13 C 187/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 153 615,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit za žalobce manželům [celé jméno svědka], [datum narození], a [celé jméno svědkyně], [datum narození], oba bytem [adresa svědka a svědkyně], částku 153 615,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 153 615,90 Kč za dobu od 11. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 64 033,20 Kč, k rukám zástupkyně žalované, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, zastoupené Obvodním soudem pro Prahu 1, náklady řízení státem placené ve výši 4 370 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 11. 2. 2021 domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 153 615,90 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobce tvrdil, že jako advokát zapsaný u České advokátní komory je účasten hromadného profesního pojištění advokátů u žalované. Při poskytování právních služeb žalobcem manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] došlo k pochybení žalobce, mající za následek vznik škody, tedy pojistné události, která je„ kryta“ profesní pojištěním žalobce, a tedy mělo by být poskytnuto pojistné plnění.

2. Co do podrobností žalobce vylíčil, že s manžely [příjmení] sjednal dne 11. 12. 2017 příkazní smlouvu. Manželé [celé jméno svědka] byli v návaznosti na uzavřenou rezervační smlouvu ze dne 21. 4. 2015, kupní smlouvu a dohodu ze dne 18. 6. 2015 oprávněni nárokovat proti [jméno] [příjmení] slevu z kupní ceny ve výši 90 000 Kč pro případ, že nemovité věci zakoupené manžely [příjmení] od [jméno] [příjmení] nebudou v ujednané době napojeny na kanalizační řad. [jméno] [příjmení] dne 10. 3. 2016 převzal od manželů [příjmení] výzvu k zaplacení částky 90.000 Kč, dnem 24. 3. 2016 mu uplynula lhůta k plnění, počínaje dnem 25. 3. 2016 se tak [jméno] [příjmení] ocitl v prodlení. Po marných pokusech o mimosoudní vyřízení sporu mezi manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] podal žalobce dne 16. 8. 2019 žalobu u Okresního soudu Plzeň-sever, řízení bylo vedeno pod sp. zn. 8 C 249/2018. Žalobci byla soudem zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku, kterou žalobce v průběhu své dovolené omylem bez povšimnutí stáhl do své pošty. Po návratu z dovolené žalobce v domnění, že výzvu obdržel dne 3. 9. 2018, vyzval klienty k úhradě soudního poplatku do 15 dnů, což manželé [celé jméno svědka] dle pokynu žalobce učinili. Řízení však bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Proti tomuto rozhodnutí„ žalobce podal“ neúspěšné odvolání.„ Ve věci proto podal žalobce novou žalobu“, řízení bylo vedeno u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 4 C 69/2019. Žalovaný [jméno] [příjmení] v řízení namítl promlčení nároku, soud se s námitkou promlčení ztotožnil a žaloba byla zamítnuta. Manželé [celé jméno svědka] vyzvali žalobce k náhradě škody„ spočívající v uhrazení“ jistiny pohledávky ve výši 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 25. 3. 2016 do zaplacení, nákladů řízení ve výši 24 200 Kč a nákladů řízení ve výši 27 800 Kč (sestávající z uhrazeného soudního poplatku ve výši 3 600 Kč,„ 4 úkonů právní služby po 4 700 Kč a 4 režij. paušálů po 300 Kč plus 21% DPH“). Žalobce nahlásil žalované pojistnou událost, kterou doložil potřebnými listinami. Žalovaná však odmítla pojistné plnění poskytnout. Od pohledávky svých klientů ve výši 163 615,90 Kč žalobce odečetl částku 10 000 Kč přestavující spoluúčast žalobce a dospěl k vyčíslení nárokovaného pojistného plnění na částku 153 615,90 Kč. Žalovaná, ač před podáním žaloby o zaplacení písemně upomenuta, žalobci neplnila. Žalobce je účasten řízení vedeného u Okresního soudu Plzeň – Město ve věci vedené pod sp. zn. 20 C 231/2021, je žalován manžely [příjmení] o zaplacení částky 163 615,90 Kč s příslušenstvím, řízení nebylo doposud skončeno, žalobce manželům [příjmení] ani zčásti neplnil.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobou uplatněného nároku. Sporovala výši škody s tím, že tato není žalobcem prokazována, o nároku klientů žalobce nebylo rozhodováno a nelze proto vycházet z přesvědčení žalobce o tom, že by žaloba manželů [příjmení] proti [jméno] [příjmení] byla úspěšná v plném rozsahu. [jméno] [příjmení] byl a je ve špatné finanční situaci, pobírá pouze starobní důchod, spornou se proto jeví i dobytnost pohledávky včetně nákladů řízení. Zcela nedůvodná je pak žaloba v části, v níž se žalobce domáhá zaplacení částky 24 200 Kč, je to nárok z titulu odpovědnosti za vady, mající přednost před nárokem na náhradu škody. Současně žalovaná namítla, že žalobce není aktivně věcně legitimován.

4. Soud o žalobě rozhodl zamítavým rozsudkem ze dne 15. 3. 2022, č.j. 13 C 187/2021 – 52. Žalobce v odvolacím řízení změnil žalobu, změna byla připuštěna odvolacím soudem v usnesení ze dne 1. 11. 2022, č.j. 16 Co 318/2022 – 80, rozsudek soudu prvního stupně byl současně s tím zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.

5. Změněným žalobním návrhem žalobce požadoval, aby soud zavázal žalovanou platební povinností ve vztahu k manželům [jméno] a [jméno] [příjmení].

6. Z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

7. Z rezervační dohody soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] (coby zájemci), [jméno] [příjmení] (coby prodávající) a [právnická osoba] (coby zprostředkovatel) dne 21. 4. 2015 písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti se zprostředkováním koupě a prodeje pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k.ú. [část obce]. Kupní cena měla činit 3 090 00 K, mělo se jednat o cenu konečnou, včetně provize zprostředkovatele a v případě, že nemovitost bude napojena na kanalizační řad (uvedené zajišťuje majitel nemovitosti). Pro případ nenapojení nemovitosti na kanalizační řad měla být cena snížena s ohledem na vybudování čističky odpadních vod (čl. I., odst. 1.3.).

