13 C 5/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce/C, 831 04 Bratislava, Slovenská republika zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 5 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 12% ročně od 13. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 1. 2025 domáhal na žalované zaplacení částky uvedené shora spolu s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že dne 20. 5. 2021 uzavřel kupní smlouvu s jméno FO a touto nabyl vlastnictví k souboru pozemku: parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, vše k.ú. Anonymizováno, zapsáno na LV č. Anonymizováno, obec Anonymizováno, a to za kupní cenu 7 500 000 Kč. Znalcem zjištěna obvyklá cena v roce 2021 činí 7 950 000 Kč. V době koupě pozemku žalobcem byl pozemek parc. č. hodnota zastavitelným pozemkem dle schválené výjimky z regulativů funkčního a prostorového uspořádání podle usnesení zastupitelstva města adresa ze dne 29. 3. 2000 o udělení výjimky k umístění jedné stavby na pozemku parc. č. hodnota, přijaté na podkladě stanoviska zpracovatele ÚPNSÚ tituly před jménem. Anonymizováno ze dne 25. 1. 2000 a kladného vyjádření ze strany Správy CHKO Anonymizováno ze dne 13. 10. 1999 (dále jen „výjimka“). Územním plánem města adresa vydaného opatřením obecné povahy schváleného usnesení zastupitelstva č. hodnota. dne datum, byl Pozemek zařazen do kategorie ploch NSzp – smíšené nezastavitelné území. Právní předchůdce žalobce brojil proti změně zařazení pozemku a následně úspěšně napadl u soudu návrhem na zrušení opatření obecné povahy. Krajský soud v Anonymizováno vyhověl návrhu rozsudkem ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. spisová značka, opatření obecné povahy – územní plán obce města adresa v části týkající se předmětného pozemku, územní plán zrušil. Kasační stížnost podaná obcí adresa byla zamítnuta, přesto však obec adresa, potažmo MÚ adresa, se opět pokusili o změnu využití pozemku, změnou č. 1 právnická osoba města adresa, která byla schválena usnesením zastupitelstva č. hodnota. ze dne datum, k jeho zařazení na nezastavitelné pozemky. Znovu právní předchůdce žalobce územní plán napadl ve správním soudnictví a rozsudkem Krajského soudu v Anonymizováno adresa ze dne 14. 1. 2021, sp.zn. právnická osoba, změnu č. 1 Územního plánu v části týkající se předmětného pozemku, zrušil. Kasační stížnost pak byla zamítnuta. Následně žalobce nabyl dne 20. 5. 2021 předmětný pozemek, avšak MÚ adresa odmítl všechna soudní rozhodnutí výše uvedená respektovat a žalobci tvrdil, že pozemek je po vydání změny č. 1 ÚP s nabytím účinnosti dne 18. 10. 2019 součástí nezastavěného území ve funkčním využití „Smíšení nezastavěné území – zemědělské, přírodní (NSzp) a avizoval, že případná žádost o vydání stavebního povolení nebude úspěšná. Takto vystupoval MÚ adresa nejen vůči žalobci, ale také vůči zájemcům o koupi předmětného pozemku. Žalobce se domnívá, že MÚ ignoroval skutečnost, že po zrušujících rozsudcích (viz shora) nadále platí původní právní stav a s ním i výjimka umožňující stavbu na pozemku a fakticky tak znemožnil žalobci na pozemku stavět a plně využít jeho potenciál. Žalobce chtěl tak pozemek prodat za jeho obvyklou cenu s tím, že vůči novému vlastníku (nezatíženému cizozemským původem) bude snad po právu umožněno stavební využití pozemku a tím tak minimalizovat škody. MÚ adresa však zájemce odrazoval, když na dotazy o zastavitelnosti odpovídal nesprávně Anonymizováno Nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že MÚ adresa odmítal respektovat soudní rozhodnutí, svévolně k pozemku žalobce přistupoval jako k pozemku nezastavitelnému, fakticky prosazoval stav, jako by zde nebylo soudních rozhodnutí, udržoval stav založený zrušenými opatřeními obecné povahy, a to jak vůči žalobci, tak i vůči zájemcům o koupi předmětných pozemků a soustavně tak poskytoval nesprávnou informaci, že na pozemku nelze umístit stavbu, zmařil žalobci i možnost prodeje souboru pozemků za jeho obvyklou cenu, negativně zasáhl do pověsti žalobce a je příčinou škody na majetku žalobce. Žalobce spatřuje příčinnou souvislost v tom, že byla možnost realizace stavby domu na jeho pozemku ztížena natolik, že se jednalo o faktické znemožnění uskutečnění stavby i stavební povolení. Žádost o stavební povolení žalobce nepodával, protože věděl, že žádosti nebude vyhověno a musel by vynaložit zbytečné náklady na projektovou dokumentaci. Žalobce prodal pozemky na základě kupní smlouvy ze dne 12. 