13 C 60/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , insolvenční správce dlužníka Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 503 558 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 503 558 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 4. 9. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 083,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice 74,8% státem vynaložených nákladů tohoto řízení, jejichž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice 25,2% státem vynaložených nákladů tohoto řízení, jejichž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 1. 9. 2015 ve znění jejich doplnění, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 673 085 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že jako pojistník uzavřela svým jménem na účet dlužníka, společnosti , právnická osoba, ., s žalovanou jako pojistitelem, dne 24. 5. 2011 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí (pojištění podnikatelských rizik). Pojištění se vztahovalo i na položky v pojistné smlouvě specifikované jako N20 a N21 – hala – výkrm prasat, parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, (dále jen „majetek“). Strany pojistné smlouvy si sjednaly připojištění pro úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci s limitem ročního pojistného plnění ve výši 750 000 Kč. Dne 1. 9. 2011 došlo ke vzniku pojistné události spočívající v úmyslném poškození majetku, přičemž celková škoda, stanovená znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , dosáhla výše 1 780 600 Kč. Žalobkyně uplatnila nárok z pojistného plnění dle předmětné pojistné smlouvy u žalované, a ta určila, že celkové pojistné plnění po odpočtu spoluúčasti a uplatnění podpojištění činí 241 442 Kč. Po odečtení dlužného pojistného ve výši 71 915 Kč pak určila k vyplacení částku ve výši 169 527 Kč. Žalobkyně se tedy domáhá doplacení pojistného plnění, když má za to, že žalovaná při výpočtu nesprávně uplatnila podpojištění. Pojistné plnění tak dle žalobkyně mělo být ve výši 750 000 Kč, po započtení spoluúčasti 5 000 Kč a dlužného pojistného ve výši 71 915 Kč, tak mělo být vyplaceno 673 085 Kč.Žalovaná k podané žalobě uvedla, že nárok neuznává v plném rozsahu. Učinila nesporným, že mezi stranami byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění podnikatelů, jíž bylo mj. sjednáno pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí – pojištění podnikatelských rizik s počátkem pojištění od 24. 5. 2011. Dále uvedla, že ve smyslu § 41 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je oprávněna uplatnit námitku podpojištění stanovil-li pojistník pojistnou částku pro pojištěnou stavbu nebo jinou věc v částce nižší o 15 % a více procent. Zde bylo znaleckým posudkem zjištěno, že na budově N20 byla pojistná částka stanovena o 77% nižší a na budově N21 o 84% nižší. K výpočtu pojistného plnění dále uvedla, že z důvodu absence pojištění pro případ odcizení věcí stanovila u pojištěných budov cenu odcizených konstrukcí každé z budov, jejíž náhradu nelze zahrnout do pojistného plnění a byla také zjištěna časová cena budov, která byla zjištěna pro budovu N20 4 506 569 Kč a pro budovu N21 6 393 546 Kč, tedy nižší než 30% nové ceny, pak lze poskytnout plnění nejvýše do časové ceny budov.Podáním ze dne 9. 2. 2018 vzala žalobkyně žalobu co do částky 169 527 Kč s příslušenstvím zpět, s tím, že tato částka jako pojistné plnění byla žalovanou po podání žaloby dne 2. 9. 2015 zaplacena. Na ústním jednání dne 12. 2. 2018 tak bylo řízení co do částky 169 527 Kč spolu s příslušenstvím, ve smyslu ust. § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), zastaveno.Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne 23. 5. 2011 spolu žalobkyně, jako pojistník, a žalovaná, jako pojištěný, uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění podnikatele, s počátkem pojištění 24. 5. 2011 (pojistná smlouva č. , hodnota, o pojištění podnikatele ze dne 23. 5. 2011, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku podnikatelů , Anonymizováno, (dále jen „VPPMP 2005“), doplňkové pojistné podmínky pro pojištění staveb k podnikání , Anonymizováno, (dále jen „DPPSP2“). Předmětem pojištění byly nemovitosti označené jako položky N01-N025 s uvedením pojistné částky ke každé věci, pojištěné byly pak věci postižené pojistnou událostí ze dne 1. 