13 C 33/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalované o žalobě na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovité věci – pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí vykonává Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

II. Nemovitá věc – pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí vykonává Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádací podíl částku 26 379 095 Kč do jednoho měsíce ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, zastoupené Obvodním soudem pro [část Prahy] řízení vzniklé státu v rozsahu 50 %, přičemž výše této náhrady bude určena v samostatném rozhodnutí a tuto povinnost je třeba splnit ve lhůtě do tří dnů ode dne, kdy rozhodnutí výši náhrady nákladů řízení určující nabude právní moci.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, zastoupené Obvodním soudem pro [část Prahy] řízení státem placené v rozsahu 50 %, přičemž výše této náhrady bude určena v samostatném rozhodnutí a tuto povinnost je třeba splnit ve lhůtě do tří dnů ode dne, kdy rozhodnutí výši náhrady nákladů řízení určující nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku (dále také jen„ nemovitá věc“). Ke dni podání žaloby vlastnila žalobkyně nemovitou věc s původní žalovanou [celé jméno původní účastnice], [datum narození], zemř. [datum] a žalobou usilovala o přikázání nemovité věci do svého výlučného vlastnictví, oproti převzetí povinnosti vyplatit žalované náhradu za spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ vzhledem k celku nemovité věci.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 4. 2021, č.j. 13 C 33/2016 – 45, které nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalované.

3. Žalovaná se formulací svého procesního stanoviska připojila k tomu, že je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci zrušit a vypořádat tak, že nemovitá věc bude přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, za náhradu ve výši odpovídající stanovisku znalce.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Ke dni [datum] bylo v katastru nemovitostí zapsáno ohledně nemovité věci rovnodílné podílové spoluvlastnictví žalobkyně a původní žalované (náhled dat - informace o pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], platnost údajů ke dni [datum]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 8. 2020, č.j. 37 D 124/2017 – 783, které nabylo právní moci dne [datum], bylo potvrzeno, že žalované, nabyvatelce odúmrti, připadl spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ vzhledem k celku nemovité věci. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku je v katastru nemovitostí zapsáno ohledně nemovité věci rovnodílné podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované (náhled dat - informace o pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], platnost údajů ke dni [datum]).

6. Z plánu domu [adresa], k.ú. [část obce] (řez A-Á), nákresu západního průčelí domu a fotografií domu (listiny předložené původní žalovanou) soud zjistil, že se jedná o dům stojící v zástavbě domů (řadový dům) o třech nadzemních podlažích a podkroví, z plánu domu je patrná i existence podzemního podlaží.

7. Cena nemovité věci v místě a čase obvyklá byla zjišťována již v roce 2015, ke dni [datum] činila 44 300 000 Kč (znalecký posudek [číslo] 2015 vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]).

8. Žalobkyní předloženou korespondencí má soud za prokázané, že žalobkyně a právní předchůdkyně žalované mezi sebou komunikovaly prostřednictvím právních zástupců, a to v záležitostech souvisejících s dodávkami energií, opravami a údržbou nemovité věci, resp. nákladů s tím spojených (výzva ze dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum]; výzva ze dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum]; výzva ze dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum]; výzva ze dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum]). Právní zástupce právní předchůdkyně žalované vyzýval pana [jméno] [příjmení] k odevzdání a vyklizení nebytových prostor v nemovité věci (výzva k odevzdání a vyklizení nebytových prostor ze dne [datum]). 9. [právnická osoba], [IČO] vede pro žalobkyni bankovní účty vykazující zůstatky pokrývající úhradu částky 26 379 095 Kč (potvrzení vystavené [právnická osoba] dne [datum]).

10. Z dalších listin provedených k důkazu soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí ani podrobněji nezabývá.

