13 C 259/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 858 178 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 858 178 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% ročně za dobu od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklad řízení ve výši 1 500 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 858 178 Kč s příslušenstvím, představovaným úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody. Žalobkyně uvedla, že žalovaná jako zadavatel, v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zahájila otevřené řízení na veřejnou zakázku [příjmení] a implementace informačního systému pro dohled nad hazardními hrami (dále jen„ zakázka“). Oznámení o zakázce bylo zveřejněno dne [datum]. Z odůvodnění požadavků na technické kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky se podává, že žalobkyně požadovala čtyřčlenný realizační tým. V návaznosti na výše uvedené ke dni [datum] vytvořila žalobkyně ze svých zaměstnanců speciální nově vytvořený tým pro zpracování nabídky do výběrového řízení a vydal pracovní pokyn třem svým zaměstnancům. Jednalo se zejména o zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V průběhu zadávacího řízení bylo vydáno 59 dodatečných informací (dále jen“ DI“). Uveřejňování dodatečných informaci a změn zadávací dokumentace bylo nepřehledné, zejména kvůli velkému objemu těchto informaci a změn. Díky tomu bylo někdy obtížné posoudit aktuálnost zejména starších DI. Zapracování úprav do nabídky podle každé DI bylo velmi náročné a vyžádalo si pokaždé řádově desítky MD (člověkodnů). Nabídku žalobkyně podala až po uveřejnění DI [číslo] dne [datum]. Po každé DI žalobkyně přepracovala nabídku, aktualizovala již propadlá potvrzení o základní kvalifikaci, vytiskla a svázala potřebná paré. Po zveřejnění další DI se posunul celý proces a postup přípravy nabídky se opakoval. Vzniklo tedy 59 verzí nabídky a ve mzdových nákladech přípravného týmu bylo pro klienta vypracování nabídky bezprecedentně náročné.

2. Rozhodnutím žalované o zrušení zadávacího řízení k veřejné zakázce ze dne 28. 2. 2017 pod [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zrušení zadávacího řízení (dále jen„ rozhodnutí“). Z rozhodnutí vyplývá, že žalovaná pochybila, přičemž pochybení není možné zhojit a z tohoto důvodu zadávací řízení zrušila. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná vyhlásila veřejnou zakázku, žalobkyně řádně a včas předložila svou nabídku, avšak před tím, než byly nabídky posouzeny a vyhodnoceny, bylo zadávací řízení důvodu na straně žalované zrušeno. Odpovědnost za zpracování zadávacích podmínek veřejné zakázky spočívá jednoznačně na žalované, která zadávacímu řízení musí věnovat náležitou pozornost. Jedná se tedy o odpovědnost za škodu odpovídající nákladům uchazeče vynaloženým na účast v zadávacím řízení.

3. Nárok na náhradu škody se týká celkových nákladů vynaložených na část speciálního týmu ve složení zaměstnanců žalobkyně ([příjmení], [příjmení], [příjmení]), jež se zabýval zpracováním nabídek do výběrového řízení za období [číslo] až [číslo] v souhrnné výši 858 177,99 Kč. Právní zástupce žalobkyně u žalované uplatnil nárok předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy žalobkyně uplatnila veškeré vynaložené náklady. Žalovaná přípisem ze dne [datum] nárok odmítnula paušálně s tím, že nemá prokázanou existenci škody, ani vznik odpovědnosti žalované. Žalobkyni tak nezbývá, než svůj nárok uplatnit soudně. Žalobkyně prozatím omezuje svůj nárok na celkové nákladů vynaložené na část speciálního týmu svých zaměstnanců v souhrnné výši 858 178 Kč, úrok z prodlení z této částky pak žalobkyně požaduje ode dne následujícího po dni, kdy žalovaná odmítla poskytnout žalobkyni dobrovolně plnění.

4. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalobkyně požaduje úhradu částky 858 178 Kč, která má představovat náhradu škody za celkové náklady vynaložené na část speciálního týmu, který se zabýval zpracováním nabídky do výběrového řízení, když tímto výběrovým řízením je myšlena nadlimitní veřejná zakázka na služby„ [příjmení] a implementace informačního sytému pro dohled nad hazardními hrami“ (dále jen„ Veřejná zakázka“). V souladu s podmínkami Veřejné zakázky uvedenými v zadávací dokumentaci k Veřejné zakázce ve smyslu § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ze dne [datum] (dále jen„ Zadávací dokumentace“) mohli dodavatelé požadovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Žalovanému jako zadavateli bylo ve dnech 14. a [datum] doručeno několik žádostí o dodatečné informace. Dodatečné informace k jedné ze žádostí přitom zadavatel neodeslal ani v zákonné lhůtě 4 pracovních dnů dle § 49 odst. 2 zákona [číslo] o veřejných zakázkách (dále jen„ ZVZ“), ani nikdy později. V § 111 odst. 6 ZVZ se uvádí:„ Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel“. Výše zmíněné pochybení žalované již nebylo možné zhojit jinak, než zrušením zadávacího řízení, protože dne [datum] uplynula lhůta pro podání nabídek, a tak v souladu s § 111 odst. 6 ve spojení s § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ rozhodl dne [datum] zadavatel o zrušení zadávacího řízení (dále jen„ Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení k veřejné zakázce“). Žalovaná tak postupovala jak v souladu s ustanoveními ZVZ, tak rovněž v souladu s podmínkami uvedenými v Zadávací dokumentaci a to konkrétněji v souladu s ustanovením bodu [číslo] kde je uvedeno, že:„ Zadavatel si vyhrazuje právo zrušit zadávací řízení v souladu s platnou právní úpravou zadávání veřejných zakázek (§ 84 ZVZ).“ 5. Za situace kdy Žalovaná postupovala tak, jak jí ukládá ZVZ, nelze po ní požadovat náhradu nákladů spojenou s účastí Žalobce v zadávacím řízení, když přiznání této náhrady je vyloučeno § 153 zákona ZVZ. Rovněž je nezbytné upozornit na to, že žalobkyně svou účastí v zadávacím řízení, souhlasila s podmínkami uvedeným v Zadávací dokumentaci, kdy konkrétně v bodě [číslo] bylo bez jakýchkoliv pochybností stanoveno, že:„ Náklady spojené s účastí v zadávacím řízení nese každý účastník sám.“ Žalobkyně si tak musí být vědoma, že jí není možné přiznat náhradu nákladů spojenou s její účastí v zadávacím řízení. Žalovaný má navíc především za to, že žalobkyní vynaložené mzdové náklady nelze považovat za škodu vzniklou jednáním žalované. Žalobkyně neprokazuje, že by došlo k naplnění byť i jediného předpokladu pro vznik povinnosti nahradit škodu. Žalovaná má naopak za to, že postupovala v souladu se zákonem a jiný postup než zrušení zadávacího řízení mu zákon neumožňoval.

6. V rámci svého dalšího vyjádření ve věci pak žalovaná zdůraznila, že Nejvyšší správní soud ČR již opakovaně judikoval (viz např. rozsudek ze dne 14. 1. 2015, č. j. 10 As 202/2014 - 42), že zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný proces, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče projevujícím se např. i v zamezení získání veřejné zakázky a možnosti jejího plnění. Tato zásada se v rámci zadávacího řízená projevuje tak, že v případě, že nabídka dodavatele obsahuje nedostatky, které by si smluvní partneři v soukromoprávní kontraktaci vysvětlili, tak ovšem v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění účinném k datu zahájení Zadávacího řízení (dále též„ ZVZ“), znamenají nezhojitelný nedostatek nabídky. Nedostatky nabídky předložené Žalobcem si Žalovaná dovoluje rozdělit na dva základní okruhy, které ZVZ striktně odděloval, a sice na otázku prokázání kvalifikace dle § 50 až § 60 ZVZ a na otázku posouzení nabídky dle § 76 ZVZ. Ve vztahu k posouzení nabídky dle § 76 ZVZ Žalovaná zdůrazňuje, že dle této právní úpravy (na rozdíl od § 46 zákona č. 134/2016 Sb.) nebylo možné nabídku doplnit, bylo možné nabídku pouze vysvětlit, tedy ozřejmit informace, které již v nabídce byly přítomny.

7. Žalovaná má za to, že žalobkyní předložená nabídka by neobstála při posouzení nabídky dle § 76 ZVZ, tedy při úkonu, jehož předmětem bylo posouzení splnění všech požadavků kromě kvalifikace a mimořádně nízké nabídkové ceny, které zadavatel a ZVZ kladly na obsah podané nabídky. Žalovaná především poukazuje na neúplný návrh smlouvy v nabídce, nesplnění technických kvalifikačních předpokladů realizačního týmu, neúplný popis návrhu technické infrastruktury systému, neúplný popis implementace procesů, neúplný návrh řešení bezpečnosti v příloze [číslo] návrhu smlouvy - Návrh řešení plnění. Též ve vyplněné příloze [číslo] ZD nejsou splněny všechny požadavky, které zadavatel kladl na řešení informačního systému.

