13 C 112/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované, datum narození bytem titul číslo, PSČ obec zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 13 504,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 504,04 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 13 504,04 Kč od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,12% denně z částky 13 504,04 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 495,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 504,04 Kč s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 13 504,04 Kč od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,12 % denně z částky 13 504,04 Kč od datum do zaplacení, s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 1) dne datum smlouvu o úvěru ve formě kontokorentního úvěru (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 1) kontokorentní úvěr na její běžný účet č. bankovní účet zřízený na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne datum, s úvěrovým rámcem 130 000 Kč. Žalovaná 2) se pak stala spoludlužníkem, na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní dne datum, o přistoupení k dluhu. čl. II odst. 5 Smlouvy se žalovaná 1) zavázala uhradit bance odměnu ve výši stanovené v Sazebníku, tj. 4% z úvěrového rámce, tj. 5 200 Kč. V Čl. II. odst. 6 Smlouvy se žalovaná zavázala platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v sazebníku dle Tarifu„ Roční 1“, tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 8,3 % p. a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. Výše referenční sazby byla v době uzavření smlouvy stanovena příjmení na 7,8 % p.a. jak vyplývá z přiloženého Sazebníku a po celou dobu účinnosti Smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby příjmení zvýšené o 0,5 % p.a. dle tarifu„ Roční 1“. V čl. II. odst. 7 Smlouvy pak bylo sjednáno, že pokud bude dlužník v prodlení s plněním závazků je povinen uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,12% denně z denních výší dluhu. Následně došlo k výpovědi Smlouvy ze strany žalobkyně a zaslání výzvy k úhradě dluhu, dne datum byla smlouva ukončena, k uhrazení dluhu byla vyzvána i žalovaná 2). Žalovaná 1) kontokorentní úvěr čerpala, jak je patrné z přehledu pohybů na účtu za období od datum do datum. V důsledku čerpání kontokorentu eviduje žalobkyně ke dni datum za žalovaným celkový dluh ve výši 13 504,04 Kč a příslušenství popsané shora.

2. Žalovaná 1) se k podané žalobě vyjádřila prostřednictvím jí ustanoveného opatrovníka tak, že uvedla, že je žaloba neurčitá, není zřejmé, kolik bylo z prostředků čerpáno, kolik bylo uhrazeno, není zřejmá konkrétní dlužná částka ke dni žaloby. Smluvní úrok ve výši 0,12% denně pak považuje za nemravný.

3. Žalovaná 2) pak uvedla, že není prokázáno, že ke dluhu došlo a dále namítla, že přistoupení k dluhu znamená závazek převzít dluh za původního dlužníka, avšak ten musí v době prohlášení existovat. Žalovaná 2) tak v době, kdy podepisovala své prohlášení, nevěděla, a ani vědět nemohla, o jaký dluh se bude jednat a neobdržela výzvu k zaplacení.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou 1) dne datum smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 1) kontokorentní úvěr na její běžný účet č. bankovní účet zřízený na základě rámcové smlouvy ze dne datum, s úvěrovým rámcem 130 000 Kč. V Čl. II. odst. 5 Smlouvy se žalovaná 1) zavázala za sjednání závazku uhradit žalobkyni odměnu ve výši 4% z úvěrového rámce. Dle čl. II. odst. 6 se žalovaná 1) zavázala platit žalobkyni úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v Sazebníku dle Tarifu„ Roční 1“, tj. ke dni podpisu Smlouvy ve výši 8,3 % p.a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. V Čl. II. odst. 7 Smlouvy se pak žalovaná 1) zavázala k úhradě úroku z prodlení ve výši 0,12% denně z denních výší dluhu. Úroky z úvěru a úroky z prodlení jsou dle Čl. II. odst. 8 Smlouvy splatné k poslednímu dni každého kalendářního měsíce za daný kalendářní měsíc (Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne datum, rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb ze dne datum, ulice podmínky, Ceník finančních operací a služeb ze dne datum, Sazebník pro kontokorentní úvěry pro právnické osoby). Žalovaná 2) pak přistoupila k dluhu na základě Smlouvy ze dne datum (Smlouva o přistoupení k dluhu ze dne datum). Žalovaná 1) kontokorentní úvěr čerpala, jak je patrné z přehledu pohybů na účtu za období od datum do datum (Přehledem pohybů na účtu za období od datum do datum, výpočtová tabulka, výpisy z účtu žalované 1), výpočtová tabulka). Práva a povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru se řídí rovněž Obchodními podmínkami vydávanými žalobkyní (Obchodními podmínky). Podle čl. VI. odst. 24 Smlouvy byla žalované 1) zaslána výpověď úvěrové smlouvy a výzva k úhradě dluhu ze dne datum a s ohledem na to byla smlouva ke dni datum ukončena (Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne datum, výpověď úvěrové smlouvy ze dne datum s doručenkou, výzva k plnění). Žalované 2) byla rovněž zaslána výpověď úvěrové smlouvy a dále výzva k úhradě dluhu ze dne datum na adresu, kterou uvedla jako adresu pro doručování (Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne datum, výpověď úvěrové smlouvy ze dne datum s doručenkou, výzva k plnění). V důsledku čerpání kontokorentu eviduje žalobkyně za žalovanými celkový dluh ve výši 13 504,04 Kč a příslušenství tvořené úrokem ve výši 8,3 % p.a. z dlužné částky 13 504,04 Kč za období od datum do zaplacení a smluví úrok z prodlení ve výši 0,12 % denně z dlužné částky 13 504,04 Kč za období od datum do zaplacení. Žalovaní dlužnou částku neuhradili, a to ani po předžalobní výzvě (Výzvou ze dne datum s doručenkou, výzva ze dne datum s doručenkou).

