13 C 57/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 123.724 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 123.724 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 262.724 Kč za dobu od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 212.724 Kč za dobu od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 123.724 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci, s tím, že povinností žalované je plnit společně a nerozdílně s [celé jméno svědkyně], narozenou [datum], které již tato povinnost byla uložena trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 2. 2019, č.j. [číslo jednací].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 104.269,80 Kč, k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 262.724 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení). Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel s žalovanou a [celé jméno svědkyně], [datum narození], smlouvu o podmínkách koupě nemovitosti a poskytování služeb (číslo zakázky [číslo]). Předmětem smlouvy mělo být zprostředkování koupě nemovitých věcí (bytu [číslo] umístěného v budově [adresa] – [číslo], postavené na pozemcích par. [číslo] – [číslo], včetně příslušných podílů na společných částech budovy a pozemcích, k.ú. [obec]) pro žalobce, za částku 359.000 Kč. K podpisu kupní smlouvy došlo dne [datum] (zhruba kolem poledne) mezi žalobcem, [celé jméno svědkyně] (prodávající) a žalovanou (vedlejší účastník). [příjmení] 6:36 hod. však bylo„ na internetovém nahlížení do katastru nemovitostí na [list vlastnictví], k.ú. [obec] vidět řízení – Z - [číslo]“ (vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 3. 2017). Vůči prodávající [celé jméno svědkyně] bylo zahájeno exekuční řízení, prodávající nemohla„ právně disponovat“ s bytovou jednotkou. Před podpisem kupní smlouvy měla žalovaná, zprostředkovatel, ověřit, zda zde není omezení dispozice prodávající [celé jméno svědkyně] s prodávanou bytovou jednotkou. Žalobce složil kupní cenu do úschovy žalované. Dne [datum] v 6:14 hod. přijal Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, návrh na záznam pod číslem řízení Z [číslo] (řízení o zápisu exekučního příkazu č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 12. 2017). Makléřka činná pro žalovanou dne [datum] v 9:24 hod. předala do podatelny Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov návrh na provedení vkladu vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch žalobce (řízení vedeno pod zn. V [číslo]). Před„ předložením kupní smlouvy k provedení vkladu“ žalovaná neprověřila, zda u bytové jednotky neprobíhají nějaké záznamy či vklady omezující dispoziční právo prodávající. Žalovaná dne [datum] uvolnila na účet prodávající částku 130.000 Kč, aniž by ověřila, zda nenastal„ nějaký problém“ ohledně podaného návrhu na vklad. Teprve dne [datum] se údajně žalovaná dozvěděla o tom, že neměla peníze uvolnit. V té souvislosti žalobce poukázal na porušení povinnosti žalované coby schovatele vyplývající z ust. § 2403 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“). Dne [datum] podala žalovaná návrh na zastavení vkladového řízení, v návaznosti na výzvu katastrálního úřadu k seznámení s podklady a související upozornění na možnost zamítnutí vkladu. Žalovaná nechala vypracovat dohodu o zrušení kupní smlouvy a nové znění kupní smlouvy, podle níž mělo dojít k dispozici s částkou 132.724 Kč na účet soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná svolala na den [datum] schůzku s prodávající a žalobcem. [příjmení] kupní smlouvu nemohla prodávající„ právně podepsat“, s ohledem na zákaz disponovat se svým majetkem. Žalovaná neměla navrhovat uzavření nové kupní smlouvy v předloženém znění, v němž se neřešilo, zda neměl být soudnímu exekutorovi podán žalovanou návrh na vydání usnesení na zrušení zákazu nakládání s majetkem prodávající z důvodu, že žalovaná měla v úschově složenou kupní cenu poníženou o již vyplacenou částku 130.000 Kč. Znění druhé kupní smlouvy, obsahující„ rozvazovací tříměsíční podmínku“, bylo koncipováno„ naprosto nesmyslně a bez znalosti právního řádu“, přitom jej nechávala zpracovat žalovaná, osoba podnikající v oboru realit. Žalovaná doporučila žalobci podpis i této smlouvy, poukázala ze své úschovy na účet soudního exekutora na úhradu dluhu paní [celé jméno svědkyně] částku 132.724 Kč. Zprostředkovatel přitom nesmí navrhnout uzavření smlouvy s osobou, o které vzhledem k okolnostem měl pochybnost mít, že nesplní řádně a včas zprostředkovanou smlouvu. Žalovaná v „ nové“ kupní smlouvě navíc nakoncipovala odkládací podmínku, podle níž pokud do 3 měsíců od data podpisu kupní smlouvy nezanikne jakákoliv z exekucí nařízená na majetek prodávající, bude to mít za následek zánik právního vztahu založeného předmětnou kupní smlouvou.„ V mezidobí“ byly v katastru nemovitostí u bytové jednotky vyznačeny další exekuce, návrh na vklad vlastnického práva podle kupní smlouvy nemohl být podán. Při společné schůzce, za účasti žalobce, bylo dohodnuto, že bude uzavřena dohoda o narovnání se závazkem vyplacení částky 96.276 Kč, tyto prostředky žalovaná dne [datum] poukázala na účet žalobce. Žalobce marně vyzýval prodávající [celé jméno svědkyně] k vrácení částky 262.724 Kč (součet vyplacených 130.000 Kč a platby exekutorovi ve výši 132. 724 Kč). Později podal na prodávající trestní oznámení. Druhá kupní smlouva zanikla, ale žalobci nikdo nevrátil částku 262.724 Kč, žalovaná, ač vyzvána k plnění, žalobci neplnila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobcem uplatněný nárok nelze uznat. Připustila, že s žalobcem a paní [celé jméno svědkyně], uzavřela dne [datum] smlouvu o podmínkách koupě nemovitosti a poskytování služeb (číslo zakázky [číslo]), jejímž předmětem byl závazek prodávající a žalobce uzavřít společně, za podmínek v e smlouvě sjednaných, kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní k nemovitosti (shora specifikovanému byt) a závazek žalované vykonávat činnosti sjednané ve smlouvě. Žalovaná před uzavřením navazující kupní smlouvy s odbornou péčí ověřila skutečnosti týkající se toho, zda není prodávající omezena v dispozici s předmětem převodu, a to prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] a současně přímo v den podpisu kupní smlouvy prostřednictvím online nahlížení do katastru nemovitostí, nezjistila přitom žádné omezení vlastnického práva prodávající. Žalovaná neměla důvod podezřívat prodávající, a to i s ohledem na její prohlášení ve„ Výhradní dohodě o zprostředkování a poskytování služeb“ a v kupní smlouvě. Žalovaná ve věci ověření případného omezení vlastnického práva nikterak nepochybila, jelikož důkladně při podpisu kupní smlouvy ověřila informace veřejně dostupné v rámci online nahlížení do katastru nemovitostí, to podpořila ještě pouze dva dny starým výpisem z katastru nemovitostí. Údaje jsou v rámci online nahlížení do katastru nemovitostí viditelné až po provedení zaplombování a i to se může projevit se zpožděním až dvanácti hodin, z důvodu dávkování zveřejňování informací v katastru nemovitostí. Žalovaná v souladu s kupní smlouvou odeslala dne [datum] část žalobcem složené kupní ceny ve výši 130.000 Kč na bankovní účet prodávající, prostředky měla žalovaná opatrovat dle ujednání smluvních stran, což učinila. Žalovaná měla prostředky uvolnit do 5 pracovních dnů po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, návrh byl podán dne [datum], žalovaná byla povinna nejpozději do [datum] prostředky uvolnit, aniž by takový postup byl jakkoliv jinak podmíněn. Žalovaná neporušila zákonnou ani smluvní povinnost. Proto je vyloučeno, že by žalovaná žalobci způsobila škodu ve výši 130.000 Kč. Žalovaná je v rámci jednotlivých obchodů při své realitní činnosti vždy toliko vedlejším účastníkem kupních smluv, obsah kupních smluv je prostým promítnutím požadavků strany prodávající a kupující. Standardní kupní smlouvy obsahují ujednání, že kupní cena bude uvolněna na bankovní účet prodávajícího po předložení originálu či úředně ověřené kopie listu vlastnictví prokazující vlastnické právo strany kupující k předmětné nemovitosti. Kupní smlouva v posuzované věci však byla od běžné praxe odlišně koncipována na výslovnou žádost žalobce, který na dokončení obchodu spěchal. Poté co žalovaná zjistila existenci exekuce sp. zn. [spisová značka], byl po domluvě, v souladu s vůlí prodávající i žalobce, dne [datum] vzat zpět návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, byla uzavřena dohoda o zrušení kupní smlouvy a byla také uzavřena nová kupní smlouva, reagující na nastalou situaci. I tento postup byl zvolen na výslovnou žádost žalobce. Ten byl na schůzce dne [datum]„ zástupcem“ žalované řádně poučen o svém nároku na odstoupení od kupní smlouvy a vrácení kupní ceny. Tohoto práva žalobce nevyužil (do předmětu převodu, který ještě nebyl v jeho vlastnictví, investoval finanční prostředky, prodávající prohlásila, že nemá žádné další dluhy či exekuce). Žalobce byl srozuměn s tím, že se s ohledem na zatížení předmětu převodu jedná o rizikový obchod, i přesto trval na jeho dokončení. Účinnost nové kupní smlouvy byla odložena do dne právní moci rozhodnutí o zániku (zastavení) exekuce vedené proti prodávající. Zároveň však nová kupní smlouva byla patná již ode dne podpisu všemi smluvními stranami (ode dne [datum]), žalovaná s ohledem na ujednání ve smlouvě zaslala dne [datum] částku 132.724 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě, tj. na bankovní účet soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] (ten„ vedl“ exekuci sp. zn. [spisová značka] proti prodávající). Bylo tedy vůlí žalobce, aby byla částka 132.724 Kč žalovanou vyplacena na uhrazení exekuce. Žalovaná znovu zopakovala, že byla pouze vedlejším účastníkem nové kupní smlouvy a obsah smlouvy byl sestaven na základě požadavků prodávající a žalobce. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce o tom, že žalovaná nejednala s potřebnou„ zodpovědností“ ve smyslu ust. § 2452 o. z. Před uzavřením nové kupní smlouvy byl žalobce nejdříve poučen o možnosti odstoupit od kupní smlouvy a až na jeho výslovnou žádost byla uzavřena nová kupní smlouva, přičemž všem zapojeným byly známy veškeré informace ohledně rizikovosti takového jednání. Prohlášení prodávající o tom, že předmět převodu nebude zatížen dalšími exekucemi, se vyjevilo jako nepravdivé, nemohl být proto na základě nové kupní smlouvy podán nový návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Po předchozích jednáních došlo mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] k uzavření dohody o narovnání, na jejímž základě došlo mimo jiné k narovnání veškerých vzájemných vztahů mezi žalobcem a žalovanou, zanikly jejím uzavřením veškeré závazky mezi žalobcem a žalovanou vyplývající z„ předmětných smluv“. Z důvodu vypořádání veškerých závazků s žalobcem jsou nároky uplatněné žalobou proti žalované neoprávněné. [celé jméno svědkyně] byla za spáchaný podvod odsouzena a byla zavázána zaplatit žalobci náhradu škody, což vylučuje odpovědnost žalované za škodu, která žalobci vznikla.

3. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu částečně zpět, v rozsahu, který odpovídal plnění, které žalobce obdržel od [celé jméno svědkyně] (celkem 139.000 Kč), na což soud zareagoval částečným zastavením řízení (usnesení ze dne 8. 2. 2022, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]). Předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobce na odškodnění v částce 123.724 Kč s příslušenstvím.

4. Soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Z listiny označené„ Výhradní dohoda o zprostředkování a poskytování služeb“ bylo zjištěno, že dne [datum] písemně ujednaly žalovaná, zastoupená makléřkou [celé jméno svědkyně], a [celé jméno svědkyně], označovaná jako„ klient“, vzájemná práva a povinnosti při zprostředkování prodeje a koupě klientem vlastněné bytové jednotky [číslo] s příslušnými spoluvlastnickými podíly na budově a pozemcích, k.ú. [obec]. Do listiny je zahrnuto prohlášení [celé jméno svědkyně] o tom, že je oprávněna uzavřít smlouvu ze dne [datum], že je oprávněna disponovat s bytovou jednotkou, na níž neváznou žádné faktické či právní vady. [celé jméno svědkyně] se současně zavázala žalovanou informovat o všech nových skutečnostech týkajících se bytové jednotky. Ze„ Smlouvy o podmínkách koupě nemovitosti a poskytování služeb“ bylo zjištěno, že žalovaná, v postavení zprostředkovatele, zastoupená makléřkou [celé jméno svědkyně], žalobce (v postavení zájemce) a [celé jméno svědkyně] (v postavení převodce) dne [datum] písemně ujednali, že žalobce, projeviv vážný úmysl nabýt a [celé jméno svědkyně] projevivši vážný zájem převést bytovou jednotku [číslo] s příslušnými spoluvlastnickými podíly na budově a pozemcích, k.ú. [obec], za kupní cenu 359.000 Kč, se zavázali uzavřít za ujednaných podmínek kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Žalovaná měla podle smlouvy připravit v případě zájmu žalobce a prodávající návrh zprostředkovávané smlouvy (tj. kupní smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní) a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (čl. V. odst. 2 písm. c), správa kupní ceny měla být pro případ, že se žalobce a prodávající nedohodnou na jiné úschově kupní ceny, zajištěna prostřednictvím žalované – složením na její bankovní účet (čl. V. odst. 4.). Žalovaná se zavázala vykonávat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy (čl. V. odst. 3.). Písemnost zahrnuje prohlášení [celé jméno svědkyně] o tom, že před žalobcem nezamlčela žádné podstatné skutečnosti ztěžující či zamezující uzavření kupní smlouvy, že je oprávněna uzavřít smlouvu ze dne [datum], že je oprávněna s bytovou jednotkou disponovat, že na ní neváznou žádné faktické či právní vady, o nichž by před uzavřením smlouvy ze dne [datum] žalovanou informovala, zejm. že je bytová jednotka prosta dluhů přecházející na žalobce dle ust. § [číslo] či § 1186 o.z., že na bytové jednotce neváznou žádné dluhy (čl. VI. odst. 1., čl. IX. odst. 4.).

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] (17:55:02), [list vlastnictví], k.ú. [obec], soud zjistil, že ke dni [datum] nebylo ve vztahu k bytové jednotce [číslo] souvisejícím spoluvlastnickým podílům na společných částech budovy a pozemcích zapsáno omezení vlastnického práva či jiný zápis svědčící o právní vadě nemovitých věcí. Z listu vlastnictví se podává, že nabývacím titulem, na jehož základě bylo do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo ve prospěch [celé jméno svědkyně], bylo usnesení„ soudu o dědictví“, č.j. [číslo jednací] ze dne 10. 11. 2017, pravomocné ke dni [datum]. Zápis vkladu vlastnického práva ve prospěch [celé jméno svědkyně] byl proveden dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum].

7. Z kupní smlouvy datované dnem [datum] soud zjistil, že [celé jméno svědkyně] (v postavení prodávající), žalobce (v postavení kupujícího) a žalovaná (v postavení zprostředkovatele) uvedeného dne písemně ujednali náležitosti kupní smlouvy o prodeji a koupi bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [obec] Smlouva zahrnuje ujednání o výši kupní ceny, tj. 359.000 Kč (čl. III. odst. 1) s tím, že kupní cena se považuje za uhrazenou dnem připsání na účet žalované (čl. III. odst. 2, bod 2.3). Ze smlouvy vyplývá, že žalobce již před podpisem kupní smlouvy složil u žalované částku 60.000 Kč i částku 299.000 Kč (čl. IV. odst. 2, body 2.1 a 2.2). Smlouva zahrnuje i ujednání o mechanismu uvolnění složených prostředků (čl. III odst. 3), a sice tak, že částka 130.000 Kč měla být zaslána na bankovní účet prodávající, do 5 pracovních dnů poté, co žalovaná podá návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na příslušný katastrální úřad, částka 26.673 Kč bude zaslána na (v čl. III. odt. 3 bod 3.2) specifikovaný bankovní účet, do 5 pracovních dnů poté, co žalované bude kteroukoliv smluvní stranou předložen originál či úředně ověřená kopie listu vlastnictví prokazující vlastnické právo žalobce k předmětu převodu, bez zápisu právních závad, a částka 143.327 Kč bude zaslána na bankovní účet prodávající, do 5 pracovních dnů poté, co žalované bude kteroukoliv smluvní stranou předložen originál či úředně ověřená kopie listu vlastnictví prokazující vlastnické právo žalobce k předmětu převodu, bez zápisu právních závad. Zajistit podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo povinností žalované, měla tak učinit do 5 pracovních dnů od uzavření smlouvy (čl. VIII. odst. 2). Prodávající prohlásila, že na předmětu převodu neváznou žádné právní závady, dluhy, ke dni uzavření smlouvy není proti ní zahájeno ani vedeno exekuční řízení, je oprávněna smlouvu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené není nijak omezena v dispozici s předmětem převodu (čl. IV. odst. 1). Žalobce prohlásil, že mu nejsou známy okolnosti bránící převodu vlastnického práva (čl. IV. odst. 2). Pro případ zjištění nepravdivosti uvedených prohlášení smluvní strany uvedly, že oprávněné straně svědčí nárok na náhradu škody. Došlo rovněž k ujednání o předání bytové jednotky, a sice tak, že byt měl být žalobci předán nejpozději v den uzavření kupní smlouvy, o předání a převzetí měl být sepsán předávací protokol. Do dne nabytí právní moci rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce nebyl podle smlouvy žalobce oprávněn provádět jakékoliv stavební úpravy na předmětu převodu (čl. VI. odst. 2). Závazky byly utvrzeny sjednáním smluvních pokut (čl. VII.), a to i pro případ zjištění o nepravdivosti prohlášení smluvní strany, pro případ nedovolené dispozice s předmětem převodu.

8. Z náhledu dat o nahlížení do katastru nemovitostí, zobrazovaných údajů informativního charakteru, platných k [datum] (14:00:00) soud zjistil, že u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov bylo dne [datum] (0 6:14) přijato podání, na jehož základě bylo dne [datum] založeno řízení pod zn. Z [číslo], s předmětem řízení„ poznámka“. K zaplombování došlo dne [datum], záznam byl proveden dne [datum] a řízení bylo téhož dne ukončeno. Účastníky řízení byl soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [celé jméno svědkyně], s příznakem, že se jedná o osobu povinnou. Z náhledu dat o nahlížení do katastru nemovitostí, zobrazovaných údajů informativního charakteru, platných k [datum] (14:00:00) soud zjistil, že u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha bylo dne [datum] (0 6:36) přijato podání, na jehož základě bylo dne [datum] založeno řízení pod zn. Z [číslo], s předmětem řízení„ poznámka“. K zaplombování došlo dne [datum], záznam byl proveden téhož dne a řízení bylo také téhož dne ukončeno. Účastníky řízení byl soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [celé jméno svědkyně].

9. Z náhledu dat o nahlížení do katastru nemovitostí, zobrazovaných údajů informativního charakteru, platných k [datum] (14:00:00) soud zjistil, že u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov bylo dne [datum] (09:26) přijato podání, na jehož základě bylo dne [datum] založeno řízení pod zn. V [číslo], s předmětem řízení„ Vlastnictví“. K zaplombování došlo dne [datum], téhož dne byla zaznamenána informace o vyznačení plomby. Dne [datum] je zaznamenána výzva k doplnění, řízení bylo zastaveno dne [datum]. Účastníky řízení byli [celé jméno svědkyně] (s příznakem, že se jedná o převodce a navrhovatele), žalobce (nabyvatel a navrhovatel) a soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Z listiny označené„ Zpětvzetí návrhu“ soud zjistil, že dne [datum] bylo Katastrální úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov doručeno podání opatřené podpisy žalobce a [celé jméno svědkyně], kterým žalobce a [celé jméno svědkyně] vzali zpět svůj předchozí návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (návrh ze dne [datum]) a navrhli, aby bylo vkladové řízení zastaveno.

10. Z dohody o zrušení smlouvy soud zjistil, že žalobce, prodávající [celé jméno svědkyně] a žalovaná dne [datum] písemně ujednali zrušení kupní smlouvy ze dne [datum].

