12 C 163/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Ondřejem Šmatem, Ph.D., ve věci žalobců: 1) Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně 2) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalované: Orgán veřejné moci , IČO IČO sídlem Adresa žalované o náhradu újmy za nesprávný úřední postup a nezákonná rozhodnutí

I. Žaloba, kterou se žalobkyně 1) po žalované domáhala zaplacení částky , částka, , se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce 2) po žalované domáhal zaplacení částky, Anonymizováno, , částka, , se zamítáIII. Žalobkyně 1) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce 2) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, žalobci uplatnili nároky na náhradu újmy ze nesprávný úřední postup a nezákonná rozhodnutí ve výši uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku. K výzvě soudu žalobci doplnili dne , datum, žalobu a blíže specifikovali své nároky. Jedná se o samostatné nároky z řízení o udělení víza, které stát vedl se žalobcem 2). Žalobkyně 1) je manželkou žalobce 2).

2. Žalobkyně 1) uvedla, že se domáhá nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou vízového řízení žalobce 2) (3 roky, 1 měsíc a 28 dnů), a to ve výši , částka, . Dále se domáhá nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími spočívajícími v tíživé životní situaci, z důvodu rozhodnutí, která byla později shledána nezákonnými. V jejich důsledku měla žalobkyně 1) zhoršený psychický stav a byla nucena vyhledat i odbornou pomoc. Dále nemohla jít na operaci karpálního tunelu, protože by se o ní neměl kdo starat. Újmu spatřuje i ve ztrátě času, který věnovala vízovému řízení a zastupování žalobce 2) při jednání s úřady. Tuto část nároku vyčíslila ve výši , částka, . Celkové nároky žalobkyně 1) jsou ve výši , částka, .

3. Nároky uplatněné žalobcem 2) se skládají rovněž z nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku vízového řízení (3 roky, 1 měsíc a 28 dnů), a to ve výši , částka, . Dále v újmě způsobené nezákonnými rozhodnutími ve výši , částka, . Žalobce 2) nad rámec nemajetkové újmy nárokuje rovněž majetkovou újmu , částka, , jakožto různé náklady spojené se správním řízením, i v cestování žalobkyně 1) za žalobcem 2) za účelem trávení společného času. Dále nárokoval ušlou mzdu ve výši , částka, , kterou by jinak mohl vydělat prací v České republice a náklady na překlady listin do cizího jazyka ve výši , částka, . Celkové nároky žalobce 2) jsou ve výši , částka4. Podáním ze dne , datum, žalobci doplnili žalobu. Žalobci se především ohradili proti tvrzením uplatněným stranou žalovanou u přípravného jednání. Doplnili, že nárok nemůže být promlčen, neboť byl u žalované uplatněn včas. Přestože žalobkyně 1) nebyla přímou účastnicí řízení, celý proces se jí osobně dotýkal a způsoboval jí psychickou újmu. Řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, nebyl důvod proto, aby řízení trvalo 1176 dnů, s důrazem na jednotu celého řízení. Samotné správní rozhodování bylo zatíženo vadou, nikoli pouze procesního charakteru. Žalobci zdůraznili, že vždy spolupracovali a dodali nadměrné množství důkazů. Bylo porušeno právo na rodinný a soukromý život žalobců, dále porušena práva vyplývající z předpisů Evropské unie. Právní nárok na udělení víza sice neexistuje, za splnění podmínek je však správní orgán povinen umožnit vstup na území vízového státu. Cestovné a náklady vynaložené nad rámec povinností za účelem získání krátkodobého víza jsou škodou ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu.Žalobkyně 1) k psychické újmě především odkazuje na následný pokles jejích příjmů. Kvůli tomu, kvůli plánování společného života a pokrytí životních nákladů, načerpala 3 úvěry, které doposud splácí. Operaci karpálního tunelu odkládala z důvodu, že nemohla po svém tehdy 16 letém synovi požadovat, aby jí pomáhal, např. s intimní hygienou.Žalobce 2) doplnil, že co se týká překladů do anglického jazyka, ty vyhotovil v době pandemie Covidu-19 na základě doporučení ambasády v , adresa, . Jedná se o výdaj nad rámec požadované agendy a součinnosti. Co se týká překladů do maďarského jazyka, ty byly nezbytné vyhotovit v rámci žádosti v Rumunsku o přesun pobytu do ČR. Nemajetkovou újmu , částka, požaduje za utrpěný stres spojený s vízovým řízením a nezákonnými rozhodnutími. Za nepřiměřenou délku řízení vyčíslil stejnou nemajetkovou újmu jako žalobkyně 1).

5. Žalovaná nepovažuje žalobu za důvodnou. Žalobě vytkla srozumitelnost a určitost nároků. Ohledně délky řízení odkázala na konkrétní okolnosti případu, především období pandemie koronaviru Covid-19, který zásadně zkomplikoval činnost zastupitelských úřadů, včetně vydávání víz. Dále namítla, že rozhodnutí o neudělení víza nebyla nezákonná v materiálním slova smyslu, neboť okolnosti uzavření sňatku mezi žalobci bylo potřeba důkladně prověřit a správní orgány byly pouze zavázány důkladnějším prověřením skutkových okolností. K nároku na nemajetkovou újmu žalovaná namítla promlčení. Žalobci ohraničují období do , datum, – udělení víza v Bukurešti. To však dle žalované není správný přístup – 6 měsíční lhůta uplynula již v únoru 2023, nárok žalobci uplatnili u žalované až , datum, . K nárokům žalobkyně 1) žalovaná uvedla, že manželka nebyla účastníkem správního řízení, proto jí nemohly vzniknout nároky z titulu zákona o odpovědnosti za škodu. Nároky žalobců dále dle žalované nejsou v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, nejsou prokázány, a rovněž nejsou prokázány negativní následky na straně žalobkyně.

6. Na základě provedeného dokazování a účastníky označených nesporných tvrzení soud zjistil následující skutečnosti.

7. Z připojeného spisu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující. Žalobce 2) (zastoupený žalobkyní 1)) podal dne , datum, správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu o neudělení krátkodobého víza ze dne , datum, . Rozsudkem Krajského soudu , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , v právní moci dne , datum, bylo rozhodnutí správního orgánu jako nezákonné zrušeno. Soud v rozsudku uvedl, skutkové okolnosti ohledně uzavření sňatku žalobců, mohou vést k neudělení krátkodobého víza z důvodu účelovosti sňatku, nicméně účelovost nebyla dostatečným způsobem prokázána a je namístě další zkoumání.

