bytě bez jejího vědomí probíhají rozsáhlé stavební úpravy a dle osobních hygienických věcí nalezených v koupelně je bytová jednotka zřejmě někým obývána. Její věci byly z bytové jednotky odstraněny stejně jako parketová podlaha. Žalobci se opakovaně pokusili s žalovanou věc projednat - a to jednak v rámci sporu vedeného u název soudu pod sp.zn. spisová značka, jednak v rámci jednání nad rámec uvedeného soudního sporu a dále prostřednictvím právních zástupců. Žalovaná byla současně opakovaně žádána o to, aby jí byla odblokována čipová karta. Žalovaná však na tyto výzvy nereagovala. Dosavadní jednání nevedla k žádnému výsledku v předmětných záležitostech, ani k předání klíčů od bytového domu a bytové jednotky a naopak dochází k eskalaci vzájemných vztahů a zásahů do držby žalobců.

3. Žalobci mají za dostatečně odůvodněný svůj návrh podaný ve smyslu § 1003 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. na vydání rozhodnutí, jehož předmětem bude zachování pokojného stavu trvajícího po desítky let a že žalovaná bytový dům nabyla v roce rok resp. rok, tedy za stavu existence výše popsaného břemene ve prospěch žalobce a/ a s vědomím jeho existence a z toho plynoucích důsledků, včetně nutnosti strpět přístup do budovy. Obrana žalované 4. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby primárně z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty stanovené v § 1008 odst. 1 občanského zákoníku, neboť tvrdí-li žalobci, že se dne datum při místním šetření dozvěděli, že se žalobkyně b/ nemůže dostat do uvedeného bytu, potom jim nejpozději dne datum započal běh šesti týdenní subjektivní prekluzivní lhůty na podání žaloby z rušené držby, přičemž posledním dnem lhůty pro podání žaloby byl datum. Žalovaná dále uvedla, že čip, který je v bytovém domě užíván k otevření vchodových dveří, byl žalobkyni b/ deaktivován již v roce rok a že žalobci ještě před konáním místního šetření věděli, že žalobkyni b/ byl přístup do bytu a domu znemožněn, a to zejména s odkazem na vyjádření žalobců ze dne datum ve věci spisová značka. Na svoji obranu dále uvedla, že účelem žaloby na zachování držby je zachování trvajícího pokojného stavu, avšak žalobci v podané žalobě nic konkrétního k pokojné držbě netvrdí. Nárok žalobců na ochranu rušené držby po čtyřech letech od doby, kdy se žalobci dozvěděli, že nemají přístup do domu a k bytové jednotce, je zjevně prekludovaný a je tím rovněž vyvráceno tvrzení žalobců, že pokojný stav trvá desítky let. Skutkový stav 5. Z důkazů předložených účastníky řízení soud ve věci zjistil následující skutečnosti:

6. Žalovaná je vlastníkem parcely číslo o výměře výměra, jejíž součástí je stavba obec obec, číslo, bytový dům, a že na této nemovitosti vázne věcné břemeno pro žalobce a/ (viz výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví, pro územní celek, katastrální uzemí).

7. Žalobce a/ Smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne datum přenechal žalobkyni b/ do nájmu bytovou jednotku označení číslo číslo v budově adresa, na parcele číslo zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek, na adrese adresa , u Katastrálního úřadu pro anonymizována dvě slova, a to k zajištění bytových potřeb žalobkyně b/. Smlouva o nájmu družstevního bytu byla uzavřena s odkazem na Smlouvu o převodu družstevního podílu, kterou žalobkyně b/ uzavřela s paní titul jméno příjmení (viz Smlouva o nájmu družstevního bytu).

8. V řízení vedeném u název soudu pod sp.zn. spisová značka se žalobkyně (nyní - tj. v tomto řízení na ochranu držby - žalovaná) domáhá zrušení služebnosti zřízené ve prospěch žalovaného (nyní žalobce a/). Žalobkyně b/ ve sporu vystupuje v postavení vedlejšího účastníka na straně žalovaného (nyní žalobce a/). Při jednání soudu dne datum vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) vypověděla, že bytovou jednotku neužívá proto, že jí žalobkyně (nyní žalovaná) znemožnila přístup k celému domu i k bytu, do kterého se nemůže dostat, a že je v bytě ustřižená stoupačka vody, a že to je ten důvod, proč se paní příjmení odstěhovala a přestala byt užívat. Dále vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) vypověděla, že nedostala ani klíče, o které žalobkyni (nyní žalovanou) žádala a že má k dispozici pouze elektronickou kartu, kterou jí žalobkyně (nyní žalovaná) vypnula a že má natočená videa, jak se nemůže dostat do bytového domu. Žalovaný (nyní žalobce a/) při jednání soudu uvedl, že mají zaznamenáno, že opravdu přes kartu, která je od vchodových dveří od bytového domu, se nemůžou dostat do bytové jednotky (viz protokol o jednání označení soudu anonymizováno anonymozováno anonymizována dvě slova ve věci spisová značka ze dne datum).

