13 C 106/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% ročně za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 36 118,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice státem vynaložené náklady tohoto řízení ve výši 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobkyně došlo dne [datum] mezi ní, žalovanou jako zprostředkovatelem a převodcem, panem [jméno] [příjmení], k uzavření smlouvy o podmínkách prodeje a koupě nemovitosti (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jako zájemce o koupě nemovitostí a převodce uzavřít za podmínek sjednaných kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem je převod nemovitostí blíže specifikovaných v žalobě, a to za sjednanou kupní cenu 4 800 000 Kč, jejíž uzavření zprostředkovala žalovaná. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalobkyně uhradila žalované blokační úhradu ve výši 100 000 Kč, kterou jí žalovaná po skončení Smlouvy nevrátila, neboť měla za to, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo ve sjednaném termínu do [datum] z důvodu na straně žalobkyně, a povinnost uhradit sjednanou provizi tak přešla ve smyslu článku III. Smlouvy na žalobkyni. Žalobkyně se však domnívá, že jí vzniklo právo na vrácení blokační úhrady ve výši 100 000 Kč, neboť k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodu na straně převodce, když nemovitost nebyla prodávána za tržní cenu, což žalobkyni způsobilo komplikace při uzavírání hypotečního úvěru a převodce souhlasil s prodloužením rezervace, když jí sdělil dne [datum], že s ní bude o dalším prodeji jednat, načež byla nemovitost prodána jinému zájemci. Žalobkyně se domnívá, že z její strany tak bylo plněno bez právního důvodu a domáhá se vrácení zaplacené částky ve výši 100 000 Kč jako bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, neboť důvodem neuzavření zprostředkovávané smlouvy byla neschopnost žalobkyně dostát své povinnosti financovat kupní cenu předmětné nemovitosti, přestože Smlouva byla sjednána na mimořádně dlouhou dobu do [datum] a žalovaná i převodce poskytli žalobkyni veškerou součinnost, přičemž žalovaná navrhla i řešení financování, což však žalobkyně odmítla, neboť chtěla financování řešit přes hypotečního poradce, bratra svého manžela. Žalovaná se tak domnívá, že k uzavření zprostředkovávané smlouvy v termínu sjednaném do [datum] nedošlo toliko z důvodů na straně žalobkyně, proto došlo k naplnění článku III. odst. 1 Smlouvy a žalobkyně tak byla povinna k úhradě provize ve výši 100 000 Kč, proto blokační úhrada vrácena nebyla. Poté, co došlo k uplynutí doby, na kterou byla Smlouva sjednána, navíc žalobkyně již nemohla po straně prodávající spravedlivě požadovat součinnost k uzavření kupní smlouvy. Žalovaná dále rozporovala zaslání předžalobní upomínky. Z důvodu uvedených tak navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně provedla platbu ve výši 100 000 Kč na účet žalované, jako blokační úhradu, dne [datum].

4. Soud provedl následující dokazování: Ze Smlouvy o podmínkách prodeje a koupě nemovitosti a poskytování služeb ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako zájemcem, žalovanou jako zprostředkovatelem a [jméno] [příjmení] jako převodcem, byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo ze strany zprostředkovatele vykonávat činnost sjednanou ve Smlouvě a ze strany převodce a zájemce uzavřít za podmínek sjednaných ve Smlouvě kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen„ zprostředkovávaná smlouva“) ohledně nemovitostí na adrese [adresa], [PSČ], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] za kupní cenu 4 800 000 Kč. Ve článku III. odst. 1 dále sjednáno, že provizi pro zprostředkovatele ve výši 100 000 Kč se zavazuje uhradit převodce, ale v případě, že k uzavření zprostředkovávané smlouvy nedojde z důvodu na straně zájemce, příp. z důvodů na straně zájemce dojde k odstoupení převodce od zprostředkovávané smlouvy či jinému ukončení zprostředkovávané smlouvy z důvodů na straně zájemce, zavazuje se zájemce uhradit zprostředkovateli sjednanou provizi místo převodce. Dle článku IV byla smlouva sjednána na dobu určitou do [datum]. Dle článku IX odst. 2 Smlouvy zájemce prohlašuje, že se před podpisem Smlouvy seznámil s právním stavem předmětu převodu, dle příslušného listu vlastnictví předmětu převodu, a s dluhy souvisejícími se správou předmětu převodu, a dále, že je mu znám faktický stav předmětu převodu, se kterým se důkladně seznámil při osobní prohlídce. Výpisem z katastru nemovitostí k [datum], LV [číslo] kupní smlouvou uzavřenou mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že nemovitost, která byla předmětem prodeje je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] informoval paní [příjmení] (makléřku žalované) o tom, že dne [datum] byla podána nová žádost pro vyhotovení hypotečního úvěru, přičemž ta jej dne [datum] informovala, že majitel nemovitosti došel k závěru, že jim nemovitost prodá za předpokladu uvolnění nemovitosti až v měsících březen-duben, neboť nemá v současné chvíli jinou nemovitost k nastěhování, a to s ohledem na zdlouhavé řešení financování nemovitosti ze strany zájemců, čímž přišel o svou rezervovanou nemovitost. Na to pan [jméno] [příjmení] informuje paní [příjmení], že s tímto zájemci souhlasí a jejich další podmínky. Z emailu ze dne [datum] pak plyne, že [jméno] [příjmení] sdělil [jméno] [příjmení], že s nimi již nebudou dále o prodeji jednat. A z emailu ze dne [datum] pak informuje paní [příjmení] pana [jméno] [příjmení], kdy mu sděluje, že jejich smluvní vztahy skončily dne [datum], kdy uplynula doba rezervace nemovitosti, a další jednání mu navrhla pak přímo s majitelem nemovitosti, s tím, že pokud tento již na prodeji zájem nemá a toto zájemcům sdělil, nebylo dále třeba řešit financování předmětné nemovitosti. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k navrácení částky 100 000 Kč a na tuto výzvu žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] reagovala.

