13 C 148/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 30 586 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 586 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 15. 4. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 559 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 3. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30 586 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené odměny za provedené služby v březnu 2018. Dle tvrzení strany žalující uzavřela žalobkyně a žalovaná dohodu o poskytování služeb s využitím německého jazyka, a to v souvislosti s přípravou závodu [obec] – [obec]. Strany si dohodly odměnu za jeden den služeb, tj. za 8 hodin, ve výši 3 000 Kč, čemuž odpovídá hodinová sazba ve výši 375 Kč. Žalobkyně poskytovala žalované služby v měsíci lednu, únoru a březnu roku 2018. V lednu poskytla služby v rozsahu jednoho dne, za které vyúčtovala žalované odměnu ve výši 3 080 Kč fakturou č. 2018, skládající se z odměny za poskytnuté služby ve výši 3 000 Kč a hotových výdajů ve výši 80 Kč. Žalovaná žalobkyni takto vyfakturovanou odměnu uhradila. V únoru žalobkyně poskytla žalované služby v rozsahu 15,5 dnů, za které žalované vyúčtovala odměnu fakturou č. 2018 ve výši 47 070 Kč, která se skládala z odměny za poskytnuté služby ve výši 46 500 Kč a hotových výdajů ve výši 570 Kč. Žalovaná takto vyúčtovanou odměnu s určitým prodlením uhradila. Naposledy poskytovala žalobkyně žalované služby v měsíci březnu 2018. Z důvodu očekávaného většího objemu těchto služeb, složila žalovaná žalobkyni na odměnu za březen 2018 zálohu ve výši 10 000 Kč. V měsíci březnu potom žalobkyně poskytla žalované služby v rozsahu 13 dnů. Žalobkyně tak žalované za březen 2018 vyúčtovala odměnu za poskytnuté služby fakturou č. 2018 ze dne 31. 3. 2018, znějící na částku 33 586 Kč. Tato částka se skládá z odměny za poskytnuté služby ve výši 39 000 Kč a hotových výdajů ve výši 1 586 Kč. Faktura také obsahuje zálohu za služby žalobkyně, které měly být poskytnuty v měsíci dubnu 2018 ve výši 3 000 Kč. Od celkové částky je pak odečtena záloha, kterou žalobkyně od žalované obdržela ve výši 10 000 Kč. Žalovaná odmítla takto vyúčtovanou odměnu uhradit a strany se rozhodly ukončit spolupráci. Jelikož žalovaná za služby poskytnuté jí žalobkyní v měsíci březnu nic neuhradila, uplatňuje žalobkyně v tomto řízení nárok na zaplacení odměny ve výši 30 586 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 15. 4. 2018 do zaplacení. Žalobkyně naposledy upomínala žalovanou o zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 17. 9. 2018 Ani po této upomínce žalovaná na dluh ničeho neuhradila.

2. Ve věci byl dne 25. 4. 2019 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. Ve svém vyjádření uvedla, že neuznává nárok uplatněný žalobkyní v tomto řízení. Žalovaná souhlasí s popisem spolupráce prezentovaným žalobkyní, a to zejména, že žalovaná u žalobkyně poptala služby„ zajištění komunikace a prezentace v německém jazyce – překlady a tlumočení“ v termínu od ledna do října 2018. Strany si sjednaly, že pro účely určení odměny bude jednotkou jeden den v rozsahu 8 hodin a za takovou jednotku bude žalobkyni náležet odměna ve výši 3 000 Kč. Splatnost odměny za poskytnuté služby byla stanovena 14 dnů od vystavení příslušné faktury. Žalovaná také potvrdila, že žalobkyni poskytla zálohu ve výši 10 000 Kč na služby, které měla žalobkyně poskytnout žalované v březnu 2018. Žalovaná také potvrdila množství poskytnutých služeb žalobkyní za leden a únor 2018 a odměnu, kterou jí za ně žalovaná zaplatila. Žalovaná nezaplatila žalobkyni na vystavenou fakturu za služby za měsíc březen ničeho, jelikož sporuje rozsah činností žalobkyně pro žalovanou v tomto měsíci. Dle tvrzení žalované vykonala žalobkyně pro žalovanou v březnu 2018 činnost pouze v rozsahu tří jednotek, přičemž žalovaná nedokáže rozsah činnosti specifikovat, jelikož jí žalobkyně nikdy neposkytla informace o tom, jaké činnosti a v jakém rozsahu žalované v tomto měsíci poskytla. Žalovaná dále upozornila na to, že faktura je pouze účetní doklad, který nedokládá, že žalobkyně žalované fakturované služby skutečně poskytla. Jelikož žalovaná poskytla žalobkyni na měsíc březen zálohu na poskytnuté služby a jelikož se domnívá, že žalobkyně poskytla činnost pouze v rozsahu tří jednotek, tvrdí, že žalobkyni na odměně za poskytnuté služby nedluží ničeho.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Soudu byla předložena objednávka ze dne 12. 1. 2018, ze které vyplývá, že žalovaná, jako zadavatel, objednala u žalobkyně služby zajištění komunikace a prezentace v německém jazyce (překlady a tlumočení) v souvislosti se závodem [anonymizováno] [název] [název] (fáze přípravy a realizace). Termín akce byl stanoven od ledna do října 2018. V objednávce byla vymezena jednotka jednoho dne po osmi hodinách a sazba za jednotku byla sjednána ve výši 3 000 Kč. Úhrada za služby měla být prováděna bankovním převodem a splatnost faktur byla sjednána 14 denní. Předložená objednávka není podepsána či jinak potvrzena ani žalobkyní, ani žalovanou. Žalovaná ale pravost této objednávky a jejího obsahu nikterak nesporovala, ba naopak její obsah výslovně potvrdila.

