13 C 231/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 265.660 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 265.660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 265.660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 73.997 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 265.660 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl nájemcem bytu [číslo] v 5. NP domu [adresa] v ulici [ulice a číslo] v [obec a číslo], vznikl mu dluh na„ nájmu“ v částce 265.660 Kč. Tento dluh žalovaný písemně uznal a zavázal se jej zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 38.000 Kč, vždy do posledního dne v měsíci, počínaje lednem 2018. Současně byla dohodnuta„ ztráta výhody splátek“ - pokud se dostane dlužník do prodlení se zaplacením některé splátky, stane se splatnou celá zbývající část dluhu. První splátka, splatná dne [datum], nebyla zaplacena, v návaznosti na to se stal celý dluh splatný najednou. Žalovaný, ač k zaplacení svého dluhu vyzván, jej nezaplatil.

2. Žalovaný se ve věci nejprve vyjádřil tak, že pro možnost formulace své obrany musí záležitost projednat se svou účetní. V následně došlém podání žalovaný uvedl, že uzavřel nájemní smlouvu na„ pronájem“ bytu označeného v žalobě, nicméně smlouvu uzavřel s [celé jméno žalobkyně], ročník 1948, nikoliv s žalobkyní. Žalovaný měl platit nájemné ve výši 20.000 Kč (a dále zálohy za poskytované služby). Žalovaný do dne [datum] neobdržel vyúčtování záloh na poskytnuté služby. Jelikož mezi žalovaným a žalobkyní nebyla uzavřena smlouva o pronájmu, nesouhlasí žalovaný s tím, že je dlužen částku 265.000 Kč. Pro plnění uplatněné žalobou není právní důvod, na základě neexistentní smlouvy nemohlo dojít k platnému uznání dluhu a ani k jeho novaci. I pokud by soud došel k závěru, že uznání dluhu je platné, dluh není dospělý, neboť uznání dluhu obsahovalo i možnost úhrady dluhu najednou nebo v mimořádných, časově neohraničených splátkách. Není pravdou, že byla uzavřena dohoda„ s výhodou propadnutí splátek“, dohoda byla podepsána [datum], tedy až po datu [datum]. Uvedené činí dohodu neurčitou a nesrozumitelnou, zdánlivou, není proto možné k ní přihlížet. Z uvedených důvodů je na místě žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně v návaznosti na obranu žalované doplnila, že žalobkyně nárokuje po žalovaném dluh z nájemného (nikoliv z titulu„ plateb na služby“). Nájemní smlouvu uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], ročník 1948. Žalovaný nájemné neplatil řádně a včas, v roce 2016 se platební morálka žalovaného zlepšila, svými platbami žalovaný částečně umořil i dluh na nájemném za předchozí období (160.000 Kč). V roce 2017 žalovaný platil opět nepravidelně (za„ běžný nájem“ zaplatil 80.000 Kč). Nájem skončil dohodou dne [datum], s dluhem na nájemném v částce 379.660 Kč. Tento dluh žalovaný písemně uznal a zavázal se jej zaplatit ve splátkách po 38.000 Kč. Po třech provedených splátkách žalovaný další platby zastavil, zůstal dlužit 265.660 Kč. I tento dluh žalovaný písemně uznal. Žalobkyně byt, který byl přenechán žalovanému k užívání, nabyla darovací smlouvou, pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum].

4. V průběhu ústního jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že je připraven do [datum] žalobkyni požadované plnění poskytnout. V návaznosti na to pak zástupkyně žalobkyně požádala o odročení jednání za účelem poskytnutí prostoru žalovanému plnit žalobkyni dle příslibu. Z vyjádření zástupkyně žalobkyně u ústního jednání nařízeného na den [datum], které bylo odročeno k žádosti žalovaného, vyplynulo, že žalovaný plnění žalobkyni neposkytl, bezprostředně před podpisem dohody o narovnání se odmlčel a přestal komunikovat.

5. Žalovaný se k ústnímu jednání nařízenému na den [datum] nedostavil, svou nepřítomnost předem neomluvil, nežádal o odročení jednání. Ústní jednání tak proběhlo v nepřítomnosti žalovaného.

6. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že [celé jméno žalobkyně], [datum narození], v postavení pronajímatele, a žalovaný, v postavení nájemce, dne [datum] písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s tím, že pronajímatelka přenechala žalovanému k dočasnému užívání byt v 5. nadzemním podlaží v domě na adrese [adresa], za ujednané nájemné 20.000 Kč měsíčně, které měl žalovaný platit na bankovní účet pronajímatele (č. ú. [bankovní účet]).

7. Z dohody o narovnání ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne podpisem listiny stvrdil, že uznává svůj dluh na nájemném za užívání bytu v 5. nadzemním podlaží domu na ul. [příjmení] [číslo] v [obec] (nemovité věci ve vlastnictví [celé jméno žalobkyně], [datum narození]), s tím, že ke dni [datum] dluží 379.660 Kč. Tento dluh se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 38.000 Kč počínaje dnem [datum] (poslední splátka byla vyčíslena na 37.660 Kč), splátky měl žalovaný poukazovat ve prospěch bankovního účtu [číslo].

8. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne ujednala [celé jméno žalobkyně], [datum narození], v postavení dárce, s žalobkyní, v postavení obdarované, práva a povinnosti dopadající (mimo jiné) na darování bytového domu [adresa], k.ú. [část obce], obec Praha. Vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, rozhodnutím vydaným v řízení vedeném pod sp. zn. V [číslo], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne ujednala [celé jméno žalobkyně], [datum narození], v postavení postupitele, s žalobkyní, v postavení postupníka, postoupení pohledávky postupitele za žalovaným, odpovídající dluhu žalovaného na nájemném v částce 265.660 Kč.

10. Z listiny nadepsané„ Uznání dluhu“ soud zjistil, že žalovaný svým podpisem na uvedené listině stvrdil vlastní prohlášení o tom, že uznává, že ke dni [datum] dluží žalobkyni částku 265.660 Kč, coby dluh žalovaného na nájemném za užívání bytu [číslo] v domě [adresa] ve [příjmení] ulici na [obec a číslo]; do listiny je současně vtěleno ujednání žalobkyně a žalovaného o tom, že žalovaný dluh 265.660 Kč splatí v pravidelných měsíčních splátkách po 38.000 Kč vždy do posledního dne v měsíci, počínaje lednem 2018; žalovaný podle dohody s žalobkyní mohl zaplatit celý dluh najednou nebo v dalších mimořádných splátkách; pro případ, že by se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením některé splátky, stane se splatnou celá zbývající neuhrazená část dluhu, a to posledního dne měsíce, v němž žalovaný poruší závazky vyplývající ze splátkového kalendáře. Splátky měl žalovaný poukazovat ve prospěch bankovního účtu [číslo]. Na listině je ručním písmem, před místem určeným k podpisu jednajících, uvedeno datum [datum]. Listina je opatřena podpisy jednajících (žalobkyně a žalovaného).

11. Výzvou k zaplacení sepsanou dne [datum] a podací stvrzenkou je prokázáno, že zástupkyně žalobkyně uvedeného dne sepsala a dne [datum] předala k poštovní přepravě písemné upomenutí o zaplacení adresované žalovanému.

12. Z žalobkyní předloženého přehledu e-mailové komunikace mezi zástupkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně a žalovaný v průběhu roku 2021 písemně komunikovali ohledně mimosoudního ukončení sporu a zaplacení dluhu žalovaným.

13. Z žalovaným předložených přehledů plateb, vkladů na účet a výpisů z bankovního účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že žalovaný poukázal ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] (tj. bankovního účtu určeného pro platby nájemného dle shora specifikované smlouvy o nájmu bytu) v lednu roku 2016 platbu v částce 60.000 Kč, v březnu roku 2016 dvakrát platbu po 20.000 Kč, v dubnu roku 2016 platbu v částce 40.000 Kč, v červnu roku 2016 platbu v částce 40.000 Kč, v červenci roku 2016 platbu v částce 40.000 Kč, v srpnu roku 2016 platbu v částce 40.000 Kč, v říjnu roku 2016 platbu v částce 40.000 Kč a platbu v částce 20.000 Kč, v listopadu roku 2016 platbu v částce 60.000 Kč, v prosinci roku 2016 platbu v částce 20.000 Kč, v lednu roku 2017 platbu v částce 20.000 Kč, v dubnu roku 2017 platbu v částce 20.000 Kč, v květnu roku 2017 dvě platby po 20.000 Kč, v říjnu roku 2017 platbu v částce 21.720 Kč, v listopadu roku 2017 platbu v částce 28.000 Kč, v červenci roku 2017 platbu v částce 20.000 Kč.

14. Z dalších provedených listinných důkazů soud neučinil žádná pro věc významná zjištění, při svém rozhodování z nich nevycházel, a proto se jimi podrobněji v odůvodnění tohoto rozhodnutí nezabývá.

15. Podle ust. § 663 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle ust. § 685 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

16. Podle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3074 odst. 1 o. z., nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

17. Podle ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

18. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Po provedeném dokazování soud žalobu shledal důvodnou.

