13 C 209/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1/ právnická osoba , IČO sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo 2/ celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. PhDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 126.241,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni - částku 126.241,95 Kč, - úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.438 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, - úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.438 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, - úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.438 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost dalšího žalovaného.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. První žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14.436,20 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

IV. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14.436,20 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Původní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala (ve znění doplňujícího podání ze dne [datum]) vydání rozhodnutí ukládajícího žalovaným solidární povinnost zaplacení částky v celkové výši 126.241,95 Kč s příslušenstvím, a to úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.438 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 18.876 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28.314 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že uzavřela s první žalovanou smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb, z níž první žalovaná dluží odměnu v částce 9.438 Kč za roční období poskytování služeb, přičemž první žalovaná nezaplatila tuto odměnu za období od [datum] do [datum]. Součástí žalované jistiny je i smluvní pokuta ve výši 16.827,95 Kč (sjednaná pro případ prodlení první žalované se zaplacením odměny, v sazbě 0,1 % denně z celkové výše splatné pohledávky, počítána jako 0,1 % denně z částky 9.438 Kč za dobu od [datum] do [datum], z částky 18.876 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 28.314 Kč za dobu od [datum] do [datum]), smluvní pokuta ve výši 80.000 Kč (sjednaná pro případ prodlení první žalované se splněním povinnosti provést všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby příslušný soud – obchodní rejstřík rozhodl o změně sídla po ukončení smlouvy, ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení, počítaná za dobu od doručení výpovědi smlouvy do dne zaslání předžalobní výzvy), pohledávka 100 Kč za první elektronickou upomínku a pohledávka 1.000 Kč za elektronicky zaslaný pokud o smír. Druhý žalovaný„ přistoupil“ k závazkům jako ručitel„ ve smyslu“ ust. § 2018 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“). Žalovaní, ač upomínání, dluhy nesplnili.

2. Žalovaní se bránili tím, že původní žalobkyně jim neposkytla žádné služby, i kdyby služby poskytla, nemohla nastat jejich splatnost, neboť nebyly vyúčtovány (žalovaní od žalobkyně neobdrželi žádné faktury). Žalovaní také poukazovali na to, že v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně neuvedla, jak dospěla k vyčíslení jednotlivých smluvních pokut, ujednání o smluvních pokutách je navíc neplatné.

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 6. 2022, č.j. 13 C 209/2020 – 63, které nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl ve smyslu ust. § 107a odst. 1, 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) o procesním nástupnictví na straně žalující.

4. Soud věc projednal za splnění podmínky vyplývající z ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti omluvené žalobkyně a neomluvených, o odročení jednání nežádajících žalovaných, a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb soud zjistil, že původní žalobkyně, [právnická osoba] a.s., [IČO], v postavení dodavatele, první žalovaná v postavení odběratele a druhý žalovaný jako vedlejší účastník dne [datum] písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti související s poskytováním služeb [právnická osoba] a.s. první žalované (umístění obchodní adresy – [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [PSČ] v ceně 4.200 Kč ročně a přeposílání korespondence na zvolenou adresu v ceně 300 Kč měsíčně), za roční úplatu ve výši 9.360 Kč včetně připočítané daně z přidané hodnoty v sazbě 20 % (platba probíhá jedenkrát za rok). Součástí smluvních ujednání byly obchodní podmínky, z nichž vyplývá, že druhý žalovaný prohlásil, že přistupuje ke všem závazkům první žalované jako ručitel ve smyslu ust. § 303 zák. č. 513/1991 Sb. (čl. IV. odst. 4.). Sjednaný poplatek za služby byl splatný vždy předem na dohodnuté období (rok), podle faktury nebo sjednaného období (čl. II. odst. 1.). Původní žalobkyni svědčilo právo od smlouvy odstoupit s okamžitou účinností pro případ prodlení první žalované s placením svého peněžitého závazku; první žalovaná se zavázala, že do 10 dnů po ukončení smlouvy provede všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby rejstříkový soud a živnostenský úřad rozhodly o změně sídla první žalované (čl. III. odst. 2., 4.). Byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z celkové výše splatné pohledávky za každý den prodlení s jejím zaplacením (čl. IV. odst. 1) a smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení první žalované se splněním povinnosti vyplývající z čl. III. odst. 4 (čl. IV. odst. 3.). Dodavateli svědčilo právo účtovat první žalované 100 Kč za první doručení upomínky a 1.000 Kč za druhou upomínku (čl. IV. odst. 1.). V záhlaví smlouvy je u první žalované uvedena kontaktní osoba, kterou je druhý žalovaný, a e-mailová adresa [email].

