12 C 240/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 28 172,72 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 23 541,54 EUR spolu s úrokem z prodlení z částky 23 541,54 EUR ve výši 8,05 % ročně od 29. 8. 2014 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 4 631,18 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 172,72 EUR od 19. 8. 2014 do 28. 8. 2014 a z částky 4 631,18 EUR od 29. 8. 2014 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 93 658 Kč.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20.10.2014 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 34 113,72 EUR se zákonným úrokem z prodlení od 19. 8. 2014 do zaplacení. Žalovaná částka dle tvrzení žalobkyně představuje škodu, a to v podobě ušlého zisku, jehož by byla dosáhla v případě splnění povinností žalované podle kupních smluv uzavřených na základě objednávek žalobkyně č. [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] a [číslo] [číslo]. Dle žalobních tvrzení žalovaná sice objednávky žalobkyně akceptovala a potvrdila termín dodání, avšak předmětná vozidla v dohodnutých lhůtách (a ani nikdy později) nedodala. Žalobkyni tak bylo znemožněno dosáhnout zisku z dalšího prodeje objednaných vozidel koncovým zákazníkům, s nimiž měla uzavřeny navazující kupní smlouvy. Splatnost žalované částky k datu 18. 8. 2014 pak žalobkyně odvozuje od výzvy, kterou zaslala žalované.

2. Žalovaná se ve věci samé k podané žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí, a navrhla její zamítnutí s tím, že není důvodná. Žalovaná připustila, že její zaměstnanec [jméno] [příjmení] některé objednávky žalobkyně přijal, potvrdil, avšak poté již nezadal k dalšímu vyřízení, a to z důvodu jeho [anonymizováno] obtíží. Jakmile tuto skutečnost žalovaná dne 5. 9. 2013 zjistila, začala bez prodlení jednat, kontaktovala žalobkyni a po vzájemné dohodě byl sestaven seznam vozidel k výrobě. Bylo však třeba, aby žalobkyně objednávky aktualizovala a přizpůsobila možnostem výroby, žalovaná byla připravena dodat náhradní plnění. Žalobkyně však jednání o tomto náhradním plnění ukončila, a podílela se tedy na tom, že plnění nemohlo být realizováno. Žalovaná také vyjádřila nesouhlas s výpočtem ušlého zisku, který nelze ztotožňovat s prostým rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou, nýbrž je třeba zohlednit i související náklady, které by žalobkyně nesla. Dále pak zdůraznila, že pokud koncoví zákazníci odstupovali od uzavřených smluv na základě dopisu zaslaného jim žalobkyní, byla v tomto dopise uváděna nepravdivá tvrzení o tom, že žalovaná je v platební neschopnosti a dále se již podnikání nevěnuje. U některých objednávek dále žalovaná namítala, že nebylo doloženo konečné potvrzení objednávky ze strany žalované.

3. Pro přehlednost na tomto místě soud uvádí, že ve věci byl vydán soudem dne 25.3.2015 pod č.j. 12 C 240/2014-30 rozsudek pro uznání, který byl však k odvolání žalované změněn odvolacím soudem (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23.3.2016 č.j. 18Co 4/2016-68) tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, a to z důvodu, že pro jeho vydání nebyly splněny zákonné podmínky.

4. Ve věci byla usnesením soudu ze dne 3.2.2017 č.j. 12 C 240/2014-106 nařízena mediace. K samotnému zahájení mediace však nedošlo, neboť již z prvního nařízeného setkání účastníků, kterého se před mediátorkou zúčastnili právní zástupce žalobkyně a žalovaná spolu se svým právním zástupcem vyplynulo, že mimosoudní dohoda není možná (tato skutečnost vyplynula ze sdělení žalobkyně a ze sdělení ustanovené mediátorky).

5. Podáním doručeným soudu dne 9.10.2017 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky 1 925 EUR včetně příslušenství, kdy uvedla, že tak učinila s ohledem na obranu žalované s tím, že v souvislosti s realizací jednotlivých objednávek by byly spojeny též určité náklady na straně žalobkyně, a to na přepravu zboží z [obec] do [anonymizováno] Tyto náklady žalobkyně vyčíslila v částce 1 925 EUR, tj. 137,50 EUR za každý vůz ze 14 objednávek, které jsou předmětem žaloby. Usnesením ze dne 10. 11. 2017, č. j. 12 C 240/2014-128 bylo řízení částečně zastaveno v rozsahu výše citovaného zpětvzetí co do částky 1 925 EUR spolu se souvisejícím příslušenstvím.

6. Podáním doručeným soudu dne 21.11.2017 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky 4 016 EUR včetně příslušenství, kdy uvedla, že tak učinila s ohledem na skutečnost, že v souvislosti s realizací jednotlivých objednávek by byly spojeny další náklady na straně žalobkyně, které by s vozidly v případně řádného dodání měla. Jednalo se jednak o náklady spočívající v dopravě vozů zdarma do místa bydliště koncových zákazníků v celkové částce 2 154 EUR, a též o náklady v ceně zboží, které by svým zákazníkům poskytnula zdarma (GPS navigace, bezstarostný balíček, vosk, impregnace) v celkové částce 1 862 EUR (částka 133 EUR na jeden vůz). Usnesením soudu ze dne 8. 1. 2018, č. j. 12 C 240/2014-166 bylo řízení částečně zastaveno v rozsahu výše citovaného zpětvzetí co do částky 4 016 EUR spolu se souvisejícím příslušenstvím.

7. Soud v této věci při nařízeném jednání provedl dále popsané dokazování, jednotlivé důkazy pak v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. hodnotil jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech, a přihlédl též k tvrzením účastníků. V souvislosti s dalšími níže citovanými listinami, které byly soudu předloženy pouze v německém jazyce, soud uvádí, že jejich překlad (v rozsahu popsaném u té které konkrétní listiny) byl v průběhu dokazování učiněn mezi účastníky nesporným; soud proto již nevyžadoval předložení překladu (ani úředně ověřeného) těchto listin.

