13 C 1/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 313 690 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě za majetkovou škodu částku 16 798 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení náhrady za majetkovou škodu ve výši 841 755 Kč.

III. Soud konstatuje, že nezákonnými rozhodnutími, tj. exekučním příkazem ze dne [datum] na přikázání pohledávky z účtu, [číslo jednací] a exekučním příkazem ze dne [datum] na srážky ze mzdy nebo jiných příjmů, [číslo jednací], které vydal Finanční úřad pro hl. m. [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] k porušení základního práva žalobce na ochranu vlastnictví, garantovaného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 455 137 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, která ve svém původním znění došla podepsanému soudu dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost odškodnit žalobci majetkovou škodu a nemajetkovou újmu, jejichž vznik žalobce přisuzoval nezákonným rozhodnutím, a to exekučnímu příkazu ze dne [datum] (na přikázání pohledávky z účtu vedeného poskytovatelem platebních služeb [právnická osoba]), [číslo jednací] a exekučnímu příkazu ze dne [datum] (na srážky ze mzdy nebo jiných příjmů), [číslo jednací], které vydal Finanční úřad pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy].

2. Soud ve věci rozhodl zamítavým rozsudkem ze dne 2. 3. 2020, č.j. 13C 1/2018-85, který byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2021, č. j. 13 Co 336/2020 – 133 a věc byla vrácena podepsanému soudu k dalšímu řízení, v němž se měl soud zabývat otázkami vzniku a výše škody, jakož i (ve skutkové rovině věci) příčinné souvislosti, a vycházet z toho, že žalobcem označené exekuční příkazy jsou podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nezákonnými rozhodnutími a že žalobce v exekuci svojí obrannou aktivitou splnil podmínku využití dostupné procesní obrany ve smyslu § 8 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.

3. Jednotlivými podáními a ústními přednesy měnil žalobce v průběhu řízení výši požadovaného odškodnění, po poslední úpravě žalobce nárokoval na majetkové škodě částku 858 553 Kč a nemajetkovou újmu navrhoval žalobce odškodnit peněžitým zadostiučiněným ve výši 455 137 Kč.

4. Žalobce poukazoval na devastující účinky daňové exekuce, šlo o jeho první zkušenost s exekucí, jakmile zjistil zablokování účtu„ u ČSOB“, způsobilo to zděšení. Exekuční postižení účtu, který vedla pro žalobce [právnická osoba], snad ani nezaznamenal, nepoužíval jej, měl tam nulový zůstatek.

5. Pokud jde o odškodnění majetkové újmy v částce 858 553 Kč, k ní žalobce dospěl součtem dílčích tvrzených majetkových škod, které soud pro lepší přehlednost rekapituluje jako součet - částky 1.070 Kč (dáno součtem částky 357 Kč představující souhrn poukázečného za platby v období od října 2016 do září 2017 realizované poštovními poukázkami ve prospěch„ T-mobile“, částky 386 Kč představující souhrn poukázečného za platby„ v letech 2016 a 2017“ realizované poštovními poukázkami ve prospěch„ [právnická osoba]“ a částky 327 Kč představující souhrn poukázečného za platby„ v letech 2016 a 2017“ realizované poštovními poukázkami ve prospěch„ pojišťovny [právnická osoba]“), - částky 798 Kč (dáno součtem poštovného ve výši 77 Kč vynaloženého dne [datum], poštovného ve výši 77 Kč vynaloženého dne [datum] a poštovného ve výši 77 Kč vynaloženého dne [datum], to vše v souvislosti s dopisy, které žalobce odesílal švédské finanční správě v rámci své obrany proti daňové exekuci realizované shora citovanými exekučními příkazy, nákladů na pořízení fotokopií listin předložených žalobcem v rámci jeho obrany ve výši 38 Kč, náklady vynaložené na ověřenou kopii občanského průkazu žalobce ve výši 350 Kč, poštovného ve výši 41 Kč vynaloženého žalobcem dne [datum] v souvislosti s písemným podáním adresovaným Finančnímu úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] ve výši celkem 100 Kč, sestávajících z nákladů á 50 Kč za výpisy z IS MV ČR ze dne [datum] a [datum]), - částky 1 275 Kč (dáno součtem částky 975 Kč coby„ rozdílu ve výši poskytnuté rychlé půjčky a jejího splacení“, ze smlouvy o úvěru uzavřené se„ [právnická osoba] [anonymizováno]“ dne [datum], a částky 300 Kč za„ poštovní poukázky, kterými bylo nutno platit po dobu 10 měsíců“ podle shora specifikované úvěrové smlouvy); podrobněji žalobce k uplatněnému nároku uvedl, že potřeboval telefon, aby mohl ofocovat zprávy a posílat je svému zástupci JUDr. [příjmení], - částky 441 750 Kč, na níž žalobce vyčíslil„ ušlý zisk“ u„ [anonymizováno]“, kterou žalobce neúspěšně žádal o změnu pojistné smlouvy, kde by měl v případě trvalé invalidity nárok na výplatu„ konstantní pojistky“ životního pojištění ve výši 500.000 Kč; od této částky žalobce odečetl částku 58.250 Kč, coby násobku částky 250 Kč (navýšení měsíčního pojistného) a počtu měsíců, tj. 233, - částky 16 000 Kč, představující náklady vynaložené žalobcem na zajištění právní pomoci –„ platby advokátovi za právní zastoupení“ ve výši dvakrát 4 000 Kč a čtyřikrát 2 000 Kč, - částky 42 600 Kč, představující ušlý zisk žalobce v souvislosti s nabídkou práce, kterou žalobce dostal v roce 2017„ v [anonymizováno]“ za„ základní plat“ 34 000 Kč měsíčně, kdy z této nabídky„ sešlo“, jakmile se v [anonymizováno] dozvěděli, že je proti žalobci vedena exekuce; k vyčíslení částky žalobce dospěl tak, že vynásobil částku 14 200 Kč („ o tolik byl plat žalobce nižší“) počtem tří kalendářních měsíců, při úvaze, že by žalobce mohl být takto zaměstnán alespoň po zkušební dobu, - částky 264 000 Kč, představující ušlý zisk žalobce v souvislosti s tím, že žalobce dne [datum] uzavřel pracovní smlouvu„ s [právnická osoba] s.r.o.“, podle níž„ by mu byl vyplácen“ nástupní plat ve výši nejméně 30 800 Kč, což je o 11 000 Kč více, než činil plat žalobce„ v [příjmení]“; dne [datum] došlo k uzavření dohody o odstoupení od pracovní smlouvy; důvodem uzavření dohody bylo sdělení personálního„ šéfa firmy“ pana [příjmení], že žalobce má„ nějaké problémy ve Švédsku“; poté žalobce znovu uzavřel pracovní smlouvu„ s [příjmení]“, za 20 000 Kč jako základ a 2 000 Kč prémie. Rozdílů v částce 8 800 Kč žalobce vynásobil počtem 30 měsíců, - částky 60 000 Kč, představující zvýšené náklady na dietní potraviny ve výši 1 500 Kč po dobu 40 měsíců (počítáno od vydání lékařské zprávy v [datum] do vydání shora citovaného zrušovacího usnesení odvolacího soudu, - částky 31 060 Kč, představující náklady vynaložené na zakoupení léků v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu žalobce; žalobce před exekucí úspěšně„ prodělal odvykací kúru na heroin a pervitin“, jeho závislosti skončila v roce 2004, do zahájení exekuce ještě užíval sporadicky léky Suboxone a Subutex zabraňující obnovení návyku; náklady na tyto léky se po zahájení exekuce výrazně zvýšily (spotřeba léků byla 5 x vyšší než před exekucí), přibyly výdaje na lék Ravata, který zabraňuje vzniku nové závislosti na opiátech.

