12 C 212/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Veronikou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 70 555,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 70 555,53 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 664,3 Kč od 19.12.2020 do 14.5.2021, a dále úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 68 768,65 Kč od 15.5.2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 68 768,65 Kč od 15.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 927 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Opatrovnici žalované se přiznává odměna za výkon funkce opatrovníka ve výši 16 960Kč.

IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky uvedeno v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 4. 2021 mezi právnická osoba a.s. a společností právnická osoba (dále jen„ anonymizováno), IČO, se sídlem adresa, obec a číslo mezi žalobcem a právnická osoba a.s., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2021, jí byla postoupena pohledávka ze smlouvy o vydání kreditní karty číslo kterou žalovaná uzavřela dne 5. 12. 2019 s anonymizováno (dále též jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy o vydání kreditní karty byly též obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet (dále jen„ obchodní podmínky“) a Všeobecné obchodní podmínky anonymizováno a.s a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Obsahem smlouvy o vydání kreditní karty byl závazek anonymizováno poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který byl na žádost žalované ze dne 4. 8. 2020 navýšen na částku 70 000 Kč. Ten mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byla žalovaná dle obchodních podmínek povinna hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Vzhledem k tomu, že žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, přistoupila anonymizováno k zesplatnění veškerých pohledávek ze smlouvy, a to přípisem ze dne 18. 12. 2020. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 68 768,65 Kč, z částky ve výši 5 664,30 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 1 786,88 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky 68 768,65 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 68 768,65 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení. Podáním ze dne 2. 2. 2023 pak žalobkyně svou žalobu doplnila potud, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou zkoumala úvěruschopnost žalované potud, že vycházela jednak z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu na uzavření smlouvy, jednak postupovala v souladu platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky, dále byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Na základě všechno shora uvedeného pak dospěla anonymizováno k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet, proto jej poskytla. V navazujícím vyjádření pak žalobkyně upřesnila, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila částku ve výši 63 337,42 Kč a vyčerpala částku ve výši 125 492,19 Kč, což vyplývá z výpisu úvěrového účtu, na který žalobkyně odkázala.

2. K žalobě se žalovaná vyjádřila prostřednictví ustanovené opatrovnice a ve věci samé uvedla, že žalobní návrh považuje za nedůvodný a neuznává jej co do důvodu ani výše, a proto navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. V doplňujícím podání pak dále uvedla, že má za to, že uplatněný nárok není dostatečně žalobkyní prokázán, neboť není doložen listinnými důkazy, které by prokazovaly okolnosti uzavření smlouvy, zejména zda smlouva byla uzavřena za splnění podmínek nutných ke schválení poskytnutí předmětného úvěru, které jsou z důvodu vymahatelnosti případného dluhu požadovány, tj. solventnost žadatele o úvěr a jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet a zda byla tato smlouva uzavřena platně.

3. Jak žalobkyně, tak žalovaná, souhlasily, aby věc byla projednána dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.). Soud po prostudování spisu shledal, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených důkazů a se souhlasem účastníků řízení tedy věc projednal, aniž by ve věci nařizoval jednání.

4. Ve věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je občankou Polské republiky, proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda je ve věci dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudu o věci jednat a rozhodnout. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti (pravomoci) vyšel soud z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“), kdy dle ust. čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) Nařízení platí, že k projednání žaloby o nároku ze smlouvy jsou příslušné soudy místa, kde byl nebo měl být závazek ze smlouvy splněn, resp. kde byly nebo měly být služby poskytnuty. S přihlédnutím k právě citovaného ustanovení Nařízení, za současného vyloučení aplikace ust. čl. 17 a čl. 18 Nařízení, které na projednávanou věc nedopadá, neboť věci neodpovídají tam uvedená kritéria, dospěl soud k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci je dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů (k tomu pak např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.2.2012 ve věci sp.zn. 32 Cdo 1318/2011). Rozhodným právem je právo české podle článku 4, odst. 1 písm. b) NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008, ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

