13 C 109/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 622 513,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 300 000 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 322 513,78 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum, se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 622 513,78 Kč z titulu škody způsobené nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci.

2. Žalobce uvedl, že je podnikatelem a pro splnění svých daňových povinností se rozhodl prodat některé své nemovitosti, ke kterým předtím příslušný správce daně svým rozhodnutím zřídil zástavní právo. Zástavní právo k nemovitostem bylo zřízeno (v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, v tehdy platném znění), rozhodnutím správce daně a po jeho zániku splněním daňových povinností, které jím byly zajištěny, lze provést výmaz takto zaniklého zástavního práva z katastru nemovitostí jen na základě úředního kroku správce daně - jím vydaného„ potvrzení o zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím správce daně“. Řízení o vkladu zástavního práva, jakož i řízení o výmazu zástavního práva probíhá ve veřejnoprávní rovině, kdy jak vkladové tak výmazové řízení vedou Katastrální úřad s Finančním úřadem, a to pouze na základě shora uvedených úředních kroků.

3. Žalobce o svém rozhodnutí (prodat konkrétní nemovitosti) informoval správce daně, předložil mu k odsouhlasení text kupní smlouvy, správce daně dopočetl celý zůstatek daňového nedoplatku ke konkrétnímu dohodnutému dni úhrady a do smlouvy určil bankovní spojení, na které přímo kupující zašle celou zajištěnou částku daně s příslušenstvím. Žalobce nato dne datum uzavřel kupní smlouvu, kterou nemovitosti prodal společnosti právnická osoba 4. Kupující požadoval, aby v kupní smlouvě bylo obsaženo ujednání o povinnosti prodávajícího„ zajistit výmaz zástavního práva“ s tím, že pokud nebude výmaz proveden do datum (tedy do 83 dnů), bude prodávající zavázán zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý měsíc prodlení s výmazem. Tento požadavek žalobce akceptoval, protože z vlastní zkušenosti věděl, že tato doba je zcela dostatečná, když obdobná řízení standardně u tohoto KÚ trvala cca 30 dní.

5. Po řádném (a sledovaném) uhrazení celého daňového nedoplatku dne datum vedl správce daně řízení, ve kterém měl po splnění daňových povinností účinně vymazat zástavní právo, které předtím svým rozhodnutím na nemovitostech žalobce zřídil. Toto řízení však vedl tak, že jednak bez jakéhokoliv důvodu otálel s vydáním potvrzení o zániku zástavního práva (po dobu od datum do datum - tedy déle než 3 měsíce) a jednak tak, že toto potvrzení vydal s takovými chybami, že výmaz nebyl proveden. Následně na urgenci vydal opravené potvrzení o zániku zástavního práva, ale opět s bezdůvodným zpožděním (od datum do datum). V důsledku takto vedeného řízení o výmazu zástavního práva pak toto bylo vymazáno až datum, tedy skoro 6 měsíců po uhrazení zajištěné daně.

6. Kupující pak, v souladu s ujednáním kupní smlouvy, uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty soudní cestou u Okresního soudu v Hradci Králové. Přes veškerou obran žalobce, bylo žalobě kupujícího vyhověno, a žalobce byl nucen uhradit smluvní pokutu ve výši 400 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 70 751,78 Kč a náklady řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím v celkové výši 151 762 Kč. Žalobci tak, souvislosti s nesprávným úředním postupem orgánu veřejné moci, vznikla škoda v celkové výši 622 513,78 Kč.

7. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu této škody u příslušného orgánu, kterým je Ministerstvo financí, a to dne datum. Nárok byl odmítnut přípisem ze dne datum. V rámci tohoto přípisu, ministerstvo velmi stručně okomentovalo případ, zcela se vyhnulo právnímu posouzení postupu správce daně, odkázalo na Občanský zákoník a v něm upravený„ zánik“ zástavního práva. Úřední rovina celé záležitosti (vznik zástavního práva úředním rozhodnutím a jediný možný úřední postup vedoucí k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, jako zápisu omezujícího vlastníka) zůstala zcela opomenuta. Žalobci proto nezbývá, než-li obrátit se se svým nárokem na soud.

8. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a odmítá argumentaci žalobce. V dané věci nelze konstatovat nesprávný úřední postup ze strany správce daně, naopak, správce daně ve vztahu k žalobci v rámci přístupu dobré správy postupoval nad rámec svých zákonných povinností. Žalobce dále uplatňuje i část náhrady škody, za kterou by žalovanou nebylo možno činit odpovědnou ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

9. Správce daně vydal dne datum rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění nedoplatku ve výši 1 210 527 Kč na dani z příjmů fyzických osob stanovené platebním výměrem dne datum. Zajišťovací právo bylo zřízeno na nemovité věci ve vlastnictví žalobce, uvedené na list vlastnictví, katastrální území (dále jen„ k. ú.“) část obce, obec Hradec Králové. Žalobce mezitím prodal část nemovitých věcí společnosti právnická osoba, a to prostřednictvím kupní smlouvy ze dne datum. Uvedený nedoplatek na dani byl následně uhrazen dne datum. Správce daně dne datum vydal potvrzení o zániku zástavního práva, kterým osvědčil zánik zástavního práva zřízeného k nemovitým věcem uvedeným na list vlastnictví. Toto vyrozumění doručil žalobci i katastrálnímu úřadu, a to nad rámec svých zákonných povinností včetně návrhu na vklad. Dne datum správce daně obdržel vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, kterým došlo k výmazu zřízeného zástavního práva. Tento vklad byl proveden na základě výše uvedeného návrhu správce daně.

10. Žalobce prostřednictvím svého zástupce telefonicky upozornil začátkem prosince 2014 správce daně na skutečnost, že nedošlo k výmazu zástavního práva na pozemcích, které žalobce prodal společnosti právnická osoba Žalobce tyto pozemky prodal společnosti právnická osoba i se zástavním právem, které správce daně zřídil dne 20. 8. 2013 rozhodnutím č. j. 1377588/13/2701-25200-605064. Nemovité věci, původně vedené na list vlastnictví, k. ú. část obce, dne datum již nebyly vedeny na tomto listě, ale byly vedeny na list vlastnictví k. ú. část obce, a to z toho důvodu, že nebyly ve vlastnictví žalobce.

11. Správce daně proto dne datum vydal potvrzení o zániku zástavního práva k uvedeným pozemkům ve vlastnictví právnická osoba, kde uvedl, že k zániku zástavního práva došlo ke dni datum. S tímto potvrzením spojil i návrh na vklad a oznámil jej jak žalobci, tak společnosti právnická osoba jako vlastníkovi nemovitých věcí. Následně, dne datum, obdržel správce daně od katastrálního úřadu informaci o vyznačení plomby, jejímž obsahem byla mj. i skutečnost, že právní poměry nemovité věci vedené na list vlastnictví jsou dotčeny rubrikovaným potvrzením o zániku zástavního práva ze dne datum. Katastrální úřad návrh na vklad do katastru dne datum zamítl s ohledem na skutečnost, že navrhovaný vklad na zápis do katastru nenavazuje na předchozí zápisy. Správce daně proto neprodleně dne datum vydal nové potvrzení o zániku zástavního práva. Opět s tímto potvrzením spojil návrh na vklad a oznámil je jak vlastníkovi nemovitých věcí, tak žalobci. Na základě tohoto potvrzení provedl dne datum katastrální úřad vklad do katastru s účinností od datum.

12. V postupu správce daně nelze spatřovat ani nesprávné úřední rozhodnutí, ani nesprávný úřední postup. Pokud pak jde o žalobcem tvrzenou škodu, je nutno uvést, že podmínky pro uplatnění smluvní pokuty byly v kupní smlouvě uzavřené mezi žalobcem a společností právnická osoba vázány na objektivní stav, tj. zda nejpozději k datum dojde k výmazu zástavního práva či nikoli. Jde o smluvní závazek žalobce, nikoli správce daně, vůči třetí osobě. Existence smluvního závazku, který na sebe daňový dlužník zcela dobrovolně, bez zřejmého důvodu a naprosto mimo sféru správce daně, převzal, nemůže jít k tíži správce daně, potažmo žalované. Je rovněž zcela mimo sféru možností správce daně jakkoli ovlivnit okamžik, kdy dojde k výmazu zástavního práva katastrálním úřadem. Jak je uvedeno výše, zástavní právo zaniká přímo ze zákona a je výlučně věcí daňového dlužníka, či vlastníka zástavy, nikoli správce daně, aby si na základě neformálního potvrzení správce daně provedení výmazu zástavního práva u katastrálního úřadu sám zabezpečil. Skutečnost, že správce daně nad rámec svých zákonných povinností v dané věci rovněž podal katastrálnímu úřadu návrh na vklad zániku zástavního práva, nemůže proto založit jeho nesprávný úřední postup, nýbrž naopak svědčí pro to, že se správce daně snaží vyjít daňovému dlužníkovi vstříc, a to nad rámec požadavků kladených na něj daňovým řádem.