6. Tvrzení o ušlém zisku, který žalobce dával do souvislosti se svou mzdou, [role v řízení] rozvedl v průběhu ústního jednání dne [datum] takto: Co se týče nabídky zaměstnání„ v [anonymizováno]“, žalobce měl v roce 2017 leták týkající se nabídky práce, při telefonickém jednání žalobce na otázku, zda má žalobce finanční problém, uvedl, že po něm jde finanční úřad, následně mu bylo doporučeno, ať práci hledá jinde. V září i říjnu roku 2016, až do listopadu 2018, byl žalobce zaměstnán„ v [příjmení]“, pracovní poměr žalobce ukončil výpovědí (v práci byl šikanován, nebyl spokojen, byly na něj kladeny vysoké nároky, které nezvládal, potřeboval peníze, aby mohl splácet dluhy své matce). Následně nastoupil do„ [anonymizováno]“, kde se u podepisování smlouvy zmínil, upozornil, že si asi bude muset časem odskočit k soudu, kde řeší odškodnění kvůli tomu, co řešil s finančním úřadem. Pan [anonymizováno], vedoucí skladu, mu řekl, že pokud má něco s finančním úřadem, tak o něj nemají zájem. Žalobce se domnívá, že pan [příjmení] informaci o problému ve Švédsku čerpal„ z nějakého seznamu dlužníků“. Po ukončení práce„ v [anonymizováno]“ se žalobce vrátil pracovat do [příjmení], za podmínek, jako by u tohoto zaměstnavatele začínal, a to za to, co žalobce [příjmení] provedl (nevyčkal na skončení výpovědní doby). [příjmení] [příjmení] žalobce skončil ke konci roku 2019, dal výpověď. [ulice] roku 2019 pak žalobce nastoupil jako instalatér do„ firmy [anonymizováno]“, kde měl tříměsíční zkušební lhůtu, zjistilo se tam, že řeší finanční úřad a na práci se nedokáže soustředit (žalobce musel shromažďovat důkazy, které potřeboval právě pro toto řízení, v němž se domáhá odškodnění).

7. Nemajetkovou újmu, kterou žalobce navrhl odškodnit peněžitým zadostiučiněním ve výši 455 137 Kč (po jednotlivých úpravách), žalobce vysvětloval tím, že duševně a fyzicky strádal, ztratil kamarády, přátele i přítelkyni, poukazoval také na„ tápání ve společnosti, podstatně zhoršenou kvalitu života“, poukazoval také na stavy, kdy uvažoval o sebevraždě a„ další okolnosti“, které snížily kvalitu života žalobce. Vyčíslení provedl pomocí„ Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě škodě na zdraví, bolesti a ztížení společenského uplatnění“. Žalobce také uvedl, že vůbec nevycházel z domu, bál se, že ho někdo přepadne, zmrzačí, aby finanční úřad mohl dostat svoje peníze. V té souvislosti také poukazoval na chování úředníků finančního úřadu, kteří žalobci řekli, že nemá mít obavy, že oni mají všechno zjištěné, a že z něj všechno dostanou. Psychický stav žalobce se zhoršil vlivem prvního rozsudku soudu v projednávané věci. Ztrátu přítelkyně žalobce popisoval tak, že co se vše zahájilo exekucí, rozešla se s ním přítelkyně, s níž plánoval budoucnost a založení rodiny. [příjmení] exekuci se přítelkyně dozvěděla od žalobce, reagovala tak, že s ohledem na zkušenost s exekucí z předchozího vztahu vyzvala žalobce, aby si vše vzal a šel pryč. Po skončení vztahu se žalobce chtěl zlikvidovat, před svojí matkou rozchod tajil, přespával v krčském lese, čímž se zhoršil stav se zády žalobce (žalobce má diagnostikovánu Bechtěrevovu nemoc). Lékařka žalobce odeslala na plicní, kde mu řekli, že u něj vzniklo astma, což bylo asi v roce 2017.

8. Na omezení původně formulovaných nároků soud reagoval usnesením o částečném zastavení řízení ze dne 25. 11. 2021, č.j. 13 C 1/2018 – 168.

9. Žalovaná v průběhu řízení setrvala na svém procesním stanovisku spočívajícím v odmítání jakýchkoliv nároků žalobce (žalobcem tvrzenou újmu nelze přičítat postupu dožádaného správce daně - jakákoliv tvrzená újma žalobce nemohla vzniknout v příčinné souvislosti s postupem tuzemského správce daně). Žalobcem předložené důkazy svádí podle žalované k domněnce, že žalobce všechna příkoří mu způsobená, počínaje vydáním exekučních příkazů až do současnosti, přičítá postupu správce daně, potažmo žalované. Žalobcem tvrzená škoda za cokoliv, co se v jeho životě stalo v letech 2018, 2019 a 2020 (!), nemá absolutně žádnou souvislost s exekučními příkazy, resp. vedením daňové exekuce, která byla zastavena vydáním rozhodnutí o zastavení exekuce [číslo jednací] ze dne 10. 7. 2017, resp. se zrušením exekučních příkazů dne [datum]. V průběhu soudního řízení navíc vyšla najevo poměrně zásadní skutečnost strany zdravotního stavu žalobce, resp. jeho vztahu k návykovým látkám v minulosti. Žalovaná netvrdila, že žalobcem uváděné zdravotní obtíže promítající se do jeho osobního života, jsou způsobeny výlučně užíváním návykových látek, žalobci se však nepodařilo prokázat, že tomu tak není. Žalovaná zjištěnou skutečnost považuje za natolik zásadní, že jakákoliv případná úvaha nad výši požadované náhrady škody musí zahrnovat její zohlednění.

10. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

11. Z exekučního příkazu ze dne [datum] (na přikázání pohledávky z účtu), [číslo jednací], exekučního příkazu ze dne [datum] (na srážky ze mzdy nebo jiných příjmů), [číslo jednací], a z„ Jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávek, na něž se vztahuje směrnice Rady 2010/24/EU“ ze dne [datum] soud zjistil, že Finanční úřad pro hl. m. [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] majetek žalobce, a sice pohledávku žalobce za [právnická osoba] a mzdu žalobce vyplácenou zaměstnavatelem žalobce ([právnická osoba]), a to pro vymožení pohledávky podle„ Jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávek, na něž se vztahuje směrnice rady 2010/24/EU“ ze dne [datum], referenční číslo [anonymizováno]. Předmětem daňové exekuce bylo vymáhání čtyř dílčích daňových pohledávek švédské finanční správy vyčíslených ke dni [datum] na částku v celkové výši 859 455 švédských korun, vyjádřeno v měně dožádaného státu 2 508 034,99 Kč, z čehož souhrn základních částek (tj. pohledávek bez úroků a nákladů) činil 2 260 819,38 Kč.

12. Protokolem o ústním jednání Finančního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne [datum] je prokázáno, že žalobce se dne [datum] dostavil na finanční úřad a sdělil nesouhlas s dluhem, který je na něm vymáhán na základě žádosti švédské finanční správy. Žalobce vyjádřil přesvědčení o tom, že se jedná o podvod neznámou třetí osobou, přičemž uvedl důvody, o něž své přesvědčení opíral. Protokolem o ústním jednání Finančního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne [datum] je prokázáno, že žalobce se dne [datum] dostavil na finanční úřad žalobce a předložil usnesení policejního orgánu ze dne [datum] a protokol o trestním oznámení ze dne [datum]. Protokolem o ústním jednání Finančního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne [datum] je prokázáno, že žalobce se dne [datum] dostavil na finanční úřad, a to se svým právním zástupcem, a na základě předchozí výzvy předložil listiny vyžadované správcem daně.

13. Z rozhodnutí Finančního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne [datum] soud zjistil, že finanční úřad odložil daňovou exekuci na mzdu žalobce na dobu do vyjasnění pravosti vymáhané pohledávky ze strany švédské daňové správy, nejdéle do [datum]. Z rozhodnutí Finančního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne 8. 12. 2016 (č.j. 8571401/16/2004-00540-108993) soud zjistil, že finanční úřad odložil exekuci přikázáním pohledávky z účtů žalobce u poddlužníka [právnická osoba] a z rozhodnutí Finančního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne 8. 12. 2016 ([číslo jednací]) soud zjistil, že finanční úřad odložil exekuci přikázáním pohledávky z účtů žalobce u poddlužníka [právnická osoba] (daňová exekuce byla nařízena exekučním příkazem [číslo jednací] ze dne 23. 9. 2016).

14. Rozhodnutím Finančního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne [datum] je prokázáno, že finanční úřad dne [datum] rozhodl o zastavení daňové exekuce srážkami ze mzdy žalobce, přičemž z připojených doručenek datových zpráv je zřejmé, že rozhodnutí bylo doručeno poddlužníku (zaměstnavateli žalobce) dne [datum] a zástupci žalobce dne [datum].

15. Z dopisu ze dne [datum], adresovaného žalobci společností [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce byl úvěrující společností písemně zpraven o přijetí žádosti o poskytnutí úvěru (číslo úvěrové smlouvy a úvěrového účtu: [číslo]), kdy výše čerpaného úvěru činila 4 977 Kč a měl být splacen 24 měsíčními splátkami po 248 Kč, roční úroková sazba je uvedena ve výši 17,80 %. Z dopisu adresovaného žalobci, sepsaného dne [datum], soud zjistil, že žalobce byl písemně zpraven o možnosti předčasného splacení úvěru [číslo].

16. Z listiny vyhotovené dne [datum] Úřadem Městské části [obec a číslo], odbor správních agend, soud zjistil, že žalobci byl dne [datum] vydán na jeho žádost výpis z informačního systému Ministerstva vnitra ČR, zachycující přehled žalobci vydaných občanských průkazů. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobce dne [datum] zaplatil za výpis z informačního systému Ministerstva vnitra ČR poplatek ve výši 50 Kč. Z dopisu žalobce ze dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum], soud zjistil, že jménem žalobce byla sepsána písemnost adresovaná švédské finanční správě, zásilka byla předána k poštovní přepravě a poštovné činilo 77 Kč. Z dopisu žalobce ze dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum], soud zjistil, že jménem žalobce byla sepsána písemnost adresovaná švédské finanční správě, zásilka byla předána k poštovní přepravě a poštovné činilo 77 Kč. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uvedeného dne předal k poštovní přepravě zásilku adresovanou švédské finanční správě a zaplatil poštovné ve výši 77 Kč. Ze stvrzenky – pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vynaložil náklady na kopírovací služby v částce 38 Kč. Z potvrzení o hotovostní platbě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zaplatil 350 Kč za pořízení ověřené kopie občanského průkazu žalobce [příjmení] [jméno] v [obec]. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobce dne [datum] zaplatil za výpis z informačního systému Ministerstva vnitra ČR poplatek ve výši 50 Kč. Z podání sepsaného jménem žalobce, označeného„ námitky“ a datovaného dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce zaslal Finanční úřad pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] podání, jímž brojil proti shora citovaným exekučním příkazům, v souvislosti s čímž žalobce vynaložil náklady na poštovné ve výši 41 Kč. Z dopisu datovaného dnem [datum] a připojeného podacího lístku soud zjistil, že JUDr. [příjmení] [příjmení], advokát zatupující žalobce, dne [datum] sepsal podání adresované Finančnímu úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] písemnost předal k poštovní přepravě dne [datum] a zaplatil poštovné ve výši 38 Kč.