5. Z výslechu svědkyně paní [příjmení] [příjmení], realitní makléřky žalované, bylo zjištěno, že s ohledem na to, že měla žalobkyně problémy s vyřizováním úvěru, když jí oslovené banky pokládaly nemovitost za nevhodnou do zástavy, protože dle nich měla nižší odhadní cenu, chtěla žalobkyně snížit kupní cenu domu, přičemž prodejce toto odmítl. Bylo tedy ze strany žalované nabídnuto financování přes MM [anonymizováno], což bylo odmítnuto manželem žalobkyně, přesto však byl udělán price coding do banky a odhad nemovitosti od [anonymizováno] banky, s tím, že dopadl na přesnou kupní cenu, ale manžel žalobkyně přesto zprostředkování úvěru odmítl. Financování si žalobkyně chtěla zajistit sama prostřednictvím svého švagra, který dělá finanční poradenství. Pokud by využila financování, jehož zprostředkování jí bylo nabídnuto žalovanou, tak by se to do konce trvání rezervační smlouvy stihlo. Sjednání zprostředkovávané smlouvy se tak protahovalo a mezitím prodejce složil blokační úhradu na jinou nemovitost, ale s ohledem na to, že s žalobkyní kupní smlouva včas nebyla sjednána, přišel o poptávanou nemovitost. Následně pak prodejce již s žalobkyní nechtěl prodloužit rezervační smlouvu, neboť dle něho byla doba na prokázání financování dlouhá. K jednání s žalobkyní (potažmo jejím manželem a švagrem) po ukončení rezervační smlouvy uvedla, že to již nebylo v její gesci, sdělila panu [příjmení], že má žalobkyně i nadále zájem, ale s ohledem na to, že rezervační smlouva již nebyla aktivní, neměla jak ovlivnit to, že prodejce již s žalobkyní jednat nechtěl. Prodávající přitom nabídl součinnost k vyřizování úvěru a žalobkyni byly zaslány výzvy k uzavření kupní smlouvy.

6. Svědek pan [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, vypověděl, že první žádost o hypotéku se podala do MBank, kde se zpracovával odhad ceny nemovitosti, který vyšel nižší než kupní cena a s ohledem na to jim bylo zhruba týden před podpisem řečeno, že finance nebudou poskytnuty. Tuto žádost zařizoval jeho bratr jako zprostředkovatel. Poté se spojili s žalovanou, kterou informovali o tom, že hypotéka nebyla sjednána a následoval další odhad u [anonymizováno], který dopadl ještě hůře, sjednala se schůzka s paní [příjmení], majitelem nemovitosti a řešilo se, co dál. Pan [anonymizováno] nechtěl jít s cenou dolů a paní [příjmení] chtěla nechat udělat odhad u [anonymizováno] banky. Následně zaslal panu [příjmení], zástupci žalované přes hypotéky, údaje a zhruba týden před ukončením rezervační smlouvy volala paní [příjmení], že je hypotéka připravena na jméno svědka za pro svědka nepříznivých podmínek, proto chtěl vyřešit hypotéku za lepších podmínek, avšak to bylo až po skončení rezervační smlouvy. Poté kontaktovali pana [příjmení], jestli může být rezervace prodloužena, ten s tím souhlasil za podmínek, že ho nechají v domě bydlet ještě nějaké období. Uběhl týden nebo pár dní a přišlo od paní [příjmení] a pana [příjmení], že nebudou dále spolupracovat. Dále uvedl, že je pravdou, že s žalobkyní chtěli, ať jim hypotéku vyřizuje bratr, neboť mu byl schopný zajistit lepší podmínky. Výsledná hypotéka byla tedy dojednána až po ukončení rezervační smlouvy.