8. Žalovaná má za to, že žalobkyně tak nemohla získat veřejnou zakázku, i kdyby nebylo zadávací řízení zrušeno, neboť by zřejmě by musela být vyloučena z důvodu neúplné nabídky (chyběla většina příloh návrhu smlouvy), z důvodu neprokázání technické kvalifikace, a z důvodu, že žalobkyní předložený návrh řešení plnění nesplňoval požadavky zadavatele dle ZD. Žalovaná navíc uvádí, že v rámci hodnocení nabídek (dle čl. 8 ZD byla jediným kritériem nejnižší nabídková cena), byla žalobkyně až pátí v pořadí. Žalobkyně i proto získat veřejnou zakázku nemohla. Žalovaná má tedy za to, že rovněž neexistuje příčinná souvislost mezi hypotetickým protiprávním jednáním a vznikem škody. Žalovaná též opakuje, že žalobkyně neprokázala, že by jí byla způsobena škoda, tedy že nastala v majetkové sféře žalobkyně újma, která je objektivně vyjádřitelná penězi a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění. Škodou by měly být náklady vynaložené na část speciálního týmu ve složení zaměstnanců, takové náklady však nepředstavují úbytek v majetkové sféře žalobkyně, nepředstavují rozdíl mezi stavem majetku, který žalobkyně měla nebo mohla mít, a stavem, který nastal na základě„ jednání“ žalované. Nedošlo tak k naplnění byť i jediného předpokladu pro vznik povinnosti nahradit škodu a žalovaná proto navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout.

9. Z„ Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení k veřejné zakázce“ ze dne 28. 2. 2017, [číslo jednací] se podává, že žalovaná rozhodla o zrušení zadávacího řízení k veřejné zakázce„ [příjmení] a implementace informačního systému pro dohled nad hazardními hrami“, která byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek dne [datum] pod evidenčním [číslo]. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná, coby zadavatel, uvádí, že jí bylo ve dnech 14. a [datum] doručeno několik žádostí o dodatečné informace. Dodatečné informace k jedné ze žádostí přitom zadavatel neodeslal ani v zákonné lhůtě 4 pracovních dnů dle § 49 odst. 2 zák. [číslo] o veřejných zakázkách (dále též„ ZVS“), ani nikdy později. Žalovaná dále citovala znění ust. § 111 odst. 6 ZVZ a konstatovala, že pochybení zadavatele již nelze zhojit jinak než zrušením zadávacího řízení, protože dne [datum] uplynula lhůta pro podání nabídek. O existenci nezodpovězené žádosti o dodatečné informace se útvar zadavatele provádějící administraci zadávacího řízení dozvěděl až poté, co jeho zástupce nahlédl dne [datum] do spisu správního řízení, které vede Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS- S0771/2016/VZ. Návrh dodavatele brojí proti údajné netransparentnosti zadávacích podmínek a požaduje nápravné opatření v podobě zrušení zadávacího řízení. Zadavatel se při nahlížení do spisu seznámil s vyjádřeními dodatelů k žádosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ohledně sdělení důvodů, proč nepodali v zadávacím řízení nabídku. Jeden z dodavatelů ve své odpovědi mimo jiné poukázal na to, že dne [datum] doručil zadavateli žádost o dodatečné informace, jež nebyla nikdy ze strany zadavatele zodpovězena. Interním šetřením zadavatel následně zjistil, že toto sdělení třetího dodavatele je pravdivé, a proto mu s ohledem na uplynutí lhůty pro podání nabídek nezbylo než rozhodnout výše uvedeným způsobem. Pokud by popisované pochybení nebylo napraveno, mohlo by zadavateli přinést finanční důsledky z důvodu ohrožení způsobilosti výdajů spolufinancovaných z fondů EU.

10. Ze zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky„ [příjmení] a implementace informačního systému pro dohled nad hazardními hrami“ soud zjistil, že účelem této veřejné zakázky byla realizace záměru zadavatele (žalované) spočívajícího ve vybudování informačního systému pro dohled nad hazardními hrami spravujícího veškerá data a údaje v oblasti regulace hazardních her. Předmětem této veřejné zakázky je návrh, vývoj, dodávka a implementace informačního systému pro evidenci, monitoring a kontrolu hazardních her a zajištění následné technické podpory, správy a údržby implementovaného informačního systému včetně jeho nezbytného rozvoje, a to po dobu 5 let. Zadávací dokumentace (dále též„ ZD“) obsahuje podrobné požadavky na kvalifikační předpoklady dodavatele, na podrobný popis předmětu plnění (navrhovaného řešení) a jeho formu. Lhůta pro podání nabídek je do [datum] (čl. 12 ZD). Nabídky se dodavatelům nevracejí a zůstávají u zadavatele jako součást dokumentace o veřejné zakázce. Náklady spojené s účastí v zadávacím řízení nese každý účastník sám (čl. 14 ZD). Zadavatel si vyhrazuje právo dodatečně změnit či doplnit zadávací podmínky (čl. 14 ZD). Zadavatel si vyhrazuje právo zrušit zadávací řízení v souladu s platnou právní úpravou zadávání veřejných zakázek (§ 84 zákona) (čl. 14 ZD). Základním hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena (čl. 8 ZD).

