13 C 152/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované pro zaplacení částky 206 068,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 144 096,43 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 144 096,43 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 31 754 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně na zaplacení 30 218 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 55 876,57 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 6 095,43 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 50 064,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení částky ve výši 206 068,43 Kč spolu s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky č. 1955, k.ú. [část obce], [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy] pracoviště [obec], na adrese [ulice a číslo] (dále jen„ byt [číslo]“) a žalovaní jsou vlastníci bytové jednotky č. 1955, k.ú. [část obce], [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy] pracoviště [obec], na adrese [ulice a číslo] (dále jen„ byt [číslo]“), přičemž byt [číslo] se nachází pod bytem [číslo]. Dle žalobkyně se v únoru 2019 objevily průsaky vody na stropě a zdech kuchyňského koutu bytu [číslo] které byly způsobeny havárií či poruchou v bytu [číslo]. Dne [datum] byla provedena [právnická osoba] s.r.o., správcem nemovitosti, prohlídka bytu [číslo] bylo zjištěno poškození malby a omítky v kuchyni a stropu chodby bytu [číslo] poškození omítek od vnitřního rozvodu koupelny bytu [číslo]. Havárie byla nahlášena pojišťovně, která provedla dne [datum] prohlídku za účelem zjištění škod, bylo zjištěno vlhké zdivo. Následně byla žalobkyně dne [datum] informována pojišťovnou o nemožnosti ukončení šetření události z důvodu chybějících dokladů, neboť ze strany žalované nebyly doloženy požadované dokumenty. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k doložení dokumentů pojišťovně, avšak ta tak neučinila ani na výzvy. Havárií došlo k poškození bytu [číslo] čímž byla žalobkyni způsobena škoda, která se skládá z částky 4 000 Kč jako nákladů na znalce, z částky ve výši 7 000 Kč jako náklady na provizorní opravu, z částky ve výši 6 019 Kč jako náklady na pořízení odvlhčovače, z částky ve výši 46 625 Kč jako náklady na provedení opravy, z částky ve výši 84 452,43 Kč jako ušlý zisk z pronájmů a náklady právního zastoupení vyčíslené částkou 57 972 Kč. S ohledem na to, že žalobkyně uplatnila předžalobní výzvou nárok vůči žalovaným jen co do výše 199 973 Kč, se splatností [datum], a zbylá část nároku ve výši 6 095,43 Kč, byla uplatněna až žalobou, požadovala z této částky úrok z prodlení v zákonné výši ode dne, kdy bude žalovaným doručena žaloba soudem (pozn. soudu tj. ke dni [datum]).

2. Žalovaný 1) k podané žalobě při jednání uvedl, že k poškození bytu [číslo] došlo únikem vody z domovního vedení, nikoliv z úniku v koupelně žalovaných. Zpochybnil také, zda byly opravy skutečně provedeny a namítl, že byt byl pronajímán v období, za které se žalobkyně domáhá náhrady ušlého zisku.

