13 C 55/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 177.540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 177.540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,12 % denně z částky 177.540 Kč za dobu od 19. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 45.140,70 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 5. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 177.540 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení ve smluvené výši). Žalobkyně tvrdila, že dne 3. 3. 2017 uzavřela s žalovanou smlouvu o [anonymizována tři slova], jejíž obsah byl změněn dodatkem ujednaným dne 10. 8. 2017. Součástí smluvních ujednání byly i„ Obchodní podmínky pro [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]“. Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně zajistit pro žalovanou přijímání platebních karet ve stanoveném místě plnění při realizaci transakcí prostřednictvím [anonymizováno] transakcí. Podstata služby [anonymizováno] (platební brána) tkví v tom, že se jedná o systém umožňující žalované přijímat na jejích internetových stránkách při online nákupu platby za transakce, a to prostřednictvím platební brány zabezpečené technologií [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Transakcí je bezhotovostní platba provedená držitelem platební karty prostřednictvím platební karty za zboží nebo služby. Platební brána byla zřízena k internetové adrese [webová adresa]. Žalovaná přes tento portál nabízela a prodávala vstupenky a vouchery na konference, semináře a kurzy. Dodatkem byla platební brána poskytnuta i k internetové adrese [webová adresa]. Žalované byl zřízen běžný účet, na němž byly transakce zúčtovávány. Žalovaná přijímala prostřednictvím platebních bran od svých zákazníků transakce a tyto bezhotovostní platby se následně zúčtovaly ve prospěch účtu žalované (žalovaná inkasovala peněžní prostředky za služby a zboží poskytnuté svým zákazníkům). Žalovaná byla povinna platit poplatky za [anonymizována tři slova]. Někteří zákazníci žalované reklamovali transakce (neposkytnutí služeb), a to u vydavatelů svých platebních karet, požadovali vrácení prostředků. Žalobkyně je povinna takové reklamace řádně a včas prošetřit. Žalovaná nesla odpovědnost za dodání zboží či služeb, za vyřízení případné reklamace (ze smlouvy jí plynula povinnost předložit do 5 pracovních dnů veškeré podklady týkající se příslušné transakce – zejm. dobu provedení transakce, číslo objednávky a hodnotu transakce, doklad o doručení zboží a případné vyjádření žalované k transakci). Žalobkyně byla oprávněna odepsat z běžného účtu žalované částku odpovídající případné platbě v případě nepředložení podkladů žalovanou či v případě zjištění o oprávněnosti reklamace. Žalovaná byla o všech reklamačních řízeních informována, byla požádána o doložení potřebné dokumentace k jejich zamítnutí. Žalovaná podklady nedoložila vůbec nebo nepostačovaly k zamítnutí reklamace. Žalobou uplatněná pohledávka ve výši 177.540 Kč odpovídá objemu celkem 29 reklamovaných transakcí (jejich souhrnné výši). Žalovaná nebyla oprávněna zprostředkovat provedení [anonymizováno] transakce, v rámci které by držitel platební karty hradil prostřednictvím žalované za zboží či služby poskytované držiteli platební karty jinou osobou. Žalobkyně odstoupila od smlouvy uzavřené s žalovanou pro velké množství reklamovaných transakcí, které byla žalobkyně povinna uznat za oprávněné a uhradit namísto žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu, výzvu odeslala dne 23. 8. 2019, žalovaná ji dne 3. 9. 2019 převzala, nicméně dluh ve lhůtě 15 dnů nezaplatila. Účastníci ve smlouvě ujednali výši úroku z prodlení na 0,12 % z denní výše dluhu. Žalovaná dluh nezaplatila ani po předžalobní výzvě ze dne 5. 12. 2019.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že v roce [rok] využil služeb žalované jeden z jejích obchodních partnerů ([právnická osoba]), který prodával vstupenky na akce, které nebyl schopen uspořádat. Jeho zákazníci se obraceli s žádostí o pomoc na žalovanou. Žalobkyně nedala žalované při reklamacích žádnou zpětnou vazbu, dále přijímala platby prostřednictvím platební brány, odmítala předat informace o vyřízení reklamací. Žalovaná vždy reagovala na e-mailové požadavky žalobkyně dodáním potřebných dokladů. Žalobkyně neoprávněně rozhodla o uznání reklamací, refundace (transakce) měly být vypořádány prodejcem v režimu reklamačního řízení, nárok zákazníků musí být směřován na [právnická osoba] (pořadatele akcí, který prostřednictvím žalované prodával vstupenky). Žalobkyně měla žalovanou, při zjištění porušení smlouvy, informovat o rozporu s obchodními podmínkami, měla zabránit debetnímu zůstatku na bankovním účtu žalované. Žalovaná rovněž poukazovala na řízení, v němž se orgány činné v trestním řízení zabývaly oznámeními, která učinili nespokojení klienti pořadatele akcí, v souvislosti s čímž měl být, dle informací, kterými žalovaná disponuje, odsouzen za podvod [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] Žalovaná nesporovala objem reklamací co do částky odpovídající žalované jistině. Žalovaná byla v trestním řízení poškozenou, nicméně neuplatňovala žádné nároky z titulu náhrady škody vůči svému smluvnímu partnerovi (pořadateli akce). Měla by se přezkoumat výše žalované částky v souvislosti s tím, zda byly reklamace oprávněné či nikoli a nárok žalobkyni přiznat v části odpovídající zjištění, které reklamace byly uplatněny.