11. V čl. 11 zadávací dokumentace jsou pak uvedeny požadavky na zpracování a podání nabídky, mimo jiné požadavek, aby byl předložen: -) návrh smlouvy (čl. 5 a příloha [číslo] zadávací dokumentace) podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče či ho zastupovat a vyplněný ve všech částech označených k vyplnění; <b>k podepsanému návrhu smlouvy budou připojeny všechny přílohy (příloha [číslo] až příloha [číslo]).</b> U přílohy [číslo] Seznam subdodavatelů zadavatel upozorňuje na obsahové požadavky dle čl. 6 zadávací dokumentace a na doporučený vzor seznamu v příloze [číslo] zadávací dokumentace); U přílohy [číslo] Návrh řešení Plnění zadavatel upozorňuje, že se musí jednat o dokument popisující vlastní předmět zakázky zpracovaný v souladu s článkem 6.2 zadávací dokumentace. U přílohy [číslo] Specifikace ceny Plnění bude zpracována nabídková cena v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávacích podmínkách veřejné zakázky (čl. 7 a příloha [číslo] této zadávací dokumentace); Požadované přílohy návrhu smlouvy vyplývají též z čl. 15 ZD, kde jsou výslovně uvedeny tyto přílohy návrhu smlouvy: Příloha [číslo] [ulice] dokumentace, Příloha [číslo] Analytická dokumentace, Příloha [číslo] Popis migrace dat, Příloha [číslo] Popis realizačních etap Díla, Příloha [číslo] Servisní služby a Služby rozvoje, Příloha [číslo] Požadavky na implementaci a na Návrh řešení Plnění, Příloha [číslo] Řízení projektu.

12. Žalobce soudu předložil svou nabídku pro předmětnou veřejnou zakázku a to jak v písemné formě, tak elektronicky (na CD). Soudu konstatuje, že nedisponuje odbornými znalostmi, aby mohl hodnotit kvalitu nabídky žalobkyně, či splnění kvalifikačních předpokladů týmu zaměstnanců žalobkyně, který nabídku zpracoval. Řešení odborných otázek soudu nepřísluší, mohlo by však být předmětem znaleckého zkoumání. Soud nicméně k důkazním návrhům tohoto typu účastníky nevedl, neboť prostým srovnáním shora citované zadávací dokumentace a nabídky žalobkyně dospěl k závěru, že nabídka žalobkyně není kompletní. Soutěžní nabídka žalobkyně sice obsahuje řádný návrh smlouvy, ovšem připojeny jsou pouze přílohy [číslo] absentuje zejména Příloha [číslo] [ulice] dokumentace a Příloha [číslo] Analytická dokumentace. Soud dospěl k , závěru, že již pouze tato skutečnost je nezhojitelným nedostatkem nabídky a tento skutkový závěr sám o sobě postačuje k rozhodnutí ve věci.

13. Pokud pak žalobkyně navrhovala výpověď svého jednatele, soud tento důkazní návrh jako nadbytečný zamítl, neboť samotná účastnická výpověď nemůže zvrátit závěr, který soud učinil na základě důkazů písemných (kompletní nabídka žalobkyně a to i v elektronické podobě). V té souvislosti není bez významu, že žalovaná uvedla, že námitku neúplnosti nabídky žalobkyně vznesla na základě archivované nabídky, která jí byly v rámci veřejné soutěže doručena (tedy nikoli na základě nabídky předložené soudu v tomto řízení).

14. Jak již soud uvedl, má za to, že disponuje dostatkem skutkových zjištění alespoň pro rozhodnutí o základu nároku. Jelikož jak bude níže uvedeno podrobně, je závěr soudu o důvodnosti základu nároku žalobkyně negativní, soud blíže nezmiňuje další v řízení provedené důkazy, neboť ty se týkaly zejména výše nároku.