13. Potvrzení o zániku zástavního práva ze dne datum, vydané správcem daně, bylo žalobci známo dlouhou dobu před okamžikem, kdy mu tato údajná škoda vznikla. Žalobce však žádným způsobem v době, kdy vzniku„ škody“ mohl ještě zabránit, nekontaktoval správce daně s tím, že potvrzení ze dne datum není kompletní, neboť na něm chybí nemovité věci, které byly na základě kupní smlouvy převedeny na společnost právnická osoba 14. Po telefonické žádosti pak správce daně bez zbytečného odkladu dne datum příslušné potvrzení vydal a nad rámec svých povinností opět podal i návrh na vklad zániku zástavního práva. Uvedené potvrzení řádně deklarovalo zánik zástavního práva k předmětným nemovitým věcem. Toto potvrzení obsahovalo i údaj o stavbě na daném pozemku, ke které však zástavní právo zřízeno nebylo. Žalovaná má za to, že na základě žádosti daňového dlužníka správce daně příslušné potvrzení řádně vydal a bylo jeho věcí, aby si sám zabezpečil provedení příslušného výmazu v katastru nemovitostí. To, že návrh podal nad rámec svých zákonných povinností sám správce daně, a tento byl následně katastrálním úřadem z ryze formálních důvodů zamítnut, nemůže jít k jeho tíži. Žalovaná má za to, že zmíněné potvrzení obsahovalo všechny nemovité věci, ke kterým bylo zástavní právo zřízeno, a tedy dle jinak běžných zásad řízení by tato část návrhu byla oddělitelná od části, v níž byla uvedena navíc další nemovitá věc, a mohlo by být o ní samostatně rozhodnuto. Ohledně skutečnosti, že zcela okrajovým administrativním nedopatřením byla na potvrzení uvedena navíc nemovitá věc, ke které zástavní právo nebylo zřízeno, nemohl proto správce daně předpokládat, že v důsledku zbytněle a přehnaně formálního postupu katastrálního úřadu tato povede k zamítnutí návrhu en bloc.

15. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad pak bylo doručeno správci daně dne datum a další potvrzení pak správce daně vydal bezodkladně dne datum, zástavní právo bylo na jeho základě vymazáno dne datum„ Škoda“ rovněž nebyla pro správce daně ani předvídatelná, neboť správce daně nebyl na ustanovení kupní smlouvy o smluvní pokutě ze strany žalobce nijak upozorněn a uzavřená kupní smlouva mu nebyla ani zaslána.

16. Co se týče úroku z prodlení vzniklého nezaplacením smluvní pokuty ve stanovené době, pak tato škoda nemůže být v příčinné souvislosti s jakýmkoli nesprávným úředním postupem, i v případě, kdyby jej bylo možné konstatovat. Smluvní pokutu byl žalobce povinen uhradit ve lhůtě splatnosti; skutečnost, že se rozhodl smluvní pokutu dobrovolně neuhradit a následně se o ní přít v soudním sporu, nemůže jít v žádném případě k tíži„ škůdce“. Pokud by smluvní pokutu žalobce zaplatil v době splatnosti, tak by úrok z prodlení nevznikl. Tato část škody byla způsobena pouze (ne) jednáním žalobce a opětovně platí, že kdyby vzniku této škody předcházel a splnil tak svou prevenční povinnost, k této části vzniku škody by na jeho straně nedošlo.

17. Výše uvedené platí i pro poslední část„ škody“, tedy náklady civilního soudního řízení. právnická osoba podala žalobu z toho důvodu, že žalobce neuhradil řádně a včas smluvní pokutu, tudíž toto soudní řízení bylo zapříčiněno výlučně (ne) jednáním žalobce a lze jej tak považovat za důsledek nedodržení prevenční povinnosti. Z tohoto důvodu nelze činit odpovědného za zaplacení smluvní pokuty nikoho jiného, než žalobce.

18. Ve věci není možné konstatovat nesprávný úřední postup správce daně, čímž není naplněna jedna z podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu. I v hypotetickém případě, kdy by bylo možné nesprávný úřední postup ze strany správce daně konstatovat, by nebyla dána příčinná souvislost mezi takovým hypotetickým nesprávným úředním postupem a žalobci vzniklou škodou. Škoda žalobci vznikla pouze jeho vlastním jednáním, za které není možné správce daně činit jakkoli odpovědným. Smluvní pokuta byla nadto ze strany správce daně nepředvídatelná a k povinnosti provést výmaz z katastru byl zavázán pouze žalobce a nikoli správce daně. Žalovaná proto navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Z kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalobcem jako prodávajícím a společností právnická osoba, IČO, jako kupujícím, soud zjistil, že touto smlouvou žalobce prodal společnosti právnická osoba nemovitosti v k. ú. část obce, a to stavbu rodinného domu adresa na poz. st. parcelní číslo, pozemek st. parcelní číslo a dále pozemky - pozemkové parcely číslo pozemek pč. číslo, vydělený geometrickým plánem z pozemku pč. číslo. V článku 4.4 kupní smlouvy si smluvní strany ujednaly, že pokud kupující řádně a včas uhradí část kupní ceny ve výši 1 292 180 Kč na účet Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj, a to do 15 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy, žalobce se zavazuje zajistit nejpozději do datum výmaz zástavního práva, jež na nemovitostech vázne z rozhodnutí správního orgánu. Pro případ, že bude splněn závazek ohledně zaplacení části kupní ceny řádně a včas, a přesto nedojde k výmazu zástavního práva do datum, se žalobce zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení s výmazem zástavního práva.