8. Z kupní smlouvy soud zjistil, že [jméno] [příjmení] (v postavení prodávajícího, zastoupen [jméno] [příjmení]), [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] (v postavení kupujících), [právnická osoba] (v postavení zprostředkovatele), Mgr. [jméno] [příjmení] (advokát, v postavení schovatele kupní ceny) ujednali dne 18. 6. 2015 vzájemná práva a povinnosti při prodeji a koupi pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k.ú. [část obce]. Kupní cena byla ujednána v částce 3 090 000 Kč. Kupující prohlásili, že byli prodávajícím seznámeni se stavem předmětu převodu, prohlásili, že si předmět převodu prohlédli, neshledali žádné vady, na které by nebyli upozorněni.

9. Z plné moci soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne 27. 5. 2015 zmocnil [jméno] [příjmení] mj. ke všem právním úkonům spojeným s výkonem vlastnického práva a k prodeji shora specifikovaných nemovitých věcí.

10. Z písemnosti datované dnem 18. 6. 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] na straně jedné (zastoupen [jméno] [příjmení]) a [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] společně na straně druhé, uvedeného dne písemně ujednali, a to v návaznosti na kupní smlouvu podepsanou téhož dne, že [jméno] [příjmení] do 20. 8. 2015 zajistí souhlas s napojením na kanalizační řad a uhradí realizaci k napojení kanalizace k domu. V opačném případě poskytne slevu z kupní ceny, maximálně do výše 90 000 Kč.

11. Z předávacího protokolu soud zjistil, že dne 16. 7. 2015 došlo k předání nemovitých věcí („ domu stojícího na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce]“) [jméno] a [jméno] [příjmení].

12. Z písemnosti datované dnem 7. 9. 2015, ve věci žádosti o kanalizační přípojku, soud zjistil, že [právnická osoba] dopisem ze dne 7. 9. 2015 reagovala na žádost ze dne 3. 9. 2015, tj. žádost o sdělení podmínek pro vybudování a napojení nové kanalizační přípojky, a to sdělením, že až do odvolání platí v dotčené lokalitě zákaz připojování nových odběratelů na přetíženou stokovou síť.

13. Z výzvy k úhradě dlužné částky datované dnem 3. 3. 2016 soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] uvedeného dne sepsali písemnou výzvu adresovanou [jméno] [příjmení] k zaplacení slevy z kupní ceny ve výši 90 000 Kč.

14. Z příkazní smlouvy soud zjistil, že žalobce na straně jedné a [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] společně na straně druhé dne 11. 12. 2017 písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti při poskytnutí služeb žalobce, advokáta, klientům [anonymizováno], zejm. v souvislosti s ochranou jejich práv ve věci uplatnění jejich pohledávky za [jméno] [příjmení].

15. Z předžalobní upomínky datované dnem 11. 12. 2017 soud zjistil, že žalobce, zastupující manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], sepsal dne 11. 12. 2017 výzvu adresovanou [jméno] [příjmení], v níž adresáta vyzývá k zaplacení částky 90 000 Kč v náhradní lhůtě do 31. 12. 2017.

16. Z příjmových pokladních dokladů soud zjistil, že žalobce ve dnech 8. 12. 2017 a 15. 8. 2018 přijal od [celé jméno svědka] pokaždé 12 100 Kč, účelem platby bylo pokaždé„ 2 úkony právní služby“.

17. Z žaloby datované dnem 16. 8. 2018 soud zjistil, že žalobce, zastupující [jméno] a [jméno] [příjmení] (v postavení žalobců), sepsal žalobu o zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím proti [jméno] [příjmení]. V žalobě je také tvrzení o tom, že žalovaný [jméno] [příjmení] měl podle dohody ze dne 18. 6. 2015 zajistit souhlas s napojením na kanalizační řad a žalovaného [jméno] [příjmení] při podpisu dokumentu zastupoval [jméno] [příjmení]. Podle žaloby výzvu k zaplacení [jméno] [příjmení] převzal dne 17. 9. 2015 a počínaje dnem 28. 9. 2015 se ocitl v prodlení se zaplacením dluhu.

18. Žalobce e-mailovou zprávou ze dne 14. 9. 2018 instruoval manžele [příjmení], aby zaplatili soudní poplatek„ do pondělka“.

19. Z usnesení Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 27. 9. 2018, č.j. 8 C 249/2018 – 22 soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo zastaveno řízení o žalobě [jméno] a [jméno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení], o zaplacení částky 90.000 Kč s příslušenstvím, a to v návaznosti na opožděné zaplacení soudního poplatku za žalobu. Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2018, č.j. 10 Co 295/2018 – 38 soud zjistil, že Krajský soudu v Plzni tímto rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 27. 9. 2018, č.j. 8 C 249/2018 – 22. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 1. 2019.

20. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žalobce, zastupující manžele [příjmení], doručil Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 7. 2. 2019, je uvedeno, že žalovaný [jméno] [příjmení], zastoupený [jméno] [příjmení], měl podle dohody ze dne 18. 6. 2015 zajistit souhlas s napojením na kanalizační řad. Podle návrhu, (lišícího se v tomto směru od znění žaloby manželů [příjmení] ze dne 16. 8. 2018 – pozn. soudu), mohli [celé jméno svědka] po převzetí nemovitých věcí a uplynutí dohodnutého termínu požadovat buď napojení domu na kanalizační řad, nebo slevu z kupní ceny, volbu nároku provedli dopisem ze dne 3. 3. 2016, žalovaný [jméno] [příjmení] měl slevu poskytnout do 24. 3. 2016 a počínaje dnem 25. 3. 2016 se ocitl v prodlením se zaplacením.

