12 C 238/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 128 387 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 128 387 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 69 920,80 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném uhrazení částky 128 387 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody s odůvodněním, že žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek pro budovu [adresa], k.ú. [část obce], na adrese [adresa žalované] [číslo] v k.ú. [část obce], tedy členem žalovaného. Žalobkyně disponuje celkem 5 ks neoznačených čipů, které jsou jediným prostředkem, kterým se dají otvírat vstupní dveře do budovy. S účinností od [datum] žalovaný žalobkyni deaktivoval všechny přístupové čipy, a po celé žalované období, tedy v období od [datum] do [datum] odmítnul čipy opětovně aktivovat či jí předat čipy jiné a umožnit jí přístup do domu. Žalobkyně v žalovaném období byt pronajímala [právnická osoba] s.r.o. za částku 20 000 Kč měsíčně, [právnická osoba] s.r.o. s ohledem na nemožnost užívat byt na základě nájemní smlouvy nehradila navrhovatelce nájemné a navrhovatelce tak vznikla škoda v podobě ušlého zisku, a to ve výši 128 387 Kč. Jednáním žalovaného došlo k porušení základního práva na nerušené užívání vlastnictví ve smyslu čl. 11 Listiny.

2. Žalovaný se bránil žalobě tím, že je osobou odpovědnou za správu, provoz a opravy společných částí pozemku a domu na něm stojícího, žalobkyně coby vlastník jednotky a členka žalovaného je povinna dodržovat stanovy odpůrce, jakož se i při užívání společných částí domu, pozemku a společných zařízení domu řídit Domovním řádem [příjmení] [jméno], právními předpisy, rozhodnutími orgánu odpůrce a pokyny výrobce či správce technických zařízení, jak plyne ze stanov odpůrce. Žalobkyně byt neužívala k účelům svého bydlení nebo trvalého (či trvalejšího) bydlení třetích osob – nájemců, ale využívala jej výhradně jako ubytovnu krátkodobého ubytování turistů v rámci služby Airbnb, čímž docházelo k soustavnému porušování stanov odpůrce. S ohledem na přijatá opatření státních orgánů proti šíření nákazy nemocí COVID 19 a doporučení hygienických odborníků, a dále vzhledem k tomu, že předmětný byt sloužil jen ke krátkodobým pronájmům cizincům (turistům), žalovaný shledal, že neexistuje jiná vhodnější cesta, jak by jeho členové, obyvatelé domu, mohli sami svépomocí zajistit náležitou ochranu svého života a zdraví a přistoupil k deaktivaci některých přístupových čipů. O této skutečnosti byli ti vlastníci, jichž se tento postup týkal, informováni emailem ze dne [datum], pročež byl časový odstup stanoven v délce 2 dnů. Současně byli vlastníci vyzváni, aby žalovanému sdělili počet a jména dlouhodobě ubytovaných nájemců, což žalobkyně náležitě neučinila. Veškeré přístupové čipy tak byly deaktivovány dne [datum], neboť i poslední aktivovaný čip vykazoval nadměrnou denní i noční aktivitu. Dále se žalovaný bránil tím, že ve dnech, kdy měla žalobkyně opakovaně žádat o aktivaci čipů za ní nejednala [celé jméno svědka], ale [anonymizována dvě slova], který žalovanému sám sdělil, že není osobou odpovědnou za správu bytu. V průběhu let komunikovala za navrhovatelku opakovaně společnost [právnická osoba], následně byla předložena plná moc na paní [celé jméno svědka]. Vzhledem k tomu, že osoba, jež jednala za žalobkyni ohledně aktivace vstupních čipů, nepředložila žalovanému plnou moc, nebylo možné, aby žalovaný s touto osobou o vlastnických právech navrhovatelky komunikoval, a to minimálně do data [datum], kdy ze strany paní [celé jméno svědka] došlo k předložení plné moci k zastupování žalobkyně. Žalobkyně tedy v žalovaném období nevyvinula osobně žádnou, resp. efektivní aktivitu ve věci, která by náležitě prokazovala, že se žalobkyně sama domáhá svých práv.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Ze shodných prohlášení účastníků, z výpisu z katastru nemovitostí a stanov žalovaného soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem jednotky – bytu [číslo] v domě [adresa] v k.ú. [část obce] a členem žalovaného jakožto společenství vlastníků jednotek. Žalobkyně disponuje 5ks neoznačených vstupních čipů, které jsou jediným prostředkem k otevření vstupních dveří budovy. Kód nahraný na vstupním čipu umožňující vstup do budovy je aktivovatelný/deaktivovatelný vzdáleným přístupem v dispozici žalovaného.