15. Po právní stránce soud především předesílá, že v projednávané věci nejedná o odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zadávání veřejných zakázek totiž není výkonem veřejné moci, jde o civilní kontraktační proces modifikovaný zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty. Odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou dodavateli či uchazeči o veřejnou zakázku je pak občanskoprávním odpovědnostním vztahem. Soudy rozhodující v občanském soudním řízení jsou pak kompetentní i k posouzení otázky, zda došlo k porušení povinností zadavatele vyplývajících z právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, což je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zadavatele za škodu (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 249/2014 /odst. 18 cit. rozhodnutí/, shodě též rozhodnutí NSS sp. zn. 62 Af 13/2014). Příslušným právním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek je pak zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, neboť předmětná zakázka byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek, pod evidenčním [číslo] již dne [datum] a tedy před účinností zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (účinný od 1. 10. 2016 – srovnej též přechodné ust. § 273 odst. 1 zák. č. 134/2016 Sb.). Dle ust. § 153 zák. č. 137/2006 Sb. ZVZ, platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, zadavatel nesmí přiznat dodavateli právo na náhradu nákladů spojených s účastí v zadávacím řízení či soutěži o návrh, ani po dodavatelích požadovat poplatky za to, že se mohou takového řízení účastnit. Dle ust. § 84 odst. 2 písm. e/ zák. č. 137/2006 Sb., ZVZ, zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dle ust. § 111 odst. 6 zák. č. 137/2006 Sb., ZVZ, zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

16. Soud v prvé řadě uvádí, že zadávání veřejných zakázek je obecně ovládáno principem, že náklady spojené s účastí v zadávacím řízení či soutěži si každý ze soutěžitelů nese sám (§ 153 ZVZ). Tento princip žalobkyně ostatně jednoznačně deklarovala v zadávací dokumentaci (čl. 14 ZD).

17. Žalobkyni však lze přisvědčit potud, že judikatura dospěla k závěru, že za určitých okolností mohou být marně vynaložené náklady uchazeče veřejné soutěže škodou, a to pokud bylo řízení předčasně zrušeno v důsledku pochybení zadavatele. Konkrétně se jedná o rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1409/2015, jehož právní věta zní:„ Jestliže uchazeč podal do veřejné soutěže nabídku, jež splnila předpoklady zadávacího řízení a byla úplná, a poté bylo zadávací řízení předčasně zrušeno v důsledku pochybení zadavatele při zpracování zadávací dokumentace, staly se náklady uchazeče vynaložené na účast ve veřejné soutěži zbytečně vynaloženými, a představují tak jeho skutečnou škodu“.

18. Soud však toto rozhodnutí nepovažuje pro projednávanou věc za přiléhavé. Ve věci o níž rozhodoval Nejvyšší soud, šlo o situaci, kdy již při zveřejnění zadávací dokumentace existovaly objektivní skutečnosti, na které zadávací dokumentací formulované požadavky nebraly zřetel. Tedy již sama zadávací dokumentace byla chybná. V projednávané věci však došlo k pochybení žalované až v rámci zadávacího řízení (k tomu srovnej odst. 9 rozsudku) a žalovaná při zrušení zadávacího řízení postupovala způsobem právě pro takový případ zákonem předvídaným (dle ust. § 111 odst. 6 zák. č. 137/2006 Sb., ZVZ). Žalovaní navíc možnost tohoto postupu v rámci zadávací dokumentace výslovně deklarovala (čl. 14 ZD).

19. Zejména je však třeba uvést, že nabídka žalobkyně nesplnila předpoklady zadávacího řízení, neboť nebyla úplná (viz. odst. 12 rozsudku). Za těchto okolností pak odpovědnost žalované za tvrzenou škodu nepřipadá v úvahu, neboť nutně absentuje příčinná souvislost mezi jednáním žalované a žalobkyní tvrzenou škodou. Nekompletní nabídka nemohla uspět ani v případě, že by k pochybení žalované v zadávacím řízení nedošlo. Náklady na (takto nekompletní) nabídku by tedy žalobkyně nesla vždy, bez toho, zda výběrové řízení bylo zrušeno, či řádně proběhlo. Není proto dán sám základ žalobou uplatněného nároku a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

20. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož ve věci zcela uspěla žalovaná, soud jí přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalovaná nebyla v řízení zastoupena advokátem, náleží jí tedy pouze paušální náhrada hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 300 Kč za úkon. Soud přiznal žalované tuto náhradu za pět úkonů a to konkrétně odpor proti vydanému platebnímu rozkazu doručený soudu dne [datum], dvě písemná vyjádření ve věci (doručené soudu dne [datum] a [datum]), a účast při dvou jednáních soudu (konaných dne [datum] a [datum]). Žalované tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč a je splatná v obecné třídenní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).