13 C 240/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 962 318 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá náhrady škody ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Dle tvrzení žalobce uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o hypotečním úvěru č. , tel. číslo, ve výši , částka, , a to za účelem koupě spoluvlastnického podílu ve výši ½ rodinného domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen „nemovitost). K zajištění pohledávek z tohoto úvěru uzavřel žalobce jako zástavce s žalovanou dne , datum, zástavní smlouvu k nemovitostem. Žalobce, jakožto kupující, a paní , jméno FO, , jakožto prodávající, uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu o převodu nemovitosti, na jejímž základě nabyl žalobce spoluvlastnický podíl ve výši ½ za sjednanou kupní cenu , částka, , přičemž v částce , částka, hradil tuto kupní cenu z hypotečního úvěru. Dne , datum, byl uzavřen dodatek č. , hodnota, ke kupní smlouvě, kterým byl zrušen článek II. kupní smlouvy a nahrazen novým ujednáním, kterým se strany dohodly, že se žalobce stane výlučným vlastníkem nemovité věci po splnění několika podmínek (vyplacení kupní ceny paní , jméno FO, ve výši , částka, ). Tento dodatek připravovala žalovaná. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl podán dne , datum, a byl povolen dne , datum, s účinky od , datum, . Žalovaná připravovala žalobci podklady pro podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, přičemž na její straně došlo k pochybení, když byl vypuštěn dodatek č. , hodnota, , jakožto nedílná součást vkladové listiny. V důsledku toho pochybení žalované následně rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, k určení, že paní , jméno FO, je podílovou spoluvlastnictví v rozsahu ½ předmětných nemovitostí, čímž byla žalobci způsobena škoda, kterou žalobce spatřuje ve výši , částka, jako částka odpovídající poskytnutému úvěru a dále v uhrazených úrocích z hypotečního úvěru, které žalobce vyčíslil v podání ze dne , datum, , kterým rozšířil svůj žalobní návrh o , částka, . S ohledem na zmaření účelu hypoteční smlouvy žalobce odstoupil podáním ze dne , datum, z předmětné smlouvy a vyzval žalovanou k uhrazení žalované částky, k čemuž však nedošlo.Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobcem považuje za nedůvodný a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Ve svém podání uvedla, že je irelevantní, kdo návrh na vklad nemovitosti připravoval, neboť žalobce a paní , jméno FO, jsou osoby svéprávné a oba odpovídají za následky svého jednání, které činí svým jménem a ve svůj prospěch. Žalovaná má za to, že nenese odpovědnost za to, v jakém stavu žalobce a paní , jméno FO, návrh na vklad podali. Připomněla, že tak nejsou splněny náležitosti odpovědnostního titulu, když žalovaná neporušila povinnost ze závazkového vztahu, když povinnost k přípravě dodatku nikdy neměla a nemá ani za to, že došlo ke vzniku škody. K odstoupení od smlouvy pak žalovaná uvedla, že toto považuje za neúčinné, neboť žalobce se nemůže dovolávat zmaření účelu smlouvy o úvěru, když k němu došlo v důsledku jednání žalobce obcházející zákona. Pokud by bylo odstoupení účinné má za to, že je promlčené a pokud by nebylo promlčené, má žalovaná nárok na náhradu škody dle ust. § 357 Obchodního zákoníku, když ke zmaření účelu smlouvy o úvěru došlo vinou žalobce, žalovaná by nadto musela požadovat vrácení všech prostředků, které mu poskytla.Žalobkyně k tomu uvedla, že žalovaná uzavření dodatku č. , hodnota, požadovala a podmiňovala jím možnost čerpání úvěru. Povinnost žalované, která byla porušena, pak odvíjela od smlouvy o úvěru, se kterou souvisí klientský servis.Během ústního jednání dne , datum, usnesením zdejší soud připustil změnu žaloby ve smyslu ust. § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o.s.ř.“), tak jak byla navržená v podání žalobce ze dne , datum, , když nově byla žalována jistina , částka, .Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalobce uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o hypotečním úvěru (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, za účelem koupě spoluvlastnického podílu ve výši ½ rodinného domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, . V bodě 7 Smlouvy si ujednali odkládací podmínku čerpání, a to předložení žalovanou předem schválené kupní smlouvy s vyznačením povolení vkladu vlastnického práva k výše uvedené nemovitosti do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce a ověření žalovanou prostřednictvím dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí, že na elektronickém výpisu z katastru nemovitostí (příslušném listu vlastnictví) je vyznačeno vlastnické právo žalobce k nemovitosti. Nedílnou součástí Smlouvy byly i úvěrové podmínky (smlouva o hypotečním úvěru ze dne , datum, , úvěrové podmínky pro fyzické osoby s účinností od , datum, , všeobecné obchodní podmínky). Mezi žalobcem, jako kupujícím, a paní , jméno FO, (bývalou manželkou