12 C 19/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 250 000 Kč

I. Žalovaný 2) a žalovaný 3) jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 250 000 Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.

II. Žalovaný 2) a žalovaný 3) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 23 232 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] domáhá žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30.6.2021 zaplacení částky 298 396,61 Kč s příslušenstvím na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] jako žalované 1) z titulu dlužné úhrady za službu sjednanou Smlouvou [číslo] ze dne [datum] ([anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]), a dále po žalovaných 2) a 3) v rozsahu 250 000 Kč z titulu jejich ručitelského závazku vyplývajícího z Dohod o ručení ze dne 14.1.2020 a ze dne 7.2.2020.

2. Soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] vyloučil usnesením ze dne 13.1.2021 č.j. [číslo jednací] na návrh žalobkyně její nárok proti žalovaným 2) a 3) k samostatnému řízení, neboť řízení o nároku vůči žalované 1) je s ohledem na prohlášený konkurz na majetek žalované 1) ze zákona přerušeno a kdy povaha účastenství na straně 2) a 3) žalovaných nebrání samostatnému projednání nároku vůči těmto dvěma žalovaným.

3. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že byla mezi ní a žalovanou 1) byla uzavřena dne 10.12.2019 smlouva [číslo] na základě níž žalobkyně žalované 1) poskytla [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], prostřednictvím nichž mohla žalovaná 1) využívat smluvené služby, a to čerpání pohonných hmot a platby dálničních poplatků. Za poskytnuté služby žalobkyně žalované 1) vystavila dne 15. 2. 2020 fakturu [číslo] na částku 137 987,93 Kč se splatností dne 1. 3. 2020, na níž bylo částečně hrazeno ve výši 66 243,51 Kč; dne 29. 2. 2020 fakturu [číslo] na částku 86 885,46 Kč se splatností dne 15. 3. 2020; dne 15. 3. 2020 fakturu [číslo] na částku 139 766,73 Kč se splatností dne 30. 3. 2020, žádná z faktur nebyla k datu splatnosti zcela uhrazena. Žalovaný 2) se na základě Dohody o ručení ze dne 14.1.2020 převzal ručení za peněžité dluhy žalované 1) v maximální výši 250 000 Kč. Žalovaný 3) se na základě Dohody o ručení ze dne 7.2.2020 převzal ručení za peněžité dluhy žalované 1) v maximální výši 250 000 Kč. Žalovaná 1) byla vyzvána k úhradě dluhu v žalované výši předžalobní upomínkou ze dne 22.5.2020. Jelikož žalovaná 1) dlužnou částku ani přes tuto výzvu neuhradila, je žalobkyně oprávněna se domáhat zaplacení pohledávky i po žalovaných 2) a 3), neboť ten se za splnění tohoto závazku písemným prohlášením zaručili. Žalovaní 2) a 3) byli tedy žalobkyní vyzváni z titulu ručení k úhradě výše uvedeného dluhu předžalobní upomínkou ze dne 2.6.2020.

4. Žalovaný 2) se k žalobě nijak nevyjádřil, z nařízených ústních jednání se ze [anonymizováno] důvodů omluvil. Soud tak jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.

5. Žalovaný 3) se v řízení bránil veskrze pouze procesními námitkami, k nároku takovému uvedl, že pohledávka za žalovanou 1), tedy neuhrazený dluh ze smlouvy [číslo] včetně příslušenství, byla přihlášena v insolvenčního řízení, kdy insolvenční správce žalované 1) tento dluh uznal.

6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná 1) dne [datum] uzavřely smlouvu o vydání 6 karet pro vozidla [registrační značka], [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] (Žádost o vydání karet ze dne 10.12.2019), jejíž součásti jsou Všeobecné obchodní podmínky [jméno]. Dne 14.1.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným 2) uzavřena Dohoda o ručení, na jejímž základě se žalovaný 2) zavázal, že přebírá ručení za veškeré peněžité, a to i podmíněné dluhy i dluhy na dobu neurčitou, jakož i za budoucí dluhy žalované 1) vůči žalobkyni vyplývající z obchodního styku mezi žalobkyní a žalovanou 1) v období od 23.12.2019 do 23.12.2024 do výše 250 000 Kč na základě užívání servisních karet a/nebo mýtných boxů, dodávek zboží či poskytnutí jiného plnění (Dohoda o ručení ze dne 14.1.2020). Dne 7.2.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným 3) uzavřena Dohoda o ručení, na jejímž základě se žalovaný 3) zavázal, že přebírá ručení za veškeré peněžité, a to i podmíněné dluhy i dluhy na dobu neurčitou, jakož i za budoucí dluhy žalované 1) vůči žalobkyni vyplývající z obchodního styku mezi žalobkyní a žalovanou 1) v období od 23.12.2019 do 23.12.2024 do výše 250 000 Kč na základě užívání servisních karet a/nebo mýtných boxů, dodávek zboží či poskytnutí jiného plnění (Dohoda o ručení ze dne 7.2.2020). Žalobkyně za poskytnuté plnění vystavila žalované 1) dne 15. 2. 2020 fakturu [číslo] na částku 137 987,93 Kč se splatností dne 1. 3. 2020 ( (fa [číslo]), dne 29. 2. 2020 fakturu [číslo] na částku 86 885,46 Kč se splatností dne 15. 3. 2020 (fa [číslo]) a dne 15. 3. 2020 fakturu [číslo] na částku 139 766,73 Kč se splatností dne 30. 3. 2020 (fa [číslo]). Žalobkyně zaslala žalované 1) předžalobní výzvu na úhradu dluhu v celkové výši 330 033,65 Kč dne 22.5.2020 (výzva k úhradě dluhu ze dne 22.5.2020, potvrzení o podání na poště dne 22.5.2020). Žalobkyně zaslala žalovanému 2) a žalovanému 3) předžalobní výzvu na úhradu dluhu v celkové výši 250 000 Kč dne 2.6.2020 (výzvy k úhradě dluhu ze dne 2.6.2020, potvrzení o podání na poště dne 2.6.2020). V insolvenčním řízení u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byla přihlášena pohledávka věřitele – žalobkyně, č. přihlášky 12, v celkové výši 313 093,92 Kč z titulu neuhrazeného dluhu na základě Smlouvy [číslo] ze dne 10.12.2019, kdy insolvenční správce tuto pohledávku uznal (seznam přihlášených pohledávek, zaslání přezkumných listů, ze spisu insolvenčního soudu sp. zn. [insolvenční spisová značka]).