20. Dle vyrozumění o provedeném vkladu Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, územní pracoviště obec sp. zn. V číslo 2014 číslo byl vklad shora uvedené kupní smlouvy do katastru nemovitostí proveden dne datum, s právními účinky zápisu ke dni datum.

21. Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 13C 124/2016, soud zjistil že: 21.1 Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne datum, č. j. 13C 124/2016-95, ve spojení s (potvrzujícím) rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne datum, č. j. 25 Co 199/2017-114, byla žalobci uložena povinnost zaplatit společnosti právnická osoba částku 400 000 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně za dobu od datum do zaplacení. Žalobci byla dále uložena povinnost uhradit společnosti právnická osoba náklady řízení ve výši 127 078 Kč za řízení před soudem prvního stupně a 24 684 Kč za řízení před soudem odvolacím. 21.

2. Citovanými rozsudky bylo rozhodnuto o žalobě společnosti právnická osoba, kterou se tato na žalobci domáhala uhrazení smluvní pokuty, dle článku 4.4 kupní smlouvy z datum (viz. odst. 19. tohoto rozsudku, j. 100 000 Kč za každý započatý měsíc). Společnost anonymizováno uvedla (a nebylo o tom sporu), že svůj závazek ohledně úhrady části kupní ceny na účet finančního úřadu splnila řádně a včas (do 15 dnů od podpisu smlouvy), avšak k výmazu zástavního práva došlo až ke dni datum. Tím vzniklo společnosti právnická osoba právo na zaplacení smluvní pokuty za čtyři započaté měsíce prodlení se splněním závazků k výmazu zástavního práva, tedy nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 400 000 Kč a to s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení, neboť k zaplacení této smluvní pokuty byl žalobce vyzván dne datum. Žalobce v tomto řízení zejména namítal, že k prodlení s výmazem zástavního práva došlo v důsledku pochybení finančního úřadu, které nemohl ovlivnit. Soudy obou stupňů však konstatovaly, že právní úprava institutu smluvní pokuty je založena na absolutně objektivním principu. Obligace k placení smluvní pokuty tedy vzniká bez ohledu na to, za jakých okolností a z jakých důvodů byla porušena smluvní povinnost, smluvní pokutou zajišťovaná. Odvolací soud pak doplnil, že ustálené soudní praxe, která dlouhodobě stojí na závěru, že pouhá okolnost, že smluvní ujednání spojuje plnění dlužníka se součinností jiné osoby, jež není účastníkem smlouvy (tj. osoby stojící mimo smluvní strany), není důvodem počáteční nemožnosti plnění. Tento závěr se uplatní i v případě, že onou třetí osobou je státní orgán. Smluvní pokutou lze zajišťovat jakoukoliv smluvní povinnost, to odpovídá autonomii vůle smluvních stran. Lze jí tedy zajišťovat kupř. i povinnost k zajištění výmazu zástavního práva. Je přitom vždy na smluvní straně, aby vzala v úvahu věcný a časový aspekt převzatého závazku 21.