6. Z výzvy k úhradě [číslo] a náhledu odeslané e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že původní žalobkyně na e-mailovou adresu [email] zaslala dne [datum] výzvu k zaplacení částky 9.438 Kč (úplata ve výši 4.200 Kč za období od [datum] do [datum], úplata za přeposílání korespondence za totéž období v ceně 3.600 Kč, s připočtením daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %), splatné dne [datum].

7. Z upomínky [číslo] a náhledu odeslané e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že původní žalobkyně na e-mailovou adresu [email] zaslala dne [datum] upomenutí o zaplacení částky 9.438 Kč. Táž upomínka byla zaslána i e-mailovou zprávou ze dne [datum], specifikovanou jako„ pokus o smír“.

8. Z předžalobní výzvy datované dnem [datum] a adresované oběma žalovaným a připojených doručenek soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni k zaplacení částky 28.314 Kč a smluvní pokuty vyčíslené na částku 1.100 Kč.

9. Z listiny nadepsané„ Výpověď Smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb ze dne [datum], číslo smlouvy [číslo]“ a připojených doručenek soud zjistil, že původní žalobkyně dne [datum] vyhotovila vyrozumění adresované oběma žalovaným o tom, že ač poskytuje ujednané služby, žalovaní nereagovali na předžalobní výzvu ze dne [datum] a původní žalobkyně využívá svého práva plynoucího jí z čl. II. odst. 4 smlouvy a smlouvu vypovídá; zásilka obsahující uvedenou písemnost byla oběma žalovaným doručena dne [datum].

10. K zaplacení žalované vyzývala i právní zástupkyně původní žalobkyně, a to výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum], odeslanými dne [datum] na e-mailovou adresu [email] (náhled e-mailových zpráv ze dne [datum]) a dne [datum] poštovní zásilkou na adresu sídla první žalované (kopie obálky vrácené zásilky RR [anonymizováno]).

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] a žalobkyně (v postavení postupníka) dne [datum] ujednaly postoupení pohledávek žalobkyně za žalovanými, ze smlouvy o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb ze dne [datum], ve výši 126.241,95 Kč.

12. Podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ust. § 269 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do [datum], účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

14. Podle ust. § 488 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Podle ust. § 489 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně.

15. Podle ust. § 273 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do [datum], část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

16. Podle ust. § 303 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. Podle ust. § 306 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní. Podle ust. § 307 odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, při postoupení zajištěné pohledávky přecházejí práva z ručení na postupníka v době, kdy je postoupení oznámeno ručiteli postupitelem nebo prokázáno postupníkem.