žalobce), jako prodávajícím, byla dne , datum, uzavřena smlouva o převodu nemovitosti, kupní cena byla sjednána ve výši , částka, , přičemž částku ve výši , částka, se žalobce zavázal uhradit prostřednictvím úvěru (kupní smlouva ze dne , datum, ). Následně žalobce a paní , jméno FO, uzavřeli k výše uvedené kupní smlouvě dne , datum, dodatek č. , hodnota, , kterým byl nahrazen článek II. původní smlouvy ohledně úhrady kupní ceny nemovitosti (dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobce dne , datum, podal návrh na vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti do katastru nemovitostí, přílohou návrhu byla kupní smlouva (návrh na vklad do katastru nemovitostí ze dne , datum, ). Poté, co žalobce podal návrh na vklad práva do katastru, informoval o tom zaměstnankyni žalované, která s ním sjednávala Smlouvu o hypotečním úvěru (email ze dne , datum, ). Dne , datum, byla mezi účastníky sjednána zástavní smlouva k předmětné nemovitosti ve prospěch žalované (zástavní smlouva k nemovitostem ze dne , datum, ). Následně podal žalobce návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí podáním ze dne , datum, s přílohou smlouvou o zřízení zástavního práva (návrh na vklad do katastru nemovitostí ze dne , datum, ). Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, č.j. 30 Cdo 5795/2017-270, byl změněn rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že se určuje, že , jméno FO, je podílovou spoluvlastnicí v rozsahu id. ½ pozemků, a to stavební parcely č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , a pozemkové parcely č. , Anonymizováno, , zapsaných v katastrálním území , adresa, . V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že soud dospěl k závěru, že zde žalobce a , jméno FO, (v řízení před NS žalovaný 1) a 2)) a. příslušnému katastrálnímu úřadu předložili s návrhem na vklad neúčinnou kupní smlouvu, ačkoliv věděli či vědět měli a mohli, že bez splnění platebních povinností žalovaného 1) vůči žalované 2) podle účastníky sjednaného dodatku kupní smlouvy je uvedená kupní smlouva právně neúčinná a tudíž nemůže na jejím základě dojít ke vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného 1), b. to vše v kontextu toho, že žalované 2) byla mj. shora uvedeným trestním rozsudkem uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, z titulu náhrady škody za způsobenou zpronevěru, c. přičemž žalovaný 1) jako bývalý manžel žalované 2) věděl anebo vědět mohl a měl, že popsaným nestandardním majetkovým převodem se žalovaná 2) zbavuje svého lukrativního majetku, čímž se objektivně ztěžuje vymahatelnost vykonatelné pohledávky žalobkyně (vzhledem k tomu, že např. z rozvodového spisu shora plyne, že žalovaný 1/ měl obavy majetkového charakteru v důsledku tehdejší panující situace na straně žalované 2/, mohl a měl si před uzavřením předmětné kupní smlouvy opatřit validní informace, jejichž znalost se mu nabízela v souvislosti s vedením trestního řízení proti žalované 2/ ještě za trvání jejich manželství), se dopustili obcházení zákona ve smyslu § 39 obč. zák. Dále dospěl k závěru, že kupní smlouva ke dni , datum, , kdy byla účastníky s návrhem na vklad předložena příslušnému katastrálnímu úřadu, nebyla v důsledku nesplnění žalovaným 1) sjednané odkládací podmínky právně účinná. Žalovaná 2) byla ještě za trvání manželství s žalovaným 1) trestně stíhána pro skutek, jímž se měla dopustit zločinu zpronevěry movitého majetku žalobkyně, u které v předmětnou dobu pracovala. Jak připustila žalovaná 2) již v rozvodovém řízení, žalovaný 1) ještě za trvání manželství měl obavy ze zadlužení či ztráty jejich nemovitého majetku, když jako manžel tehdy věděl, že proti jeho manželce - žalované 2) je vedeno předmětné trestní stíhání. Rozsudek v předmětné trestní věci, jenž žalované 2) mj. uložil povinnost uhradit žalobkyni na náhradě škody částku , částka, , nabyl právní moci , datum, , přičemž žalovaný 1) a žalovaná 2) uzavřeli předmětnou kupní smlouvu dne , datum, a následně - dne , datum, - dodatek k této kupní smlouvě, v němž se dohodli na odkládací podmínce, podle které účinnost převodní smlouvy nastane až po splnění v této dohodě sjednaného částečného plnění na kupní cenu žalovaným 1) vůči žalované 2). I když žalovaní 1) a 2) věděli, že jimi uzavřená kupní smlouva ke dni , datum, není právně účinná, neboť její účinnost byla odložena uvedenou odkládací podmínkou, a podle ní by nebylo možné vklad vlastnického práva povolit, přesto za této situace podali příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad podle této kupní smlouvy, k němuž (ať již úmyslně nebo z nedbalosti) nepřipojili předmětný dodatek. Uvedený postup žalovaných 1) a 2), respektive jimi učiněný právní úkon - předmětnou kupní smlouvu - shledává Nejvyšší soud ve smyslu § 39 obč. zák. za právní úkon obcházející zákon, neboť tím, že uvedení účastníci ke vkladovému řízení nepředložili jimi uzavřený dodatek ke kupní smlouvě (ať již úmyslně či v důsledku své nedbalosti) příslušnému katastrálnímu