17. Z jednotlivých podacích lístků – poštovní poukázka typu A, soud zjistil, že (i.) žalobce v období od února do listopadu roku 2017 poukázal v jednotlivých měsících vždy částku 248 Kč ve prospěch bankovního účtu vedeného pro [anonymizována dvě slova] Personal Finance, cena služby pokaždé činila 30 Kč; (ii.) žalobce v období od října roku 2016 do července roku 2017 poukázal jednotlivá plnění ve prospěch bankovního účtu s poznámkou„ T-mobile“, poukázečné bylo vyčísleno na částku v celkové výši 297 Kč, v srpnu a září roku 2017 poukázal jednotlivá plnění ve prospěch bankovního účtu s poznámkou„ T-mobile“, poukázečné činilo celkem 60 Kč; (iii.) žalobce v období od října roku 2016 do července roku 2017 poukázal jednotlivá plnění ve prospěch bankovního účtu s poznámkou„ VODAFONE“, poukázečné bylo vyčísleno na částku v celkové výši 326 Kč, v srpnu a říjnu roku 2017 poukázal jednotlivá plnění ve prospěch bankovního účtu s poznámkou„ Vodafone“, poukázečné činilo celkem 60 Kč; (iv.) žalobce v období od října roku 2016 do července roku 2017 poukázal jednotlivá plnění ve prospěch bankovního účtu vedeného pro [právnická osoba], poukázečné bylo vyčísleno na částku v celkové výši 267 Kč, v srpnu a říjnu roku 2017 poukázal jednotlivá plnění ve prospěch téhož bankovního účtu, poukázečné činilo celkem 60 Kč. Z částečného výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet], vedeného [právnická osoba] pro žalobce, zachycujícího přehled pohybů na tomto bankovním účtu v období od [datum] do [datum], strana 1 ze 4, soud zjistil, že [právnická osoba] v období od [datum] do [datum] nezúčtovala k tíži bankovního účtu žalobce, vyjma poplatků za platební kartu, jiné poplatky. Z potvrzení o vkladu ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne přijala [právnická osoba] od žalobce 1 000 Kč, zúčtovala ve prospěch bankovního účtu vedeného pro žalobce 200 Kč a částku 800 Kč žalobci vrátila.

18. Z plné moci udělené dne [datum] soud zjistil, že žalobce zmocnil ke svému zastupování ve všech právních věcech JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, který zmocnění přijal. Z jednotlivých potvrzení stvrzených otiskem razítka a podpisem JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, soud zjistil, že jmenovaný převzal od žalobce dne [datum] částku 4 000 Kč za právní služby, dne [datum] částku 2 000 Kč za právní služby, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč coby„ zálohu na právní služby“, dne [datum] částku 4 000 Kč„ jako honorář za právní služby“, dne [datum] částku 2 000 Kč„ jako zálohu za právní zastoupení“.

19. Z e-mailové zprávy z [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uvedeného dne zaslala pochvalu prodavačů v [příjmení] na [obec a číslo], uvedla, že pan [příjmení] byl předchozího dne pohotový, příjemný a velice ochotný. Ze mzdového výměru datovaného dnem [datum] soud zjistil, že zaměstnavatel žalobce, společnost [právnická osoba], stanovila s účinností od [datum] žalobci mzdu ve výši ve výši 18 000 Kč měsíčně hrubého, s příplatkem ve výši 1 800 Kč hrubého měsíčně. Z pracovní smlouvy datované dnem [datum] soud zjistil, že žalobce uvedeného dne ujednal se společností [právnická osoba] náležitosti pracovní smlouvy zakládající pracovněprávní vztah mezi žalobcem, v postavení zaměstnance, a jmenovanou společností, v postavení zaměstnavatele, s nástupem do zaměstnání dne [datum]. Co do ujednání o mzdě smluvní strany odkázaly na mzdový výměr. Z dohody o odstoupení od pracovní smlouvy datované dnem [datum] soud zjistil, že žalobce a společnost [právnická osoba] se dohodli na odstoupení od pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] s datem nástupu do zaměstnání dne [datum]. U podpisu žalobce je rukou vepsán text„ Dohodu přebírám ale nesouhlasím“. Z pracovní smlouvy datované dnem [datum] soud zjistil, že žalobce uvedeného dne ujednal se společností [právnická osoba] náležitosti pracovní smlouvy zakládající pracovněprávní vztah mezi žalobcem, v postavení zaměstnance, a jmenovanou společností, v postavení zaměstnavatele, s nástupem do zaměstnání dne [datum]. Co do ujednání o mzdě smluvní strany odkázaly na mzdový výměr. Ze mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci za vykonanou práci náležela mzda ve výši 20 000 Kč měsíčně hrubého, s příplatkem ve výši 2 000 Kč hrubého měsíčně.

20. Z listiny nadepsané„ Výdejky položková sestava“ soud zjistil, že Lékárna [ulice] vyhotovila soupis léků vydaných žalobci k [datum], a sice jednotlivých balení léků SUBOXONE, SUBUTEX a RAVATA v celkové ceně 13 550 Kč. Ze stvrzenky na částku 3 780 Kč soud zjistil, že Lékárna [ulice] vystavila dne [datum] pokladní doklad za léky SUBOXONE a RAVATA.

21. Z žádosti o změnu v pojistné smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalobce dne [datum] navrhl [právnická osoba] změnu obsahu pojistné smlouvy, s požadavkem na sjednání úrazového pojištění a pojištění pro případ invalidity III. stupně. Z dopisu adresovaného žalobci a sepsaného dne [datum] soud zjistil, že pojišťovna [anonymizováno] písemně zpravila žalobce o tom, že nelze v rámci pojistného vztahu založeného smlouvou [číslo] sjednat pojištění pro případ trvalých následků závažného úrazu a invalidity, a to s ohledem na zjištěné údaje o zdravotním stavu žalobce. Ostatní požadované změny byly realizovány a žalobci bude zaslán dodatek k pojistné smlouvě.

