12 C 230/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 325,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 325,31 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 364,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 325,31 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 325,31 Kč od 7. 2. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 3. 3. 2021 domáhala vydání rozsudku, kterým by byla uložena povinnost žalované zaplatit jí částku 11 325,31 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Dne 27. 5. 2013 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba (dříve právnická osoba anebo právnická osoba), IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení“ nebo„ právní předchůdce“) a žalovanou uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách (dále jen„ Smlouva“), v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky příjmení (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek příjmení a Sazebník anonymizováno, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve Smlouvě seznámila. V souladu se Smlouvou a Podmínkami byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. příjmení využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 13 325,31 Kč převedla dne 1. 10. 2018 na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalované jeho splácení ve splátkách. Žalovaná byla dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu dle Sazebníku anonymizováno. Dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. příjmení využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 6. 2. 2019 zesplatnila ke dni 6. 2. 2019 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky ve výši 13 325,31 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29 % ročně dle úrokového lístku příjmení platného ke dni zesplatnění. Pohledávka za žalovanou ze Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany příjmení postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, a to s účinností ke dni 20. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 14. 12. 2020. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 12 689,62 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.

2. Žalovaná byla usnesením z dne 14. 10. 2021, č. j. 12 C 230/2021-17, vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě a označila veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byla poučena o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k žalobě na předmětnou výzvu, která jí byla doručena dne datum, v tomto směru nevyjádřila, soud tak má za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v žalobním návrhu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 27. 5. 2013 smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly Podmínky, Úrokový lístek příjmení a Sazebník anonymizováno (Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 27. 5. 2013). V souladu se Smlouvou a Dispozicemi ke kontokorentnímu úvěru se příjmení zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr anonymizováno k běžnému účtu, a to až do výše 10 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke kontokorentnímu úvěru (Dispozice ke kontokorentnímu úvěru). Žalovaná se zavázala plnit veškeré své závazky ze Smlouvy a Podmínek vyplývající, tj. zejména se žalovaná zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy (Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 27. 5. 2013, Podmínky). Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. příjmení využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 13 325,31 Kč převedla dne 1. 10. 2018 na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalované jeho splácení ve splátkách. Žalovaná byla dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu dle Sazebníku anonymizováno. Dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. příjmení využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 6. 2. 2019 zesplatnila ke dni 6. 2. 2019 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky ve výši 13 325,31 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29 % ročně dle úrokového lístku příjmení platného ke dni zesplatnění (Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne datum, Podmínky, Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Oznámení o zesplatnění, Úrokový lístek příjmení, Sazebník anonymizováno, výpis z úvěrového účtu). Pohledávka za žalovanou ze Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany příjmení postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, a to s účinností ke dni 20. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 14. 12. 2020. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 12 689,62 Kč (Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha číslo Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty, Oznámení o postoupení pohledávky žalované). Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, která byla žalované odeslána doporučeně dne 10. 2. 2021 (předžalobní výzva, doklad o odeslání).

4. Vzhledem k tomu, že k 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník z. č. 89/2012 Sb., zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, které platily až do 31. 12. 2013. Podle § 3028 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. V dané věci se jedná o smlouvu uzavřenou v roce 2013 a za takové situace je třeba aplikovat hmotné právo podle dosavadní právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku.

5. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako pohledávku ze smlouvy o úvěru. Podle § 261 odst. 3 písm. d) z. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497). Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoník od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši. Podle § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

6. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované do sjednané výše peněžní prostředky, tj. poskytnout mu úvěr. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle § 497 a násl. obchodního zákoníku, jelikož k jeho vzniku došlo před účinností zákona č. 89/2012 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala úvěr, sjednaným způsobem jej však nesplácela. Právní předchůdce žalobkyně proto postupoval v souladu se Smlouvou. Žalované v důsledku toho vznikla povinnost vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru spolu se sjednanými úroky dle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku, když povinnost k placení smluvních úroků trvá až do úplné úhrady dlužné jistiny úvěru. Jelikož žalovaná smluvní úroky dosud v plném rozsahu neuhradila, uložil jí soud povinnost jejich plnění. Žalobkyně má zároveň proti žalovanému nárok na úrok z prodlení za dobu od 7. 2. 2019 do zaplacení, a to podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., přičemž žalobkyně výši těchto úroků z prodlení za vymezené období zkapitalizovala a požaduje úrok z prodlení za období od 21. 11. 2020 do zaplacení. Žalovaná tvrzení v žalobě nesporovala, nijak se k žalobě nevyjádřila a ničeho na svou obranu neuvedla. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 325,31 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí soud neshledal zákonné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.