13 C 112/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , MPH, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalovaná je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 836,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 4. 2024 a následným doplněním se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce byl ve dnech 11. – 15. 12. 2023 hostem v hotelu , jméno FO, , , adresa, , jehož provozovatelem je žalovaná. Dne 13. 12. 2023 vjel žalobce svým vozem , Anonymizováno, (dále jen „vůz“) do garáže hotelu, přičemž v druhém podzemním podlaží prostor byl instalován kamerový systém vč. snímacího zařízení umístěného nad dráhou vozidla ve výšce tak nízké, že při podjezdu došlo ke kolizi horní části vozidla s kamerou, která poškodila střechu vozu. Žalovaná v souvislosti s touto událostí požadovala po žalobci zaplacení škody 13 000 Kč. Dne 15. 12. 2023 informovala žalovaná žalobce, že k tíži platební karty strhla částku 13 000 Kč, z níž by měly být pokryty náklady na opravu a výměnu kamery. Žalobce s tímto nesouhlasil, k čerpání peněz z jeho karty došlo bez jeho vědomí. Žalovaná nezdůvodnila tvrzenou výši nákladů na opravu a výměnu kamery, ani to nedoložila, pouze zaslala emailem žalobci fakturu č. 459024 o účtované částce. Žalobce má za to, že nesvolil a nesdělil provozovateli údaje o své platební kartě. S ohledem na to, že tak žalovaná čerpala finanční prostředky z platební karty žalobce bez svolení, došlo na její straně k bezdůvodnému obohacení ve výši 13 000 Kč. K vydání bezdůvodného obohacení vyzval žalobce žalovanou výzvou dne 8. 2. 2024 s termínem plnění do 15. 2. 2024.Žalovaná se k návrhu žalobkyně vyjádřila tak, že považuje žalobu za nedůvodnou a navrhla ji v plném rozsahu zamítnout. Uvedla, že žalobce rezervoval ubytování v hotelu prostřednictvím webové stránky hilton.com, nikoliv booking.com. Při ubytování dne 11. 12. 2023 předložil platební kartu a v souladu s ubytovací smlouvou a souvisejícími podmínkami hotelu její použití autorizoval, a to pro účely hrazení ubytování žalované zadáním PIN kódu. Žalobce výslovně souhlasil s podmínkami ubytování, což stvrdil svým podpisem na registrační kartě. Při ukončení ubytování žalobce použil svou platební kartu k úhradě za ubytovací služby a následně, jelikož byla zjištěna škoda na majetku hotelu, za kterou žalobce odpovídá, strhl hotel žalobci částku 13 000 Kč, což je v souladu s dohodnutými podmínkami ubytovací smlouvy. , adresa, 000 Kč odpovídala v době strhnutí předpokládaným nákladům na opravu kamery. Dle žalované žalobce autorizoval platby přes zadání PIN.Ke způsobené škodě uvedla, že žalobce nerespektoval parametry vozidla a značky umístěné u vjezdu do garáží, které omezovaly vjezd do druhého podzemního podlaží pro vozidla vyšší než 1,9 metru. Žalobcovo vozidlo mělo výšku 1,976 metru, a proto se měl pohybovat pouze do místa rampy prvního podzemního podlaží. Žalovaná od 13. 12. 2023 opakovaně kontaktovala žalobce k vyřešení situace, ten toto ignoroval, nejpozději emailem ze dne 15. 12. 2023 jej informovala o výši škody. Z jeho strany tak došlo k porušení dopravních předpisů a poškození kamery. Výše škody za opravu kamery činila 12 470 Kč, za náklady na zaměstnance, kteří se věnovali případu 3 200 Kč, což činí přibližně 6 hodin práce (security managera, front office managera a administrativy a technické pozice). Dále žalovaná uvedla, že započítává svůj nárok na náhradu škody způsobené žalobcem na majetku žalované ve výši 13 000 Kč.Po poučení soudem žalovaná doplnila, že k úhradě škody ve výši 13 000 Kč (spočívající v nákladech na výměnu kamery a práci techniků) byl žalobce vyzván panem , jméno FO, , object manažerem, a dopisem, který byl žalobci předložen při odhlášení z hotelu dne 15. 12. 2023, který žalobce podepsal a sdělil s výší škody nesouhlas. Nejpozději k 15. 12. 