7. Svědek pan [jméno] [příjmení], švagr žalobkyně, vypověděl, že se na něj obrátil pan [jméno] [příjmení], aby mu svědek pomohl s hypotečním úvěrem, protože jeho kolega je jeho finančním poradcem. Svědek mu pomáhal s komunikací s žalovanou, respektive s paní [příjmení], ohledně podkladů pro hypotéku. S ohledem na neadekvátní prodejní hodnotu nemovitosti, vyšly odhady na cenu nemovitosti v obou poptávaných bankách ([anonymizována dvě slova]) v značně nižší hodnotě, čímž bylo potřeba větší dofinancování z vlastních zdrojů. Následně šla žádost o snížení ceny nemovitosti na žalovanou, aby to projednala s prodávajícím, ale prodávající cenu snížit nechtěl, načež paní [příjmení] nechala zpracovat posudek u [anonymizováno] banky. Domluvili se, že nechají zpracovat posudek u [anonymizováno] banky a pokud vyjde dobře, zruší se žádost u [anonymizováno] a úvěr se nechá udělat u [anonymizováno] banky. Dne 2. listopadu se dozvěděli, že odhad vyšel na prodejní cenu a začala se řešit hypotéka u [anonymizováno] banky, v tu chvíli se svědek paní [příjmení] ptal, jak je to s rezervační smlouvou, jestli se prodlouží a na to řekla svědkovi a jeho bratrovi do telefonu, že se normálně jede dál. Začali se podnikat kroky pro schválení hypotéky a také chtěli upravit kupní smlouvu a v tu chvíli nastal problém a prodávající již nechtěl nemovitost prodat. Na nemovitosti také vázlo věcné břemeno ohledně studny, což se v rezervační době podařilo vyřešit, pak tam byla břemena v rámci sítí a ta přecházela na kupujícího. Žalobkyně podepsala rezervační smlouvu s žalovanou bez toho, aby si zjišťovala tyto věci ohledně nemovitosti, protože vycházeli z toho, že jim paní [příjmení] vše podstatné řekla.

8. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení], prodávající nemovitosti, soud zjistil, že prodávající osobně si nepamatuje tolik věcí, neboť prodej nemovitosti řešil převážně jeho otec.

9. Svědek, pan [jméno] [příjmení], otec prodávajícího, k věci uvedl, že v předmětné nemovitosti v době, kdy se prodávala, bydlel, proto byl i přítomen jednáním. K prodeji uvedl, že si pamatuje, že ve věci prodeje dlouho čekali, aby se to vyřídilo, prodlužovali termín pro zájemce z dobré vůle, ale k prodeji nakonec nedošlo. Dále potvrdil, že měli vždy v úmyslu nemovitost prodat a financovat tím jinou nemovitost, k čemuž nakonec nedošlo proto, že se domluva prodeje s žalobkyní protáhla. O tom, jestli žalobkyně uzavřela s žalovanou prodloužení rezervační smlouvy, nic neví, pouze ví, že se to prodlužovalo ústně z dobré vůle, ale nakonec nemovitost prodali někomu jinému.

10. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností a o provedené svědecké výpovědi.

11. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou, jako zprostředkovatelem, a prodávajícím, panem [jméno] [příjmení], smlouvu o podmínkách prodeje a koupě nemovitosti a poskytování služeb (dále jen„ Smlouva“). V rámci této smlouvy si, jak výše uvedeno, sjednali účastníci podmínky, provizi ve výši 100 000 Kč a také dobu trvání smlouvy, a to do [datum]. Žalobkyni s prodávajícím v době trvání Smlouvy neuzavřela zprostředkovávanou smlouvu na koupě nemovitosti, neboť se jim s manželem do konce lhůty, tj. do [datum], nepodařilo sjednat financování koupě nemovitosti prostřednictvím hypotečního úvěru, a to ani přes snahu žalované pomoci jim s uzavřením hypotečního úvěru. Žalobkyně a její manžel chtěli financovat koupi nemovitosti s pomocí svého finančního poradce, a to s ohledem na zajištění lepších úvěrových podmínek, avšak potýkali se s tím, že banky, které oslovily, vyhodnotily, že nemovitost má menší cenu, než je cena prodejní. Pokoušeli se tedy o to, aby prodejce kupní cenu ponížil, což odmítl. Tyto problémy, které se týkaly zejména otázky financování nemovitosti, následně zapříčinili, že žalobkyně nestihla uzavřít zprostředkovávanou smlouvu v době trvání rezervační smlouvy, tedy do [datum]. Poté došlo k ukončení Smlouvy, přičemž i přes další jednání účastníků a prodávajícího, nebylo trvání Smlouvy prodlouženo a prodávající po ukončení Smlouvy s žalobkyní, prodal předmětnou nemovitost jinému zájemci. Následně tedy propadla složená kauce ve výši 100 000 Kč žalované jako provize ve smyslu ust. III. odst. 1 Smlouvy, přičemž žalobkyně se domnívala, že se jedná o bezdůvodné obohacení a domáhala se vrácení, když k uzavření zprostředkovávané smlouvy sice nedošlo, ale nemá za to, že by to bylo jejím zaviněním.

12. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní, žalovanou a převodcem [jméno] [příjmení], byla dle § 2445 a násl. zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) písemně uzavřena smlouva o zprostředkování, kdy smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

13. Dle § 2453 obč. zák. závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době.

14. Podle ust. § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Pro právní posouzení je podstatná Smlouva o podmínkách prodeje a koupě nemovitosti a poskytování služeb ze dne [datum] (v rozhodnutí označovaná jako„ Smlouva“), konkrétně Článek III odst. 6. který stanoví, že„ blokační úhrada složená zájemce slouží jako úhrada za to, že nebude ze strany zprostředkovatele uzavřena další smlouva o zprostředkování koupě předmětu převodu či jiná obdobná smlouva ohledně předmětu převodu s jiným zájemcem, zprostředkovatel bude blokovat předmět převodu výhradně pro zájemce, zprostředkovatel bude povinen informovat další případné zájemce, že předmět převodu je již blokován pro zájemce, a dále za poskytnutí služeb souvisejících se zprostředkováním koupě předmětu převodu. Zprostředkovatel se zavazuje vrátit blokační úhradu zájemci v případě, že nedojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy z důvodu na straně převodce.“ Dále článek III odst. 1 stanoví, že provizi pro zprostředkovatele ve výši 100 000 Kč se zavazuje uhradit převodce, ale„ v případě, že k uzavření zprostředkovávané smlouvy nedojde z důvodu na straně zájemce, příp. z důvodů na straně zájemce dojde k odstoupení převodce od zprostředkovávané smlouvy či jinému ukončení zprostředkovávané smlouvy z důvodů na straně zájemce, zavazuje se zájemce uhradit zprostředkovateli sjednanou provizi místo převodce.“ Dle článku IV byla smlouva sjednána na dobu určitou do [datum]. Dle článku IX odst. 2 Smlouvy„ zájemce prohlašuje, že se před podpisem Smlouvy seznámil s právním stavem předmětu převodu, dle příslušného listu vlastnictví předmětu převodu, a s dluhy souvisejícími se správou předmětu převodu, a dále, že je mu znám faktický stav předmětu převodu, se kterým se důkladně seznámil při osobní prohlídce“.

