11 C 74/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Michalem Princem ve věci a) žalobců: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa na ochranu držby

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované, aby se zdržela rušení držby žalobce a/ a žalobkyně b/ a aby žalobkyni b/ umožnila neomezený a ničením nepodmíněný přístup do bytu v [číslo] nadzemním podlaží nacházející se ve stavbě [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. a v části [obec], na území [územní celek], na adrese [adresa], ke kterému má žalobce a/ zřízeno ze zákona věcné břemeno oprávnění užívat tento byt, a vydala žalobkyni b/ aktuální klíče od vchodu do domu [číslo ], který je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. a v části [obec], na území [územní celek], na adrese [adresa] (takto zapsáno na LV č. nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] [územní celek]), se zamítá.

II. Žalobci a/ a b/ jsou povinni zaplatit žalované na nákladech řízení částku 4 356 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. <b>Žalobní tvrzení</b> 1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali ochrany rušené držby. Tvrdili, že žalovaná je vlastníkem nemovitosti [číslo] která je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. a v části [obec], na území [územní celek], na adrese [adresa], zapsaného na [list vlastnictví] pro [obec], [katastrální uzemí] (dále jen„ bytový dům“). Žalobce a/ je oprávněným z věcného břemene užívání bytu, zřízeného ve smyslu ustanovení § 28d odst. 1, 2, zákona č. 297/1992 Sb., předsednictva Federálního shromáždění, kterým se doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. vztahující se k bytové jednotce [číslo] v [číslo] nadzemním podlaží bytového domu (dále jen„ bytové jednotka“). Žalobkyně b/ je členkou žalobce a/ s právem nájmu družstevního bytu. Výše označená bytová jednotka byla vybudována v roce [rok] a od té doby je nepřetržitě užívána členy žalobce a/. Současným družstevníkem majícím právo k užívání předmětné bytové jednotky je žalobkyně b/, která družstevní podíl nabyla smlouvou o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu od [titul] [jméno] [příjmení]. Aktivní legitimaci k podání žaloby dovozují žalobci z ust. § 1002 zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že předmětem držby může být oprávnění z věcného břemene i právo nájemní. Aktivně legitimován je dle § 1003 citovaného zákona ten, kdo je v držbě rušen.

2. V rámci probíhajícího soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], jehož jsou výše uvedené osoby účastníky, proběhlo dne [datum] místní šetření, na kterém bylo zjištěno, že žalobkyně b/ se jako oprávněný uživatel výše uvedené bytové jednotky nemůže dostat do uvedené bytové jednotky, neboť zámek dveří do bytové jednotky byl zřejmě vyměněn a do samotného bytového domu, v němž se bytová jednotka nachází, má přístup použitím čipu, který byl však deaktivován. Žalobkyně b/ proto podala trestní oznámení pro spáchání trestného činu minimálně neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu, nebytovému prostoru a porušování domovní svobody. Dne [datum] z policejního spisu žalobkyně b/ zjistila, že v bytě bez jejího vědomí probíhají rozsáhlé stavební úpravy a dle osobních hygienických věcí nalezených v koupelně je bytová jednotka zřejmě někým obývána. Její věci byly z bytové jednotky odstraněny stejně jako parketová podlaha. Žalobci se opakovaně pokusili s žalovanou věc projednat - a to jednak v rámci sporu vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], jednak v rámci jednání nad rámec uvedeného soudního sporu a dále prostřednictvím právních zástupců. Žalovaná byla současně opakovaně žádána o to, aby jí byla odblokována čipová karta. Žalovaná však na tyto výzvy nereagovala. Dosavadní jednání nevedla k žádnému výsledku v předmětných záležitostech, ani k předání klíčů od bytového domu a bytové jednotky a naopak dochází k eskalaci vzájemných vztahů a zásahů do držby žalobců.

