12 C 290/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 695 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 695 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 695 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznává.

III. Opatrovníkovi žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 2 200 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 12. 2020 domáhá po žalované uhrazení částky 1 695 Kč, jakožto vyplaceného finančního příspěvku namísto stravy za neodbydlené dny v [anonymizována dvě slova] [obec], který je žalovaná povinna vrátit dle § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalovaná je povinna vrátit finanční příspěvek za dny, po které se ve středisku žalobkyně nenacházela. Požadovanou částku žalobkyně vyčíslila ve vyúčtování ze dne 6. 12. 2019 [číslo jednací]. Žalovaná byla k vrácení příspěvku vyzvána žalobkyní dne 30. 3. 2020, a to ve lhůtě do 30. 4. 2020, žalovaná však dlužnou částku žalobkyni nevrátila.

2. Žalovaná navrhnula žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění, z nichž plyne následující skutkový závěr. Vyúčtováním ze dne 6. 12. 2019 žalobkyně žalovanému vyúčtovala dlužnou částku ve výši 1 695 Kč, jakožto částku odpovídající výši finančního příspěvku, kterou žalovaná neodbydlela ke dni 6. 12. 2019 (Vyúčtování vyplaceného finančního příspěvku ke dni 6. 12. 2019). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 30. 3. 2020 na poslední známou adresu: [adresa žalovaného] (Výzva k úhradě [číslo jednací] ze dne 30. 3. 2020).

6. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem. Nárok žalobkyně vychází z § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, dle kterého:„ Neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima žadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob…. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy.“ 7. Soud má na základě výše uvedeného za prokázané, že žalovaná, jakožto žadatelka o udělení mezinárodní ochrany pobývající v azylovém zařízení provozovaném žalobkyní, získala od žalobkyně příspěvek na stravu. Tento příspěvek náleží žalované pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení. Žalovaná čerpala příspěvek ve výši 1 695 Kč za dobu od 31. 10. 2019 do 11. 11. 2019, kdy nebyla v zařízení přítomna. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, a proto žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Žalobkyně má zároveň proti žalované nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 695 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení a to dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit předmětnou pohledávku včetně příslušenství ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

8. Výrok o nákladech řízení (viz výrok II.) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, avšak náhradu nákladů řízení nepožadovala, náhrada jí proto přiznána nebyla.

9. Žalované byl usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2021, č. j. [číslo jednací] z důvodu neznámého pobytu žalované ustanoven pro toto řízení opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát. Poté, co věc byla skončena vydáním tohoto rozsudku, je třeba rozhodnout rovněž o jeho odměně a náhradě hotových výdajů. Odměna opatrovníka, který je advokátem je určena podle § 7 a po snížení podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu (v platném znění) částkou 800 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž opatrovník vykonal v řízení dva úkony (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum]). Ke každému z těchto úkonů náleží opatrovníkovi paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu. Celková částka náležející opatrovníkovi činí 2 200 Kč.

10. Povinnost žalované k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena.