12 C 112/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 112 041,98 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 84 172,44 Kč od [datum] do [datum] a z částky 65 827,56 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 32 745,94 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 928,54 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 19 817,40 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 105 212,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 17 827 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], ve znění písemného doplnění žaloby ze dne [datum], písemného doplnění žaloby ze dne [datum] a ústního doplnění při jednání ze dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 250 000 Kč s spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného bezdůvodného obohacení. Žalovaná částka se skládá z pohledávky za poskytnuté strážní služby právní předchůdkyní žalobkyně dle neplatné smlouvy ze dne 17 7. 2018 o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou státního zámku [obec] v měsíci prosinci roku 2018 (faktura č. 2018 ze dne [datum] na částku 84 172,40 Kč), dále z pohledávky za poskytnuté strážní služby právní předchůdkyní žalobkyně dle neplatné smlouvy že dne [datum] o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou státního zámku [obec] v měsíci lednu roku 2019 (faktura č. 2019 ze dne [datum] na částku 65 827,56 Kč (nedoplatek faktury) a dále z pohledávky v částce 100 000 Kč (97 604 Kč + 2 369 Kč) z titulu bezdůvodného obohacení spočívající v rozdílu mezi plněním, které bylo žalovaným za poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou za období od [datum] do [datum] právní předchůdkyni žalobkyně dle neplatné smlouvy již poskytnuto, a navýšením tohoto dříve poskytnutého plnění o 4,71%, tj. v poloviční výši, než je výše, ke které došlo nařízením vlády České republiky č. 273/2018 Sb. s účinností od [datum] (navýšení o 9,42 %), a to s ohledem na skutečnost, že tímto nařízením došlo ke zvýšení základní sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze 73,20 Kč na 79,80 Kč za hodinu nebo z 12 200 Kč na 13 350 Kč měsíčně, což mělo pro právní žalobkyni jako zaměstnavateli na chráněném trhu práce zásadní vliv, neboť od [datum] vzrostly její mzdové náklady.

2. Žalovaný nárok žalobkyně zcela odmítl. Žalovaný uvedl, že podepsal v roce 2018 s [právnická osoba] [právnická osoba] [IČO] (právní předchůdkyní žalobkyně) o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou, a to ostrahou státních zámků [obec], [anonymizováno], [obec], [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] Smlouvy byly sjednány na základě výsledků otevřeného zadávacího řízení realizovaného podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. V uvedených zadávacích řízeních právní předchůdkyně žalobkyně nabídla nejnižší cenu za 1 hodinu výkonu práce ostrahy. Ve všech žalobou napadaných případech na základě výzvy žalovaného a v souladu s podmínkami zadávacího řízení výslovně potvrdila, že se nejedná o cenu neodůvodněně nízkou a dále uvedla, zaměstnává více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti, a proto čerpají příspěvek na podporu zaměstnávání formou částečné úhrady prostředků vynaložených na mzdy. Tuto skutečnost tak zohlednili v kalkulaci nákladovosti zakázky. Žalovaný dále uvedl, že právní předchůdkyni žalobkyně oznámil přípisem ze dne [datum], že předmětná smlouva je absolutně neplatná z důvodu vadného zveřejnění v registru smluv a snažil se popsaný nedostatek napravit uzavřením dohody o narovnání. Na zaslaný návrh uvedených dohod o narovnání žalobce nereagoval, neprojevil vůli nastalý protiprávní stav pomoci žalovanému zhojit. Žalovaný se dále bránil tím, že proti pohledávce žalobkyně započetl svou pohledávku na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 150 000 Kč za vadná plnění ze strany zaměstnanců právní předchůdkyně žalobkyně. Dále uvedl, že byla z jeho strany uhrazena právní předchůdkyni žalobkyně omylem dvakrát faktura č. 2019 na částku 84 172,44 Kč, a to odpisem z účtu žalovaného dne [datum] a [datum]. Ačkoli žalovaný žádal písemně právní předchůdkyni žalobkyně i žalobkyni o vrácení tohoto bezdůvodného obohacení, na tuto výzvu nikdo nereagoval. Žalovaný se dále bránil tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně v případě státního zámku [obec] po celou dobu trvání smlouvy účtovala vyšší hodinovou sazbu, než jaká byla smluvně dohodnuta Rozdíl je 56 754,02 Kč, což žalovanému rovněž nebylo vráceno přesto, že o to písemně žádal.