11. Z kupní smlouvy datované dnem [datum] soud zjistil, že [celé jméno svědkyně] (v postavení prodávající), žalobce (v postavení kupujícího) a žalovaná (v postavení zprostředkovatele) uvedeného dne písemně ujednali náležitosti kupní smlouvy o prodeji a koupi bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [obec] Smlouva zahrnuje ujednání o výši kupní ceny, tj. 359.000 Kč (čl. III. odst. 1) s tím, že kupní cena se považuje za uhrazenou dnem připsání na účet žalované (čl. III. odst. 2, bod 2.3). Ze smlouvy vyplývá, že žalobce již před podpisem kupní smlouvy složil u žalované částku 60.000 Kč i částku 299.000 Kč (čl. IV. odst. 2, body 2.1 a 2.2). Smlouva zahrnuje i ujednání o mechanismu uvolnění složených prostředků (čl. III odst. 3), a sice tak, že částka 130.000 Kč již byla zaslána na bankovní účet prodávající, a to dne [datum], částka 132.724 Kč měla být zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] do [datum], částka ve výši 1.000 Kč bude zaslána na (v čl. III. odst. 3 bod 3.3) specifikovaný bankovní účet pod variabilním symbolem [číslo] do [datum], částka 23.091 Kč bude zaslána na (v čl. III. odst. 3 bod 3.4) specifikovaný bankovní účet, do 5 pracovních dnů poté, co žalované bude kteroukoliv smluvní stranou předložen originál či úředně ověřená kopie listu vlastnictví prokazující vlastnické právo žalobce k předmětu převodu, bez zápisu právních závad, částka 7.164 Kč bude zaslána na (v čl. III. odst. 3 bod 3.5) specifikovaný bankovní účet (shodná specifikace jako u platby 23.091 Kč), do 5 pracovních dnů poté, co žalované bude kteroukoliv smluvní stranou předložen originál či úředně ověřená kopie listu vlastnictví prokazující vlastnické právo žalobce k předmětu převodu, bez zápisu právních závad, částka 1.021 Kč měla být zaslána na bankovní účet prodávající, do 5 pracovních dnů poté, co žalované bude kteroukoliv smluvní stranou předložen originál či úředně ověřená kopie listu vlastnictví prokazující vlastnické právo žalobce k předmětu převodu, bez zápisu právních závad. Smlouvou došlo k navýšení sjednané provize žalované o částku 5.000 Kč s tím, že nová výše provize žalované činí 64.000 Kč (čl. III. odst. 5). Zajištění podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo povinností žalované, měla tak učinit do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy (čl. VIII. odst. 2). Účinnost smlouvy byla navázána na odkládací podmínku, podle které nabývá kupní smlouva účinnosti dnem právní moci rozhodnutí o zániku (zastavení) exekuce vedené proti prodávající (čl. IX. odst. 1), tj. exekuce„ na základě Vyrozumění soudního exekutora Exekutorského úřadu pro [část Prahy] EX [číslo]“ (čl. IV. odst. 1, bod 1.2). Ve vztahu k této exekuci prodávající prohlásila, že se jedná o výjimku a že je jinak bezdlužnou, resp. že proti ní není ke dni uzavření smlouvy, vyjma této exekuce, vedeno jiné exekuční řízení (čl. IV. odst. 1, bod 1.2). V kontrastu s tím (s prohlášením o jedné exekuci) pak ale smluvní strany ujednaly„ rozvazovací podmínku“, ujednaly, že nezanikne-li jakákoliv z exekucí nařízená na majetek prodávající do 3 měsíců od podpisu kupní smlouvy, má„ rozvazovací podmínka“ za následek zánik právního vztahu založeného kupní smlouvou ze dne [datum] a prodávající je pro ten případ povinna žalobci vrátit částku 327.724 Kč, nedohodnou-li se mezi sebou jinak (čárkou, nikoliv tečkou ukončené ujednání vtělené do čl. IX. odst. 2.). Naplnění odkládací podmínky byla povinna prodávající oznámit bez zbytečného odkladu žalované, aby ta mohla podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (čl. IX. odst. 3.). Ze smluvních ujednání nevyplývá, kdo a v jakém časovém horizontu měl zajistit kroky související s odklizením exekuce. Žalobce prohlásil, že mu nejsou známy okolnosti bránící převodu vlastnického práva (čl. IV. odst. 2). Pro případ zjištění nepravdivosti uvedených prohlášení smluvní strany uvedly, že oprávněné straně svědčí nárok na náhradu škody. Znovu došlo k ujednání dopadajícího na předání bytové jednotky, a sice tak, že byt měl být žalobci předán nejpozději v den uzavření kupní smlouvy, o předání a převzetí měl být sepsán předávací protokol. I v této smlouvě je uvedeno, že do dne nabytí právní moci rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce není podle smlouvy žalobce oprávněn provádět jakékoliv stavební úpravy na předmětu převodu (čl. VI. odst. 2.). Závazky byly utvrzeny sjednáním smluvních pokut (čl. VII.), a to i pro případ zjištění o nepravdivosti prohlášení smluvní strany, pro případ nedovolené dispozice s předmětem převodu.

12. Z dohody o narovnání soud zjistil, že žalobce (dne [datum]) a osoba jednající za žalovanou (dne [datum]) opatřili svými podpisy písemnost, v níž odkázali na předchozí uzavření smlouvy o podmínkách koupě nemovitosti a poskytování služeb ze dne [datum], na uzavření smlouvy kupní ze dne [datum], na to, že žalobce při podpisu smlouvy ze dne [datum] zaplatil žalované částku 40.000 Kč a dne [datum] částku 319.000 Kč. Žalovaná v souladu s kupní smlouvu ze dne [datum] odeslala část kupní ceny na účet prodávající [celé jméno svědkyně]. Dále žalovaná dne [datum] odeslala část kupní ceny ve výši 132.724 Kč v souladu s kupní smlouvou ze dne [datum] na bankovní účet JUDr. [jméno] [příjmení], pověřeného soudního exekutora, který vedl exekuci na majetek prodávající [celé jméno svědkyně]. Žalovaná na svém účtu deponovala část kupní ceny ve výši 96.276 Kč, zahrnující provizi ve výši 59.000 Kč. Dále je v písemnosti zachyceno, že jelikož do„ dnešního dne“ nebyla exekuční řízení na majetek prodávající [celé jméno svědkyně] pravomocně zastavena a„ suma exekucemi vymáhaných částek“ činí více, než činí kupní cena, nelze předložit kupní smlouvu k provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce. Proto se žalobce a žalovaná dohodli na vypořádání závazků vyplývajících ze smlouvy ze dne [datum], za účelem úplného a konečného mimosoudního narovnání jejich sporných vztahů (co do„ sporných vztahů“ je odkazováno na čl. I. písemnosti, z něhož se však žádný popis sporných vztahů nepodává). Žalovaná se„ v rámci“ narovnání zavázala převést do 7 pracovních dnů částku 96.276 Kč na bankovní účet žalobce (č.ú. [bankovní účet]). Písemnost zahrnuje i prohlášení o tom, že uzavřením této dohody zanikají veškeré závazky stran vyplývající ze smlouvy ze dne [datum], z kupní smlouvy ze dne [datum], jsou nahrazeny novými závazky. Vzájemné„ vztahy“ žalobce a žalované měly být dle prohlášení jednajících„ zcela vyjasněny“ a žalobce a žalovaná„ nemají a nebudou mít vůči sobě v souvislosti“ se smlouvou ze dne [datum] a kupní smlouvou ze dne [datum] žádných dalších nároků. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne [datum] byla ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] zúčtována příchozí platba ve výši 96.276 Kč.

13. Z potvrzení o provedené lustraci v Informačním systému základních registrů, k osobě [celé jméno svědkyně], narozena [datum], soud zjistil, že jmenovaná měla od [datum] evidováno trvalé bydliště na několika adresách v okrese [okres], neměla nikdy evidován trvalý pobyt v okrese [obec].

14. Z výpisu z rejstříku zahájených exekucí, vč. náhledu dat o jednotlivých exekučních řízeních, stav evidovaný ke dni [datum], soud zjistil, že proti [celé jméno svědkyně] bylo ke dni [datum] vedeno celkem 8 neskončených exekučních řízení, když dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Brno (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] nebylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce; dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] bylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce; dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] bylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce; dne zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] bylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce; dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] bylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce; dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] bylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce; dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení zahájené podáním návrhu u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] a později vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] bylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce; dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] (pod sp. zn. [spisová značka]), do rejstříku zahájených exekucí byla exekuce zapsána dne [datum] a ke dni [datum] bylo v rejstříku zahájených exekucí zaznamenáno skončení exekuce.

15. Z připojeného trestního spisu Okresního soudu v Chomutově sp. zn. [spisová značka], resp. z (v tomto spisu) založených listin, soud učinil následující skutková zjištění: Trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 2. 2019, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla [celé jméno svědkyně] shledána vinnou ze spáchání přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, když sebe obohatila tím, že zamlčela podstatné skutečnosti a činem způsobila větší škodu. Ze skutkové věty vyplývá, že [celé jméno svědkyně] dne [datum] uzavřela prostřednictvím žalované kupní smlouvu s žalobcem, jejímž předmětem byl prodej a koupě shora specifikované bytové jednotky, ačkoliv věděla, že je proti ní vedeno nejméně 8 exekučních řízení, což úmyslně zamlčela, ač si současně musela být vědoma, že k převodu vlastnického práva na žalobce nemusí dojít. [celé jméno svědkyně] žalovaná vyplatila dne [datum]„ zálohu“ ve výši 130.000 Kč, kterou [celé jméno svědkyně] obratem použila k úhradě svých dalších závazků, k újmě žalobce. Dále [celé jméno svědkyně] dne [datum] prostřednictví žalované uzavřela novou kupní smlouvu s žalobcem, dohodla se s žalobcem, že„ exekuční příkaz na částku 132.724 Kč bude uhrazen“ žalovanou z peněžních prostředků žalobce, a v té souvislosti opět zamlčela, že jsou proti ní vedena další exekuční řízení, a jednala tak s vědomím, že z peněz žalobce bude uhrazena exekuce a přesto ke vkladu vlastnického práva nedojde, což se také vlivem nařízení dalších exekucí stalo. Trestním příkazem byla [celé jméno svědkyně] uložena povinnost nahradit žalobci škodu v částce 262.724 Kč. V protokolu o výslechu obviněné [celé jméno svědkyně], ze dne [datum], je zaznamenáno, že [celé jméno svědkyně] policejnímu orgánu vypověděla, v návaznosti na zahájení trestního stíhání proti ní, že když se rozhodla prodat byt, paní v realitní kanceláři se jí na exekuce neptala a obviněná nevěděla, že je její povinnosti to říkat. Ptala se na to až u druhého setkání, o ostatních exekucích obviněná neřekla, nevěděla, jaké exekuce přesně má. Z výpisu z bankovního účtu na č.l. 33 trestního spisu soud zjistil, že žalobce dne [datum] hotovostně vložil na tam uvedený bankovní účet příjemce [celé jméno svědkyně] prostředky ve výši 40.000 Kč a 319.000 Kč. Z výpisu z bankovního účtu na č.l. 34 trestního spisu bylo zjištěno, že ze stejného bankovního účtu byla dne [datum] odeslána platba ve výši 132.724 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Z výpisu z bankovního účtu na č.l. 35 trestního spisu bylo zjištěno, že z bankovního účtu vedeného pro žalovanou byla dne [datum] provedena odchozí platební transakce v částce 130.000 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] (08:41:58), [list vlastnictví], k.ú. [obec], soud zjistil, že ke dni [datum] bylo ve vztahu k bytové jednotce [číslo] souvisejícím spoluvlastnickým podílům na společných částech budovy a pozemcích zapsáno omezení vlastnického práva zahájenými exekucemi na majetek [celé jméno svědkyně]. Z výzvy k vrácení uhrazené části kupní ceny (ze dne [datum]) soud zjistil, že žalobce, zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou, se písemně obracel na [celé jméno svědkyně] s tím, že mu má zaplatit částku 262.724 Kč. Z úředního záznamu o žalobcem podaném vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uvedl, že před podpisem kupní smlouvy tuto listinu nikdy neviděl, nikdo se na nic neptal. Po zjištění o exekuci bránící převodu vlastnického práva mu bylo doporučeno podepsat novou kupní smlouvu, tehdy nevěděl, že prodávající [celé jméno svědkyně] již bylo vyplaceno 130.000 Kč, na základě nové kupní smlouvy se měla vyplatit exekuce zapsaná na katastru, při podepisování nové kupní smlouvy paní [celé jméno svědkyně] tvrdila, že by už neměla mít žádnou další exekuci, proto smlouvu podepsala. Z úředního záznamu o vysvětlení podaném dne [datum] [celé jméno svědkyně] vyplývá, že vypovídající uvedla, že [celé jméno svědkyně] nesdělila informace o tom, že je proti ní vedeno jakékoliv exekuční řízení. Jak vyplývá z usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 10. 11. 2017, č.j. [číslo jednací], [celé jméno svědkyně] nabyla pozůstalost, do které náležela i shora specifikovaná bytová jednotka, v pozůstalostním řízení o pozůstalosti po matce [celé jméno svědkyně], rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce byl podán dne [datum] (9:26:49) (návrh na vklad na č.l. 61 trestního spisu). [celé jméno svědkyně] protokolárně předala bytovou jednotku žalobci dne [datum] (protokol o předání nemovitosti na č.l. 64 trestního spisu). Žalobce prostřednictvím zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k urychlenému napravení věci směřující ke vkladu vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch žalobce a ve vztahu k žalované žalobce uplatnil nárok na náhradu škody, s výčtem pochybení makléřky činné pro žalovanou. Z úředního záznamu o vysvětlení podaném dne [datum] [jméno] [příjmení] vyplývá, že jmenovaný policejnímu orgánu sdělil, že částka 130.000 Kč byla převedena na bankovní účet [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně] z těchto peněz zaplatila dluhy v okruhu svých známých a doplatila dluhy své zemřelé matky.