8. Z připojeného spisu sp. zn. sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující. Žalobce 2) (zastoupený žalobkyní 1)) podal dne , datum, správní žalobu proti opakovanému rozhodnutí správního orgánu o neudělení krátkodobého víza ze dne , datum, . Tuto žalobu dále rozvedl doplněním ze dne , datum, . Rozsudkem Krajského soudu , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , s právní mocí dne , datum, (datum doručení žalobkyni 1), jakožto zmocněnkyni žalobce 2)), bylo i toto rozhodnutí jako nezákonné zrušeno. Nosným důvodem i tentokrát bylo nedostatečné prokázání účelovosti sňatku, a to i přes doplněná zjištění. Usnesením č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, , v právní moci , datum, , byla kasační stížnost , právnická osoba, (žalované) ze dne , datum, , odmítnuta. Žalobce 2) se k podané kasační stížnosti vyjádřil podáním ze dne , datum, .

9. Z připojeného spisu žalovaného, sp. zn. , spisová značka, , včetně listin založených žalobci, soud zjistil následující. Žádost žalobce 2) o udělení víza ze dne , datum, byla zamítnuta. Žádosti o nové posouzení, resp. o nové vypořádání nebylo vyhověno č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, . Z protokolu o podání vysvětlení u Policie ČR dle zákona o pobytu cizinců, ze dne , datum, je patrné následující. Osobou podávající vysvětlení byl , jméno FO, , bývalý partner žalobkyně 1). Slyšená osoba mimo jiné potvrdila seznámení žalobců v roce 2017 na Srí Lance v průběhu společné dovolené, kdy zároveň ukončili partnerský vztah. K ukončení vztahu došlo z důvodu, že pan , jméno FO, viděl sympatie žalobců a i s ohledem na svůj věk dospěl k závěru, že lepší bude, když se partneři stanou ze žalobců. , jméno FO, pracuje ve společnosti , právnická osoba, v Brně a tuto práci pomáhal zajistit i žalobci 2). Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobkyně 1), ze dne , datum, , je patrné následující. S panem , jméno FO, ukončila partnerský poměr po vzájemné dohodě z důvodu věkového rozdílu, kdy ten jí nabídl seznámení s někým mladším. První kontakt se žalobcem 2) probíhal přes internet, osobně v červenci až srpnu 2017. Dovolenou na Srí Lance trávili společně ve čtyřech, žalobci, bývalý partner a společný syn žalobkyně 1) a jejího bývalého partnera. Svatba proběhla dne , datum, . Žádné vzájemné závazky finančního ani jiného charakteru žalobci neměli, žalobkyně 1) za svatbu ničeho neobdržela, občasně finančně podporovala žalobce 2) v jeho domovině. Správní orgán obstaral příslušné doklady o uzavření manželství mezi žalobci v cizině, ověřený Ministerstvem zahraničních věcí Srí Lanky.Z pokynu , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , soud vzal své, že tímto pokynem bylo rozhodnuto s účinností od , datum, o okamžitém zastavení příjmu žádostí o víza a pobyty na zastupitelských úřadech České republiky, včetně vízových center, a to z důvodu vyhlášeného nouzového stavu spojeného s pandemií koronaviru Covid-19. Z Instrukce , Orgán veřejné moci, věcí ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , je patrné, že vízová činnost byla s účinností od , datum, částečně obnovena, nadále však zůstala pozastavena mj. v Indii, na zastupitelském úřadě v Dillí ještě dalších 6 měsíců. Z ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne , datum, (ve spojení s obsahem spisu sp. zn. , spisová značka, ) je patrné, že veškerá vízová řízení byla s účinností od , datum, z důvodu nebezpečí dalších mutací koronaviru Covid-19 přerušena. Z veřejně dostupných zdrojů soud zjistil, že od 23. srpna 2021 Ministerstvo zdravotnictví ČR vyřadilo Indii ze seznamu zemí s extrémním rizikem nákazy onemocnění Covid-19 a došlo k obnově vízové činnosti.Ze zamítnutí žádosti o udělení víza ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, je patrné, že žalobci 2) tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost o udělení krátkodobého víza za účelem návštěvy manželky, žalobkyně 1). Ze zamítnutí žádosti o udělení víza ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, je patrné, že ani opakovaná žádost žalobce 2), o udělení krátkodobého víza, kterou podal dne , datum, , nedopadla kladně. Důvodem bylo obcházení zákona o pobytu cizinců, správní orgán považoval sňatek žalobců za účelový. Správní orgán zjistil, že uzavření manželství žalobců předcházelo seznámení přes společného přítele, bývalého partnera žalobkyně 1), se kterým má nezletilého syna. K prvnímu fyzickému setkání došlo v roce 2017 na Srí Lance, kdy žalobkyně 1), její partner, jejich společný nezletilý syn i žalobce 2) bydleli na hotelu. Tento kontakt probíhal po cca 3 týdny. V červenci 2019 došlo k druhému setkání a svatbě mezi žalobci, jednalo se o svatbu čistě formální. Mezi žalobci existovala jazyková bariéra (neboť žalobce 2) měl rovněž slabou angličtinu), o které žalobci uváděli, že jí odstraňují pomocí internetového překladače. Správní orgán rovněž poukázal na absenci jakýchkoli společných závazků, podstatný věkový rozdíl mezi žalobci a rozdílnost kulturního, ekonomického i sociálního zázemí. V rozhodnutí je dále uvedeno, že žalobce 2) přiznal neúspěch žádosti o pracovní vízum cca 4-5 měsíců zpět, kdy chtěl pracovat v České republice. Z rozhodnutí , Orgán veřejné moci, , č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, je patrné, že žádosti žalobce 2) o nové posouzení důvodů k neudělení krátkodobého víza (dle žádosti vedené pod sp. zn. , číslo jednací, ) rodinnému příslušníku občana Evropské unie nebylo vyhověno.Ze zamítnutí žádosti o udělení víza ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, je patrné, že zastupitelský úřad ani po dalším doplnění dokazování žádosti žalobce 2) nevyhověl. Správní orgán setrval na svých závěrech z předchozího rozhodnutí. Správní orgán z doplněného dokazování dále uvedl, že nedůvěryhodným se jeví okolnosti dovolené na Srí Lance v roce 2017, kde byla žalobkyně 1) ještě se svým bývalým partnerem a k rozchodu mělo dojít až během dovolené. Rozpory mezi žalobci dále správní orgán doplnil o neshodu ohledně příjmení. Z rozhodnutí o novém posouzení žádosti žalobce 2) ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, je patrné, že správní orgán setrval na svém předchozím stanovisku ohledně účelovosti sňatku, s tím, že hodnotil skutková zjištění v prospěch i neprospěch žadatele (žalobce 2)). Z návrhu na dožádání k vyznačení víza ze dne , datum, a doložení aktuálních důkazů k prokázání rodinné vazby soud především zjistil, že žalobce 2) uvedl, že od července 2022 pobýval v Rumunsku (za účelem zaměstnání) a žalobkyně 1) darovala žalobci polovinu svého bytu v Brně.Z e-mailové korespondence z října 2022 mezi zastupitelským úřadem v Novém Dillí a tehdejším právním zástupcem žalobce 2) je patrná rovněž výzva k paralelnímu rozhovoru. Z reakce žalobce 2) na předvolání k pohovoru a doplnění podání ze dne , datum, je patrné, že se tento ohradil především proti tomu, že by měl být pohovor veden v Novém Dillí a nabídl dostavení se na konzulát v Bukurešti. Žalobce 2) měl též výhrady k samotnému opětovnému předvolání k pohovoru na , datum, , upozornil na nadbytečnost tohoto pohovoru.Z žádosti o osobní jednání ve věci prošetření postupu vízového odboru a velvyslanectví ČR v Novém Dillí ze dne , datum, (zjevně z , datum, – pozn. soudu) je patrné, že žalobce 2) považuje další úkony v řízení o udělení víza za neúčelné a nadbytečné. Opětovné předvolání k paralelnímu pohovoru do Nového Dillí, a to na den naplánované operace karpálního tunelu žalobkyně 1) považuje až za šikanózní reakci na žádost o osobní prověření ze dne , datum, . Z dopisu, reakce na podnět k prošetření a osobnímu jednání ze dne , datum, je patrné, že žalovaná odmítla návrhy a argumentaci žalobce 2).