22. Z lékařské zprávy sepsané dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], pracoviště [ulice] nemocnice, revmatologické a rehabilitační oddělení, soud zjistil, že žalobci byly indikovány ambulantní rehabilitace, magnetoterapie, podvodní masáž a cvičení dle metodiky pro M. Bechtěrev pro bolesti bederní páteře. Lékařskou zprávou ze dne [datum] je prokázáno, že žalobce přišel do krizového centra [anonymizováno] pro výrazné potíže duševního charakteru, poukazoval na exekuci a její rozsah, uvedl, že žije s matkou, které„ dává nájem“ 7 000 Kč, 2 000 Kč poplatky, najal si právníka, pro kontrolu i druhého právníka, vyjadřoval obavu, že se proti němu spikli, že mu hrozí kvůli finančním záležitostem napadení. Žalobce dále uvedl, že je v pracovní neschopnosti kvůli nachlazení a zhoršení M. Bechtěrev. Začal se sociálně izolovat, trpí jeho partnerský vztah. Deprese míval i dříve, užíval snad nějaká antidepresiva. Žalobce vyjádřil potřebu dostat něco na uklidnění, odmítal hospitalizaci, negoval, že by se ohrozil. Na pátek [datum] lékař objednal kontrolu, za účasti žalobcovy matky. Žalobci bylo doporučeno vyhledat specializované zařízení, když centrum [anonymizováno] není na diagnostiku takového typu zcela vybaveno, žalobci byly předány kontakty na pracoviště zajišťující ambulantní péči na [obec a číslo]. Z lékařské zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že MUDr. [jméno] [příjmení] z Centra sociálních služeb [obec], vypracovala uvedeného dne na žádost žalobce zprávu o tom, že žalobce opět kontaktoval KC [anonymizováno] pro úzkosti v reakci na očekávání výsledku exekučního řízení, vzhledem k závislosti na opiátech dala lékařka žalobci nenávykové léky; ve zprávě je i poznámka o tom, že žalobce dochází do ambulance MUDr. [anonymizováno]. Z poukazu na vyšetření / ošetření soud zjistil, že dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], praktická lékařka, vystavila žalobci poukaz na vyšetření / ošetření s požadavkem na RTG páteře. Z denního nálezu vystaveného dne [datum] soud zjistil, že žalobce se dne [datum] podrobil odběru krve, laboratoř provedla rozbor krve a moči žalobce, výsledky zaznamenala a uvedla poznámku o chronických zánětlivých změnách v oblasti žlučníku a žlučových cest. Z faktury vystavené dne [datum] dodavatelem LK – [právnická osoba] žalobci, coby odběrateli, soud zjistil, že žalobci byla vyúčtována k zaplacení částka 8 360 Kč. Na listině je ručním písmem dopadána poznámka„ + 5 300 Kč za protézu potvrzení dodám!“.

23. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobce, vypověděla, že má s žalobcem dobré vztahy, bydlí s ním ve společné domácnosti, žalobce se vrátil domů poté, co se rozešli s přítelkyní, což svědkyně přisuzovala tomu, že žalobce dostal exekuci, skoro 3 000 000 Kč, přítelkyně ho vyhodila asi rok po exekuci. Před exekucí žalobce vedl normální život, po exekuci ho všichni opustili (kamarádi a přítelkyně), žalobce jim to asi řekl. Exekuční postižení majetku poznamenalo i snahy žalobce o získání zaměstnání, kde by si vydělal více, informace má svědkyně od žalobce, měl nastoupit a nenastoupil, sama byla svědkem toho, když žalobci volali, aby nechodil, aby nenastupoval, že prostě si našli někoho jiného. Žalobce byl také na úřadu práce, po exekuci. Nejhorší byla psychika žalobce, chtěl i spáchat sebevraždu skokem z okna, na což svědkyni upozornila telefonátem její kamarádka. Když byl žalobce mladý, měl problémy s užíváním návykových látek, už 25 let je úplně čistý. Matce se žalobce nezmiňoval, že hrozí, že znovu upadne do závislosti. Žalobce se léčí na psychiatrii, aby byl klidný, je medikován, ani v průběhu, ani v návaznosti na zahájení exekuce nevyhledal lékařskou pomoc. Svědkyně půjčovala žalobci peníze, když potřeboval, po exekuci. Svědkyně věřila žalobci, že exekučně vymáhané plnění nedluží. Žalobce informoval svědkyni o průběhu exekuce, snažil se to řešit, konkrétní podrobnosti o tom, kdy byla exekuce skončena či jak dlouho trvala, svědkyně neuvedla.

24. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že se s žalobcem zná více než 20 let, jedná se o jednoho z jeho nejlepších kamarádů, myslím si, že ho znám velmi dobře a opravdu dlouho. Žalobce měl exekuci nařízenou za něco, s čím neměl nic společného. Na dotaz, co podrobnějšího ví o exekuci na majetek žalobce, svědek uvedl, že tak blízko se o tom s žalobcem nebavili, protože to žalobce vždycky strašně rozčilovalo o tom mluvit, exekuce měla jít až ke třem milionům snad. Žalobce se stranil společnosti, kamarádů, ze sociálních sítí úplně zmizel najednou, uzavřel se sám do sebe. Za svědkem došel poté, co se dozvěděl o exekučním postižení, nevěděl, co má dělat, pak se už moc svědkovi nesvěřoval, rozhodně to žalobce trápilo, svědek s žalobcem nebyli v té době v denním kontaktu. Maminka žalobce z toho byla špatná, od ní svědek ví, že žalobce snad měl chtít skočit z okna, žalobce se mu s tím nesvěřoval. Žalobce byl vyřízený z toho, že jak se choval exekutor nebo soudní vykonavatel, což byl značně arogantní člověk, který si z žalobce dělal srandu, vysmíval se žalobci do obličeje, z toho byl žalobce úplně na dně. Žalobce nemohl sehnat práci, i díky tomu, že měl exekuci, tyto informace měl svědek od žalobce. S přítelkyní žalobce to dopadlo taky špatně, bála se, že by k nim přišel exekutor, protože už měla takovou zkušenost z dřívějška, což svědek věděl přímo od bývalé přítelkyně žalobce. O drogové závislosti žalobce svědek věděl, měl za to, že je žalobce v substituční léčbě, nebere žádné nelegální drogy. Svědek byl přítomen tomu, jak mu žalobce ukazoval papírek s nabídkou zaměstnání, při telefonátu ohledně nabídky zaměstnání se dostalo na exekuci, žalobce přiznal, že je jeho majetek exekučně postižen, a nabídka práce žalobci nevyšla. Svědek nevěděl, jak exekuce na majetek žalobce dopadla, žalobce ho o výsledku neinformoval.

25. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění směřující k objasnění skutkového stavu věci.

26. Soud neprovedl důkaz záznamem hovoru mezi žalobcem a panem [příjmení], neboť takový důkaz neměl potenciál ozřejmit žádnou spornou skutečnost a jeho provádění tak bylo nadbytečným. Skutečností rozhodující pro posouzení věci nebyl obsah rozhovoru mezi žalobcem a„ panem [příjmení]“, důvody, pro které žalované není přičitatelná tvrzená škoda z ušlé mzdy žalobce, jsou vyloženy níže.

