12 C 138/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 4 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 662 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Ustanovené zástupkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátce se sídlem [adresa], se za zastoupení žalovaného přiznává částka 3 993 Kč.

1. V souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bude v odůvodnění tohoto rozsudku uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení, jelikož proti němu není odvolání přípustné pro bagatelní předmět řízení.

2. Žalobou ze dne 23.6.2020 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 4 000 Kč jako neuhrazených smluvených poplatků za poskytování bankovních a dalších služeb. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 25.3.2020 mezi ní a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa].

3. Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 7 odst. 1 písm. a), b) Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle něhož k projednání žaloby o nároku ze smlouvy jsou příslušné soudy místa, kde byl nebo měl být závazek splněn, přičemž místem plnění se rozumí v případě poskytování služeb místo, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Jelikož byl žalovanému ze strany předchůdkyně žalobkyně poskytnut úvěr (služba), a to na území České republiky, je dle názoru soudu mezinárodní příslušnost dána.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. ledna 2021, č.j. 12 C 138/2020-22, byl žalovanému s ohledem na skutečnost, že jeho pobyt není znám, ustanoven opatrovník, a to advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa].

5. Žalovaný se prostřednictvím opatrovnice žalobě bránil zejména tím, že ze strany žalovaného není řádně prokazováno doručení oznámení o postoupení pohledávky, a dále tím, že nebyly řádně a platně sjednány závazky žalovaného hradit poplatky žalobou vyčíslené.

6. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovaným dne 11.10.2017 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen„ smlouva“) (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 11.10.2017)). V této smlouvě se banka zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytnuté bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný nehradil smluvené poplatky řádně a včas, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 4 000 Kč (výpis z účtu), banka ke dni 20. 2. 2020 odstoupila od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího právě ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku (Odstoupení od smlouvy ze dne 20.2.2020). Žalovaný dluh neuhradil, banka svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni [právnická osoba] a.s., o čemž byl žalovaný rovněž vyrozuměn (Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 24.4.2020). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradil (Předžalobní výzva k úhradě ze dne 25. 5. 2020).

7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb, na základě níž byl žalovanému zřízen účet, a to v souladu s § 2662 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle čl. II odst. 4 smlouvy byl žalovaný povinen udržovat na bankovním účtu kladný zůstatek, tuto povinnost žalovaný porušil, když nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, provede převod peněžních prostředků účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému vznikl dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 4 000 Kč, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 2665 občanského zákoníku se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 2396 občanského zákoníku je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně (68 C 1280/2020, 25 C 270/2020, 12 C 147/2020), kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. V souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. byla opatrovníkovi žalovaného přiznána odměna ve výši 3 993 Kč dle § 6 odst. 1 a § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), a to za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání ve věci samé, účast na jednání). Odměna byla vypočítána dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty 4 000 Kč snížená dle § 12a odst. 1 a.t. ve výši 800 Kč za každý úkon právní služby, opatrovníkovi dále náleží paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 300 Kč ve výši 693 Kč. Celková částka odměny ve výši 3 993 Kč bude opatrovnici vyplacena po právní moci rozsudku.