5. Z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum] mezi zástupci společnosti [právnická osoba] a panem [příjmení], členem výboru žalovaného soud zjistil, že dne [datum] došlo ze strany žalovaného na emailovou adresu společnosti [právnická osoba] k výzvě vlastníkům, kteří své byty krátkodobě pronajímali, aby tuto činnost s ohledem na šíření koronaviru pozastavili, s tím, že pro dočasné období budou od [datum] deaktivovány všechny vstupní čipy kromě jednoho čipu pro vlastníka bytu a dále s tím, že pokud by se jednalo o dlouhodobý pronájem, po sdělení této informace by se avizované omezení konkrétního pronajímatele netýkalo. Dne [datum] došlo ze strany zástupce [právnická osoba] k odmítavé reakci na avizovaný postup žalovaného. Dne [datum] došlo ze strany žalovaného k podání informace o deaktivaci posledního vstupního čipu s ohledem na nadměrné užívání předmětného čipu. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] mezi zástupci společnosti [právnická osoba] a panem [příjmení], členem výboru žalovaného soud zjistil, že zástupce firmy [právnická osoba] opakovaně žádal o aktivaci vstupních čipů, což bylo ze strany žalovaného odmítnuto pro absenci zmocnění.

6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že uvedený předmětný byt žalobkyně od [datum] pronajímala [právnická osoba] s.r.o., [IČO], za částku 20 000 Kč měsíčně. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o., [IČO] soud zjistil, že předmětem podnikání společnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jednateli společnosti jsou Dmitry Zimarev, [datum narození] a [celé jméno svědka], [datum narození].

7. Z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] mezi [anonymizována dvě slova] a MUDr. [příjmení], předsedou výboru žalovaného soud zjistil, že v červnu a červenci 2020 pan [příjmení] e-mailem komunikoval s žalovaným o situaci s deaktivovanými vstupními čipy pro přístup do domu, žalovaný opakovaně deaktivaci odmítal, a to s ohledem a) na epidemiologickou situaci, b) na registraci provozovny ubytovacích služeb [právnická osoba] s.r.o. bez souhlasu vlastníků, a za c) absenci řádně doložené plné moci k jednání za žalobkyni.

8. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědka], z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum] mezi žalobkyní a paní [celé jméno svědka] soud zjistil, že dne [datum] informovala M. [celé jméno svědka] žalobkyni o skutečností se zablokování všech vstupních čipů, žalobkyně dne [datum] požádala M. [celé jméno svědka], aby situaci se žalovaným řešila sama. Dne [datum] M. [celé jméno svědka] žalobkyni informovala o neměnném stavu a sdělila, že nepovařuje za spravedlivé za takové situace platit nájem za byt. Žalobkyně v reakci na tento e-mail stejného dne sdělila, že do doby, než bude situace vyřešena, nemusí být nájem hrazen.

9. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědka], z výpisu bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. a z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. hradila na účet žalobkyně měsíčně pravidelnou platbu ve výši 20 000 Kč v období od [datum] do [datum].

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 33 Nc 2390/2020 soud zjistil, a mezi účastníky nebylo sporu o skutečnosti, že ze strany žalobkyně byl dne [datum] podán návrh na předběžné opatření ve věci deaktivace přístupových čipů, kdy na základě zdejším soudem vydaného předběžného opatření ze dne 21.10.2020 č.j. 33 Nc 2390/2020-27 došlo ze strany žalovaného k aktivaci předmětných vstupních čipů.

11. Z výzvy k náhradě škody ze dne [datum] včetně poštovní dodejky soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně prostřednictvím jejího právního zástupce Mgr. [příjmení] vyzván vedle výzvy k aktivaci vstupních čipů též k náhradě vzniklé škody, a to do [datum] ve výši 140 000 Kč. Výzva byla dle nesporných tvrzení účastníků žalovanému doručena dne [datum].

12. Soud provedl ve věci i další listinné důkazy, přičemž však vzhledem ke zjištěným skutečnostem uvedeným výše a z nich vyplývajících právních závěrů z těchto důkazů nevyvodil žádné závěry rozhodující pro skutkový stav nutný pro právní posouzení nároku žalobce. Zároveň soud zamítl návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost, neboť skutkový stav měl dostatečně zjištěn na základě provedeného dokazování, zamítnul tedy zejména návrh na důkaz výslechem členů výboru SVJ (žalovaného), kdy skutková zjištění učiněná z listinných důkazů měl za zcela dostačující.