3. Soud provedeným dokazováním vyčerpal důkazní návrhy účastníků, přičemž z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o akceptaci platebních karet soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná dne 3. 3. 2017 písemně ujednaly závazek vyznačující se povinností žalobkyně zajistit pro žalovanou akceptaci platebních karet v „ Místě plnění“ při realizaci„ [anonymizováno]“, a to prostřednictvím„ [anonymizována dvě slova]“, v souladu s „ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizováno]“, které byly nedílnou součástí smluvních ujednání. Povinností žalované bylo platit žalobkyni poplatky za akceptaci platebních karet – právo na poplatek žalobkyni plynulo z každé„ [anonymizováno]“, ve výši dle ceníku. V souvislosti se závazkem založeným smlouvou vedla žalobkyně pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet] Místem plnění smluvní strany rozuměly adresu [webová adresa]. Účastníci současně ujednali sazbu úroku z prodlení, pro případ prodlení žalované se splněním peněžitého dluhu (0,12 % denně).

5. Z dodatku [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná dne 10. 8. 2017 rozšířily dosavadní závazek založený shora citovanou smlouvou tak, že„ Místo plnění“ bylo nově rozšířeno o adresu [webová adresa].

6. Z obchodních podmínek („ [ulice] [anonymizováno 9 slov]“) soud zjistil, že tyto podmínky upravují podmínky akceptace platebních karet a výpůjčku platebních terminálů. Obchodní podmínky vykládají obsah jednotlivých pojmů užívaných při formulaci vzájemných práv a povinností smluvních stran. Pojmem„ [anonymizováno]“ se rozumí systém umožňující žalované přijímat ne jejích internetových stránkách (při online nákupu) platby za„ [anonymizováno]“, a to prostřednictvím platební brány zabezpečené technologií [anonymizována čtyři slova]. Pojmem„ [anonymizováno]“ se rozumí bezhotovostní platba provedená držitelem platební karty prostřednictvím platební karty, za zboží nebo služby, anebo výběr hotovosti, a to prostřednictvím platebního terminálu nebo v rámci [anonymizována dvě slova]. Žalovaná byla na základě smlouvy oprávněna přijímat úhrady za„ [anonymizováno]“ ([anonymizováno]). Smluvní ujednání žalované zapovídala zprostředkovat provedení [anonymizována dvě slova], v rámci které by držitel platební karty hradil prostřednictvím žalované za zboží či služby poskytované držiteli platební karty jinou osobou než žalovanou ([anonymizováno]). Pro případ, že žalobkyně provede zúčtování [anonymizováno] a teprve poté se dozví, že se jednalo o neoprávněnou [anonymizováno], avšak žalované již příslušnou částku proplatila, byla žalobkyně oprávněna odeslat žalované písemnou výzvu k úhradě pohledávky a pohledávku inkasovat způsobem uvedeným v [anonymizována dvě slova]). Podle [anonymizováno] nesla žalovaná veškerou odpovědnost v souvislosti s dodáním zboží či služeb, které jsou předmětem [anonymizováno]. Podle [anonymizováno] byla žalovaná povinna v případě reklamace [anonymizováno] uplatněné držitelem platební karty předložit žalobkyni na její vyžádání veškeré podklady týkající se příslušné [anonymizováno]. Pokud žalobkyně již provedla zúčtování [anonymizováno], svědčilo jí oprávnění kdykoliv po zahájení reklamačního řízení částku odpovídající příslušné platbě na běžném účtu žalované odepsat nebo zablokovat, a to až do doby skončení reklamačního řízení. V případě úspěšného reklamačního řízení svědčilo žalobkyni právo odespat příslušnou částku z běžného učtu vedeného pro žalovanou. Z [anonymizováno] vyplývalo žalobkyni oprávnění inkasovat z běžného účtu vedeného pro žalovanou své pohledávky ze smlouvy.