3. Po poučení soudem, že s ohledem na neplatnost smlouvy nelze při zápočtu vycházet ze smluvního ujednání o smluvní pokutě, žalovaný ve svém podání ze dne [datum] doplnil svá skutková tvrzení týkající se vadného plnění, konkrétně nekvalitně odvedené strážní služby na státním zámku [anonymizována dvě slova] v listopadu 2018, v rozsahu 72,5 hodin. Adekvátní srážku z odměny považuje 100 % srážku z dohodnuté hodinové sazby, při dohodnuté odměně 93,50 Kč/hod odpovídá srážka z odměny částce 6 779 Kč.

4. Podáním ze dne [datum], doplnění podáním ze dne [datum] žalovaný provedl zápočet své pohledávky ve výši 84 172,44 Kč splatné dne [datum] proti pohledávce žalobkyně ve výši 84.172,44 Kč splatné dne [datum] a dále zápočet své pohledávky ve výši 56 754,02 Kč splatné dne [datum] proti pohledávce žalobkyně ve výši 65 827,56 Kč splatné dne [datum] a učinil námitku započtení. Svou další obranu, která původně spočívala v zápočtu pohledávky z vadného plnění, tedy 100 % srážku z dohodnuté hodinové za nekvalitně odvedenou strážní službu, opustil.

5. Žalobkyně, v reakci na námitku započtení, pohledávku žalovaného ve výši 84 172, 44 Kč včetně příslušenství při jednání dne [datum] uznala a vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 67 983,66 Kč plus příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 84 172,44 Kč z částky 84 172,44 Kč do [datum] (dle tvrzení žalobce činící v kapitalizované formě částku 16 188,78 Kč), kdy po částečném zpětvzetí nároku požadovala dále částku 16 188,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

6. Žalobkyně dále uznala pohledávku žalované ve výši 56 754,02 Kč včetně příslušenství a s ohledem na kompenzační námitku vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 44 058,32 Kč plus příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 65 827,56 Kč do [datum] (dle tvrzení žalobce činící v kapitalizované formě částku 12 695,70 Kč), kdy po tomto částečném zpětvzetí nároku požadovala dále částku 21 769,24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

7. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:

8. Mezi účastníky nebylo sporné a ze smluv o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli na základě výsledku otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. dne [datum] smlouvu o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou Státního zámku [anonymizováno], jejímž předmětem je poskytování služeb fyzické ostrahy v prostorách žalovaného za odměnu ve výši 108 Kč bez DPH za jednu hodinu výkonu ostrahy za jednoho bezpečnostního pracovníka; dále dne [datum] smlouvu o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou Státního zámku [anonymizována dvě slova] [obec], Státního zámku [obec], [anonymizováno] zámku Stekník a Státního zámku [obec], jejímž předmětem je poskytování služeb fyzické ostrahy v prostorách žalovaného za odměnu ve výši 93,50 Kč bez DPH za jednu hodinu výkonu ostrahy za jednoho [anonymizováno] pracovníka; dále dne [datum] smlouvu o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou Státního zámku [obec], Státního zámku [obec], Státního zámku [anonymizováno] a Státního zámku [obec], jejímž předmětem je poskytování služeb fyzické ostrahy v prostorách žalovaného za odměnu ve výši 104,62 Kč bez DPH za jednu hodinu výkonu ostrahy a dále dne [datum] smlouvu o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou Depozitáře [obec], jejímž předmětem je poskytování služeb fyzické ostrahy v prostorách žalovaného za odměnu ve výši 102,60 Kč bez DPH za jednu hodinu výkonu ostrahy. Dle ust. čl. VII každé ze smluv obsahuje mimo jiné sankční ujednání s uvedením výše sankce za závažné porušení povinností obsažených ve směrnici pro výkon ostrahy se zohledněním charakteru porušení pravidel výkonu služby.