4. 2022 jméno FO za kupní cenu 2 500 000 Kč a byla mu tak způsobena škoda 5 000 000 Kč, která představuje rozdíl mezi kupní cenou, za kterou žalobce pozemky zakoupil a kupní cenou, za kterou je prodal, přičemž tato cena představuje cenu pozemků odpovídající stavu, kdy je pozemek nezastavitelný. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že nárok žalobce neuznává. Žalovaná potvrdila, že předchůdce žalobce sic úspěšně brojil proti územním plánům, avšak zrušením v části týkající se předmětného pozemku, pak došlo k nastolení stavu, kdy byla zrušena nejen část změny č. 1 ÚP, ale i všechny případné výjimky udělené. Dle žalované předmětný pozemek parc. č. hodnota již v době uzavření kupní smlouvy ze dne 20. 5. 2021, kdy žalobce nabyl příslušný soubor pozemků do svého vlastnictví od právního předchůdce, nebyl určen platnou územně plánovací dokumentací k zastavění. Zrušením části územního plánu adresa a části změny č. 1 ÚP adresa ve vztahu k předmětnému pozemku nemohl nastat stav, kdy by pro tento pozemek platila regulace původního a již neplatného ÚP SÚ adresa (územního plánu sídelního útvaru adresa), včetně výjimky pro zastavění tohoto pozemku vázané na původní územní plán. Dle žalované tak MÚ adresa postupoval správně, když poskytl ve výše uvedeném smyslu územně plánovací informaci. Do doby vydání pravomocné změny územního planu týkající se pozemku parc. č. hodnota nelze o přípustnosti konkrétního záměru na tomto pozemku rozhodovat podle původního územního plánu, ani podle nového plánu. Žalobce se stal vlastníkem souboru pozemků, včetně pozemku parc. č. hodnota na základě kupní smlouvy ze dne 20. 5. 2021 a soubor pozemků prodal 12. 4. 2022. V tomto časovém úseku, resp. ani v době při uzavření kupní smlouvy ze dne 20. 5. 2021, nebyl pozemek určen platnou územně plánovací dokumentací k zastavění. Tvrzená škoda tak žalobci nevznikla v důsledku postupu MÚ adresa, ale v důsledku nesprávné interpretace rozsudku ze dne 14. 1. 2021 Krajského soudu adresa, která se promítla do obsahu kupní smlouvy, neboť předmětný pozemek nebyl v době uzavření kupní smlouvy na základě platné územně plánovací dokumentace zastavitelný. Jak koupě, tak i prodej pozemků za předmětnou kupní cenu je projevem svobodné vůle žalobce. K nesprávnému úřednímu postupu tak nedošlo. K věci se vyjádřil také právnická osoba adresa sdělením ze dne 14. 5. 2025 (které bylo provedeno v rámci dokazování) tak, že popsal genezi územního plánování: územní plán sídelního útvaru adresa vydaný říjen 1995, schválen usnesením zastupitelstva adresa dne 21. 10. 1998, dále územní plán adresa vydaný dne 20. 4. 2016 usnesením zastupitelstva s účinností od 7. 5. 2016 formou opatření obecné povahy, dle kterého byla předmětná plocha (pozemek ppč. Anonymizováno k.ú. adresa) součástí nezastavěného území ve funkčním využití „Smíšené nezastavěné území – zemědělské, přírodní (NSzp), který územní plán sídelního útvaru adresa pozbyl platnosti jako celek, tzn. včetně udělení výjimek. Tyto výjimky, na které se žalobce odvolává, byly řádně do procesu pořízení územního plánu zapracovány jako podněty k prověření, následně byly posouzeny a bylo o nich rozhodnuto, včetně výjimky označené jako návrh na zastavitelnou plochu Anonymizováno k.ú. adresa. Následovala změna č. 1 územního plánu adresa s nabytím účinnosti 18. 10. 