4. Z faktury č. 2018 ze dne 31. 1. 2018 soud zjistil, že za služby poskytnuté žalované v měsíci lednu 2018, vyfakturovala žalobkyně žalované odměnu v celkové výši 3 080 Kč, která se skládala z odměny za služby ve výši 3 000 Kč a telefonních poplatků ve výši 80 Kč. Faktura byla splatná dne 19. 2. 2018. Z výpisu z účtu pak vyplývá, že žalovaná danou částku zaplatila žalobkyni dne 9. 2. 2018. Z faktury č. 2018 ze dne 28. 2. 2018 soud zjistil, že za únor 2018 vyfakturovala žalobkyně za poskytnuté služby odměnu ve výši 47 070 Kč, která se skládá z odměny ve výši 46 500 Kč a hotových výdajů za telefonní poplatky ve výši 570 Kč. Faktura byla splatná dne 14. 3. 2018. Výpis z účtu pak dokládá, že tato částka byla žalovanou plně zaplacena na účet žalobkyně dne 26. 3. 2020, tedy po splatnosti, spolu s částkou ve výši 10 000 Kč, která je dle shodného sdělení účastníků řízení zálohou za služby poskytované žalobkyní v měsíci březnu 2018.

5. Z faktury č. 2018 ze dne 31. 3. 2018 soud zjistil, že za služby v měsíci březnu 2018 vystavila žalobkyně žalované fakturu na odměnu ve výši 39 000 Kč a náhradu hotových výdajů za telefonní poplatky ve výši 1 586 Kč. Od celkové částky pak byla odečtena záloha zaplacená žalovanou na odměnu za měsíc březen ve výši 10 000 Kč. Fakturována byla také záloha ve výši 3 000 Kč na odměnu za měsíc duben. Vzhledem k ukončení spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou není tato záloha předmětem tohoto řízení. Splatnost faktury byla stanovena na 14. 4. 2018. Žalobkyně také předložila podrobnou komunikaci se zástupcem žalované panem [jméno] [příjmení] a s [jméno] [příjmení] a dalšími osobami, ve které je záznam nejen o službách poskytnutých žalobkyní žalované, ale také o telefonátech, které žalobkyně později fakturovala jako hotové náklady. Žalobkyně soudu předložila komunikaci za celé období spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou, tedy od ledna do března 2018 s tím, že komunikace stran pokračovala až do června roku 2018. Z předložené komunikace také vyplývá, že žalovaná nenamítala nic proti kvalitě služeb poskytnutých žalobkyní. Jediné, co zástupce žalované vytýkal žalobkyni, bylo nedodání kompletního seznamu kontaktů a žádal o detailní rozpis činnosti žalobkyně, neboť sporoval časovou dotaci na služby poskytnuté žalobkyní. Žalobkyně v komunikaci naopak tvrdí, že seznam kontaktů žalované již posílala, kontakty které vznikly, až v měsíci březnu chtěla poslat poté, co za březnovou práci dostane odměnu. Nakonec ale žalobkyně kontakty i své poznámky z jednotlivých schůzek žalované zaslala e-mailem ze dne 18. 5. 2018 s tím, že očekává proplacení vystavené faktury. Zástupce žalované fakturovanou částku považoval za neadekvátní a stále tvrdil, že od žalobkyně neobdržel úplný seznam kontaktů a komunikace s jednotlivými partnery. Zástupce žalované dále tvrdil, že ve faktuře jsou vyúčtovány služby, které si žalovaná neobjednala bez toho, aby upřesnil, které to jsou. Z této komunikace pak soudu vyplývá, že žalobkyně skutečně předložila žalované detailní rozpis služeb poskytnutých žalované v měsíci březnu, a tedy nepřisvědčil argumentu žalované, že tento seznam nikdy neobdržela.

6. Žalobkyně soudu předložila také CD obsahující její přípravu na tlumočení a jiné dokumenty, které v rámci spolupráce vyhotovovala a které prokazují činnost odvedenou na projektu žalované. Mezi těmito dokumenty pak jsou ty, které žalobkyně odeslala žalované v květnu roku 2018, kontakty na zástupce jednotlivých měst a na partnery žalované, externí překlady prováděné paní [příjmení] a překlady vyhotovené žalobkyní. Velká část těchto dokumentů je pak vytvořena právě v březnu 2018. Žalobkyně také předložila vyúčtování telefonických hovorů k prokázání opodstatněnosti poskytnutých služeb a požadované náhrady hotových výdajů za telefonní poplatky.