9. Ze složky listin pro veřejnou zakázku„ Výběr fyzické ostrahy pro objekty NPÚ-ÚPS [obec]“, IV. Část: Státní zámek [anonymizováno], a to z písemného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne [datum], z výzvy účastníkovi ze dne [datum] a z nabídky veřejná zakázka„ Výběr fyzické ostrahy pro objekty NPÚ-ÚPS [obec] část 4“, spolu se Smlouvou o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou bylo soudem zjištěno, že smlouva byla sjednána na základě výsledků otevřeného zadávacího řízení realizovaného podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. V uvedených zadávacích řízeních právní předchůdkyně žalobkyně nabídla nejnižší cenu za 1 hodinu výkonu práce ostrahy. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě výzvy žalovaného v písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne [datum] výslovně uvedla, že se v případě jednotkové ceny 108 Kč/hod nejedná o cenu neodůvodněně nízkou a uvedla podrobně důvody, proč tomu tak je, tedy zejména, že zaměstnává více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti, a z toho důvodu jako zaměstnavatel čerpá příspěvek na podporu zaměstnávání OZP formou částečné úhrady prostředků vynaložených na mzdy. Tuto skutečnost pak výslovně zohlednila v kalkulaci nákladovosti zakázky. Stejná skutková zjištění učinil soud i ze složky listin pro veřejnou zakázku„ Výběr fyzické ostrahy pro objekty NPÚ-ÚPS [obec]“, IV. Část: Státní zámek [anonymizováno], Kostel [obec], Státní zámek [obec], Státní zámek [anonymizováno] a Státní zámek [obec], dále ze složky listin pro veřejnou zakázku„ Výběr fyzické ostrahy pro objekty NPÚ-ÚPS [obec]“, IV. Část: Státní zámek [obec], Státní zámek [obec], Státní zámek [anonymizováno] a Státní zámek [obec] a dále i ze složky listin pro veřejnou zakázku„ Výběr fyzické ostrahy pro objekty NPÚ-ÚPS [obec]“, IV. Část: Depozitář [obec].

10. Ze shodných tvrzení obou účastníků, a dále z historie transakcí na bankovním účtu žalobkyně a z vystavených faktur za dobu poskytování služeb bylo zjištěno, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně bylo od účinnosti výše uvedených smluv ve smluveném rozsahu plněno a za poskytnutí služby fyzické ostrahy bylo fakturováno dle smluv celkem 4 691 349,11 Kč. Žalovaný uhradil na odměnách za služby částku 4 483 849,11 Kč. Neuhrazený rozdíl ve výši 207 500 Kč sestává: 1) ze strany žalovaného neuhrazené faktury č. 2018 ze dne [datum], splatné dne [datum] na částku 84 172,44 Kč za poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou Státní zámek [obec] za měsíc prosinec 2018 v rozsahu 744 hodin, za 2) ze strany žalovaného částečně neuhrazené faktury č. 2019 ze dne [datum], splatné dne [datum], původně na částku 84 172,44 Kč, za poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou Státní zámek [obec] za měsíc leden 2019 v rozsahu 744 hodin, kdy žalovaný z této faktury částečně plnil pouze částku 18 344,88 Kč, neuhrazeno tedy bylo 65 827,56 Kč. Za 3) poslední neuhrazená částka u faktury č. 2019 ze dne [datum] ve výši 57 500 Kč není předmětem tohoto řízení.

11. Důvodem neuhrazení částky 84 172,44 Kč z faktury č. 2018 a částky 65 827,56 Kč z faktury č. 2019, tj, dohromady částky 150 000 Kč, bylo započtení žalovaným fakturované smluvní pokuty za vadné plnění ostrahy objektu Státního zámku Krásný dvůr v období listopadu 2018. Skutečnost, že na vyčíslení smluvních pokut v uvedené výši žalovaný trval a že rovněž trval na započtení těchto pokut proti splatným plnění, byla právní předchůdkyní žalobkyně známa, což bylo prokázáno ze zápisu z jednání se zástupci 1. Chráněné dílny ze dne [datum], z emailové korespondence mezi V. [příjmení] a Z. Slabým z ledna 2019 z faktura [číslo] ze dne [datum] a z dopisu žalovaného žalobci ze dne [datum]. Skutkové zjištění soudu, že k pochybení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo v období listopadu 2018, vyplývá ze samotného tvrzení žalovaného. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o období, které předcházelo období, za které byl nárok žalobce uplatňován, soud další dokazování ohledně vadného plnění a tedy přiměřenosti slevy z ceny plnění neprováděl.