16. Poštovními poukázkami„ C“ (ústřižky pro příjemce) je prokázáno, že žalobci bylo vyplaceno od [celé jméno svědkyně] dne [datum] plnění v částce 50.000 Kč a dne [datum] plnění v částce 89.000 Kč.

17. Svědkyně [jméno] [příjmení], životní partnerka žalobce, vypověděla, že s žalobcem hledali byt ke koupi, našli inzerovaný byt 2+1 v [obec] a spojili se s makléřkami žalované za účelem sjednání schůzky a obhlídky bytu. Byt byl v „ hrozném“ stavu, což ale žalobci a svědkyni nevadilo, a to s ohledem na„ přívětivou“ cenu. Žalobce si na kupní cenu půjčil prostředky ve výši 400.000 Kč od„ [jméno]“. Makléřky žalované ([jméno] a [jméno]) jim daly přečíst rezervační smlouvu, na jejímž uzavření trvaly, s ohledem na jiné zájemce o koupi bytu. Žalobce a svědkyně si smlouvu přečetli, podepsali, souhlasili s tím, že musí zaplatit nějakou zálohu, asi 60.000 Kč, žalobci se podařilo vybrat jen 40.000 Kč, s čímž ale neměly makléřky problém. V této fázi ještě žalobce a svědkyně neviděli vlastníka bytu, neznali jej. Po uzavření rezervační smlouvy žalobce a svědkyně čekali na telefonát s dalšími pokyny. Asi za 2 nebo 3 dny se makléřky ozvaly s tím, že se má žalobce dostavit do advokátní kanceláře v [obec], k paní [příjmení], mělo by se jednat o advokátku. Žalobce a svědkyně se do advokátní kanceláře dostavili, tam čekala právnička, majitelka bytu s nějakým svým přítelem, byly jim předloženy smlouvy k přečtení, kupní smlouva. O způsobu úhrady kupní ceny debata neprobíhala, žalobce a svědkyni nenapadlo se zeptat, proč má žalobce platit kupní cenu hned. Žalobce a svědkyně podle vyjádření svědkyně důvěřovali makléřkám žalované, které řekly, že když to uhradí, bude to potom rychlejší a byt bude rychleji žalobce. Svědkyně s žalobcem chtěli, aby byt byl co nejdřív jejich. Podle vyjádření makléřek žalované měla úhrada zajistit rychlejší postup. V den po dni, kdy podepsali„ nájemní smlouvu“, jim předala prodávající klíče od bytu. To, že se část kupní ceny posílala prodávající, před zápisem v katastru nemovitostí, o tom podle svědkyně žalobce se svědkyní nevěděli, ze smlouvy to nepoznali, debata ohledně toho neprobíhala. S prodávající se moc nebavili, odvezli ji do [obec]. Nastěhování do bytu hned neproběhlo, žalobce zavolal makléřce, zda podala návrh na vklad do katastru, ta sdělila, že tak učinila a žalobce může pomalu začít rekonstruovat, s čímž žalobce započal (provedl stavební úpravy). Asi do 14 dnů přišel dopis z katastru, podle kterého žalobce nemohl být majitelem bytu,„ že to bylo nějak zamítnuto kvůli tomu, že tam je nějaký zákaz“. Žalobce a svědkyně tomu nerozuměli, hned volala makléřkám žalované. Ty sdělily, že o tom, ví, prodávající přišla„ nějaká exekuce“, vše se řeší a žalobce má počkat. Poté se žalobce znovu telefonicky dotazoval, bylo mu sděleno, že prodávající řeší nějakou půjčku za účelem vyplacení exekuce, žalobce a svědkyně měli dle pokynů makléřek ještě vydržet s tím, že byt bude na žalobce přepsán. Poté se žalobce znovu telefonicky dotazoval, bylo mu sděleno, že prodávající prostředky na vyplacení exekuce nezískala, má však ještě nějakou nemovitost a tu se snaží prodat, žalobce měl dle pokynu dále čekat. Následovaly další dotazy žalobce na stav věci a přísliby řešení. Začátkem roku žalobce obdržel informaci o schůzce ve stejné advokátní kanceláři, opět byla přítomna prodávající se svým přítelem, byly tam opět připraveny„ papíry“ pro žalobce, dohoda, podle které se měla vyplatit exekuce. Na dotaz, co se stane v případě, pokud dojde další exekuce, advokátka [obec] řekla, že to se nesmí stát, a pokud by se to stalo, tak žalobci vrátí všechny peníze. Po tomto sdělení došlo k podpisu smlouvy. Podle svědkyně oba s žalobcem chápali, že žalobce posílá peníze na vyplacení exekuce, ale bylo jim advokátkou sděleno, že pokud by nastala další exekuce, budou jim prostředky vráceny v celé výši. Na dotaz žalobce a svědkyně stran dalších exekucí na majetek prodávající, možnosti získání informace o tom, si makléřka ([jméno]) vzala prodávající, že půjdou na poštu vzdálenou cca [číslo] minut od advokátní kanceláře, že tam zkusí obstarat nějaký doklad o exekucích. S tím žalobce a svědkyně souhlasili, že vyčkají. Po návratu obou žen (asi ani ne za 10 minut) makléřka [jméno] sdělila, že v [obec] na poště jí požadovaný„ papír“ nevydají, protože prodávající je z [obec], musela by si jej obstarat v [obec]. Domluví se s ní tedy, že si prodávající„ papír“ zajistí v [obec] a pošle ho makléřkám. Poté byla prodávající dotazována, zda má ještě nějaké další exekuce, odpověděla, že asi ne. To bylo po podpisu smlouvy, takže svědkyně a žalobce byli„ trošku v šoku“. Makléřky uvedly, že podají návrh na vklad do katastru. Poté žalobce znovu čekal, nic se nedělo. Znovu volal, že nebyl nijak vyrozuměn katastrem, bylo mu sděleno, že přišly další exekuce na majetek prodávající. Na dotaz na možnosti řešení makléřka uvedla, že už nemají tolik peněz na účtu, aby doplatili exekuce, vymýšlí, jak to zařídit, neví, ozvou se. Žalobce začal věc řešit s advokátkou [příjmení]. Domluvila se schůzka v [obec], žalobce se jí účastnil se svou advokátkou, byla tam i advokátka [obec], která souhlasila, že žalovaná vrátí provizi. Dále svědkyně vypověděla, že ona a žalobce neměli předchozí zkušenost s koupí nemovité věci, nenavrhovali změny návrhů kupních smluv, ty měli k dispozici vždy až v den podpisu.

18. Svědkyně [celé jméno svědkyně], realitní makléřka činná pro žalovanou, u jednání dne [datum] vypověděla, že s žalovanou spolupracuje 4 roky, na základě smlouvy o spolupráci, žalobce kupoval přes žalovanou byt v [obec]. Po prohlídce bytu se žalobce rozhodl, že byt koupí, následně s ním byla uzavřena rezervační dohoda. Svědkyně poté předala podklady k vypracovaní kupních smluv právničce, přes právničky pobočky se pak potom vše řešilo. Po podpisu kupní smlouvy, po podání návrhu na vklad, vznikl problém, naskočila exekuce, o které svědkyně předem nevěděla. Vše, co si mezi sebou prodávající a kupující dohodli, podepsali u právníka, v kompetenci svědkyně nebylo řešení kupních smluv. Druhý den po podepsání kupní smlouvy šla svědkyně podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, v tu chvíli tam exekuce nebyla. To svědkyně kontroluje, kontroluje to i právnička, když se podepisují kupní smlouvy. [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhla, že exekuce se může vyplatit, což navrhla žalobci, ten souhlasil. Než se to podepisovalo, právnička poslala prodávající na lustraci stran jiných exekucí na soud v [obec]. Exekuce byla vyplacena, nicméně další exekutoři se přihlásili o dluhy prodávající [celé jméno svědkyně], která celou dobu popírala existenci svých dluhů. Svědkyni bylo z její činnosti pro žalovanou známo, že standardně se vyplácí kupní cena po zavkladování (přepisu) na katastru nemovitostí, v posuzované věci to bylo jinak, protože prodávající [celé jméno svědkyně] poprosila, že by chtěla nějakou částku dopředu, žalobce s tím souhlasil (svědkyně vyjádřila domněnku, že se tak dohodl žalobce s prodávající a [celé jméno svědkyně] u podpisu kupní smlouvy, čehož se svědkyně účastnila). Žalobce byl upozorněn na riziko, tedy že pokud bude dopředu zaplacena nějaká částka a ještě nebude zrealizován přepis na katastru, tak jde do rizika, že se může něco přihodit v průběhu lhůty 21 dnů (rizika, že žalobce nemusí dostat peníze zpět, pokud na katastru„ něco proběhne“). Na to žalobce reagoval tak, že chce byt co nejdříve a s podmínkami od prodávající [celé jméno svědkyně] souhlasí. Ujednaný režim, podle svědkyně nestandardní postup, by nic neurychlil, jen prodávající [celé jméno svědkyně] chtěla peníze. Uzavření nové kupní smlouvy bylo na popud právničky [jméno] [příjmení]. Svědkyně uvedla, že si uvědomovala riziko, ale žalobce říkal, že už započal s rekonstrukcí a už nechce od smlouvy odstupovat. Žalobce chtěl byt převzít co nejdříve, byl srozuměn s rizikem vynaložení profinancovaných prostředků na rekonstrukci bytu. U všeho, včetně předání bytu žalobci, byla svědkyně s kolegyní [anonymizováno], svědkyně [celé jméno svědkyně] byla v tu dobu začínající makléřkou pod vedením makléřky [anonymizováno]. Na dotaz, zda na úrovni žalované nedochází k prověřování prodávajícího ve smyslu záznamů v insolvenčním rejstříku a případných exekucí na majetek prodávajícího, svědkyně uvedla, že běžně to na úrovni žalované zajišťuje právník před podpisem kupní smlouvy. Svědkyně rovněž uvedla, že viděla„ papír“,„ z [obec]“,„ výpis z exekucí“, podle kterého byla prodávající [celé jméno svědkyně] bez záznamu. Žalobce obdržel návrh kupní smlouvy předem, emailem.