2023 byl tak žalobce k zaplacení škody vyzván a téhož dne došlo ke splatnosti. Dále doplnil, že žalobce si ubytování objednal přes webové stránky hilton.com, kdy pro platnou rezervaci je nezbytné vložit číslo kreditní karty. Žalobce byl při rezervaci na webových stránkách upozorněn v anglickém jazyce, že hotel je oprávněn rezervovat si předpokládanou výši částky za ubytování na kartě žalobce, včetně případných nákladů a úhrad. Žalobce odesláním rezervace souhlasil s „Rules and Restrictions“. Dále doplnila, že ubytovací smlouva nebyla sjednána v písemné formě a podmínky ubytování byly uvedeny přičinění rezervace přes webové stránky, kdy odkliknutím se staly součástí smluvních podmínek. Žalovaná z toho dovozuje, že žalobce registrací pobytu na webových stránkách souhlasil s tím, že prostředky na jeho platební kartě budou zadrženy ve výši předpokládané výše ubytování (včetně parkování), a ve výši škody, kterou žalobce případně žalované v době trvání způsobí.Mezi stranami není sporu o tom, že žalovaná je provozovatelem hotelu , jméno FO, , jehož hostem byl žalobce ve dnech 11. – 15. 12. 2023. Rovněž není sporu o tom, že žalovaná dne 15. 12. 2023 odebrala prostřednictvím terminálu z platební karty žalobce částku 13 000 Kč.Soud provedl dokazování: Z prostého překladu registrační karty, která byla vyplněna při ubytování žalobce dne 11. 12. 2023, bylo zjištěno a že žalobce tuto podepsal. Žalobce nezatrhl políčko, no stop check out, při jehož zaškrtnutí opravňuje klient , jméno FO, k odečtení všech výdajů za pobyt, která byla autorizována při příjezdu. Z prostého překladu „Rules and Restrictions“ z webové stránky , Anonymizováno, bylo zjištěno, že „Pro tuto rezervaci se vyžaduje garance platební kartou. Zrušení zdarma do 23:59 místního času dne 19. března 2025. Pokud při přihlášení použijete svou debetní/kreditní kartu, na účtu vaší karty, může být zablokována celá předpokládaná částka platby, včetně odhadu vedlejších výdajů, do data vašeho odhlášení; tato blokace může trvat 72 hodin od data odhlášení nebo i déle, dle uvážení poskytovatele vaší karty“. Ze sjetiny a prostého překladu stránek hilton.com bylo zjištěno, že při rezervaci pobytu je nutné souhlasit s pravidly a omezeními, smlouvou o používání webu, a dalšími. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobci bylo dne 15. 12. 2023 vyúčtováno ubytování a parkovné celkovou částkou 38 028 Kč. Z dopisu ze dne 14. prosince 2023 bylo zjištěno, že žalovaná předložila žalobci listinu, kde bylo uvedeno, že dne 13. prosince 2023 v 17:31 hodin došlo k dopravní nehodě, při které došlo k poničení nově instalované kameny, která se nacházela na mezipatře -2 a -3. Nehoda byla způsobena vozidlem žalobce. Dále je zde uvedeno prohlášení: řidič výše uvedeného vozidla souhlasí s uhrazením škody na kamerovém systému, a to ve výši 13 000 Kč. Cena zahrnuje kameru a práci technického personálu. Dále políčko souhlasím – nesouhlasím, se zakroužkovaným políčkem nesouhlasím, podpisem řidiče. Toto mělo být předáno žalobci dne 15. 12. 2023 při jeho odhlášení z ubytování. Ze stvrzenek z platebního terminálu bylo zjištěno, že dne 15. 12. 2023 v 7:36 hod., provedla žalovaná z platební karty žalobce schválenou transakci na částku 38 028 Kč, u ověření uvedeno „PIN verified“, ověření PINem, jedná se dle označení „merchant receipt“ o účet pro obchodníka. Dále dne 15. 12. 2023 v 7:52 hod. provedla žalovaná z platební karty žalobce platbu 13 000 Kč, na stvrzence je uvedeno „cardholder receipt“ a „signature verified“, tedy účtenka pro držitele platební karty a stvrzeno podpisem držitele karty. Z historie autorizací karty bylo zjištěno, že dne 11. 12. 2023 byla při přihlášení do ubytování zadržena částka 39 000 Kč z karty žalovaného, ta byla vyúčtována při odhlášení z ubytování dne 15. 12. 2023 v 7:36 na vyúčtovanou částku 38 028 Kč. Následně v 7:52 hod. téhož dne byla provedena platba 13 000 Kč, u kódu schválení uvedeno , Anonymizováno, , u předchozích dvou shodně uvedeno , Anonymizováno, . Z cenové kalkulace opravy nabourané kamery vypracované dne 14. 2. 2024 plyne cena Kč bez DPH 13 120 Kč. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že společnost , jméno FO, a.s. vyúčtovala za výměnu kamery částku 12 470 Kč s DPH. Z emailové komunikace z prosince 2023 soud zjistil, že dne 15. 12. 2023 v 9:45 hod. oznámil pan , jméno FO, žalobci, že bylo zjištěno, že jeho vůz způsobil škodu, a proto byla jeho kartě účtována částka 13 000 Kč, která má pokrýt náklady na opravu a výměnu a zaslal mu fakturu. Daňovým dokladem ze dne 15. 12. 2023 v 9:38 hod., , jméno FO, /žalovaná vyúčtovala žalovaná žalobci částku 13 000 Kč jako „incidental fee for damaged CCTV camera in carpark“, tedy poplatek za poškození kamery v parkovacím domě. V odpovědi na email ze dne 15. 12. 2023 žalobce vyjádři nesouhlas jak se spácháním škody, tak i stržením částky 13 000 Kč. V emailu ze dne 17. 