13 C 198/2012

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 711 931 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 969 175,78 Kč spolu s úrokem v zákonné výši 7,75% ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně na zaplacení 1 742 755,22 Kč spolu s úrokem v zákonné výši 7,75% ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 705 721 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice státem vynaložené náklady řízení ve výši 42 000,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice státem vynaložené náklady řízení ve výši 183 386,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 6 711 931 Kč s příslušenstvím, představovaným úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení z titulu pojistného plnění. Dle tvrzení žalobkyně byla dne [datum] mezi stranami uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění majetku (dále jen„ pojistná smlouva“). Pojistná smlouva sjednána na dobu jednoho roku s datem počátku pojištění dne [datum]. Předmětem pojištění byl soubor budov v sídle žalobkyně v [obec] (položka Z01), soubor strojů, zařízení a inventáře (položka Z02) a soubor zásob (položka Z03). Pojistnou smlouvou bylo sjednáno živelní pojištění, které se řídí všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005, doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2 a doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění movitých věcí k podnikání pro pojištění movitých věcí k podnikání DPPMP 2.

2. Dne [datum] došlo k požáru budov - provozovny žalobkyně ve výrobním areálu v [obec]. Požárem byly poškozeny všechny položky označované v pojistné smlouvě jako Z01-Z03. O pojistné události byl na místě dne [datum] zástupcem žalované sepsán„ zápis o škodě na movitostech a nemovitostech”. Vzhledem k rozsáhlému poškození, a to zejména budov (položka Z01) se účastníci dohodli, že žalobkyně zajistí třetí subjekt, který provede sanační a rekonstrukční práce. Žalobkyně proto nechala zpracovat položkový rozpočet na opravu požárem poškozených staveb, společností [právnická osoba], [IČO], která dne [datum] zpracovala rozpočet„ [příjmení] nabídka - Oprava haly firmy [příjmení] - [právnická osoba] v [obec] Položkový rozpočet ohodnotil opravu požárem poškozené haly na částku 23 824 493 Kč.

3. Žalobkyně položkový rozpočet [právnická osoba] zaslala žalované. Žalovaná jej akceptovala s výhradou, že je nutné upřesnit náklady na opravu elektroinstalace. Jak je patrné z položkového rozpočtu [anonymizováno], náklady na opravu elektroinstalace byly vyčísleny na částku 2 569 643 Kč. Dopisem ze dne [datum], však žalovaná žalobkyni sdělila, že téhož dne zaslala žalobkyni doplatek pojistného plnění ve výši 1 061 808 Kč, celkem poskytla pojistné plnění ve výši 18 008 285 Kč a pojistnou událost tímto považuje za uzavřenou. Z přílohy je pak patrné, že pojišťovna uznala nárok žalobkyně na pojistné plnění týkající se opravy elektroinstalace ve výši 1 801 879 Kč, když tento rovněž žalobkyni uhradila v rámci jí poskytnuté výše plnění.

4. Žalobkyně tak má za to, že žalovaná uznala nárok žalobkyně na výplatu pojistného plnění minimálně v částce 23 056 729 Kč (21 254 850 Kč a 1 801 879 Kč), přesto žalovanou dosud dobrovolně poskytnuté plnění činí toliko 18 008 285 Kč. To však na nápravu následků pojistné události nepostačuje. Žalobkyně přistoupila k opravě požárem poškozené haly, přičemž největší rozsah renovačních prací provedla společnost [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o dílo [číslo] 2011 z [datum].

5. V rámci svých dalších podání, zejména pak přehledem faktur, předložených při jednání konaném dne [datum], žalobkyně specifikovala, že na opravu haly vynaložila: 1 566 400 Kč za přípravné práce před rekonstrukcí – různí dodavatelé (jednalo se zejména o projektovou dokumentaci zpracovanou [právnická osoba] s.r.o., vyzdívku poškozené štítové zdi, odvoz suti a materiál), 18 794 422,78 Kč za stavební práce provedené společností [právnická osoba], 779 067 Kč za plynové zářiče a rozvody plynu – dodavatel [právnická osoba], 216 980 Kč za instalaci vzduchotechniky, včetně materiálu – dodavatel [právnická osoba], 375 185 Kč za montáž hromosvodů včetně materiálu – dodavatel [právnická osoba], 2 199 858 Kč za provedení elektroinstalace, včetně materiálu – dodavatel [právnická osoba], 393 288 Kč za montáž elektrické požární signalizace, včetně materiálu – dodavatel [právnická osoba], 137 614 Kč – penále za pozdní úhradu faktur společnosti [právnická osoba], 313 990 Kč za zaměření a vyrovnání jeřábových drah – dodavatel [právnická osoba], 28 412,46 Kč kamerový systém a hydranty – různí dodavatelé. Celkem 24 725 217,24 Kč, jakožto účelně vynaložené náklady, nezbytné k tomu, aby bylo možné opět budovu - tovární halu využívat k původnímu účelu.

6. Pokud jde o plnění žalované, z jejího sdělení je zřejmé, že kalkulovala s celkovými náklady na opravu v rozsahu 18 013 285 Kč (dále sníženo o spoluúčast 5 000 Kč). Konkrétně z plnění žalované - dle jejího vyjádření – připadá na: přípravné práce před rekonstrukcí 1 566 400 Kč, stavební práce 12 684 929 Kč, plynové zářiče 779 067 Kč, vzduchotechniku 173 584 Kč, hromosvod 300 148 Kč, elektroinstalace 1 801 879 Kč, elektrická požární signalizace 393 288 Kč, oprava jeřábové dráhy 313 990 Kč.

7. Porovnání žalobcem skutečně vynaložených nákladů s plněním žalované je pak následující: ; náklady žalobce; plnění žalované; %; rozdíl a/ přípravné práce; [číslo]; [číslo]; 100; 0 b/ stavební práce; [číslo]; 12. [číslo]; [číslo]; [číslo] c/ plynové zářiče; [číslo]; [číslo]; 100; 0 d/ vzduchotechnika; [číslo]; [číslo]; 80; [číslo] e/ hromosvody; [číslo]; [číslo]; 80; [číslo] f/ elektroinstalace; [číslo]; [číslo]; 85; [číslo] g/ EPS; [číslo]; [číslo]; 100; 0 f/ penále; [číslo]; 0; 0; [číslo] i/ jeřábové dráhy; [číslo]; [číslo]; 100; 0 j/ kamerový systém, hydranty; [číslo]; 0; 0; [číslo] celkem:; [číslo]; [číslo]; [číslo]

8. Žalobkyně tak nesouhlasí s tím, že by žalovanou poskytnuté plnění bylo postačující k reparaci nákladů na uvedení požárem poškozené haly do takového stavu, aby mohla být užívána k původnímu účelu. Žalobkyně na tento účel vynaložila částku vyšší a má za to, že žalovaná je povinna rozdíl doplatit v rámci pojistného plnění, což neučinila ani přes výzvy právního zástupce žalobkyně. Žalovaná je tak s úhradou tohoto nedoplatku pojistného plnění v prodlení a žalobkyně požaduje vedle jistiny též zákonný úrok z prodlení, a to ode dne marného uplynutí lhůty k plnění, obsažené ve výzvě ze [datum], tj. od [datum] do zaplacení.

9. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Potvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] Touto smlouvou sjednané pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 (dále jen„ VPPMP 2005“), Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2 (dále jen„ DPPSP“), Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění movitých věcí k podnikání DPPMP 2 (dále jen„ DPPMP") a dalšími ujednáními uvedenými pro toto pojištění (viz. čl. 1 pojistné smlouvy). Dle hlášení žalobkyně došlo k požáru dne [datum]. Žalovanou byla událost zaevidována pod [číslo] bylo započato s jejím šetřením. Žalovaná vzhledem k rozsáhlému poškození požadovala po žalobkyni zpracování rozpočtu (cenového návrhu) na opravu, resp. uvedení poškozené haly do původního stavu. Žalobkyně nejprve předložila žalované rozpočet s výkresovou dokumentací zpracovaný [právnická osoba] s.r.o. č. ze dne [datum]. Uvedený rozpočet obsahoval závěr, že náklady na opravu činí 29 770 105 Kč. Tato dokumentace však neobsahovala náklady na opravu, kterou by poškozená hala byla uvedena do původního stavu, ale jednalo se o rozpočet na rekonstrukci a modernizaci. Žalovaná proto po žalobkyni požadovala výpočet nákladů na uvedení poškozené haly do původního stavu, zpracovaný dodavatelskou firmou, která by prováděla opravu samotnou.

10. Žalovaná dále uvedla, že si žalobkyně vybrala společnost [právnická osoba], [IČO], která zpracovala na základě projektové dokumentace od firmy [právnická osoba] nabídkový rozpočet na opravu. Tento rozpočet byl žalované předložen, ale žalobkyně se nikterak nevyjádřila, zda bude skutečně poškozenou halu opravovat. Žalovaná vzhledem k této skutečnosti přistoupila k vyplacení zálohy ve výši časové ceny poškozené haly a žalobkyni dne [datum] vyplatila částku 8 446 477 Kč a tuto skutečnost mu dne [datum] oznámila. Plnění bylo žalobkyni poskytnuto v souladu se zněním pojistných podmínek DPPSP čl. 5 bod 2, písm. a), přičemž žalobkyně byla informován o tom, že pokud do 3 let od vzniku pojistné události prokáže, že předmět pojištění opravila, tak jí žalovaná poskytne pojistné plnění ve smyslu čl. 5 bodu 5 DPPSP. Žalovaná byla přesvědčena (z průběhu jednání s žalobkyní), že se oprava nebude provádět. Proto dne [datum] žalovaná adresovala společnosti [právnická osoba] přípis, ve kterém ji upozorňuje, že obdržela cenovou nabídku na opravu haly, tuto nabídku akceptuje jako předběžnou a pojistné plnění bude upřesněno na základě skutečně provedených prací a použitého materiálu. Žalobkyně bez vědomí žalované uzavřela dohodu o provádění oprav, resp. smlouvu o dílo se společností [právnická osoba] Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyně vědomě podávala žalované mylné a zavádějící informace a neměla zájem na tom, aby žalovaná vešla v kontakt se stavební společností, která měla opravu provádět. Žalobkyně žalované skutečnost, že došlo k uzavření smlouvy s novým subjektem, sdělila až dne [datum] a současně zaslala rozpočet na opravu budovy. Žalobkyně pak dle zjištění žalované počala opravovat objekt v říjnu 2011, aniž by měla od žalované odsouhlasený nabídkový rozpočet.

11. Žalovaná si, na základě zjištění, že bylo započato s opravou objektu, nechala od společnosti [právnická osoba], specializující se na oceňování stavebních prací, zpracovat kontrolu žalobkyní předložených nabídkových rozpočtů, resp. kontrolní rozpočet. Ze závěrů pak zjistila, že nabídkové rozpočty nebyly zpracovávány v cenách obvyklých a nebyly přiměřenými náklady na opravu dle VPPMP 2005. Rozpočet na opravu objektu do původního stavu k datu vzniku pojistné události činil 18 013 285 Kč. Dne [datum] byla žalobkyni tato konečná výše pojistného plnění za poškozenou halu žalovanou sdělena a [datum] zaslána. Přílohou dopisu žalované zaslaného žalobkyni dne [datum] byl i kontrolní rozpočet společnosti [právnická osoba] Žalovaná namítá, že od žalobkyně vůbec neobdržela projektovou dokumentaci o provedení stavby. Nemohla tak dle této posoudit rozsah prováděné opravy. Žalobkyně též nepředložila odsouhlasený rozsah provedených prací. Žalovaná dále uvádí, že nelze nárokovat plnění podle faktur - fakturované částky nepředstavují přiměřené náklady na opravu. Žalovanou byl proveden výpočet v souladu VPPMP 2005 čl. 15 bodu 4., což bylo sděleno žalobkyni písemně dne [datum]. Některé faktury žalobkyně žalované ani nepředložila, z předložených faktur lze uzavřít, že v některých případech jsou fakturovány ceny, které nejsou obvyklé, ceny za práce i materiál jsou nadhodnocené. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

12. Žalobkyně dále uvedla, že mezi stranami proběhla jednání, jejichž výsledkem byla shoda na potřebě zpracování projektu spolu s oceněním předpokládaných stavebních prací a materiálu představujících náklady nezbytné k uvedení věcí do původního stavu. Dokument předložený žalobkyní žalované od [právnická osoba] nebyl rozpočtem na opravu poškozené haly, jednalo se pouze o projekt nutný k vydání stavebního povolení pro provedení opravy poškozené haly. Rozpočet na provedení oprav zpracovala až [právnická osoba] [obec], která rovněž předložila žalobkyni cenovou nabídku na provedení opravy poškozené haly, kdy se nejednalo o rozpočet představující modernizaci haly, nýbrž se jednalo o rozpočet, na základě kterého by poškozená hala byla uvedena do původního stavu. Předložený rozpočet byl následně ze strany žalované, jmenovitě Ing. [příjmení] označen za vysoký, proto byla [právnická osoba] [obec] požádána o nový rozpočet a cenovou nabídku, kdy předložila cenovou nabídku opravy na částku 23 824 493 Kč.

