12 C 61/2020
č. j. 12 C 61/2020-58
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu žalobkyně o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem při řízení o státní dotaci na rekonstrukci fotbalového stadionu. Soud se opřel o § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., podle něhož na dotaci není právní nárok, a závěr z Nejvyššího správního soudu, že legitimní očekávání vzniká až pravomocným rozhodnutím o přidělení dotace. Žalobkyně neměla právní nárok na dotaci ani na její náhradu, i když byla informována o možnosti přihlášení do nového programu. Soud rozhodl, že žalobkyně nebyla zasažena porušením legitimního očekávání, a proto odpovědnost státu podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. nevznikla.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 19 960 446 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 19 960 446 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 400 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalované náhrady škody z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zák. 82/1998 Sb. ve výši 19 960 446 Kč s příslušenstvím, a to nesprávným úředním postupem žalované spočívajícím v jejím postupu jako poskytovatele státní dotace v rámci řízení o žádosti žalobkyně na poskytnutí dotace na dokončení přestavby a rekonstrukce fotbalového stadionu v obec. Za nesprávný úřední postup žalované žalobkyně považuje, že ačkoli v řízení o přidělení dotace z Dotačního programu číslo pro rok 2017 s ohledem na dosavadní postup žalované nabyla legitimní očekávání, že dotaci obdrží, přičemž tato skutečnost byla podpořena ujištěním, že žalobkyně se bude po zrušení tohoto dotačního programu moci přihlásit do dotačního programu nového, po vyhlášení nového dotačního programu jí byla účast v tomto novém programu znemožněna a dotaci neobdržela. Žalobkyně se s žádostí o náhradu újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem obrátila na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dopisem ze dne datum.
2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, kdy ve svém vyjádření k žalobě namítla, že zrušení dotačního programu číslo pro rok 2017 – Podpora materiálně technické základny sportu došlo v souvislosti s probíhajícím trestním řízením, které se bezprostředně dotýkalo tohoto dotačního programu. Jednáním obviněných v tomto trestní řízení mohly být zásadním způsobem ovlivněny podmínky vyhlášení tohoto dotačního programu, a nebylo možné vyloučit, že došlo v rámci tohoto programu k nastavení netransparentních a diskriminačních podmínek. Žalovaná při vyhlášení nového dotačního programu neporušila žádné pravidlo stanovené právními předpisy. Nový dotační program nebyl faktickou náhradou za dotační program pro rok 2017, což vyplývá ze samotného sdělení ministryně ze dne datum, ve kterém je uvedeno, že dotační program pro rok 2017 se ruší bez náhrady. Na dotaci není právní nárok, naopak je povinností poskytovatele dotace poskytovat tak, aby byly finanční prostředky státu poskytované soukromým osobám v souladu se zákonem a za transparentních a nediskriminačních podmínek.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:
4. Mezi účastníky nebylo sporné a soud ze stanov žalobkyně a z výpisu ze spolkového rejstříku zjistil, že žalobkyně je sportovním spolkem, jehož účelem je provozovat sport a obdobnou činnost v rámci sportovních a tělovýchovných aktivit, podporovat výkon sportovních činností, propagovat a organizovat sportovní a turistickou činnost. Fotbalový stadion žalobkyně byl anonymizováno asociací České republiky určen jako stadion, na kterém se mělo uskutečnit Mistrovství příjmení v kopané v kategorii dívek do 17 let 2017 (dále jen„ ME 2017“).
5. Ze žádosti pro rok 2016 ze dne datum, z informace o předběžném zařazení žádosti do databáze Ministerstva financí z datum a ze závěrečného vyhodnocení dotace ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně v lednu 2016 podala k stát. instituce (dále jen„ anonymizováno“) žádost o státní dotaci z programu číslo pro rok 2016 na částku 26 914 100 Kč pro účely rekonstrukce areálu fotbalového stadionu obec na ME 2017 s tím, že anonymizováno akci zaregistrovalo a rozhodlo o poskytnutí dotace ve výši 10 000 000 Kč za účelem rekonstrukce a rekultivace hlavní hrací plochy, odvodnění a umělého zavlažování a úpravy okolního terénu.