7. Dopisem ze dne 17. 9. 2018 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 30 586 Kč z titulu neuhrazené odměny za poskytnuté služby za měsíc březen 2018 a splnila tak požadavek předžalobní výzvy k plnění stanovený ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“). Z podacího archu pak vyplývá, že předmětná předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 17. 9. 2018.

8. Z předložených dokumentů vyplývá, že si strany sjednaly na základě objednávky žalované dlouhodobou spolupráci v souvislosti s projektem [anonymizováno] [název] [název]. Jednotková cena v rozsahu jednoho dne po 8 hodinách byla sjednaná na 3 000 Kč. Takto sjednanou cenu prokazují i faktury, které žalobkyně vystavila žalované za své služby za leden a únor roku 2018 a které žalovaná proplatila. Za březen roku 2018 vyfakturovala žalobkyně žalované částku za 13 jednotek (dnů) své práce. Žalovaná sporuje čas strávený žalobkyní v měsíci březnu, ale neříká konkrétně, které hodiny a za které dny považuje za nepřiměřené. Žalobkyně navíc předložila dokumenty, které v rámci spolupráce vypracovala, velmi podrobné záznamy o její komunikaci s partnery žalované a se zástupci jednotlivých měst spolu s výpisy všech uskutečněných telefonátů. Ani po předložení všech těchto dokumentů, e-mailů a výpisu telefonátů žalovaná neuvedla, které z těchto služeb považuje za neobjednané. V této souvislosti soud má tedy za prokázaný čas, který žalobkyně strávila poskytování sjednaných služeb žalované a tedy rozsah poskytnutých služeb. Soud neshledal jako opodstatněné námitky žalované, že služby nebyly poskytnuty v daném rozsahu a že žalobkyně prováděla určité služby mimo objednávku žalované, když žalovaná svoji námitku nijak neupřesnila a žalobkyně předložila dokumenty spolehlivě prokazující poskytnuté služby. Čas strávený poskytováním služeb žalované a hotové náklady s tím související pak žalobkyně vyúčtovala žalované předmětnou fakturou č. 2018 ze dne 31. 3. 2018, která však žalovanou nebyla nikdy proplacena. Žalovaná tak neučinila ani na opětovné upomínky žalobkyně či jejího právního zástupce.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. V dané věci se jedná o spor z nezaplacené odměny za poskytnuté služby.

10. Dle ust. § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že„ (s ) mlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.“ Sjednaná smlouva není smlouvou typizovanou českým právním řádem. Svým obsahem se sjednaná smlouva blíží nejvíce kombinaci smlouvy o dílo, a to v rozsahu vyhotovování překladů jednotlivých dokumentů žalobkyní, a smlouvy příkazního typu, a to v rozsahu komunikace žalobkyně s partnery žalované a s představiteli jednotlivých měst a sjednávání si a účasti na schůzkách s nimi. Na základě ust. § 2586 občanského zákoníku platí, že„ (s ) mlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“ Dle ust. § 2438 občanského zákoníku poskytne příkazce příkazníkovi za vykonanou práci odměnu. Z výše uvedených zákonných ustanovení tak vyplývá, že žalovaná měla povinnost žalobkyni za poskytnuté a vyúčtované služby zaplatit odměnu.

11. Z listin předložených žalobkyní a závěru soudu o skutkovém stavu vyplývá, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 12. 1. 2018 smlouvu o poskytování služeb, jejímž předmětem bylo zajištění komunikace a prezentace v německém jazyce v souvislosti se závodem [anonymizováno] [název] [název]. V této smlouvě si strany sjednaly, že za odvedené služby žalobkyně je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni odměnu ve výši 8 000 Kč za každou jednotku (den o osmi hodinách), který žalobkyně stráví prací pro žalovanou. Žalobkyně po poskytnutí služeb za měsíc březen vyúčtovala žalované odměnu za své služby ve faktuře č. 2018 ze dne 31. 3. 2018, znějící na částku ve výši 33 586 Kč, splatnou dne 14. 4. 2018. Žalovaná na tuto fakturu nic nezaplatila a porušila tak svojí zákonnou a smluvní povinnost zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby sjednanou odměnu.

12. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalované zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, tj. od 15. 4. 2018, do zaplacení.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že si strany sjednaly odměnu za poskytnuté služby v tvrzené výši, že žalobkyně poskytla žalované služby v rozsahu uvedeném na předmětné faktuře a že žalovaná za služby za měsíc březen žalobkyni ničeho nezaplatila, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 559 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 224 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 586 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, příprava předžalobní výzvy k plnění, příprava návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a účast na jednání dne 10. 5. 2021) a z částky 1 170 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (příprava vyjádření k odporu spolu se založením listin a účast na jiném soudním roku před prvním jednáním dne 25. 1. 2021) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 500 Kč ve výši 2 835 Kč.

15. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.