13. Bezprostředně poté, co žalobkyně rozpočet obdržela, tento předložila žalované, kdy na schválení čekala přibližně dva měsíce. Po celou tuto dobu žalobkyně nemohla poničené prostory využívat, což zásadně blokovalo jeho výrobní kapacity. Po schválení rozpočtu žalovanou žalobkyně započala podnikat kroky k získání stavebního povolení k provedení rekonstrukce. Současně, v téže době předložila žalované podklady k opravě jeřábu a jeřábové dráhy. Pokud žalovaná ve svém vyjádření uvádí, že dne [datum] přistoupila k vyplacení zálohy ve výši časové ceny poškozené haly v částce 8 446 477 Kč, bylo to na základě konsensu žalobkyně a žalované s tím, že se dále pokračovalo v jednání o akceptaci rozpočtu předloženého žalobkyní. Pokud žalovaná uvádí, že rozporuje tvrzení, že by uznala nárok na náhradu škody do výše 21 254 850 Kč, pak žalobkyně v tomto případě vychází z toho, že k předloženému rozpočtu [právnická osoba], který byl vypracován na částku 23 824 493 Kč, žalovaná pouze žádala o upřesnění částky za opravu elektroinstalace, což byla částka dle položkového rozpočtu [anonymizováno] ve výši 2 569 643 Kč. Ve zbylé části tedy žádné výhrady k rozpočtu neměla, proto ipso facto rozpočet uznala. Pokud žalovaná uvádí, že byla přesvědčena, že žalobkyně opravu provádět nebude, nelze s tímto tvrzením souhlasit. Jak již žalobkyně výše uváděla, nechal za nemalé náklady zpracovat rozpočet na provedení opravy, halu potřebovala ke své činnosti, nechala připravit rozpočet, který následně žalované i předložila ke schválení. Nad to dne [datum] v 9:37 odeslal jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] (likvidátor žalované) email, ve kterém, jak je z obsahu mailu patrné, opravu haly potvrzuje. Dne [datum], tj. rok po požáru a cca 3 měsíce po odsouhlasení rozpočtu [právnická osoba], žalovaná emailovou zprávou nabídla žalobkyni na výběr ze dvou společností, které by mohly provádět opravu poškozené haly. Žalobkyně souhlasila s předložením cenových nabídek těchto společností, nicméně s ohledem na dobu, která od pojistné události uplynula (více jak rok), požádala žalobkyně o předložení rozpočtů co nejdříve spolu s harmonogramem prováděných prací. Žádná ze společností však žalobkyni nekontaktovala a rovněž žalovaná nereagovala na výzvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná prodlužovala celý proces řešení škodní události a nesouhlasila s rozpočtem [právnická osoba] v části týkající se elektroinstalace, když tato společnost na žádost žalobkyně odmítla snížit cenu elektroinstalace, byla žalobkyně nucena zajistit další společnosti, které by případně mohly opravu poškozené haly provést. Žalobkyně proto kontaktovala dvě společnosti, a to [anonymizováno] stavby a [příjmení] [příjmení] [jméno], které akceptovaly žádost pojišťovny na nižší cenu elektroinstalace. Protože žalovaná po datu [datum] již byla nekontaktní, a žalobkyně potřebovala opravu haly provést, aby zabránila dalším škodám na svém majetku, vybrala [právnická osoba] [příjmení] [jméno], když tato nabídla lepší cenu a termínově byla schopna započít s opravou v dřívějším termínu.

14. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované dopis se seznamem jí uhrazených faktur, tedy v této době již žalovaná věděla, že probíhá oprava a kdo ji provádí. Do doby [datum] žalovaná žalobkyni nijak nekontaktovala. Přestože žalovaná vyplatila žalobkyni postupně několik částek jakožto zálohy na prováděné opravy, zaslala dne [datum] žalobkyni dopis, ve kterém jí sděluje, že dále nebude hradit faktury dle odsouhlaseného rozpočtu a nechá posoudit stavební práce jinou specializovanou firmou.

15. Ve věci byl zdejším soudem vydán rozsudek ze dne 29. 6. 2017, č.j. 13 C 198/2012-171, kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. K odvolání žalované pak Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 18. 5. 2018, č.j. 14 Co 74/2018-288, tak, že rozsudek nalézacího soudu zrušil a uložil soudu I. stupně, aby ke zjištění pojistného plnění představovaného obvyklou cenou nákladů na opravu haly nechal vypracovat doplněk revizního znaleckého posudku, který zohlední přípravné a vedlejší práce a opravu jeřábové dráhy a který do výsledné ceny promítne i regionální specifika, popř. ráz krajiny, ve které je hala situována.

16. Soud provedl dokazování: Ze smlouvy o pojištění majetku [číslo] soud zjistil, že dne [datum] s účinností od [datum] došlo ke změně původního znění smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná jako pojistitel a žalobkyně jako pojistník (zároveň též pojištěný a osoba oprávněná k přijetí pojistného plnění) uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo živelní pojištění souboru budov (položka Z01) se sjednaným limitem plnění 210 000 000 Kč, souboru strojů, zařízení a inventáře (položka Z02) s pojistnou částkou 40 000 000 Kč a soubor zásob a inventáře s pojistnou částkou 22 000 000 Kč [město] pojištění bylo sídlo žalobce – [adresa žalobkyně]. Účinnost smlouvy byla sjednána počínaje [datum] na jeden rok, s možností obnovy (vždy k 6. 10. každého kalendářního roku). Pojištění bylo sjednáno mj. pro pojistné nebezpečí požáru, se spoluúčastí 5 000 Kč. Sjednané živelní pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005, Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2 a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění movitých věcí k podnikání DPPMP 2. Dle čl 3.

1. Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 (dále jen„ VPPMP“) je pojistnou událostí je nahodilá skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění. Dle čl 3.

