Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

12 C 136/2020

č. j. 12 C 136/2020-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH01:2021:12.C.136.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 2 194 Kč jako neuhrazených poplatků za bankovní služby. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnosti zmluvních, vznikl mu dluh ve výši uvedené částky, který byl přesně dokázan. Na základě § 2665 a § 2396 občanského zákoníku byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté prostředky jako úvěr. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 194 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 194 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám údaje o zástupci titul. jméno příjmení.

1. V souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bude v odůvodnění tohoto rozsudku uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení, jelikož proti němu není odvolání přípustné pro bagatelní předmět řízení.

2. Žalobou ze dne 2. 7. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 2 194 Kč jako neuhrazených smluvených poplatků za poskytování bankovních a dalších služeb. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 25. 3. 2020 mezi ní a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa.

3. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.

4. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. právnická osoba IČO, se sídlem adresa (dále jen„ název“), uzavřela se žalovaným dne 30. 5. 2018 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen„ smlouva“) (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 30. 5. 2018). V této smlouvě se název zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytnuté bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný nehradil smluvené poplatky řádně a včas, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 2 194 Kč (výpis z účtu), název ke dni 20. 2. 2020 odstoupila od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího právě ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku (Odstoupení od smlouvy ze dne 20. 2. 2020). Žalovaný dluh neuhradil, název svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni právnická osoba zkratka, o čemž byl žalovaný rovněž vyrozuměn (Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2020). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradil (Předžalobní výzva k úhradě ze dne 25. 5. 2020).

6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb, na základě níž byl žalovanému zřízen účet, a to v souladu s § 2662 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému vznikl dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 2 194 Kč, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 2665 občanského zákoníku se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 2396 občanského zákoníku je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 194 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně (68 C 1280/2020, 25 C 270/2020, 12 C 147/2020), kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.