3. Žalobci mají za dostatečně odůvodněný svůj návrh podaný ve smyslu § 1003 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. na vydání rozhodnutí, jehož předmětem bude zachování pokojného stavu trvajícího po desítky let a že žalovaná bytový dům nabyla v roce [rok] resp. [rok], tedy za stavu existence výše popsaného břemene ve prospěch žalobce a/ a s vědomím jeho existence a z toho plynoucích důsledků, včetně nutnosti strpět přístup do budovy. <b>Obrana žalované</b> 4. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby primárně z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty stanovené v § 1008 odst. 1 občanského zákoníku, neboť tvrdí-li žalobci, že se dne [datum] při místním šetření dozvěděli, že se žalobkyně b/ nemůže dostat do uvedeného bytu, potom jim nejpozději dne [datum] započal běh šesti týdenní subjektivní prekluzivní lhůty na podání žaloby z rušené držby, přičemž posledním dnem lhůty pro podání žaloby byl [datum]. Žalovaná dále uvedla, že čip, který je v bytovém domě užíván k otevření vchodových dveří, byl žalobkyni b/ deaktivován již v roce [rok] a že žalobci ještě před konáním místního šetření věděli, že žalobkyni b/ byl přístup do bytu a domu znemožněn, a to zejména s odkazem na vyjádření žalobců ze dne [datum] ve věci [spisová značka]. Na svoji obranu dále uvedla, že účelem žaloby na zachování držby je zachování trvajícího pokojného stavu, avšak žalobci v podané žalobě nic konkrétního k pokojné držbě netvrdí. Nárok žalobců na ochranu rušené držby po čtyřech letech od doby, kdy se žalobci dozvěděli, že nemají přístup do domu a k bytové jednotce, je zjevně prekludovaný a je tím rovněž vyvráceno tvrzení žalobců, že pokojný stav trvá desítky let. <b>Skutkový stav</b> 5. Z důkazů předložených účastníky řízení soud ve věci zjistil následující skutečnosti:

6. Žalovaná je vlastníkem parcely [číslo] o výměře [výměra], jejíž součástí je stavba [obec] [obec], [číslo], bytový dům, a že na této nemovitosti vázne věcné břemeno pro žalobce a/ (viz výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro [územní celek], [katastrální uzemí]).

7. Žalobce a/ Smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] přenechal žalobkyni b/ do nájmu bytovou jednotku [označení ] [číslo] [číslo] v budově [adresa], na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], na adrese [adresa ], u Katastrálního úřadu pro [anonymizována dvě slova], a to k zajištění bytových potřeb žalobkyně b/. Smlouva o nájmu družstevního bytu byla uzavřena s odkazem na Smlouvu o převodu družstevního podílu, kterou žalobkyně b/ uzavřela s paní [titul] [jméno] [příjmení] (viz Smlouva o nájmu družstevního bytu).

8. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] se žalobkyně (nyní - tj. v tomto řízení na ochranu držby - žalovaná) domáhá zrušení služebnosti zřízené ve prospěch žalovaného (nyní žalobce a/). Žalobkyně b/ ve sporu vystupuje v postavení vedlejšího účastníka na straně žalovaného (nyní žalobce a/). Při jednání soudu dne [datum] vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) vypověděla, že bytovou jednotku neužívá proto, že jí žalobkyně (nyní žalovaná) znemožnila přístup k celému domu i k bytu, do kterého se nemůže dostat, a že je v bytě ustřižená stoupačka vody, a že to je ten důvod, proč se paní [příjmení] odstěhovala a přestala byt užívat. Dále vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) vypověděla, že nedostala ani klíče, o které žalobkyni (nyní žalovanou) žádala a že má k dispozici pouze elektronickou kartu, kterou jí žalobkyně (nyní žalovaná) vypnula a že má natočená videa, jak se nemůže dostat do bytového domu. Žalovaný (nyní žalobce a/) při jednání soudu uvedl, že mají zaznamenáno, že opravdu přes kartu, která je od vchodových dveří od bytového domu, se nemůžou dostat do bytové jednotky (viz protokol o jednání [označení soudu] [anonymizováno] [anonymozováno] [anonymizována dvě slova] ve věci [spisová značka] ze dne [datum]).

