12 C 118/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 2 031, 24 Eur s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 031, 24 Eur spolu s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 957,17 Eur od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 55 709,70 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit státu náklady v řízení v plné výši, která bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1 957,17 Eur z titulu náhrady škody způsobené na jeho vozidle Audi A6, RZ [anonymizována tři slova], výr. č. [anonymizováno] ve dnech [datum] až [datum], kdy bylo vozidlo smluvně převzato žalovanou k parkování.

2. Žaloba byla při jednání dne [datum] rozšířena na částku 2 031 Eur s ohledem na výši škody určenou znaleckým posudkem vypracovaným soudním znalcem ustanoveným soudem. Při tomtéž jednání byla změna žalobního petitu připuštěna.

3. Žalovaná nárok neuznala a žalobě se bránila zejména tím, že k poškození vozidla činností žalované nedošlo, sporovala též rozsah poškození a výši předpokládaných nákladů na opravu vozidla.

4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi stranami nebylo sporné, že vozidlo Audi A6, RZ [anonymizována tři slova], výr. č. [anonymizováno] ve vlastnictví žalobce bylo ve dnech [datum] až [datum] smluvně převzato žalovanou k zajištění hlídaného parkování.

6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že vozidlo bylo dne [datum] převzato ze strany žalované, poškození vozu bylo zaznamenáno odškrtnutím položky„ provozní oděrky“. V protokole byla též zaškrtnuta položka, že byla učiněna fotodokumentace vozidla.

7. Z reklamačního listu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že o vozidle byla při převzetí sepsána reklamace, vozidlo bylo špinavé od bahna, přední částí zaparkováno do hlíny. Navazuje anglický text, ve kterém je uvedeno, že vůz byl špinavý, bude zkontrolováno možné poškození spodní části vozidla, dále přední části a zadní strany vozu.

8. Z fotodokumentace poškozeného vozidla ve spojení s výslechem žalobce a svědkyně [celé jméno svědka] soud zjistil, že vozidlo ve vlastnictví žalobce bylo při vrácení vozidla zaparkováno ve svahu, který navazuje na obrubník parkovacího stání. Tato skutečnost je zejména zřejmá z obtisku vozu v hliněném svahu. Okolnost, že došlo zaměstnancem žalované k zapakování vozidla přední částí do svahu připustila i manažerka žalované [jméno] [příjmení] v e - mailu ze dne [datum].

9. Z rozpočtového návrhu – kalkulace opravy ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce si nechal dne [datum] učinit v autoservisu [příjmení] [jméno] rozpočet opravy svého vozu, a to ve výši 1 957,17 Eur bez DPH.

10. Z výslechu žalobce soud zjistil, že vozidlo odevzdáno před hotelem v čistém a nepoškozeném stavu, odevzdali klíče a technický průkaz, byl sepsán protokol, ze strany zaměstnance žalované učiněna fotodokumentace. V okamžiku vyzvednutí bylo předkem vozu zabořeno do hromady zeminy. Vozidlo bylo vráceno kompletně zašpiněné. Ještě na místě zjistil, že byl podvozek poškozený. Žalobce si lehl pod vůz a zaznamenal poškrábání nárazníku vepředu. Vzadu vlevo na nárazníku bylo zjištěno další poškození se stopami po snaze to rozleštit. Se zaměstnancem žalované byl sepsán reklamační protokol, bylo okamžitě přislíbeno vyčištění vozu zdarma. Přivolání policie žalovaná odmítla. Celá záležitost s reklamací byla vyřešena rychle, žalobce měl za sebou dlouhý let a s sebou měl dvě malé děti. Měl se zaměstnancem domluveno, že po návratu domů si žalobce nechá v opravně odhadnout výši škody. Po návratu domů si žalobce nechal vystavit posudek od opravny na stav vozidla a rozsah opravy. Žalovaná plnit odmítla.

11. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědka], manželky žalobce soud zjistil, že vozidlo bylo předáno žalované v nepoškozeném a čistém stavu, bez oděrek, vozidlo bylo zaparkováno před hotelem, klíče odevzdány na recepci. Po návratu její muž odešel se zavazadly a dětmi odešel k vozidlu, svědkyně šla do kanceláře vyzvednout klíče, když přišla k vozu, shledala, že auto je pocákané bahnem kolem dokola, bylo předkem vozu zabořeno do hromady zeminy, která navazuje na obrubník. Nevěděli, kde bylo auto zaparkováno během dovolené, muselo to být oraniště. Auto se zaměstnancem žalované celé obešli, svědkyně říkala pracovníkovi, že neví, zda není vůz na podvozku poškozen. Se zaměstnancem sepsali reklamační protokol, anglický text na reklamačním listu sepsala svědkyně osobně. Komunikace byla obtížná, mluvili anglicky. Požádali ho, že vůz nechají doma v [země] zkontrolovat, což se pokusila zapsat i do reklamačního protokolu. Po nahlédnutí fotografie s poškozením na zadní straně vozu svědkyně uvedla, že na fotografii je jejich auto, na zadní části vozu byl škrábanec, když na něj ukázali, zaměstnanec se rukou pokusil vyčistit tu část od bahna, aby viděli poškození. Svědkyně si není vědoma, že by zaměstnanec pořídil vlastní fotodokumentaci, uvedla, že měl v ruce mobil, neustále někam telefonoval, svědkyně má za to, že vlastní fotodokumentaci nepořizoval. Její manžel si pořídil vlastní fotodokumentaci. Po příjezdu domů dovezli auto do servisu, kde auto pravidelně servisují, auto v servisu zvedli na zvedák a zjistili rozsah poškození.

12. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], bývalého dispečera žalované, soud zjistil, že při převzetí ani předání vozu nebyl svědek osobně přítomen. Vypovídal k obecné praxi žalované, která je taková, že dispečer vůz při předání vždy nafotí, popíše se stav vozidla, najeté kilometry, podepíše se předávací protokol. Poté řidiči žalované převezou vůz na odstavné parkoviště do [obec] a v den příjezdu je vůz přivezen zpátky k hotelu. Pokud jde o provozní oděrky, tato položka se v předávacím protokolu zaškrtne vždy, když to auto není úplně nové, například nějaké poškození od kamínku. Pro přesnost se dělá fotodokumentace, která se archivuje. Po nahlédnutí fotografie s poškozením na zadní straně vozu svědek uvedl, že by takové poškození nezaškrtnul jako„ provozní oděrku“. Ke znečištění vozu uvedl, že pravděpodobně v mezidobí pršelo, vůz by měl být správně před vrácením zákazníkovi umyt. Když bylo auto hodně znečištěno, nabízelo se klientovi umytí auta zdarma, případně vyplatily náklady na myčku. K poškození zadní části vozu uvedl obecně, že na parkovišti se může stát, že je vozidlo při přeparkování ťuknuto, a to jak zaměstnancem případně i někým dalším. Občas dojde k reklamacím, v hlavní sezoně dojde občas díky velkému obratu aut k poškození vozu ze strany zaměstnance žalované, přibližně s deseti auty měsíčně se řeší reklamace. Při reklamaci klientem se vždy ze strany žalované pořídí fotodokumentace.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého řidiče a dispečera spolupracujícího se žalovanou, obecně k zaběhlé praxi uvedl, že řidič převáží auta z letiště na odstavné parkoviště v [obec], které je na nezpevněné ploše, travnatý povrch. Dispečer vůz při předání vždy nafotil, popsal se stav vozidla, najeté kilometry, podepsal se předávací protokol. Auta se měla přejímat čistá, na malý fotoaparát se zaznamenala rychlá fotodokumentace, klíče se předali do kanceláře pro řidiče. Téměř vždy se zaškrtnula položka provozní oděrky. Za provozní oděrky byly považovány tečky od kamínků na kapotě, škrábance od dveří, malinké škrábance na laku. Fotografie se stahovaly z fotoaparátu jen v případě, že se řešila nějaká reklamace. Svědek uvedl, že předmětný předávací protokol ze dne [datum] dle svého podpisu podepsal, tedy auto žalobce sám přebíral, auto však již nevracel. K fotografiím poškozeného vozu uvedl, že místo, kde auto bylo zaparkováno, poznává, jedná se o místo před hotelem. Obecně uvedl, že auta byla na odstavném parkovišti zaparkována těsně, ale vyloučil, že by se z toho důvodu řešilo poškození aut příliš často. Po nahlédnutí fotografie s poškozením na zadní straně vozu svědek uvedl, že by takové poškození do předávacího protokolu nejspíše zaznamenal jako poškození, nikoliv jen jako provozní oděrku. Svědek nevyloučil, že s ohledem na roční období (únor-březen) by k takovému rozsahu znečištění mohlo dojít na odstavném parkovišti. Při poškození a reklamaci byla vždy pořizována fotodokumentace takového poškození. K obecné praxi uvedl, že při nahlášení problému klientem se šli podívat na poškození auta, pak se dohledávali fotografie z převzetí, pak se sepsal reklamační protokol.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého řidiče a dispečera spolupracujícího se žalovanou, soud zjistil, že předávací protokol a reklamační list ze dne [datum] dle svého podpisu podepsal, tedy auto žalobci sám vracel. Reklamační protokol obecně sepisoval 2x - 3x do měsíce, měli převzato okolo 700 aut současně, občas se auto škráblo, ne vždy to byla jejich chyba. [příjmení] byla taková, že pokud někdo nahlásil poškození, auto se šlo nafotit, sepsal se reklamační protokol a sdělilo se klientovi, že se mu do měsíce pan manažer ozve. Když žalobce nahlásil poškození, sepsal s ním reklamační protokol a pořídil fotodokumentaci. Na konkrétní situaci poškozeného vozu žalobce si však nepamatoval. Zaparkování do svahu nebylo běžné, s ohledem na sklon svahu by se maximálně poškodil nárazník spodní, ne přední. Nedohledání fotodokumentace vozu si nedokázal vysvětlit. Zašpinění vozidla obecně záleželo na počasí, v okolí jsou pole, louky. Typická situace, kdy došlo k poškození vozu, byla z 90% způsobena řidičem žalované při parkování, že řidič omylem nacouval do jiného auta, do sloupu, či v jako v posuzovaném případě do svahu. Pokud bylo auto zaparkováno do svahu, poškození zjevné z fotografie pak způsobil řidič žalované. K dotazu soudu uvedl, že provozní oděrka je cokoliv, tato položka se zaškrtnula vždy. Po nahlédnutí fotografie s poškozením na zadní straně vozu svědek uvedl, že v případě takového poškození se rozhodně nejedná o provozní oděrku, uvedl, že„ to je viditelně vzaté o jiné auto“, je to tzv.„ pogumované“, auto nacouvalo do jiného auta. Zda k němu došlo ze zavinění řidiče žalované, lze zjistit pouze z porovnání fotodokumentace.

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], znalce ustanoveného soudem, soud zjistil, že nákladům na opravu poškozeného vozidla, a to s přihlédnutím k odlišné cenové hladině opravy v [příjmení] spolkové republice, odpovídá částka ve výši 2 031 Eur bez DPH.

16. Veškeré tyto provedené důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o.s.ř. dle své volné úvahy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována, u překladu listin z cizího jazyka - neopatřených tlumočnickou doložkou - byl překlad listin prohlášen účastníky jako nesporný. U sporných skutkových tvrzení, zejména ohledně vzniku a rozsahu škody soud vycházel jednak z účastnické výpovědi žalobce a ze svědecké výpovědi jeho manželky s vědomím, že tito mohli mít zájem na výsledku soudního sporu, kdy soud zdůrazňuje, že v jejich výpovědích však nebylo shledáno nic, co by bylo v rozporu se skutkovými zjištěními učiněných z jiných provedených důkazů. Soud pak zejména vycházel ze svědeckých výpovědí bývalých spolupracovníků žalované, kteří byli buď osobně přítomni u převzetí a vrácení vozidla či alespoň dlouhodobě spolupracovali se žalovanou, když soud z jejich výpovědí učinil skutková zjištění týkající se jak obecné praxe žalované při provozování služby, tak ke konkrétnímu případu, když tyto svědky soud hodnotil jako svědky věrohodné, neboť žádný z bývalých spolupracovníků žalované nemá zájem na výsledku soudního sporu. Soud uvěřil všem svědkům i s tím, že jejich věrohodnost dovozuje i z toho, že jako svědci vypovídali pod hrozbou trestněprávního postihu v případě křivé výpovědi a v jejich výpovědích nebylo shledáno nic, co by odůvodňovalo uvádění nepravdivých skutečností ve prospěch jedné či druhé strany sporu.