5. Na základě listinných důkazů učinil následující skutková zjištění.

6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty DE LUXE číslo soud zjistil, že tento návrh adresovala anonymizováno žalované, která jej podepsala dne 5.12.2019, čímž došlo k uzavření smlouvy. Klient ve smlouvě žádal anonymizováno o vydání bankovní karty s úvěrovým limitem 50 000 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou 23,99% p.a. pro bezhotovostní transakce a 29,99% p.a. pro hotovostní transakce. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 37,53% p.a., měsíční poplatek za správu karty 199 Kč a celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit byla určena výší 58 885,29 Kč. Dále soud z této listiny zjistil, že již v tomto návrhu je žalovanou deklarováno, že disponuje čistým měsíčním příjmem ve výši 40 000 Kč, přičemž její nezbytné měsíční výdaje udala v částce 8 600 Kč. Dále bylo v návrhu sjednáno, že veškeré poplatky související s poskytnutou službou jsou uvedeny v Ceníku, se kterým se žalovaná seznámila a souhlasila s tím, aby jí anonymizováno za služby poskytované podle smlouvy účtovala poplatky, a to v souladu s aktuálním ceníkem. Dal byl smlouvou sjednáno, že úvěr byl poskytnut na dobu 1 roku a měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše je uvedena ve smlouvě. Měsíční poplatek za správu karty je účtován měsíčně, roční poplatek za správu karty je účtován v okamžiku čerpání spotřebitelského úvěru.

7. Z návrhu na uzavření dohody o navýšení úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou DE LUXE číslo podepsaného elektronicky žalovanou dne 4.8.2020 soud zjistil, že touto dohodou byl navýšen limit úvěru čerpaného žalovanou prostřednictvím karty DE LUXE číslo na 70 000 Kč, se zachováním úrokové sazby 23,99 % p.a. a s RPSN 34,38 %.

8. Ze Všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy o úvěru, soud zjistil, že dle čl. 14 bylo sjednáno, že skončením účinnosti smlouvy se veškeré nesplatné dluhy klienta vzniklé na základě takové smlouvy stávají splatnými. Skončením účinnosti smlouvy z jakéhokoliv důvodu nezanikají dluhy klienta vzniklé na základě nebo v souvislosti s takovou smlouvou, a nejsou-li řádně a včas uhrazeny, úročí se úrokem z prodlení.

9. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29.8.2018 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi anonymizováno a právnická osoba, IČO (dále též jen„ anonymizováno“), a touto smlouvou se upravují podmínky pro postupování pohledávek mezi anonymizováno a anonymizováno, kdy bylo sjednáno, že pohledávky budou postupovány na anonymizováno na základě jednotlivých smluv o postoupení pohledávek (dle přílohy k této smlouvě) ke dni účinnosti, kterým je den řádného zaplacení úplaty.

10. Z dopisu s názvem Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 21.12.2020 soud zjistil, že tímto dopisem adresovaným žalované prohlásila anonymizováno všechny své pohledávky ze smlouvy číslo o vydání kreditní karty číslo za splatné ke dni 18.12.2020 a požádala žalovanou o okamžitou úhradu dlužné částky ve výši 76 219,83 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne 27.5.2021 soud zjistil, že touto smlouvou byl postoupen v intencích rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 soubor pohledávek dle přílohy k této smlouvě, kdy v tabulce pod položkou 69 je uvedena pohledávka anonymizováno za žalovanou vyplývající z klientské smlouvy číslo to v celkové výši 76 219,83 Kč, která sestává z dlužné jistiny po splatnosti ve výši 68 768,65 Kč, smluvního úroku po splatnosti ve výši 5 664,30 Kč a poplatků po splatnosti ve výši 1 786,88 Kč.