27. Mezi účastníky bylo nesporným, že finanční úřad rozhodnutími ze dne 17. 8. 2017 zrušil exekuční příkaz č.j. 7278974/16/2004-00540-108993 ze dne 5. 10. 2016 a exekuční příkaz č.j. 7157051/16/2004-00540-108993 ze dne 27. 9. 2016, jakož i to, že [datum] došlo k vrácení vymožené částky ve výši 12.730,74 Kč žalobci.

28. Na podkladě dílčích skutkových zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, který lze shrnout tak, že švédská daňová správa požádala dne [datum] orgány české finanční správy o vymáhání daňových pohledávek. Správce daně, tj. Finanční úřad pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] k vymáhání pohledávek proti žalobci, vydal exekuční příkazy postihující majetek žalobce (exekuční příkazy označené žalobcem byly vydány dne [datum] a [datum]). Poté, co žalobce zjistil, že má exekučně postižen bankovní účet (nikoliv ten, který byl postižen exekučním příkazem označeným žalobcem v žalobě), dostavil se dne [datum] na finanční úřad, kde podal vysvětlení, poukázal na to, že nikdy nebyl ve Švédsku, nikdy nepodnikal. Žalobce zajistil listinné podklady na podporu své obrany (doklady svědčící o několikerém odcizení občanského průkazu), na což správce daně reagoval rozhodnutími ze dne [datum] a ze dne [datum] o odkladu daňové exekuce. Žalobce poskytoval správci daně i švédské finanční správě další součinnost předkládáním potřebných listin. Správce daně dne [datum] rozhodl o zastavení exekuce postižením mzdy žalobce, dne [datum] zrušil oba exekuční příkazy, od nichž žalobce odvozuje újmu a [datum] vrátil veškeré vymožené plnění žalobci. Žalobce vynaložil částku v souhrnu 798 Kč za poštovné, kopírovací služby, pořízení ověřených kopií dokladů a zajištění dalších listin, které použil v rámci své obrany proti daňové exekuci, tedy žalobce náklady ve výši 798 Kč vynaložil v příčinné souvislosti s obranou proti nezákonným exekučním příkazům. Je na místě také přijmout skutkový závěr o tom, že žalobce v souvislosti se svou obranou proti exekučním příkazům vyhledal poskytnutí právní pomoci advokátem, v souvislosti s čímž žalobci vznikly náklady (zástupce žalobce vyjma převzetí zastoupení prokazatelně sepsal jedno podání adresované správci daně a v jednom případě se účastnil s žalobcem ústního jednání před správcem daně). Žalobce v období navazujícím na vydání exekučních příkazů ve dvou případech vyhledal poskytnutí odborné pomoci v krizovém centru [anonymizováno], a to v lednu (potřeboval dostat něco na uklidnění) a v březnu roku 2017 (dostavil se s popisovanou úzkostí v reakci na očekávání výsledku exekučního řízení). V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce byl hospitalizován (to v lednu 2017 odmítl), žalobce v lednu 2017 negoval sebedestruktivní sklony. Žalobce vynaložil náklady na léčiva zabraňující relapsu drogové závislosti.

29. Provedeným dokazováním nebylo vyvráceno, že žalobce měl objektivní důvod cítit se v důsledku exekučního postižení svého majetku úkorně. Každá jiná osoba v postavení žalobce by se úkorně cítila – takto vnímat exekuční postižení majetku, při vědomosti o tom, že poškozený nezavdal příčinu vzniku dluhu, jehož výše není zanedbatelná, i s ohledem na složitost věci vyplývající z přítomnosti cizího prvku (pohledávky švédské finanční správy), by musela každá osoba v postavení žalobce (nikoliv právní profesionál, s majetkovými poměry nikoliv takovými, aby výše exekučně vymáhané pohledávky byla zanedbatelnou, osoba, o níž v řízení nevyšlo najevo, že by byla účastníkem jiného exekučního řízení či že by měla zkušenost s vymáháním jakékoliv pohledávky proti jeho osobě).

30. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

31. Podle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

32. Podle ust. § 26 zák. č. 82/1998 Sb., pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

33. Podle ust. § 31 odst. 1 – 4 zák. č. 82/1998 Sb., náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

34. Podle ust. § 31a odst. 1, 2 zák. č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

35. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba žalobce je částečně důvodná.

36. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to (1.) podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, (2.) podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a (3.) podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

37. Co se týče podmínky nezákonného rozhodnutí a využití dostupné procesní obrany žalobce proti nezákonným rozhodnutím, byl soud při jejich zjištění vázán shora uvedeným názorem soudu odvolacího, tedy bylo na místě vycházet z toho, že v posuzované věci byla naplněna podmínka nezákonného rozhodnutí, které mohlo založit odpovědnost žalované za majetkovou a nemajetkovou újmu žalobce.

38. Soud se proto dále zabýval otázkami vzniku jednotlivých dílčích škod, jejich výší a příčinné souvislosti mezi nezákonnými rozhodnutími a tvrzenými újmami.

39. Co se týče majetkové škody, shledal soud žalobu důvodnou v části odpovídající požadavku na odškodnění škody ve výši 798 Kč, představující náklady, které žalobce prokazatelně vynaložil na poštovné a úřední ověření písemností. Vznik škody v tomto rozsahu byl prokázán (žalobce plnění vynaložil) a je dána i existence příčinné souvislosti (žalobce náklady vynaložil v souvislosti se svou obranou proti daňové exekuci, nevynaložil by je, nebyl – li by jeho majetek postižen vlivem nezákonných rozhodnutí). K témuž závěru, tj. k závěru o prokazatelně vzniklé škodě a existenci příčinné souvislosti, soud dospěl i ve vztahu ke škodě spočívající v nákladech na právní zastoupení žalobce, kde žalobce nárokoval odškodnění ve výši 16.000 Kč. Jak soud zjistil, žalobce v rámci své obrany proti nezákonným rozhodnutím vyhledal odbornou pomoc advokáta a vynaložil v souvislosti s tím náklady. Mimosmluvní odměna advokáta za jeden úkon právní služby by vzhledem k výši pohledávky, která byla daňovou exekucí proti žalobci uplatňována, činila 8 690 Kč (ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6., § 11 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Soud v řízení rovněž zjistil, že zástupce žalobce v rámci poskytnuté právní služby žalobci učinil přinejmenším tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání před finančním úřadem, písemné podání adresované správci daně). Z uvedeného je zřejmé, že žalobcem požadované odškodnění (tj. 16 000 Kč) podkročuje výši mimosmluvní odměny, kterou žalobce mohl nárokovat (26 070 Kč), aniž by jeho požadavek kolidoval s kritériem účelnosti vynaložených nákladů právního zastoupení.