3. Žalovaná 2) byla po celou dobu řízení neaktivní.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky č. 1955, k.ú. [část obce], [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy] pracoviště [obec], na adrese [ulice a číslo] (výše popsáno jako byt. [číslo]) (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). Žalovaní jsou vlastníci bytové jednotky č. 1955, k.ú. [část obce], [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy] pracoviště [obec], na adrese [ulice a číslo] (výše popsáno jako byt [číslo]) (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). Dne [datum] došlo k zatopení bytové jednotky [číslo]. Po provedení prohlídky obou bytových jednotek dne [datum] došel pan [příjmení] [jméno], zaměstnanec [právnická osoba] s.r.o., jež spravuje nemovitost, k závěru, že v bytě [číslo] došlo k poškození omítky malby v kuchyni a chodbě na stropě a v bytě [číslo] bylo zjištěno poškození omítek od vnitřního rozvodu koupelny (sprchového koutu). Žalovaný 1) byl pak správcem rovněž upozorněn na havarijní stav a vyzván k odstranění závad, byly pořízeny fotografie, které soud k důkazu rovněž provedl (email ze dne [datum], fotografie, potvrzení ze dne [datum]). Žalobkyně nahlásila škodní událost pojišťovně, ta následně uvědomila žalobkyni, že nelze ukončit šetření, neboť nebyly doloženy potřebné doklady (zápis škodní události ze dne [datum], dopis [anonymizováno] ze dne [datum]). Byla provedena také kontrolní prohlídka dne [datum] v bytě [číslo] za přítomnosti zaměstnanců Úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], při které bylo zjištěno, že koupelně nelze zjistit porušená místa, ve světlíku jsou zřetelně rozsáhlá místa, která jsou zasáhlá vodou, které by měla vysychat. [ulice] úřad vyzval vlastníky k provedení opatření, aby nedocházelo k průniku vody do spodního bytu, žalovaný 1) k tomuto uvedl, že provede opravy na vlastní náklady (protokol z kontrolní prohlídky ze dne [datum]). Žalobkyně nechala provést prohlídku Ing. [jméno] [příjmení], který vyhodnotil, že zdivo jednotky 1995 v okolí světlíkové šachty vykazuje zvýšenou až velmi vysokou hmotnostní vlhkost při hodnocení dle ČSN P 73 [číslo]. Zdivo jednotky 1955 v okolí světlíkové šachty vykazuje velmi nízkou vlhkost při hodnocení dle ČSN P 73 [číslo]. Příčinu vlhkosti konstrukcí nelze v této fázi poznání jednoznačně učit, původ v jednotce 1955 nebo v konstrukcích tuto jednotku ohraničujících je však velmi pravděpodobný. Byl vyloučen zdroj poruch v zatékání z podlaží nad jednotkou č. 1955, popř. střechy domu světlíkovou šachtou, protože v jednotce č. 1955 byly obvodové konstrukce světlíku suché. Nelze jednoznačně určit příčina zatékání, nelze vyloučit, že zatékání již bylo zamezeno opravou. Zpracování této prohlídky bylo vyúčtováno 4 000 Kč (zápis z prohlídky bytových jednotek 1955, 1955, 1955, faktura č. 2019 [číslo]). Žalobkyně vyzývala opakovaně žalované k doložení dokladů pojišťovně a předžalobní výzvou k plnění se splatností určenou k [datum], přičemž v předžalobní výzvě uplatnila nárok na škodu ve výši 199 973 Kč (výzva ze dne [datum], podací lístek, emailová komunikace ze dne [datum], [datum]). Právní zástupce žalobkyně před podání žaloby poskytl žalobkyni právní služby, které byly vyúčtovány následně několika fakturami s popisem provedených úkonů, ty se jednaly komunikace se znalcem [příjmení] [příjmení], komunikací s protistranou, pojišťovnou, prohlídkami bytových jednotek, v celkové výši 57 972 Kč (faktura [číslo] 2019 ve výši 6 593 Kč, [číslo] ve výši 1 633 Kč, [číslo] ve výši 4 840 Kč, [číslo] ve výši 2 420 Kč, [číslo] ve výši 1 210 Kč, [číslo] 2019 ve výši 7 005 Kč, [číslo] 2019 ve výši 25 378 Kč, [číslo] 2019 ve výši 4 356 Kč, [číslo] 2019 ve výši 4 537 Kč, výzva žalovaným ze dne [datum], podnět k zahájení řízení ze dne [datum], výzva k doložení dokladů ze dne [datum], oznámení o termínu prohlídky ze dne [datum], návrh na vydání předběžného opatření ze dne [datum]). Žalobkyně provedla provizorní opravy, které byly vyúčtovány částkou ve výši 7 000 Kč, které uhradila a zakoupila odvlhčovač vzduchu za 6 019 Kč (faktura [číslo] 2019, daňový doklad z [datum]). Následně byly provedeny opravy způsobené škody, které byly vyúčtovány dodavatelem celkovou částkou 46 625 Kč (faktura č. FV-AA [číslo]). Žalobkyně byt [číslo] pronajímala prostřednictví [anonymizováno] služby, a pro období od 20. do [datum], od 1. – [datum], od 8. - [datum], 13. – [datum], 16. – [datum], 21. – [datum], 25. – [datum], 1. – [datum], 5. – [datum], 12. – [datum], měla rezervace na ubytování v předmětném bytě, s ohledem na škody způsobené, musely být rezervace zrušeny (sjetiny internetové stránky [anonymizováno] ohledně rezervací a zrušení jednotlivých pobytů).