12. Z potvrzení úplaty ze dne 8.6.2021 soud zjistil, že touto listinou potvrdila anonymizováno právnická osoba, a.s., že obdržela úplatu za postoupení pohledávek dle Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne 27.5.2021.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5.6.2021 mezi anonymizováno a žalobkyní soud zjistil, že touto smlouvou postoupila anonymizováno žalobkyni soubor pohledávek uvedených v příloze k této smlouvě, kdy v příloze je pod položkou 69 uvedena pohledávka za žalovanou vyplývající ze klientské smlouvy číslo to v celkové výši 76 219,83 Kč, která sestává z dlužné jistiny po splatnosti ve výši 68 768,65 Kč, smluvního úroku po splatnosti ve výši 5 664,30 Kč a poplatků po splatnosti ve výši 1 786,88 Kč.

14. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 15.6.2021 soud zjistil, že touto listinou anonymizováno vyrozumívala žalovanou o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na anonymizováno.

15. Z přehledu podacích čísel ze dne 29.6.2021 soud zjistil, že tímto dokumentem potvrzovala anonymizováno právnická osoba, že odeslala žalované oznámení o postoupení pohledávky dle smlouvy č. 2018 číslo.

16. Ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.7.2021 soud zjistil, že žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

17. Z ceníku produktů a služeb soud zjistil, že tento stanoví pro jednotlivé poskytované služby konkrétní výši poplatků, popř. způsob jejich určení pro konkrétní služby poskytované ze strany anonymizováno.

18. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že úvěruschopnost žalované byla ze strany anonymizováno před uzavřením smlouvy zkoumána v souladu s Obecnými pokyny Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19.8.2015 (eba/gl /2015/11), kdy bylo využito jak interních, tak externích zdrojů, kdy byla hodnocena jednak tzv. tvrdá kritéria (aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na blacklistech, neplatné záznamy, záznamy exekucí), dále byly opatřeny informace z externích zdrojů (BRKI/NRKI/SOLUS), kdy byla posuzována míra celkového zadlužení a schopnosti klienta splácet úvěr. Dále byly posuzovány příjmy žadatele v kontextu jeho výdajů, celkový skóring klienta, insolvenční rejstřík a další dostupné registry, kdy všechny takto zjištěné údaje vedly anonymizováno k závěru o schválení úvěru ve prospěch žalované.

19. Z mimořádného výpisu z účtu číslo soud zjistil, že tento obsahuje detailní rozpis všech transakcí, které byly na uvedeném účtu žalované uskutečněny v období od 12.12.2019 do 11.2.2021.

20. Ze souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty soud zjistil, že tento přehledně obsahuje detailní výpis transakcí uskutečněných kreditní platební kartou žalované, kdy jsou zde přehlednou formou uvedeny i poplatky účtované ve výši odpovídající Ceníku produktů a služeb, přičemž saldo uskutečněných transakcí vykazuje zápornou hodnotu ve výši 76 219,83 Kč, což činí součet jistiny 70 555,53 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 664,30 Kč, jak jsou vyčísleny i v žalobním návrhu.

21. Z předžalobních výzvy ze dne 19.7.2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

22. Závěr soudu o skutkovém stavu se plně shoduje se shora rozvedenými skutkovými zjištěními, které vedou k závěru, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o vydání kreditní karty, na jejímž základě jí byla poskytnuta kreditní karta s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, který byl posléze navýšen na 70 000 Kč, přičemž tento úvěrový rámec žalovaná čerpala, ale neplnila své povinnosti ze smlouvy plynoucí, zejm. povinnost hradit sjednané splátky. Smlouva byla ujednána na 1 rok a s jejím ukončením se staly všechny dluhy ze smlouvy splatnými. Vedle splátek byla žalovaná povinna hradit i poplatky dle Ceníku, což rovněž neplnila. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy byla následně postoupena na anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek a dále další smlouvou o postoupení pohledávek byla postoupena právnická osoba na žalobkyni.