21. Žalovaný [jméno] [příjmení] se v řízení vedeném u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. 4 C 69/2019 vyjádřil písemným podáním ze dne 15. 3. 2019, došlým soudu dne 18. 3. 2019, v němž namítl, že obsahem dodatku (dohody ze dne 18. 6. 2015) není jeho závazek, ale příslib [jméno] [příjmení], který jednal za [jméno] [příjmení], ale nebyl smluvní stranou. [jméno] [příjmení] dovozoval neplatnost dodatku a namítal mj. také to, že nebylo ujednáno, že bude poskytnuta sleva právě 90 000 Kč, ale maximálně 90 000 Kč. Současně s tím vznesl námitku promlčení.

22. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 6. 6. 2019, č.j. 4 C 69/2019 – 42 soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba [jméno] a [jméno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení], o zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím, z titulu slevy z kupní ceny. Soud se nezabýval otázkou přiměřenosti výše slevy, dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je promlčen, když tříletá promlčecí doba uplynula ke dni 21. 8. 2018 (a žalobci žalobu podali dne 7. 2. 2019). Soud také mj. dovodil, že dohoda ze dne 18. 6. 2015 je novací původního ujednání obsaženého v rezervační smlouvě, je nepodstatné, že se k činnosti měl zavázat [jméno] [příjmení], když se závazek fakticky vztahuje k prodávané nemovitosti a„ její vady, kterou měla v době prodeje.“ Nemovitosti neměly v den uzavření kupní smlouvy ujednané slíbené připojení ke kanalizaci, sleva měla být dle smlouvy poskytnuta již při uzavření smlouvy. Soud vycházel ze skutečnosti, že se k činnosti zavázal [jméno] [příjmení], přičemž uvedená skutečnost„ vycházelo nepochybně ze skutečnosti, že [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] zastupoval po celou dobu prodeje předmětné nemovitosti.“ Podle obsahu spisu nebylo proti rozsudku podáno odvolání a rozsudek nabyl právní moci dne 20. 7. 2019.

23. Z potvrzení o zaplacení (č.l. 74 spisu) soud zjistil, že [celé jméno svědka] dne 22. 7. 2019 předal žalobci v hotovosti 24 200 Kč k uhrazení nákladů uložených rozsudkem Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 6. 6. 2019, sp. zn. 4 C 69/2019, a žádal, aby žalobce uhradil náklady na účet právní zástupkyně [jméno] [příjmení].

24. Z náhledu dat o transakční historii soud zjistil, že z bankovního účtu CZ44 [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byla dne 23. 7. 2019 zaúčtována odchozí platební transakce v částce 24 200 Kč, na bankovní účet [bankovní účet], se zprávou pro příjemce, kterým byla Mgr. [jméno] [příjmení], ve znění„ náklady řízení [celé jméno svědka]“.

25. Z výzvy k náhradě škody soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] dne 23. 9. 2019 sepsali výzvu adresovanou žalobci, v níž po žalobci požadují nahradit škodu v částce 90 000 Kč, v částce 24 200 Kč a v částce 27 800 Kč.

26. Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění profesní odpovědnosti za škodu (VPP O 2005/01 PROFI) soud zjistil, že pojištěným se v rámci pojistného vztahu rozumí osoba, na jejíž odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje (I. Obecná část, Článek 2, písm. d/); pojištěný je povinen pojistiteli před výplatou pojistného plnění prokázat, že mu svědčí právo na pojistné plnění (I. Obecná část, Článek 12, bod 3.); náhradu škody platí pojistitel za pojištěného poškozenému, poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá (I. Obecná část, Článek 13, bod 8.); rozsah pojistného plnění pojistitele je omezen rozsahem odpovědnosti za škodu, za kterou pojištěný dle právních předpisů odpovídá poškozenému, a sjednaným rozsahem pojištění (II. Specifická část, Článek 23, bod 1.); uplatnění práva na poskytnutí pojistného plnění náleží výlučně pojištěnému (II. Specifická část, Článek 26, bod 2., věta první). Z jednotlivých dodatků (tj. Dodatku č. 27, Dodatku č. 28, Dodatku č. 29, Dodatku č. 30) soud zjistil, že pojištěný má právo, aby za něj pojistitel uhradil újmu.

27. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne 25. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaná odmítla požadavek žalobce na zaplacení pojistného plnění.

28. Předžalobní upomínkou datovanou dnem 11. 12. 2020, ve spojení s prohlášením žalované, že tuto výzvu obdržela (učiněném v průběhu jednání dne 15. 3. 2022), má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby žalovanou písemně upomenul o zaplacení. 29. [jméno] [jméno] [celé jméno svědka] podali dne 7. 9. 2021 k Okresnímu soudu Plzeň – město žalobu proti žalobci, o zaplacení částky 163 615,90 Kč s příslušenstvím, z níž je zřejmé, že co do vylíčení žalobních tvrzení je žaloba vystavěna na tom, jak vypadala tvrzení v návrhu na vydání platebního rozkazu v tomto řízení. K návrhu žalobce ze dne 11. 11. 2021 bylo řízení u Okresního soudu Plzeň – město přerušeno usnesením ze dne 14. 1. 2022, č.j. 20 C 231/2021 – 49, odvolání vedlejšího účastníka (v tomto řízení žalované) bylo odmítnuto usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 5. 2022, č.j. 13 Co 85/2022 – 68.