7. Z přehledu reklamovaných transakcí soud zjistil, že objem reklamovaných transakcí činil celkem 177.540 Kč a všechny reklamace byly žalobkyní uznány.

8. Z přehledu pohybů na účtu [číslo] vedeného žalobkyní pro žalovanou soud zjistil, že ke dni 3. 7. 2019 vykazoval účet debetní zůstatek ve výši 178.783,20 Kč. Z přehledu je rovněž patrné odepisování jednotlivých plateb odpovídajících reklamovaným platebním transakcím.

9. Z odstoupení od smlouvy a kopie obálky vrácené zásilky soud zjistil, že žalobkyně odstoupila dopisem ze dne 25. 7. 2018, adresovaným žalované, od smlouvy uzavřené mezi účastníky, přičemž písemnost se dostala do dispoziční sféry žalované.

10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 8. 2019, včetně doručenky, soud zjistil, že žalovaná byla dopisem ze dne 23. 8. 2019 vyzvána žalobkyní k zaplacení částky 177.540 Kč. Písemnost se dostala do dispoziční sféry žalované.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2019, včetně doručenky, soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby písemně upomenul žalovanou o zaplacení dluhu ve výši 177.540 Kč, pod výstrahou zahájení soudního sporu.

12. Podle ust. § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou.

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli dne 3. 3. 2017 smlouvu, jejímž předmětem byla úprava vzájemných práv a povinností účastníků co do poskytování služeb„ [anonymizována dvě slova]“ ze strany žalobkyně ve prospěch žalované. Obsah smlouvy byl změněn dodatkem ze dne 10. 8. 2017. Účastníci se nepřeli ani o to, že žalobkyni, která vedla pro žalovanou běžný účet, smlouva zakládala právo odepsat prostředky z bankovního účtu žalované v souvislosti s platebními transakcemi reklamovanými ze strany držitelů platebních karet. Žalobkyně tvrdila (a výsledky provedeného dokazování toto tvrzení podpořily), že žalované bylo zapovězeno zprostředkovat provedení [anonymizována dvě slova], v rámci které by držitel platební karty hradil prostřednictvím žalované za zboží či služby poskytované držiteli platební karty jinou osobou než žalovanou. Žalovaná v řízení poukazovala na to, že žalobkyně si byla vědoma obchodního záměru žalované a měla žalovanou upozornit na uvedené smluvní ujednání, případně upozornit, že žalovaná porušuje smlouvu. Tuto obranu soud nemohl vyhodnotit jako důvodnou, když žalovaná nesporovala uzavření smlouvy a nemůže se k tíži žalobkyně dovolávat, že jí žalobkyně nezabránila postupovat v rozporu se smluvním ujednáním. Bylo na žalované, aby zajistila soulad svého obchodního záměru s obsahem uzavírané smlouvy, aby jednala způsobem nekolidujícím se smluvním ujednáním. Jakékoliv přenášení odpovědnosti za vlastní jednání žalované na žalobkyni nemá oporu v obsahu smlouvy ani právní úpravě.

17. Svou obranu žalovaná soustředila i na to, že primárně měly být vypořádány nároky mezi smluvním partnerem žalované (prodejce zboží, resp. služeb jednotlivým držitelům platebních karet) a jeho zákazníky (držiteli platebních karet).