10. Z dopisu „aktuální doložení podkladů k žádosti a reakce na předvolání k pohovoru“ ze dne , datum, je patrné, že zastupitelský úřad v Novém Dillí nevzal do té doby v potaz místo pobytu žalobce 2) v Rumunsku a nadále jej předvolával k pohovoru do Nového Dillí. Dále uvedl, že získal povolení k pobytu v Rumunsku a namítl, že správní orgán je s vydáním rozhodnutí v prodlení. Z návrhu na nařízení opatření proti nečinnosti ze dne , datum, je patrné, že se žalobce 2) domáhal přijetí opatření proti nečinnosti vůči zastupitelskému úřadu v Novém Dillí a poukázal na trvající nečinnost od , datum, . Z usnesení ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, soud vzal za prokázané postoupení věci vízové žádosti žalobce 2) z hlediska vhodnosti na Velvyslanectví ČR v Bukurešti.

11. Dále ze spisového materiálu po postoupení věci na Zastupitelský úřad Bukurešť je, nad rámec výše uvedeného, patrné, že žalobci bylo krátkodobé vízum uděleno a převzal si jej dne , datum, .

12. Z žádosti žalobkyně 1) o opakované prošetření postupu žalované ze dne , datum, a ze dne , datum, , adresovaná , tituly před jménem, , jméno FO, , ombudsmanovi, je patrné, že žalobkyně 1) se obracela i na tuto instituci. Z vyrozumění o výsledku šetření veřejného ochránce práv ze dne , datum, je patrné, že velvyslanectví dle ombudsmana nepochybilo, když s časovou prodlevou zasílalo stěžovatelce rozhodnutí ministerstva v listinné podobě.

13. Z listin k uplatněné náhradě újmy z titulu odpovědnosti státu za škodu, je patrné následující. Žalobci uplatnili nárok u žalované dne , datum, , tento nárok doplnili dne , datum, a , datum, . Žalobkyně 1) nárokovala částku , částka, z titulu nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími a nepřiměřeně dlouhým řízením. Žalobce 2) nárokoval majetkovou škodu ve výši , částka, spočívající v důvodném vynaložení finančních prostředků a ušlé mzdě dále nemajetkovou újmu ve výši , částka, ze nepřiměřenou délku řízení, a , částka, za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnými rozhodnutími. Žalovaná podáním ze dne , datum, (výstup ze spisové služby žalované týkající se uplatnění náhrady újmy žalobců) nároky žalobců odmítla.

14. Z příloh žalobců označených jako „majetková škoda 2019“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) 2x jízdné , právnická osoba, v ceně , částka, , 2x jízdné , právnická osoba, v ceně , částka, a dále jízdné , právnická osoba, v ceně , částka, . b) účtenky/kupony , právnická osoba, , s poznámkou 4 200 rupií a 3600 rupií s odkazem na GSM a SIM kartu. C) Letenky z , webová stránka, v ceně , částka, , letenky ze Srí Lanky do Indie v ceně 98 000 rupií. D) Účtenky ze Srí Lanky v celkové ceně 7 025 rupií, v ceně 2 604,50 rupií, v částce 4 868 rupií a v částce 4 868 rupií. E) sjetina z bankovnictví , právnická osoba, . týkající se jízdného , právnická osoba, v ceně , částka, a dále účtenka za poštovné , částka, .

15. Z příloh žalobců označených jako „majetková škoda 2020“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) Úhrady za legalizaci a vidimaci v celkové ceně , částka, , spolu s poštovným , částka, , v ceně , částka, a v ceně , částka, . B) Jízdné , právnická osoba, ve výši , částka, a , částka, . C) Vystavení potvrzení o úhradě na , částka, , vidimace a potvrzení v ceně , částka, a další potvrzení o úhradě částky , částka, . D) Sri Lanka Police Report v ceně 1530 rupií, poplatek za vízum 850 rupií. E) Potvrzení o zakoupení dvou letenek v ceně 1 500 rupií, cestovní pojištění v ceně , částka, u , Název pojišťovny, (dále jen , Název pojišťovny, ).