9. Dne [datum] se v čase [údaj o čase] hod. za účasti soudce, zapisovatelky a zástupců stran a vedlejší účastnice uskutečnilo na adrese bytového domu místní šetření, kde bylo zjištěno, že vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) nemůže čipovou kartou otevřít vchod do bytového domu. Vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) dále uvedla, že se do domu nemůže dostat od roku [rok], a že klíč od vchodových dveří do bytové jednotky nelze použít, patrně proto, že byl vyměněn (viz protokol o místním šetření ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

10. Žalovaný (nyní žalobce a/) a vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) podáním ze dne [datum], adresovaným soudu prostřednictvím jejich právní zástupkyně [titul] [příjmení], doplnili ve věci [spisová značka] svá skutková tvrzení ve vztahu k důvodům neužívání bytové jednotky, zejména uvedli, že bytová jednotka není v tuto chvíli obydlena z důvodu na straně žalobkyně (nyní žalované), která neumožňuje vedlejší účastnici (nyní žalobkyni b/) vstup do bytového domu na adrese [adresa ] (nyní žalobkyně b/) tak nemá přístup do bytové jednotky, ačkoli hradí veškeré náklady související s bytovou jednotkou (viz vyjádření žalovaného a vedlejší účastnice ze dne [datum] ve věci [spisová značka]).

11. Žalobkyně b/ sepsala dne [datum] trestní oznámení na neznámého pachatele, které adresovala [označení státní instituce] [anonymizována čtyři slova] to pro spáchání trestného činu neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru dle ust. § 208 odst. 1, 2 trestního zákoníku a porušování domovní svobody dle ust. § 178 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se neznámý pachatel dopustil dne [datum] tím, že v době, kdy nebyla doma, u vchodových dveří do bytu bez vědomí a souhlasu oprávněného uživatele bytu vyměnil zámek dveří, a tím jí znemožnil vstup do bytu. Podáním ze dne [datum] žalobkyně b/ trestní oznámení doplnila, kdy mimo jiné uvedla, že nejen do bytu, ale i do domu nemá přístup od roku [rok], tedy od doby, kdy jí nebyla podezřelou (tedy žalovanou) vydána čipová karta ke vchodu do bytu a že orgány činné v trestní řízení prošetřující uvedenou záležitost zjistily, že do bytu bylo vniknuto a v bytě se provádějí určité práce spočívající v odstranění parketové podlahové krytiny a přestavbě příček, a že byt je se souhlasem žalované evidentně někým užíván (viz trestní oznámení žalobkyně b/ ze dne [datum], doplnění trestní oznámení ze dne [datum].

12. Dne [datum] se právní zástupkyně žalobkyně b/ [titul] [příjmení] obrátila písemně na žalovanou se žádostí o neprodlenou aktivaci elektronické karty od vchodu do bytového domu (viz dopis [titul] [příjmení] ze dne [datum]).

13. Dne [datum] v době od [údaj o čase] do [údaj o čase] hodin bylo za účasti Policie ČR, [anonymizováno 8 slov] provedeno šetření v ul. [ulice a číslo], [obec a číslo]. Šetření byl na místě přítomen syn žalované, který vypověděl, že žádné stavební práce v bytě v nejvyšším patře domu neprobíhají z důvodu probíhajícího soudního sporu a klíče od uzamčené kovové mříže, která se nachází před dveřmi do bytu (dveře do bytu byly v době šetření zavřeny), má jeho matka (tedy žalovaná). Společná chodba a schodiště byly v době šetření uklizeny, na schodišti se nacházely prázdné plastové kbelíky a několik pytlů se stavebním materiálem, avšak bez známek stavební činnosti. Na místě byla provedena fotodokumentace zajištění bytu a jeho okolí, která je součástí úředního záznamu, který sepsal [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (viz Úřední záznam Police ČR [číslo jednací]). <b>Použité právní normy</b> 14. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé soud rozhoduje usnesením.

15. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

16. Podle § 1008 odst. 1 OZ soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. <b>Právní posouzení</b> 17. Dle shora citovaných ustanovení občanského soudního řádu rozhodoval soud o žalobě (usnesením) v zákonné lhůtě 15 dnů - žaloba byla soudu doručena dne [datum], poslední den zákonné (procesní) lhůty tedy připadá na den [datum].