19. Svědkyně [celé jméno svědkyně], prodávající, u jednání dne [datum] vypověděla, že prodávala byt v [obec], který zdědila po své matce, kontaktovala žalovanou. Už v té době měla svědkyně, žijící v [obec], exekuce, věděla o srážkách ze mzdy, věděla, že„ toho má víc“, některé byly„ v čekací době“. Žalobci svědkyně poslala 50.200 Kč. V [obec] se podepisovala kupní smlouva na byt s žalobcem, byla u toho jeho partnerka, nějaká právnička (advokátka), dvě makléřky a svědkyně se svým přítelem [jméno] [příjmení]. Co se týče debaty ohledně zaplacení kupní ceny, řekli svědkyni, že jí pošlou 139.000 Kč, což učinili. Svědkyně se ptala realitky, zda by to bylo takto možné. Z vyrozumění z katastru nemovitostí se svědkyně dozvěděla o problému s exekucí. S penězi od žalobce naložila tak, že poplatila všechno,„ co měla matka v [obec]“, pohřeb a vrátila 60.000 Kč, které si půjčila na vyklizení. [příjmení] od vyklizeného bytu dala žalobci. I v případě, že by jí peníze od žalobce přišly později, by byt žalobci předala. Svědkyně potvrdila, že podepsala i kupní smlouvu z ledna 2018, nebyla schopna však uvést, zda chápala smysl a účel celé transakce (vyplacení exekuce). Na dotaz, zda žalovaná požadovala po svědkyni předložení dokladu o její bezdlužnosti, odpověděla svědkyně záporně. Svědkyně byla na soudě v [obec], s oběma makléřkami, kde jí odmítli vydat potvrzení. Svědkyně uvedla, že žalobce asi nebyl poučen o rizicích vyplacení části kupní ceny před nabytím vlastnictví, podepisování smluv trvalo asi 20 minut.

20. Svědkyně [příjmení] [jméno], realitní makléřka činná pro žalovanou, u jednání dne [datum] vypověděla, že 6 let spolupracuje s žalovanou. Účastnila se prodeje bytu v [obec] žalobci, její kolegyni kontaktovala prodávající [celé jméno svědkyně], na inzerát se ozval žalobce. Byt si prohlédl a projevil zájem. Makléřky obstaraly„ placené LV“, připravily rezervační smlouvu, v tu chvíli nebyla na bytě žádná exekuce. Dokumenty předaly právničkám, pak už je to jejich práce. Vždy se posílají peníze až po přepsání na katastru, v posuzované věci chtěla prodávající [celé jméno svědkyně] peníze, makléřky volaly žalobci, ten s tím souhlasil, souhlasil i při podpisu kupní smlouvy. Riziko mu vysvětlovala kolegyně svědkyně, svědkyně už si to nepamatovala přesně. O problému s exekucí se svědkyně dozvěděla z telefonátu žalobce, svědkyně se obrátila na právničku. Makléřky šly s paní [celé jméno svědkyně], nebo možná měly její plnou moc, na soud do [obec]„ vylustrovat“, jely tam autem s prodávající [celé jméno svědkyně], tam bylo vše„ v pohodě“, určitě prodávající [celé jméno svědkyně] lustrovaly, prodávající [celé jméno svědkyně] obdržela„ čistou lustraci“, u toho byly makléřky přítomny, prodávající [celé jméno svědkyně] pořád tvrdila, ona i její přítel, že exekuci nemá. Vyplatit exekuci napadlo právničky, bez nich a bez vedoucí pobočky makléřky nic nečinily. S žalobcem o vyplacení exekuce hovořila kolegyně svědkyně nebo právnička. Určitě byl upozorněn na riziko, svědkyně nevěděla, zda její kolegyní či právničkou. O tom, že vyplácená exekuce nemusí být poslední, jediná, se hovořilo, o tom mluvila i svědkyně s žalobcem, žalobce to tak chtěl. Žalobce převzal byt v den podpisu kupní smlouvy, o tom byl sepsán protokol. Svědkyně si nevzpomněla, zda se žalobce dotazoval na řešení situace související s možnou existencí další exekuce. Dohodu o narovnání připravovala právnička, schůzky se účastnila i doktorka [příjmení], zastupovala žalobce, žalované poskytovala právní poradenství [jméno] [příjmení]. Návrh na vklad podávala svědkyně s kolegyní, osobně, druhý den po podpisu kupní smlouvy. Právničkou byl žalobce poučen při podpisu smlouvy o tom, že když se vloží návrh na vklad, tak tam probíhá 21 dnů, kdy se může něco stát.

21. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka zpracovávající pro žalovanou smluvní dokumentaci, vypověděla, že s žalobcem jednala dvakrát u sebe v kanceláři a jednou se s ním setkala na pobočce žalované v [obec], kde se projednával obsah dohody o narovnání. Žalobce kupoval byt od paní [celé jméno svědkyně]. Svědkyně obdržel požadavek od realitní makléřky, od paní [příjmení] nebo paní [celé jméno svědkyně], pracovaly dohromady, a sice požadavek na zpracování smluvní dokumentace (kupní smlouvy), kterou vyhotovovala svědkyně. Na dotaz, kdo formuloval požadavky na kupní smlouvu, svědkyně sdělila, že makléřka dodala list vlastnictví, údaje o kupujícím (žalobce) a prodávající (paní [celé jméno svědkyně]), svědkyně měla určitě k dispozici i zprostředkovatelskou dohodu, nějaká rezervační dohoda tam musela být určitě.„ Kredibilitu“ prodávající [celé jméno svědkyně] svědkyně nijak neověřovala, neví, zda tak činily makléřky činné pro žalovanou. Svědkyně používá vzory, které má od žalované, tak, aby měla žalovaná jednotné smlouvy. Na dotaz, zda žalobce měl nějaké požadavky na obsah kupní smlouvy, svědkyně odpověděla, že to bylo„ hrozně rychlý“, jeden den dostala zadání a asi hned druhý den se měla smlouva podepisovat. Svědkyně si nebyla jistá, zda předem zasílala návrh smlouvy, spíš jej žalobci nezasílala, ale s jistotou si to nepamatovala. K podpisu se sešli u svědkyně v kanceláři, ze strany prodávající [celé jméno svědkyně] a ze strany žalobce vzešel na schůzce„ speciální požadavek“ – žalobce si chtěl co nejdříve převzít byt, paní [celé jméno svědkyně] požadovala na oplátku částečné uvolnění finančních prostředků. Svědkyně si s prodávající a žalobcem samozřejmě ještě potvrzovala, zda to takto skutečně chtějí, požadavek na dřívější uvolnění finančních prostředků a dřívější předání bytu předem sdělila makléřka. Konkrétně svědkyně s prodávající a žalobcem probírala podmínky, požadavky na dřívější částečné uvolnění peněz a dřívější předání bytu, říkala jim, že to je nestandardní oproti běžné praxi (obchody probíhají standardně tak, že se podepíše kupní smlouva, přijdou peníze do úschovy realitní kanceláře, dává se návrh na vklad a až po zavkladování, až pokud je vše v pořádku, tak se uvolňují peníze z úschovy a předává se byt kupujícímu). Na to, že se jedná o nestandardní potup byli žalobce a prodávající svědkyní upozorněni, oba to tak požadovali, proto to svědkyně zapracovala do kupní smlouvy. Upozornění spočívalo v tom, že se jedná o nestandardní postup a že je to rizikové - že se může stát, že po dobu těch 20 dnů může nastat nějaká komplikace. Takto svědkyně vysvětlovala rizikovost. Písemný záznam o poskytnutém poučení svědkyně nemá, takové záznamy si nevede. To, zda svědkyně na požadavek žalobce stran možnosti dřívějšího převzetí bytu reagovala návrhem jiných možností než variantou uvolnění části prostředků, svědkyně uvedla, že si nevzpomíná, spíše hovořila obecně, jak to je standardně, když to je takto nestandardně, tak že to samozřejmě je na jejich dohodě, a pokud se dohodnou, tak takto kupní smlouvu naformuluje. Žalobce odsouhlasil i částku, které měla být uvolněna prodávající. Když nastal problém s exekucí, makléřky zjišťovaly u prodávající [celé jméno svědkyně], možná i na katastru, co to je za exekuci, na jakou částku, jak obchod dotáhnout tak, aby se byt skutečně převedl. Makléřky sdělily svědkyni podrobnosti o exekuci, která se„ musela vyplatit“, že se makléřka dohodla s prodávající a žalobcem, že se všichni sejdou a exekuce se vyplatí z kupní ceny. Při společné schůzce měla makléřka možná nějaké potvrzení, možná o aktuální výši exekvovaného dluhu. Prodávající byla dotazována, zda nemá ještě nějaké další exekuce nebo nějaké dluhy, které by mohly zkomplikovat obchod, prodávající tvrdila, že žádné dluhy nemá. Podepsala se nová kupní smlouva, původní se zrušila a na základě toho se uvolnila částka soudnímu exekutorovi. Dohodu o narovnání zpracovávali na centrále žalované, nebo právní oddělení žalované, svědkyně to komunikovala s paní doktorkou [příjmení], advokátkou žalobce, ohledně dohody o narovnání proběhlo i osobní setkání na pobočce žalované v [obec] Dohodou o narovnání se mělo vyřešit, jak se bude pokračovat dál, dohodlo se, že se žalobci vrátí provize žalované a zbytek, o který žalobce přišel, bude vymáhat po paní [celé jméno svědkyně]. Svědkyně zpracovávala návrh na vklad kupní smlouvy do katastru, nevyjela žádná plomba. Svědkyně sepisovala i dohodu o zrušení smlouvy, rovněž i kupní smlouvu ze dne [datum], v ní na základě požadavku prodávající a kupujícího konstruovala mechanismus uvolnění kupní ceny v článku III. odst.

