13 C 123/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 017,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 017,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 017,11 Kč od 8. 1. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 1. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 017,11 Kč s příslušenstvím na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaná se zavázala jí za tuto služby platit vyúčtovanou cenu. Dle tvrzení strany žalující přestala žalovaná platit za služby poskytnuté žalobkyní, když nezaplatila fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 237,32 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 779,79 Kč. Žalobou uplatňovaná částka 1 017,11 Kč představuje tedy cenu za poskytnuté služby, jíž žalovaná přestala splácet a příslušenství, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 13. 12. 2019 Ani na tuto výzvu žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastnici uzavřeli účastnickou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty služby žalobkyně. Žalovaná se v účastnických smlouvách zavázala hradit služby žalobkyně. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 237,32 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 779,79 Kč. Žalované byla dne 13. 12. 2019 zaslána předžalobní upomínka. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že podle ust. § 3 odst. 3 písm. e) bod 1 zák. č. 370/2017 Sb., o platebním styku, je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedení platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Umožnění zadávání platebních příkazů účastníkům žalobkyně pomocí jejich koncových elektronických zařízení je plně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o platebním styku a nejedná se o služby elektronických komunikací podle zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění. Platební transakce žalobkyně umožňuje svým účastníkům realizovat na základě Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] vydaných v souladu s ust. § 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalované zaplatit rovněž žalobou požadovaný úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 017,11 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když tuto určil třídenní. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.