12 C 126/2019
č. j. 12 C 126/2019-74
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že žalovaní jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci částku 8 372,72 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 24. srpna 2019. Soud uznal, že žalovaní byli řádně informováni o vyúčtování za roky 2017 a 2018 elektronickou cestou, a proto nárok na úrok z prodlení od 23. května 2019 byl zamítnut. Nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 23 000 Kč byl přiznán žalobci, protože byl úspěšný ve všech částech sporu. Rozsudek byl vydán na základě § 1180 až § 1181 občanského zákoníku, § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a § 142 občanského soudního řádu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované bytem adresa žalované a žalovaného pro zaplacení 8 372,72 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8 372,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 24.8.2019 do zaplacení.
II. Žaloba se co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 8 372,72 Kč od 23.5.2019 do 23.8.2019 zamítá.
III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 23 000 Kč.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Žalobce jako společenství vlastníků jednotek se žalobou doručenou soudu dne 29.11.2019 domáhal po žalovaných dlužného plnění spojeného s užíváním jeho bytové jednotky číslo v budově adresa v k.ú. část obce, územní celek. S vlastnictvím popsané jednotky (každý ze žalovaných je vlastníkem id ½ jednotky) žalovaným vznikla povinnost hradit řádně a včas příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním jednotky ve prospěch žalobce, uvedenou povinnost však žalovaní řádně neplnili, a za rok 2017 jim vznikl dluh z vyúčtovaných povinných plateb v celkové výši 11 006,72 Kč a za rok 2018 ve výši 52 868 Kč.
3. Předmětem řízení (po částečných zpětvzetí žaloby ze dne 24.5.2021 a 13.1.2022) je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od data 23.5.2019, tj. 30 dní od doručení vyúčtování za rok 2018 dne 23.4.2019.
4. Žalovaní nárok neuznali a žalobě se na počátku řízení bránili zejména tím, že neobdrželi žádné ze zmíněných vyúčtování a že v roce 2018 nebyl byt užívaný a měsíční zálohy ve výši 4 592 Kč byly z účtu žalovaného 1) pravidelně hrazeny.
5. Ve věci bylo na den 13.1.2022 nařízeno ústní jednání, které bylo konáno v nepřítomnosti žalovaných dle § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaní se bez řádné omluvy na jednání nedostavili. Žádost žalovaného 1) o odročení jednání doručená soudu dne 12.1.2022 byla soudem shledána jako nedůvodná, o čemž byl žalobce ze stany soudu přípisem z téhož dne informován.
6. Při ústním jednání soud provedl dokazování, jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech, a dospěl na tomto základě ohledně nároku žalobce k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
7. Mezi účastníky nebylo sporné, a z výpisu z rejstříku společenství vlastníků bylo zjištěno, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek vzniklým a existujícím podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce sdružuje vlastníky jednotek umístěných v domě na adrese adresa, obec a číslo, a to včetně žalovaných jakožto vlastníků jednotky v domě číslo. Vyúčtováním ze dne 4.4.2018 došlo ze strany žalobce k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro rok 2017, za toto období existoval nedoplatek žalovaných na platbách za služby ve výši 32 387 Kč (Vyúčtování zálohově hrazených služeb ze dne 4.4.2018). Vyúčtování s průvodním dopisem bylo žalovanému 1) doručeno e-mailem na adresu email dne 4.4.2018 (výpis z elektronické pošty ze dne 4.4.2018). Žalovaným bylo tímto dopisem současně sděleno, že zálohové platby byly přiřazeny na částečnou úhradu nejstaršího dluhu. Vyúčtováním ze dne 23.4.2019 došlo ze strany žalobce k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro rok 2018, za toto období existoval nedoplatek žalovaných na platbách za služby ve výši 45 952 Kč (Vyúčtování zálohově hrazených služeb ze dne 23.4.2019). Vyúčtování s průvodním dopisem bylo žalovanému 1) doručeno e-mailem na adresu email dne 23.4.2019 (výpis z elektronické pošty ze dne 4.4.2018). Ke způsobu doručení vyúčtování elektronickou cestou bylo z výslechu jméno příjmení, předsedy výboru žalobce, zjištěno, že shromáždění vlastníků mělo pro předmětné období schváleno rozesílání vyúčtování elektronickou cestou. Žalovaný 1) ze své emailové adresy se žalobcem komunikoval (e-mailová reakce na vyčíslení aktuálního dluhu ze strany žalobce ze dne 11.9.2017). Řádné doručení vyúčtování bylo soudem zjištěno i z potvrzení o kontrole doručení firmou právnická osoba. Žalovaní v období duben – prosinec 2018 hradili zálohy na služby ve výši 4 592 Kč (výpis bankovního účtu - přehledu plateb předloženého 1) žalovaným). Ke dni 21.11.2019 evidoval žalobce za žalovanými dluh v celkové výši 65 874,72 Kč (za rok 2017 v částce 11 006,72 Kč a za rok 2018 v částce 54 868 Kč (předžalobní upomínka ze dne 21.11.2019). Po podání žaloby žalobci na dluhu, který byl uplatněn žalobou, uhradili v únoru 2021 částku 10 000 Kč, v březnu 2021 částku 10 000 Kč, v dubnu 2021 částku 7 000 Kč, v červnu 2021 částku 10 000 Kč, v červenci 2021 částku 10 000 Kč a v listopadu 2021 částku 10 502 Kč O úhradě zbývající části dluhu ve výši 8 372,72 Kč nebylo ze strany soudu zjištěno ničeho s tím, že žalovaní úhradu této částky netvrdili, v posledním podání ve věci ze dne 24.6.2021 pouze uvedli, že existuje dohoda o splátkovém kalendáři s tím, že v dané věci mezi účastníky již není sporu.
8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:
9. Podle ust. § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
10. Podle ust. § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.
11. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Podle odst. 2 předmětného ustanovení si rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.
12. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Dle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaným byla řádně doručena vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky k bytu číslo ve vlastnictví žalovaných, a to za obě žalovaná období, tedy za rok 2017 i 2018. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaní zbývající dluh uhradili, a zejména vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. Žalobce dále požadoval úroky z prodlení, a to od data 23.5.2019, tj. 30 dní od doručení vyúčtování za rok 2018 dne 23.4.2019. Pokud jde o splatnost nároku, soud vychází z ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., tedy 4 měsíce ode dne doručení vyúčtování žalovaným. Nebyla-li pak povinnost splněna ve stanovené lhůtě, dostali se tím žalovaní do prodlení podle § 1968 o. z. a jsou v takovém případě povinni zaplatit žalobci podle ustanovení § 1970 o. z. též úrok z prodlení, jehož výše je určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu za rok 2018 bylo žalovaným doručeno dne 23.4.2019, splatnost nároku tak nastala 23.8.2019 a žalovaní byli od 24.8.2019 s platbou v prodlení.
15. S ohledem na právě uvedený závěr o splatnosti nároku soud žalobu ve výroku II. rozsudku co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 8 372,72 Kč od 23.5.2019 do 23.8.2019 zamítnul.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nárok na náhradu řízení přiznal žalobci, jenž byl v řízení (až na naprosto nepatrný rozsah týkající se příslušenství pohledávky) zcela úspěšný, kdy i procesní zavinění na částečném zastavení řízení v obou případech leží zcela na žalovaných, neboť k opakovanému částečnému zpětvzetí došlo z důvodu částečného uhrazení žalované částky po podání žaloby. Žalobce má tak nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 000 Kč, když tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 874,72 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 8 372 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátkou uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo této advokátce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.