30. Soud v tomto řízení vyslechl svědka [celé jméno svědka], který vypověděl, že žalobce je jeho sousedem, žalobce svědkovi poskytoval právní služby a svědek s manželkou [celé jméno svědkyně] proti žalobci podali žalobu o zaplacení náhrady škody, kterou jim žalobce, advokát, způsobil. Žalobce jim poskytoval právní služby ve sporu o finanční vypořádání s [jméno] [příjmení], bývalým majitelem nemovitosti, kterou svědek s manželkou koupili. Svědek s manželkou vždy jednali s [jméno] [příjmení], synem [jméno] [příjmení]. Nemovitost ke koupi našel svědek s manželkou na inzerát, již u první prohlídky nemovitosti jim bylo sděleno, že nemovitost není napojena na kanalizační řad (nedostatek spočívající v nenapojení na kanalizační řad zjistil předchozí zájemce o koupi nemovitosti a následně to řešila realitní kancelář s majitelem nemovitosti). Před podpisem kupní smlouvy se svědek informoval na vodárnách, tam mu řekli, že nikdo nic neřeší. Svědek žádal, aby v kupní smlouvě ze dne 18. 6. 2015 bylo uvedeno to, co bylo uvedeno v dohodě ze dne 18. 6. 2015, kterou formuloval právník zajišťující úschovu kupní ceny. Změna kupní smlouvy nebyla provedena, listiny svědek před podpisem četl, svědkovi bylo řečeno, že do kupní smlouvy se sahat nebude. V dohodě ze dne 18. 6. 2015 přislíbil napojení zajistit [jméno] [příjmení], měl to zařídit asi do konce léta 2015, uvedené však nezařídil, přestal komunikovat. Domluva byla taková, že pokud [jméno] [příjmení] nezajistí napojení na kanalizační řad, bude svědkovi a jeho manželce náležet sleva na kupní ceně. Slevu měl poskytnout [jméno] [příjmení]. Výše slevy měla být určena podle toho, jak [jméno] [příjmení] situaci vyřeší. Svědkovi je známo, že podle vyjádření vodáren se nešlo napojit na kanalizační řad. Vyjádření„ maximálně do výše 90 000 Kč“ v dohodě ze dne 18. 6. 2015 pokládá svědek za špatnou formulaci, správná formulace měla být, že pokud nemovitost nelze napojit na kanalizační řad a bude se muset vybudovat čistička odpadních vod, tak pak bude sleva z kupní ceny 90 000 Kč. Žalobce sepsal pro svědka výzvu k zaplacení adresovanou [jméno] [příjmení], svědek věděl o tom, že hrozí promlčení. Výzvy směřované na [jméno] [příjmení] byly bez reakce, [jméno] [příjmení] svědek nekontaktoval, což nejprve vysvětloval tím, že neměli na [jméno] [příjmení] kontakt, později, po konfrontaci s obsahem plné moci (průkazu zmocnění [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž je také údaj o adrese [adresa], protože dostali informaci o tom, že [jméno] [příjmení] je„ zavřený v Německu“. S podáním žaloby o zaplacení částky 90 000 Kč proti [jméno] [příjmení] vyčkávali, protože doufali, že jim bude zaplaceno. V řízení došlo k administrativním chybám, žalovaný [jméno] [příjmení] se bránil, spor svědek s manželkou prohráli, nepříznivému rozhodnutí se nebránili, nemělo to smysl. Žalobce se jim omlouval a navrhl věc řešit přes pojišťovnu. Žalobce svědkovi způsobil škodu svým pochybením, škoda dosahuje částky asi 163 000 Kč (jedná se o 90 000 Kč plus nějaké výdaje a úroky). Svědek s manželkou zaplatili náhradu nákladu soudního řízení ve výši 24 200 Kč. Nakládání s odpadními vodami v domě svědka se provádí tak, že se podařilo nemovitost napojit na kanalizační řad někdy v roce 2017 či 2018. Pokud jde o náklady, které s tím byly spojeny, nemá svědek spočítáno, jaké náklady vynaložili.

31. Pokud soud učinil předmětem dokazování další důkazy, neučinil z nich další zjištění, když již shora vyložená dílčí skutková zjištění vytvořila dostatečný podklad pro tvorbu závěru o skutkovém stavu, za situace, že žádný další (do skutkových zjištění nepromítnutý) důkaz neobsahoval informace, které by kolidovaly s informacemi představujícími podstatu zjištěného skutkového základu. Jiné dokazování soud neprováděl, neboť skutkový stav rozhodný pro posouzení žalobou uplatněných nároků byl provedenými důkazy náležitě objasněn a dalšího dokazování nebylo třeba. Soud neprovedl důkaz článkem„ Ekonomické porovnání čistírny odpadních vod a žumpy, aktualizace“, neboť tento důkaz neměl žádný potenciál prokázat skutečnosti právně významné pro posouzení věci. Soud rovněž neprovedl důkazy označené žalobcem v podání ze dne 26. 7. 2023 (výtisk náhledu e-mailové komunikace), neboť tyto důkazní návrhy byly uplatněny po nastolení účinků koncentrace řízení. Soud v tomto řízení nevyslýchal pracovnici realitní kanceláře [celé jméno svědkyně], ani advokáta zajišťujícího úschovu kupní ceny (a sepis smluvní dokumentace) Mgr. [jméno] [příjmení], neboť pro výklad dohody ze dne 18. 6. 2015 si obstaral potřebná zjištění přímo od svědka [celé jméno svědka] (smluvní strany), uvedené osoby nebyly smluvními stranami, navíc pokud by se rozcházela vůle ostatních jednajících s vůlí [celé jméno svědka], nebylo by ve skutečnosti dosaženo konsensu, resp. dohoda by nevznikla (byla by nicotná, a tedy nemohla by zakládat práva [anonymizováno] proti [jméno] [příjmení]).