12. Existenci splatné pohledávky žalovaného vůči žalobkyni ve výši 84 172,44 Kč, tj. pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení spočívající ve dvojím plnění na fakturu č. 2019, žalobkyně při jednání dne [datum] uznala. Soud má tuto pohledávku prokázánu z faktury č. 2019 ze dne [datum], z bankovního výpisu ze dne [datum], z bankovního výpisu ze dne [datum] a dále z žádosti o vrácení omylem provedené druhé platby ze dne [datum] a fakturou č. 2019 ze dne [datum].

13. Existenci splatné pohledávky žalovaného vůči žalobkyni ve výši 56 754,02 Kč, tj. pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení spočívající v úhradě chybné právní předchůdkyní žalobkyně účtované hodinové sazby za služby poskytované na Státním zámku [obec], žalobkyně při jednání dne [datum] též uznala. Soud má tuto pohledávku prokázánu ze žádosti o vrácení neoprávněně přijaté platby ze dne [datum], tabulky s vyčíslením rozdílů mezi smluvní hodinovou sazbou a právní předchůdkyní žalobkyně sazbou účtovanou a faktury [číslo] ze dne [datum].

14. Z dopisu ze dne [datum] – reakce na oznámení o změně věřitele, předžalobní výzvy ze dne [datum] s doručenkou, z odmítnutí výzvy k úhradě pohledávky a z předžalobní výzvy ze de [datum] s doručenkou soud zjistil, že žalobkyně oznámila dopisem ze dne [datum] žalovanému postoupení pohledávky, jejíž existenci žalovaný v plném rozsahu žalovaný popřel. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky ve výši 2 474 306,15 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaný výzvu odmítl. Dne [datum] vyzvala žalobkyně opětovně žalovaného k úhradě částky ve výši 2 474 306,15 Kč.

15. Z návrhu resp. návrhů na obnovení jednání o smlouvě adresovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] žalovanému soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na změnu okolností a s odkazem na §1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) navrhla žalovanému obnovit jednání o smlouvě, jehož výsledkem by mělo být navýšení jednotkové ceny za plnění předmětu smlouvy o 9,5%.

16. Z návrhu dohody, resp. dohod o narovnání soud zjistil, že v tomto návrhu datovaném dne [datum], jehož účelem byl návrh dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení a úprava všech vzájemných povinností, a to s ohledem na skutečnost, že bylo žalovaným dodatečně zjištěno, že nebyla splněna podmínka zveřejnění smlouvy o poskytování služeb ostrahy ze dne [datum] v registru smluv, a proto došlo k jejímu zrušení od počátku.

17. Z výpovědi, resp. výpovědí smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně tímto vypověděla smlouvu (smlouvy) o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou.

18. Mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporu o tom, že nedošlo ke zveřejnění informace týkající se smluvní ceny smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v registru smluv.

19. Ze statutu Národního památkového ústavu soud zjistil, že Národní památkový ústav je státní příspěvkovou organizací.

20. Z výslechu JUDr. [jméno] [příjmení] soud nezjistil žádná nová skutková zjištění nad rámec zjištění uvedených výše.

21. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], a to z důvodu jejich nadbytečnosti s ohledem na zjištěný skutkový stav a obsah doplněných skutkových tvrzení ze strany žalovaného.

22. Z cenových nabídek žalobkyní oslovených subjektů na zajištění služby fyzické ostrahy s ohledem na právní posouzení věci soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění, stejně jako z dalších provedených, avšak zde dále neuvedených listinných důkazů.

23. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

24. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění účinném do 31. 10. 2019 (dále jen„ zákon o registru smluv“), prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je státní příspěvková organizace.

25. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona o registru smluv nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

26. Podle ust. § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle ust. § 2999 odst. 1 a 2 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

28. Podle ust. § 1916 odst. 1 písm. a) o. z. dlužník plní vadně, zejména poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti.