8. Soud učinil následující skutková zjištění:

9. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 25. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 7 slov] s parkovacím asistentem vzadu a systémem [anonymizována dvě slova] za cenu 333 917,32 Kč. Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 25. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3 měsíce (tj. nejpozději do 25. 5. 2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Pokud jde o kurz, kterým žalobkyně přepočetla nákupní cenu vozu uvedenou v objednávce žalobkyně vůči žalované, jedná se o kurz 27,47 CZK/EUR (kurz k datu 4.6.2014). V případě nákupní ceny 333 917,32 Kč je jejím ekvivalentem 12 155,71 EUR. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 11.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 14 638,66 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 25. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 5-6 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 25. 8. 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 4. 10. 2013 je zjištěno, že v návaznosti na dopis žalobkyně ze dne 26. 9. 2013 zvolil možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 225 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 1 987,45 EUR.

10. Na tomto místě je nutno v obecné rovině uvést, že co se týká nákladů, které by žalobkyně nesla v souvislosti s dodáním objednaných vozidel a plněním svých navazujících závazků vůči koncovým zákazníkům, netvrdila žalovaná konkrétní jiné (další či vyšší) náklady než ty, které již uvedla v rámci svého podání sama žalobkyně. Soud proto z těchto tvrzení žalobkyně ve všech případech vychází.

11. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 25. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 7 slov] v bílé barvě s parkovacím asistentem vzadu a ztmavenými zadními a bočními skly za cenu 319 942,54 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 11 646,98 EUR). Přijetí této objednávky ze strany žalované nebylo zjištěno ani přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 25. 2. 2013, bylo zjištěno pouze sdělení [jméno] [příjmení] (zprostředkovateli obchodu), že výroba a termín dodání bude cca 3 měsíce. Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([příjmení] [anonymizováno]) ze dne 14.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 14 016,81 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 25. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 5-6 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 25. 8. 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 16. 10. 2013 je zjištěno, že v návaznosti nabídku žalobkyně zvolil možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou soud dospěl k závěru, že tu schází akceptace objednávky ze strany žalované.

12. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 25. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 6 slov] ve stříbrné barvě se ztmavenými bočními skly a pakety [příjmení], [anonymizováno] A, [anonymizováno] a [anonymizováno] 1 za cenu 307 685,79 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 11 200,79 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení], který potvrzuje termín dodání cca 3 měsíce. Přestože nebylo soudem zjištěno, kterého dne bylo potvrzení učiněno (v kopii emailu chybí datum), lze ze skutkových zjištění u ostatních objednávek učinit skutkový závěr, že k přijetí objednávky došlo bezprostředně po zaslání objednávky ze strany [anonymizováno]. [příjmení] dne 25. 2. 2013. Dodání vozidla ve tří měsíční lhůtě do 25.5. 2013 (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([příjmení] [příjmení]) ze dne 14.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 13 352, 94 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 13. 8. 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 28.9. 2013 je zjištěno, že v návaznosti na nabídku žalobkyně zvolil možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 138 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 1 743,65 EUR.

13. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 25. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 6 slov] v barvě pískové s 17‘‘ hliníkovými disky, panoramatickým střešním oknem a pakety [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] 1 za cenu 391 268,05 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 14 243,47 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 25. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3 měsíce (tj. nejpozději do 25.5. 2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 20.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 17 168,07 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 13. 8. 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 11.10. 2013 je zjištěno, že v návaznosti na nabídku žalobkyně zvolil možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 211,50 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 2 442,60 EUR.

14. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 25. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 7 slov] v černé barvě s 17‘‘ hliníkovými disky a paketem [anonymizováno] 1 za cenu 404 582,96 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 14 728,17 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 25. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3 měsíce (tj. nejpozději do 25.5.2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 20.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 18 369,75 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 13. 8. 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 30. 9. 2013 je zjištěno, že v návaznosti na nabídku žalobkyně zvolil možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 66 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 3 305,08 EUR.

15. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 26. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 7 slov] ve stříbrné barvě s pakety [anonymizováno] 2, [anonymizováno], [příjmení] a [anonymizováno] a systémem [anonymizována dvě slova] za cenu 372 775,56 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 13 570,28 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3 měsíce (tj. nejpozději do 26.5. 2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 29.1.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 16 605,04 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 13. 8. 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 28.10. 2013 je zjištěno, že v návaznosti na nabídku žalobkyně zvolil možnost bezplatného storna, neboť našel předváděcí vůz, který si může ihned zakoupit. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 54 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 2 710,26 EUR.

16. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 26. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 5 slov] v černé barvě za cenu 230 347,84 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 8 385,43 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3 měsíce (tj. nejpozději do 26.5 [anonymizováno]). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([anonymizována dvě slova]) ze dne 9.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 10 310,92 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 13. 8. 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 16.9.2013 je zjištěno, že tento požádal o zrušení objednávky. Přestože ze strany koncového zákazníka není uveden důvod zrušení objednávky, má soud za situace, kdy nebyla zjištěna žádná jiná příčina zmaření předmětného obchodu, za zjištěné, že touto příčinou je jednoznačně právě nedodání vozidla v dohodnutém termínu ze strany žalované. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 225 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 1 429,99 EUR.

17. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 26. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [anonymizováno] v modré barvě s parkovacím asistentem vzadu a vyhřívanými sedadly za cenu 314 115,55 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 11 434,86 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3 měsíce (tj. nejpozději do 26.5. 2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 19.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 13 747,90 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 13. 8. 2013. Ze zakřížkované volby koncového zákazníka na formulářovém dopisu žalobkyně ze dne 8.10.2013 je zjištěno, že byla zvolena možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 97,50 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 1 945,04 EUR.

18. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 26. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 7 slov] 1 v bílé barvě za cenu 143 662,32 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 5 229,79 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 4 měsíce (tj. nejpozději do 26.6.2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 19.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 6 714, 29 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 13. 8. 2013. Ze zakřížkované volby koncového zákazníka na formulářovém dopisu žalobkyně ze dne 27.9.2013 je zjištěno, že byla zvolena možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 216 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 998 EUR.

19. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 26. 2. 2013. Objednáván je vůz [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] v barvě [anonymizováno] s vyhřívanými předními sedadly za cenu 575 910,10 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 20 965,06 EUR). Potvrzení této objednávky nebylo zjištěno ani přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2013 bylo zjištěno pouze sdělení [jméno] [příjmení], že výroba a termín dodání bude cca 6 měsíce. Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 8.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 24 229,41 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 26. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 6-7 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 26.9 2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 8. 10. 2013 je zjištěno, že pokud nebude do 1.11.2013 nebude ze strany žalobkyně dodáno srovnatelné vozidlo, objednávku automaticky stornují. V souvislosti s touto objednávkou soud dospěl k závěru, že tu schází akceptace objednávky ze strany žalované.

20. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 27. 2. 2013. Objednáván je vůz [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno] v modré barvě s bluetooth handsfree a s parkovacím asistentem za cenu 218 834,98 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 7 966,33 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 27. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3-4 měsíce (tj. nejpozději do 27.6.2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 25.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 9 932,77 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 28. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 15. 8. 2013. Ze zakřížkované volby koncového zákazníka na formulářovém dopisu žalobkyně ze dne 26.9.2013 je zjištěno, že byla zvolena možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 90 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 1 605,94 EUR.

21. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 26. 2. 2013. Objednáván je vůz [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno] v hnědé barvě bluetooth handsfree a pakety [anonymizováno] a [příjmení] za cenu 253 428,63 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 9 225,65 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 27. 2. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3-4 měsíce (tj. nejpozději do 27.6. 2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 27.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 11 294,12 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 28. 2. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 15. 8. 2013. Z dopisu právního zástupce koncové zákaznice [příjmení] [titul]. [příjmení] ze dne 6.12.2013 bylo zjištěno, že tento stanovil žalobkyni náhradní lhůtu k dodání vozu, a to do 16.12.2013, jinak bude přistoupeno k podání žaloby. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 24 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 1 773,97 EUR.

22. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 12.3.2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [anonymizováno] v červené barvě za cenu 278 963,54 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 10 155,21 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 13. 3. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3-4 měsíce (tj. nejpozději do 13.7.2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. K námitce žalované soud uvádí, že se v případě potvrzení objednávky jedná o zjevnou chybu v psaní (překlep), kdy je zřejmé, že místo„ [anonymizována dvě slova]“ je uvedeno„ [anonymizována dvě slova]“ a kdy z ostatního je zřejmé, že se jedná o potvrzení objednávky předmětného vozidla [anonymizována dvě slova]. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 23.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 12 218, 49 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 13. 3. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 28.8.2013. Z e-mailu koncového zákazníka ze dne 4.10.2013 je zjištěno, že v návaznosti na nabídku žalobkyně zvolil možnost bezplatného storna V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 253,50 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 1 539,28 EUR.

23. K objednávce žalobkyně vůči žalované č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato je datována dne 12.3.2013. Objednáván je vůz [anonymizováno 5 slov] v šedé barvě s pakety [příjmení] a [anonymizováno] 1 za cenu 281 797,91 Kč (po přepočtu kurzem 27,47 CZK/EUR jde o ekvivalent 10 258,39 EUR). Přijetí této objednávky je zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 14. 3. 2013, který potvrzuje termín dodání cca 3-4 měsíce (tj. nejpozději do 14.7.2013). Dodání vozidla v této lhůtě (a ani později) soudem zjištěno nebylo. Objednávka koncového zákazníka ([jméno] [anonymizováno]) ze dne 27.2.2013 se týká shodně označeného vozu za cenu 12 680,67 EUR (bez DPH). Potvrzení této objednávky ze strany žalobkyně vůči koncovému zákazníkovi je datováno 14. 3. 2013; označení zákazníka i objednaného vozidla se shodují. Dodací lhůta byla uvedena v trvání 4,5-5,5 měsíců, nejzazší termín dodání proto připadl na 29.8.2013. Ze zakřížkované volby koncového zákazníka na formulářovém dopisu žalobkyně ze dne 26.9.2013 je zjištěno, že byla zvolena možnost bezplatného storna. V souvislosti s touto objednávkou žalobkyně uvedla, že související náklady na její straně by v případě dodání vozidla činily 137,50 EUR na převoz z [anonymizováno], 91,50 EUR na dopravu k zákazníkovi a 133 EUR za poskytnutí dalších souvisejících služeb (bezstarostný balíček, vosk, impregnace, GPS), v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu postupně částečně zpět. Žalobkyně tak žádala s odkazem na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla po odečtení souvisejících nákladů 2 060,28 EUR.

24. Soud má z provedených listinných důkazů dále prokázáno, že žalobkyně se koncem září a začátkem října 2013 obrátila v posuzovaných případech na své zákazníky s formulářovým dopisem, v němž jim sděluje, že obchodní partner žalobkyně není z finančních důvodů schopen dodat objednaná vozidla, že žalobkyni informoval o své platební neschopnosti a o tom, že veškeré objednávky byly z tohoto důvodu zrušeny. Dále žalobkyně svým zákazníkům sděluje, že tyto obtíže jí bez vlastního zavinění brání dodat objednaný vůz v dohodnutém termínu, a nabízí možná řešení spočívající v (a) objednání nového vozidla u jiného dodavatele, což znamená další dodací lhůtu 3-4 měsíce, nebo (b) dodání skladového vozidla, což znamená kratší dodací lhůtu 3-4 týdny, avšak eventuální nutnost kompromisu co do barvy a výbavy oproti původně objednanému vozidlu, nebo (c) bezplatné zrušení smlouvy (objednávky). Zvolenou možnost (zakřížkováním na tomto dopisu) měl zákazník oznámit žalobkyni faxem, e-mailem či poštou.

25. Žalovaná přes poučení soudem nepředložila soudu důkazy k prokázání svých tvrzení, že byla schopna splnit svůj závazek v době předcházející uplynutí termínu dodání sjednaného mezi žalobkyní a koncovým zákazníkem, resp. předcházející okamžiku zrušení objednávky (odstoupení od smlouvy) ze strany koncového zákazníka; tedy že některá konkrétní vozidla byla schopna dodat ve lhůtě, která by byla postačující pro splnění závazků žalobkyně vůči tomu kterému koncovému zákazníkovi. Z nesporného prohlášení účastníků má soud naopak za prokázáno, že objednaná vozidla z objednávek, které jsou předmětem sporu, nebyla v ujednaném termínu nejen dodána, ale ani objednána, resp. zadána do výroby.

26. Z výslechu svědka [příjmení]. [příjmení] soud dále zjistil, že pokud jsou některé vozy skladem v [země], časový horizont dodání je v řádech týdnů, pokud se některé vozy vyrábí na [země], jejich výroba představuje 2-3 měsíce, u vozů, které se vyrábějí v [země], je dodací doba 2-5 měsíců.

