13 C 112/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem titul číslo , PSČ obec zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 13 504,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 504,04 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 13 504,04 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,12% denně z částky 13 504,04 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 495,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 504,04 Kč s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 13 504,04 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,12 % denně z částky 13 504,04 Kč od [datum] do zaplacení, s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 1) dne [datum] smlouvu o úvěru ve formě kontokorentního úvěru (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 1) kontokorentní úvěr na její běžný účet č. [bankovní účet] zřízený na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne [datum], s úvěrovým rámcem 130 000 Kč. Žalovaná 2) se pak stala spoludlužníkem, na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní dne [datum], o přistoupení k dluhu. čl. II odst. 5 Smlouvy se žalovaná 1) zavázala uhradit bance odměnu ve výši stanovené v Sazebníku, tj. 4% z úvěrového rámce, tj. 5 200 Kč. V Čl. II. odst. 6 Smlouvy se žalovaná zavázala platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v sazebníku dle Tarifu„ Roční 1“, tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 8,3 % p. a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. Výše referenční sazby byla v době uzavření smlouvy stanovena [příjmení] na 7,8 % p.a. jak vyplývá z přiloženého Sazebníku a po celou dobu účinnosti Smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby [příjmení] zvýšené o 0,5 % p.a. dle tarifu„ Roční 1“. V čl. II. odst. 7 Smlouvy pak bylo sjednáno, že pokud bude dlužník v prodlení s plněním závazků je povinen uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,12% denně z denních výší dluhu. Následně došlo k výpovědi Smlouvy ze strany žalobkyně a zaslání výzvy k úhradě dluhu, dne [datum] byla smlouva ukončena, k uhrazení dluhu byla vyzvána i žalovaná 2). Žalovaná 1) kontokorentní úvěr čerpala, jak je patrné z přehledu pohybů na účtu za období od [datum] do [datum]. V důsledku čerpání kontokorentu eviduje žalobkyně ke dni [datum] za žalovaným celkový dluh ve výši 13 504,04 Kč a příslušenství popsané shora.

2. Žalovaná 1) se k podané žalobě vyjádřila prostřednictvím jí ustanoveného opatrovníka tak, že uvedla, že je žaloba neurčitá, není zřejmé, kolik bylo z prostředků čerpáno, kolik bylo uhrazeno, není zřejmá konkrétní dlužná částka ke dni žaloby. Smluvní úrok ve výši 0,12% denně pak považuje za nemravný.

3. Žalovaná 2) pak uvedla, že není prokázáno, že ke dluhu došlo a dále namítla, že přistoupení k dluhu znamená závazek převzít dluh za původního dlužníka, avšak ten musí v době prohlášení existovat. Žalovaná 2) tak v době, kdy podepisovala své prohlášení, nevěděla, a ani vědět nemohla, o jaký dluh se bude jednat a neobdržela výzvu k zaplacení.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou 1) dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 1) kontokorentní úvěr na její běžný účet č. [bankovní účet] zřízený na základě rámcové smlouvy ze dne [datum], s úvěrovým rámcem 130 000 Kč. V Čl. II. odst. 5 Smlouvy se žalovaná 1) zavázala za sjednání závazku uhradit žalobkyni odměnu ve výši 4% z úvěrového rámce. Dle čl. II. odst. 6 se žalovaná 1) zavázala platit žalobkyni úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v Sazebníku dle Tarifu„ Roční 1“, tj. ke dni podpisu Smlouvy ve výši 8,3 % p.a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. V Čl. II. odst. 7 Smlouvy se pak žalovaná 1) zavázala k úhradě úroku z prodlení ve výši 0,12% denně z denních výší dluhu. Úroky z úvěru a úroky z prodlení jsou dle Čl. II. odst. 8 Smlouvy splatné k poslednímu dni každého kalendářního měsíce za daný kalendářní měsíc (Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne [datum], rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb ze dne [datum], [ulice] podmínky, Ceník finančních operací a služeb ze dne [datum], Sazebník pro kontokorentní úvěry pro právnické osoby). Žalovaná 2) pak přistoupila k dluhu na základě Smlouvy ze dne [datum] (Smlouva o přistoupení k dluhu ze dne [datum]). Žalovaná 1) kontokorentní úvěr čerpala, jak je patrné z přehledu pohybů na účtu za období od [datum] do [datum] (Přehledem pohybů na účtu za období od [datum] do [datum], výpočtová tabulka, výpisy z účtu žalované 1), výpočtová tabulka). Práva a povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru se řídí rovněž Obchodními podmínkami vydávanými žalobkyní (Obchodními podmínky). Podle čl. VI. odst. 24 Smlouvy byla žalované 1) zaslána výpověď úvěrové smlouvy a výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] a s ohledem na to byla smlouva ke dni [datum] ukončena (Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne [datum], výpověď úvěrové smlouvy ze dne [datum] s doručenkou, výzva k plnění). Žalované 2) byla rovněž zaslána výpověď úvěrové smlouvy a dále výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] na adresu, kterou uvedla jako adresu pro doručování (Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne [datum], výpověď úvěrové smlouvy ze dne [datum] s doručenkou, výzva k plnění). V důsledku čerpání kontokorentu eviduje žalobkyně za žalovanými celkový dluh ve výši 13 504,04 Kč a příslušenství tvořené úrokem ve výši 8,3 % p.a. z dlužné částky 13 504,04 Kč za období od [datum] do zaplacení a smluví úrok z prodlení ve výši 0,12 % denně z dlužné částky 13 504,04 Kč za období od [datum] do zaplacení. Žalovaní dlužnou částku neuhradili, a to ani po předžalobní výzvě (Výzvou ze dne [datum] s doručenkou, výzva ze dne [datum] s doručenkou).