18. Ze znění ustanovení § 1008 odst. 1 OZ plyne povinnost soudu (v první řadě) posoudit dodržení hmotněprávní lhůty, ve které je možné domáhat se ochrany držby. Tato lhůta však - z níže vyložených důvodů - zachována nebyla.

19. Prozatímní ochrana držby je založena na kombinaci existence narušeného faktického stavu (držby) a vůle držitele k jeho zachování procesní cestou (podáním žaloby) v konkrétní propadné lhůtě. Lhůtu je nutné počítat od konkrétního ohrožení držby, tedy v daném případě od okamžiku zabránění vstupu žalobcům do bytového domu, resp. do samotné bytové jednotky, jímž bylo fakticky zamezeno ve využívání jejich oprávnění„ užívat předmětnou bytovou jednotku“ plynoucího z věcného břemene užívání a nájemního práva.

20. Z předložených důkazů (konkrétně z Protokolu o místním šetření ze dne [datum], Doplnění trestní oznámení ze dne [datum] a z Vyjádření žalovaného a vedlejší účastnice ze dne [datum] ve věci [spisová značka]) má soud za prokázané, že k zabránění vstupu žalobcům do bytového domu i do bytové jednotky fakticky došlo ze strany žalované ještě před konáním místního šetření dne [datum] ve věci vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], neboť (jak sami žalobci v podání ze dne [datum] shodně uvedli) žalobkyně b/ byt neužívá proto, že žalovaná jí neumožnuje vstup do bytového domu a nemá tak ani přístup do bytové jednotky. Navíc sama žalobkyně b/ uvedla (při místním šetření dne [datum]), že se do bytového domu nemůže dostat od roku [rok], resp., že ani do bytové jednotky ani do domu se nemůže dostat od roku [rok] (což uvedla v doplnění trestní oznámení ze dne [datum]).

21. Je zřejmé, že i kdyby se žalobci o rušení držby dozvěděli (jak uvedli v žalobě) nejpozději dne [datum], nebyla by lhůta k podání žaloby na ochranu držby zachována. Žalobu na ochranu rušené držby totiž žalobci podali až dne [datum], tedy zjevně po uplynutí šestitýdenní prekluzivní subjektivní lhůty.

22. Soud k uplynutí prekluzivní lhůty přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se žalovaná strana musela prekluze dovolávat. Držitel při žalobě na ochranu držby musí dodržet obě (subjektivní i objektivní) prekluzivní lhůty stanovené zákonem. Pokud tedy žalobce zmešká subjektivní šestitýdenní lhůtu, není rozhodující, že roční objektivní lhůta dosud neuplynula.

23. Z právě vyloženého důvodu bylo třeba žalobu bez dalšího zamítnout, soud se tedy již nezabýval otázkou existence dalších podmínek pro úspěšné uplatnění žaloby na ochranu držby (posledního faktického stavu držby a svémocného rušení) a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. <b>Náklady řízení</b> 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla v řízení plný úspěch, má proto proti žalobcům právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování žalované advokátem ve výši 3 000 Kč stanovená podle ustanovení § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne [datum]) a náhrada hotových výdajů zástupce žalované ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne [datum]) stanovená podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. v případě, že je zástupcem advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty (dále jen "daň"), kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je základní sazba daně ve výši 21 %. Soud tak přiznal žalované na nákladech řízení částku 756 Kč, jež odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty z částky 3 600 Kč Celkem tak soud přiznal žalované na nákladech řízení částku 4 356 Kč.

25. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalobců k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

26. Pro úplnost je třeba dodat, že žalované nebyly přiznány náklady řízení za právní úkon – další poradu s klientkou dne [datum], kterou soud shledal neúčelnou, neboť v obou řízeních (tedy ve věci 11 C 74/2020 a [spisová značka]), je žalovaná zastoupena týmž advokátem a obsahem vyjádření k žalobě jsou zejména skutková tvrzení týkající se věci vedené pod sp.zn. [spisová značka], která jsou právnímu zástupci žalované již dobře známa.