12 C 16/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení částky 122 350 Kč

I. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 122 350 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 25 078 Kč.

1. Předmětem řízení je vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 122 350 Kč představující nárok na náhradu škody žalovaného vzniklé oddálením dražby, které způsobil žalobce. Vzájemný návrh byl podán dne 18. 6. 2019 v řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] a z předmětného řízení vyloučen k samostatnému řízení vedenému pod sp. zn. [spisová značka] usnesením ze dne 18. 6. 2019, č. j. [číslo jednací].

2. Podáním ze dne 18. 6. 2019 se žalovaný, který v řízení pod sp. zn. [spisová značka] vystupoval jako žalovaný 1), po žalobci domáhá náhrady škody ve výši 122 350 Kč, která mu byla způsobena dle § 46b odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách (dále jen„ ZVD“), oddálením konání veřejné dražby, resp. zrušením veřejné dražby, v jejímž rámci mělo dojít k prodeji zástavy spočívající v [anonymizována dvě slova] kmenových nekotovaných akcií na jméno, o jmenovité hodnotě [částka] za jednu akcii s pořadovými čísly [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], vydaných jako hromadné listiny [číslo] emitovaných [právnická osoba], a.s., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ zástava“), přičemž tato veřejná dražba se měla konat dne 25. 10. 2017 dle dražební vyhlášky č. [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2017 (dále jen„ veřejná dražba“). Žalobce zrušení veřejné dražby způsobil podáním žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy ve veřejné dražbě k Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 17. 10. 2019 (řízení vedené pod sp zn. [spisová značka]) .. Škoda vyčíslená žalovaným se skládá z odměny znalci ve výši 80 000 Kč za zpracování posudku, kterým byla určena cena prodávané zástavy, a z odměny ve výši 42 350 Kč uhrazené dražebníkovi za organizaci veřejné dražby, která musela být zrušena. Veřejná dražba naplánovaná na den 25.10.2017 nemohla být konána. Žalovaný uvedl, že po pravomocném skočení řízení o žalobě na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě bude muset realizovat veřejnou dražbu novou a opětovně vynaložit náklady na znalecký posudek a odměnu dražebníkovi.

3. V řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizována tři slova] / [číslo] se žalobce domáhal určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě dne 25. 10. 2017. Žaloba žalobce byla rozsudkem ze dne 18. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], v právní moci dne 2. 6. 2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], zamítnuta jako nedůvodná.

4. Žalobce nárok žalovaného na náhradu škody dle § 46b odst. 5 ZVD neuznal ani zčásti a bránil se tím, že ačkoli byla žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy pravomocným rozhodnutím shledána jak soudem prvního stupně, tak soudem odvolacím jako nedůvodná, neznamená to, že by byla bezdůvodná, když žalobce pouze chránil svá práva, přičemž jeho případný neúspěch při takové ochraně nečiní žalobu bezdůvodnou ve smyslu § 46b odst. 5 ZVD. Žalobce se dále bránil tíml, že ačkoli byla žaloba způsobilá oddálit prodej zástavy, nebyla bez důvodu, jelikož žaloba bezdůvodná buď neobsahuje důvody, pro které je podávána, nebo obsahuje takové důvody, které jsou zjevně obstrukční až šikanózní, nesmyslné, neopodstatněné, zatímco žaloba nedůvodná je opatřena příslušnou právní argumentací, s níž se soud neztotožní a věc posoudí jinak. Dále na svou obranu žalobce uvedl, že teleologickým výkladem smyslu ustanovení § 46b odst. 5 ZVD je především odradit žalobce od účelového jednání, kterým by podával žalobu„ bez důvodu“ pouze s cílem poškodit žalovaného, nikoli odradit někoho, kdo se žalobou v dobré víře domáhá ochrany svých subjektivních práv, protože jinak by to znamenalo, že by došlo k odepření spravedlnosti a k rozporu s principem práva na spravedlivý proces, když by opačným výkladem mohla odradit od podání žaloby pouze obava, že by soud právní názor v žalobě shledal jako nesprávný.