32. Co se týče závěru o skutkovém stavu, odkazuje soud co do podrobností, zde pro stručnost, na shora uvedená zjištění učiněná z jednotlivých provedených důkazů. V koncentrovanější podobě lze shrnout, že mezi účastníky nebylo sporu o to, že žalobce byl v době, kdy jako advokát poskytoval právní služby manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], ve smyslu ust. § 24c odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb. účasten u žalované hromadného pojištění advokátů pro případ odpovědnost za újmu, za níž těmto svým klientům odpovídal podle ust. § 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb. (jedná se o pojistnou smlouvu o profesním pojištění advokátů zapsaných v seznamech vedených Českou advokátní komorou). Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce poskytoval klientům právní služby v souvislosti s uplatněním jejich práv, coby kupujících, ve vztahu k prodávajícímu [jméno] [příjmení], vůči němuž se hodlali domáhat zaplacení slevy z kupní ceny. Žalobce podal jménem svých klientů žalobu, nároky proti [jméno] [příjmení] [celé jméno svědka] odvozovali od dohody ze dne 18. 6. 2015 (s tím, že [jméno] [příjmení] vznikla přímá povinnost plnit podle dohody ze dne 18. 6. 2015). Jak vyplynulo z provedeného dokazování, plnit podle dohody ze dne 18. 6. 2015 neměl [jméno] [příjmení], ale jeho syn [jméno] [příjmení]. Obsah dohody ze dne 18. 6. 2015 reflektoval to, že kupující [celé jméno svědka] měli již před uzavřením kupní smlouvy vědomost o tom, že kupované nemovitosti nejsou napojeny na kanalizační řad, v době uzavření kupní smlouvy nebyly nemovitosti na kanalizační řad stále napojeny a byť o to [celé jméno svědka] žádal, nebyla tato skutečnost zohledněna v kupní smlouvě, resp. neodrazila se ve výši ujednané kupní ceny. Pro opožděné zaplacení soudního poplatku bylo řízení o první žalobě manželů [příjmení] pravomocně zastaveno. Poté žalobce podal další žalobu, ta však byla zamítnuta, s odůvodněním o promlčení práva klientů žalobce vlivem nikoliv včasného uplatnění práva u soudu. Klienti proti rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby nebrojili odvoláním, rozsudek nabyl právní moci. Klienti se na žalobce obrátili s výzvou k nahrazení škody ve výši 90 000 Kč (výše slevy, kterou klienti nárokovali proti prodávajícímu a jejíhož zaplacení se zamítnutou žalobou nedomohli), ve výši 24 200 Kč a ve výši 27 800 Kč. Dle výsledků provedeného dokazování činil přísudek procesně úspěšného prodávajícího proti procesně neúspěšným klientům žalobce částku 24 200 Kč, stejnou částku zaplatili klienti žalobce žalobci jako odměnu za poskytování právních služeb. Klienti žalobce se nedomáhali plnění po [jméno] [příjmení]. Co do ujednání o vzájemných právech a povinnostech žalobce (pojištěného) a žalované (pojistitele) bylo v řízení zjištěno, že uplatnit právo na poskytnutí pojistného plnění náleželo výlučně žalobci (pojištěnému), s tím, že náhradu škody platí žalovaná za žalobce poškozenému, poškozenému však právo na pojistné plnění proti žalované nesvědčilo.

33. Podle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

34. Podle ust. § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

35. Podle ust. § 43 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013, pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.

36. Podle ust. § 43 odst. 3 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.

37. Podle ust. § 44 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

38. Podle ust. § 24 odst. 1 věta první zák. č. 85/1996 Sb., advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie.

39. Podle ust. § 16 odst. 1, 2 zák. č. 85/1996 Sb., (1.) advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. (2.) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

40. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou.

41. Podle ujednání v pojistné smlouvě se žalobce mohl domáhat po žalované, aby poskytla pojistné plnění – aby poskytla za žalobce jeho klientům plnění odpovídající náhradě újmy způsobené žalobcem (advokátem) jeho klientům. Tomu odpovídal i žalobcem přeformulovaný žalobní návrh.

42. Aby žalované vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění, musel by žalobce odpovídat svým klientům za újmu způsobenou při výkonu advokacie.

43. Předpoklady odpovědnosti advokáta za újmu ve smyslu ust. § 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb. jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik újmy a příčinná souvislost mezi chybným výkonem advokacie a vznikem újmy. Ke vzniku nároku na náhradu újmy je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Odpovědnost advokáta za újmu je tzv. objektivní odpovědností, advokát tedy odpovídá za újmu, aniž je uvažováno jeho zavinění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 2992/2007).

44. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska shora citovaného ust. § 16 zák. č. 85/1996 Sb. Advokát se může odpovědnosti za újmu zprostit, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1862/2001).

45. Dosud nebylo skončeno soudní řízení vedené u Okresního soudu Plzeň – město vedené pod sp. zn. 20 C 231/2021, které bylo z podnětu žalobce (tam žalovaného) přerušeno a v němž je řešena otázka, zda má být žalobce zavázán platební povinností vůči svým klientům, manželům [příjmení], z titulu náhrady újmy při výkonu advokacie. Uvedené však nebrání posoudit žalobu žalobce v tomto řízení.

46. Soud není v řízení o žalobě mezi žalobcem a žalovanou pojišťovnou vázán ani tím, jak o právech a povinnostech mezi manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] rozhodl soud v řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. 4 C 69/2019. Otázku důvodnosti a existence práv manželů [příjmení] na plnění proti jejich dlužníku lze řešit v řízení o náhradu škody (a tedy i v tomto řízení o zaplacení pojistného plnění) i jako otázku předběžnou, tedy i pokud by o nárocích klientů žalobce neproběhlo soudní řízení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 3495/2009).