16. Z příloh žalobců označených jako „majetková škoda 2021“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) poštovné v ceně , částka, od Embassy of the Czech Republic Nové Dillí, poštovné v ceně , částka, . B) Dále cestovní pojištění u , právnická osoba, . ve výši , částka, , pozvání v ceně , částka, , úhradu částky , částka, Immigration Colombo tzn. týkající se víza do Srí Lanky, Covid pojištění Srí Lanka v ceně , částka, (v originále 12 dolarů). C) úhrada základního zdravotního pojištění cizinců u , Název pojišťovny, , částka, , úhrada poplatku za vízum VFS Colombo , částka, . D) Úhrada poplatků za telefon, internet, resp. za , webová stránka, v celkové ceně , částka, , a to v rámci vícero úhrad.

17. Z příloh žalobců označených jako „majetková škoda 2022, Srí Lanka 2022 náklady a Indie 2022 náklady“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) Uhrazené jízdné , právnická osoba, za dopravu v ceně 2 x , částka, . B) uhrazené letenky , právnická osoba, v celkové ceně , částka, , potvrzení o úhradě letenky v ceně 1 500 rupií, úhradu za letenky Srí Lanka – Indie a Srí Lanka v ceně 186 400 rupií. C) Úhrady za stravu v celkové ceně 10 340 rupií, dále úhrada za ubytování a stravu v ceně 9 700 rupií a v ceně 13 000 rupií, v částce 10 044 rupií, 6 520 rupií, 17 500 rupií, 20 670 rupií. Dále úhrada léků a ubytování v částce 4 335 rupií, úhrada stravy 8 557 rupií, stravy v ceně 5 110,50 rupií, dále o úhradě částek na ubytování a stravu 2 690 a 13 240 rupií. Další úhrada za ubytování a stravu 21 980 rupií a 12 900 rupií, za stravu 5 239 rupií, za ubytování v ceně 86 000 rupií, za stravu 5 356 rupií, za stravu 1559 rupií. D) Úhrada pronájmu vozidla u společnosti , právnická osoba, v ceně 15 000 rupií, v ceně 83 000 rupií a v ceně 33 500 rupií. E) Úhrada poplatku za schengenská víza v částce , částka, , úhrada s poznámkou „Vízum Indie 5 600 rupií“, poplatek 40 dolarů za vízum do Srí Lanky. F) Úhrada testování na Covid v ceně 7 500 rupií (38 dolarů), úhrada , částka, v Novém Dillí, úhrada za Covid test 38 dolarů. G) Úhrada poplatku za ověření listin a návrh na řízení o povolení vkladu jednak , částka, , pak , částka, , úhrada poštovného a obálky v celkové ceně , částka, a úhrada faktury číslo , hodnota, v ceně , částka, od , tituly před jménem, , jméno FO, advokáta. K poslední uvedené faktuře žalobkyně uvedla, že se to týká návrhu na vklad, kterým darovala polovinu vlastněného bytu v České republice žalobci 2), kvůli tomu museli letět do Indie a provádět ověřování. H) 2x úhrada Covid testů v ceně 600 rupií, zaplacení ubytování , právnická osoba, v ceně 2 000 rupií a úhrada faktury č. , hodnota, od , tituly před jménem, , jméno FO, v ceně , částka, a dále v ceně , částka, . K posledně uvedeným platbám advokátu žalobkyně 1) uvedla, se jedná o náhradu nákladů, respektive odměny advokáta za zastupování u soudu a náhradu všech výdajů jednání Zastupitelského úřadu v Rumunsku.

18. Z příloh žalobců označených jako „Rumunsko 2022“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) uhrazení jízdného u poskytovatele , právnická osoba, v ceně , částka, . B) Úhrada ubytování v částce , částka, , úhrada stravy v ceně 112 RON, dále úhrada ubytování v ceně , částka, , stravy v ceně 87,43 RON, ubytování v ceně , částka, , dále úhrada stravy v částkách 307,27 RON, 232,73 RON, 125,20 RON a 90,02 RON, 56,42 RON, 361,30 RON.

19. Z příloh žalobců označených jako „Rumunsko 2022 náklady II“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) úhrada stravy v částkách 188,88 RON, 130,89 RON, 136,94 RON, 88,46 RON, 104,36 RON, 57,49 RON, 133,79 RON. B) Úhrada za ubytování „Brašov“, a to jednak úhrada , částka, a potom , částka, , spolu s úhradou stravy v ceně 47,92 RON, 22,89 RON. C) Úhrada cestovního pojištění , částka, , dále poplatek za vystavení potvrzení , částka, . D) Úhrada jízdného v ceně , částka, .

20. Z příloh žalobců označených jako „Rumunsko 2022 náklady III“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) Úhrada jízdného , právnická osoba, v ceně , částka, , úhrada dopravy , právnická osoba, ve výši , částka, , úhrada jízdného v ceně , částka, B) Úhrada ubytování v ceně , částka, , resp. v konečné ceně , částka, , dále úhrada ubytování v částce , částka, , resp. , částka, (reálně provedené odečty prostředků), dále ubytování v ceně 180 RON C) Úhrady stravy v částkách 99,80 RON, 94,18 RON, 80,91 RON, 36,08 RON, 48,72 RON21. Z příloh žalobců označených jako „Rumunsko 2022 náklady IV“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) Úhrada na jízdné , právnická osoba, v částce , částka, , v částce , částka, , v částce , částka, , úhrada jízdenky na vlak v částce , částka, , úhrada jízdného v ceně , částka, . B) ubytování „Brašov“, v částce , částka, , v částce , částka, . C) úhrada stravy v částkách 138 RON, 54,88 RON, 96 RON, 41,48 RON a 80,98 RON.

22. Z příloh žalobců označených jako „Rumunsko Agentura 2022“ soud zjistil následující uplatněné výdaje: A) Úhrada Srí Lanka Polis Report v částce 1 530 rupií, úhrada poplatku za agenturu v částce 130 000 rupií (s dokladem o úhradě v korunách je to , částka, ). K dotazu žalované na žalobce, čeho se agenturní poplatek týká, žalobci odpovídají, že zprostředkování práce v Rumunsku. Dále úhrada poplatků v částkách 320 000 rupií a 800 000 rupií včetně dokladu o úhradě v Kč. Dále ještě úhrada agenturního poplatku v ceně , částka, .

