Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

12 C 290/2021

č. j. 12 C 290/2021-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH01:2022:12.C.290.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů za neoprávněné čerpání zdravotních služeb. Žalovaný, který nebyl pojištěncem zdravotní pojišťovny, úmyslně využil platný průkaz pojištění po ukončení pojištění. Soud uznal nárok žalobkyně na částku 60 442 Kč s úrokem 8,5 % ročně a na náhradu nákladů řízení 3 923 Kč. Rozhodnutí se opírá o § 2 odst. 1 a § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění, čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských společenství a § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 60 442 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 442 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 60 442 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 923 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ návrh“) doručeným soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 60 442 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Žalovaný nebyl v období od datum do datum pojištěncem anonymizována dvě slova České republiky. Žalovaný v uvedeném období neoprávněně čerpal na území České republiky zdravotní služby. Jak je zřejmé z § 2 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), jsou zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky; v případě, že nemají na území České republiky trvalý pobyt, jsou pojištěnci, pouze pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Žalovaný byl v období od datum do datum v České republice zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČO. V období od datum do datum žalovaný zneužil průkaz zdravotního pojištění (EHIC), kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění, a neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v České republice v celkové výši 60 442 Kč Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb v souladu s právními předpisy. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění byl žalovaný povinen vrátit průkaz (EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění (§ 3 odst. 2 písm. c) téhož zákona). Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských Společenství číslo o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad o pojištění (český EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území České republiky v období od datum do datum. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala, a to i e-mailem, k úhradě nákladů, které uhradila poskytovatelům zdravotní péče. Žádnou z výzev, včetně výzvy předžalobní, žalovaný nepřevzal, ani na žádnou nereagoval. Z tohoto důvodu nezbylo žalobkyni než svou pohledávku uplatnit soudní cestou.

2. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, soud proto zkoumal nejprve svoji pravomoc. Pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudu vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“).

3. Podle čl. 7 bod 2. Nařízení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Vzhledem k tomu, že škoda vznikla v místě sídla žalobkyně, která zde dala pokyn k uhrazení zdravotní péče, je dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů.

4. Žalovaný byl usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. 12 C 290/2021-22, vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu, která mu byla doručena fikcí dne datum, v tomto směru nevyjádřil, soud tak má za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v žalobním návrhu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil a vzal za prokázaný tento skutkový stav tak, jak je tvrzen v podané žalobě: Žalovaný byl v období od datum do datum v České republice zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČO (Přehled zaměstnání žalovaného ze dne datum). V období od datum do datum žalovaný zneužil průkaz zdravotního pojištění (EHIC), kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění, a neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v České republice v celkové výši 60 442 Kč Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb v souladu s právními předpisy. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění byl žalovaný povinen vrátit průkaz (EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění (§ 3 odst. 2 písm. c) téhož zákona). Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských Společenství číslo o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad o pojištění (český EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území České republiky v období od datum do datum (Přehled úhrad zdravotní péče podle zákona č. 48/1997 Sb. – celé jméno žalovaného za období číslo až číslo, Přehled pojištění – celé jméno žalovaného, Informace o pojištěnci - výpis za období datum - datum, e-mailová koresponce). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě nákladů, které uhradila poskytovatelům zdravotní péče. Žádnou z výzev, včetně výzvy předžalobní, se však žalobkyni na žalovaným uvedenou adresu bydliště nepodařilo doručit (e-mailová korespondence, Výzva k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne datum vč. doručenky, Výzva k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne datum vč. doručenky, Výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní výzva ze dne datum vč. doručenky). K dotazu soudu adresovaném Ředitelství služby anonymizováno policie – informační odbor bylo zjištěno, že žalovaný nemá ke dni datum na území ČR povolen žádný druh pobytu (sdělení místa pobytu – celé jméno žalovaného ze dne datum).

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou podle tohoto zákona zdravotně pojištěny: a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky (dále jen„ pojištěnci“). Podle § 12 písm. j) téhož zákona je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při 1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c); změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4.

7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších změn (dále jen„ o. z.“) musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Odst. 2 k tomu dále stanoví, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo zjištěno a prokázáno provedenými listinnými důkazy, o jejichž věrohodnosti soud nemá důvodu pochybovat toliko proto, je-li jejich vystavitelem žalobkyně, když vystavení takových listin vyplývá z povahy činnosti žalobkyně a žalobou uplatněného nároku, že žalovaný v období od datum do datum neoprávněně čerpal služby zdravotní péče, ač nebyl pojištěncem anonymizována dvě slova České republiky, neměl v České republice trvalý pobyt, ani zde nebyl zaměstnán, ani nespadal pod režim žádné z mezinárodních smluv, přičemž skutkové okolnosti svědčící o opaku nebyly žalovaným tvrzeny, tím méně mohly být prokázány. Žalobkyně uhradila v souvislosti se zdravotní péčí poskytnutou žalovanému celkem částku 60 442 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení této částky se po hmotněprávní stránce opírá o § 2 odst. 1 a § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění, jakož i čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských Společenství číslo o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009, podle něhož byl žalovaný povinen informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnost ke zdravotní pojišťovně, žalovaný však netvrdil, že by této své povinnosti dostál. Nárok žalobkyně na požadované příslušenství se opírá o § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 923 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 023 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

10. Lhůty k plnění ve výroku I. a II. soud určil třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.