27. Z dopisu [jméno] [příjmení] adresovaného dne 4.9.2013 prostřednictvím e-mailu [anonymizováno]. [příjmení] soud zjistil, že [anonymizováno]. [příjmení] sdělil, že„ vedení společnosti rozhodlo, že po hrozící restrikci ze strany [anonymizována čtyři slova], pozn. soudu) a vysoké finanční ztrátě, o stornu všech dosud nevydodaných objednávek a ukončení spolupráce. Ač jsem pouhým pěšákem, vzniklou situaci považuji za velké osobní selhání, za které se omlouvám“.

28. Z dopisu [titul]. [příjmení] adresovaného 5.9.2013 žalobkyni soud zjistil, že zaměstnanec žalované [anonymizováno] [příjmení] zjistil pochybení zaměstnance [příjmení], který se zhroutil a musel být odvezen k lékaři, a že je nutné věc okamžitě řešit.

29. Z dopisu [titul]. [jméno] [příjmení] z advokátní kanceláře [titul]. [příjmení] adresovaného dne 10.9.2013 [anonymizováno]. [příjmení] soud zjistil, že tento právní zástupce žalované sdělil žalobkyni, že jí požadované lhůty k náhradnímu dodání vozů jsou technicky neřešitelné z důvodu, že vozy [anonymizováno] výroby mají výrobní lhůtu cca 3 měsíce a vozy [anonymizováno] výroby 5-6měsíců. Zároveň sdělil, že nastalá situace je z důvodu excesu jednoho zaměstnance, který byl postaven mimo pracovní poměr a je [anonymizováno] posuzován z [anonymizováno] hlediska. V rámci smírného řešení bylo žalobkyni nabídnuto, že z její strany budou učiněny nové objednávky, bude složena řádná záloha a v rámci nabídnutých lhůt dle tabulky (ta nebyla předložena k důkazu, pozn. soudu) budou žalobkyni dodány nově objednané vozy. Termíny dodání není žalovaná schopna zkrátit. Z výslechu [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že prodej vozů, které byly na základě objednávek žalobkyně skladem, nikoliv na objednání, proběhl.

30. Co se týká dalších skutkových zjištění učiněných z výslechu [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, soud zjistil, že svědek svou výpovědí potvrdil ve skrze nesporné tvrzení účastníků ohledně jeho jednání spočívající v potvrzování objednávek žalobkyně, aniž by je předával k dalšímu vyřizování. Z výpovědi svědka bylo zjištěno (kdy tato zjištění korespondují i se zjištěními učiněnými z výslechu svědka [příjmení]), že na počátku roku 2013 došlo na pokyn importéra k zásadnímu omezení vývozu vozů do zahraničí, a kdy na základě této skutečnosti byly zmařeny i jiné obchody. Soud dále z výpovědi zjistil, že prodejci jsou finančně motivováni k většímu objemu prodeje vozů. Pochybení pana [příjmení] se neprojevilo na obchodech s jinými zákazníky, pouze u žalobkyně a pouze pokud mělo být vozidlo zadáno do výroby. Co se týkalo prodeje vozů ze skladových zásob, tedy cca 20 aut, tyto obchody proběhly. Co se týká svědkových [anonymizováno] obtíží, Sám svědek ve své výpovědi uvedl, že na počátku roku 2013 měl [anonymizováno] náročné období, v práci došlo k intenzivnímu omezení vývozu vozů do zahraničí, i v soukromí měl problémy. Objednávky od žalobkyně přijal avšak nezadal je do systému. Nebyl schopen rozeznat, co je dobré a co špatné, i proto potom vyhledal [anonymizováno] pomoc. Po té, co zaměstnavatel zjistil, že objednávky nebyly zaneseny do systému, [anonymizováno] se zhroutil, několik dní byl v pracovní neschopnosti, vyhledal [anonymizováno] pomoc, léky nedostal, v rámci rekonvalescence pak chodil k [anonymizováno]. Posléze byl přeřazen na jinou pobočku žalobkyně v [obec].

31. Z lékařské zprávy [titul]. [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] se dne 3.10.2013 podrobil [anonymizováno] vyšetření, kdy ze zprávy lékaře bylo zjištěno, že pacient subjektivně vypověděl, že měl potíže v práci, měl úzkosti v souvislosti s prací, cítil se unavený, nervózní, vždy se snažil udělat vše správně. Objektivně byl dle lékařské zprávy orientován, myšlení koherentní, žádné poruchy vnímání. Závěr: [anonymizováno] reakce na zátěž, ne zcela vyrovnaný [anonymizováno] stav.

32. Na základě výše učiněných skutkových zjištění soud uzavírá, že soudem posuzované objednávky vozů byly za strany žalobkyně učiněny (a ze strany žalované potvrzeny) na konci února 2013 března 2013 s tím, že termín dodání vozů byl v absolutní většině případů sjednán ve lhůtě 3 měsíců, tedy do konce května/začátku června 2013. Žalobkyně pak měla obecně řečeno se svými koncovými zákazníky sjednán termín dodání ve lhůtě 4,5- 5,5 měsíců, a kdy nejzazší termín dodání byl sjednán u objednávky č. [anonymizováno] [číslo], a to 29.8.2013. I kdyby žalovaná zadala vozy do výroby hned dne 5.9.2013, kdy dle svých tvrzení zjistila, že její zaměstnanec vozy z objednávek doposud nezadal do výroby, je zřejmé, že náhradní termín dodání by byl v případě výroby vozů na [země] nejdříve začátkem prosince roku 2013 a v případě dodání vozů z [země] začátkem února 2014.

33. Z dopisu zástupce žalobkyně datovaného dne 13. 8. 2014, adresovaného zástupci žalované [titul]. [příjmení], doručeného mu dle shodného tvrzení stran dne 18.8.2014, plyne požadavek žalobkyně na zaplacení částky celkem 137.718,16 EUR představující ušlý zisk z obchodních případů uvedených v příloze. Lhůta k plnění je stanovena v trvání 10 dnů.

34. Soud v této souvislosti uvádí, že má za zjištěné, že nyní řešené dílčí nároky plynou z objednávek zahrnutých v ušlém zisku požadovaném výše citovanou výzvou. Mezi stranami není sporné (zástupce žalované potvrdil existenci přílohy k předmětné výzvě označené jako požadavek na náhradu škody při jednání dne 31.1.2020), kdy na straně jedna přiloženého dokumentu (tabulky) jsou shrnuty jednotlivé obchodní případy, které jsou předmětem tohoto sporu, přičemž konkrétní nároky řešené nyní v tomto řízení jsou zde uvedeny ve shodné výši, jaká byla žádána v původně podané žalobě. Závěrem soudu proto je, že tu jde o výzvu k plnění (mimo jiné) právě předmětných dílčích nároků.

35. Žádnou další písemnou korespondenci týkající se předžalobního vyjednávání mezi účastníky či právními zástupci účastníků žalovaná nedoložila, pouze ji k důkazu označila tak, že je součástí spisu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 42 C 151/2016, a soud tak o této skutečnosti nemohl učinit žádná jiná skutková zjištění, kromě zjištění v obecných rysech, tedy, že k žádnému náhradnímu řešení, resp. nové dohodě, nedošlo.

36. Tuto skutečnost potvrdil i výslech svědka [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi soud zjistil, že poté, co jako vedoucí prodeje zjistil od pana [příjmení], že některé objednávky, které vyřizoval zaměstnanec [příjmení], stále nejsou vyřízeny, pokusil se nabídnout žalobkyni náhradní plnění a zakázky uspokojit, ke konkrétní dohodě nakonec s ohledem na absenci dohody o ceně nedošlo, snaha o vyřešení situace trvala celý podzim 2013. V této souvislosti soud podotýká, že tato nová dohoda o náhradním plnění se jen stěží mohla týkat posuzovaných objednávek z konce měsíce února a začátku března 2013, neboť všechny tyto byly nejpozději v průběhu října 2013 ze strany koncových zákazníků stornovány.

37. Co se týká žalovanou tvrzených omezených ovládacích a rozpoznávacích složek osobnosti zaměstnance žalované [jméno] [příjmení], soud vycházel při skutkových zjištěních týkající se [anonymizováno] stavu z výpovědi samotného svědka [příjmení]. [příjmení] a dále z lékařské zprávy [titul]. [příjmení]. Sám svědek ve své výpovědi uvedl, že na počátku roku 2013 měl [anonymizováno] náročné období, v práci došlo k intenzivnímu omezení vývozu vozů do zahraničí, i v soukromí měl problémy. Objednávky od žalobkyně přijal, avšak nezadal je do systému. Nebyl schopen rozeznat, co je dobré a co špatné, i proto potom vyhledal [anonymizováno] pomoc. Z lékařské zprávy bylo zjištěno, že [anonymizováno]. [příjmení] se dne 3.10.2013 podrobil [anonymizováno] vyšetření, se závěrem [anonymizováno] reakce na zátěž, ne zcela vyrovnaný [anonymizováno] stav. Soud však učinil skutková zjištění též z dopisu [jméno] [příjmení] adresovaného dne 4.9.2013 prostřednictvím e-mailu [anonymizováno]. [příjmení], ve kterém [anonymizováno]. [příjmení] sděloval, že vedení společnosti rozhodlo o stornu všech dosud nedodaných objednávek. Stejně tak tvrzení zástupce žalované v dopisech ze dne 5.9.2013 a ze dne 10.9.2013 adresovaných žalobkyni, spočívající ve sdělení, že zaměstanec [příjmení] se zhroutil a musel být odvezen k lékaři, resp. že byl postaven mimo pracovní poměr a je posuzován z [anonymizováno] hlediska, nekoresponduje s prokázanou skutečností, že [anonymizováno]. [příjmení] navštívil lékaře až dne 3.10.2013, tedy měsíc po incidentu, a kdy z výpovědi svědka vyplynulo, že byl nikoliv postaven mimo pracovní poměr, ale pouze přeřazen na jinou pobočku. Stejně tak je těžko uvěřitelné, že by u zaměstnance přetrvávala žalovanou tvrzená omezená ovládací a rozpoznávací schopnost po dobu více než půl roku, aniž by ji zaměstnavatel jakkoliv zpozoroval, a zároveň tak selektivní schopnost, kdy byl zaměstnanec schopen vyřizovat objednávky od jiných obchodních partnerů, jakož i objednávky od žalobkyně týkající se prodeje skladových vozů, zcela bezchybně. Tento rozpor vede soud k závěru, že ze strany žalované, resp. jejího zaměstnance, šlo naopak o zcela vědomé jednání, pravděpodobně související se změnou cenové politiky importéra týkající se prodeje vozů do zahraničí, kdy zaměstnanec (je irrelevantní, ať již z vlastního popudu či na pokyn svého nadřízeného) pozastavil realizaci objednávek a doufal ve vyjednanou změnu v přístupu importéra a tedy ve znovu obnovenou možnost realizovat prodej vozů žalobkyni do zahraničí. Je zároveň uvěřitelné, že na počátku září 2013, poté, co se prodej do zahraničí nepodařilo za stávajících podmínek obnovit, došlo k [anonymizována dvě slova] obtížím. O [anonymizováno] reakci na zátěž ostatně vypovídá lékařská zpráva. Ze zde uvedeného soud dovozuje účelové tvrzení ze strany žalované z důvodu vyhnout se odpovědnosti za škodu s odvoláním se na okolnosti vylučující odpovědnost. Přes poučení soudem dle §118a odst. 1,3 os.ř. označit další důkazy k prokázání svých tvrzení o [anonymizováno] potížích svého zaměstnance žalovaná žádné další důkazy neoznačila.

38. Soud má takto zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí o věci samé. Z hlediska uplatněného nároku jako nadbytečný soud zamítnul návrh žalované na výslech všech koncových zákazníků žalobkyně, neboť sjednání příslušných kupních smluv bylo v potřebném rozsahu zjištěno, stejně jako jsou dostatečně zjištěné též okolnosti nesplnění závazků žalobkyně z těchto smluv plynoucích. Stejně tak jako nadbytečný zamítl soud opakovaný výslech [jméno] [příjmení] k otázce jeho [anonymizováno] stavu, neboť svědek byl k této otázce podrobně vyslechnut a nelze očekávat, že by opakovaný výslech ohledně subjektivního vnímání jeho [anonymizováno] stavu byl schopen vnést do věci více objektivního náhledu. Soud dále zamítnul opakovaný výslech svědků [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] k jednání mezi účastníky poté, co bylo zjištěno pochybení [anonymizováno]. [příjmení], neboť s ohledem na zjištěné výsledky těchto jednání, tedy nedosažené dohody o ceně, není detailní průběh tohoto jednání pro věc podstatný.