47. Soud se v tomto řízení zaměřil na výklad dohody ze dne 18. 6. 2015.

48. Při výkladu přihlédl k tomu, že podle ust. § 545 o. z. vyvolává právní jednání právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle ust. § 555 odst. 1 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle ust. § 556 odst. 1, 2 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen; při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

49. Jelikož bylo třeba zabývat se vůlí jednajících, vedl soud v tomto řízení dokazování ke zjištění vůle jednajících. Svědek [celé jméno svědka], který byl v procesu kontraktace tím zřejmě aktivnějším z manželského páru [anonymizováno], vypověděl, že plnění podle dohody ze dne 18. 6. 2015 jim měl poskytnout [jméno] [příjmení] (ten měl zajistit napojení na kanalizační řad, příp. poskytnout„ slevu“). To, že plnit měl [jméno] [příjmení], a nikoliv [jméno] [příjmení], vyplývá také z toho, jakým způsobem se v řízení u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. 4 C 69/2019 bránil [jméno] [příjmení]. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že ač přinejmenším [celé jméno svědka] chtěl postupovat jinak, do kupní smlouvy, tedy do práv a povinností kupní smlouvou založených, se nezasahovalo, neboť nebyla společná vůle měnit předjednaný obsah práv a povinností. S touto vědomostí kupující [celé jméno svědka], a také vědomi si toho, že kupované nemovité věci nejsou napojeny na kanalizační řad, uzavřeli téhož dne dohodu, jejíž obsah si [celé jméno svědka] vykládal tak, že zajistit napojení na kanalizační řad, případně poskytnout slevu, měl [jméno] [příjmení]. I jazykovým výkladem dohody ze dne 18. 6. 2015 lze dospět k závěru o tom, že plnění neměl poskytovat [jméno] [příjmení], jinými slovy subjektivnímu výkladu dohody odpovídá i její jazykový výklad dohody (cit.„ Pan [příjmení] [příjmení] zajistní…“). Ostatně i žalobce ústy své zástupkyně v závěrečném návrhu přednesl, že podle jeho výkladu měl plnit [jméno] [příjmení].

50. Z provedeného dokazování vyplynulo, že klienti žalobce se dvěma po sobě podanými žalobami domáhali plnění v částce 90 000 Kč po [jméno] [příjmení], s tím, že se jedná o osobu, které vznikla povinnost poskytnout žalobcům„ slevu“ z kupní ceny. Oproti tomu, co vyšlo najevo v tomto řízení, z neznámého důvodu v řízení ve věci sp. zn. 4 C 69/2019 tvrdili, že [jméno] [příjmení] měl zajistit souhlas s napojením na kanalizační řad a uhradit náklady s tím spojené, v opačném případě poskytnout slevu 90 000 Kč. Svá tvrzení, ani poté, co byli konfrontováni uplatněnou námitkou promlčení, nezměnili, netvrdili, že by povinnost měl splnit [jméno] [příjmení] (a nikoliv [jméno] [příjmení]), či že by [jméno] [příjmení] měl plnit na základě jinak vymezeného skutku.

51. Na tvrzení o tom, že plnit měl [jméno] [příjmení], na takto vymezeném skutkovém základě, přitom vystavěli obě žaloby, které postupně podali proti [jméno] [příjmení] a s nimiž v tomto řízení žalobce pojí vznik majetkové škody. Majetková škoda [anonymizováno] má podle žalobních tvrzení odpovídat ztrátě pohledávky manželů [příjmení] za [jméno] [příjmení].

52. Manželé [celé jméno svědka] nežalovali [jméno] [příjmení], proti němu své nároky nikdy nijak neuplatnili, soud si proto položil otázku, zda existuje (existoval) zavazovací důvod, pro který by byl povinen manželům [příjmení] plnit podle dohody ze dne 18. 6. 2015 [jméno] [příjmení], který při jejím sjednání byl zastoupen [jméno] [příjmení].

53. Jako smluvní strana v dohodě ze dne 18. 6. 2015 vystupoval [jméno] [příjmení], ten zmocnil k právnímu jednání [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl smluvním zástupcem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] jednal jménem a na účet [jméno] [příjmení]. Z obsahu dohody nevyplývá, že by samostatnou smluvní stranou byl také [jméno] [příjmení] (v postavení sám za sebe, nikoliv jako smluvní zástupce [jméno] [příjmení]), ten však měl plnit, jak soud dovodil shora.

54. Smlouvy k tíži třetích osob soukromé právo nepřipouští, neboť uvedené by se protivilo zásadě smluvní autonomie (ust. § 1759 o. z.) Dohoda ze dne 18. 6. 2015 by proto mohla naplňovat znaky tzv. garanční smlouvy (ust. § 1769 věta druhá o. z., k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 27 Cdo 1873/2019). Ani v takovém případě však z dohody nevyplývá přímá platební povinnost [jméno] [příjmení], který mohl nanejvýš převzít odpovědnost za určitý výsledek. Přitom manželé [celé jméno svědka] v obou svých žalobách nárok formulovali jako přímou platební povinnost [jméno] [příjmení], takto pokaždé vymezovali skutkový základ, ničeho jiného (než že přímo [jméno] [příjmení] má plnit) netvrdili. Jak vypověděl v tomto řízení [celé jméno svědka], nemovitosti se podařilo na kanalizační řad napojit, svědek [celé jméno svědka] však ani nemá náklady s tím spojené spočítány (vyčísleny).

55. Nárok [anonymizováno] proti [jméno] [příjmení] nemohl být ani nárokem z vadného plnění. Smluvní strany sice peněžité plnění, jehož zaplacení se manželé [celé jméno svědka] domáhali cestou jednotlivých žalob, nazvaly„ slevou z kupní ceny z již podepsané kupní smlouvy“, nicméně právní jednání se posuzuje podle obsahu. Nemohlo se jednat o slevu (ve smyslu odpovědnostního nároku – vada), neboť jak bylo v tomto řízení prokázáno, nedošlo k rozporu plnění podle kupní smlouvy s ujednáním v kupní smlouvě. Kupující věděli, že nemovité věci nejsou napojeny na kanalizační řad, nenapojení na kanalizační řad proto nemůže být vadou ve smyslu ust. § 2099 odst. 1 o. z. Manželům [příjmení] proto nemohla vzniknout práva z vadného plnění (nárok na slevu) vůči [jméno] [příjmení].