5. Při nařízeném jednání soud provedl dále popsané dokazování, jednotlivé důkazy pak hodnotil podle ustanovení § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech, a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že v řízení vystupoval žalobce a žalovaný ve shodném postavení jako v tomto řízení, přičemž na straně žalované byla dále žalovaný 2) [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa], který se tohoto řízení neúčastní (dále jen„ [anonymizováno]“). Žalobce se domáhal určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě, a to zástavy [anonymizováno] kmenových nekótovaných akcií na jméno blíže specifikovaných v odstavci 2 odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobce dne 19. 9. 2013 jako akcionář a zástavce uzavřel společně s dalšími osobami jako akcionáři a zástavci se žalovaným jako zástavním věřitelem smlouvu o zastavení cenných papírů, a to za účelem zajištění budoucích peněžitých pohledávek vzniklých ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným jako věřitelem a [právnická osoba] věže [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako dlužníkem. Žalobce argumentoval tím, že zástavní právo zřízené k akciím zaniklo dne 31. 8. 2017, neboť žalobci nebyl k tomuto dni oznámen ani prokázán vznik jakékoliv zajišťované pohledávky dle zástavní smlouvy. Dále žalobce argumentoval tím, že se dozvěděl, že se dne 25. 10. 2017 měla konat veřejná nedobrovolná dražba zástavy na návrh žalovaného, v oznámení o dražbě však nebyl uveden důvod navržení dražby. Žalobce namítal nezákonnost veřejné nedobrovolné dražby pro nesplnění podmínek § 36 odst. 1 ZVD. Soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když neuznal ani jednu námitku žalobce za relevantní a dospěl k závěru, že zde nejsou podmínky pro rozhodnutí o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě, ke stejnému závěru dospěl i soud odvolací, který svým rozsudkem ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Soud rovněž ze spisu zjistil, že žalovaný v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] před soudem I. stupně uplatnil dne 17. 1. 2019 nárok na náhradu škody dle § 46b odst. 5 ZVD.

7. Z faktury [číslo] ze dne 30. 11. 2017 splatné dne 21. 12. 2017 bylo soudem zjištěno, že žalovanému byly dražebníkem [právnická osoba] vyúčtovány náklady veřejné dražby, která se měla konat dne 25. 10. 2017 dle dražební vyhlášky č. [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2017, ve výši 42 350 Kč, přičemž z výpisu z banky o provedení platby ze dne 12. 1. 2018 bylo zjištěno, že vyúčtovanou částku žalovaný uhradil.

8. Z faktury [číslo] ze dne 26. 9. 2017 splatné dne 6. 10. 2017 bylo soudem zjištěno, že žalovanému byla znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], vyúčtována částka 80 000 Kč za vypracování znaleckého posudku [číslo] zpracovaného za účelem stanovení výchozí ceny akcie [právnická osoba], a.s. při veřejné dražbě, která se měla konat dne 25. 10. 2017 dle dražební vyhlášky č. [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2017, přičemž z výpisu z banky o provedení platby ze dne 10. 10. 2017 bylo zjištěno, že vyúčtovanou částku žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] uhradil.

9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne 25. 10. 2017 se měla konat nedobrovolná veřejná dražba zástavy představující [anonymizováno] ks kmenových nekotovaných akcií na jméno emitovaných [právnická osoba], a.s. Podáním žaloby ke zdejšímu soudu žalobcem dne 17. 10. 2017 došlo k zahájení řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy v této dražbě, které bylo pravomocně skončeno rozsudkem ze dne 18. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], v právní moci dne 2. 6. 2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], tak, že byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Veřejná dražba, která se měla konat dne 25. 10. 2017, musela být z důvodu podání předmětné žaloby zrušena. Bylo prokázáno, že žalovaný vynaložil za zrušenou veřejnou dražbu peněžní prostředky na náklady dražby dražebníkovi [anonymizováno] ve výši 42 350 Kč a na vypracování znaleckého posudku stanovujícího výchozí cenu prodávaných cenných papírů znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 80 000 Kč, obě částky žalovaný uhradil. Žalovanému tedy vznikla zrušením veřejné dražby škoda v celkové výši 122 350 Kč.

10. Dle § 46b odst. 1 ZVD pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Dle odst. 2 předmětného ustanovení je-li podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

11. Dle § 46b odst. 5 ZVD ten, kdo podal bezdůvodně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jestliže zástavní věřitel uplatnil právo na náhradu této škody v průběhu řízení o žalobě před soudem prvního stupně.

12. Dle § 13 odst. 1 ZVD dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců.

13. Dle § 33 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen„ ZPKT“) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů je pro zjištění ceny předmětu dražby nutné zpracovat znalecký posudek podle zákona upravujícího výkon znalecké činnosti.

14. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení bylo prokázáno, že podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě (12 C 170/2017) vedlo v souladu s § 46b odst. 1 ZVD ke zrušení předmětné veřejné dražby, která se poté mohla uskutečnit až po pravomocném skončení řízení, tedy až po datu 2. 6. 2020, přičemž předmětné řízení skončilo zamítnutím žaloby pro nedůvodnost, má soud za to, že žalované vznikla škoda ve smyslu § 46b odst. 5 ZVD. Žalobce je tedy jako ten, kdo podal bezdůvodnou žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě, povinen nahradit žalovanému vzniklou škodu, která vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu I. stupně ve věci. Žalovaný splnil podmínku uplatnění práva na náhradu škody v průběhu řízení o žalobě na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě před soudem prvního stupně, a to dne 17. 1. 2019.

15. Soud se zabýval námitkou žalobce, že nedůvodná žaloba neznamená bezdůvodná a že žalobce podáním žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě chránil svá práva, přičemž jeho případný neúspěch při takové ochraně nečiní žalobu bezdůvodnou. Soud se pomocí analogie iuris s jinými právními instituty pokusil vymezit pojem bezdůvodná žaloba ve smyslu § 46b odst. 5 ZVD. Prvním obdobným institutem je zjevně bezdůvodná žaloba, resp. zjevně bezdůvodné uplatňování práva, definované Nejvyšším soudem jako případ, kdy je již ze samotného obsahu žaloby zjevné, že žaloba nemůže být úspěšná (srov. 32 Odo 1337/2004). Dalšími obdobnými instituty jsou dle § 138 o. s. ř. svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, a dle § 128a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, zjevně nedůvodný insolvenční návrh. Ve všech těchto případech je však zdůrazněna vyšší intenzita bezdůvodnosti, zjevné bezúspěšnosti. Soud tedy v žádném ze jmenovaných případů nenašel oporu ve výkladu, že bezdůvodná žaloba je pouze taková žaloba, která je podána bez jakéhokoli důvodu nebo důvodu zjevně obstrukčního až šikanózního, nesmyslného či neopodstatněného (takovou žalobu je zpravidla třeba v souladu s § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout, pokud není následně doplněna). Vzhledem k uvedenému a dále vzhledem k jazykovému výkladu § 46b odst. 5 ZVD, v němž je stanoveno, že se hradí škoda vzniklá od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci (rozhodnutí ve věci není rozhodnutí o odmítnutí žaloby), soud dospěl k závěru, že bezdůvodnou žalobou ve smyslu § 46b odst. 5 ZVD se rozumí i žaloba nedůvodná, o níž bylo rozhodnuto soudem I. stupně ve věci.

16. Nadto se soud domnívá, že smyslem citovaného ustanovení je, nikoli jen, jak tvrdí žalobce, odradit účastníka od účelového podávání žaloby„ bez důvodu“ pouze s cílem poškodit protistranu, ale rovněž chránit oprávněné zájmy toho, komu podáním žaloby vznikla škoda spojená s oddálením/zrušením plánované veřejné dražby, a to nejen v případech žalob zjevně bezdůvodných, ale i v případech žalob podaných z důvodů, které následně soud shledá jako nesprávné. Žalobce při podávání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě musí podstoupit riziko neúspěchu ve věci a povinnosti škodu způsobenou jeho, ač v dobré víře v její úspěch, podanou žalobou.

17. Soud přiznal žalovanému uplatňovanou výši náhrady škody 122 350 Kč, když bylo prokázáno, že ta byla správně vyčíslena jako uhrazené náklady na konání veřejné dražby dražebníkovi [anonymizováno] a.s. ve výši 42 350 Kč a jako uhrazené náklady na vypracování znaleckého posudku odhadu ceny předmětu dražby ve výši 80 000 Kč, přičemž odhad ceny při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů je povinně dle § 33 odst. 5 ZKPT nutný znaleckým posudkem, který nesmí být starší 6 měsíců dle § 13 odst. 2 ZVD (znalecký posudek již nelze využít pro účely nové dražby). Soud doplňuje, že na veřejnou dražbu cenných papírů se vztahuje ZVD v rozsahu, v němž neodporuje ZKPT jako zákonu speciálnímu, podmínka maximálního stáří znaleckého posudku musí být tedy naplněna, ač není zakotvena v ZKPT, jelikož je v zákoně obecném a speciální norma jí nijak neodporuje.

18. Soud vzhledem k výše uvedenému shledal podanou žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl výrokem I. rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 078 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 118 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 122 350 Kč sestávající z částky 6 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

20. Pokud jde o lhůty k plnění, uložil soud zaplacení jednotlivých částek ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.