29. Podle ust. § 1923 o. z. je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

30. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Podle ust. 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 předmětného ustanovení platí, že započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

32. Podle ust. 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

33. Mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporu o tom, že nedošlo ke zveřejnění metadat týkajících se smluvní ceny smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v registru smluv. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příspěvkovou organizací, vztahuje se na předmětnou smlouvu povinnost zveřejnění v registru smluv, když se současně nejedná o žádnou ze zákonem vyjmenovaných výjimek dle §3 odst. 2 zákona o registru smluv. Následkem nezveřejnění metadat o smluvní ceně je pak skutečnost, že se na předmětnou smlouvu nahlíží jako na zrušenou od počátku.

34. Plnění poskytnuté smluvními stranami je tak bezdůvodným obohacením. Protože důvod neplatnosti předmětné smlouvy nespočívá ve výši ujednané úplaty, náleží žalobkyni (resp. právní předchůdkyni žalobkyně) plnění ve výši ujednané odměny dle ust. § 2999 odst. 1 a 2 o. z.

35. Co se týká žalobního nároku na zaplacení odměny za poskytnuté strážní služby spojených s fyzickou ostrahou státního zámku [obec] v měsíci prosinci roku 2018 (faktura č. 2018 ze dne [datum] na částku 84 172,40 Kč) a odměny za poskytnuté strážní služby spojených s fyzickou ostrahou státního zámku [obec] v měsíci v měsíci lednu roku 2019 (faktura č. 2019 ze dne [datum] na částku 65 827,56 Kč (nedoplatek faktury), soud uvádí, že mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporu o rozsahu poskytnutého plnění ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyni by tak náleželo plnění, jež bylo vyúčtováno předmětnými fakturami, přičemž mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporu ani o tom, že na fakturu č. 2018 nebylo do vyhlášení rozsudku uhrazeno ničeho a z částky vyúčtované fakturou č. 2019 nebyla ke dni vyhlášení rozsudku uhrazena částka 65 827,56 Kč.

36. Žalovaný však v průběhu řízení započetl svou pohledávku pohledávky ve výši 84 172,44 Kč splatné dne [datum] proti pohledávce žalobkyně ve výši 84.172,44 Kč splatné dne [datum] a dále zápočet své pohledávky ve výši 56 754,02 Kč splatné dne [datum] proti pohledávce žalobkyně ve výši 65 827,56 Kč splatné dne [datum] a učinil námitku započtení.

37. S ohledem na právní závěr soudu, že byly splněny všechny náležitosti jednostranného započtení jako právního úkonu i zákonné předpoklady započtení (byť řádně až doplněným podáním žalovaného dne [datum]), okamžikem doručení tohoto projevu vůle žalobkyni, tedy [datum], nastal zánik započítávaných pohledávek, a to v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí. Žalovaný, jež provedl započtení, určil, která pohledávka a v jaké výši se započítává, stejně tak určil, proti které pohledávce a v jaké výši bude započteno. S ohledem na skutečnost, že pohledávky se vzájemně zcela nekryly, bylo nutné započíst pohledávku žalovaného obdobně, jako při splnění. Započítávané pohledávky žalovaného má soud za prokázané, nadto žalobkyně při jednání dne [datum] tyto nároky uznala.