40. Ve zbytku nárokovaného odškodnění majetkové škody však žaloba nebyla opodstatněnou. Žalobce v průběhu řízení opakovaně měnil strukturu i výši tvrzených dílčích škod. Soud se u každé dílčí škody musel zabývat tím, zda žalobce prokázal vznik škody, její výši a příčinnou souvislost mezi některým z nezákonných rozhodnutí a škodou.

41. Soud na podkladě výsledků provedeného dokazování nemohl přijmout závěr o tom, že je zde příčinná souvislost mezi některým z žalobcem označených nezákonných rozhodnutí a tvrzenou škodou spočívající ve vynaložení poukázečného v souhrnné výši 1 070 Kč. Argumentaci žalobce lze vyložit tak, že pokud by mohl platby realizovat prostřednictvím elektronického bankovnictví zřízeného k bankovnímu účtu vedenému pro žalobce [právnická osoba], nemusel by vynaložit náklady na poukázečné. Jedním z žalobcem označených rozhodnutí byl exekuční příkaz na pohledávku z účtu žalobce, který však pro žalobce nevedla [právnická osoba] (která dle tvrzení žalobce poskytovala žalobci službu nezpoplatněných plateb v rámci elektronického bankovnictví), ale [právnická osoba] V řízení nevyšla najevo žádná souvislost mezi postižením pohledávky z účtu žalobce vedeného u [právnická osoba] na podkladě předmětného exekučního příkazu a vynaložením nákladů na poukázečné.

42. Rovněž nebylo možné přijmout závěr o tom, že žalobci vznikla škoda spočívající v ušlém zisku (mzdě, jejíhož dosažení mohl žalobce dle svého přesvědčení dosáhnout od společnosti [právnická osoba] či od„ [anonymizováno]“, nároky vyčíslené na 264 000 Kč a 42 600 Kč). Ušlý zisk je nerozmnožením majetku v důsledku škodné události, které pokud by nebylo, majetek by se býval rozmnožil. Nepostačí úvaha o hypotetickém ujití zisku, ale zisk musí skutečně ujít. V řízení nebylo zjištěno, jakého výdělku by žalobce dosahoval od společnosti [právnická osoba] či„ od [anonymizováno]“ (nebylo prokázáno tvrzení žalobce o výši jednotlivých mezd, kterých by žalobce mohl u jednotlivých zaměstnavatelů dosáhnout). Zásadní je však to, že žalobce neprokázal souvislost mezi tím, co označoval za ušlý zisk, a nezákonným rozhodnutím. Vydáním nezákonných exekučních příkazů nemohlo dojít ke vzniku tvrzené škody – exekuční příkazy nemohly zasáhnout do děje vedoucího k žalobcem uvažovanému zisku ze mzdy, které by žalobce mohl v roce 2017 či 2018 dosáhnout. Již z toho, jak žalobce popisoval domnělou ztrátu výdělku (žalobce sám telefonicky sdělil v souvislosti s poptávkou zaměstnání„ v [anonymizováno]“, že„ po něm jde finanční úřad“, žalobce se u podepisování smlouvy se společností [právnická osoba] zmínil, že si asi bude muset časem odskočit k soudu, kde řeší odškodnění kvůli tomu, co řešil s finančním úřadem, na což mu bylo sděleno, že pokud„ má něco s finančním úřadem, tak o něj nemají zájem“), je zřejmé, že škoda v podobě ušlé mzdy, přičitatelná exekučnímu postižení majetku žalobce, žalobci nevznikla. Jak navíc žalobce sám v řízení připustil, v době, kdy byl jeho majetek exekučně postižen, měl žalobce zajištěn příjem z pracovněprávního vztahu a o ten nepřišel (zaměstnavatel s ním pracovní poměr neukončil). Mezi tvrzenou škodou spočívající ve ztrátě možnosti výdělku od„ [anonymizováno]“ není ani časová souvislost s daňovou exekucí.

43. Co se týče domnělé škody odvozované od nemožnosti„ inkasovat pojistné plnění“ od pojišťovny, se kterou žalobce měl uzavřenu [anonymizováno] smlouvu, tu žalobce vyjadřoval jako ušlý zisk ve výši 441 750 Kč (po jednotlivých úpravách). Na to, co soud uvedl shora ve vztahu k domnělému ušlému zisku ze mzdy, lze odkázat i ve vztahu k tomuto nároku. Žalobce neprokázal, že by mu v uplatněné výši ušel zisk a že by tato ztráta byla přičitatelná daňové exekuci. Soud neshledává ani faktickou kauzalitu mezi exekučními příkazy a tvrzeným vznikem škody ve výši 441 750 Kč, když k výplatě pojistného plnění dochází až v situaci, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost). Odmítnutím požadavku žalobce na změnu stávající pojistné smlouvy ze strany pojišťovny žádná škoda žalobci vzniknout nemohla, nad to nelze uvažovat ani o to, že by se jednalo o škodu přičitatelnou státu v návaznosti na daňovou exekuci na majetek žalobce.

44. Vztah příčiny a následku schází i mezi některým z žalobcem označených exekučních příkazů a škodou, která by měla spočívat v paušalizovaných nákladech na„ dietní potraviny“ (60 000 Kč), v souvislosti s tvrzeným (v řízení neprokázaným) zánětlivým onemocněním žlučníku (paušalizace nákladů, bez tvrzení o vynaložení jednotlivých nákladů a prokázání jejich vynaložení, navíc znemožňuje soudu přijmout závěr o vzniku škody v určité výši), či nákladech vynaložených na zakoupení léčiv užívaných žalobcem ve snaze předejít relapsu drogové závislosti.