39. Skutkovým závěrem soudu pak na tomto základě je, že žalobkyně učinila u žalované výše uvedené objednávky vozidel, jež se současně zavázala dodat svým zákazníkům; pouze u objednávek č. [anonymizováno] [číslo] a [číslo] nebylo zjištěno přijetí (akceptace) objednávky ze strany žalované. Žalovaná nedodala žalobkyni v dohodnutém termínu žádné z objednaných vozidel. Žalobkyně proto nebyla schopna dodat tato vozidla v dohodnutém termínu svým koncovým zákazníkům, přičemž rozdíl mezi jejich nákupní a prodejní cenou po odpočtu souvisejících nákladů činí v souvislosti s nyní řešenými objednávkami (s výjimkou č. [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]) celkem 23 541,54 EUR. Žalovaná byla vyzvána k náhradě škody dopisem doručeným zástupci žalované dne 18. 8. 2014, splatnost pohledávky tak nastala desátým dnem od doručení, doposud nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho.

40. Pokud jde o kurz 27,47 CZK/EUR (ke dni 4.6.2014), kterým žalobkyně přepočetla nákupní cenu vozu uvedenou v každé jednotlivé objednávce, soud uvádí, že žalobkyně mohla/měla při přepočtu vycházet z kurzu platného ke dni splatnosti pohledávky, tj. ke dni 28.8.2014. K tomuto datu činil měnový kurz dle ČNB 27,78 CZK/EUR. Při přepočtu tímto kurzem by ekvivalent nákupní ceny v eurech činil u každého předmětného vozidla méně, než kolik uvedla žalobkyně. A v takovém případě by pak rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou předmětného vozidla činil v každém posuzovaném případě o něco málo více, než žalobkyně požadovala. S ohledem na dispoziční zásadu a na pravidlo, že nemůže být přisouzeno více, než žalobkyně požaduje, vycházel soud při svém skutkovém závěru ohledně rozdílu kupní ceny (resp. jejího ekvivalentu v eurech) a prodejní ceny vozidla z částky, jak ji (pro ni méně výhodně) vyčíslila žalobkyně.

41. Po právní stránce pak je třeba především s ohledem na mezinárodní prvek v této věci uvést, že věc musí být posuzována podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (tzv. Vídeňská úmluva ze dne 11. 4. 1980, publikovaná pod č. 160/1991 Sb., dále jen„ Úmluva“). Smluvními stranami Úmluvy jsou jak Česká republika, tak i Spolková republika Německo. Podle ustanovení čl. 1 odst. 1 Úmluvy se pak zde obsaženou úpravou řídí smlouvy o koupi zboží mezi stranami, které mají místa podnikání v různých státech, jestliže tyto státy jsou smluvními stranami, což je v nyní řešené věci splněno. Není tu přitom dána žádná z výjimek aplikace plynoucí z ustanovení čl. 2 až 5, nebylo zjištěno ani vyloučení působnosti Úmluvy ze strany účastníků podle čl. 6.

42. V nyní řešené věci pak soud dále uvádí, že má za zjištěné uzavření jednotlivých kupních smluv na základě objednávek č. [anonymizováno] [číslo], č. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]; není tu uváděna objednávka č. [anonymizováno] [číslo] a objednávka [číslo] u nichž není zjištěna akceptace, tedy uzavření smlouvy. U právě uvedených smluv pak platí, že z nich vznikl závazek žalované dodat žalobkyni objednaná vozidla, žalobkyně pak byla povinna zaplatit sjednanou kupní cenu (a to až po dodání, s ohledem na praxi zavedenou mezi stranami). Žalovaná své závazky k dodání objednaných vozidel podle těchto dílčích smluv nesplnila v dohodnuté lhůtě a ani dodatečně.

43. Podle ustanovení čl. 45 odst. 1 Úmluvy může kupující, nesplní-li prodávající některou svou povinnost ze smlouvy o koupi nebo z této Úmluvy, (a) uplatnit práva stanovená v článcích 46 až 52 nebo (b) požadovat náhradu škody podle článků 74 až 77. Podle čl. 74 Úmluvy zahrnuje náhrada škody při porušení smlouvy jednou stranou částku odpovídající ztrátě, včetně ušlého zisku, kterou utrpěla druhá strana v důsledku porušení smlouvy. Náhrada škody nesmí přesáhnout ztrátu a ušlý zisk, kterou strana porušující smlouvu předvídala nebo měla předvídat v době uzavření smlouvy s přihlédnutím ke skutečnostem, o nichž věděla nebo měla vědět, jako možný důsledek porušení smlouvy. Podle čl. 77 musí strana, která uplatňuje porušení smlouvy, učinit okolnostem případu přiměřená opatření ke zmenšení ztráty, včetně ušlého zisku z porušení smlouvy. Jestliže tak neučiní, může strana, která smlouvu porušila, domáhat se snížení její výše v rozsahu, ve kterém škoda měla být zmenšena. Podle čl. 79 odst. 1 Úmluvy není strana odpovědná za nesplnění jakékoli povinnosti, jestliže prokáže, že toto nesplnění bylo způsobeno překážkou, která nezávisela na její vůli, a ohledně které nebylo možno rozumně očekávat, že by s ní strana počítala v době uzavření smlouvy, nebo že by tuto překážku nebo její důsledky odvrátila nebo překonala.

44. Z právě citované právní úpravy pak plyne, že předpokladem vzniku odpovědnosti smluvní strany za škodu je porušení její povinnosti z kupní smlouvy, vznik škody druhé smluvní straně, příčinná souvislost mezi obojím a absence okolností vylučujících odpovědnost.