17. Podle ust. § 517 odst. 1 věta první zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ust. § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Podle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Mezi původní žalobkyní a první žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, z níž první žalované plynula povinnost platit sjednanou roční úplatu za poskytované služby (7.800 Kč ročně, po navýšení o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % žalobkyně po právu vyúčtovala první žalované k zaplacení roční úplatu v částce 9.438 Kč). Do smlouvy bylo zahrnuto ručitelské prohlášení druhého žalovaného. První žalovaná byla původní žalobkyní (věřitelem) vyzvána ke splnění svých dluhů (roční úplaty za období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum]), avšak nezajistila nápravu a dluhy nesplnila (žalovanými nebyl tvrzen opak). Tak vzniklo věřiteli oprávnění domáhat se splnění závazku na druhém žalovaném ručícím za dluh první žalované. Druhý žalovaný podle výsledků provedeného dokazování plnění rovněž neposkytl (žalovanými nebyl tvrzen opak). Z uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou jak ve vztahu k první žalované (primárnímu dlužníku), tak ve vztahu ke druhému žalovanému (ručiteli, jehož povinnost zaplatit dluh nastoupila v návaznosti na nesplnění dluhu první žalovanou). Proto soud zavázal žalované povinností zaplatit žalobkyni dluh v celkové výši 28.314 Kč, sestávající ze tří dílčích peněžitých dluhů po 9.438 Kč. Žalobkyni, která cesí pohledávek vstoupila do práv a povinností věřitele, náleží také smluvní pokuta ve výši 16.827,95 Kč (sjednaná pro případ prodlení první žalované se zaplacením odměny, v sazbě 0,1 % denně z celkové výše splatné pohledávky, když z výsledků provedeného dokazování vyplynulo, že první žalovaná povinnost zajištěnou smluvní pokutou porušila, když se zaplacením sjednané úplaty prodlévala, přičemž žalobkyní uplatněná smluvní pokuta je co do výše po právu, a to vzhledem k ujednané sazbě a skutečnosti, že první žalovaná od [datum] prodlévala se zaplacením částky 9.438 Kč, od [datum] prodlévala se zaplacením částky 18.876 Kč a od [datum] prodlévala se zaplacením částky 28.314 Kč). Žalobkyni po právu náleží i smluvní pokuta ve výši 80.000 Kč (sjednaná pro případ prodlení první žalované se splněním povinnosti provést všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby příslušný soud – obchodní rejstřík rozhodl o změně sídla po ukončení smlouvy, když z výsledků provedeného dokazování vyplynulo, že první žalovaná povinnost zajištěnou smluvní pokutou měla splnit do [datum], když výpověď jí byla doručena dne [datum]; pro úplnost je na místě uvést, že prodlení první žalované nastalo dne [datum], do dne [datum] prodlévala o více než 80 dnů, leč soud byl návrhem žalující vázán a nemohl jej překročit), jakož i pohledávka 100 Kč za první elektronickou upomínku a pohledávka 1.000 Kč za elektronicky zaslaný pokus o smír (když podle výsledků provedeného dokazování právní předchůdkyně žalobkyně zpoplatněné služby zrealizovala). Jelikož žalovaní se splněním peněžitých dluhů prodlévají, náleží žalobkyni také úrok z prodlení, a to z každého dílčího dluhu na sjednané úplatě, přičemž prodlení trvá do doby splnění dluhu (tj. do zaplacení). Prodlení nastalo dnem [datum], když do [datum] měla první žalovaná podle smluvních ujednání zaplatit vyúčtovanou úplatu v částce 9.438 Kč, žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení z tohoto dílčího peněžitého dluhu až ode dne [datum] a soud ani tento její návrh nemohl k tíži žalovaných překročit. Počínaje dnem [datum] žalovaní prodlévají se zaplacením úplaty v částce 9.438 Kč splatné dne [datum] a počínaje dnem [datum] žalovaní prodlévají se zaplacením úplaty v částce 9.438 Kč splatné dne [datum] (žalovaným podle výsledků provedeného dokazování nevznikla dne [datum] povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 18.876 Kč, nevznikla jim ani dne [datum] povinnost zaplatit částku 28.314 Kč). Vyložené úvaze pak odpovídá soudem přisouzený nárok na zaplacení dílčích úroků z prodlení z jednotlivých dílčích dluhů, při respektu k výši úroku vyčíslené podle pravidla vyplývajícího z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku nárokovaných úroků žaloba nebyla po právu, a bylo ji proto třeba zamítnout.

20. Dluh žalovaných není solidární (ust. § 511 odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013). Soud však nebyl vázán žalobní žádosti tam, kde žalobkyně žádala, aby soud uložil žalovaným splnit dluh společně a nerozdílně, neboť v tom směru jde pouze o stanovisko žalobkyně k právnímu posouzení věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 23 Cdo 28/2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017).

21. Soud se neopomněl zabývat obranou žalovaných, avšak tato byla vyvrácena - z provedeného dokazování vyplynulo, že původní žalobkyně vyúčtovala sjednanou úplatu podle předchozího ujednání smluvních stran. Ujednání o smluvních pokutách soud neshledal neplatnými (resp. soud neshledal důvody, pro něž by ujednání o smluvních pokutách měla být neplatná, jak argumentovali, avšak podrobněji nerozvedli, žalovaní).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Na částečný procesní neúspěch žalobkyně je třeba pohlížet jak neúspěch v toliko nepatrné části (žalobkyně byla neúspěšnou toliko v části nárokovaného příslušenství), bylo proto na místě žalobkyni přisoudit nekrácenou náhradu nákladů řízení. Se zřetelem k tomu, že žalovaní byli v projednávané věci samostatnými společníky a poměr jejich účasti na věci a na řízení nelze určit, je na místě náhradu nákladů řízení rozdělit, rozhodl soud proto ve vztahu mezi žalobkyní na jedné straně a každým z žalovaných na straně druhé, že každý žalovaný je povinen nahradit žalobkyni polovinu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena: 1/ zaplaceným soudním poplatkem v částce 5.050 Kč; 2/ odměnou zástupce původní žalobkyně za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění a za sepis žaloby á 6.180 Kč (ust. § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, „a. t.“) a související paušální náhradou hotových výdajů (3 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.) a náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %; 3/ náklady řízení uplatněnými v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které nezastoupenému účastníkovi řízení, jenž nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za písemné podání ze dne [datum]. Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak celkem činí, v souhrnu k oběma žalovaným, celkem 28.872,40 Kč, přičemž na každého z žalovaných pak připadá náhrada ve výši jedné poloviny, tj. 14.436,20 Kč.

23. Uložené povinnosti jsou žalovaní povinni splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.