17. Z provedených listinných důkazů, podpořených výslechem svědků bylo jednoznačně prokázáno, že k poškození vozidla došlo v době, kdy vozidlo bylo zaparkováno u žalované, a to v rozsahu tvrzeném žalobcem, tedy jak v přední části, tak v zadní části vozu.

18. Co se týká poškození přední části vozu, soud při svých skutkových zjištěních vyšel zejména z předávacího protokolu ze dne [datum], reklamačního listu ze dne [datum] a přiložené fotodokumentace, kdy v řízení bylo prokázáno, že vozidlo bylo v okamžiku vrácení vozu přední částí zaparkováno ve svahu, který navazuje na obrubník parkovacího stání. K poškození přední části tedy došlo jednoznačně při zaparkování vozu ze strany žalované. Rozsah poškození vyplývající z této skutečnosti vyplývá z přiložené fotodokumentace, a zejména ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který na str. 11 svého posudku potvrdil technickou přijatelnost existence poškození přední spodní části vozidla (nárazník vč. příslušenství), tedy v rozsahu dílů přední/přední spodní části vozidla (spodní kryt a drobné díly příslušenství předního nárazníku) včetně lakovacích prací.

19. Co se týká poškozené zadní části vozu a okamžiku vzniku škody, soud při svých skutkových zjištěních vyšel zejména z předávacího protokolu ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že při převzetí vozidla bylo poškození vozu zaznamenáno pouze zaškrtnutím položky„ provozní oděrky“. Z výslechu svědků, bývalých dispečerů, bylo zjištěno, co bylo míněno provozní oděrkou, tedy pouze nepatrná poškození. Zároveň uvedli, že poškození v rozsahu poškozené zadní části vozu za provozní oděrku označit nelze a poškození jako takové by bylo do protokolu zaznamenáno. Svědek [příjmení], který vůz žalobce přebíral, po shlédnutí fotografie s poškozením na zadní straně vozu uvedl, že by takové poškození do předávacího protokolu nejspíše explicitně zaznamenal. Svědek [příjmení] výslovně popsal mechanismus kolize, jak k takovému poškození zadní části mohlo dojít, tedy střetem s jiným autem při couvání. Zároveň tento svědek uvedl, že skutečnost, zda k tomuto poškození došlo ze zavinění řidiče žalované, lze zjistit pouze z porovnání fotodokumentace. Všichni svědci (bývalí dispečeři) jednoznačně uvedli, že pří převzetí i předání vozu bývá učiněna fotodokumentace. Fotodokumentaci, která by k obraně žalované zachytila vozidlo při převzetí jako již poškozené, však žalovaný přes poučení soudem nepředložil. Soud má tedy z předávacího protokolu a z výpovědi žalobce a svědkyně [celé jméno svědka] ve spojení s absencí jakéhokoliv jiného důkazu tento závěr vyvracející za prokázáno, že k poškození zadní části vozu došlo v době, kdy vozidlo bylo zaparkováno u žalované. Stejně tak nepředložila žalovaná soudu fotodokumentaci učiněnou při reklamaci, která by případně mohla prokázat další obranu žalované, a to, že k poškození vozidla mohlo dojít až později. K této poslední uvedené obraně žalované soud dodává, že k pozdějšímu poškození vozu by muselo dojít pouze v mezidobí od [datum] do [datum], neboť z rozpočtového návrhu – kalkulace opravy ze dne [datum] německého autoservisu [příjmení] je zřejmé, že nejpozději k tomuto datu již poškození existovat muselo. Rozsah poškození zadní části vozu vyplývá z přiložené fotodokumentace ve spojení se závěry znalce, kdy [anonymizováno] [celé jméno znalce] na str. 11 svého posudku potvrdil technickou přijatelnost existence poškození pravé zadní části vozidla v rozsahu dílů zadní nárazník a PZ bočnice včetně lakovacích prací.

20. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

21. Podle ust. § 2944 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

22. Podle ust. § 2952 obč. zák. se hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

23. Je nesporné, že předmětem závazku mezi žalobcem a žalovanou byla věc – vozidlo žalobce, kterou žalovaná převzala do své péče. Obsahem smluvního závazku bylo zajistit parkování tohoto vozidla. Na vztah mezi žalobcem a žalovanou se tedy vztahují ustanovení o odpovědnosti za škodu na převzaté věci. Žalovaná jako provozovatel nese povinnost k náhradě bez ohledu na porušení povinnosti a na zavinění.

24. S ohledem na skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že došlo k poškození vozidla ve vlastnictví žalobce v době, kdy bylo vozidlo žalovanou převzato do její péče, a to v rozsahu tvrzeném žalobcem, tedy jak v přední části, tak v zadní části vozu, soud uzavírá, že základ nároku je dán.

25. Výši škody představuje výše nákladů účelně vynaložených v místě a čase na uvedení vozidla do stavu před poškozením. Výši nákladů na opravu vozidla pak soud zjistil jednak z kalkulace opravy učiněné autoservisem [příjmení] [jméno], a to ve výši 1 957,17 Eur bez DPH, a dále zejména z provedeného znaleckého posudku z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, a to ve výši ve výši 2 031 Eur, když má soud zato, že závěry znalce jsou řádně odůvodněné a nepostrádají vnitřní logiku. Soud proto při stanovení výše škody ze závěru znaleckého posudku zcela vycházel s tím, že výši nákladů na opravu vozidla nechal znalce stanovit s přihlédnutím k odlišné cenové hladině opravy v [příjmení] spolkové republice, a to s ohledem na skutečnost, že žalobce je [anonymizováno] občan s trvalým pobytem v [země] a nelze předpokládat, že si žalobce bude zajišťovat opravu v [země], což po něm není možné ani spravedlivě požadovat. [ulice] cenová hladina opravy v [země] nemůže jít k tíži žalobce.

26. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobce důvodným a žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost původně uplatněného nároku na částku 1 957,17 Eur nastala dle poslední výzvy k úhradě ze dne [datum] (podané na poštu dne [datum]) nejpozději dne [datum] (viz § 575 obč. zák. a § 1958 obč. zák.), žalovaný je tedy od [datum] v prodlení s úhradou dlužné částky.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 709,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 499 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 680 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] - jednání přesahovalo 2 hodiny, vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) a z částky 1 570 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 270 Kč ve výši 7 616,70 Kč. Dále žalobci náleží náhrada jeho hotových výdajů spojená s jeho účastí na účastnickém výslechu dne [datum] v celkové výši 319,12 Eur, tj. 8 264 Kč (náhrada hotových výdajů spočívající v cestovném ve výši 78,80 Eur, náhrada hotových výdajů spočívající v úhradě ubytování ve výši 38 Eur a náhrada ušlého výdělku ve výši hrubé mzdy vč. sociálního pojištění za 2 dny absence ve výši 202,32 Eur. Dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů spojených s náklady za překlad kalkulace nákladů na opravu automobilu vyúčtovaných tlumočnicí [příjmení] [jméno] [příjmení] dle faktury [číslo] ze dne [datum] ve výši 1 060 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

28. Výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl soud rozhodl o povinnosti procesně neúspěšné žalované k náhradě nákladů řízení státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. spočívající v nákladech na svědečné, tlumočné a na pořízený znalecký posudek. Jelikož však o výši nákladů na znalecký posudek nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, soud o přesné výši celkové náhrady nákladů řízení státu rozhodne samostatným usnesením.

29. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.