45. Jak již bylo výše uvedeno, je v případě výše popsaných kupních smluv zjištěno porušení povinnosti žalované dodat žalobkyni objednaná vozidla. Současně je také zjištěno, že tato vozidla měla žalobkyně dodat svým zákazníkům, a to se ziskem odpovídajícím rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou (při zohlednění souvisejících nákladů na straně žalobkyně). Současně je také ve všech uvedených případech zjištěna též příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalované dodat objednané vozidlo a nedosažením zisku žalobkyně z prodeje tohoto vozidla koncovému zákazníkovi. Ve všech případech je odůvodněn závěr, že žalovaná tím, že nedodala objednaná vozidla žalobkyni, znemožnila jí dodat tato vozidla (v dohodnuté dodací lhůtě) dále svým zákazníkům.

46. Nakolik podle čl. 77 Úmluvy musí strana, která uplatňuje porušení smlouvy, učinit okolnostem případu přiměřená opatření ke zmenšení ztráty, včetně ušlého zisku z porušení smlouvy, má soud za to, že porušení této povinnosti na straně žalobkyně zjištěno nebylo. V řízení vyšlo po skutkové stránce najevo, že žalobkyně poté, co obdržela zprávu o nerealizovaných objednávkách ze strany žalované, resp. o absenci zadání vozů z objednávek do výroby, informovala koncem září a počátkem října 2013 své zákazníky o problémech s dodávkou objednaných vozidel a navrhla jim 3 reálné možnosti řešení, mezi nimi též možnost nové objednávky (s odpovídající dodací lhůtou) či dodání skladového vozu (s nutností kompromisu co do barvy či výbavy). Nebylo zjištěno, že by kterýkoli ze zákazníků tuto možnost zvolil (ze shora popsaných zjištění naopak plyne, že všichni zvolili možnost bezplatného storna, resp. odstoupení od smlouvy). Objektivně by však výše škody za daných okolností mohla být omezena právě jen novou objednávkou (ať už u žalované či u jiného dodavatele) nebo dodáním skladového vozu, což by si však v každém případě vyžádalo souhlas koncového zákazníka (buď s prodloužením dodací lhůty nebo i se změnou specifikace objednaného vozidla). Nebyl-li takový souhlas dán, pak nebylo možno žádným jiným způsobem rozsah škody (ušlého zisku) objektivně omezit.

47. Žalovaná v této souvislosti namítala, že žalobkyně ve formulářovém dopise informovala své zákazníky nepravdivě o finančních problémech, resp. platební neschopnosti žalované. Soud je s ohledem na výše uvedené přesvědčen o tom, že – byť tu objektivně jde o nepravdivou informaci – tato skutečnost nemá z hlediska rozhodnutí soudu význam. Za podstatné totiž je třeba považovat především to, že zákazníkovi byla podána (pravdivá) informace o nemožnosti dodat objednané vozidlo v dohodnuté lhůtě, na tomto základě pak byly zákazníkovi nabídnuty možnosti řešení zahrnující obě varianty umožňující omezit rozsah škody (tj. nová objednávka nebo dodání skladového vozu, srov. předchozí odstavec). Z hlediska zákazníka je podstata problémů na straně dodavatele žalobkyně irelevantní, podstatné pro jeho rozhodování je především to, zda dostane to, co si objednal, a kdy se tak stane. Pokud pak zákazníci zvolili možnost bezplatného storna (odstoupení od smlouvy) a nepřistoupili na návrh prodloužení doby dodání (tj. novou objednávku) či změny objednávky (na konkrétní dostupný skladový vůz), nelze to považovat za důsledek nepravdivé informace o finanční situaci žalované, nýbrž za výsledek jejich úvah o tom, jakým způsobem mohou být nejlépe naplněny jejich potřeby. Nelze tu přehlédnout ani to, že žalobkyně ve formulářovém dopise avizovala (případnou) novou objednávku od jiného dodavatele, tj. i tímto je eventuální vliv nepravdivé informace o finančních problémech žalované eliminován. Námitky žalované vůči nepravdivému obsahu formulářového dopisu proto soud vyhodnotil jako irelevantní.

48. Je nutné zdůraznit, že zrušení smlouvy (storno objednávky, resp. odstoupení) rozhodně nepředcházelo dohodnutý termín dodání, k zaslání formulářového dopisu došlo v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že žalovaná v dohodnutém termínu žalobkyni vozidlo nedodala a že tedy žalobkyně nebude schopna včas splnit svůj závazek vůči koncovému zákazníkovi. Je nutné si uvědomit, že žalobkyně zaslala formulářový dopis v okamžiku, kdy už i ona sama byla v prodlení plnění vůči koncovému zákazníkovi, a kdy koncoví zákazníci čekali na své automobily o několik měsíců déle, než byla smluvena dodací lhůta. Nedodáním vozu ve smluvené lhůtě mohli zákazníci kdykoliv od smlouvy odstoupit a vozidlo si objednat jinde. Na skutečnost, že se žalobkyně snažila nabídkou obsaženou ve formulářovém dopise vyjednat podmínky pro co nejméně finančně náročné vyřešení nastalé situace, je možno dle názoru soudu hledět i jako na jednání s účelem co nejvíce snížit možnou škody, tedy na jisté preventivní opatření.

49. Na tomto místě soud v neposlední řadě uvádí, že i kdyby byly v řízení prokázány [anonymizováno] potíže zaměstnance žalované [příjmení]. [příjmení], nebylo by možno v nich shledat okolnost vylučující odpovědnost žalované podle ustanovení čl. 79 odst. 1 Úmluvy. Takovou okolností může dle citovaného ustanovení být toliko překážka, která nezávisela na vůli žalované a ohledně které nebylo možno rozumně očekávat, že by s ní strana počítala v době uzavření smlouvy, nebo že by tuto překážku nebo její důsledky odvrátila nebo překonala. [anonymizováno] potíže zaměstnance [anonymizováno]. [příjmení] by pak byly překážkou, jejíž existence si již v době uzavírání smlouvy (potvrzování objednávek, které dále nevyřizoval) musel být vědom přinejmenším právě zaměstnanec [anonymizováno]. [příjmení], který v těchto souvislostech jednal za žalovanou a jehož jednání (včetně vědomosti o souvisejících okolnostech) je proto žalované přičitatelné. Nadto je třeba též připomenout, že tu jde o zaměstnance, ve vztahu k němuž je zaměstnavatel (žalovaná) buď sám, případně prostřednictvím svých vedoucích zaměstnanců (§ 302 písm. a/ zák. práce), oprávněn kontrolovat plnění jeho povinností, přičemž zaměstnanci jsou podle ustanovení § 301 písm. b) zák. práce povinni mj. plnit kvalitně a včas pracovní úkoly. Nelze také přehlédnout, že tento stav, pokud by trval, trval by po relativně dlouhou dobu cca půl roku, když první objednávky, jichž by se to týkalo, jsou z únoru 2013 a sama žalovaná tvrdí, že problém odhalila 5. 9. 2013. Soud je přesvědčen, že při správně nastaveném systému kontroly by žalovaná musela tento problém zaznamenat podstatně dříve (pak by bylo možné též předejít nemožnosti dodání vozidel v objednaných specifikacích). Na tomto základě pak lze uzavřít, že okolnosti vylučující odpovědnost žalované v této věci ve vztahu k žádné z předmětných objednávek zjištěny nejsou.