5. Soud dále provedl důkaz výslechem svědka [jméno] [jméno], který je jednatel společnosti, která spravuje společné části domu, ve kterých se nachází byt [číslo]. Svědek uvedl, že po havárii provedl prohlídku v obou bytech, z čehož vyplynulo, že v bytě [číslo] v místech odkud došlo k úniku vody, je na jedné straně kuchyňská linka, a za rohem koupelna a poté bylo zjištěno, že únik pochází z koupelny v místě umístění vany. Svědek pořídil fotografie. Také zjišťoval, jestli není problém ve společných částech domu (stoupačky), avšak bylo zjištěno, že zde problém není, na což upozornil žalovaného 1) s tím, že je potřeba koupelnu opravit. Preventivně byl přizván i instalatér, který to potvrdil a udělal cenovou nabídku pro žalovaného 1) s tím, že únik vody odstraní. Stoupačka se nachází zhruba 3 metr od místa, kde došlo k zatečení.

6. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

7. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy, avšak ty nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, a proto je soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.

8. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, kdy bylo v rámci řízení před soudem zjištěno, že v únoru 2019 došlo k zatopení bytové jednotky [číslo] což se projevilo průsaky vody na stropě a zdech kuchyňského koutu. Ze zkoumání příčiny vyplynulo, že důvodem je únik vody v bytě [číslo]. Přestože žalovaný 1) namítal, že se jednalo o únik nikoliv z rozvodu bytu [číslo] ale ze společných rozvodů, výslechem jednatele společnosti, stejně jako z provedených důkazů listinných, má soud za prokázané, že příčinnou nebyly společné prostory, ale rozvody žalovaných, nadto žalovaný 1) neoznačil soudu ani důkazní prostředky, která by měla jeho tvrzení doložit. Žalobkyně nahlásila škodnou událost na pojišťovně, avšak žalovaní nespolupracovali, a nedoložili pojišťovně nutné doklady, pročež nemohla být pojistná událost ukončena a likvidována prostřednictvím pojišťovny. Žalovaní byli vyzvání k nápravě škod, spolupráci s pojišťovnou, i náhradě škody, avšak vše bezúspěšně. Za účelem zajištění nápravy, respektive náhrady škody ze strany žalovaných jako škůdců, žalobkyně přistoupila k právnímu zastoupení, z čehož jí vznikly další náklady pohledávky. Rovněž nechala zpracovat znalecký posudek, provedla opravy způsobených škod. Soud má také za zjištěné, že žalobkyně pronajímala poškozený byt [číslo] prostřednictvím [anonymizováno], přičemž v období od 20. do [datum], od 1. – [datum], od 8. - [datum], 13. – [datum], 16. – [datum], 21. – [datum], 25. – [datum], 1. – [datum], 5. – [datum], 12. – [datum], měla prokazatelně rezervace na ubytování, avšak s ohledem na způsobené škody a nutnost opravy musely být tyto zrušeny.

9. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Po právní stránce vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

10. Dle ust. § 513 občanského zákoníku:„ Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ 11. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 12. Dle ust. § 2894 odst. 1 občanského zákoníku:„ Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).“ 13. Dle ust. § 2900 občanského zákoníku:„ Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“ 14. Dle ust. § 2910 občanského zákoníku:„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ 15. Dle ust. § 2911 občanského zákoníku:„ Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.“ 16. Dle ust. § 2951 odst. 1 občanského zákoníku:„ Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.“ 17. Dle ust. § 2952 občanského zákoníku:„ Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.“ 18. Soud má za to, že nárok na náhradu škody je po právu. Škoda byla žalobkyni způsobena v příčinné souvislosti s porušením prevenční povinnosti žalovaných 1) a 2), kteří jako vlastníci bytové jednotky (bytu [číslo]), jež se nachází nad bytovou jednotkou žalobkyně (byt [číslo]), nezabránili tomu, aby došlo z rozvodů bytu [číslo] k úniku vody, a to v takové míře, že došlo k zatopení bytové jednotky [číslo] čímž došlo ke vzniku předmětné škody. Základ nároku má soud tak za zcela prokázaný, a to přesto, že se žalovaný 1) bránil námitkou, že nedošlo k úniku z rozvodu jeho bytové jednotky, ale ze společných rozvodů. Toto tvrzení však bylo zcela vyvráceno právě výpovědí svědka [jméno] [jméno], který soud přesvědčil o tom, že toto i v souvislosti s umístěním rozvodů, není možné, nadto žalovaný 1) přes výzvu soudu k prokázání svých tvrzení nepředložil ničeho.