úřadu, objektivně tak vytvořili situaci, že jejich vkladovému návrhu bylo vyhověno, ačkoliv věděli či vědět měli a mohli, že v případě předložení dodatku kupní smlouvy by vkladový návrh musel být zamítnut (rozsudek NS ČR ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, je vlastníkem nemovitosti , jméno FO, a , jméno FO, , každý v id. 1/2. (výpis z katastru nemovitostí ze dne , datum, ). Dne , datum, zaslal žalobce žalované odstoupení od smlouvy o hypotečním úvěru a rovněž ji vyzval k vydání bezdůvodného obohacení a poskytnutí součinnosti za účelem výmazu zástavního práva, na což žalovaná reagovala odpovědí, ve které uvedla a uvedla, že neshledává odstoupení za platné (dopis ze dne , datum, , doručenka datové zprávy, dopis ze dne , datum, ).Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy, které ve světle výše uvedených důkazů nemohli přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, a proto je soud v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, kdy bylo v rámci řízení před soudem zjištěno, že účastníci spolu platně uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru, žalovaná řádně plnila a poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které žalobce i nadále splácí. Žalobce podal návrh na vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti, vklad byl povolen, stejně jako vklad zástavního práva, avšak následně bylo rozsudkem NS ČR ze dne ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, určeno, že bývalá manželka žalobce paní , jméno FO, je podílovou spoluvlastnicí předmětné nemovitosti, když se žalobce a jeho bývalá manželka dopustili obcházení zákona, když nepřiložili k návrhu na vklad vlastnického práva katastrálnímu úřadu všechny potřebné přílohy a vytvořili tak situaci, kdy jejich návrhu bylo vyhověno, ačkoliv v případě, že by byl předložen uzavřený dodatek č. , hodnota, , vkladový návrh by byl zamítnut.Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Po právní stránce vycházel soud ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do , datum, .Dle ust. § 373 obchodního zákoníku: „Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.“Dle ust. § 497 obchodního zákoníku: „Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Soud má za to, že nárok tak, jako jak ho žalobce požaduje, není po právu, pročež celou žalobu zamítl. Soud se nejprve zabýval základem nároku na náhradu škody, tj. zda došlo k porušení právní povinnosti, či smluvního ujednání, zda došlo ke vzniku škody ve sféře žalobce a zda k tomuto došlo v příčinné souvislosti. Provedeným dokazováním se nepodařilo prokázat, že by ze strany žalované došlo k porušení povinnosti jí plynoucího ze závazkového vztahu, tedy z předmětné smlouvy o hypotečním úvěru. Soud má za to, že se naopak podařilo prokázat a nadto účastníci toto ani nikterak nesporovali, že žalovaná poskytla žalobci úvěr ve sjednané výši, na tento žalobce nadále plní a účel úvěru tak byl naplněn. Žalobci tedy byly na koupi nemovitosti poskytnuty finanční prostředky, úvěr vyčerpal v plné výši a skutečnost, že následně došlo rozhodnutím soudu k vyslovení toho, že nemovitost je i v id. ½ ve vlastnictví jeho bývalé manželky, nemůže být kladeno za vinu žalované. Povinnost k přípravě návrhu na vklad v bezvadném stavu ze Smlouvy ani obchodních či úvěrových podmínek, dle zjištění soudu nevyplývá, a soud nemůže přisvědčit žalobci ani v tom, že by tato povinnost snad měla žalované plynout ze souvisejícího klientského servisu, který je součástí služeb, jež banka poskytuje k hypotečnímu úvěru. Soud v tomto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu, které jsou popsány výše, a doplňuje, že i pokud by návrh na vklad zpracovával zaměstnanec žalované, nikterak to nezprošťuje žalobce, aby si tento zkontroloval a řádně jej podal, neboť to byl právě on, kdo předmětné právní jednání činil svým jménem a na svůj účet a nebyla to žalovaná, která by právní jednání jménem žalobce prováděla v jeho zastoupení. Soud tedy shrnuje, že žalovaná neměla na základě závazkového vztahu, který mezi účastníky vznikl uzavřením smlouvy o úvěru, povinnost, v jejímž důsledku by žalobci měla vzniknout tvrzená škoda.S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že nebyly splněny odpovědnostní důvody vzniku nároku na náhradu škody žalobci, tedy základ nárok na náhradu škody není dán a s ohledem na to žalobu zamítl (výrok I.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Náklady žalované jako účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §137 odst. 2 o.s.ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ze dne , datum, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle §151 odst. 3 o.s.ř. a dle §89a exekučního řádu, tvoří 5x částku , částka, dle § 1 odst. 3 vyhlášky (vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a dne , datum, ). Celkem tedy náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , jak je uvedeno ve výroku II. rozsudkuLhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.