18. V řízení nebylo zjištěno (žalovaná ani netvrdila), že by mezi žalovanou a jednotlivými držiteli platebních karet byl založen smluvní vztah, mezi těmito subjekty nebyla zjištěna existence zavazovacího důvodu, který by zakládal žalované právo na plnění ze strany jednotlivých držitelů platebních karet. Tito držitelé platebních karet však plnili ve prospěch bankovního účtu žalované, a to v rozsahu odpovídajícím objemu reklamovaných platebních transakcí (mezi účastníky nebylo sporu ohledně objemu reklamovaných platebních transakcí). Žalovaná neposkytovala držitelům platebních karet žádné plnění (služby), tedy nebylo z logiky věci možné, aby žalovaná žalobkyni doložila doklady o poskytnutí služby žalovanou držitelům platebních karet, případné plnění (či jeho nedostatek) mezi smluvním partnerem žalované a jednotlivými držiteli platebních karet je bez právního významu při posouzení vzájemných práv a povinností žalobkyně a žalované. Na jednotlivé platební transakce je nutno pohlížet jako na neoprávněné, neboť jimi bylo, v rozporu se smlouvou uzavřenou mezi účastníky sporu, realizováno plnění mezi subjektem odlišným od žalované a jednotlivými držiteli platebních karet. Už tato skutečnost (existence neoprávněných platebních transakcí) sama o sobě svědčila ve prospěch postupu žalobkyně směrem k odepsání prostředků z běžného účtu žalované ([anonymizována dvě slova] obchodních podmínek) a nebylo na místě vyčkávat na výsledek reklamačních řízení (bylo od počátku zřejmé, že transakce realizované v rozporu s obsahem smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovanou byly neoprávněné). Reklamační řízení nemohlo na situaci již nic zvrátit, neboť jak soud vyložil shora, žalovaná z logiky věci nemohla doložit žalobkyni doklad o plnění poskytnutém jednotlivým držitelům platebních karet.

19. V rozsahu, v němž jednotliví držitelé platebních karet plnili ve prospěch bankovního účtu žalované, se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor jednotlivých držitelů platebních karet. V rozsahu žalobního žádání pak žalobkyně za žalovanou plnila dílčí dluhy žalované jednotlivým držitelům platebních karet a tímto plněním, které se v konečném důsledku projevilo debetním zůstatkem na bankovním účtu vedeném žalobkyní pro žalovanou (vlivem odepsání prostředků z tohoto účtu), se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor žalobkyně. Oprávnění žalobkyně blokovat, resp. odepsat prostředky z bankovního účtu vedeného pro žalovanou bylo založeno smlouvou, jejíž uzavření nebylo mezi účastníky sporným.

20. Případné vypořádání mezi žalovanou a jejím smluvním partnerem, za něhož v rozporu s posuzovanou smlouvou žalovaná přijímala platby od držitelů platebních karet, aniž by těmto držitelům poskytla jakékoliv protiplnění, není rozhodnutím soudu nijak dotčeno.

21. Z vyložených důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku uvedenou částku, a to v souladu s ust. § 2991 o. z., tedy jako vypořádání plnění, kterým se žalovaná na úkor žalobkyně, která za žalovanou plnila její dluh, bez spravedlivého důvodu obohatila. Jelikož žalovaná prodlévá se splněním peněžitého dluhu, žalobkyni náleží i příslušenství dluhu, kterým je úrok z prodlení (ust. §§ 1968, 1970 o. z.). Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Závěr o splatnosti dluhu bylo na místě přijmout v návaznosti na zjištění, že žalovaná byla k zaplacení vyzvána ve lhůtě 15 dnů, která plynula od 3. 9. 2019, a tedy uplynula dnem 18. 9. 2019. Výši úroků z prodlení bylo na místě určit podle pravidla daného smluvním ujednáním.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobkyně ve výši 8.220 Kč za každý jeden zástupcem žalobkyně učiněný úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to za: i. převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., ii. podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., iii. účast na jednání před soudem - § 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.; 2/ odměnou zástupce žalobkyně ve výši 4.110 Kč za úkon právní služby spočívající ve vyjádření k námitkám žalované stran věcné a místní nepříslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí věci - § 11 odst. 3, odst. 2 písm. c/ vyhl. č. 177/1996 Sb.); 3/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 4 x 300 Kč; 4/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 8.877 Kč. K položkám pod body 1/ až 3/ je dále třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty v zákonné sazbě 21 %. Náhrada nákladů řízení žalobce tak celkem činí 45.140,70 Kč.

23. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.