12. 2023 pan , jméno FO, sdělil žalobci, že částka 13 000 Kč je skutečnou škodou na majetku hotelu a byla strhnuta v souladu s pravidly hotelu, s tím, že při ubytování v hotelu byl žalobce informován o kauci, to z důvodu, kdyby skutečně někde vznikla škoda, v případě, kdy ke škodě nedojde je celá částka vrácena zpět. Dopisem ze dne 21. 12. 2023 nahlásila žalovaná na Policii ČR dopravní nehodu v hotelu , jméno FO, . Žalobce zaslal žalované prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvu dopisem z 8. února 2024. Na to žalovaná reagovala dopisem ze 14. 2. 2024.Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy a o nesporná tvrzení účastníků. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , Anonymizováno, , z důvodu nadbytečnosti a nehospodárnosti, neboť soud měl z provedeného dokazování dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí o věci.Výše provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Na webových stránkách , Anonymizováno, provedl žalobce pobytu u žalované, přičemž provedením rezervace mělo dojít k odsouhlasení „Rules and Restrictions“, při přihlášení k ubytování v hotelu došlo pak ze strany žalobce k podpisu registrační karty. Ve dnech 11. 12. 2023 až 15. 12. 2023 byl žalobce ubytován v hotelu , jméno FO, , jehož provozovatelem je žalovaná. Během tohoto pobytu došlo k události, kdy byla poškozená kamera parkovacím domě a rovněž střecha vozidla žalobce. Mezi stranami proběhla komunikace ohledně nahrazení škody, kterou žalovaná požadovala ve výši 13 000 Kč s tím, že se jedná o náklady na opravu kamery, následně v e-mailové komunikaci uvedla, že se jedná také o náklady na činnost externí agentury. Žalobce toto odmítl, což stvrdil svým podpisem při odhlášení s ubytováním dne 15. 12. 2023, kdy mu měl být předložen dopis, ve kterém měl naopak souhlasit s výší škody, k čemuž však nedošlo. Žalovaná nejprve vyúčtovala žalobci cenu za pobyt a parkovné v hotelu a následně provedla o několik minut později rovněž vyúčtování škody a částku 13 000 Kč strhla z platební karty žalobce, o čemž následně informovala žalobce e-mailem, na dokladu je však uvedeno, že žalobce stvrdil tuto platbu svým podpisem.Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o ubytování dle § 2326 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dle které se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.Dle § 1810 občanského zákoníku Ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.Dle § 1811 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (1) Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. (2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku c) celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu, d) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány.Dle § 1812 občanského zákoníku (1) Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. (, právnická osoba, ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.Dle § 1813 občanského zákoníku (1) Zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. (2) Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.Dle § 1814 odst. 1 občanského zákoníku (1) Zneužívající jsou vždy ujednání, která a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře nebo nesplní závazek, aniž má spotřebitel právo na přiměřenou náhradu, pokud smlouvu neuzavře nebo závazek nesplní podnikatel, e) umožňují, aby si podnikatel v případě, že ze své vůle ukončí závazek, ponechal peněžitá plnění uhrazená za plnění, které dosud neposkytl, f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, j) umožňují podnikateli určovat, zda je zboží nebo služba v souladu se smlouvou, nebo mu svěřují výlučné právo vykládat kterékoli smluvní ujednání, l) ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci.Dle § 1815 občanského zákoníku Ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.Dle § 1817 občanského zákoníku Podnikatel nesmí po spotřebiteli požadovat další platbu, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, pokud spotřebitel nedal k této další platbě před uzavřením smlouvy výslovný souhlas. Z předem připraveného nastavení, které by spotřebitel musel odmítnout, nelze výslovný souhlas dovodit.Dle § 1970 občanského zákoníku Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku (1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.Dle § 2991 občanského zákoníku (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Mezi stranami došlo k uzavření ubytovací smlouvy, na jejímž základě se , jméno FO, , jež je provozován žalovanou, zavázal poskytnout ubytování na sjednanou dobu, tj. od 11. 