2. VPPMP je pojišťovna povinna poskytnout pojistné plnění v rozsahu a za podmínek stanovených v doplňkových pojistných podmínkách a ujednaných v pojistné smlouvě, jestliže pojistná událost nastane v době trvání pojištění. Dle čl. 5 4. VPPMP je pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Pojistnou hodnotu lze vyjádřit způsobem dále stanoveným: a) novou cenou, tj. cenou, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Je-li pojištěnou věcí stavba, je nová hodnota vyjádřena novou cenou, tj. cenou nové stavby, kterou je třeba obvykle vynaložit k vybudování novostavby téhož druhu, rozsahu a kvality v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace; b) časovou cenou, tj. cenou, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem; Dle čl. 8 1. VPPMP právo na plnění vzniká oprávněné osobě uvedené v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě. Dle čl. 8 2. VPPMP pojistné plnění poskytne pojišťovna v tuzemské měně do 15 dnů, jakmile skončila šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit. Pokud pojišťovna rozhodne o tom, že poskytne naturální plnění (doplněním, opravou nebo výměnou věci), poskytne ho ve lhůtách dohodnutých s oprávněnou osobou. Dle čl. 8 3. VPPMP Pokud pojišťovna rozhodla ve smyslu bodu 2 tohoto článku o tom, že poskytne naturální plnění a pojištěný nebo oprávněná osoba přesto provedla doplnění, opravu nebo výměnu věci jiným než přikázaným (stanoveným) způsobem, poskytne plnění jen do té výše, kterou by poskytla, kdyby pojištěný nebo oprávněná osoba postupovala podle jejích pokynů. Dle čl. 8 4. VPPMP byla-li pojistnou událostí pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v doplňkových pojistných podmínkách stanoveno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby mu pojišťovna vyplatila: a) při pojištění na novou cenu, částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci a to nejvýše do nové ceny pojištěné věci v době bezprostředně před pojistnou událostí. Takto stanovenou částku sníží pojišťovna o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozené věci. Doplňkové pojistné podmínky mohou stanovit jiný postup pro výši pojistného plnění; b) při pojištění na časovou cenu nebo na jinak stanovenou cenu ve smyslu čl. 5 bodu 4 těchto všeobecných pojistných podmínek, částku určenou způsobem, který podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci stanoví doplňkové pojistné podmínky nebo pojistná smlouva. Dle čl. 8 8. VPPMP je-li oprávněná osoba v době pojistné události plátcem daně z přidané hodnoty, potom se uvedená daň nezahrnuje do pojistného plnění. Dle čl. 9 VPPMP není-li v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, oprávněná osoba se podílí na úhradě vzniklé škody z každé pojistné události částkou sjednanou v pojistné smlouvě jako spoluúčast. Dle čl. 11 1. písm. g/ VPPMP je pojištěný povinen vyčkat s opravou majetku poškozeného pojistnou událostí nebo s odstraňováním zbytků majetku takto zničeného na pokyn pojišťovny, nejdéle však 30 dnů ode dne oznámení pojistné události, pokud není potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve; Dle čl. 11 1. písm. h/ VPPMP pokud pojišťovna nebo jí pověřené osoby nedaly příslušný pokyn k zahájení oprav nebo odstraňování zbytků ve lhůtě uvedené v písm. g) tohoto bodu, může zahájit opravy nebo odstraňování zbytků, avšak pro zdokumentování výše škody musí oprávněná osoba pořídit dokumentaci (foto, video záznam, popis průběhu škody, soupis poškozených nebo zničených věcí apod.); Dle čl. 15 1. VPPMP se poškozením věci rozumí změna stavu věci, kterou je objektivně možno odstranit opravou nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, přesto však je věc použitelná k původnímu účelu. Dle čl. 15 4. VPPMP přiměřeným nákladem na opravu věci jsou náklady na opravu věci nebo její části, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí v místě obvyklé. Dle čl. 3 2. Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2 (dále jen„ DPPSP“) pokud není dále v těchto doplňkových pojistných podmínkách stanoveno, nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojistnou hodnotou pojištěných věcí ve smyslu těchto doplňkových pojistných podmínek je nová cena těchto věcí. Dle čl. 5 1. DPPSP pojišťovna poskytne pojistné plnění oprávněné osobě ve smyslu ustanovení všeobecných pojistných podmínek tak jako v případě pojištění na novou cenu, pokud není dále uvedeno jinak. Dle čl. 5 5. DPPSP má-li pojišťovna poskytnout plnění z pojištění na novou cenu a pojištěný do 3 let po vzniku pojistné události neprokáže, že pojištěnou věc opravil, příp. místo ní pořídil novou věc, nebo prohlásí, že opravu věci nebo její znovuzřízení nebude provádět, je pojišťovna povinna plnit pouze do výše časové ceny postižené věci, snížené o cenu zbytků postižené věci.

17. Dle vyjádření Hasičského záchranného sboru [územní celek] z [datum], čj. pož. [číslo], došlo dne [datum] k požáru výrobní a skladovací haly v [obec] firmy [anonymizováno]. Požárem byly zasaženy nosné prvky a celá střešní konstrukce haly, dále byly zplodinami hoření zasaženy veškeré uskladněné materiály a výrobky.

18. Dle„ zápisu o škodě na movitostech a nemovitostech“ z [datum] vyplývá, že žalovaná pojistnou událost registrovala pod [číslo] [datum] provedla prohlídku na místě požáru. Dle zápisu došlo dne [datum] k požáru haly 25,30 x 74,10 m o výšce 12 m, poškozena byla hala, výrobky, jeřábová dráha a energovody.

19. Dle zápisu o schůzce z [datum] se dohodli zástupci účastníků a společnosti [právnická osoba], že tato vypracuje projektovou dokumentaci k opravě haly. Projektová dokumentace stanoví způsob opravy poškozené haly do původního stavu. [příjmení] se jednat zejména o opravu elektroinstalace, opravu jeřábové dráhy, vytápění, zdravotní techniky a opravu střešní konstrukce včetně zastřešení.

20. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla předložena cenová nabídka, která je součástí jako příloha. Cena celkem stanovena na 23 824 493 Kč.

21. Z korespondence účastníků soud zjistil následující: Z e-mailové korespondence z dubna a května 2011 je zřejmé, že účastníci spolu komunikovali ohledně výběru stavební firmy. Z emailové komunikace z června 2010 sdělil Ing. [jméno] [příjmení] za žalovanou žalobkyni, že při poslední schůzce dne [datum] pan [příjmení] předložil nabídku k zpracování projektové dokumentace a žalovaná má následující požadavky: návrhy k opravám elektroinstalace, vzduchotechnika, jeřábová dráha (nutno rozdělit na část pojezdovou včetně elektroinstalace (nemovitost) a samotné těleso jeřábu (movitost-zařízení), oprava samotné haly zejména oprava střešní konstrukce včetně zastřešení.