23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

24. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle ust. § 2398 o.z. platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

26. Podle ust. § 2399 o.z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

27. Podle ust. § 1879 o.z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Podle ust. § 1880 o.z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

29. Podle ust. § 1887 o.z. platí, že postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

30. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen z.s.ú.), platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

31. Podle ust. § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

32. Soud věc posoudil v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o.z., na jejímž základě mohla žalovaná u právní předchůdkyně žalobkyně čerpat úvěr do výše uvěrového rámce 70 000 Kč, což jí bylo umožněno v souladu s ust. § 2398 o.z. Žalovaná byla povinována ze smlouvy o úvěru vracet poskytnuté peněžní prostředky v ujednaných výších a dobách, což však v rozporu s ust. § 2399 o.z. nečinila. Pohledávka z úvěrové smlouvy vč. příslušenství pak byla platně postoupena přes jeden mezičlánek až na žalobkyni, a to v souladu s ust. § 1879 o.z. ve spojení s ust. § 1880 o.z., a to v rámci postoupení souboru pohledávek, jak umožňuje ust. § 1887 o.z. Výše pohledávky je pak dána úvěrovou smlouvou a je součtem částek neuhrazené jistiny čerpaného úvěru, dále poplatků v souladu s Ceníkem produktů a služeb, sjednaným úrokem ve výši 23,99 % p.a. a rovněž i zákonným úrokem z prodlení v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami, které byly součástí smlouvy o úvěru, přičemž jak sjednaný (smluvený) úrok, tak úrok z prodlení jsou počítány toliko z neuhrazené jistiny ve výši 68 768,65 Kč. Soud přitom současně zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu s ust. § 86 z.s.ú., kdy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost stanovenou jí tímto ustanovením zákona neporušila, když na základě dostupných údajů nemohla ani v nejmenším nabýt důvodné pochybnosti, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet. Nárok na úrok z prodlení by měla žalobkyně podle smlouvy již od 6.12.2020, když smlouva o úvěru ze dne 5.12.2019 byla sjednána na dobu 1 roku a dle všeobecných obchodních podmínek se dluh ze smlouvy stal splatným jejím skončením, tj. dne. 5.12.2020 a od 6.12.2020 tak byla žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení je pak dána nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Vzhledem ke všem shora rozvedeným důvodům shledal soud nárok uplatněný žalobkyní v žalobě důvodným, a proto žalobě zcela vyhověl (výrok I.).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 927 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 823 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 219,83 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 180 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 7. 2022, z částky 4 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 11. 2021, z částky 4 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 9. 2022 a z částky 4 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 2. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 400 Kč ve výši 4 704 Kč.

35. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

36. Výrokem III. soud rozhodl tak, že opatrovnici žalované, která je advokátkou, přiznal odměnu za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ve věci ze dne 28. 4. 2022 a vyjádření ve věci ze dne 19. 4. 2023). Vzhledem ke skutečnosti, že ustanovení § 9 odst. 5 a. t. stanovující mimo jiné tarifní hodnotu pro výpočet odměny opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, bylo v této části zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (ÚS 3279/2019), vzal soud za tarifní hodnotu v souladu s § 8 odst. 1 a. t. částku 70 555,53 Kč. V souladu s § 6 odst. 1 a § 7 a. t. pak určil sazbu odměny ve výši 3 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.. Dále soud opatrovnici žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč za čtyři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. Soud tak přiznal opatrovnici odměnu ve výši 15 760 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 Kč, celkem tedy 16 960 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů bude opatrovnici po právní moci rozsudku vyplacena prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 1.

37. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto výrokem IV. podle § 148 o. s. ř. tak, že státu právo na jejich náhradu nevzniklo, neboť jediným nákladem státu v tomto řízení byla odměna opatrovnice. Její náhradu opatrované uložit nelze (viz shodně PUTNA, Mojmír. In: DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 996). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.