11. Žalobkyně v řízení předložila znalecký posudek [číslo] vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], CSc., znalkyní v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací oceňování nemovitostí, obsahující doložku znalkyně ve smyslu ust. § 127a zá. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“). Soud provedl důkaz znaleckým posudkem a znalkyni vyslechl. Znalkyně opakovaně oceňovanou nemovitou věc prohlédla (provedla opakovaná místní šetření) a stanovila obvyklou cenu nemovité věci ke dni ocenění ([datum]) na částku 52 758 190 Kč. V rámci výslechu tento svůj závěr stvrdila a přesvědčivým způsobem se vypořádala se všemi připomínkami žalované, vysvětlila, proč podle znalkyně nemají vliv na výslednou cenu. Uvedla a přesvědčivě obhájila, že obvyklá cena byla stanovena na základě porovnávací metody. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že znalkyně zohlednila polohu nemovité věci (historické centrum [obec], poloha u řeky – zóna s rizikem povodně, dům se významnou mírou spolupodílí na konfiguraci zástavby vltavského nábřeží mezi Karlovým mostem a [příjmení]), provedení i stav nebytového prostoru (pronajímán za účelem provozu restaurace), jakož i obývaných podlaží, podkroví a podzemního podlaží. Soud vzhledem k všeobecně známé skutečnosti o růstu cen nemovitostí při výslechu znalkyně učinil dotaz na případnou aktualizaci obvyklé ceny ke dni svého rozhodování, ani poté znalkyně svůj závěr o stanovení obvyklé ceny nezpochybnila. Soud nemá na základě toho, jak kvalifikovaně, přesvědčivě a logicky se znalkyně vypořádala i s námitkami žalované, pochybnost o věcné správnosti, úplnosti a přezkoumatelnosti znaleckého posudku. Nebylo tak třeba zadávat zpracování dalšího posudku, jak před výslechem znalkyně navrhovala žalovaná, resp. soud po výslechu znalkyně neshledal, že by byly dány důvody pro revizní znalecké zkoumání.

12. Podle ust. § 1140 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

13. Podle ust. § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle ust. § 1147 věta první o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

15. Jelikož nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, jelikož žalobkyně již podáním žaloby projevila, že nechce v podílovém spoluvlastnictví setrvat a jelikož žalovaná se svým stanoviskem k požadavku žalobkyně na zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovité věci přiklonila, přistoupil soud ke zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k dotčené nemovité věci.

16. Spolu s rozhodnutím o zrušení podílového spoluvlastnictví bylo třeba rozhodnout o jeho vypořádání.

17. Soud po zvážení zákonných kritérií pro vypořádání podílového spoluvlastnictví (ust. § 1144 odst. 1 o. z.) dospěl k závěru, že je na místě přikázat nemovitou věc žalobkyni, za přiměřenou náhradu žalované, které tímto rozhodnutím odnímá spoluvlastnický podíl o velikost id. ½ vzhledem k celku nemovité věci. Žalobkyně od počátku řízení projevovala svůj zájem na uvedeném způsobu vypořádání, žalovaná se k tomuto způsobu vypořádání přikláněla, nechtěla nemovitou věc přikázat do svého výlučného vlastnictví, ani jedna z účastnic nebyla ochotna nést náklady spojené s rozdělením věci. Naopak žalobkyně v řízení prokázala svou solventnost ve smyslu schopnosti a připravenosti vyplatit žalované bezodkladně vypořádací podíl. Za této situace soud dospěl k závěru o tom, že v posuzované věci nepřichází do úvahy reálné rozdělení věci, když na straně žalobkyně je dána i zcela zřejmě užší vazba k předmětu spoluvlastnictví (než je tomu u žalované, která spoluvlastnické právo k nemovité věci nabyla odúmrtí). Z postoje žalované vyplývá, že i zájmu žalované zřejmě (jak lze soudit z jejího procesního stanoviska) odpovídá upřednostnit vyplacení vypořádacího podílu na místo toho, že by do budoucna žalovaná sice mohla vykonávat vlastnická práva, avšak spjatá s řadou povinností souvisejících už se samotnou údržbou nemovité věci.