23. Z nabídek pracovních smluv od zaměstnavatele , právnická osoba, ., (jedná se vždy o první stranu) je patrné, že žalobce 2) je zde uveden pro nástupní pozici dělník ve výrobě, se sjednáním pracovního poměru na dobu určitou, nabídka na 2 roky ode dne nástupu. Následně byly další nabídky na období do , datum, , do , datum, , do , datum, a do , datum, . Mzda je dle vnitřního předpisu zaměstnavatele. Z listiny ze dne , datum, soud zjistil, že se jedná o nabídku práce žalobci 2) od , právnická osoba, , se základní mzdou 500 dolarů měsíčně. Pro tuto společnost pracoval žalobce 2) i v předchozích obdobích i prostřednictvím agenturního zaměstnávání, a dostával zaplaceno.

24. Z faktury od , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , hodnota, je patrné, že žalobkyně 1) uhradila za úřední překlad zde uvedených dokumentů do maďarského jazyka částku , částka, . Z faktury č. , hodnota, od , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, je patrné, že žalobkyně uhradila částku , částka, , a dle faktury č. , hodnota, ze dne , datum, částku , částka, .

25. Z lékařské dokumentace žalobkyně 1) soud zjistil následující. Z lékařské zprávy z elektromyografické laboratoře ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně 1) trpěla těžkým SKT na pravé ruce. Z lékařské zprávy z , datum, – neurologická ambulance , adresa, , je patrné, že žalobkyni 1) se zhoršila bolest a parestesie prstů v návaznosti na nález těžkého SKT (syndrom karpálního tunelu). Lékař indikoval operační řešení a poučil žalobkyni 1) o zhoršení schopnosti soběstačnosti nejméně 3 týdny po operaci. Z lékařské zprávy ze dne , datum, je patrné, že dotyčná byla objednána na operaci SKT na , datum, . Z lékařské zprávy žalobkyně 1) ze dne , datum, je patrné vyšetření a indikace k operaci karpálního tunelu, na , datum, . Z lékařské zprávy ze dne , datum, je patrné objednání k operaci SKT na , datum, .Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne , datum, – interní příjmová ambulance , právnická osoba, , soud vzal za své, že žalobkyně 1) byla hospitalizována pro nezdařený pokus o sebevraždu. Důvodem byla nemožnost být se svým manželem z důvodu, že jej úřady nechtějí pustit do České republiky. Z lékařské zprávy z FN , adresa, , psychiatrická klinika, ze dne , datum, soud vzal za své, že žalobkyně 1) trpěla poruchou přizpůsobení pro dlouhodobé odloučení od svého manžela, který se pro odpor úřadů nemůže dostat do České republiky. Z lékařské zprávy z FN , adresa, , psychiatrická klinika – z ambulantního vyšetření žalobkyně 1) ze dne , datum, je patrné, že žalobkyně trpěla depresí a úzkostí, z důvodu trvajícího soudního a správního řízení, přičemž manžel stále vízum nedostala a je v Indii. Nemá z této situace východisko. Žalobkyni byly sděleny techniky pro regulaci emocí, volně prodejný lék na uklidnění a doporučeny internetové stránky zaměřené na tuto problematiku.

26. Ze dvou snímků osobního internetového bankovnictví žalobkyně je patrná půjčka se zůstatkem ke splacení , částka, a dále vyplacené odměny od , právnická osoba, za rok 2019, s nesplaceným závazkem , částka, .

27. Další zjišťování soud neprováděl, neboť měl za to, že další důkazy již nebyly pro účely rozhodnutí nezbytné a další zjišťování by bylo nadbytečné. Následně soud přistoupil k posouzení žaloby.

28. Dle ust. § 5 písm. a) zákona č. 82/1999 Sb. o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.o.š.“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Dle ust. § 7 odst. 1 z.o.š. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 26 z.o.š. pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

29. Po zohlednění shora uvedených skutkových zjištění a právního posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

30. Soud nejprve v obecné rovině konstatuje že v rámci posouzení odpovědnosti státu za škodu dle z.o.š. je podstatný vznik některého ze zákonem předvídaných pochybení státu (a), tj. rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, dále příčinná souvislost mezi tímto pochybením státu a vznikem škody (b) a dále vznik škody jako takové (c).

31. Co se týká uplatněných nároků z nepřiměřeně dlouhého řízení, soud konstatuje, že nepřiměřeně dlouhé řízení je ve smyslu § 13 odst. 1 z.o.š. nesprávným úředním postupem, u kterého se vznik nemajetkové újmy presumuje.

32. Soud se ohledně nároků žalobců přednostně zabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení nemajetkových nároků žalobců, neboť opačný postup je v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pakliže je totiž námitka shledána důvodnou, je další posuzování věci nadbytečné, neboť takové právo soud již přiznat, bez ohledu na jeho potenciální důvodnost, nemůže. Promlčení je projevem jedné z tradičních a základních zásad občanského práva vigilantibus iura (zjednodušeně), které klade na účastníky právních poměrů povinnost, aby si zavčasu a sami střežili svá práva.

33. Soud po zvážení konkrétních okolností dané věci dospěl k závěru, že námitka promlčení, vznesená žalovanou, důvodná není. Žalobci dle žalované ohraničují počátek 6 měsíční promlčecí doby dle § 32 odst. 3 z.o.š. od , datum, – udělení víza v Bukurešti. To však dle žalované není správný přístup – 6 měsíční lhůta uplynula dle žalované již v únoru 2023, nárok žalobci uplatnili u žalované až , datum, .

34. Soud se se shora uvedeným výkladem žalované neztotožnil. Promlčecí doba u nemajetkové újmy se počítá ode dne, kdy se žalobci o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděli. V daném případě k takové skutečnosti došlo z odpovědnostního titulu – oznámení zrušujícího rozhodnutí – v daném případě od rozsudku Krajského soudu , adresa, č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, , potažmo datem právní moci tohoto rozhodnutí, tedy , datum, (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedeného vyplývá, že k promlčení nemajetkových nároků žalobců mohlo dojít až dnem , datum, .