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o.z.“), které stanoví, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 6. Dle ust. § 1892 o.z.„ Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.“ 7. Dle ust. § 1970 o.z.„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 8. Soud tedy na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalovaným je po právu. Žalobkyně a žalovaná 1) spolu uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z žalobkyní doložených listin zcela zřejmě vyplývá, že žalovaná 1) úvěr čerpala, avšak dostala se do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1) svoji smluvně převzatou povinnost nesplnila, obrátila se žalobkyně s výzvou ke splnění dluhu na žalovanou 2), která k dluhu na základě Smlouvy o přistoupení, přistoupila, avšak ani ta neuhradila na dluhu ničeho.

9. Soud se neztotožnil s námitkou žalované 1), že výše sjednaného úroku z prodlení je v projednávaném případě v rozporu s dobrými mravy. V daném případě jde o právní jednání dvou podnikatelek – obchodních korporací a nikoliv nerovný vztah„ silné“ obchodní korporace a„ slabého“ spotřebitele. Ani judikatura nepovažuje úroky z prodlení v obdobných výších za závadné. K tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 523/07, a ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 728/10, v nichž Ústavní soud dovodil neústavnost ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, který podle něj byl„ očividně (rovněž) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní“. V nálezu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 3194/18, v němž se Ústavní soud v případě spotřebitelské půjčky vyjadřoval k posuzování výše úroků z prodlení přiznaných exekučním titulem v exekučním řízení a dospěl k závěru, že úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a vyšší jsou již ústavně neakceptovatelné, výslovně uvedl, že se v tomto nálezu nevyjadřuje k případům, kdy se k placení úroků z prodlení v obdobné výši zavázal podnikatel nebo kdy je výkon rozhodnutí na zaplacení takových úroků z prodlení uložen podnikateli, a též k případům, v nichž by oprávněný prokázal, že mu byla způsobena škoda odpovídající sjednané výši úroků a že by tato škoda měla být hrazena z přiznaných úroků z prodlení. V daném případě má pak soud s ohledem na výše uvedené, tedy, že se jedná o závazek mezi podnikateli a určení sankce za pozdní plnění ze strany dlužníka, která svým způsobem má být trochu citelné právě proto, aby se dlužník prodlení vyvaroval, jako v souladu s dobrými mravy.

10. Žalovaná 2) namítala, že k přistoupení k dluhu platně nemohlo dojít, když dluh v době prohlášení neexistoval. Dle komentářové literatury:„ Přistoupit lze pouze k dluhu existujícímu nebo k takovému, který vznikne teprve v budoucnu, lze-li jej dostatečně určit. K účinnosti přistoupení v posléze uvedeném případě dojde až se vznikem dluhu. K závazkům, jež zanikly nebo platně nevznikly, ovšem přistoupit nelze. Předmětem přistoupení může být dluh peněžitý i nepeněžitý. Stejně tak může jít o závazek splatný i nesplatný. Není vyloučeno, aby třetí osoba přistoupila k závazku nevymahatelnému; nebude to ovšem mít za následek, že by vůči ní bylo lze dluh vymáhat.“ Smlouva o přistoupení k dluhu byla dle soudu uzavřena platně a účinně, a to s ohledem na to, že lze přistoupit i k dluhu, který vznikne v budoucnu, lze-li jej dostatečně určit. V daném případě má tak soud za to, že žalovaná 2) nemohla mít dle obsahu smlouvy o přistoupení k dluhu pochybnosti o tom, k jakému dluhu přistupuje, když toto bylo zcela určitě vymezeno. K účinnosti přistoupení pak došlo vznikem k dluhu, přičemž se nejedná o závazek, který by zanikl nebo platně nevznikl. Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala výzvu k uhrazení dluhu žalované 2) na adresu, kterou ji žalovaná 2) při sjednání přistoupení k dluhu sdělila.

11. Soud tak žalobnímu návrhu na zaplacení částky 13 504,04 Kč spolu s příslušenstvím vyhověl. Žalobkyně unesla důkazní břemeno a prokázala, že žalovaná 1) kontokorentní úvěr čerpala, přičemž došlo k tomu, že na něj přestala hradit a neučinila tak ani žalovaná 2), která k dluhu přistoupila. Žalované naopak netvrdily, tím méně prokázaly, že by dlužnou částku žalobkyni uhradily, resp. že předmětný právní vztah v rozhodném období netrval. Žalobkyně má zároveň proti žalovaným nárok na smluvený úrok z prodlení, tak jak je popsán ve výroku tohoto rozhodnutí.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 495,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 504,04 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 660 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 660 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 120 Kč ve výši 1 075,20 Kč a náhrada nákladů za účast při jednání dne datum, kdy žalobkyně nebyla zastoupena, ve výši 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky číslo.

13. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí soud neshledal zákonné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.