3. V citovaném řízení Okresního soudu v Hradci Králové vypovídala jako svědek pracovnice finančního úřadu jméno příjmení (ústní jednání konané dne datum, čl. 72 a násl. spisu), která uvedla, že v roce 2013 spis žalobce nespravovala ona, ale její kolega pan příjmení. Potvrdila, že tam bylo zřízeno zástavní právo na daňové nedoplatky, bylo tam odvolání, šlo to na finanční ředitelství. Když se daňový nedoplatek stal vymahatelným, kontaktovala zástupce daňového subjektu (tj. žalobce) s tím, že je třeba daňový nedoplatek zaplatit. Měla od něho informaci, že došlo k prodeji nějakých nemovitostí. Dne datum byl daňový nedoplatek uhrazen. Finanční úřad dne datum potvrzoval zánik zástavního práva. Tím, že zástavní právo vzniklo v roce 2013, a zanikalo v roce 2014, došlo ke změně v souvislosti s novým občanským zákoníkem, kdy stavby jsou součástí pozemku, takže se změnil list vlastnictví. jméno příjmení kontaktovala pana jméno příjmení (pozn. soudu: účetní žalobce) dne datum. Dne datum bylo zřízeno zástavní právo na veškeré nemovitosti žalobce, což bylo uvedeno na listu vlastnictví číslo. Na tomto listu vlastnictví jsou i nemovitosti, které jsou následně i v potvrzení o zániku zástavního práva ze dne datum. Vzhledem k tomu že došlo ke změnám v souvislosti s vydáním nového občanského zákoníku a že datum už byly pozemky přepsané na právnická osoba, byl vydán jiný list vlastnictví, kde jako vlastník byla uvedena právnická osoba a proto u těchto pozemků nedošlo k výmazu zástavního práva, protože finanční úřad ani nezjistil, že tyto pozemky existují, neboť byly na jiném listu vlastnictví. Od katastru nemovitostí finančnímu úřadu přišlo, že je vše v pořádku. Asi v prosinci 2014 informoval finanční úřad jak zástupce právnická osoba, tak i pak účetní žalobce, pan příjmení, že došlo k výmazu zástavního práva, ale ne u převedených nemovitostí. Potom vydal finanční úřad potvrzení o výmazu zástavního práva, ale zůstal tam pozemek, kde nebylo zřízeno zástavní právo, takže to bylo katastrálním úřadem vráceno. Pan anonymizováno zaslal finančnímu úřadu předběžný návrh kupní smlouvy mailem, jméno příjmení si nevybavila, že by se jí někdo ptal na číslo účtu. Nicméně návrh kupní smlouvy je ve spis FÚ, bez č. účtu a některých částek. Finanční úřad nezkoumal původ peněz. Potvrzením o zániku zástavního práva FÚ informuje dlužníky o tom, že byl zaplacen daňový nedoplatek a došlo k zániku. Potvrzení o zániku zástavního práva doručuje FÚ zároveň jak katastru nemovitostí, tak dlužníku. Svědkyně příjmení uvedla, že potvrzení o zániku zástavního práva doručovali do datové schránky panu příjmení, protože měl generální plnou moc. Na potvrzení o zániku zástavního práva ze datum jsou uvedeny všechny nemovitosti, které pan celé jméno žalobce anonymizováno datu datum měl napsané na list vlastnictví. Nemovitosti, které v té době měla na právnická osoba, v tomto potvrzení ze datum nebyly. To, že tam nemovitosti, které v té době vlastnila anonymizováno, nejsou uvedeny, o tom je informoval jak anonymizováno, tak i pan příjmení až někdy koncem listopadu, či začátkem prosince 2014. Na to FÚ reagoval novým potvrzením o zániku zástavního práva. 21.

4. Dále byl slyšen jako svědek účetní žalobce, jméno příjmení, který uvedl, že řešil daňový nedoplatek žalobce se správcem daně, a to nejdříve splátkovým kalendářem, poté dohodou, exekucí a následně prodejem majetku. Ve věci této exekuce jednal svědek příjmení s paní příjmení. Prodej se odehrával na přelomu srpna - září 2014. příjmení příjmení měla návrh kupní smlouvy k dispozici. příjmení příjmení v září řekla, že věc je uzavřená a že zástavy ruší, takže nebylo o čem dále jednat. Cca na konci října 2014 ho paní příjmení (jednající za právnická osoba) informovala o tom, že nebyly zrušeny zástavy na nemovitostech, které byly předmětem prodeje, přičemž na ostatních nemovitostech ve vlastnictví žalovaného zrušeny byly. Koncem října - začátkem listopadu proto svědek příjmení telefonoval paní příjmení a požádal ji o nápravu s tím, že ve smlouvě jsou stanoveny určité sankce, nápravu mu svědkyně přislíbila. Následně v první dekádě prosince 2014 se ke svědkovi dostalo vyjádření z katastru nemovitostí, že došlo k odmítnutí návrhu na vklad pro vady. Opět kontaktoval paní příjmení a upozorňoval ji na sankce uvedené ve smlouvě, uváděla, že ona sama není vázána lhůtou, ale dá to do pořádku. Svědek musel paní příjmení„ nahánět“ měla nějaké dovolené. 21.

5. V řízení dále vypovídal jednatel společnosti příjmení jméno jméno příjmení, který uvedl, že dohoda zněla tak, že od žalobce koupí pozemky i s plombou FÚ a on zajistí, že plomba bude odstraněna. Část kupní ceny zasílali přímo na účet FÚ. Ujednání o smluvní pokutě do smlouvy zabudoval právní zástupce právnická osoba, který návrh smlouvy vypracoval. Důvody jsou jasné, byl to tlak na prodávajícího, aby byl proveden výmaz té plomby. 21.