2019 s tím, že vzhledem ke skutečnosti, že pro opětovné posouzení předmětné plochy nenastaly v době pořízení změny č. 1 ÚP adresa žádné nové okolnosti ani skutečnosti, adresa nadále trvalo na původním vymezení funkční plochy vycházejícího z platného ÚP, tzn. že předmětná plocha bude i nadále součástí nezastavěného území ve funkčním využití „smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp)“. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky veřejného projednání a zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách (dovyhodnocení námitky č. 4 uplatněné k územnímu plánu adresa v souvislosti se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu 5 As 24/2017-97). V současné době je dle úplného znění ÚP adresa, po vydání změny č. 2 ÚP adresa ze dne 12. 4. 2023, usnesením zastupitelstva, s nabytím účinnosti dne 24. 6. 2023 předmětná plocha součástí nezastavěného území ve funkčním využití plochy „smíšené nezastavěného území – přírodní (NSzp), změna č. 2 byla pořízena na základě schváleného obsahu. Dne 24. 1. 2025 město adresa podalo žádost o pokračování v procesu pořízení změny. Návrh zadání změny č. 3 ÚP adresa bude po dohodě s určeným zastupitelem předložen dne 11. 6. 2025 do zastupitelstva ke schválení, účelem změny č. 3 je prověřit změnu způsobu využití plochy ppč. Anonymizováno, k.ú. adresa, a to ze současného využití na nový způsob využití ve funkčním využití „Smíšené obytné – rekreační (SR)“. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne 3. 8. 2021 podal právnická osoba adresa panu tituly před jménem jméno FO územně plánovací informaci k ppč. Anonymizováno k.ú. adresa, v obci adresa, a to na základě žádosti ze dne 30. 7. 2021: plocha – ppč. Anonymizováno k.ú. adresa, v obci adresa byla dle úplného znění ÚP adresa, po vydání změny č. 1 ze dne 18. 9. 2019, usnesením zastupitelstva města adresa.6.3. s nabytím účinnosti dne 18. 10. 2019 součástí nezastavěného území ve funkčním využití „smíšené nezastavěné území – zemědělské, přírodní (NSzp)“. Dále byla vypsána možnost přípustného využití, podmíněně přípustného využití a nepřípustné využití. Dne 24. 8. 2021 přijal MÚ adresa doplňující sdělení tituly před jménem jméno FO ze dne 23. 8. 2021 v němž uvedl, že se MÚ odvolává na zrušený územní plán a jeho změnu č. 1, z čehož plyne, že pro předmětný pozemek platí režim platný před tímto územním plánem a požádal o zaslání „výjimky“ udělené v rámci územního plánu sídelního útvaru adresa usnesením ZM ze dne 29. 3. 2000, pod č.j. Anonymizováno. Dne 1. 9. 2021 pak MÚ adresa podal doplnění územně plánovací informace k předmětnému pozemku: u plochy ppč. Anonymizováno k.ú. adresa nadále platí územně plánovací informace ze dne 3. 8. 2021. Stavebníkem v rámci podaných žádostí o územně plánovací informaci je v obecné poloze myšleno pouze oslovení žadatele, investora, vlastníka pozemku či případně stavebníka, není tedy právně vázána. Žadatel o územně plánovací informaci může podat na příslušný správní úřad kdokoliv, tedy žadatel, investor, vlastník pozemku či budoucí stavebník. „Výjimka“ udělená v rámci Územního plánu sídelního útvaru adresa pozbyla platnosti. Pořízením nového územního plánu adresa, resp. jeho vydání pozbyl územní plán sídelního útvaru adresa platnosti jako celek, tzn. ve všech částech včetně udělených „výjimek“, tudíž se k němu nelze vrátit. Stále platí skutečnost, že předmětná plocha je v současné době bez vymezení funkčního využití, tzn. že do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, případně vydání změny územního plánu adresa nelze o předmětné ploše rozhodovat. Z rozsudku Krajského soudu Anonymizováno ze dne 18. 1. 2017, č.j. spisová značka, bylo zjištěno, že bylo zrušeno opatření obecné povahy –územního plánu obce města adresa schválený usnesením zastupitelstva č. hodnota. ze dne 20. 4. 