6. Ze smlouvy od dílo ze dne datum a z dodatku číslo smlouvy o dílo ze dne datum soud zjistil, že dne datum žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo se společností právnická osoba, IČO, na rekonstrukci areálu fotbalového stadionu pro ME 2017, kdy dodatkem číslo smluvní strany dne datum upravily rozsah prací tak, že s ohledem na výši přidělené dotace bude zahájena pouze úprava hlavní hrací plochy hřiště a inženýrské sítě a odvodnění s tím, že další stavební části díla budou zahájeny na základě výzvy objednatele.
7. Ze žádosti pro rok 2017 ze dne datum bylo soudem zjištěno, že dne datum podala žalobkyně žádost o poskytnutí dotace z programu číslo„ Podpora materiálně technické základny sportu“ pro rok 2017, kterou žádala o poskytnutí dotace ve výši 19 960 446 Kč za účelem provedení druhé etapy rekonstrukce fotbalového stadionu pro ME 2017. Pokud jde o harmonogram prací, uvedla, že projekt bude realizován ve třetím čtvrtletí 2016 a prvním čtvrtletí 2017 s ukončením prací v březnu 2017.
8. Ze žádosti o udělení výjimky z datum soud zjistil, že dne datum žalobkyně požádala ministryni Mgr. příjmení, náměstkyni pro řízení sekce sportu a mládeže Mgr. příjmení a ředitele odboru sportu Ing. anonymizováno, o udělení výjimky z Metodických pokynů v programu 133 512 pro rok 2017 spočívající v přednostním vyřízení žádosti s vydáním rozhodnutí o stanovení účasti spolufinancování nejpozději začátkem 2/ 2017 a nezahrnutí žadatele do systému bodování podle hodnotících kritérií z důvodu zvláštní priority akcií. Zvláštní prioritou akce by v tomto případě mělo být pořádání Mistrovství příjmení v kopané dívek do 17 let.
9. Přípisem ze dne datum ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. příjmení, informovala žalobkyni o udělení výjimky a) z hodnocení žádosti o poskytnutí dotace, b) z přednostního vyřízení uvolnění dotace na financování projektu.
10. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že Oddělení investic a infrastruktury ve sportu anonymizováno informovalo žalobkyni, že na základě doporučení Výběrové expertní komise a schválení Mgr. příjmení byla žádost žalobkyně o poskytnutí dotace pro rok 2017 vybrána a navržena k realizaci v „ Programu číslo Podpora materiálně technické základy sportu“ s částkou státního rozpočtu na financování akce ve výši 19 960 450 Kč s tím, že podmínkou poskytnutí dotace je termín ukončení realizace projektu nejpozději k datum. Dále bylo žalobkyni tímto dopisem sděleno, že o poskytnutí dotace bude s konečnou platností rozhodnuto na základě doplnění jeho žádosti v souladu s ust. zákona č. 218/2000 Sb. a dále dána informace o tom, že na dotaci není právní nárok.
11. Z dodatku číslo ke smlouvě o dílo z datum bylo zjištěno, že dne datum žalobkyně a společnost právnická osoba podepsaly dodatek číslo ke smlouvě o dílo, kterým tuto smlouvu, v návaznosti na přidělení dotace anonymizováno doplnily o termín dokončení k datum za cenu 26 245 282 Kč a ke smlouvě připojily položkový rozpočet.
12. Dopisem ze dne datum ministryně Mgr. příjmení v souladu s ust. §12 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech zrušila bez náhrady Vyhlášení státní podpory sportu pro rok 2017 (investiční prostředky) v rámci Programu číslo – Podpora materiálně technické základny sportu z důvodu probíhajícího trestního řízení, které se bezprostředně tohoto dotačního programu dotýká, kdy v odůvodnění uvedla, že nelze vyloučit, že v rámci tohoto programu došlo k nastavení netransparentních a diskriminačních podmínek. V případě, že by dotační program zrušen nebyl, nemohlo by ministerstvo garantovat rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli, když žadatelé nemají právní nárok na poskytnutí dotace, mají ale právo na řádný proces.
13. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně požádala o informaci ministryni Mgr. příjmení, zda se zrušení programu (které bylo oznámeno dopisem ze dne datum) týká i investiční akce TJ obec – rekonstrukce areálu, II. etapa.
14. Z přípisu ze dne datum bylo zjištěno, že anonymizováno Oddělení investic a infrastruktury ve sportu, žalobkyni sdělilo, že dotace z programu státní podpory sportu pro rok 2017 (investiční prostředky) v rámci programu číslo – Podpora materiálně technické základny sportu nebude poskytnuta, neboť tento program byl zrušen. Dále bylo žalobkyni sděleno, že v nejbližší době bude vyhlášen nový investiční program, do kterého bude možné se přihlásit.
15. Z vyhlášení státní podpory sportu 2017 číslo – investiční prostředky ze dne datum a z dokumentace podprogramu 133D 531 bylo soudem zjištěno, že v květnu roku 2017 byl vyhlášen nový dotační program státní podpory sportu 2017 číslo - program 113 530 Podpora materiálně technické základy sportu, Podprogram 133D 531 Podpora materiálně technické základny sportu – ÚSC, SK a TJ. V bodu 5 dokumentace podprogramu je stanoveno, že realizace akce (reálné dokončení stavebních prací dle stavebního deníku a smlouvy o dílo), na níž je dotace žádána, nesmí být ukončena před podáním žádosti.
16. Z žádosti žalobkyně č. V2 číslo) ze dne datum bylo soudem zjištěno, že se žalobkyně do programu státní podpory přihlásila s žádostí o poskytnutí podpory ve výši 15 747 169 Kč.
17. Ze žádosti o udělení výjimky z datum soud zjistil, že dne datum žalobkyně uplatnila u ministra sportu, mládeže a tělovýchovy PhDr. příjmení, u PhDr. příjmení, pověřeného náměstka pro řízení sekce sportu a mládež a Ing. příjmení, pověřeného zastupováním ředitele odboru, žádost o udělení výjimky pro Program 133 530 Podpora materiálně technické základny sportu, Podprogram 133D 531 Podpora materiálně technické základny sportu – ÚSC, SK a TJ, a to z možnosti podání žádosti i po realizace akce dle smlouvy o dílo, a dále o stanovení účasti spolufinancování na akci (správný poměr požadovaných dotačních finančních prostředků k vlastnímu dofinancování).
18. Dopisem ze dne datum pověřený náměstek pro řízení sekce sportu MŠMT, PhDr. příjmení, žalobkyni sdělil, že žádosti o výjimku nemůže být vyhověno.
19. Z přípisu ze dne datum bylo zjištěno, že MŠMT- Oddělení investic a infrastruktury ve sportu, žalobkyni sdělilo, že dotace z programu státní podpory sportu pro rok 2017 číslo - investiční prostředky) v rámci podprogramu 133D 531 nebude poskytnuta, neboť žádost o dotaci nesplňuje podmínky z důvodu, že realizace akce byla ukončena před podáním žádosti o dotaci.
20. Ze žádosti ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum uplatnila u žalované nárok na náhradu újmy dle zákona č. 82/1998 Sb. Ministerstvo přípisem ze dne datum žádost zamítlo.
21. Žalobkyně dále v řízení předložila některé důkazy k výši skutečné škody spočívající v uhrazených nákladech na rekonstrukci fotbalového stadionu TJ obec, s ohledem na právní hodnocení věci, jak bude uvedeno níže, soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl i návrhy na výslech všech navržených svědků, stejně tak publikací týkající se ME 2017 předložených v anglickém jazyce. Ze zpráv z tisku (novinových článků) soud žádné pro věc relevantní informace nezjistil.
22. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:
23. S ohledem na to, že předběžné projednání nároku je podmínkou meritorního projednání věci, soud především konstatuje, že z dopisu datovaného dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na náhradu nemajetkové škody ve výši 19 960 446 Kč způsobené nesprávným úředním postupem. S ohledem na § 14 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. má soud nárok za řádně uplatněný.
24. Podle ust. 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.
25. Díl 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech upravuje poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí, kdy ust. § 14 odst. 1 citovaného zákona stanová, že na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Ust. § 14 odst. 4 věta první citovaného zákona stanoví, že vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí.
26. Judikatura Nejvyššího soudu dovozuje ve výjimečných případech odpovědnost státu za porušení legitimního očekávání spočívajícího v nevydání určitého rozhodnutí. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2903/2017 může být předpoklad nesprávného úředního postupu naplněn i tím, že„ orgán veřejné moci vyvolá v účastnících řízení před ním probíhajícím svým postupem důvodné očekávání, že jejich věc bude posouzena obdobně jak již rozhodnutý případ, který se shoduje s tím jejich v podstatných znacích. Vychází se z principu právní jistoty založené na předvídatelnosti a důvěry v právo – kdo se na něj spolehne, nemá být zaskočen překvapivým rozhodnutím“ 27. K principu legitimního očekávání se vyjádřil i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu svým usnesení sp. zn. 6 Ads 88/2006, když vyslovil, že„ správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (případně i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxí je správní orgán vázán. Jen taková správní praxe je doplněním psaného práva a je způsobilá modifikovat pravidla obsažená v právní normě“ Očekávání také rozšířený senát rozdělil do dvou skupin:„ Zaprvé se jedná o očekávání procedurálního charakteru, kdy je přislíben určitý procedurální postup, který jinak není povinný. Druhým případem legitimního očekávání je očekávání meritorního či příznivého rozhodnutí orgánu veřejné moci. Procedurální očekávání jsou chráněna tím, že je vyžadováno, aby byl přislíbený postup dodržován.“ 28. Pokud jde o dotační řízení posuzované v předmětné věci, soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Ads 83/2014-46, který, při posuzování možnosti soudního přezkumu rozhodnutí ve věci dotací, dospěl k dílčímu závěru, že„ ústavní ochranu má takový majetkový zájem, u kterého existuje s ohledem na konstrukci právní ochrany přinejmenším důvodné legitimní očekávání, že k jeho nabytí dojde“. Současně však Nejvyšší správní soud uvedl, že„ nemá-li žadatel o dotaci či návratnou finanční pomoc na její poskytnutí žádný právní nárok, nemůže její poskytnutí legitimně očekávat ve smyslu ochrany ústavního práva na majetek. Skutečnost, že poskytovatel dotace má v takovémto případě široký prostor pro uvážení komu, za jakých podmínek a zda vůbec dotaci poskytne, neznamená, že takovému žadateli bude soudní ochrana zcela odmítnuta. Pro demokratický právní stát je charakteristický princip právní jistoty, spočívající mimo jiné v tom, že právní pravidla budou jasná a přesná a budou zajišťovat, že právní vztahy a jejich důsledky zůstanou pro adresáty pravidel předvídatelné. Případný soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv.„ nenárokových“ dotacích je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na„ výsledek“, ale na„ řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě.“ Dále Nejvyšší správní soud v citovaném rozhodnutí uvedl, že„ výše uvedené závěry ohledně správního uvážení neplatí, pokud dojde k zastavení plateb již přiznané dotace. Je tomu tak proto, že okamžikem pravomocného rozhodnutí o přidělení dotace nepochybně vzniká příjemci nárok na její čerpání v souladu s jejím předpokládaným účelem. Rozhodnutím o poskytnutí dotace je vždy založeno legitimní očekávání příjemce, že mu bude dotace poskytnuta, a pokud dodrží všechna pravidla, budou mu ve stanovených termínech peněžní prostředky vyplaceny.“ 29. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dotační program„ Vyhlášení státní podpory sportu pro rok 2017 (investiční prostředky) v rámci Programu číslo – Podpora materiálně technické základny sportu“ byl zrušen bez náhrady, a to z důvodu probíhajícího trestního řízení, které se mělo týkat tohoto dotačního programu. Za nesprávný úřední postup žalované žalobkyně považuje, že ačkoli v řízení o přidělení dotace z Dotačního programu číslo pro rok 2017 s ohledem na dosavadní postup žalované nabyla legitimní očekávání, že dotaci obdrží, přičemž tato skutečnost byla podpořena ujištěním, že žalobkyně se bude po zrušení tohoto dotačního programu moci přihlásit do dotačního programu nového, po vyhlášení nového dotačního programu jí byla účast v tomto novém programu znemožněna a dotaci neobdržela.