6. Na čl. 55 spisu se nachází rozhodnutí o zřízení zástavního práva ze dne 20. 8. 2013, č.j. 1377588/13/2701-25200-605064, z něhož se podává, že zástavní právo bylo správcem daně - Finančním úřadem pro Královehradecký kraj, územní pracoviště obec (dále jen„ finanční úřad“, nebo též„ FÚ“) zřízeno k zajištění daňové pohledávky za žalobcem, konkrétně neuhrazené daně 1 210 527 Kč s příslušenstvím a to na pozemky ve vlastnictví žalobce zapsané na list vlastnictví, pro obec Hradec králové, KÚ kukleny, konkrétně st. 424, st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, 602, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a stavby adresa (na pozemku st. 424) a adresa (na pozemku st. číslo). 21.

7. Na čl. spisu 57 je pak potvrzení FÚ o zániku zástavního práva dne datum (dále též„ první potvrzení“), kde byly uvedeny pouze následující nemovitosti: st. parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, st. číslo na pozemku stojí stavba bez č.p./č.e., st. číslo, na pozemku stojí parcela bez č.p./č.e., st. číslo, na pozemku stojí parcela bez č.p./č.e., st. číslo, jehož součástí je stavba adresa budovy bez č.p./č.e., na pozemcích st. číslo, číslo, číslo. Jedná se o pozemky na list vlastnictví, KÚ část obce 21.

8. Dle potvrzení o zániku zástavního práva ze dne datum (čl. 58 spisu –„ druhé potvrzení“) FÚ potvrdil zánik zástavního práva na následujících nemovitostech: st. parcela číslo na pozemku stojí stavba část obce č.e. 27, pozemcích p číslo, číslo, číslo a dále stavby část obce č.e. 27, rodinný dům, na pozemku st. číslo. 21.

9. Konečně dle potvrzení o zániku zástavního práva ze dne datum (čl. 59 spisu –„ třetí potvrzení“) FÚ potvrdil zánik zástavního práva na pozemcích st. číslo p číslo, číslo, číslo. 21.

10. Všechna tři, shora citovaná potvrzení o zániku zástavního práva uvádí, že zástavní právo bylo zřízeno dle rozhodnutí z 20. 8. 2013 č.j. 1377588/13/2701-25200-605064, (odst. číslo rozsudku) a zaniklo ke dni datum.

22. Ze spisu Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, územní pracoviště obec sp. zn. V číslo 2014 číslo se podává, že na základě návrhu FÚ bylo dne datum zahájeno řízení o výmazu zástavního práva a to na podkladě potvrzení FÚ o zániku zástavního práva ze dne datum (odst. 21. 8. rozsudku –„ druhé potvrzení“). datum Katastrální úřad vyznačil plombu v katastru a rozeslal oznámení o zahájení vkladového řízení. datum pak rozeslal účastníkům (FÚ a společnost právnická osoba)„ seznámení s podklady pro rozhodnutí“, v němž uvedl, že Katastrální úřad zjistil, že Finanční úřad pro Královéhradecký kraj ve svém potvrzení o zániku zástavního práva potvrzuje zánik zástavního práva, mimo jiné, také k budově č.e. 27 na pozemku stp. číslo v katastrálním území Kukleny. Na uvedené budově ale zástavní právo z rozhodnutí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj č.j. 1377588/13/2701-25200-605064 nevázne. Z tohoto důvodu nelze navrhovat výmaz zástavního práva k této budově. Vzhledem k výše uvedenému dospěl katastrální úřad k závěru, že není splněna podmínka pro povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí daná ustanovením § 17 odst. 2 písm. c) katastrálního zákona, tedy, že vklad nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru, a proto je katastrální úřad povinen vklad práva do katastru nemovitostí zamítnout v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb. Ze spisu nevyplývá, že by účastníci na toto sdělení reagovali. Dne datum pak Katastrální úřad vydává rozhodnutí, kterým, ze shodných důvodů, návrh na vklad zamítá. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

23. Ze spisu Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, územní pracoviště obec sp. zn. V číslo se podává, že na základě návrhu FÚ bylo dne datum bylo zahájeno řízení o výmazu zástavního práva a to na podkladě potvrzení FÚ o zániku zástavního práva ze dne datum (odst. 21. 9. rozsudku –„ třetí potvrzení“). Dne datum Katastrální úřad rozesílá účastníkům oznámení o zahájení řízení a ke dni datum byl výmaz zástavního práva vložen do katastru nemovitostí.

24. Žalobce výpisy z účtu doložil, že společnosti právnická osoba uhradil částky dle shora citovaných rozsudků Okresního soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Hradci Králové (odst. 21. 1. rozsudku), konkrétně dne datum částku 470 751,78 Kč (sestávající z jistiny 400 000 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 70 751,78 Kč) a dne datum náklady řízení (127 078 Kč a 24 684 Kč).