2016, v části týkající se pozemku parc. č. hodnota. Soud dospěl k závěru, že odůvodnění rozhodnutí je ve vztahu k zamítnutí námitky navrhovatele nepřezkoumatelné, neboť se s konkrétními výhradami navrhovatele ve vztahu k funkčnímu využití pozemku parc. č. hodnota vypořádává nedostatečně. Z tohoto důvodu soud napadený uzemní plán nemohl v této části posoudit z hlediska věcné správnosti a přiměřenosti přijatého řešení. Proti rozsudku byla podána kasační stížnost, jež byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2018, č.j. spisová značka, zamítnuta. Z rozsudku Krajského soudu Anonymizováno ze dne 14. 1. 2021, č.j. právnická osoba, bylo zjištěno, že bylo zrušeno opatření obecné povahy – změna č. 1 územního plánu města adresa, schválené usnesením zastupitelstva č. hodnota. ze dne 18. 9. 2019, v části týkající se pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa. Soud dospěl k závěru, že odůvodnění rozhodnutí trpí takovými deficity ve vztahu k vypořádání argumentace navrhovatele, zejména ve vztahu k otázce proporcionality funkčního zařazení pozemku parc. č. hodnota, které způsobují její nepřezkoumatelnost. Z tohoto důvodu soud napadenou část změny č 1 ÚP nemohl posoudit z hlediska věcné správnosti a přiměřenosti přijatého řešení. Proti rozsudku byla podána kasační stížnost, jež byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2023, č.j. spisová značka, zamítnuta. Z kupní smlouvy ze dne 12. 4. 2022 uzavřené mezi žalobcem, jako prodávajícím, a jméno FO, jako kupujícím, bylo zjištěno, že žalobce prodal předmětné pozemky (parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno) zapsané na LV č. hodnota, kat. území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Anonymizováno Anonymizováno, pracoviště adresa, a to za kupní cenu 2 500 000 Kč. Ze smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne 26. 5. 2021 bylo zjištěno, že shodné předmětné pozemky viz shora byly prodány jméno FO žalobci na základě této smlouvy za kupní cenu 7 500 000 Kč. Součástí smlouvy bylo prohlášení smluvních stran ve článku IV. dle kterého strana prodávající (jméno FO) prohlašuje a strana kupující (žalobce) bere na vědomí, že pozemek parc. č. hodnota je zastavitelný na základě rozsudku (právnická osoba) Krajského soudu v Anonymizováno rozhodl ve věci návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu města adresa, schválené usnesením zastupitelstva č. hodnota. ze dne 18. 9. 2019, v části týkající se pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa od 14. 1. 2021, tak, že byl v části týkající se předmětného pozemku zrušen. Nabytí na základě této smlouvy potvrzuje i výpis z katastru nemovitostí k 28. 2. 2022. Z usnesení z 2. jednání městského zastupitelstva města adresa konaného dne 29. 3. 2000 v 16:00 hod. v Anonymizováno v adresa bylo zjištěno, že pod číslem hodnota. MZ po projednání žádosti pí. jméno FO, bytem adresa schvaluje výjimečně na základě posouzení Správy CHKO adresa, zpracovatele územního plánu Anonymizováno. Anonymizováno a Referátu regionálního rozvoje OkÚ Anonymizováno, v souladu se schválenými regulativy funkčního a prostorového uspořádání čl. 6 odst. 3, které jsou závaznou částí právnická osoba města adresa, umístění těchto staveb na ppčk. Anonymizováno a Anonymizováno v k.ú. adresa umístění vždy jednoho objektu na příslušné parcele. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne 11. 9. 2021 vypracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO, bylo zjištěno, že znalec oceňoval předmětný soubor nemovitostí a dospěl k tomu, že ke dni zpracování posudku činí cena zjištěná 2 375 060 Kč, cena nemovitostí odhadem tržní hodnoty činí 7 950 000 Kč, a to považuje znalec rovněž za cenu obvyklou. Podáním ze dne 12. 7. 2024 žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu škody, dle doručenky podáno dne 12. 7. 2024. Na to žalovaná reagovala sdělením ze dne 9. 1. 2025, kterým nárok žalobce odmítla Anonymizováno Další důkazní návrh, a to výslech svědka tituly před jménem jméno FO, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť zjištěný skutkový stav byl dostačující pro rozhodnutí ve věci. Soud provedl také další listiny k důkazu, avšak z důvodu, že z nich neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, se jimi v odůvodnění rozhodnutí ani podrobněji nezabývá. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Co se týče závěru o skutkovém stavu, lze tedy odkázat na shora vyložená zjištění, která soud učinil. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 písm. c) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo ve správním řízení, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 uvedeného zákona právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) Podle této části postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím. Podle § 172 správního řádu (1) Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. (2) Není-li vzhledem k rozsahu návrhu možno zveřejnit jej na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uvedeno, o jaké opatření obecné povahy jde, čích zájmů se přímo dotýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Úplné znění návrhu včetně odůvodnění však musí být i v takovém případě zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Řízení o návrhu opatření obecné povahy je písemné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že se koná veřejné projednání návrhu. Dobu a místo konání veřejného projednání správní orgán oznámí na úřední desce nejméně 15 dnů předem; oznámení zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné tuto dobu zkrátit; nestanoví-li zákon jinak, musí zkrácená doba činit nejméně 5 dní. (4) K návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění. (5) Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Zmeškání úkonu nelze prominout. O námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává. Jestliže by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy (§ 173 odst. 1). Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad. Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy. Podle § 173 správního řádu (1) Opatření obecné povahy, které musí obsahovat odůvodnění, správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou; opatření obecné povahy zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Ustanovení § 172 odst. 1 platí obdobně. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může opatření obecné povahy nabýt účinnosti již dnem vyvěšení; stanoví-li tak zvláštní zákon, může se tak stát před postupem podle § 172. Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal. (2) Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. (3) Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovitě uvedena. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Soud však nedospěl k závěru, že by se městský úřad adresa podáním předmětné územně plánovací informace, či jakýmkoliv jiným žalobcem namítaným jednání, dopustil nesprávného úředního postupu. Je pravdou, že správní soud zrušil opatření obecné povahy - územní plán i jeho změnu č. 1, a to právě v části, která se týkala předmětného pozemku parc. č. hodnota, jež byl jedním z pozemků v rámci souboru pozemků, jež žalobce zakoupil od svého právního předchůdce s tím, že se jedná o zastavitelné území. Zrušením části územního plánu však nenastal stav před schválením opatření obecné povahy a nabytím její účinnosti. Nový území plán byl prostřednictvím opatření obecné povahy schválen a vešel v účinnost, čímž došlo k tomu, že předchozí územní úprava pozbyla platnosti. Nic na to nemohlo změnit ani skutečnost, že v části týkající se pozemku parc. č. hodnota byl územní plán zrušen, neboť to znamenalo, že je nutné ve smyslu rozhodnutí správního soudu posoudit námitky navrhovatele přezkoumatelným způsobem a v této části tedy učinit nové opatření obecné povahy v rámci změny schváleného územního plánu. Pokud tedy MÚ adresa poskytl informaci takovou, že pozemek není ve chvíli, kdy byla územně plánovací informace poskytována, zastavitelný, nedopustil se nesprávného úředního postupu. Již první ze tří podmínek odpovědnosti státu tedy nebyla splněna. Soud však doplňuje, že i v případě, že by však v žalobcem popisovaném jednání MÚ adresa, které