35. Co se týká nároků obou žalobců na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, zde k promlčení nemohlo dojít s ohledem na znění § 32 odst. 3 věta druhá z.o.š., neboť nároky z nesprávného úředního postupu se promlčí nejdříve za 6 měsíců od skončení řízení. Zde by k promlčení mohlo dojít až dne , datum, .A) Posouzení nároků žalobkyně 1)

36. Žalobkyně 1) se domáhala nároků ze dvou různých pochybení státu. V první řadě se domáhala náhrady nemajetkové újmy (, částka, ), vzniklé v souvislosti se shora specifikovanými nezákonnými rozhodnutími, kdy lze, zjednodušeně řečeno, říct, že jako nemajetkovou újmu zhodnotila komplikace související se zdravím, financemi a životní situací způsobenými tím, že manželé nemohli kvůli nezákonným rozhodnutím být spolu. Druhý nárok (, částka, ) vycházel z toho, že řízení o udělení víza trvalo nepřiměřenou dobu, čímž došlo k zásahu do práv žalobkyně 1).i. Nemajetková újma způsobená nezákonným rozhodnutím37. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, soud konstatuje, že žalobkyně nebyla účastníkem řízení o vydání krátkodobého víza žalobce 2). Dle § 7 odst. 1 z.o.š. mají právo na náhradu škody či nemajetkové újmy pouze účastníci řízení, ze kterého takové rozhodnutí vzešlo (případně účastníci, s nimiž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo – odst. 2 uvedeného ustanovení). Z žádného právního předpisu nevyplývá, že žalobkyně 1) měla mít práva a povinnosti účastníka řízení v řízení o žádosti jejího manžela o udělení krátkodobého víza. Skutečnost, že žalobkyně 2) zprostředkovávala svému manželu (žalobci 2)) styk s českými úřady a hradila za něj náklady, není způsobilá založit její účastenství v předmětném řízení o vydání krátkodobého víza (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Jinými slovy řečeno, v této části nároku žalobkyni 1) právo, kterého se domáhá, vůbec nenáleží. V této části nárok není důvodný bez dalšího.

38. Soud dodává, že tímto závěrem žádným způsobem nezpochybňuje útrapy, které žalobkyně 1) s celým uvedeným řízením měla, shora uvedený závěr je čistě právním posouzením uvedené věci.ii. Nemajetkové újma z nepřiměřeně dlouhého řízení39. Ohledně nároku žalobkyně 1) z nepřiměřené délky řízení o udělení krátkodobého víza, zde soud nedospěl k závěru o nedostatku aktivní legitimace. Soud rekapituluje, že uzavřením sňatku mezi žalobci získal žalobce 2) postavení rodinného příslušníka občana Evropské unie (dále jen „EU“) [§ 15a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 15a odst. 2 zákona o pobytu cizinců]. Rodinní příslušníci občanů EU přitom mají ze směrnice 2004/38/ES plynoucí právo na vstup a pobyt v Česku. Za účelem realizace tohoto práva mají také právo žádat o udělení krátkodobého víza. Neudělení víza proto představuje omezení práva žalobce 2) na vstup na území Česka (viz ustálená judikatura správních soudů, např. rozsudek Krajského soudu v Brně z , datum, , č. j. , číslo jednací, ). Neudělení víza žalobci 2), resp. nepřiměřená délka řízení o udělení víza, může dle mínění soudu zasáhnout do práv rovněž žalobkyně 1), a to konkrétně do práva na rodinný život dle čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) a čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“). Soud uzavírá, že nepřiměřená délka vízového řízení, nepochybně představuje pro manžela/manželku žadatele (zde žalobkyni 1) jakožto občanku ČR) závažný zásah do soukromého a rodinného života. Dle mínění soudu je žalobkyně 1) z uvedených důvodů aktivně legitimována v této části nároku.

40. Ze shora uvedených důvodů dále soud souhlasí se žalobkyní 1), že na řízení o udělení krátkodobého víza se vztahuje právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (viz rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Za takové řízení je nutno považovat i řízení o udělení krátkodobého víza. Nebyla-li délka řízení přiměřená, jde o nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 věta druhá a třetí z.o.š., a jeho účastníku svědčí (vyvratitelná) domněnka vzniku nemajetkové újmy, za kterou je třeba mu poskytnout přiměřené zadostiučinění dle § 31 z.o.š. Žalobce nemusí tvrdit a prokazovat, že řízení je zatíženo průtahy, které vznik nemajetkové újmy zapříčinily. Taktéž je správný závěr, že při posouzení přiměřenosti délky řízení a stanovení odpovídající satisfakce se uplatní Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, – dále jen „Stanovisko“). V souladu se Stanoviskem, doktrínou i závěry judikatury je konec rozhodné doby typicky ohraničen právní mocí posledního rozhodnutí, které je v řízení vydáno. Toto pravidlo ale nelze aplikovat mechanicky bez zohlednění skutkových okolností věci.

41. Soud při zohlednění výše uvedených kritérií nedospěl k závěru o nepřiměřenosti délky řízení. Žalobci vymezili délku řízení na období od , datum, (první nevyhovění žádosti o udělení krátkodobého víza), do , datum, (udělení krátkodobého víza v Bukurešti). Vymezená délka vízového řízení činí 1247 dní, více jak 3 roky. Soud tuto dobu považoval za vhodnou revidovat, neboť dle obsahu spisového materiálu žalobce 2) sice podal první žádost již dne , datum, , nicméně proti zápornému vyřízení této žádosti nebrojil. Opakovanou žádost o udělení krátkodobého víza podal dne , datum, a od této chvíle se bránil správním rozhodnutím v řízení, které pokračovalo až do , datum, . Celková doba řízení tak činí za období , datum, až , datum, dohromady 1175 dní (soud nepominul, že i tuto délku řízení žalobci v rámci svých podání uplatňovali, jedná se o nepatrnou zmatenost žaloby, kterou soud překonal výkladem).