25. Konečně pak z korespondence účastníků vyplývá, že byla splněna podmínka předběžného projednání nároku dle ust. § 14 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, neboť žalobce shodný nárok, se shodnou argumentací jako v žalobě, uplatnil u žalované„ žádostí o přiznání náhrady škody“ ze dne datum, na což reagovala žalovaná„ sdělením o projednání žádosti o náhradu škody“ ze dne datum, v jehož rámci nárok žalobce označila za nedůvodný.

26. Takto zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout takto: žalobce se rozhodl řešit své závazky vůči finančnímu úřadu, pro které bylo zřízeno zástavní právo na jeho nemovitostech (odst. číslo rozsudku), prodejem části těchto nemovitostí. Pokud soud hodnotí důkazy ve vzájemné souvislosti, nelze než uzavřít, že tento postup s finančním úřadem koordinoval. V kupní smlouvě bylo ujednáno, že část kupní ceny bude kupujícím zaslána přímo na účet finančního úřadu a pracovnice příjmení jméno příjmení uvedla, že jí byl koncept kupní smlouvy zaslán (nachází se ve spise FÚ). Kupující přistoupil na koupi nemovitostí zatížených zástavním právem, trval ovšem na zajištění výmazu těchto zástav smluvní pokutou (výpověď Ing. jméno příjmení). Žalobce to akceptoval, s tím, že předpokládal, že stanovená lhůta (do datum) je postačující k zajištění výmazu. Žalobce tedy dne datum uzavřel kupní smlouvu. Kupující pak dne datum (tedy v ujednané lhůtě 15 dnů), v souladu s kupní smlouvou, uhradil část kupní ceny, odpovídající daňovému nedoplatku žalobce na účet finančního úřadu. FÚ již dne datum vydal„ první“ potvrzení o zániku zástavního práva. V rámci tohoto potvrzení však osvědčil zánik zástavního práva pouze u nemovitostí, které zůstaly ve vlastnictví žalobce. Mechanicky totiž převzal obsah list vlastnictví, KÚ část obce, na němž byly nemovitosti žalobce zapsány, aniž by takto formulované potvrzení komparoval s rozhodnutím o zřízení zástavního práva (srovnej odst. číslo a odst. číslo rozsudku). Došlo tak k tomu, že toto potvrzení neobsahovalo právě ty nemovitosti, které žalobce prodal společnosti právnická osoba Z vyjádření obou účastníků je zřejmé, že katastrální úřad zástavy u nemovitostí žalobce též vymazal, ovšem na nemovitostech převedených právnická osoba, zástava vázla nadále. Když na to byl finanční úřad jak žalobcem, tak společností právnická osoba, upozorněn (výpověď jméno příjmení a jméno příjmení) vydal FÚ dne datum„ druhé“ potvrzení o zániku zástavního práva a následujícího dne též podal návrh na vklad výmazu katastrálnímu úřadu. Toto„ druhé“ potvrzení však obsahovalo nemovitost (budovu č.e. 27 na pozemku st. číslo) která naopak rozhodnutím o zřízení zástavního práva zatížena nebyla. Katastrální úřad proto návrh na vklad výmazu zástavního práva rozhodnutím ze dne datum zamítl (odst. 22. rozsudku). Na to finanční úřad reagoval v pořadí„ třetím“ potvrzením o výmazu zástavního práva ze dne datum. Na základě tohoto„ třetího“ potvrzení pak katastrální úřad v řízení zahájeném dne datum povolil vklad výmazu zástavního práva do katastru nemovitostí a to ke dni datum (odst. 23. rozsudku). Následně společnost právnická osoba uplatnila vůči žalobci v soudním řízení nárok na úhradu smluvní pokuty dle čl. 4 kupní smlouvy (100 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení s výmazem zástav) a byl jí pravomocně přiznán nárok na úhradu částky 400 000 Kč s příslušenstvím a též náhrada nákladů řízení. Žalobce pak tuto přisouzenou pohledávku společnosti právnická osoba též uhradil (odst. 24 rozsudku).