12. 2023 do 15. 12. 2023 a žalobce se zavázal zaplatit za ubytování a služby spojené s ubytováním. Spornou otázkou tohoto řízení byla zejména právní otázka, zda žalovaná, jako provozovatelka hotelu, postupovala v souladu s právem, když z platební karty žalobce strhla jí předpokládanou výši škody poté, co žalobce vyzvala k zaplacení a ten náhradu škody, stejně jako její samotné způsobení, odmítl.Z dokazování bylo zjištěno, že žalobce při přihlášení k ubytování v hotelu poskytl žalované svou platební kartu, neboť z historie autorizací plyne, že zde byla držena, pravděpodobně jako kauce, částka 39 000 Kč. Při odjezdu pak žalobce obdržel vyúčtování poskytnutých služeb ubytování, což činilo ubytování samotné a parkovné, v celkové výši 38 028 Kč, tato částka byla z platební karty stržena a dle předložené stvrzenky byla tato platba verifikována zadaným PIN kódem platební karty. Ohledně částky 13 000 Kč, pak byla soudu předložena stvrzenka, dle které byla tato platba verifikována/autorizována nikoliv PIN kódem platební karty, avšak podpisem držitele karty a byla činěna až několik minut poté, co bylo placeno za ubytování. S ohledem na to, že žalobce odmítal, že by dal žalované jakékoliv povolení k čerpání částky 13 000 Kč z jeho platební karty, pak soud vyzval žalovanou k tomu, aby toto objasnila soudu a stvrzenku s podpisem žalobce doložila, k čemuž však nedošlo. Již z tohoto je zřejmé, že žalovaná postupovala v danou chvíli v rozporu s vůlí držitele platební karty. Žalovaná nejprve tvrdila, že oprávnění plynulo z podmínek, ke kterým se žalobce zavázal na základě podpisu registrační karty, když však bylo zjištěno, že registrační karta samotná žádné podmínky, ani případný odkaz na ně, neobsahuje, změnila žalovaná svá tvrzení a uvedla, že při rezervování pobytu žalobce souhlasil s „Rules nad Restrictions“, přičemž k těmto podmínkám se žalobce mohl přes webové stránky tzv. proklikat, a právě tyto „Rules and Restrictions“ opravňovaly žalovanou, aby z platební karty, která byla při rezervaci a při přihlášení k ubytování předložena, čerpala další výdaje žalobce, včetně případné škody a zejména, že právě tímto žalobce žalované oprávnění poskytl.Nehledě na obsah „Rules and Restriction“ je nutno připomenout, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že předmětnou smlouvu o ubytování uzavřela žalovaná, tedy ubytovatel jako podnikatel (ve smyslu § 420 občanského zákoníku) a žalobce, tedy ubytovaný jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku). V takovém případě je pak nutné pamatovat na povinnosti ubytovatele ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 an., viz shora). Ujednání zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch ubytovaného mohou být posouzena jako neplatná (§ 1815), zejména pokud jde o odchylku od dispozitivních ustanovení zákona a nerovnováha není vyvážena jiným ujednáním ve prospěch spotřebitele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 26 Cdo 2666/2017). Žalovaná předložila soudu „Rules and Restrictions“, které jsou v anglickém jazyce (s prostým překladem předloženo až v průběhu řízení), které jsou aktuální a uvedla, že jsou to ty shodné, které žalobce odsouhlasil v roce 2023.„Rules and Restrictions“ uvádí: Pro tuto rezervaci se vyžaduje garance platební kartou. Zrušení zdarma do 23:59 místního času dne 19. března 2025. Pokud při přihlášení použijete svou debetní/kreditní kartu, na účtu vaší karty, může být zablokována celá předpokládaná částka platby, včetně odhadu vedlejších výdajů, do data vašeho odhlášení; tato blokace může trvat 72 hodin od data odhlášení nebo i déle, dle uvážení poskytovatele vaší karty“ Interpretací tohoto ustanovení ve smyslu pravidel ochrany spotřebitelů pak nejde dojít k závěru, že by touto nekonkrétní formulací dal žalobce žalované souhlas s tím, že z platební karty, kterou žalované při ubytování či rezervaci, předložil, je žalovaná oprávněna strhávat jakékoliv částky, které bude označovat za náhradu škody a už vůbec ne v situaci, kdy žalobce s danou náhradou škody nesouhlasí a zcela zřejmě svůj nesouhlas žalované vyjadřuje. Nic, ze soudu doložených