38. Soud k tomu dále uvádí, že k zániku pohledávek došlo okamžikem, kdy se setkaly, neboť kompenzační projev má zpětné účinky k okamžiku setkání pohledávek, tedy k okamžiku splatnosti pohledávky, která se stala splatnou později. Faktura žalobkyně ve výši 84 172,44 Kč byla splatná dne [datum], pohledávka žalovaného ve stejné výši byla splatná později, a to k datu [datum]. Soud dovodil, že k tomuto datu, tj. [datum] došlo k zániku obou vzájemných pohledávek účastníků započtením. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neurčil, jak má být plněno, soud postupoval s odkazem na § 1932 odst. 2 o.z. tak, že přednostně započítával příslušenství pohledávky a poté teprve dluh na jistině. Dále je nutno zdůraznit, že žalobkyně žalobou požadovala částku 84 172,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení nikoliv od data splatnosti pohledávky, ale až od [datum]. Pohledávka žalobkyně tedy činila na jistině částku 84 172,44 Kč, a na úrocích z prodlení od [datum] do [datum] částku 12 928,54 Kč. Započtením pohledávky žalovaného ve výši 84 172,44 Kč došlo k zániku pohledávky žalobkyně ve výši 71 243,90 Kč. Nepřekrytá pohledávka, tj. zbývající nárok žalobkyně tedy ode dne [datum] činí částku 12 928,54 Kč. 39. [příjmení] způsobem soud postupoval i v případě faktury žalobkyně ve výši 65 827,56 Kč, splatné dne [datum]. Pohledávka žalovaného ve výši 56 754,02 Kč splatná později, a to k datu [datum]. Soud dovodil, že k tomuto datu, tj. k datu [datum] došlo k zániku obou vzájemných pohledávek účastníků započtením. Soud opět přednostně započítával příslušenství pohledávky a poté teprve dluh na jistině, žalobkyně žalobou požadovala částku 65 827,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení nikoliv od data splatnosti pohledávky, ale až od [datum]. Pohledávka žalobkyně tedy činila na jistině částku 65 827,56 Kč, a na úrocích z prodlení od [datum] do [datum] činila částku 10 743,86 Kč. Započtením pohledávky žalovaného ve výši 56 754,02 Kč došlo k zániku pohledávky žalobkyně ve výši 46 010,16 Kč. Nepřekrytá pohledávka, tj. zbývající nárok žalobkyně tedy ode dne [datum] činí částku 19 817,40 Kč.

40. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné žalobkyní v reakci na kompenzační námitku žalobkyně, a to v rozsahu částky 67 983,66 Kč spolu s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 84 172,44 Kč od [datum] do [datum] a dále v rozsahu částky 44 058,32 Kč plus příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 65 827,56 Kč od [datum] do [datum], soud ve výroku I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil.

41. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně při zpětvzetí žaloby vycházela ze svého výpočtu kapitalizované výše příslušenství, když v případě prvého nároku, tedy započtení pohledávky žalovaného ve výši 84 172,44 Kč vůči pohledávce žalobkyně na částku 84 172,44 Kč s příslušenstvím vycházela žalobkyně z data [datum], nikoliv až data požadovaného žalobou, tedy [datum] a v případě druhého nároku, tedy započtení pohledávky žalovaného ve výši 56 754,02 Kč vůči pohledávce žalobkyně na částku 65 827,56 Kč s příslušenstvím vycházela žalobkyně z data 7.3.. 2019, nikoliv až data požadovaného žalobou, tedy [datum], došlo v prvém případě k rozdílnému výpočtu kapitalizované výše úroku z prodlení vypočítané soudem (12 928,54 Kč) a vypočítané žalobkyní (16 188,78 Kč) a v druhém případě k rozdílnému výpočtu kapitalizované výše úroku z prodlení vypočítané soudem (10 743,86 Kč) a vypočítané žalobkyní (12 695,70 Kč) a v důsledku toho k rozdílnému závěru o zbývajícím nároku žalobkyně. Soud ve výroku II. tohoto rozsudku tedy přiznal žalobkyni po započtení zbývající nárok ve výši 12 928,54 Kč a dále po započtení zbývající nárok ve výši 19 817,40 Kč a to spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, počínaje dnem, kdy došlo k částečnému zániku pohledávek.

42. Co se týká žalobního nároku na zaplacení částky 100 000 Kč (97 604 Kč + 2 369 Kč) spočívající v rozdílu mezi plněním, které bylo žalovaným za poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou za období od [datum] do [datum] právní předchůdkyni žalobkyně dle neplatné smlouvy již poskytnuto, a navýšením tohoto dříve poskytnutého plnění o 4,71%, soud uvádí, že tento nárok žalobkyně není po právu.