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o.z.“), které stanoví, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 6. Dle ust. § 1892 o.z.„ Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.“ 7. Dle ust. § 1970 o.z.„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 8. Soud tedy na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalovaným je po právu. Žalobkyně a žalovaná 1) spolu uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z žalobkyní doložených listin zcela zřejmě vyplývá, že žalovaná 1) úvěr čerpala, avšak dostala se do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1) svoji smluvně převzatou povinnost nesplnila, obrátila se žalobkyně s výzvou ke splnění dluhu na žalovanou 2), která k dluhu na základě Smlouvy o přistoupení, přistoupila, avšak ani ta neuhradila na dluhu ničeho.

9. Soud se neztotožnil s námitkou žalované 1), že výše sjednaného úroku z prodlení je v projednávaném případě v rozporu s dobrými mravy. V daném případě jde o právní jednání dvou podnikatelek – obchodních korporací a nikoliv nerovný vztah„ silné“ obchodní korporace a„ slabého“ spotřebitele. Ani judikatura nepovažuje úroky z prodlení v obdobných výších za závadné. K tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 523/07, a ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 728/10, v nichž Ústavní soud dovodil neústavnost ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, který podle něj byl„ očividně (rovněž) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní“. V nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3194/18, v němž se Ústavní soud v případě spotřebitelské půjčky vyjadřoval k posuzování výše úroků z prodlení přiznaných exekučním titulem v exekučním řízení a dospěl k závěru, že úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a vyšší jsou již ústavně neakceptovatelné, výslovně uvedl, že se v tomto nálezu nevyjadřuje k případům, kdy se k placení úroků z prodlení v obdobné výši zavázal podnikatel nebo kdy je výkon rozhodnutí na zaplacení takových úroků z prodlení uložen podnikateli, a též k případům, v nichž by oprávněný prokázal, že mu byla způsobena škoda odpovídající sjednané výši úroků a že by tato škoda měla být hrazena z přiznaných úroků z prodlení. V daném případě má pak soud s ohledem na výše uvedené, tedy, že se jedná o závazek mezi podnikateli a určení sankce za pozdní plnění ze strany dlužníka, která svým způsobem má být trochu citelné právě proto, aby se dlužník prodlení vyvaroval, jako v souladu s dobrými mravy.

10. Žalovaná 2) namítala, že k přistoupení k dluhu platně nemohlo dojít, když dluh v době prohlášení neexistoval. Dle komentářové literatury:„ Přistoupit lze pouze k dluhu existujícímu nebo k takovému, který vznikne teprve v budoucnu, lze-li jej dostatečně určit. K účinnosti přistoupení v posléze uvedeném případě dojde až se vznikem dluhu. K závazkům, jež zanikly nebo platně nevznikly, ovšem přistoupit nelze. Předmětem přistoupení může být dluh peněžitý i nepeněžitý. Stejně tak může jít o závazek splatný i nesplatný. Není vyloučeno, aby třetí osoba přistoupila k závazku nevymahatelnému; nebude to ovšem mít za následek, že by vůči ní bylo lze dluh vymáhat.“ Smlouva o přistoupení k dluhu byla dle soudu uzavřena platně a účinně, a to s ohledem na to, že lze přistoupit i k dluhu, který vznikne v budoucnu, lze-li jej dostatečně určit. V daném případě má tak soud za to, že žalovaná 2) nemohla mít dle obsahu smlouvy o přistoupení k dluhu pochybnosti o tom, k jakému dluhu přistupuje, když toto bylo zcela určitě vymezeno. K účinnosti přistoupení pak došlo vznikem k dluhu, přičemž se nejedná o závazek, který by zanikl nebo platně nevznikl. Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala výzvu k uhrazení dluhu žalované 2) na adresu, kterou ji žalovaná 2) při sjednání přistoupení k dluhu sdělila.

11. Soud tak žalobnímu návrhu na zaplacení částky 13 504,04 Kč spolu s příslušenstvím vyhověl. Žalobkyně unesla důkazní břemeno a prokázala, že žalovaná 1) kontokorentní úvěr čerpala, přičemž došlo k tomu, že na něj přestala hradit a neučinila tak ani žalovaná 2), která k dluhu přistoupila. Žalované naopak netvrdily, tím méně prokázaly, že by dlužnou částku žalobkyni uhradily, resp. že předmětný právní vztah v rozhodném období netrval. Žalobkyně má zároveň proti žalovaným nárok na smluvený úrok z prodlení, tak jak je popsán ve výroku tohoto rozhodnutí.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 495,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 504,04 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 660 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 660 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 120 Kč ve výši 1 075,20 Kč a náhrada nákladů za účast při jednání dne [datum], kdy žalobkyně nebyla zastoupena, ve výši 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky [číslo].

13. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí soud neshledal zákonné důvody.