16. Soud považuje za podstatné posouzení toho, zda žalobkyně zavinila, že nedošlo k uzavření zprostředkovávané smlouvy ve lhůtě, která byla účastníky sjednána, a žalované tak dle platně sjednané Smlouvy náleží provize ve výši 100 000 Kč, či zda skutečně došlo na straně žalované ponecháním blokační úhrady k bezdůvodnému obohacení. Strany si dohodly, že Smlouva má trvání na dobu určitou, a to do [datum], do této doby měla tedy být zprostředkovávaná smlouva uzavřena, k čemuž nedošlo. Soud neshledal zavinění na straně prodejce, když ten nečinil žádné kroky, které by žalobkyni od uzavření zprostředkovávané smlouvy zdržovali, a naopak s ní spolupracoval a poskytoval veškerou součinnost, včasně byl vyřešen i problém s věcným břemenem, které na nemovitosti vázlo. Žalobkyně, jak bylo prokázáno výpověďmi i jejím tvrzením, měla problémy s řešením financování nemovitosti, a to zejména s ohledem na to, že jimi oslovené banky neshledaly hodnotu kupované nemovitosti ve stejné výši, jako byla kupní cena. Tuto skutečnost pak žalobkyně také namítala, avšak soud k tomuto musí podotknout, že žalobkyně sjednáním Smlouvy prohlásila, že se seznámila právním stavem předmětu převodu, dle příslušného listu vlastnictví předmětu převodu, a s dluhy souvisejícími se správou předmětu převodu, a dále, že je jí znám faktický stav předmětu převodu a že jí byla výše kupní ceny dopředu známa, přičemž jakou cenu si strany Smlouvy sjednají, je v jejich dispozici a nemění na tom nic skutečnost, že skutečná cena nemovitosti a prodejní cena je odlišná. Soud vzal za důležité zjištění, že žalovaná strana sama vyvinula úsilí a nabídla žalobkyni pomoc při sjednání hypotečního úvěru, prostřednictvím jejich zaměstnanců, tedy zcela zřejmě měla zájem na tom, aby k uzavření zprostředkovávané smlouvy došlo v době trvání Smlouvy. Pomoc byla nabízena opakovaně a žalobkyní odmítána s ohledem na to, že si chtěli s manželem zajistit financování prostřednictvím švagra žalobkyně, který je finančním poradcem a měl jim tak zajistit lepší podmínky úvěru. Žalobkyně s manželem pomoc odmítali a ke spolupráci při sjednávání hypotéky přistoupili až poté, kdy již téměř vypršela doba trvání smlouvy, což však nemůže jít k tíži žalobkyně. Soud nemá za prokázané, že by došlo k prodloužení Smlouvy, a to přestože bylo zjištěno, že žalobkyni a jejímu manželovi byla poskytnuta ještě nějaká doba k tomu, aby dovedli sjednání hypotéky do zdárného konce. Nelze však přičítat za vinu žalované, případně prodejci nemovitosti, že se poté, co nedošlo k naplnění účelu Smlouvy, rozhodli již dále nečekat a prodat nemovitost jinému zájemci, zejména když v této době již nebyli svázáni Smlouvou, neboť došlo k jejímu zániku. Pokud i po ukončení Smlouvy došlo k jednání mezi převodcem a žalobkyní, případně mezi žalobkyní a žalovanou, nedošlo k tomu již v rámci sjednané Smlouvy, když její trvání prokazatelně prodlouženo nebylo. V době trvání smlouvy tak nedošlo k uzavření zprostředkovávané smlouvy, přestože si žalobkyně musela být vědoma, že to bude mít za následek propadnutí blokační úhrady jako provize žalované.

17. Soud má s ohledem na vše výše uvedené za to, že bylo prokázáno, že žalované vzniklo právo na úhradu provize ve smyslu článku III. odst 1 Smlouvy, když žalobkyně v době trvání Smlouvy, tj. do [datum], neuzavřela zprostředkovávanou smlouvu, přestože k tomu byla vyzývána, ale za celou dobu trvání Smlouvy se jí nepodařilo vyřešit financování kupní ceny nemovitosti. Skutečnost, že si žalobkyně chtěla zajistit, co nejlepší podmínky úvěru, a že až po uzavření Smlouvy zjistila, že prodejní a reálná cena nemovitosti není stejná, nemůže jít k tíži žalované, která prokazatelně naplnila své povinnosti, které ji ze Smlouvy plynuly, poskytovala veškerou součinnost a s financováním se snažila pomoc, tak aby k naplnění účelu Smlouvy došlo včas. Soud má tedy za to, že provedené dokazování prokázalo, že nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované, a s ohledem na to žalobu zamítl, a to i s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (výrok II. rozsudku). Žalovaná byla při bráněné svého práva úspěšná, proto jí náleží náhrada nákladů k účelnému bránění proti žalobkyni, v částce 36 118,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 100 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 550 Kč za účast při jednání, kdy nedošlo k zahájení ve věci samé dne 8. 2. 2021dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t., z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 850 Kč ve výši 6 268,50 Kč.

19. Výrok o náhradě nákladů státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu tvoří svědečné za výpověď svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum]. Jelikož žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud uložil povinnost uhradit náklady státu žalobkyni, tak jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.