43. V řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že nařízením vlády České republiky č. 273/2018 Sb. došlo s účinností od [datum] ke zvýšení základní sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze 73,20 Kč na 79,80 Kč za hodinu nebo z 12 200 Kč na 13 350 Kč měsíčně. Státní příspěvek pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením činil před datem [datum] i po tomto datu beze změny 12 000 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že v řízení dotčené smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou byly sjednány na základě výsledků otevřeného zadávacího řízení realizovaného podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. V uvedených zadávacích řízeních právní předchůdkyně žalobkyně nabídla nejnižší cenu za 1 hodinu výkonu práce ostrahy. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě výzvy žalovaného, učiněného v souladu se zákonem, v písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne [datum] výslovně uvedla, že se v případě mimořádně nízké jednotkové ceny se nejedná o cenu neodůvodněně nízkou a uvedla podrobně důvody, proč tomu tak je, tedy zejména, že zaměstnává více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, a z toho důvodu jako zaměstnavatel čerpá příspěvek na podporu zaměstnávání OZP formou částečné úhrady prostředků vynaložených na mzdy. Tuto skutečnost pak výslovně zohlednila v kalkulaci nákladovosti zakázky. Objektivní skutečnost, že spolu s účinností nařízení vlády České republiky č. 273/2018 Sb. nedošlo zároveň se zvýšením základní sazby minimální mzdy k navýšení příspěvku pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením však neodůvodňuje požadavek žalobkyně na uhrazení bezdůvodného obohacení jako plnění z neplatné smlouvy ve výši odměny v místě a čase obvyklé. Jak již soud uvedl výše, protože důvod neplatnosti předmětné smlouvy nespočívá ve výši ujednané úplaty, náleží žalobkyni (resp. právní předchůdkyni žalobkyně) plnění ve výši ujednané odměny dle ust. § 2999 odst. 1 a 2 o. z. Odměna byla mezi účastníky sjednána dobrovolně, se znalostí objektivní skutečnosti, že o výši minimální mzdy rozhoduje Vláda ČR, státní příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti je dán zákonem, na jeho navýšení v návaznosti na zvýšení sazby minimální mzdy není právní nárok. Účastníci smlouvy po celou dobu jednaly v souladu se smlouvou, dle smlouvy došlo k vzájemnému plnění, žádná valorizace odměny s ohledem na navýšení minimální mzdy mezi účastníky sjednána nebyla. Soud uzavírá, že jiný postup než postup v souladu ust. § 2999 odst. 1 a 2 o. z., tedy výpočet náhrady ve výši sjednané úplaty, nebyl shledán důvodným.

44. S ohledem na uvedené soud žalobu v rozsahu nároku ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím ve výroku III. tohoto rozsudku zamítl. Soud dále zamítl žalobu v částce 3 260,24 Kč spočívající v rozdílu částek po započtení zbývajícího přiznaného nároku ve výši 12 928,54 Kč, když žalobkyně požadovala částku 16 188,78 Kč. Soud dále zamítl žalobu v částce 1 951,84 Kč spočívající v rozdílu částek po započtení zbývajícího přiznaného nároku ve výši 19 817,40 Kč, když žalobkyně požadovala částku 21 769,24 Kč.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení tedy vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch, žalobkyně měla úspěch v 58% svých žalobních požadavků, žalovaný byl tedy převážně neúspěšný, a to v 42% sporu. Soud zde dodává, že s ohledem na důvody částečného zpětvzetí žaloby (viz odst. 4,5, 6 odůvodnění tohoto rozsudku), zkoumal dle § 146 odst. 2 o.s.ř. i v rozsahu zpětvzetí zavinění účastníků na zpětvzetí žaloby, kdy dospěl k závěru, že procesní zavinění leží na straně žalovaného. Žaloba byla podána důvodně, námitka započtení vůči pohledávce žalobkyně byla řádně uplatněna až v průběhu řízení. Soud tedy uložil povinnost převážně neúspěšnému žalovanému, nahradit úspěšné žalobkyni 16% jí vynaložených nákladů řízení (v poměru odpovídajícím rozdílu poměru úspěchu žalobkyně ve věci a poměru jejího neúspěchu). Výše nákladů žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 250 000 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]) a z částky 4 650 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 81 750 Kč ve výši 17 167,50 Kč 16% z této celkové částky pak činí částku 17 827 Kč.