13 C 123/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 017,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 017,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 017,11 Kč od 8. 1. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 1. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 017,11 Kč s příslušenstvím na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaná se zavázala jí za tuto služby platit vyúčtovanou cenu. Dle tvrzení strany žalující přestala žalovaná platit za služby poskytnuté žalobkyní, když nezaplatila fakturu číslo ze dne datum splatnou dne datum znějící na částku 237,32 Kč a fakturu číslo ze dne datum splatnou dne datum znějící na částku 779,79 Kč. Žalobou uplatňovaná částka 1 017,11 Kč představuje tedy cenu za poskytnuté služby, jíž žalovaná přestala splácet a příslušenství, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 13. 12. 2019 Ani na tuto výzvu žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastnici uzavřeli účastnickou smlouvu číslo jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty služby žalobkyně. Žalovaná se v účastnických smlouvách zavázala hradit služby žalobkyně. Žalobkyně vystavila žalované fakturu číslo ze dne datum splatnou dne datum znějící na částku 237,32 Kč a fakturu číslo ze dne datum splatnou dne datum znějící na částku 779,79 Kč. Žalované byla dne 13. 12. 2019 zaslána předžalobní upomínka. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že podle ust. § 3 odst. 3 písm. e) bod 1 zák. č. 370/2017 Sb., o platebním styku, je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedení platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Umožnění zadávání platebních příkazů účastníkům žalobkyně pomocí jejich koncových elektronických zařízení je plně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o platebním styku a nejedná se o služby elektronických komunikací podle zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění. Platební transakce žalobkyně umožňuje svým účastníkům realizovat na základě Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti anonymizováno právnická osoba vydaných v souladu s ust. § 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalované zaplatit rovněž žalobou požadovaný úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 017,11 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když tuto určil třídenní. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.