3. Na společné schůzce se obsah smlouvy řešil, říkaly se možnosti řešení. Řeklo se, že exekuce komplikuje obchod, je možnost, že kupující odstoupí od kupní smlouvy, tím by se to celé zrušilo a prodávající [celé jméno svědkyně] by musela vrátit žalobci částku, kterou už obdržela. Žalobce měl velký zájem o byt, chtěl to dotáhnout, proto se nová kupní smlouva uzavřela. Údaje o bankovním spojení k vyplacení exekuce dodaly svědkyni makléřky, svědkyně se řídila informacemi od nich. Jak vysvětlila svědkyně žalobci konkrétní rizika transakce, pokud žalobce od kupní smlouvy neodstoupí, nepamatovala si, co mu konkrétně řekla. Bavili se o toku finančních prostředků s tím, že se vyplatí exekuce, a až bude nemovitost čistá, tak se podá návrh na vklad do katastru. S tím žalobce souhlasil. Svědkyně při schůzce, na které se podepisovala druhá kupní smlouva, říkala prodávající [celé jméno svědkyně], aby si zajistila výpis exekučních řízení z příslušného soudu, podle trvalého bydliště. Takový dokument při schůzce předložen nebyl. Schůzka nebyla po tomto doporučení svědkyně přerušena, rovnou se přistoupilo k podpisu smlouvy. Na výzvu k vysvětlení logické souvislosti mezi doporučením k obstarání výpisu exekučních řízení a tím, že ihned došlo k podpisu kupní smlouvy, bez předložení či možnosti obstarání takového výpisu, svědkyně uvedla, že si na podrobnosti nevzpomíná a nedokáže se k tomu vyjádřit. Svědkyně uvedla, že jejím úkolem byla příprava smluv a zajištění úkonů souvisejících s podpisem smluv. Právní poradenství nikomu neposkytovala, nemohla, protože to už by byla ve střetu zájmů. Žalobce působil na svědkyni inteligentně, že rozumí, o čem se baví, prodávající [celé jméno svědkyně] byla zdrženlivější. [příjmení] od kanceláře svědkyně, 10 minut pěšky, se nachází kontaktní místo CzechPoint. Odměna za vykonanou činnost byla svědkyni asi vyplacena, platbu svědkyně nekontrolovala.

22. Soud vyčerpal důkazní návrhy účastníků, neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], pro nadbytečnost, neboť jeho případná výpověď, vzhledem k jeho zapojení do skutkového děje (jednalo se o partnera prodávající [celé jméno svědkyně]), by nepřinesla žádná skutková zjištění o okolnostech, o nichž panoval mezi účastníky spor.

23. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, lze odkázat na shora uvedená skutková zjištění a ve vztahu k tomu, co bylo mezi účastníky sporným, zdůraznit, že podle výsledků provedeného dokazování prodávající [celé jméno svědkyně] uzavřela již smlouvu ze dne [datum] za stavu tzv. generálního inhibitoria (ust. § 44a odst. 1 zák. č. 12/2001 Sb.), tedy nebyla oprávněna disponovat s předmětem převodu způsobem, jak učinila kupní smlouvou ze dne [datum], kterou uzavřela, aniž by žalovanou či žalobce aktivně informovala o těchto okolnostech, dokonce svým podpisem několikrát stvrdila své prohlášení o opaku. Z výpovědí svědků (těch, kteří takovou přímou informaci mohli mít, zejm. pak z výpovědi makléřky [celé jméno svědkyně]) má soud za prokázané, že to byla právě prodávající [celé jméno svědkyně], kdo přišel s požadavkem na dřívější uvolnění části kupní ceny, tedy k tomu, co žalovaná v rámci formulace procesní obrany, její makléřky a advokátka činná pro žalovanou v rámci svědeckých výpovědí popisují za„ nestandardní“ odklon od„ standardního“ postupu. V řízení naopak nevyšlo najevo, že by s požadavkem na odklonění od„ standardního“ postupu přišel žalobce, či že by jeho snaha o co nejrychlejší zpřístupnění bytu stála na počátku (před požadavkem prodávající), či že by mezi požadavkem prodávající a požadavkem žalobce byl vztah reciprocity. Prodávající [celé jméno svědkyně] dokonce uvedla, že by žalobci byt zpřístupnila i bez dřívějšího vyplacení kupní ceny. Zejména však z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná zajišťovala sepis návrhu obou kupních smluv, rovněž jako to, že žalobce měl být podle verze makléřek a advokátky zpracovávající pro žalovanou smluvní dokumentaci upozorňován na„ rizikovost“ transakce tam, kde mělo dojít k uvolnění části kupní ceny, nicméně„ rizikovost“ byla těmi, kteří o ní měli žalobce zpravovat, popisována před soudem tak chaoticky, nekonkrétně, že vlastní obsah a podstata poučení o riziku transakce pro žalobce nemohlo být pro žalobce, laika (nikoliv právního profesionála či osobu s bohatými zkušenostmi s nemovitostními transakcemi) tím, co by mu mohlo poskytnout relevantní podklad pro své rozhodnutí, zda do takového„ rizika“ půjde. Naopak na podkladě výsledků provedeného dokazování lze přisvědčit žalované v tom směru, že ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] nebyla z katastru nemovitostí zjistitelná právní závada. Tato nemusela být pro žalovanou zjistitelná ani v okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž ze smlouvy, kterou žalovaná zcela respektovala a postupovala podle ní v ujednaných lhůtách (co do zajištění podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitost, co do vyplacení části kupní ceny prodávající), výslovně nevyplývala povinnost kontrolovat stav zápisu v katastru nemovitostí. Žalobce měl možnost odstoupit od kupní smlouvy uzavřené dne [datum] (toto právo mu vyplývalo ze zákona, nicméně výslovně bylo uvedeno i v kupní smlouvě, s jejímž obsahem byl žalobce seznámen). Žalobce tohoto práva nevyužil. Přistoupil k uzavření kupní smlouvy, jejíž návrh, který nebyl požadavky žalobce či prodávající nijak měněn, zpracovala advokátka činná pro žalovanou. Zpracovala jej a jako variantu dalšího postupu jej předložila žalobci i [celé jméno svědkyně], s vědomím o exekučním zatížení předmětu převodu. Za situace tzv. speciálního inhibitoria (ust. § 47 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb.) advokátka (právní profesionál činný pro žalovanou) zpracovala a smluvním stranám předložila k uzavření návrh kupní smlouvy, podle které mělo dojít k dispozici s exekučně postiženým majetkem, za současného vyplacení exekuce z prostředků, které do úschovy žalované složil žalobce (s čímž byl žalobce srozuměn), přičemž k uzavření smlouvy mezi žalobcem, prodávající a žalovanou skutečně došlo. Pro nesrovnalosti mezi jednotlivými výpověďmi nelze bezpečně usuzovat na to, zda v době bezprostředně před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] či po jejím uzavření makléřky činné pro žalovanou spolu s prodávající (či makléřky samy) učinily pokus o obstarání výpisu exekucí zahájených na majetek prodávající. Z toho, co uvedla advokátka činná pro žalovanou, se však dá bezpečně usuzovat na to, že advokátka zpracovávající návrh smlouvy nikdy neměla takový výpis k dispozici a před vlastním uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] jej ani nevyžádala, resp. nevyčkala s doporučením dalších kroků na jeho zajištění (předložení). Prodávající o tom, že je na její majetek vedeno více exekučních řízení, aktivně neinformovala žalobce, žalovanou, ani advokátku činnou pro žalovanou. Žalobce ve shodě s ujednáním v kupní smlouvě ze dne [datum] byt převzal od prodávající, započal s rekonstrukcí bytu, ač mu to smluvní ujednání výslovně zakazovala. Žalobci byl v trestním řízení přiznán proti prodávající nárok na náhradu škody, kterou odsouzená [celé jméno svědkyně] nahradila co do částky v celkové výši 139.000 Kč.

24. Podle ust. § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

25. Podle ust. § 2901 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

26. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

27. Podle ust. § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

28. Podle ust. § 44a odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti. Podle ust. § 44a odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb., složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst.

6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a dalším osobám, jimž byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy podle § 49 odst.

8. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

29. Podle ust. § 47 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb., majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

30. Podle ust. § 2452 o. z., zprostředkovatel nesmí navrhnout zájemci uzavření smlouvy s osobou, o které má důvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostředkované smlouvy řádně a včas splní, nebo o které vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mít měl. Požádá-li o to zájemce, sdělí mu zprostředkovatel údaje potřebné k posouzení důvěryhodnosti osoby, s níž mu uzavření smlouvy navrhuje.

31. Podle ust. § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

32. Podle ust. § 2915 odst. 1 o. z. (první věta, část před středníkem), je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně.

33. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Ač žalobce vlivem částečného odškodnění, kterého se mu dostalo v průběhu řízení od [celé jméno svědkyně], vzal žalobu proti žalované částečně zpět, musel se soud zabývat předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za škodu ve vztahu k celé tvrzené škodě (zda žalobci vznikla škoda v tvrzené výši, zda je vznik této škody přičitatelný žalované), a to s ohledem na žalobcem nárokované příslušenství dluhu (úrok z prodlení) a i s ohledem na nutnost rozhodnout o nákladech řízení (když nákladový výrok se odvíjí od vypořádání se s otázkou procesní (ne) úspěšnosti účastníka z hlediska toho, co žaloval, a toho, co mu bylo soudem přisouzeno, resp. co by mu i bez rozhodnutí o částečném zastavení řízení bylo soudem přisouzeno).

35. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil důkazy každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom ale také přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o. s. ř.), soud dospěl k závěru, že žalobci by bylo na místě přisoudit odškodnění v celé šíři, jak jej původně žalobou nárokoval, neboť žalovaná odpovídá za škodu ve výši 262.724 Kč.