hodnotil jako nesprávný úřední postup, shledal nesprávný úřední postup, pak nelze dojít k závěru, že mezi tvrzenou škodou a tvrzeným nesprávným úředním postupem je příčinná souvislost. Nebyla by tedy splněna, ani další podmínka objektivní odpovědnosti státu. Žalobce totiž kupoval pozemek v totožné situaci, tedy po zrušeném opatření obecné povahy – územního plánu, kterým byl změněn územní plán obce adresa, jež se dotýkal předmětného pozemku a řadil jej do nezastavitelné plochy. V totožné situaci žalobce zakoupil pozemek od předchozího vlastníka, a to za cenu 7 500 000 Kč. Následně s ohledem na to, že mu sdělil stavební úřad informaci, že předmětná plocha byla dle územního plánu adresa po vydání změny č. 1 ze dne 18. 9. 2019 součástí nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp), která byla doplněna tak, že výjimka udělená v rámci územního plánu sídelního útvaru adresa, pozbyla platnosti, prodal soubor pozemků za cenu 2 500 000 Kč. Jediným rozdílem tak bylo, že právní předchůdce žalobce do kupní smlouvy, na základě které žalobce nabyl předmětné pozemky, zakomponoval prohlášení o zastavitelnosti, které si však žalobce nijak neověřil a při koupi si územně plánovací informaci od MÚ adresa nevyžádal. Naopak ve chvíli, kdy chtěl pozemek prodat, protože mu bylo sděleno, že je nezastavitelný, tak si zájemci o koupi tuto informaci začali ověřovat na stavebním úřadu. Neliší se tak postoj MÚ adresa a jím podávané informace, ale pouze postoj kupců předmětného souboru nemovitostí. Žalobce však nebyl nucen provést obchodní transakci, pokud se domníval, že je pro něj nevýhodná a byl přesvědčen, že obvyklá cena je 7 500 000 Kč, a pod cenou a prodat pozemky za 2 500 000 Kč. Toto se žalobce rozhodl učinit, a to bez přičinění MÚ adresa. Nehledě na to, že žalobce pozemky kupoval za shodné situace, avšak rozhodl se je zakoupit za cenu 7 500 000 Kč, těžko tak přisvědčit tomu, že jednání stavebního úřadu podáním informace, která měla být nesprávná, mohlo vést k tomu, že žalobce přesvědčen o tom, že má stavební pozemek, nemůže tento prodat za tržní cenu. Pokud si žalobce při koupi pozemku neověřil informace, který mu předchozí vlastník uvedl, a jsou obsaženy ve smlouvě, a které ovlivnili jeho rozhodnutí zakoupit předmětné pozemky za cenu 7 500 000 Kč, pak toto rovněž nelze klást k tíži správnímu úřadu a požadovat doplacení rozdílu v ceně, za kterou následně žalobce pozemky prodal. S ohledem na shora uvedené důvody soud uzavírá, že odpovědnostní důvod nesprávného úředního postupu spočívajícím v tom, že měl MÚ adresa odmítnout respektovat soudní rozhodnutí, svévolně k pozemku žalobce přistupovat jako k pozemku nezastavitelnému, fakticky prosazovat stav, jako by zde nebylo soudních rozhodnutí, udržovat stav založený zrušenými opatřeními obecné povahy, a to jak vůči žalobci, tak i vůči zájemcům o koupi předmětných pozemků a soustavně tak poskytovat nesprávnou informaci, že na pozemku nelze umístit stavbu, zmařit žalobci i možnost prodeje souboru pozemků za jeho obvyklou cenu, negativně zasáhnout do pověsti žalobce a způsobení škody na majetku žalobce, není dán. Soud tedy konstatuje, že ze tří podmínek nutných k existenci odpovědnosti za škodu způsobenou veřejnou mocí absentují všechny, přičemž s ohledem na vše shora uvedené soud zamítl žalobu v celém rozsahu. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalovaná měla ve věci úspěch a naleží jí paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 1 úkon ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 1 odst. 3 písm. a/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za sepsání 2 x podání ve věci samé (ze dne 11. 2. 2025, ze dne 6. 5. 2025), 2 x přípravu na jednání před soudem a 2 x účast na jednání před soudem (új dne 6. 5. 2025, dne 24. 7. 2025), tj. 300 x 6 tedy v souhrnu 1 800 Kč. Výrok o lhůtě k plnění do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výrok II. rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.