27. Po právní stránce soud věc hodnotil dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle ust. § 13 zák. č. 82/1998 Sb. platí, že tát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst.2). Potvrzení o zániku zástavního práva není rozhodnutím, zdejší soud je však toho názoru, že pokud orgán veřejné moci vydá takové potvrzení, které je neúplné, či trpí takovými vadami, že není způsobilé zápisu do katastru nemovitostí, jedná se o nesprávný úřední postup. Za nesprávný úřední postup lze totiž považovat pochybení, která se neodrážejí v rozhodovací činnosti orgánů, ale jsou s ní spojená. 28. ulice je námitka žalované, že návrhem na výmaz zástav z katastru nemovitostí postupovala nad rámec svých povinností. Jednak se zcela zřejmě jedná o běžnou praxi, jednak pokud by FÚ požadoval, aby návrh podal sám žalobce, zajisté by mu to sdělil. Navíc pochybení FÚ nespočívalo v chybném návrhu na vklad, ale v chybeném podkladu pro výmaz, tedy potvrzení (resp. potvrzeních) o zániku zástavního práva. Námitce žalované, že žalobce jednal v rámci smluvní volnosti lze přisvědčit pouze potud, že žalobce měl řádně zvážit časový aspekt závazku, který na sebe ujednáním o smluvní pokutě převzal. Žalobce mohl přepokládat řádný výkon veřejné moci, tedy vydání bezvadného potvrzení. Ovšem pokud měl za to, že finanční úřad bude jednat neprodleně a k výmazu zástavního práva tedy postačí 83 dnů (datum – podpis smlouvy - až datum - termín pro výmaz zástav, což je 98 dní, od této lhůty je třeba odečíst 15 dnů, tedy lhůtu, kterou měl kupující k úhradě), tento jeho předpoklad správný není. Žalobce měl v prvé řadě kalkulovat s délkou řízení před Katastrálním úřadem, kde je třeba vzít v úvahu též s lhůtu dle ust. § 18 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb. Je tak třeba předpokládat délku řízení minimálně 30 dnů, při náležité opatrnosti spíše 60 dnů. Lhůta pro vydání potvrzení FÚ o zániku zástavního práva daňovým řádem stanoveno není, i zde však soud považuje za přiměřenou lhůtu, srovnatelnou s lhůtou pro vydání rozhodnutí dle správního řádu, tedy 30 dnů. Soud je přesvědčen, že žalobci sice nezbylo, než na zajištění závazku smluvní pokutou v zájmu realizace prodeje (a vyřešení daňových nedoplatků) přistoupit (soud opět odkazuje na výpověď jednatele společnosti právnická osoba), při zvážení uvedených okolností však měl vyjednat lhůtu k odstranění zástav delší, přiměřenou okolnostem. Soud tak dospěl k závěru, že smluvní pokuta za jeden měsíc (tj. 100 000 Kč) se shora uvedeným nesprávným úředním postupem nesouvisí, neboť by žalobce této škodě mohl předejít vyjednáním okolnostem přiměřenější lhůty (minimálně 90 dnů).

29. Další prodlevu, v rozsahu dalších tří měsíců, však žalobce již nemohl předpokládat. Při náležitém úředním postupu, by musely být zástavy z katastru nemovitostí do 90 dnů vymazány. Že k tomu nedošlo, bylo zapříčiněno nikoli nečinností (průtahy) orgánu veřejné moci, ale v důsledku elementárního pochybení FÚ (který dvakrát neprovedl řádnou komparaci nemovitostí zajištěných zástavním právem dle jeho rozhodnutí s nemovitostmi, u nichž potvrzoval zánik zástavy), což vedlo v důsledku k tomu, že k úspěšnému výmazu všech zástav v katastru nemovitostí došlo až„ na třetí pokus“. Smluvní pokutu v rozsahu 300 000 Kč tak byl žalobce nucen uhradit již v důsledku tohoto nesprávného úředního postupu.

30. Jak již soud uvedl shora, nárok na úhradu nákladů, které žalobce vynaložil na smluvní pokutu v rozsahu 100 000 Kč, důvodným neshledal. Stejně tak není důvodným nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení (70 751,78 Kč) a nákladů soudního řízení (celkem před soudy obou stupňů) 151 762 Kč. Zde totiž chybí příčinná souvislost mezi zjištěným nesprávným úředním postupem a těmito žalobcem vynaloženými náklady. Tyto částky musel žalobce vynaložit v důsledku toho, že podstoupil soudní řízení. Pokud jde o úrok z prodlení, jeho výše se navíc odvíjí od data splatnosti jistiny. Jinými slovy, tyto náklady nelze přičítat žalované, žalobce by je nemusel vynaložit, kdyby smluvní pokutu společnosti právnická osoba uhradil dobrovolně a včas (na její výzvu).

31. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě co do částky 3000 000 Kč výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl a ve zbytku, tedy co do částky 322 513,78 Kč, ji výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

32. Výrok III. tohoto rozsudku se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož úspěch obou účastníků řízení sice není zcela shodný, nicméně je téměř srovnatelný (procentně vyjádřeno se jedná o 48, 2 % a 51,8% z předmětu řízení), soud rozhodl, že žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřísluší. Při tomto rozhodnutí soud zohlednil též okolnost, že nezastoupené žalované, jejíž úspěch je poněkud vyšší, by náležela náhrada nákladů pouze v rozsahu 300 Kč za úkon (ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb.). Za těchto okolností by částka připadající v úvahu jako náhrada nákladů řízení žalované při poměrném dělení nákladů (tj. 3,6% takto stanovených nákladů řízení žalované) byla zcela zanedbatelná. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho splnění návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.