13. S odkazem na výše uvedená skutková zjištění má soud prokázáno, že žalovaný v období od [datum] do října roku 2020 učinil deaktivaci 5 ks vstupních čipů ve vlastnictví žalobkyně, čímž fakticky vyloučil žalobkyni možnost vstupu do domu. Žalobkyně v žalovaném období byt pronajímala [právnická osoba] s.r.o. za částku 20 000 Kč měsíčně, [právnická osoba] s.r.o. s ohledem na nemožnost užívat byt nehradila žalobkyni nájemné.

14. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

15. Podle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

16. Podle ust. § 2952 o.z. se hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

17. Podle [číslo] odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Podle odst. 2 citovaného ustanovení Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v [obec] a Slovenské Federativní Republice. Podle odst. 3 citovaného ustanovení Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Podle odst. 4 citovaného ustanovení Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Podle odst. 5 citovaného ustanovení [jméno] a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.

18. Podle ust. § 1194 odst. 1 o.z. je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

19. Podle ust. § 1177 o.z. vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku (dále jen "osoba odpovědná za správu domu") své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. To platí i v případě změny těchto údajů.

20. Předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti jsou porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění 21. Žalobkyně žalobou požaduje náhradu škody vzniklé jí omezením jejího vlastnického práva, a to konkrétně v rozsahu práva nerušeného užívání její bytové jednotky. K tomu je třeba obecně uvést, že vlastnické právo je základním absolutním majetkovým právem, jehož ochranu garantuje Listina základních práv a svobod. Toto právo náleží do kategorie práv věcných, přičemž věcná práva jsou absolutní majetková práva vyznačující se bezprostředním právním panstvím nad věcí. Vlastnické právo působí vůči všem (erga omnes), přičemž tomuto právu odpovídá povinnost ostatních osob toto právní panství nad věcí respektovat a zdržet se zásahu do jeho výkonu. Rozsah ochrany stanoví Listina základních práv a svobod ve svém čl.

11. Ochrana vlastnického práva má ústavní základ a je garantována právními předpisy soukromého i veřejného práva.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v období od [datum] do října roku 2020 učinil deaktivaci 5 ks vstupních čipů ve vlastnictví žalobkyně, čímž fakticky vyloučil žalobkyni možnost vstupu do domu. Tímto jednáním fakticky zcela omezil vlastnické právo žalobkyně, neboť žalobkyni bylo znemožněn vstup do budovy a tedy užívaní její bytové jednotky. Argumentaci žalovaného, že se tak jednalo o kroky k ochraně veřejného zdraví ostatních spoluvlastníků, nemůže soud přijmout jako relevantní, neboť se jednalo o zásadní překročení proporcionality mezi ochranou jednoho ústavně chráněného páva na úkor druhého. Extenzivní výklad epidemiologických opatření a na to navazující postup žalovaného - tedy fyzické zabránění užívat žalobkyni nemovitost s odkazem na právo na ochranu svého života a zdraví (ust. § 3 odst. 2 písm. a) o. z.) - byl zcela mimo rámec jeho práv vymezených ustanovením § 1194 odst. 1 o.z. Ostatně dle i žalovaným zmiňovaného ust. § 2 odst. 1 věta první o.z. platí, že„ Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání“, čehož žalovaný jednoznačně nedbal. Je nutné souhlasit se žalobkyní, že žalovaný si vůči žalobkyni bez zákonného zmocnění přisvojil práva rozhodovat o jejích právech a povinnostech, a to jako kdyby byl orgánem veřejné správy. Soudu nezbývalo než učinit závěr o tom, že byť mohly být motivy žalovaného jakkoliv bohulibé, šlo jednoznačně o omezení vlastnického práva nad rámec zákona.

23. Co se týká výše škody, žalobkyně požadovala náhradu škody spočívající v ušlém zisku spočívajícím v ušlé platbě nájemného, a to za období [datum] do [datum].

24. Podle ust. § 1194 odst. 1 o.z. oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v žalovaném období byt pronajímala [právnická osoba] s.r.o. za částku 20 000 Kč měsíčně, tato částka byla nájemcem od počátku trvání nájemního vztahu hrazena bankovním převodem na účet žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že [právnická osoba] s.r.o. s ohledem na nemožnost užívat byt bezprostředně po deaktivaci vstupních čipů požádala žalobkyni o nápravu stávajícího stavu, a posléze o prominutí nájemného, na což bylo žalobkyní po dobu trvání nežádoucího stavu (tj. od [datum] do října 2020) reflektováno a [právnická osoba] s.r.o. nehradila žalobkyni nájemné.