19. Žalobkyně se domáhala náhrady skutečné škody, která jí vznikla v příčinné souvislosti s havárií tím, že musela přibrat znalce (znalečné ve výši 4 000 Kč), který zkoumal původ havárie, musela zakoupit odvlhčovače (ve výši 6 019 Kč), provést provizorní opravu (ve výši 7 000 Kč) a opravu následnou (ve výši 46 625 Kč) a také uplatnila náhradu škody za náklady právního zastoupení před podáním žaloby ve výši 57 972 Kč. Soud předně podotýká, že posuzoval náklady na znalce a náklady právního zastoupení před podáním žaloby jako příslušenství pohledávky, respektive jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jako takové je tedy právně nehodnotil jako skutečnou škodu, z jejíž náhrady žalobkyni náleží úrok z prodlení v případě, že nebyla škoda na výzvu zaplacena.

20. Náklady na opravu a koupě odvlhčovače soud posoudil jako škodu, která byla žalobkyní zcela prokázána, v příčinné souvislosti se škodnou událostí, stejně jako má za zcela prokázané vyčíslené a doložené náklady, s ohledem na to tak v této části plně vyhověl návrhu žalobkyně na náhradu skutečné škody ve výši 59 644 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za období od [datum] do zaplacení, s ohledem na to, že žalovaní byli vyzváni k plnění dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] a splatnost byla určena ke dni [datum], od následujícího dne tak byli žalovaní v prodlení.

21. Ohledně nákladů právního zastoupení před podáním žaloby a nákladů na vyjádření znalce soud, jak výše uvedeno, posuzoval tento nárok ve smyslu ust. § 513 občanského zákoníku, tedy jako příslušenstvím pohledávky. Jedná se o náklady, které by měly být vynaloženy účelně a které by průměrně rozumově nadaná osoba vynaložila v souvislosti s uplatněním pohledávky. Soud má za to, že bylo prokázáno, že žalovaní nebyli kontaktní a jednání s nimi ohledně řešení způsobené škody, původně skrz pojistné plnění, nevedla ke zdárnému konci, i když se o to žalobkyně opakovaně pokoušela. Žalobkyně vyčíslila náklady, které musela vynaložit na právní zastoupení před zahájením řízení u soudu, částkou ve výši 57 972 Kč s tím, že k tomuto doložila faktury s rozpisem provedených činností. Přestože soud má za to, že náklady na právní zastoupení, které musela žalobkyně vynaložit právě s ohledem na nekonání protistrany, dospěl částečně k závěru, že některé vyúčtované náklady právního zastoupení nebyly vynaloženy účelně. Jedná se o náklady na přípravu a vypracování návrhu na vydání předběžného opatření, neboť ty se ani jakkoliv netýkaly tohoto řízení, a jejich náhrada tak mohla být přiznána právě v předmětném řízení o předběžném opatření (tyto náklady byly vyčísleny žalobkyní na 25 378 Kč dle faktury [číslo] 2019) a náklady na opakované vyzývání žalovaných k náhradě škody, jak bylo doloženo a tvrzeno fakturou [číslo] ve výši 4 840 Kč. S ohledem na to tak přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu příslušenství pohledávky náhrady škody v podobě nákladů na právní zastoupení ve výši 27 754 Kč a nákladů na znalce, které soudu byly doloženy ve výši 4 000 Kč, ve zbylé části ve výši 30 218 Kč, pak tento nárok zamítl (výrok II. rozsudku), a to spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši.

22. Ohledně ušlého zisku, který je požadován v celkové výši 3 273,35 EUR s tím, že takto počítala žalobkyně při kurzu 25,80 Kč za 1 EUR, tj. celkem 84 452,43 Kč. Soud dospěl k závěru, že nárok je opodstatněný, když žalobkyně prokázala, že v případě, že by ke škodě nedošlo, pronajímala by prostřednictvím služby [anonymizováno] byt [číslo]. K tomuto doložila rezervace, které musely být zrušeny, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 3 273,35 EUR, s ohledem na to soud vyhověl náhradě škody v podobě ušlého zisku ve výši 84 452,43 Kč.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky (bod III. výroku rozsudku) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch, žalobkyně v 82,70 % svých žalobních požadavků, žalovaní byli tedy úspěšní v 17,3 % sporu. Soud proto uložil povinnost převážně neúspěšným žalovaným nahradit převážně úspěšné žalobkyni 65,40 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (v poměru odpovídajícím rozdílu poměru úspěchu žalobkyně ve věci a poměru jejího neúspěchu). Žalobkyně v řízení celkem vynaložila částku 76 551,50 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 10 304 Kč náklady za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 174 314,43 Kč sestávající z částky 8 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 050 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 8 100 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 x 8 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54 750 Kč ve výši 11 497,50 Kč 65,40 % z částky 76 551,50 Kč pak představuje částku 50 064,68 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

24. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.