18. Přiměřená náhrada je hodnotovým ekvivalentem vyjádřeným v penězích, umožňující podle místních podmínek obstarání obdobné věci, jakou přestavoval podíl spoluvlastníka přisouzený ostatním spoluvlastníkům; při stanovení výše přiměřené náhrady se vychází ze stavu této nemovitosti k době zrušení spoluvlastnictví a z její ceny v době vypořádání (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10, 2008, sp. zn. 22 Cdo 3811/2008).

19. Soud proto s ohledem na shora uvedené v souladu s ust. § 1147 o. z. přikázal podíl žalované o velikosti id. ½ vzhledem k celku nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.), za přiměřenou náhradu, kterou soud stanovil jako 1/2 ze znalkyní zjištěné obvyklé ceny v daném místě a čase (52 758 190 Kč). Výše náhrady za spoluvlastnický podíl žalované tak činí 26 379 095 Kč, tuto částku pak soud uložil žalobkyni k zaplacení. (výrok III.)

20. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. V posuzované věci se stanoviska účastníků k otázce zrušení i způsobu vypořádání překrývala, není zde proto účastník, který by byl z procesního hlediska účastníkem úspěšnějším než účastník druhý, rozhodnutí o výši plnění (v souvislosti s peněžitou náhradou za odňatý spoluvlastnický podíl) záviselo na znaleckém posudku. Procesní úspěch účastníka podle recentní nálezové judikatury Ústavního soudu nelze odvozovat od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví; teprve ve fázi rozhodování o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví se totiž naplno projeví povaha řízení iudicii duplicis, jehož specifika neodpovídají charakteristickým znakům civilního sporu v režimu občanského soudního řádu, a v důsledku toho je stanovování úspěchu jednotlivých účastníků ve věci pro účely rozhodnutí o nákladech řízení velmi obtížné (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. IV. ÚS 404/22). Spravedlivému uspořádání vztahů účastníků odpovídá to, že si každý z účastníků ponese své náklady. Soud neshledal důvody, pro něž by bylo na místě se od tohoto přístupu odklonit (to, že žalovaná měla znalecký posudek k dispozici od dubna tohoto roku, nehraje roli, neboť platná a účinná úprava počítá s výslechem znalce u jednání – ust. § 127 odst. 1 o. s. ř.; žalovanou nelze prostřednictvím rozhodnutí soudu o nákladech řízení sankcionovat za to, že v řízení uplatňovala svá práva a oprávněné zájmy, že měla připomínky k písemnému posudku a nesouhlasila s jeho čtením či že neuzavřela s žalobkyní smír.).

21. Bylo také třeba rozhodnout, co do základu, o náhradě nákladů řízení na straně státu, který bude platit znalečné. Soud o těchto nákladech rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a co do rozložení povinnosti mezi účastníky vycházel ze stejné logiky a argumentace jako u náhrady nákladů účastníků řízení, proto uložil oběma účastníkům povinnost splnit rovným dílem. Protože přesná výše těchto nákladů nebyla v době vyhlášení tohoto rozsudku známa, soud vydal pouze mezitimní rozhodnutí s tím, že výše částky bude konkretizována rozhodnutím, které soud vydá v návaznosti na zaplacení očekávaných nákladů (§ 152 odst. 2 a § 167 odst. 2 o. s. ř.).

22. Při určení lhůty k plnění soud vycházel z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy ve vztahu k platební povinnosti žalobkyně vyplývající z rozhodnutí ve výroku pod bodem III. určil pariční lhůtu v délce jednoho měsíce, a to s respektem ke stanoviskům obou účastníků. Ve vztahu k povinnostem vyplývajícím účastníkům z rozhodnutí ve výrocích pod body V. a VI. byla lhůta určena v obvyklé, tj. třídenní délce.