26. S ohledem na skutečnost, že žalobou je požadováno ušlé nájemné od [datum] do [datum], tj. za období 6 měsíců a 13 dní, což činí částku 128 387 Kč (6 x 20 000 Kč + 20 000 Kč 31 dní x 13), má soud za to, že žalobkyní požadovaná částka je v plném rozsahu důvodná.

27. Příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody je nadevší pochybnost dána. Co se týká námitky žalovaného, že v období od [datum] do [datum], došlo k nucenému úbytku poptávky po krátkodobých ubytovacích službách (např. právě Airbnb) zejména ze strany cizinců, a to právě a jedině v důsledku vyhlášeného nouzového stavu a s ním spojeného vrchnostenského zákazu krátkodobého ubytování, má soud za to, že tato skutečnost nemůže mít bezprostřední vliv na výši ušlého zisku žalobkyně. Výše nájmu hrazeného [právnická osoba] s.r.o. žalobkyni nebyla dle nájemní smlouvy vázána na výši zisku nájemce z dalšího pronájmu bytu a ani na typ nájmu. [jméno] [příjmení] [celé jméno svědka] uvedla, že [právnická osoba] s.r.o. byla připravena nabídnout byt k dlouhodobému pronájmu. Hypotetická ztráta zisku nájemce nemohla mít vliv na zisk žalobkyně.

28. Další námitka žalovaného ohledně absence řádného zmocnění jednat za žalobkyni ve věci aktivace vstupních čipů byla ze strany soudu též shledána jako nedůvodná. K zásadnímu omezení vlastnického práva žalobkyně došlo vzdálenou deaktivací vstupních čipů ze strany žalovaného. Nedošlo však k fyzickému odebrání čipů, resp. ztrátě dispozice s fyzickou podobou čipů, došlo pouze k jejich deaktivaci ze vzdáleného přístupu. Nebylo nutné vydat vlastníkovi jednotky vstupní čipy nové, zde by byl požadavek na předložení plné moci po právu. Taková situace však nenastala. Konkrétní vstupní čipy mají jednoznačnou identifikaci, je zřejmé, komu byly na počátku vydány. Od počátku sporu mezi žalobkyní, resp. třetímu osobami ve smluvním vztahu se žalobkyní bylo zjevné, že čipy zůstaly v držení žalobkyně, resp. v držení třetích osob s žalobkyní propojených. Za takové situace jednoznačně nebylo po právu požadovat doložení originálu zmocnění k jednání za žalobkyni ve věci žádosti o novou aktivaci vstupních čipů.

29. Ani další námitky ze strany žalovaného ohledně nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně dle § 1177 o.z. nemohou mít na předmět sporu vliv. Pravděpodobně došlo k porušení této povinnosti ze strany žalobkyně, oznámení mělo být vůči žalovanému řádně učiněno. S porušením oznamovací povinnosti však není přímo spojena žádná sankce, nepříznivé důsledky v podobě povinnosti k náhradě škody mohou pro vlastníka vyplynout následně z neplnění jeho povinností, škoda však musí vzniknout v příčinné souvislosti s nesplněním oznamovací povinnosti. Vznik takové škody nebyl tvrzen a rozhodně není předmětem soudem posuzovaného sporu.

30. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že v řízení bylo prokázáno porušení vlastnického práva žalobkyně žalovaným, což vedlo ke vzniku škody na straně žalobkyně, a to ve formě ušlého zisku. Žalovaný je povinen žalobkyni vzniklou škodu nahradit, a to ve výši 128 387 Kč včetně zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. Splatnost uplatněného nároku nastala den následujícím po doručení předžalobní výzvy, tedy dne [datum]. Žalovaný je tak od [datum] v prodlení s úhradou dlužné částky. Námitku žalovaného ohledně neurčitosti předžalobní výzvy soud neshledal jako důvodnou, neboť z výzvy je jednoznačně patrné, čeho se žalobkyně domáhá, je uvedena konkrétní částky, právní titul a lhůty k plnění. Soud dále neshledal důvodnou námitku vztahující se k nezpůsobilosti plné moci udělené žalobkyní právnímu zástupci jejímu právnímu zástupci, pokud měl žalovaný obtíže s čitelností dokumentu, měl si vyžádat novou kopii listiny. Všechny ostatní nejasnosti ohledně způsobilosti plné moci byly v průběhu řízení vyjasněny, kdy originál plné moci byl soudu při jednání předložen k nahlédnutí a k úřednímu ověření podpisů soud neshledal relevantní důvod.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 920,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 420 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 128 387 Kč sestávající z částky 6 260 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, vyjádření ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], 3x účast na ústním jednání) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 480 Kč ve výši 11 020,80 Kč.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.