56. Dohoda ze dne 18. 6. 2015 nemůže být novací původního ujednání v rezervační smlouvě už proto, že rezervační dohoda ze dne 21. 4. 2015 byla naplněna pozdějším uzavřením kupní smlouvy. Soud souhlasí s tím, že v kupní smlouvě, v ujednání o kupní ceně, mohlo (mělo) být, s ohledem na předchozí ujednání v rezervační dohodě, zohledněno, že prodávající do doby uzavření kupní smlouvy nezajistil napojení nemovitostí na kanalizační řad. Přinejmenším [celé jméno svědka] uvedené zohlednit chtěl, avšak ke konsensu zjevně nedošlo. Jinými slovy, kupující manželé [celé jméno svědka] uzavřením kupní smlouvy přistoupili na to, že za kupní cenu 3 090 000 Kč kupují nemovité věci bez jejich napojení na kanalizační řad, a vedle založení závazku kupní smlouvu vědomě založili závazek dohodou uzavřenou téhož dne. Uvedené však nepostačí pro závěr o tom, že [jméno] [příjmení] z dohody ze dne 18. 6. 2015 vznikla povinnost plnit [anonymizováno], dohoda ze dne 18. 6. 2015 byla uzavřena (cit.)„ v návaznosti na podepsanou kupní smlouvu“, není ani označována jako dodatek (v tom smyslu, že by měla měnit práva a povinnosti z kupní smlouvy), takto nelze obsah obou smluv vedle sebe uzavřených ani vyložit.

57. Soud tak uzavřel (a v tomto ve své podstatě i ve shodě s tím, co žalobce přednesl v závěrečném návrhu), že z dohody ze dne 18. 6. 2015 nevyplývá přímý nárok manželů [příjmení] na plnění proti [jméno] [příjmení], avšak právě takového plnění se manželé [celé jméno svědka] svými žalobami domáhali.

58. Žalovaná namítala neplatnost dohody ze dne 18. 6. 2015 pro počáteční nemožnost plnění a i této obraně bylo třeba věnovat pozornost (aniž by bylo dotčeno shora uvedené). Podle dohody ze dne 18. 6. 2015 měla být plněna povinnost objektivně nesplnitelná, když nebylo možné v ujednané době (do 20. 8. 2015) nemovité věci připojit na kanalizační řad. Tento závěr vyplynul z provedeného dokazování (ze sdělení [právnická osoba], ze dne 7. 9. 2015) a ostatně ani nebyl žalobcem nijak rozporován. Zavázal-li se [jméno] [příjmení], že [jméno] [příjmení] bude v ujednané době plnit, avšak plnění bylo objektivně nesplnitelné, je třeba posoudit, jaký dopad má taková vada na platnost závazku. Nejednalo se o případ následné nemožnosti plnění, když důvod, pro který nebylo možno plnit, zde byl již v době uzavření dohody. Následkem je neplatnost právního jednání (ust. § 580 odst. 2 o. z.), přičemž nemůže se jednat o neplatnost částečnou, a to z těchto důvodů: Povinnost nebyla sjednána jako alternativní - [jméno] [příjmení] se zavázal, že [jméno] [příjmení] bude plnit, ve vztahu k [jméno] [příjmení] nebylo více povinností k plnění, než toliko jedna jediná. O alternativní povinnost by nešlo ani u [jméno] [příjmení]. Nelze tak dospět k závěru, že by se plnění koncentrovalo na zbývající povinnost, tedy že by bez dalšího nastoupila povinnost zaplatit, resp. zajistit zaplacení plnění ve výši omezené horní hranicí 90 000 Kč. Vlivem neplatnosti (jako celku) dochází k situaci, že [jméno] [příjmení] nemůže z neplatné smlouvy plynout žádná povinnost.

59. Žalobce v tomto řízení prosazoval, že odpovídá za majetkové škody, které utrpěli jeho klienti v návaznosti na uplatnění námitky promlčení v jejich sporu s domnělým dlužníkem [jméno] [příjmení]. Stojí také za povšimnutí, jak žalující klienti žalobce ve svých postupně podaných žalobách měnili své stanovisko k otázce splatnosti jejich pohledávky za [jméno] [příjmení]. Pokud by měla promlčecí lhůta plynout ode dne 21. 8. 2015 (jak dovodil Okresní soud [okres] v rozsudku ve věci sp. zn. 4 C 69/2019), bylo třeba žalobu podat do 21. 8. 2018. První žalobu [celé jméno svědka], zastoupeni žalobcem, soudu doručili dne 16. 8. 2021. Poplatková povinnost manželům [příjmení] vznikla s podáním žaloby (ust. § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb.), jelikož nebyla splněna dodatečně, na výzvu soudu, resp. splněna byla opožděně, soud řízení zastavil. Není zřejmé (žalobce netvrdil a z provedeného dokazování se ani nepodává), jak souvisí pochybení žalobce při nedokontrolování skutečného data doručení výzvy a podání nesprávné informace klientům o nejzazší možnosti zaplatit soudní poplatek s tím, že klienti podávali další (novou) žalobu, přičemž teprve její projednání mělo za důsledek vznik jejich nákladové povinnosti v částce 24 200 Kč a platební povinnosti vůči žalobci v částce 27 800 Kč. Není zřejmé, jaká je souvislost mezi tvrzeným pochybením (v rámci jednoho soudního řízení) a vznikem nákladů v odlišném soudním řízení. Z hlediska podmínek vzniku odpovědnosti žalobce za újmu by tak scházel předpoklad existence příčinné souvislosti.