36. O tom, že na majetku žalobce vznikla škoda, nebylo mezi účastníky sporu. [příjmení] účastníků tkví v tom, že žalovaná odmítá, že by za způsobenou škodu odpovídala. Majetková újma žalobci vznikla v podobě prostředků žalobcem složených na zaplacení kupní ceny do depozita žalované (složením prostředků na bankovní účet žalované došlo podle ujednání v kupní smlouvě ze dne [datum] k zaplacení kupní ceny, žalobce tedy splnil svou povinnost vyplývající z kupní smlouvy a mohl důvodně očekávat, že dojde k naplnění účelu kupní smlouvy, tedy že nabude vlastnické právo k předmětu převodu). Ač žalobce zaplatil ujednanou kupní cenu, nestal se však vlastníkem nemovité věci. Škoda spočívá ve snížení majetku žalobce o zaplacenou kupní cenu, tj. o částku 359.000 Kč. Co do částky 96.276 Kč se žalobci již před zahájením soudního sporu plnění od žalované dostalo, a to v návaznosti na smluvní ujednání s žalovanou v dohodě„ o narovnání“. Jelikož žalovaná se právě s poukazem na narovnání bránila žalobnímu požadavku, je nezbytné se v rámci odůvodnění tohoto rozsudku vypořádat s tím, proč soud argumentaci žalované nemohl přisvědčit. Nelze přistoupit na to, že posuzovaný závazek účastníků (žalobce a žalované) z deliktu byl změněn či že zanikl vlivem předestřené dohody účastníků. Ta nemůže být posouzena jako narovnání ve smyslu ust. § 1903 o. z., resp. s důsledky z tohoto ustanovení vyplývajícími, neboť ve skutečnosti v ní nebyla vylíčena (a nejsou z ní zjistitelná) sporná či pochybná dosavadní vzájemná práva a povinnosti, která by měla být narovnávána. Ve vztahu k požadavku žalobce na odškodnění by pak soud ani nemohl přihlížet k případnému vzdání se práv žalobce na náhradu škody, a to s ohledem na ust. § 2898 o. z., ve spojení s tím, že žalobce byl slabší smluvní stranou ve vztahu k žalované (podnikatelka, profesionál na poli zprostředkovávání a realizace realitních obchodů a s tím spojených majetkových transakcí). Při podrobnějším seznámení s obsahem dohody o narovnání si nelze nepovšimnout, že v ní není odkazováno na kupní smlouvu ze dne [datum], ale toliko na předtím uzavřené smlouvy.

37. Bylo proto na místě zabývat se konkrétními předpoklady odpovědnosti žalované za tvrzenou škodu.

38. Ve vztahu ke škodě v částce 130.000 Kč se soud zabýval tím, zda jsou naplněny zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované škodu v tomto rozsahu. Těmito předpoklady jsou, ve smyslu ust. § 2910 o. z., existence protiprávního činu, existence škody, existence příčinné souvislosti mezi protiprávním činem a škodou a existence zavinění na straně škůdce, přičemž všechny předpoklady byly v posuzované věci naplněny. Ke vzniku škody lze odkázat na shora uvedené závěry soudu. Pokud jde o další předpoklady, naplnění předpokladu protiprávnosti soud spatřuje v tom, že žalovaná, hlásící se, a to i ve styku s žalobcem a prodávající [celé jméno svědkyně], k odbornosti a profesionalitě při zajištění služeb souvisejících se zprostředkováním realitního obchodu mezi žalobcem a prodávající, ingerující v realitním obchodu jako zprostředkovatel zajišťující přípravu potřebné smluvní dokumentace, zajištění souvisejících úkonů, v zájmu úspěšné realizace realitního obchodu, byla ve vztahu k žalobci v poměru zvláštním (vyplývajícím i z jejich smluvního závazku založeného smlouvou o zprostředkování), v poměru, který u žalobce důvodně vzbuzoval vyšší míru důvěru v profesionalitu, odbornost a kvalitu služeb garantující úspěšnou realizaci majetkové transakce. Povaha tohoto poměru pak vyžadovala, aby žalovaná zakročila na ochranu žalobce, neboť okolnosti případu to vyžadovaly. Žalobce mohl důvodně očekávat, že se mu za sjednanou provizi dostane bezvadných služeb, služeb zahrnujících i přípravu a sepis smlouvy (nabývacího titulu). I pokud by bylo pravdou, že žalobce byl tím, kdo trval na co nejrychlejší možnosti převzetí bytu a byl ochoten takové uspíšení vykoupit částečným uvolněním kupní ceny z úschovy dříve, než tomu obvykle (dle žalované„ standardně“) bývá, tedy již před nabytím vlastnického práva k bytové jednotce, pak žalovaná měla zajistit náležité poučení žalobce o rizicích a dopadech takového ujednání. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobce byl poučen o„ rizikovosti“, jejíž podstatu ani nebyly makléřky činné pro žalovanou schopny vystihnout a popsat, resp. že by pochopil míru rizika, které smluvní úpravou na sebe přebírá, za situace, kdy dřívější převzetí bytové jednotky bylo možné právně ošetřit jinak než kompenzací v podobě dřívějšího uvolnění části kupní ceny. Žalobci nebylo nabízeno žádné jiné řešení. Pokud by dřívější uvolnění části kupní ceny mělo být kompenzací za okamžité zpřístupnění bytu, pak takové řešení si lze představit v situaci, kdy např. hrozí škoda na předmětu převodu. Žalobce přitom dle verze žalované hodlal započít s rekonstrukcí zdevastovaného bytu, bytu, který byl ve špatném stavu. Bez ambice zamýšlet se nad rozsahem a kvalitou žalobcem zamýšlené rekonstrukce je však nepravděpodobné se domnívat, že by prodávající mohla vzniknout škoda kompenzovatelná částečným uvolněním kupní ceny, naopak lze uvažovat o tom, že reálně hrozilo, že žalobce proinvestuje prostředky ze svého. Záměr žalobce započít s rekonstrukčními pracemi byl všem zapojeným znám, přitom smlouva, jejíž přípravu zajišťovala žalovaná, vylučovala, aby žalobce v bytě činil jakékoliv stavební úpravy. V tomto ohledu je nastavení smlouvy, co do vzájemných práv a povinnosti žalobce a prodávající, naprosto nepochopitelné a jeví se, že zřejmě nebyla věnována náležitá péče individualizaci smluvních ujednání (na to lze usuzovat i z toho, že ani v kupní smlouvě z [datum] nedošlo ke zohlednění faktického stavu a specifik, když řada ustanovení byla nesmyslně kopírována, včetně ujednání o okamžiku předání a převzetí bytu, a nemohla tak odrážet individuální okolnosti věci). Jak ale ostatně makléřky činné pro žalovanou připustily, požadavek na změnu nastavení smluvních podmínek oproti„ standardnímu“ nastavení vzešel z požadavku prodávající na částečné uvolnění kupní ceny, z žádného provedeného důkazu nevyplynulo, že by na začátku stála neodbytná potřeba žalobce mít byt co nejdříve zpřístupněn. Za situace, kdy s požadavkem na odklonění se od„ standardního“ nastavení smlouvy přišla prodávající, žalovaná měla zakročit, řádně poučit žalobce o rizicích (o jejich podstatě a o možných následcích), případně mu nabídnout jiné řešení. V řízení nebylo zjištěno, proč žalovaná nezakročila v přípravné fázi, při přípravě podkladů pro sepis kupní smlouvy. Žalovaná se bránila tím, že prodávající jí zamlčela, že je proti ní vedeno exekuční řízení. To ostatně také z provedeného dokazování vyplynulo, že prodávající tuto informaci žalované ani žalobci nesdělila, prodávající to nezpochybňovala, odpovídají tomu i zjištění učiněná orgány činnými v trestním řízení. To, zda prodávající byla či nebyla v první fázi, v souvislosti s přípravou a podpisem první kupní smlouvy, dotazována na případné exekuční zatížení, je i s ohledem na prohlášení prodávající zahrnutá do smlouvy ze dne [datum] i do kupní smlouvy ze dne [datum] bezpředmětné. Není však zřejmé, proč přinejmenším za situace, kdy prodávající vyjádřila potřebu dřívějšího uvolnění části kupní ceny, žalovaná nevyužila svých bohatých zkušeností s realitními obchody, nezbystřila a nepožadovala doložení potvrzení o bezdlužnosti prodávající (dá se předpokládat, že žalovaná je obeznámena s dopady generálního inhibitoria vyplývajícího z ust. § 44a odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb.). Zakročit žalovaná také zřejmě měla a mohla (v řízení nebyl zjištěn opak) také v situaci, kdy hodlala přistoupit k uvolnění části kupní ceny poté, co podala ve shodě se smluvním ujednáním návrh na vklad do katastru nemovitostí. Byť nebylo povinností žalované, resp. taková povinnost žalované výslovně z kupní smlouvy nevyplývala, kontrolovat stav zápisu v katastru nemovitostí, naopak bylo její povinností konat podle smlouvy, měla podle smlouvy časový prostor 5 pracovních dnů, v nichž mohla zakročit. Žalovaná netvrdila, že by zakročit (učinit jednoduchý krok kontroly) nemohla, z její obrany vyplývá, že postupovala bez dalšího ve shodě se smlouvou. Žalované lze přisvědčit, že byla vázána smluvními ujednáními a pro případ jejich nerespektování se vystavovala riziku porušení smlouvy (nesankcionovaného následkem v podobě smluvní pokuty apod.), nicméně to žalovanou nezbavovalo povinnosti počínat si obezřetně a tak, aby nevznikla škoda ostatním účastníkům majetkové transakce, tedy i žalobci. Není zřejmé (žalovaná se takto ani nebránila), proč žalovaná nezkontrolovala stav zápisu v katastru nemovitostí (např. i stav vkladového řízení po podání návrhu na vklad vlastnického práva). Lze pak už jen hypoteticky uvažovat o tom, že žalovaná mohla v rámci lhůty 5 pracovních dnů o právní vadě nemovité věci informovat žalobce a prodávající a společně mohli, jak ostatně učinili později, vstoupit v jednání o tom, jak situaci řešit. Žalovaná ani nenamítala, že právní vada předmětu převodu byla zjistitelná dne [datum], kdy žalovaná uvolnila ze své prostředky část kupní ceny ve prospěch prodávající. Pokud žalovaná nevyvinula činnost, kterou lze od ní vzhledem k okolnostem dané věci očekávat, pak i v tomto ohledu jednala v rozporu s ust. § 2901 o. z., a tedy i v tomto ohledu je na místě dovodit protiprávnost. Mezi protiprávním činem (spočívajícím v nezakročení žalované na ochranu práv žalobce) a škodou v částce 130.000 Kč je dána příčinná souvislost, neboť žalovaná se svým opomenutím přičinila o vznik škody ([celé jméno svědkyně] by se ostatně k prostředkům ani jinak nedostala). Žalobce byl majetkových hodnot zbaven již jejich složením do depozita žalované, žalovaná pak jejich uvolněním způsobila jejich trvalou ztrátu. Vzhledem k tomu, že škoda vznikla složením prostředků na úhradu kupní ceny do depozita žalované bez očekávaného nabytí vlastnického práva, prostředky měly být (a byly) žalovanou zčásti uvolněny na základě„ nestandardního“ smluvního ujednání, bez současného pokusu o snížení rizikovosti či alespoň řádného poučení žalobce o rizikovosti, protiprávní čin žalované je sám o sobě dostatečně relevantní ke vzniku odpovědnostního vztahu. Z ust. § 2911 o. z. plyne, že zavinění se presumuje, a to ve formě nedbalosti, čímž soud uzavírá naplnění podmínek odpovědnosti žalované za škodu spočívající ve ztrátě majetkových hodnot žalobce v částce 130.000 Kč.