9. Dne datum se v čase údaj o čase hod. za účasti soudce, zapisovatelky a zástupců stran a vedlejší účastnice uskutečnilo na adrese bytového domu místní šetření, kde bylo zjištěno, že vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) nemůže čipovou kartou otevřít vchod do bytového domu. Vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) dále uvedla, že se do domu nemůže dostat od roku rok, a že klíč od vchodových dveří do bytové jednotky nelze použít, patrně proto, že byl vyměněn (viz protokol o místním šetření ve věci spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

10. Žalovaný (nyní žalobce a/) a vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) podáním ze dne datum, adresovaným soudu prostřednictvím jejich právní zástupkyně titul příjmení, doplnili ve věci spisová značka svá skutková tvrzení ve vztahu k důvodům neužívání bytové jednotky, zejména uvedli, že bytová jednotka není v tuto chvíli obydlena z důvodu na straně žalobkyně (nyní žalované), která neumožňuje vedlejší účastnici (nyní žalobkyni b/) vstup do bytového domu na adrese adresa (nyní žalobkyně b/) tak nemá přístup do bytové jednotky, ačkoli hradí veškeré náklady související s bytovou jednotkou (viz vyjádření žalovaného a vedlejší účastnice ze dne datum ve věci spisová značka).

11. Žalobkyně b/ sepsala dne datum trestní oznámení na neznámého pachatele, které adresovala označení státní instituce anonymizována čtyři slova to pro spáchání trestného činu neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru dle ust. § 208 odst. 1, 2 trestního zákoníku a porušování domovní svobody dle ust. § 178 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se neznámý pachatel dopustil dne datum tím, že v době, kdy nebyla doma, u vchodových dveří do bytu bez vědomí a souhlasu oprávněného uživatele bytu vyměnil zámek dveří, a tím jí znemožnil vstup do bytu. Podáním ze dne datum žalobkyně b/ trestní oznámení doplnila, kdy mimo jiné uvedla, že nejen do bytu, ale i do domu nemá přístup od roku rok, tedy od doby, kdy jí nebyla podezřelou (tedy žalovanou) vydána čipová karta ke vchodu do bytu a že orgány činné v trestní řízení prošetřující uvedenou záležitost zjistily, že do bytu bylo vniknuto a v bytě se provádějí určité práce spočívající v odstranění parketové podlahové krytiny a přestavbě příček, a že byt je se souhlasem žalované evidentně někým užíván (viz trestní oznámení žalobkyně b/ ze dne datum, doplnění trestní oznámení ze dne datum.

12. Dne datum se právní zástupkyně žalobkyně b/ titul příjmení obrátila písemně na žalovanou se žádostí o neprodlenou aktivaci elektronické karty od vchodu do bytového domu (viz dopis titul příjmení ze dne datum).

13. Dne datum v době od údaj o čase do údaj o čase hodin bylo za účasti Policie ČR, anonymizováno 8 slov provedeno šetření v ul. ulice a číslo, obec a číslo. Šetření byl na místě přítomen syn žalované, který vypověděl, že žádné stavební práce v bytě v nejvyšším patře domu neprobíhají z důvodu probíhajícího soudního sporu a klíče od uzamčené kovové mříže, která se nachází před dveřmi do bytu (dveře do bytu byly v době šetření zavřeny), má jeho matka (tedy žalovaná). Společná chodba a schodiště byly v době šetření uklizeny, na schodišti se nacházely prázdné plastové kbelíky a několik pytlů se stavebním materiálem, avšak bez známek stavební činnosti. Na místě byla provedena fotodokumentace zajištění bytu a jeho okolí, která je součástí úředního záznamu, který sepsal anonymizována dvě slova jméno příjmení, anonymizováno (viz Úřední záznam Police ČR číslo jednací). Použité právní normy 14. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé soud rozhoduje usnesením.

15. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

16. Podle § 1008 odst. 1 OZ soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Právní posouzení 17. Dle shora citovaných ustanovení občanského soudního řádu rozhodoval soud o žalobě (usnesením) v zákonné lhůtě 15 dnů - žaloba byla soudu doručena dne datum, poslední den zákonné (procesní) lhůty tedy připadá na den datum.

18. Ze znění ustanovení § 1008 odst. 1 OZ plyne povinnost soudu (v první řadě) posoudit dodržení hmotněprávní lhůty, ve které je možné domáhat se ochrany držby. Tato lhůta však - z níže vyložených důvodů - zachována nebyla.

19. Prozatímní ochrana držby je založena na kombinaci existence narušeného faktického stavu (držby) a vůle držitele k jeho zachování procesní cestou (podáním žaloby) v konkrétní propadné lhůtě. Lhůtu je nutné počítat od konkrétního ohrožení držby, tedy v daném případě od okamžiku zabránění vstupu žalobcům do bytového domu, resp. do samotné bytové jednotky, jímž bylo fakticky zamezeno ve využívání jejich oprávnění„ užívat předmětnou bytovou jednotku“ plynoucího z věcného břemene užívání a nájemního práva.

20. Z předložených důkazů (konkrétně z Protokolu o místním šetření ze dne datum, Doplnění trestní oznámení ze dne datum a z Vyjádření žalovaného a vedlejší účastnice ze dne datum ve věci spisová značka) má soud za prokázané, že k zabránění vstupu žalobcům do bytového domu i do bytové jednotky fakticky došlo ze strany žalované ještě před konáním místního šetření dne datum ve věci vedené u název soudu pod sp.zn. spisová značka, neboť (jak sami žalobci v podání ze dne datum shodně uvedli) žalobkyně b/ byt neužívá proto, že žalovaná jí neumožnuje vstup do bytového domu a nemá tak ani přístup do bytové jednotky. Navíc sama žalobkyně b/ uvedla (při místním šetření dne datum), že se do bytového domu nemůže dostat od roku rok, resp., že ani do bytové jednotky ani do domu se nemůže dostat od roku rok (což uvedla v doplnění trestní oznámení ze dne datum).

21. Je zřejmé, že i kdyby se žalobci o rušení držby dozvěděli (jak uvedli v žalobě) nejpozději dne datum, nebyla by lhůta k podání žaloby na ochranu držby zachována. Žalobu na ochranu rušené držby totiž žalobci podali až dne datum, tedy zjevně po uplynutí šestitýdenní prekluzivní subjektivní lhůty.

22. Soud k uplynutí prekluzivní lhůty přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se žalovaná strana musela prekluze dovolávat. Držitel při žalobě na ochranu držby musí dodržet obě (subjektivní i objektivní) prekluzivní lhůty stanovené zákonem. Pokud tedy žalobce zmešká subjektivní šestitýdenní lhůtu, není rozhodující, že roční objektivní lhůta dosud neuplynula.

23. Z právě vyloženého důvodu bylo třeba žalobu bez dalšího zamítnout, soud se tedy již nezabýval otázkou existence dalších podmínek pro úspěšné uplatnění žaloby na ochranu držby (posledního faktického stavu držby a svémocného rušení) a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Náklady řízení 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla v řízení plný úspěch, má proto proti žalobcům právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování žalované advokátem ve výši 3 000 Kč stanovená podle ustanovení § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne datum) a náhrada hotových výdajů zástupce žalované ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne datum) stanovená podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. v případě, že je zástupcem advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty (dále jen "daň"), kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je základní sazba daně ve výši 21 %. Soud tak přiznal žalované na nákladech řízení částku 756 Kč, jež odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty z částky 3 600 Kč Celkem tak soud přiznal žalované na nákladech řízení částku 4 356 Kč.

25. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalobců k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

26. Pro úplnost je třeba dodat, že žalované nebyly přiznány náklady řízení za právní úkon – další poradu s klientkou dne datum, kterou soud shledal neúčelnou, neboť v obou řízeních (tedy ve věci 11 C 74/2020 a spisová značka), je žalovaná zastoupena týmž advokátem a obsahem vyjádření k žalobě jsou zejména skutková tvrzení týkající se věci vedené pod sp.zn. spisová značka, která jsou právnímu zástupci žalované již dobře známa. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li žalobci, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se žalovaná domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.