13 C 112/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro zaplacení 28 935 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 000 Kč od 4. 7. 2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, částku 4 935 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 262 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 1, doplatek na soudním poplatku ve výši 289 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 6. 2025 se žalobkyně na soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 935 Kč, a nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. Dle tvrzení žalující strany uzavřela žalobkyně s žalovaným dne 26. 4. 2024 smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty na účet č.ú. , č. účtu, dne 26. 4. 2024. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena žalobkyní na základě informací o jeho rodinných pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, resp. lustrací osoby žalovaného v příslušných databázích, zanesených v kartě klienta. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Půjčka spolu s poplatkem měly být splaceny ve třech měsíčních splátkách, poslední splátka měla být dle smlouvy splacena dne 3. 7. 2024. Žalovaný svoji smluvní povinnost porušil, když neuhradil ani jednu předepsanou splátku. Žalobkyní byl opakovaně upomínán na úhradu svého dluhu, čímž žalobkyni náklady spojené s vymáháním pohledávky v celkové výši 2 000 Kč (za celkem , hodnota, upomínky ze dne 30. 5. 2024, 10. 6. 2024. 29. 6. 2024 a 8. 7. 2024). Pro případ prodlení s úhradou dluhu si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky 15 000 Kč, a to od 4. 7. 2024 (den po splatnosti částky 15 000 Kč) do 29. 5. 2025 (datum podání návrhu), tedy částka 4 935 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil ničeho ani poté, co mu byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána tzv. předžalobní upomínka ve smyslu ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.

2. Ve věci je dán mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, . Svoji příslušnost k rozhodnutí ve věci dovodil soud na základě čl. 7 odst. 1 písm. b), 2. odrážky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis). Rozhodným právem pro posouzení této věci dle čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I) je české právo.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 10. 2025, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 4. 12. 2025, byl žalovanému z důvodu uvedeného v ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník, , Jméno opatrovnice, , advokátka.

4. Opatrovnice na výzvu soudu uvedla, že žalobkyně dostatečným způsobem prověřila úvěryschopnost žalovaného, a splnila další povinnosti jí ukládané právními předpisy v případě poskytování úvěru. Opatrovnice nárok žalobkyně uplatněný žalobou shledala uplatněný po právu. Další důkazy k provedení opatrovnice nenavrhla, námitku věcné ani místní nepříslušnosti nenamítla, a vyslovila souhlas s vyřízením věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s postupem soudu dle ust. § 115a o.s.ř. vyslovila souhlas v žalobě.

5. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 26. 4. 2024 uzavřena smlouva o zápůjčce. Dle této smlouvy byly žalobkyní žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč (prokázáno Smlouvou o zápůjčce ze dne 26. 4. 2024). Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěryschopnost žalovaného s kladným výsledkem. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou 3 pravidelných měsíčních splátek ve výši 8 000 Kč v předepsaných termínech (1. splátka splatná 31. den od poskytnutí zápůjčky, 2. splátka splatná 62. den od poskytnutí zápůjčky, 3. splátka splatná 93. den od poskytnutí zápůjčky), kdy spolu s poskytnutím zápůjčky se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč (prokázáno Smlouvou o zápůjčce ze dne 26. 4. 2024, Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Žalovaný porušil svoje smluvní závazky, kdy nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení, přičemž žalobkyní byl vyzýván k úhradě svého závazku (prokázáno Opakovanými výzvami k úhradě ze dne 30. 5. 2024, 10. 6. 2024, 29. 6. 2024 a 8. 7. 2024, Výpisy z běžného účtu č. výpisu 2024/4, 2024/8). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně k dobrovolnému plnění před podáním žaloby vyzván (prokázáno Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 1. 2025 s podacím lístkem ze dne 30. 1. 2025).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

7. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná.

11. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ust. § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

13. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o.z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a žalobkyně byla poskytovatelkou podle ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o.z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

14. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách řádně a včas nesplácel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a následně, když žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přistoupila k jeho vymáhání soudní cestou. Žalobkyně při uplatňování svého nároku postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a žalovanou stranu vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Z dosud neuhrazeného úvěru je žalovaný povinen současně platit dle ust. § 1970 o.z. úrok z prodlení, a to až do úplného zaplacení dlužné částky, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 3 262 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 447 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 935 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzva, žaloba), dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) a. t., vše kromě soudního poplatku, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem , Jméno advokáta, , uložil soud žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

18. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit doplatek na soudním poplatku ve výši 289 Kč. Žalobkyně při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradila soudní poplatek ve výši 1 158 Kč, elektronický platební rozkaz však nebyl vydán z důvodu, že žalovaný nebyl vylustrován v evidenci CEO a ISZR. S ohledem na položku č. 2, bod 3 Sazebníku soudních poplatků soud žalobkyni doměřil soudní poplatek dle položky č. 1 bodu 1, písm. a) Sazebníku soudních poplatků, a to ve výši 289 Kč.