45. Z žalobních tvrzení nebylo možné zjistit, jak má souviset daňová exekuce na majetek žalobce a tvrzený vznik škody ve výši 1 275 Kč, sestávající z částky 975 Kč a 300 Kč. Jak bylo uvedeno shora, žalobce uvedl, že potřeboval telefon, aby mohl ofocovat zprávy a posílat je svému zástupci JUDr. [příjmení]. Jak však souvisí nutnost pořízení„ telefonu“ s „ rozdílem ve výši poskytnuté rychlé půjčky a jejího splacení“, není zřejmé. Pokud bylo škodou ve výši 300 Kč myšleno vynaložené poukázečné, lze odkázat na shora uvedené závěry soudu. Bylo na žalobci, aby tvrdil rozhodné skutečnosti a označil důkazy k jejich prokázání, tj. i skutečnosti objasňující vznik škody ve výši 975 Kč a příčinnou souvislost s daňovou exekucí.

46. Pokud jde o nemajetkovou újmu, soud shora vyložil závěr o tom, že žalobce měl objektivní důvody cítit se v důsledku nezákonných rozhodnutí úkorně. Vznik újmy je pak notorietou, kterou není třeba prokazovat. Soud však pro rozhodnutí o formě zadostiučinění, kterým je na místě odškodnit nemajetkovou újmu, musel objasnit okolnosti svědčící o rozsahu újmy, z hlediska toho, aby přijaté opatření bylo přiměřeným újmě, která žalobci vznikla. Konstatování porušení práva na ochranu vlastnictví, ke kterému soud přikročil, když naznal, že se jedná v posuzované věci o adekvátní formu zadostiučinění, je základní formou poskytovaného zadostiučinění. Soud nemohl odhlédnout od skutečnosti, že orgány tuzemské finanční správy k řešení věci přistupovaly aktivně, o čemž svědčí i odklad daňové exekuce již na počátku prosince 2016 (pro důvodné pochybnosti o oprávněnosti exekučního postihu), což z povahy věci muselo u žalobce posílit přesvědčení, které sám žalobce popisoval jako pociťované od samotného počátku, a sice že žalobce není dlužníkem, proti kterému by měla být vedena daňová exekuce. Odkladem daňové exekuce nedošlo k tomu, že by pominuly dopady daňové exekuce na žalobce, nicméně tuto okolnost, která nastoupila dva měsíce poté, co se žalobce dozvěděl o daňové exekuci, je nutné vnímat z hlediska skutkového děje jako významnou (a to právě i s ohledem na důvody, které správce daně k odkladu vedly a které odpovídaly konzistentní a zásadní obraně žalobce – zásadní změna v exekučním řízení, odpovídající byť prozatímnímu vyslyšení obrany žalobce, musí v prožívání vyvolat jedině pozitivní změnu). Soud z výsledků provedeného dokazování nevysledoval (a nenasvědčují tomu ostatně ani tvrzení žalobce) vzrůstající tendenci negativních prožitků žalobce. Žalobce byl téměř od počátku (již od [datum]) zastoupen advokátem, tedy osobou znalou práva, a to advokátem dle svého výběru, který se s ním účastnil jednoho ústního jednání a sepsal jedno podání. Z aktivity žalobce a jeho zástupce poté, co daňová exekuce byla odložena, se nedá usuzovat na to, že by negativní zásah do osobnostní sféry žalobce byl tak zásadní, jak žalobce v řízení líčil (zástupce se s žalobcem účastnil jednoho ze tří jednání, a to až dne [datum], písemné podání učinil [datum]). To, že žalobce vyhledal odbornou pomoc v souvislosti s pociťovaným napětím a úzkostmi, které dával do širší souvislosti s daňovou exekucí, ve snaze předejít obnovení závislosti na návykových látkách, rozsah újmy také neumocňuje (žalobce preventivně konal ve snaze vyhnout se obnovení své dřívější drogové závislosti). Také nebylo možné nepovšimnout si, že žalobce pociťovanou újmu dává do kontextu s tím, jak vnímal chování úředních osob a jaké představy o jejich dalším postupu si vytvářel. Tvrzení o„ vyhrožování“ či„ výsměchu“ ze strany úředních osob nebylo v řízení prokázáno (žalobce takto vnímal jednání se správcem daně, zmiňoval se o tom svědkovi [příjmení], nicméně objektivizace těchto tvrzení schází; ve vztahu k posuzování podmínek pro odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí je však subjektivní vnímání chování úředních osob bezprávního významu). Újmu způsobenou nezákonnými rozhodnutími nemůže umocňovat ani samotné řízení o odškodnění (jeho průběh), přičemž z vlastních vyjádření žalobce se dá usuzovat na to, že žalobce zcela nerozlišuje mezi újmou pociťovanou v důsledku exekučního postihu a prožitky žalobce související se soudním řízení a přípravy na něj. Soud nemohl přehlédnout ani to, že jeden z žalobcem označených exekučních příkazů postihoval aktiva žalobce na běžném účtu, s nímž žalobce ani nedisponoval (nepoužíval jej). V řízení nebylo zjištěno, že by po zahájení daňové exekuce došlo k prohloubení (zhoršení) problémů žalobce s jeho zdravím. Žalobcem tvrzená ztráta přátel, ztráta přítelkyně a naznačovaná stigmatizace žalobce ve společnosti, nebyly rovněž v řízení prokázány jako následek daňové exekuce prohlubující újmu žalobce. Své okolí (a zřejmě i potenciální zaměstnavatele) sám žalobce informoval o svém exekučním postižení (a to zřejmě i v době po skončení daňové exekuce), ostatně bez toho, že by tak učinil, ani není reálné očekávat, že by se okolí žalobce o těchto skutečnostech dozvědělo (jakési hypotetické vedení v „ seznamu dlužníků“, resp. představa žalobce o tom, je zcela bez významu). Ostatně zaměstnavatel žalobce, u něhož byl žalobce zaměstnán v době připadající na vedení daňové exekuce a který proto měl přímou informaci o exekuci na majetek žalobce, resp. musel postupovat podle doručeného exekučního příkazu postihujícího mzdu žalobce, s žalobcem pracovní poměr ani nerozvázal. Intenzita negativního dopadu nezákonných rozhodnutí do osobnostní sféry žalobce tak neodpovídá tomu, aby se žalobci dostalo peněžitého zadostiučinění.

47. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Konečným výsledkem řízení, po vrácení věci soudu prvního stupně soudem odvolacím, je úspěch žalobce v části dopadající na požadavek žalobce na odškodnění nemajetkové újmy (pro posouzení úspěchu žalobce je nerozhodné, jakou formu zadostiučinění soud žalobci přisoudil), ale současně také neúspěch žalobce v převažující části nárokované majetkové škody. Za této situace, vzhledem k výsledku sporu, nezbylo, než rozhodnout o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

48. Uloženou povinnost je žalovaná povinna splnit ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.