podmínek, nenasvědčuje tomu, že by se pod pojem vedlejší výdaje, dala zařadit náhrada škody. Soud by si při výkladu pojmu vedlejší výdaje spíše představil výdaje vzniklé běžně v souvislosti s poskytováním ubytování v rozsahu obvyklém dle typu ubytování (typicky spotřeba utilit, úklid pokoje, stravování, parkování, wellness služby apod.). Zejména, ale spotřebiteli musí být rozsah výdajů sdělen jasně a srozumitelně, k čemuž v tomto případě, i pokud by se žalobce s podmínkami žalované nazvané „Rules and Restrictions“ seznámil, nedošlo. Skutečnost, že žalovaná přistoupila ke strhnutí platby na kartě žalobce až poté, co pravděpodobně z hotelu odjel a nebyla mu faktura předložena při odjezdu, kdy mu byla předložena faktura za ubytování samotné, sama o sobě svědčí o tom, že si žalovaná pravděpodobně nebyla zcela jistá svým oprávněním takto činit. Dalším velmi zarážejícím je skutečnost, že tato platba kartou za náhradu škody ve výši 13 000 Kč, přestože byla učiněna až po odjezdu žalobce z hotelu, uvádí na dokladu o zaplacení, že tato platba byla verifikována podpisem žalobce, k čemuž zcela zřejmě nedošlo.Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná neměla právní titul, a tedy ani oprávnění k tomu, aby jednostranně využila bez svolení žalobce, jeho platební kartu k zaplacení náhrady škody, kterou sama jednostranně určila. V takovém případě pak pokynem ke stržením částky 13 000 Kč z platební karty žalobce došlo na straně žalované minimálně k bezdůvodnému obohacení, neboť žalované v danou chvíli nesvědčil žádný titul, na základě kterého by mohla pokyn ke stržení zadat.Ohledně námitky započtení pak soud uvádí, že pohledávku žalované na zaplacení škody, která jí měla vzniknout, považuje s ohledem na její spornost za pohledávku, která k započtení není způsobilá. S odkazem na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z 9. září 2020, sp. zn. , spisová značka, , soud uvádí, že „nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu ust. 1987 odst. 2 občanského zákoníku je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. V poměrech projednávané věci pak započítaná pohledávka žalované je ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku nekompenzabilní, neboť jde o pohledávku zatížené vyšší mírou nejistoty (spornosti), což jednoznačně vyplývá ze samotných tvrzené účastníků. Prokazování započítané pohledávky by si tudíž nepochybně vyžádalo rozsáhlé dokazování a neúměrně by prodloužilo řízení o žalované pohledávce, jejíž existence byla mezi stranami v zásadě nesporná. Žalobce totiž sporuje samotné zavinění škodné události, způsobení škody v požadované výšce žalované a namítá, že to byl on, komu byla škoda nepřehledným umístěním dopravních značek způsobena. Rovněž tvrzení žalované ohledně výše škody se v průběhu řízení měnila, kdy nejprve uvedla, že tato částka obsahuje náklady na opravu kamery a náklady na techniky, kteří to provedou, následně pak částka za výměnu kamery měla být jiná a žalovaná požadovala i náhradu za mzdu, kterou musela vyplatit svým zaměstnancům. Za toho stavu soud uzavírá, že žalovaná pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení nezanikla ani zčásti započtením, které v dané věci učinila žalovaná. Nejvyšší soud také zdůraznil, že při posuzování, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, musí soud vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena, což bylo v našem případě až v průběhu řízení, neboť z počátku žalovaná nic takového netvrdila a námitku započtení učinila až v průběhu.S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, který žalobce požadoval od dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná k vrácení bezdůvodného obohacení vyzvána.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 836,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 8,5 x 1 620 Kč za (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání návrhu, vyjádření ve věci samé ze dne 7. 8. 2024, ze dne 11. 2. 2025, ze dne 14. 5. 2025, účast na jednání soudu dne 25. 2. 2025, dne 22. 5. 2025, ½ úkonu za účast při vyhlášení rozsudku dne 29. 5. 2025) dle § 11 odst. 1,2 a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění do 31. 12. 2024 a pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění od 1. 1. 2025 a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 220 Kč ve výši 3 616,20 Kč.