42. Takto vymezená délka vízového řízení by skutečně dle názoru soudu nepřiměřená byla, nicméně v daném případě se uplatní konkrétní skutkové okolnosti případu, na základě kterých je nutné vymezenou dobu revidovat. Především je třeba uvést, že z důvodu globální krize spojené s pandemií koronaviru Covid-19, došlo k opakovanému přerušení vízové činnosti zastupitelských úřadů ČR, včetně velvyslanectví v Novém Dillí. V první vlně došlo k přerušení vízové činnosti všech zastupitelských úřadů od , datum, do , datum, (140 dní). Dále co se týká konkrétního zastupitelského úřadu v Novém Dillí, zde omezení trvalo ještě dalších 6 měsíců (184 dní, viz rozhodnutí ministra zahraničních věcí č. 9/2020 a spisový materiál správního orgánu), nicméně v tomto čase o věci rozhodoval Krajský soud v , adresa, ohledně podané správní žaloby žalobce 2), proto soud toto přerušení nezohlednil. V reakci na další vlnu pandemie došlo s účinností od , datum, z důvodu nebezpečí dalších mutací koronaviru Covid-19 k přerušení vízových řízení v zemích zařazených do seznamu zemí s extrémním rizikem nákazy, což byla i Indie. Došlo k přerušení vízové činnosti, včetně řízení žalobce 2), od , datum, do , datum, (111 dní). Celkovou délku řízení proto soud ponížil o shora zahrnutá období, kdy správní orgán objektivně rozhodovat nemohl (snížení na 924 dní). Řízení o žádosti o udělení krátkodobého víza žalobci 2) tedy reálně trvalo cca 2,5 roku.

43. Soud v rámci konkrétních okolností případu dále zohlednil složitost zjišťování skutkového stavu, kdy správní orgán zevrubně zjišťoval účelovost sňatku žalobců. Celkové skutkové okolnosti přezkumu účelovosti sňatku byly dle názoru soudu takové povahy, že odůvodňovaly delší než standardní dobu řízení. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry prvního zrušovacího rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, č. j. , číslo jednací, s tím, že skutkové okolnosti mohou k zamítnutí víza pro účelovost sňatku skutečně vést. Dále soud podotýká, že celkově se řízení potýkalo s problémy co se týká vzdálenosti, cestování žalobce 2), který na zastupitelský úřad v Novém Dillí musel dojíždět ze své domoviny (Srí Lanka). Následně se na dalším prodloužení řízení rovněž podílel i přesun žalobce 2) do Rumunska v červenci 2022. Dle mínění soudu celková složitost řízení, zjišťování skutkového stavu a problémy, se kterými se toto řízení potýkalo, odůvodňují délku řízení.

44. V neposlední řadě je nezbytné zmínit, že správní řízení nelze posuzovat izolovaně, ale je nutné do něj zahrnout rovněž fázi rozhodování správních soudů, které v dané věci rozhodovaly od , datum, do , datum, (180 dní v rámci prvního rušícího rozhodnutí) a od , datum, do , datum, (290 dní v rámci druhého rušícího rozhodnutí). Pakliže soud zhodnotil řízení jednotlivě i ve vzájemném souhrnu, nedospěl k závěru o tom, že by se jednalo o řízení nepřiměřeně dlouhé. Konkrétní průtahy v rámci řízení ze strany žalobců tvrzeny nebyly.B) Posouzení nároku žalobce 2)

45. U nároků žalobce 2) soud konstatuje, že aktivní legitimace je dána. Žalobce 2) byl účastníkem řízení o udělení krátkodobého víza a z namítaného správního řízení mu proto mohla ve smyslu § 7 odst. 1 z.o.š. vzniknout újma. Soud dále posoudil, že je naplněna shora uvedená podmínka a), neboť v dané věci je namístě posuzovat uplatnění odpovědnosti státu za škodu ve smyslu § 5 písm. a) ve spojení s § 7 odst. 1 z.o.š., způsobenou nezákonným rozhodnutím. Nezákonnost rozhodnutí žalované má soud za prokázanou na základě připojených spisů, především rozsudků Krajského soudu v , adresa, dne , datum, , č. j. , číslo jednací, a ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, . Soud dodává, že základní skutkové okolnosti o průběhu řízení o udělení krátkodobého víza žalobci 2) a zrušení rozhodnutí správním soudem, nebyly mezi stranami sporné.i. Majetková újma způsobená nezákonným rozhodnutím46. Soud nejprve posuzoval nároky žalobce 2) týkající se majetkové újmy, částky , částka, , jakožto různých nákladů, údajně spojených se správním řízením, spočívajících v nákladech na cestování žalobců za účelem trávení společného času (včetně stravy apod.), a nákladů na překlady do cizího jazyka ve výši , částka, . Tyto náklady by potenciálně mohly představovat vzniklou škodu na straně žalobce 2), nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o škodu vzniklou žalobci 2). Z provedeného dokazování vyplývá, že většinu uplatněných nákladů platila žalobkyně 1) (např. jízdenky, letenky, náklady na právní služby), a pouze té by potenciálně mohla vzniknout škoda. Jak však soud vyložil výše u posuzování nároku žalobkyně 1), té tyto nároky dle z.o.š. nemohou náležet, neboť nebyla účastnicí správního řízení. U ostatních nákladů není patrné, zda a kdo je platil (např. týkající se různých účtenek ze stravovacích zařízení). Není tak splněno kritérium dle shora vymezené obecné podmínky odpovědnosti státu za škodu ad c), tedy vznik škody na straně žalobce 2).

47. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby soud tyto náklady považoval za škodu vzniklou žalobci 2), dle mínění soudu u těchto nákladů nemůže existovat příčinná souvislost s nezákonnými rozhodnutími. Je tomu tak proto, že žalobci 2) nesvědčí žádné právo na udělení krátkodobého víza, protože na jeho udělení cizinec (ani rodinný příslušník občana EU) nemá právní nárok (srov. § 20 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců). Nejvyšší správní soud i Ústavní soud v této souvislosti zastává stanovisko, že cizinci nemají subjektivní ústavně zaručené právo na pobyt na území České republiky, neboť je věcí suverénního státu, za jakých (nediskriminujících) podmínek připustí pobyt cizinců na svém území (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. III. ÚS 219/04, č. 39/2004 Sb. ÚS nebo nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 26/07, č. 47/2009 Sb.). Přesto je však třeba trvat na tom, aby tato politika, jakožto výraz legitimního zájmu státu regulovat a kontrolovat imigraci, byla uplatňována na základě transparentních postupů a pravidel stanovených zákonem (Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, ). Z právě uvedeného vyplývá, že jakékoli náklady vynaložené na (potenciální) zisk krátkodobého víza, byly rizikem žalobce 2).