22. Žalobkyně požádala dopisem ze dne [datum] o vyplacení zálohy 10 mil. Kč (dopis ze dne [datum] s podacím lístkem), žalovaná sdělila dopisem ze dne [datum], že na základě předložených podkladů byla zaslána 1. záloha ve výši 10 000 000 kč (dopis ze dne [datum]), následně dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila, že byl zaslán doplatek pojistného plnění za poškození zásob a movitých věcí ve výši 475 991 Kč, jako zálohu vyplatila dne [datum] na škodu na zásobách a movitých věcech 1 553 523 Kč, celková škoda na zásobách a movitých věcech vyčíslena po odpočtu spoluúčasti 20 000 Kč 2 029 514 Kč bez DPH, škoda na nemovitosti byla vyčíslena 8 446 477 Kč, jako časová cena snížena o cenu zbytků, a vyplacena [datum] (dopis ze dne [datum] s přílohou). Na základě rekapitulace plnění z pojištění dne [datum] poskytla žalovaná žalobkyni zálohu na pojistné plnění ve výši 8 466 477 Kč. Výše zálohy byla stanovena jako časová cena stavby, kdy žalovaná stanovila novou cenu vyhořelé haly na částku 20 705 496 Kč a od této částky odečetla cenu zbylých částí stavby stanovenou na 12 239 019 Kč. Dopisem z [datum] žalovaná jednateli žalobkyně mj. potvrdila, že obdržela cenovou nabídku na„ Opravu haly firmy [příjmení] – [právnická osoba] v [obec]“ ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba] podepsanou manažerem projektu Ing. [jméno] [příjmení], kterého již kontaktovala. Dopisem ze [datum] žalovaná sděluje jednateli žalobkyně, že„ na základě dohody z osobního jednání ze dne [datum] v [obec] Vám sděluji, že [právnická osoba] akceptuje nabídkový rozpočet společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] na Opravu haly firmy [příjmení] – [právnická osoba] v [obec]. V případě, že společnost [právnická osoba] bude opravu realizovat, prosím o potvrzení této skutečnosti. Je nutné ještě upřesnit náklady na opravu elektroinstalace“. Z dopisu žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sděluje [právnická osoba], že obdržela její cenovou nabídku z [datum], s tím, že ji jako předběžnou akceptuje a po provedení opravy bude pojistné plnění upřesněno na základě skutečně provedených prací a použitého materiálu. Před zahájením opravy bude nutno upřesnit výši pojistného plnění na opravu elektroinstalace. Předpoklad, že bude hrazeno cca 15 až 20 % z předloženého rozpočtu. Dále dořešit opravu jeřábové dráhy a samotného pojezdu, kdy jeřábová dráha bude hrazena z pojištění nemovitosti a pojezd z pojištění movitých věcí. Dopisem z [datum] žalovaná jednateli žalobkyně sdělila že pojistné plnění ve výši 8 466 477 Kč je plněním konečným, pokud se nebude hala opravovat. Dopisem z [datum] žalovaná sděluje jednateli žalobkyně, že na základě předložených podkladů bude žalobkyni zaslána 2. záloha na pojistné plnění za poškození nemovitosti. Žalovaná dále uvádí, že„ zaslané zálohy nejsou potvrzením o schválení položkového rozpočtu a smlouvy o dílo se společností [právnická osoba]“ Žalovaná dále žádá o zaslání celkové kalkulace nákladů na opravu haly, bez které nebude 2. záloha odeslána a sdělení čísla účtu. Dopisem z [datum] sděluje žalobkyně žalované, že zasílá celkový rozpočet dokončovacích prací na opravu budovy kromě jeřábové dráhy, na kterou očekává nabídky od více společností. Pro dokončovací práce uvedené v rozpočtu byla podepsána smlouva se [právnická osoba]. [příjmení] – [právnická osoba]„ Navrhované ceny jsou nižší než v rozpočtu, který jste odsouhlasili [právnická osoba]“. Žádá o zaslání zálohy 5 000 000 Kč. Dopisem z [datum] žalovaná jednateli žalobkyně sděluje, že zaslal 2. zálohu ve výši 5 000 000 Kč, celkem tak bylo na zálohách vyplaceno 13 466 477 Kč. Žalovaná opětovně žádá o zaslání celkové kalkulace na opravu haly a uvádí, že zaslání 2. zálohy není potvrzením o schválení předložených cenových návrhů. Dopisem z [datum], žalovaná opětovně rekapituluje dosud uhrazené zálohy ve výši 13.466.477 Kč a uvádí, že další záloha bude zaslána až po doručení celkové cenové kalkulace na opravu haly s podrobným rozpisem jednotlivých položek. Dopisem z [datum] žalovaná žalobkyni sdělila, že„ na základě Vašich předběžných rozpočtů a dalších zaslaných podkladů byla výše pojistného plnění za poškozenou halu požárem na 18 013 285 Kč“. Na zálohách bylo vyplaceno 16 946 477 Kč, doplatek pojistného plnění je tedy 1 061 801 Kč„ Tímto považujeme [příjmení] pojistnou událost za uzavřenou“. Dopisem z [datum] žalovaná žalobci sdělila, že dne [datum] byl zaslán doplatek pojistného plnění ve výši 1 061 801 Kč,„ Tímto doplatkem pojistného plnění považujeme [příjmení] pojistnou událost za uzavřenou. Celkově bylo pojistné plnění za poškozenou halu vyčísleno na 18 008 285 Kč bez DPH. Přílohou dopisu byla následující rekapitulace pojistného plnění: poř.č.; popis práce; rozpočet klienta; kontrolní rozpočet; Úhrada [anonymizováno] % z rozpočtu klienta; Úhrada [anonymizováno] Kč z rozpočtu klienta 1; práce před rekonstrukcí; 1 566 400;; 100%; 1 566 400 2; stavební práce; 18 395 725; 12 684 929;; 12 684 929 3; plynové zářiče; 779 067;; 100%; 779 067 4; vzduchotechnika; 216 980;; 80%; 173 584 5; hromosvod; 375 185;; 80%; 300 148 6; elektroinstalace; 2 119 858;; 85%; 1 801 879 7; EPS; 393 288;; 100%; 393 288 8; oprava jeřábové dráhy; 313 990;; 100%; 313 990 [příjmení]; 24 160 493;; 18 013 285 hrubé pojistné plnění 18 013 285 Kč spoluúčast 5 000 Kč pojistné plnění 18 008 285 Kč 1. záloha dne [datum] 8 446 477 Kč 2. záloha dne [datum] 5 000 000 Kč 3. záloha dne [datum] 3 500 000 Kč zálohy celkem 16 946 477 Kč doplatek pojistného plnění 1 061 808 Kč 23. Ze smlouvy o dílo [číslo] 2011 uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], datované dnem [datum] vyplývá, že žalobce zadal shora uvedené společnosti opravu požárem poškozené haly, podle stavebního povolení a projektové dokumentace zpracované [právnická osoba], která je přílohou smlouvy. Zhotovitel se zavázal dílo provést do [datum] Cena díla byla sjednána částkou 18 595 725 Kč bez DPH, s tím že prováděné práce budou účtovány postupně na principu splátkování, vždy po dokončení sjednané etapy prací.

24. Ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že byla povolena stavba:„ [ulice] úpravy – oprava části výrobní haly firmy [právnická osoba] po vyhoření.“ na pozemku parc. č. st. [číslo] v kat. území [obec]. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl vydán kolaudační souhlas k výše uvedené stavbě s tím, že stavba je způsobilá trvalého užívání.

25. Z dopisů právního zástupce žalobkyně z [datum] a [datum] se pak podává, že žalobkyně vyslovila nesouhlas se způsobem vyřízení pojistné události, žádala revokaci rozhodnutí žalované a doplatek pojistného plnění.