30. K tomu soud uvádí, že v posuzované věci žalobkyně namítá porušení principu legitimního očekávání ve věci týkající se poskytnutí dotace, která však svou povahou není nároková. Ve smyslu výše uvedené judikatury (bod 26. až 28. odůvodnění rozsudku) je zřejmé, že existence důvodného legitimního očekávání příjemce dotace může být založena až pravomocným rozhodnutím o poskytnutí dotace. Ačkoli lze připustit, že v řízení prokázaný postup žalované v rámci původního dotačního řízení až do jeho zrušení (v rámci programu číslo) mohl u žalobkyně vzbudit očekávání, že v řízení bude úspěšná a dotaci za dodržených podmínek v konkrétní výši obdrží, nelze současně opominout, že žalobkyně byla opakovaně upozorňována na skutečnost, že na poskytnutí dotace není právní nárok. Pokud byl následně, před finálním vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, dotační program zrušen, nezakládá tento postup porušení legitimního očekávání žalobkyně ohledně výsledku dotačního řízení. 31. příjmení závěr je nutno udělat i v případě tvrzení žalobkyně, že byla v legitimním očekávání poskytnutí dotace i z důvodu, že ji bylo ze strany žalované přislíbeno, že bude vyhlášen nový dotační program, který nahradí program zrušený. V řízení bylo prokázáno, že přípisem ze dne datum žalovaná žalobkyni sdělila, že dotace v rámci programu číslo nebude poskytnuta, neboť tento program byl zrušen, dále ji bylo sděleno, že v nejbližší době bude vyhlášen nový investiční program, do kterého bude možné se přihlásit. Dále bylo prokázáno, že v červnu 2017 byl vyhlášen dotační program nový, do kterého se žalobkyně přihlásila, ovšem nesplnila podmínky v něm uvedené a proto se pro získání dotace ani nekvalifikovala. I kdyby bylo v řízení svědeckými výpověďmi, podpořené listinnými důkazy prokázáno, že došlo k příslibu žalované, že dojde k dofinancování již proběhlé investiční akce žalobkyně v rámci ME 2017 prostřednictvím nově vypsaného dotačního programu, ani tato skutečnost by nemohla nic změnit na závěru, že příslib jako takový nemůže založit porušení legitimního očekávání žalobkyně ohledně výsledku dotačního řízení. Nárok vzniká příjemci dotace právě a pouze okamžikem pravomocného rozhodnutí o přidělení dotace.
32. Na tomto místě soud uvádí, že jakkoli má pochopení pro časový harmonogram, který musela žalobkyně s ohledem na plánované ME 2017 dodržet a který nestandardní postup ve financování akce v rámci původního (a následně zrušeného) dotačního řízení vysvětluje, nezbývá mu než uzavřít, že k porušení principu legitimního očekávání žalobkyně v dotačním řízení nedošlo a odpovědnost žalované za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dle § 13 zák. 82/1998 Sb. není dána.
33. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že ve věci není dán základ nároku, nezabýval se dále ani tvrzenou výší škody a žalobu v plném rozsahu zamítl.
34. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 400 Kč představující 300 Kč za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dnů datum, číslo, datum a datum, 2x příprava účasti na jednáních, která se konala v dnech datum a datum, a 2x účast na těchto jednáních). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.