22. Mezi účastníky nebylo sporným, že se žalovaný, v postavení nájemce bytu, zavázal platit pronajímateli ujednané nájemné (20.000 Kč měsíčně). Žalovaný tvrdil, že nájemné platil, bránil se, že nedluží žalobkyni, neboť mezi ním a žalobkyní závazek nevznikl. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči původní pronajímatelce bytu, tj. dluh na nájemném v celkové výši 379.660 Kč. Uznáním dluhu byla založena vyvratitelná právní domněnka o tom, že dluh žalovaného na nájemném ke dni [datum] trval (výše dluhu činila 379.660 Kč). Uznáním dluhu dochází k přesunu důkazního břemene žalovaného, který, aby se vyhnul uložení peněžité povinnosti, by ve sporu musel prokázat, že tvrzený dluh neexistuje. Jelikož nebylo v řízení neprokázáno, že by dluh neexistoval, tedy že nevznikl, či že zčásti (nad rámec částečného zániku odpovídajícího tomu, co vyšlo v řízení najevo) nebo zcela zanikl, vychází soud z toho, že platí skutečnost, které svědčila vyvratitelná domněnka založená utvrzením dluhu, za prokázanou. Na tom základě pak bylo na místě přijmout závěr o tom, že žalovaný ke dni [datum] dlužil pronajímateli na nájemném 379.660 Kč. Co se týče konečné výše dluhu žalovaného a aktivní legitimace žalobkyně, původní pronajímatelka postoupila svoji pohledávku odpovídající nesplacené části žalovaným dlužného nájemného žalobkyni, a to dne [datum]. V návaznosti na tuto v řízení doloženou cesi pohledávky vstoupila žalobkyně do práv a povinností věřitele, a již proto je obrana žalovaného, že nedluží žalobkyni, protože mezi ní a žalovaným nevznikl závazek, nedůvodná. Žalovaný navíc později ([datum]) znovu písemně svůj dluh na nájemném uznal, a to co do částky 265.660 Kč. Na tom základě pak bylo na místě přijmout závěr o tom, že žalovaný ke dni [datum] dlužil, tehdy již žalobkyni, na nájemném částku v celkové výši 265.660 Kč. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný na uznaný dluh čehokoliv plnil (veškeré žalovaným doložené platby byly realizovány přede dnem [datum], navíc žalovaný plnění poukazoval na bankovní účet určený pro platbu nájemného dle smlouvy o nájmu bytu, nikoliv na bankovní účet, ve prospěch kterého měl žalovaný plnit splátky dle obou uznávacích prohlášení). Žalovaný nezaplatil již první ujednanou splátku do doby její splatnosti ([datum]), následkem čehož došlo podle smluvního ujednání žalobkyně a žalovaného k tomu, že se celý dluh žalovaného stal ke dni [datum] splatným. Ode dne následujícího, tj. ode dne [datum], žalovaný se splněním svého peněžitého dluhu prodlévá, a je tedy jeho povinností zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výši bylo na místě určit podle pravidla vyplývajícího z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Námitky žalovaného stran nedůvodnosti žaloby pro nedospělost dluhu pro ujednání o možnosti zaplacení dluhu najednou nebo v mimořádných splátkách nemají pro posouzení věci význam, když obsah smluvního ujednání mezi žalobkyní a žalovaným nevzbuzuje žádnou pochybnost o tom, co jednající zamýšleli ujednat (to, že žalovaný mohl svůj dluh zaplatit jednorázově či i mimořádnými splátkami, tedy splátkami nad rámec splátek ujednaných, nezbavovalo žalovaného povinnosti dostát ujednaným splátkám). To, že dohoda byla (slovy žalovaného)„ podepsána“ [datum], tedy po dni [datum], na nějž připadla splatnost první splátky, neubírá nároku žalobkyně na důvodnosti, neboť to, kdy došlo k písemnému stvrzení obsahu dohody mezi žalobkyní a žalovaným, není pro posouzení věci významné. Žalovaný svou argumentací také zřejmě přehlíží, že dluh na nájemném měl splatit již před tím, než byla jeho platební povinnost opětovně rozvolněna nově sjednaným splátkovým kalendářem - již před ujednáním nových splátek byl žalovaný se splněním svého peněžitého dluhu v prodlení (prodléval již se zaplacením každého jednotlivého měsíčního nájemného). Žalobkyni tedy náleží jak nesplacená jistina dluhu na nájemném (265.660 Kč), tak úroky z prodlení.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou, má proto nárok na náhradu nákladů řízení proto procesně neúspěšnému žalovanému. Náklady, které žalobkyni v řízení vznikly, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10.627 Kč a nákladů zastoupení advokátem, tj. odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Zástupkyně žalobkyně realizovala ve věci celkem 8 úkonů právní služby. Za převzetí a přípravu zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) a. t.), za předžalobní výzvu, za sepis žaloby, za sepis vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (vše dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), dále za účast na jednání před soudem dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.) náleží žalobkyni odměna zástupkyně žalobkyně v částce 9.380 Kč za každý jeden úkon právní služby. Za účast na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum] a [datum] náleží žalobkyni odměna zástupkyně žalobkyně v částce 4.690 Kč za každý jeden tento úkon (ust. § 11 odst. 3, odst. 2 písm. f) a. t.). Ke každému jednomu úkonu právní pomoci náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.) Celkem tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v částce 73.997 Kč.

24. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.