26. Dále soud provedl důkaz rozpočtem [právnická osoba], spol. s.r.o., která kalkulovala celkové náklady na opravu haly ve výši 29 770 105 Kč a předloženými rozpočty na stavební práce a energovody (neobsahující náklady na přípravné práce a opravu jeřábové dráhy), a to společnosti [právnická osoba] z [datum] s výslednou částkou 23 824 493 Kč, [právnická osoba] [příjmení] – [právnická osoba] z [datum] s výslednou částkou 22 280 103 Kč (z toho stavební práce činí 18 395 725 Kč), společnosti [právnická osoba] z [datum] jde o kontrolní rozpočet, jenž stanoví cenu stavebních prací na 12 684 929 Kč. Pokud jde o energovody, za nadhodnocenou je označena cena hromosvodu, kabelů, svítidel, vzduchotechniky.

27. Soud dále k důkazu provedl faktury za opravu haly v celkové výši 24 725 217,24 Kč bez DPH. Do kategorie žalobkyní označené jako„ přípravné práce“ a žalovanou akceptované spadají zejména faktury společnosti [právnická osoba] (celkem 542 500 Kč), za zpracování projektové dokumentace, faktura společnosti [právnická osoba] (479 100 Kč) za plech a šrouby na ochranu zachované konstrukce, faktura [jméno] [příjmení] za vyzdívku štítové zdi (317 122 Kč) a dále faktury různých dodavatelů za zemní práce, odvoz odpadu a suti, opravy energovodů atd. Konečně pak jde o náklady na elektro a spojovací materiál. Celkem takto bylo fakturováno 1 566 400,15 Kč. Společnost [právnická osoba] žalobci vyúčtovala za stavební práce 18 794 422,78 Kč, plynové zářiče a rozvody 779 067 Kč, vzduchotechniku 216 980 Kč, hromosvody 375 185 Kč, elektroinstalace 2 119 858 Kč, elektrickou požární signalizaci 393 288 Kč, penále 137 614 Kč, celkem 22 816 414,78 Kč [právnická osoba] žalobkyni vyúčtovala za opravu jeřábové dráhy celkem 313 990 Kč.

28. Soud měl dále k dispozici faktury různých dodavatelů ([anonymizováno], [právnická osoba], [příjmení]) za kamerový systém a hydranty na 28 412,46 Kč. Z výpisů z účtů vyplývá úhrada faktur.

29. Ve věci byl zpracován znalecký posudek Doc. Ing. [celé jméno znalce], CSc. ze dne [datum], který dospěl k závěru, že obvyklé náklady k odstranění následků požáru, činí 25 590 000 Kč a znalecký posudek č. C43833/18 z 26. 4. 2018 zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] a dodatek [číslo] k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum], znalecký ústav pak dospěl k závěru, že obvyklá výše nákladů na opravu činí 20 086 786 Kč.

30. Z revizního znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] a jeho dodatku [číslo] ze dne [datum], vše zpracováno [příjmení] učením technickým v [obec], fakulta stavební, bylo zjištěno, že ke znaleckému posudku [číslo] vypracovaným dne [datum] doc. Ing. [celé jméno znalce] došel znalecký ústav k závěru, že tento posudek obsahuje nepřesnosti a metodické vady. Znalecký posudek č. C43833/18 ze dne 26. 4. 2018 vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] dle znaleckého ústavu [anonymizováno] obsahuje nepřesnosti, metodické vady a tvrzení, se kterými se znalecký ústav ne zcela ztotožňuje. Posudek neobsahuje veškeré provedené práce a uvažuje špatné technologické postupy. Znalecký ústav se pak přiklonil k metodickému postupu ZP č. C43833/18 stran sestavení podrobného položkového rozpočtu a dospěl k závěru, že předpokládané náklady na opravu poškození v případě předmětné haly činí 18 907 195,70 Kč bez DPH. Znalecký ústav uvedl, že považuje fakturace dodavatelů za akceptovatelné. Zhodnocení dle něj nastalo v případě omítek a maleb. Celkové náklady na odstranění škody na budově haly pak znalecký ústav vyčíslil částkou 22 409 292,81 Kč bez DPH (opraveno během výslechu, pozn. soudu) a pokud by bylo bráno v potaz i poškození sousedních objektů pak 22 977 460,78 Kč.

31. Během jednání dne [datum] byl vyslechnuti zástupci znaleckého ústavu Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., kteří ke znaleckému posudku uvedli, že opravují celkovou částku na 22 409 292,81 Kč (viz shora) s ohledem na to, že bylo počítáno se 4 namísto 3 vraty. Ohledně modernizace objektu pak uvedli, že k nějaké modernizaci musí zákonitě dojít, protože hala musí splňovat nové předpisy, například pokud se odstraňují azbestové pláště, není možné je nahradit novými azbestovými plášti, oprava musí splňovat dané normy a legislativu. Zhodnocení tak vyplývá z kladených nároků, které jsou na stavby dnes, a které byly například před [číslo] lety. Ohledně maleb pak znalci uvedli, že tyto ani nebyly zahrnovány, neboť jsou to prvky krátkodobé živnosti s velmi krátkým cyklem oprav, malby jako takové ani do znaleckých posudku nejsou uvažovány.

32. Soudem byly provedeny také další důkazy, avšak s ohledem na to, že z nich nebylo zjištěno nic relevantního, případně sloužily jako podklad pro zpracování znaleckého posudku, je soud v rozsudku dále nevyjmenovává, protože za těchto okolností je jejich hodnocení nadbytečné.

33. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další účastníky navrhnuté důkazy, a to důkaz, soud zamítl.