39. Ještě flagrantnější pochybení žalované se však ukazuje ve vztahu ke škodě v částce 132.724 Kč. Prostředky v tomto rozsahu žalovaná vyplatila na účet soudního exekutora, na umoření dluhu [celé jméno svědkyně]. Žalovaná se bránila, že i zde postupovala podle ujednání v kupní smlouvě. To, jak byla advokátem činným pro žalovanou nastavena odkládací a rozvazovací podmínka a ujednání o vzájemných právech a povinnostech v kupní smlouvě uzavřené dne [datum], uzavřené za stavu speciálního inhibitoria znemožňujícího platné uzavření takové smlouvy (ust. § 47 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb.), je, bez ohledu na představy a požadavky žalobce a prodávající, z hlediska požadavků na odbornost při přípravě smlouvy tak, aby mohla být uzavřena a aby vyvolala zamýšlené právní následky, z hlediska odpovědnosti žalované za vzniklou škodu, neobhajitelné a neomluvitelné. Ve vztahu k této smlouvě by případné poučování žalobce o„ rizikovosti“ nemělo žádný význam, neboť žalovaná přivedla žalobce do situace, kdy podpisem smlouvy mělo dojít k uzavření platné, nikoliv právně účinné smlouvy, aniž by prodávající mohla s majetkem postiženým exekučním příkazem disponovat (žalovaná zajistila zpracování návrhu smlouvy, o níž se zřejmě domnívala, že bude platnou a do výmazu právní závady nebude vyvolávat právní účinky, avšak od počátku bylo zcela evidentní, že se jedná o smlouvu absolutně neplatnou). Žalovaná, zprostředkovatelka, vzdor smluvním povinnostem navrhla zájemci (žalobci) uzavření smlouvy s osobou fakticky nezpůsobilou smlouvu uzavřít, s ohledem na zákonný zákaz dispozice s exekučně postiženým majetkem.

40. Za škodu v částce 132.724 Kč žalovaná proto odpovídá, když i v tomto ohledu zcela rezignovala na nabízející se možnost zakročení proti vzniku újmy (v podobě návrhu jiného, vhodného postupu). Vzhledem k okolnostem dané věci – existenci smluvního závazku mezi žalobcem a žalovanou (ze smlouvy o zprostředkování), je odpovědnost žalované odvoditelná i z titulu objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti (ust. § 2452 o. z.), když byly naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti co do shora popsaného porušení smluvní povinnosti, vzniku újmy a i co do existence příčinné souvislosti. Okolnosti uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] svědčily o tom, že není v rámci dostupných prostředků právní ochrany bezpečné domnívat se, že se zvoleným řešením podaří realitní transakci skutečně dokončit, že chtěný cíl v podobě převodu vlastnického práva na žalobce nastane, neboť realitní transakce byla podložena absolutně neplatnou kupní smlouvou. Z hlediska míry pravděpodobnosti toho, zda dojde k nabytí vlastnického práva žalobce k bytové jednotce, zcela zřejmě nemohla být varianta úspěchu pravděpodobnější než varianta toho, že se účel transakce zmaří, nenastane (na to ostatně měl být žalobce i upozorňován). Varianta vyplacení exekuce byla obecně možností, jak se pokusit vyřešit nastalý problém a nemovitost tzv. odblokovat pro možnost jejího úspěšného převodu (i ust. § 44a odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb. takové řešení předjímá). Nastalý problém však nebylo možné úspěšně vyřešit pomocí kupní smlouvy, jejíž přípravu zajistila žalovaná. Žalovaná nabídkou varianty uzavření nové kupní smlouvy s vyplacením exekuce (vedle možnosti odstoupit od kupní smlouvy) vehnala žalobce do stavu nenávratné ztráty prostředků v částce 132.724 Kč (ty mohly být uchráněny, na místo toho byly použity k umoření dluhu prodávající). Z průběhu skutkového děje navíc vyčnívá nesrozumitelné počínání advokátky činné pro žalovanou při přípravě smlouvy a při (možná ani nezamýšlené ambice) zjišťování okolností svědčících ve prospěch (ne) možnosti prodávající disponovat s předmětem převodu - jakési doporučení advokátky obstarat si výpis exekučních řízení pro zvýšení právní jistoty, nicméně doporučení směřující k prodávající, nikoliv k žalobci, za situace okamžitého přikročení k podpisu smlouvy, bez jakéhokoliv zdůvodnění smyslu a logiky takového počínání. Ani případný neodbytný požadavek žalobce na dokončení transakce nezbavovalo žalovanou povinnosti navrhnout řešení respektující práva a oprávněné zájmy žalobce. Jelikož žalovaná (advokátka pro ni činná, tedy její pomocnice) žalobci doporučila smlouvu uzavřít, resp. nabídla žalobci tento postup vedle možného odstoupení od původní kupní smlouvy jako řešení způsobilé vést k tomu (byť pod určitým rizikem, tedy řešení nikoliv zaručující to), že žalobce vlastnické právo k bytu nabude a o vložené prostředky nepřijde, a přitom bylo zjevné, že navrhované řešení, založené na absolutně neplatné kupní smlouvě, samo o sobě nemůže zajistit uspokojení práv žalobce, je takové jednání dostatečně relevantní ke vzniku odpovědnostního vztahu.

41. Ze shora vyložených důvodů soud žalobě vyhověl, tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobci odškodnění v částce 123.724 Kč, a to včetně úroku z prodlení, neboť žalovaná prodlévá se splněním svého peněžitého dluhu. Závěr o splatnosti dluhu bylo na místě přijmout v návaznosti na to, že žalobce se již dopisem z [datum] obracel na žalovanou s požadavkem na odškodnění, neposkytla-li žalovaná odškodnění ve výši, která žalobci náležela, pak se splněním prodlévá. Žalobce se domáhal zaplacení úroku z prodlení až od [datum], tento pro žalovanou příznivější návrh nemohl soud překročit. Výši úroků z prodlení bylo na místě určit podle pravidel daných ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úroky žalobci náležejí z aktuální výše dluhu, podle stavu odrážejícího částečné umořování dluhu doloženým částečným plněním [celé jméno svědkyně].

42. Na překážku odpovědnosti žalované za majetkovou újmu, která vznikla žalobci, není to, že prodávající byla odsouzena a je povinována nahradit žalobci škodu (a dle výsledků provedeného dokazování ji také částečně nahradila). Jak bylo vyloženo shora, soud dospěl k závěru o tom, že škoda vznikla složením kupní ceny do úschovy bez navazujícího nabytí vlastnického práva (a s následkem v podobě částečného uspokojení pohledávek věřitelů prodávající) a je přičitatelná žalované. Jelikož [celé jméno svědkyně] byla stanovena povinnost k náhradě škody trestním příkazem, bylo na místě ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 123.724 Kč s příslušenstvím vyjádřit, že žalovaná tak má učinit společně a nerozdílně s [celé jméno svědkyně].

43. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Částečné zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby se do rozhodnutí o nákladech řízení z hlediska procesního zavinění nepromítá, neboť žalobu bral žalobce částečně zpět v návaznosti na částečné uspokojení svých nároků (s žalovanou solidárně) zavázanou [celé jméno svědkyně] a jak bylo vyloženo shora, dospěl soud k závěru o tom, že žalobci by náleželo celé původně nárokované plnění.

44. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupkyně žalobce ve výši 9.380 Kč za každý jeden zástupkyní žalobce vykonaný úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to za: i. převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., ii. výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., iii. podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., iv. účast na jednání soudu dne [datum], v . účast na jednání soudu dne [datum], vi. účast na jednání soudu dne [datum], vii. účast na jednání soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., viii. podání, jímž byla žaloba vzata částečně zpět - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.; celková výše odměny zástupkyně žalobce byla soudem určena s respektem k jejímu vyúčtování zástupkyní žalobce, a to na částku 68.940 Kč; 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 8 x 300 Kč, tedy 2.400 Kč; 3/ náhrada výdajů cestovného, vč. parkovného v souvislosti se zajištěním účasti zástupkyně žalobce u jednotlivých jednání soudu v celkové výši 3.747,46 Kč, sestávající z částky 791,44 Kč (cesta v souvislosti se zajištěním účasti na jednání soudu dne [datum], kdy tato částka představuje náhradu za pohonné hmoty a za opotřebení vozidla), sestávající z částky 935,23 Kč (cesta v souvislosti se zajištěním účasti na jednání soudu dne [datum], kdy tato částka představuje náhradu za pohonné hmoty, za opotřebení vozidla a 150 Kč za parkovné), sestávající z částky 965,23 Kč (cesta v souvislosti se zajištěním účasti na jednání soudu dne [datum], kdy tato částka představuje náhradu za pohonné hmoty, za opotřebení vozidla a 180 Kč za parkovné), sestávající z částky 1.055,56 Kč (cesta v souvislosti se zajištěním účasti na jednání soudu dne [datum], kdy tato částka představuje náhradu za pohonné hmoty, za opotřebení vozidla a 160 Kč za parkovné); každá jednotlivá jízda byla realizována vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož průměrná spotřeba dle předloženého osvědčení o registraci vozidla činí 5,9 listru automobilového benzinu (95 oktanů) na 100 km, pokaždé byla ujeta vzdálenost 130 Km, sazby náhrad za nákup pohonné hmoty a sazby základních náhrad za použití vozidla soud odvíjel od vyhlášek MPSV [číslo] Sb., [číslo] Sb. a [číslo] Sb., výši parkovného zástupkyně žalobce doložila jednotlivými účtenkami; 4/ náhradou za promeškaný čas cestou k jednotlivým jednáním soudu v celkové částce 2.400 Kč, vždy celkem 6 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s každou jednotlivou cestou na jednání soudu ze sídla zástupkyně žalobce do sídla soudu a zpět (ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; 5/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 10.510 Kč. K položkám pod body 1/ až 4/ je dále třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty v zákonné sazbě 21 %. Náhrada nákladů řízení žalobce tak celkem činí 104.269,80 Kč.

45. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.