48. Bez ohledu na výše uvedené žalobce 2) příčinnou souvislost mezi vznikem takové škody a nezákonnými rozhodnutími ani neprokázal. Žalobce 2) především neprokázal, že by tyto náklady nevynaložil i jinak, a to přesto, že k prokázání tohoto vztahu byl konkrétně vyzván v rámci přípravného jednání konaného dne , datum, .

49. Dle konstantní judikatury je příčinná souvislost nezbytným předpokladem odpovědnosti státu za škodu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala bez této příčiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dále nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, jenž má být odškodněn, a to příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Z tohoto hlediska je třeba rozlišit, zda v konkrétním případě více skutečností (příčin) spolupůsobilo k témuž škodlivému následku nebo zda jedna skutečnost vylučovala druhou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 82/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K přerušení příčinné souvislosti přitom dochází tehdy, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li však původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Pro závěr o naplnění podmínky příčinné souvislosti je stěžejní, aby se rozhodující skutečnost, v níž poškozený spatřuje porušení právní povinnosti, jevila jako nevyhnutelná příčina toho, že vzniklá újma (následek) nastala jím prezentovaným způsobem v daném čase a místě, respektive, že vůbec nastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Vztah příčinné souvislosti je možné shledat pouze u těch okolností, které jsou v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, zatímco tento vztah naopak absentuje tam, kde rozhodné okolnosti vycházely i z jiných skutečností zahrnujících též vlastní rozhodnutí poškozeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, ).

50. S přihlédnutím k výše uvedenému soud nemá za to, že by náklady spojené s cestováním žalobců, se společně tráveným časem v zahraničí, či spojených se stravováním, půjčováním auta apod., přímo souvisely s nezákonnými rozhodnutími a žalobce 2) by je nevynaložil i jinak.

51. Co se týká ušlé mzdy ve výši , částka, , u které žalobce 2) tvrdil, že ji mohl vydělat prací v České republice, ani v této části soud neměl nárok za prokázaný. Žalobce 2) sice doložil první strany smluvních nabídek na práci v ČR, nicméně tyto doklady nejsou podepsané ani datované. Dle názoru soudu dále tyto listiny s dostatečnou mírou pravděpodobnosti neprokazují, že by žalobce 2) tuto práci v ČR získal, a skutečně vydělával vyčíslenou sumu, nebýt nezákonných rozhodnutí. Dle názoru soudu proto nelze učinit závěr jak o tom, že by se jednalo o ušlý zisk žalobce (§ 2952 zákona č. 89/2012 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.z.“)) a také že by existovala příčinná souvislost mezi takto vzniklou škodou a nezákonnými rozhodnutími – podmínky ad b) a c) vzniku shora vymezené odpovědnosti státu za škodu.ii. Nemajetková újma52. V části nároku žalobce 2) na nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnými rozhodnutími ve výši , částka, soud dospěl k závěru, že žalobce 2) neunesl svá procesní břemena, jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce 2) nijak konkrétně neuvedl, v čem nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout, spatřuje a proč jí vyčíslil v takovéto výši. Tvrzení žalobce 2), například, že má „odpor k institucím a řízením“, dostatečně konkrétní nejsou. Zároveň žalobce 2) neoznačil ani nepředložil soudu v tomto ohledu žádné důkazy. O neunášení procesních břemen byl žalobce 2) soudem řádně poučen u přípravného jednání konaného dne , datum, , včetně následků, které tento stav může žalobci 2) přinést.

53. Konečně soud konstatuje, že žalobci nebyli v řízení právně zastoupeni (žalobce 2) se řízení účastnil pouze v zastoupení žalobkyně 1)) a soud veškerá procesní poučení a procesní postup vysvětloval žalobcům s přihlédnutím k tomuto stavu (§ 118a odst. 1 až 4 o.s.ř.).

54. Co se týká nároku žalobce 2) na nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, ani v této části neshledal nárok důvodným, a to s ohledem na to, že soud nemá délku řízení v daném konkrétním případě za nepřiměřenou. Ohledně bližšího odůvodnění soud odkazuje na stejné posouzení u nároku žalobkyně 1).C) Vypořádání některých dalších okolností a námitek55. Soud dále uvádí, že žalovaná v průběhu řízení nepředložila úplný spisový materiál týkající se řízení o vydání krátkodobého víza žalobci 2). Soud nicméně dospěl k závěru, že podklady, které byly ze strany žalované předloženy byly dostatečné pro zjištění skutkového stavu a nevyvozoval z této okolnosti žádné důsledky.

56. K námitkám žalobců týkajícím se účelového postupu správních orgánů soud dodává, že takovýto přístup k žalobcům nebyl z obsahu spisového materiálu prokázán. Z volby procesního postupu a procesních úkonů (např. počtu výslechů), nelze shledat ani účelovost, ani zaujatost vůči žalobcům.

57. Dále k námitkám žalobců týkajícím se skutečnosti, že žalobci 2) byl nakonec udělen i trvalý pobyt na deset let soud konstatuje, že tato okolnost je pro nynější řízení bez významu, neboť předmětem tohoto řízení jsou nároky potenciálně vzešlé z řízení o udělení krátkodobého víza.D) Závěr a náhrada nákladů řízení58. Na základě všeho shora uvedeného soud dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobních nároků uplatněných žalobci. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výroky I. a II.).

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. e spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení plně procesně úspěšná, nárok na náhradu řízení v částce , částka, za 5 úkonů učiněných v řízení po , částka, (vyjádření z , datum, , z , datum, , účast na přípravném jednání dne , datum, a účasti na ústních jednáních dne , datum, a dne , datum, ). Tyto náklady řízení soud poměrně rozdělil mezi žalobce, dle poměru účasti na řízení (dle hodnoty jimi požadovaných nároků, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud podotýká, že žalované nároky může každý z žalobců uplatnit samostatně a žalobci netvoří nerozlučné společenství. Žalobkyně 1) požadovala v řízení částku , částka, , měla na předmětu řízení podíl ve výši cca 23 %. Žalobce 2) požadoval v řízení částku , částka, , měl na předmětu řízení podíl ve výši cca 77 %. Žalované proto náleží náhrada nákladů ve výši 23 % celkových nákladů od žalobkyně 1) a 77 % náhrady vynaložených nákladů od žalobce 2). Celkem soud žalované přiznal od žalobkyně 1) částku , částka, a od žalobce 2) částku , částka, .

60. Lhůta k plnění ohledně výroků III. a IV. byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.