34. Výše provedeným dokazováním a nesporným tvrzením účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo živelní pojištění souboru budov s limitem plnění 210 000 000 Kč, dále souboru strojů, zařízení a inventáře s pojistnou částkou 40 000 000 Kč a souboru zásob a inventáře s pojistnou částkou 22 000 000 Kč [město] pojištění bylo sídlo žalobkyně na adrese [adresa žalobkyně]. Pojištění bylo sjednáno pro pojistné nebezpečí spočívající mimo jiné v požáru. Spoluúčast činila 5 000 Kč. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly mimo jiné Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2. Mezi účastníky bylo sjednáno pojištění na tzv. novou cenu, a to za podmínky, že žalobkyně do tří let od pojistné události věc opraví. Pro případ, že by k opravě nedošlo, náleželo by žalobkyni pojistné plnění jen v rozsahu tzv. časové ceny. Dne [datum] došlo k požáru výrobní a skladovací haly žalobkyně v [obec]. Požárem byly zasaženy nosné prvky a střešní konstrukce haly, jakož i uskladněné materiály a výrobky, dále jeřábová dráha a energovody. Žalovaná provedla dne [datum] prohlídku na místě požáru a zjistila, že poškozena byla hala, výrobky, jeřábová dráha a energovody. Dle dohody účastníků vypracovala projektovou dokumentaci k opravě haly (za účelem uvedení haly do původního stavu) společnost [právnická osoba] Mělo se jednat zejména o opravu elektroinstalace, jeřábové dráhy, vytápění, zdravotní techniky a střešní konstrukce včetně zastřešení. Na základě této projektové dokumentace zpracovala společnost [právnická osoba], nabídkový rozpočet na opravu. Žalovaná poskytla dne [datum] žalobkyni zálohu na pojistné plnění ve výši 8 466 477 Kč. Následně sdělila žalovaná žalobkyni, že se jedná o konečné plnění, pokud nebude provedena oprava haly. Žalované byl předložen zpracovaný rozpočet, který akceptovala s tím, že je třeba ještě upřesnit náklady na opravu elektroinstalace. Žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo se [právnická osoba] – [právnická osoba] Cena díla byla sjednána ve výši 18 595 725 Kč bez DPH. Po vzájemné e-mailové komunikaci uhradila žalovaná žalobkyni 2x zálohu na opravu ve výši 5 000 000 Kč, přičemž žádala celkovou cenovou kalkulaci na opravu haly s podrobným rozpisem jednotlivých položek. Dne [datum] uhradila žalovaná žalobkyni částku 1 061 801 Kč s tím, že se jedná o doplatek pojistného plnění, které tak bylo poskytnuto v celkové výši 18 008 285 Kč bez DPH. V přiložené tabulce žalovaná upřesnila, že zcela byly uhrazeny práce před rekonstrukcí ve výši 1 566 400 Kč, stavební práce pouze v rozsahu 12 684 929 (v rozpočtu žalobkyně 18 395 725 Kč), zcela byly uhrazeny plynové zářiče v rozsahu 779 067 Kč, vzduchotechnika pouze v rozsahu 173 584 Kč (v rozpočtu žalobkyně 216 980 Kč), hromosvod pouze v rozsahu 300 148 Kč (v rozpočtu žalobkyně 300 148 Kč), elektroinstalace v rozsahu 1 801 879 Kč (v rozpočtu žalobkyně 2 119 858 Kč), zcela EPS ve výši 393 288 Kč a oprava jeřábové dráhy 313 990 Kč. Podle rozpočtu společnosti [právnická osoba] náklady na opravu haly činí 24 160 493 Kč. Žalovaná však poskytla 18 008 285 Kč, když vycházela z rozpočtu společnosti [právnická osoba] a zohlednila i spoluúčast 5 000 Kč. Žalobkyně trvala na doplatku pojistného plnění.

35. Po právní stránce soud, v souladu s ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, věc hodnotil dle právní úpravy účinné ke dni uzavření pojistné smlouvy (tj. ke dni [datum]), tedy dle zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.

36. Dle § 2 zák.č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

37. Dle § 4 odst. 4 zák.č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě.

38. Dle ust. § 37 zák.č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě lze pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě (odst. 1). Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou hodnotu majetku jeho obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota (odst. 3).

39. Dle ust. § 16 zák.č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě je pojistitel je povinen po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit (odst. 1). Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě (odst. 2).

40. V projednávané věci není sporu, že mezi účastníky ve smyslu ust. § 37 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě došlo k uzavření pojistné smlouvy, na jejímž základě byl pojištěn soubor budov, soubor strojů, zařízení a inventáře a soubor zásob a inventáře v místě sídla žalobkyně – [adresa žalobkyně]. Dne [datum] pak došlo k požáru předmětu pojištění, což je pojistné riziko, pro které bylo pojištění sjednáno. Základ nároku je tak zcela zřejmě dán, mezi účastníky je v zásadě spornou toliko výše pojistného plnění, na které má žalobkyně na základě pojistné smlouvy z [datum] nárok.

41. Výše pojistného plnění, která žalobkyni přísluší, je stanovena shora citovanými pojistnými podmínkami. Jak plyne s ust. čl. 3 2. a čl. 5 DPPSP bylo mezi účastníky sjednáno pojištění na tzv. novou cenu, za podmínky, že do tří let od pojistné události poškozený věc opraví (v případě, že by k opravě nedošlo, poškozenému přísluší pojistné plnění jen v rozsahu tzv. časové ceny – čl. 5 5 DPPSP). Je zřejmé, že k opravě poškozené haly žalobkyně včas přistoupila. Úmysl žalobkyně halu opravit musel být zřejmý i žalované. Žalobkyně jej deklarovala již na schůzce z [datum], kde byl schválen výběr [právnická osoba] pro vypracování projektové dokumentace. Poté byla mezi účastníky vedena komunikace ohledně výběru firmy, která opravu provede. Je zřejmé, že účastníci zvažovali [právnická osoba], přičemž žalovaná minimálně dopisem z [datum] žalobkyni sdělila, že akceptuje rozpočet této společnosti, s výhradou nákladů na opravu elektroinstalace. Z e-mailové komunikace účastníků, je zřejmá snaha nalézt jinou společnost pro realizaci opravy (nejspíše s úmyslem dosáhnout příznivější ceny), žalobkyně nakonec o své vůli zvolila oprávce sama a uzavřela smlouvu se [právnická osoba]. [příjmení] - [právnická osoba] Tuto skutečnost žalované ovšem prokazatelně sdělila (žalovaná v dopise z [datum] jednoznačně potvrzuje, že obdržela rozpočet [právnická osoba]. [příjmení] - [právnická osoba], byť deklaruje, že nejde o schválení uvedeného rozpočtu).

42. V té souvislosti soud odkazuje na ust. čl. 11 1. písm. g/ a písm. h/ VPPMP, ze kterých plyne, že poškozený může započít s opravu majetku poškozeného pojistnou událostí po uplynutí 30 ti dnů ode dne oznámení pojistné události, za předpokladu zdokumentování výše škody (což v projednávané věci učinila sama žalovaná prohlídkou dne [datum], o čemž svědčí příslušný zápis). Lze tak konstatovat, že pojistné podmínky nestanoví povinnost poškozeného žádat žalovanou o souhlas s výběrem opravce, a polemika účastníků o důvodu, proč se na firmě, která bude opravu provádět, neshodli, je pro rozhodnutí ve věci irelevantní. Nicméně z korespondence účastníků plyne, že žalovaná (přes poskytnuté zálohy) rozpočet [právnická osoba]. [příjmení] - [právnická osoba] neakceptovala a nechala si společností [právnická osoba] vypracovat rozpočet revizní.

43. Jak soud již shora uvedl, žalobkyně má nárok na plnění v tzv. nové ceně, která je definována v čl. 5 4. písm. a) VPPMP jako cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Je-li pojištěnou věcí stavba, je nová hodnota vyjádřena novou cenou, tj. cenou nové stavby, kterou je třeba obvykle vynaložit k vybudování novostavby téhož druhu, rozsahu a kvality v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace. Přiměřenými náklady na opravu věci jsou pak náklady v místě obvyklé bezprostředně před pojistnou událostí (čl. 15 4. VPPMP).