7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně a žalovaná 1) uzavřely v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena, na základě níž žalobkyně žalované 1) poskytla šest palivových a servisních karet, prostřednictvím nichž mohla žalovaná 1) využívat smluvené služby, a to čerpání pohonných hmot a platby dálničních poplatků, a žalovaná 1) se zavázala za poskytnuté služby žalobkyni platit částku vyúčtovanou žalobkyní prostřednictvím faktury. Dle § 1789 OZ je dlužník ze závazku povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalované 1) dohodnuté služby, za něž vystavila žalované 1) fakturu [číslo] na částku 137 987,93 Kč, fakturu [číslo] na částku 86 885,46 Kč a fakturu [číslo] na částku 139 766,73 Kč. Na fakturu [číslo] bylo dle tvrzení žalobkyně ze strany žalované 1) částečně hrazeno ve výši 66 243,51 Kč, žalobkyně tedy nárokuje jen nesplacenou část ve výši 71 744,42 Kč, na ostatní faktury žalovaná 1) neuhradila ničeho. Žalobkyně uzavřela postupně s žalovanými 2) a 3) v souladu s § 2018 an. OZ písemnou dohodu o ručení, na základě této dohody žalovaný 2) a posléze žalovaný 3) prohlásil, že žalobkyni uspokojí, jestliže žalovaná 1) žalobkyni svůj dluh nesplní. Žalobkyně výslovně v předmětné dohodě o ručení prohlášení ručitele žalovaného 2) přijala, stejně tak v případě žalovaného 3). Jelikož žalobkyně žalovanou 1) písemně vyzvala k úhradě dluhu a ta neplnila v přiměřené lhůtě, žalobkyně v souladu s § 2021 OZ požadovala splnění na ručitelích, tedy žalovaném 2) a 3), ze který ani jeden rovněž neplnil. Tvrzení žalobkyně o jejím nároku na úhradu dlužné částky ve výši 298 396,61 Kč, která do dne podání žaloby nebyla žalovanou 1) uhrazena žalovaní nijak nesporovali, na svou obranu ničeho neuvedli, úhradu dlužné částky neprokázali.

8. S ohledem na skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované 1) splatnou pohledávku a žalovaní 2) a 3) se stali ručiteli na základě svého prohlášení obsaženého v Dohodě o ručení, je splněna je jak písemná forma, tak i existence dlužníkova platného dluhu. Pokud přes výzvu žalovaná 1) nezaplatila žalobkyni všechny splatné pohledávky, je právem žalobkyně domáhat se úhrady pohledávek za žalovanou 1) též na ručitelích, tedy na žalovaném 2) a 3).

9. Žaloba byla vůči žalovaným 2) a 3) podána důvodně, a soud jim proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 250 000 Kč. S ohledem na vzájemný vztah mezi žalovaným 2) a žalovaným 3) jako ručitelích stejného dlužníka (žalované 1), uložil soud povinnost žalovaným 2) a 3) plnit žalobkyni s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 232 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 250 000 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 200 Kč ve výši 4 032 Kč O náhradě nákladů za právní úkony převzetí věci a sepis žaloby bude rozhodnuto v řízení proti žalované 1), tedy původním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka].

11. K námitce žalovaného 2) o absenci řádného doručení výzvy k plnění soud uvádí, že doručení výzvy žalovanému 3) ze strany žalobkyně bylo prokázáno. I kdyby tomu tak nebylo, soud v této souvislosti upozorňuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, ze které plyne, že v situaci, kdy je z okolností zřejmé, že dlužník svůj dluh věřiteli nezaplatí, je možné náhradu nákladů řízení přiznat, ačkoliv předžalobní výzva nebyla věřitelem dlužníku před podáním žaloby zaslána. Blíže k tomuto viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.6.2016 sp. zn. 21 Cdo 582/2015, ve kterém se uvádí následující:„ Ustálená soudní praxe vychází z toho, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o "opomenutí" dlužníka pohledávku zaplatit), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Vzhledem k tomu, že pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění“.

12. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.