50. Soud má proto za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení částky 23 541,54 EUR odpovídající ušlému zisku souvisejícího s objednávkami č. [anonymizováno] [číslo], č. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo].

51. Pokud jde o splatnost nároku na náhradu škody, Úmluva tuto otázku neřeší. Soud proto nejprve řešil otázku rozhodného práva, a to podle nařízení Řím II (nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy), podle jehož ustanovení čl. 4 odst. 1 je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Podle odst. 3 cit. ust. však platí, že vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem. V této nyní řešené věci je pak zřejmý úzký vztah s jednotlivými kupními smlouvami navazujícími na shora citované objednávky. Rozhodné právo pro tyto kupní smlouvy je pak určeno podle nařízení Řím I (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy). V daném případě nebyla zjištěna volba práva podle ustanovení čl. 3 odst. 1 cit. nařízení, soud proto vyšel z ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) cit. nařízení, podle kterého se smlouva o koupi zboží řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště. Rozhodným právem je proto právo české.

52. S ohledem na právě uvedené pak je namístě závěr, že splatnost uplatněného nároku nastala na základě výzvy žalobkyně podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Nebyla-li pak povinnost splněna v souladu s výzvou v tam stanovené lhůtě, dostala se tím žalovaná do prodlení podle § 1968 o. z. a je v takovém případě povinna zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. též úrok z prodlení, jehož výše je – při absenci odchylného ujednání – určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

53. Soud proto žalobkyni vedle jistiny 23 541,54 EUR přiznal též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně, a to z přiznané částky a až od data 29. 8. 2014 (dříve nebyla žalovaná dle zjištění soudu v prodlení). Naproti tomu co do zbývající požadované jistiny, jakož i úroku z prodlení s ní souvisejícího, včetně úroku z prodlení i z přiznané částky za období do 28. 8. 2014, soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého náleží poměrná část nákladů tomu účastníkovi, který byl v řízení úspěšnější oproti druhému účastníkovi. Žalobkyni byla v tomto řízení přiznána částka 23 541,54 EUR oproti původně žalované částce 34 113,72 EUR, tj. její úspěch dosahuje 69 %. Náhrada nákladů řízení jí proto náleží v rozsahu 38% (rozdíl mezi mírou úspěšnosti obou účastníků).

55. Náklady řízení na straně žalobkyně soud určil v celkové výši 246 469 Kč. Takto stanovené náklady žalobkyně pak sestávají z odměny jejího zástupce (advokáta) ve výši 93 920 Kč, tj. po 11 740 Kč podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.“) za 8 úkonů spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a dalších písemných podání ve věci samé z 5.11.2015, 3.8.2016, 12.5.2017, 9.10.2017 a účasti na jednání dne 3.2.2017 a 10.10.2017 (tarifní hodnota je tu 857 789 Kč, určená z původně žalované jistiny kurzem 25,145 CZK/EUR vyhlášeným ČNB ke dni vyhlášení rozsudku, který je současně dnem poskytnutí právní služby i dnem rozhodným pro vznik práva na náhradu nákladů řízení), a dále po 11 140 Kč podle téhož ustanovení za 7 úkonů spočívající v dalších písemných podání ve věci samé z 21.11.2017, 11.4.2018, 4.5.2018, 1.7.2019, účasti při jednání soudu dne 27.2.2018, 30.4.2019 a 31.1.2020 (tarifní hodnotou je tu částka 708 403 Kč určená přepočtem ze zbývající požadované jistiny shodným kurzem jako výše). Nadto náleží advokátovi náhrada hotových výdajů ve výši 4 500 Kč, tj. po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 3 a.t. ke každému z 15ti výše uvedených úkonů. Nákladem na straně žalobkyně jsou též hotové výdaje za úředně ověřený překlad listin ve výši 32 550 Kč (1 294,50 EUR) a zaplacený soudní poplatek v částce 37 519 Kč.

56. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 246 469 Kč, z toho bylo žalobkyni přiznáno 38%, tedy částka 93 658 Kč.

57. K námitce žalované ohledně moderace nákladů řízení dle §150 o.s.ř. soud uvádí, že podle zmíněného zákonného ustanovení nemusí soud výjimečně přiznat náhradu nákladů zcela nebo zčásti, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem. Ve věci došlo k nařízenému prvnímu setkání s mediátorem za účasti právního zástupce žalobkyně na jedné straně a žalované a jejího právního zástupce na straně druhé. V případě nařízené mediace je povinností účastníka rozhodnutí soudu respektovat a k mediátorovi se dostavit. To se v daném případě stalo, za žalobkyni se k mediátorce dostavil její právní zástupce s mandátem případně uzavřít mediační dohodu. Bylo by nepřiměřenou tvrdostí sankcionovat žalobkyni za to, že se nedostavila k mediátorovi osobně, už s ohledem na to, že se jedná o zahraniční právnickou osobu. Pokud bylo již na začátku prvého setkání zřejmé, že pozice účastníků jsou natolik odlišné, že není účelné samotnou mediaci zahájit, a právní zástupce žalobkyně odmítl dále mimosoudně vyjednávat, soud v této skutečnosti neshledává důvod, který by ospravedlnil uplatnění moderačního práva.

58. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované uhradit výše uvedenou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž částka odpovídající náhradě nákladů řízení je splatná k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).