60. Jelikož je vyloučeno, že by klientům žalobce měl 90 000 Kč podle dohody ze dne 18. 6. 2015 plnit bez dalšího [jméno] [příjmení], na nějž byla žaloba podána a pro uplatnění námitky promlčení zamítnuta, přitom proti němu manželům [příjmení] (klientům žalobce) žádná práva nesvědčila, tedy neúspěch ve sporu (proti [jméno] [příjmení]) nesouvisí (nemůže souviset) s újmu spočívající ve ztrátě pohledávky, a nemůže být proto příčinou tvrzené újmy. Újma [anonymizováno] nemůže spočívat v tom, že ztratili pohledávku proti [jméno] [příjmení], neboť taková pohledávka, opírající se toliko o dohodu ze dne 18. 6. 2015, [anonymizováno] nevznikla. Soud poskytl žalobci poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy k prokázání tvrzení o pochybení žalobce, vzniku újmy jeho klientů a příčinné souvislosti. Žalobce však tvrzení nedoplnil a neoznačil, toliko rozvedl svoji argumentaci v tom směru, že identifikoval svoje další pochybení, a to v souvislosti s tím, že nepodal za klienty odvolání proti zamítavému rozsudku (oproti tomu svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že odvolání nezamýšleli podat, neboť to podle něj nemělo žádný smysl). Ani z takového pochybení (došlo-li k němu, když není zřejmé, v čem má ve své podstatě spočívat, žalobce netvrdil, že by měl od klientů pokyn k takovému postupu) však nemůže pocházet újma klientů žalobce, neboť ta měla vzejít z toho, že ztratili pohledávku za [jméno] [příjmení] z titulu dohody ze dne 18. 6. 2015, která jim však ve skutečnosti nevznikla.

61. Není ani zřejmé, jak má se vznikem újmy klientů žalobce souviset to, co zaplatili žalobci na odměně a náhradě hotových výdajů v souvislosti s poskytováním právních služeb. Žalovaná argumentovala tím, že v dotčeném rozsahu koliduje uplatnění práv žalobou s tím, že odpovědnost za újmu způsobenou klientem advokátovi je třeba odlišovat od odpovědnosti za vady. Podle ust. § 2430 a násl. o. z. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazní smlouva je dvoustranným právním jednáním příkazce a příkazníka, kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou, například faktickou činnost. Smlouva uzavřená mezi žalobcem a [anonymizováno] má povahu příkazní smlouvy, v řízení nevyšlo najevo, žalobce ostatně ani netvrdil, že by předmětem smlouvy byla hmotná či nehmotná věc (nebo dispozice s ní), nemůže jít proto pojmově o smlouvu o dílo (ust. § 2586 a násl. o. z.). Odpovědnost za vady (věci) se přitom týká jen smluv, jejichž předmětem je dispozice s hmotnými či nehmotnými věcmi (jak vyplývá z dikce ust. § 1914 odst. 1 o. z.), a tudíž nedopadá na smluvní typ příkazní smlouvy. U té váže zákon vznik nároku na úplatu (v posuzované věci odměnu advokáta) na skutečnost, zda byla činnost ze strany příkazníka řádně vykonána či vykonávána (předmětem činnosti příkazníka není dosažení určitého výsledku, ale činnost sama, a jestliže příkazník nevykonává svou sjednanou činnost řádně, odměna mu nepřísluší, k tomu srov. ust. § 2438 odst. 1, 2 o. z.). Žalobce netvrdil, jak ujednal s manžely [příjmení] odměnu za jim poskytnuté právní služby, ale pochybil-li, jak tvrdí, tedy porušil-li povinnosti advokáta, není zřejmé, proč vznikla [anonymizováno] povinnost poskytnout jakoukoliv odměnu.

62. Zabývat se v tomto řízení výší újmy, která [anonymizováno] v souvislosti se ztrátou pohledávky vznikla, by bylo nadbytečné. [celé jméno svědka] žalovali [jméno] [příjmení] se skutkovým vymezením, jak soud uvedl shora, jemu však přímá platební povinnost z dohody ze dne 18. 6. 2015 nevznikla (a na jiném skutkovém základě [celé jméno svědka] své nároky proti [jméno] [příjmení] nikdy neuplatnili).

63. Jelikož [anonymizováno] nemohla vzniknout popsaná majetková újma (jejíž výše má činit 163 615,90 Kč) v souvislosti se ztrátou pohledávky proti [jméno] [příjmení], nemohla vzniknout ani v důsledku popisovaného pochybení žalobce (které se váže k neúspěchu [anonymizováno] ve sporu proti [jméno] [příjmení]).

64. Žalovaná proto není povinna za žalobce plnit pojistné plnění [anonymizováno] (v částce 153 615,90 Kč) a žalobu bylo na místě opětovně zamítnout.

65. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena: 1/ odměnou zástupkyně žalované v sazbě 7 260 Kč za jeden každý úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif,„ a. t.“), a to konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, za dvojí vyjádření ve věci samé a za účast u 4 jednání před soudem (ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.), tj. celkem 50 820 Kč; 2/ paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč ke každému ze shora uvedených úkonů právní služby, tj. celkem 2 100 Kč (ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.). Obě položky se navyšují o zákonnou sazbu daně z přidané hodnoty (21 %), jejímž je zástupkyně žalované plátcem. Výsledná výše nákladů řízení, které žalované v řízení vznikly a k jejichž náhradě byl žalobce soudem zavázán, činí 64 033,20 Kč.

66. Vyjma toho, že soud rozhodoval o nákladech řízení, které vznikly účastníkům, byly tu i náklady, které v řízení vznikly a které platil stát (náklady na svědečné). Stát má podle výsledku řízení, jímž je procesní neúspěch žalobce, právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci (ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.). Soud tak rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit státu náklady ve výši odpovídající znalečnému v částce 4 370 Kč, o němž bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 7. 2023, č.j. 13 C 187/2021 - 122.

67. Uložené povinnosti je žalobce povinen splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.