Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

12 C 139/2020

č. j. 12 C 139/2020-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH01:2021:12.C.139.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 3 497 Kč za neuhrazené poplatky za bankovní služby. Soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil povinnost udržovat kladný zůstatek na účtu, což vedlo k vzniku nepovoleného debetního zůstatku a následnému odstoupení od smlouvy. Na základě § 2665 a § 2396 občanského zákoníku byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté prostředky, což soud považoval za důvodné. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč a opatrovníkovi žalovaného odměnu 2 200 Kč za zastoupení.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 3 497 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 497 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta titul. jméno příjmení.

III. Soud přiznává opatrovnici žalovaného titul. jméno příjmení, advokátce se sídlem adresa, za jeho zastupování v řízení odměnu v částce 2 200 Kč.

1. V souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bude v odůvodnění tohoto rozsudku uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení, jelikož proti němu není odvolání přípustné pro bagatelní předmět řízení.

2. Žalobou ze dne 20. 5. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 3 497 Kč jako neuhrazených smluvených poplatků za poskytování bankovních a dalších služeb. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi ní a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa.

3. Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 7 odst. 1 písm. a), b) Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle něhož k projednání žaloby o nároku ze smlouvy jsou příslušné soudy místa, kde byl nebo měl být závazek splněn, přičemž místem plnění se rozumí v případě poskytování služeb místo, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Jelikož byl žalovanému ze strany předchůdkyně žalobkyně poskytnut úvěr (služba), a to na území České republiky, je dle názoru soudu mezinárodní příslušnost dána.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. ledna 2021, č.j. 12 C 139/2020-24, byl žalovanému s ohledem na skutečnost, že jeho pobyt není znám, ustanoven opatrovník, a to advokátka titul. jméno příjmení, sídlem adresa.

5. Opatrovníkovi byla dne 15. 2. 2021 doručena žaloba společně s výzvu k vyjádření dle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), a k vyjádření, zda žalovaný souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř.

6. Podáním ze dne 24. 2. 2021 žalovaný prostřednictvím opatrovníka soudu sdělil, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným se nevyjádřil, pouze uvedl, že nesouhlasí s výší nákladů řízení vyčíslenou žalobkyní, ty mají být přiznány jako v řízení zahájeném žalobou formulářové typu.

7. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně vyslovila souhlas v návrhu ve věci dne 20. 5. 2020), postupoval soud podle § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání.

8. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. Společnost anonymizováno právnická osoba IČO, se sídlem adresa (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovaným dne 19. 4. 2018 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen„ smlouva“) (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 19. 4. 2018)). V této smlouvě se banka zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytnuté bankovní služby poplatky dle platného Ceníku název a název pro název název. Žalovaný nehradil smluvené poplatky řádně a včas, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 3 497 Kč (výpis z účtu), banka ke dni 23. 1. 2020 odstoupila od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího právě ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku (Odstoupení od smlouvy ze dne 23. 1. 2020). Žalovaný dluh neuhradil, banka svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni právnická osoba zkratka, o čemž byl žalovaný rovněž vyrozuměn (Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 11. 3. 2020). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradil (Předžalobní výzva k úhradě ze dne 7. 4. 2020).

9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb, na základě níž byl žalovanému zřízen účet, a to v souladu s § 2662 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle čl. II odst. 4 smlouvy byl žalovaný povinen udržovat na bankovním účtu kladný zůstatek, tuto povinnost žalovaný porušil, když nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, provede převod peněžních prostředků účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému vznikl dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 3 497 Kč, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 2665 občanského zákoníku se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 2396 občanského zákoníku je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 497 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně projednávaných zdejším soudem (srovnej např. 68 C 1280/2020, 25 C 270/2020, 12 C 147/2020), kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. V souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. byla opatrovníkovi žalovaného přiznána odměna ve výši 2 200 Kč dle § 6 odst. 1 a § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), a to za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a podání ve věci samé). Odměna byla vypočítána dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty 3 497 Kč snížená dle § 12a odst. 1 a.t. na 800 Kč za každý úkon právní služby. Opatrovníkovi dále náleží paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 1, 3 a.t. Celková částka odměny ve výši 2 200 Kč bude opatrovníkovi vyplacena po právní moci rozsudku. Proti výrokům I. a II. rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Proti výroku III. o odměně opatrovníka je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.