44. Žalované tak vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění. Požárem byly zasaženy nosné prvky a střešní konstrukce haly, jakož i uskladněné materiály a výrobky, dále jeřábová dráha a energovody. Jak potvrdil odvolací soud z pojistných podmínek plyne, že pojistnou hodnotou je nová cena pojištěných věcí, neboť žalobkyně do 3 let od pojistné události pojištěné věci opravila a opravu žalované doložila. Pojistným plněním je proto částka odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci, a to nejvýše do nové ceny pojištěné věci v době bezprostředně před pojistnou událostí (samozřejmě po zohlednění spoluúčasti 5 000 Kč). Přiměřeným nákladem na opravu věci jsou náklady na opravu věci nebo její části, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí v místě obvyklé.

45. Při zjištění výše obvyklých nákladů na opravu soud vycházel z revizního znaleckého posudku, který zpracoval znalecký ústav. Obvyklé náklady na opravu pak stanovil ve výši 22 977 460,78 Kč, přičemž k tomuto soud dodává, že přihlédl k částce dle dodatku znaleckého posudku pod položkou III.a) a III b) (práce prováděné na sousedním objektu v souvislosti s požárem a odvodnění střechy), neboť má za to, že tyto byly nedílnou součástí pojištěné věci a náklady na opravu po požáru poškozené haly bylo nutné vynaložit. Sanovaly poškození na objektech, které jsou s halou připojeny, a přestože je odvod odvodnění připevněn na druhé budově má soud za to, že je to nedílnou a nutnou součástí pojištěné haly a tyto náklady tak bylo nutné vynaložit na opravu a zastřešení izolace spojených střech hal.

46. Ohledně nákladů na přípravné práce, které zahrnují projektovou dokumentaci, k tomuto soud uvádí následující. Žalovaná je proplatila a nikterak k tomu neměla výhrady, nadto žalobkyně má nárok na plnění v tzv. nové ceně, která je definována v čl. 5 4. písm. a) VPPMP jako cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Je-li pojištěnou věcí stavba, je nová hodnota vyjádřena novou cenou, tj. cenou nové stavby, kterou je třeba obvykle vynaložit k vybudování novostavby téhož druhu, rozsahu a kvality v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace. Soud tak dospěl k závěru, že ze smlouvy a pojistných podmínek plyne, že náklady na projektovou dokumentaci jsou kryty pojistným plněním, což rovněž koresponduje i jednání žalované, která sama toto proplatila již před počátkem soudního řízení a doložila soudu tabulku, ve které s tímto nákladem operuje a proplatila jej.

47. Závěrem má soud také za prokázané, že žalovaná hradila na pojistném plnění z předmětné pojistné smlouvy 18 008 285 Kč, to také nebylo ani před odvolacím soudem, který se k tomuto rovněž vyjadřuje. Tato skutečnost plyne i z korespondence žalované, kde přesně uvádí, že jako zálohu na plnění poškození zásob a movitých věcí vyplatila 1 553 523 Kč + 475 991 Kč.

48. Soud tedy při svém rozhodování vycházel ze závěrů znaleckého ústavu, jehož zástupci soudu během výslechu rovněž zcela obhájily závěry znaleckého posudku, stejně jako objasnily případné nejasnosti. Revizní znalecký posudek také splňoval požadavky, na které kladl důraz odvolací soud, který uložil, nechť jsou zohledněny přípravné práce, oprava jeřábové dráhy a také do výsledné ceny promítl i regionální specifika. Soud tak uzavírá, že žalobkyni vzniklo v důsledku pojistné události právo na pojistné plnění v rozsahu 22 977 460,78 Kč. Po odečtení dosavadního plnění žalované (18 008 285 Kč) zjištěný nárok žalobkyně činí 4 969 175,78 Kč, v této části tak soud shledal žalobní nárok důvodným a žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobkyni přitom náleží též příslušenství této částky, spočívající v úroku z prodlení v zákonné výši (dle nař. vl. [číslo] Sb. ve znění nař. vl. [číslo] 2010 Sb.) za dobu od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná ukončila šetření pojistné události nejpozději dne [datum], kdy žalobkyni sdělila že„ pojistnou událost považuje za vyřízenou“ a zaslala jí rekapitulaci poskytnutého pojistného plnění. Ke dni [datum], od kdy žalobkyně úrok z prodlení požaduje, se tak žalovaná v prodlení bezpochyby nacházela, neboť již uplynula 15 denní lhůta k poskytnutí pojistného plnění, stanovená shora cit. ust. § 16 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.

49. S ohledem na vše shora uvedené tak soud ve zbylé části žalobního nároku ohledně částky 1 742 755,22 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl, když tato částka přesahovala právo na pojistné plnění, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

50. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) ve vztahu mezi účastníky vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch, žalobkyně v 74% svých žalobních požadavků, žalovaná byla tedy úspěšný v 26% sporu. Soud proto uložil povinnost převážně neúspěšnému žalované nahradit převážně úspěšné žalobkyni 48% žalobkyní vynaložených nákladů řízení (v poměru odpovídajícím rozdílu poměru úspěchu žalobkyně ve věci a poměru jejího neúspěchu). Žalobkyně v řízení celkem vynaložila částku 1 470 252,09 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 335 600 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za právní zastoupení při 26 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis písemného vyjádření ve věci – vyjádření z [datum], z [datum] k odvolání ze dne [datum], ze dne [datum], ke znaleckému posudku ze dne [datum], [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] s doplněním ze dne [datum], jako jeden úkon, vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] a účast při jednáních soudu konaných ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], dne [datum] a dne [datum] a účast právního zástupce při znaleckém zkoumání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) po 35 180 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 914 680 Kč, z 26 paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 7 800 Kč, jízdného vlakem ke shora uvedeným jednáním soudu ze sídla právního zástupce žalobce, tj. [obec], do [obec] a zpět v doložené výši 8 049 Kč, náhrady za ztrátu času právního zástupce žalobce stráveného cestou ke dvěma jednáním soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 72 půlhodin po 100 Kč, celkem tedy 7 200 Kč, 21% DPH z částky 937 729 Kč tedy 196 923,09 Kč Celkem tak 48 % vynaložených nákladů řízení žalobkyně činí 705 721 Kč.

51. Výrok IV. a V. tohoto rozsudku se opírají o ust. § 148 o. s. ř., dle kterého platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení bylo vyplaceno na znalečném celkem 315 387,15 Kč. S ohledem na částečný úspěch stran tak soud uložil povinnost hradit náklady v poměru 26 % z nákladů státu žalobkyni (82 000,65 Kč) a 74 % z nákladů státu žalované (233 386,60 Kč). Žalobkyní bylo co do částky 40 000 Kč však bylo znalečné uhrazeno ze zálohy jí složenou a žalovaná pak na zálohu složila 50 000 Kč. Po odečtení již uhrazené zálohy tak soud uložil žalobkyni k úhradě 42 000,65 Kč a žalované 183 386,50 Kč.