9. 2011 – pod položkou N20 – hala výkrm prasat, parc. č. , Anonymizováno, – žalobkyní určená pojistná částka 4 184 000 Kč a pod položkou N21 – hala výkrm prasat, parc. č. , Anonymizováno, s žalobkyní určenou pojistnou částkou 4 184 000 Kč, pojistné u obou ve výši 2 881 Kč. Spoluúčast na škodě byla sjednána ve výši 5 000 Kč. V rámci připojištění sjednáno pojištění nebezpečí úmyslného poškození nebo zničení věci (čl. 2 bod 3 DPPSP2) s limitem maximálního ročního plnění ve výši 750 000 Kč. Dle čl. 3 odst. 1 VPPMP 2005 se pojistnou událostí rozumí nahodilá skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterým je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění. Dle čl. 5 VPPMP 2005 pojistník stanoví v pojistné smlouvě horní hranici plnění na vlastní odpovědnost, pojistné plnění je omezeno horní hranicí, ta se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění, rozhodující je nižší částka. Výše pojistné částky má pro každou pojištěnou věc nebo soubor věcí odpovídat pojistné hodnotě pojištěné věci nebo souboru věcí, nejedná-li se o limit plnění. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. V pojistné smlouvě mohou být sjednány limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci, soubory věcí, náklady a pro jednotlivá pojistná nebezpečí. Dle čl. 2 DPPSP2 pojištěné věci (nemovitosti včetně položky N020 a N021) byly pojištěny pro případ poškození nebo zničení těchto věcí v důsledku působení těchto pojistných nebezpečí: požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu; povodeň nebo záplava; vichřice nebo krupobití; sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin; pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů; tíha sněhu nebo námrazy; zemětřesení; voda vytékající z vodovodních zařízení; přetlak nebo zamrzání vody. Pro případ, že si to strany sjednají je pojištěno i nebezpečí odcizení věci krádeží vloupáním nebo loupeží, to však nebylo součástí výše uvedené pojistné smlouvy, avšak bylo sjednáno, pojištění pro pojistné nebezpečí úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci. Dle čl. 3 DPPSP2 pojistnou hodnotou pojištěných věcí je nová cena těchto věcí. Dle čl. 5 odst. 2 DPPSP2 pokud bezprostředně před vznikem pojistné události byla časová cena pojištěné stavby nebo pojištěné věci nižší než 30% její nové ceny, pojišťovna poskytne plnění byla-li pojistnou událostí pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby jí pojišťovna vyplatila částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení a jiného znehodnocení opravovaných částí bezprostředně před pojistnou událostí, a to nejvýše do časové ceny pojištěné věci. Takto stanovenou částku sníží pojišťovna o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozené věci. Dle čl. 2.4 pojistné smlouvy ze dne 23. 5. 2011 pokud pojistná částka není nižší o více jak 15 procent než částka odpovídající pojistné hodnotě pojištěné stavby nebo jiné pojištěné věci, pojistitel pro toto pojištění neuplatní podpojištění ve smyslu § 41 zákona o pojistné smlouvě.Žalobkyně nahlásila škodu na pojištěných halách, které jsou v jejím vlastnictví, která byla zjištěna 1. 9. 2011 (zápis o prohlídce škody na majetku ze dne 5. 10. 2011, informace o pozemku p.č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ). Následně byli odsouzeni , jméno FO, a , jméno FO, pro přečin krádeže, když v období od května 2011 do 5. 9. 2011 v areálu společnosti , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , postupně nechali ze staveb hal, určených pro živočišnou produkci na pozemcích p.č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , spojené s halou na pozemku p.č. , Anonymizováno, , demontovat hliníkové opláštění obvodových zdí i vnitřních stěn a stropů, rovněž jiné kovové vybavení, které odcizili a jako hliníkový a železný sběr prodávali do sběrných surovin, takže způsobili škodu nejméně 195 405 Kč. Byla jim rovněž uložena povinnost zaplatit náhradu škody společně a nerozdílně poškozené organizaci , právnická osoba, . ve výši 195 405 Kč (rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 4. 2014, č.j. 2 T 83/2012-366).Ze znaleckého posudku č. 21/2021 zpracovaného znaleckým ústavem , adresa, učení technické v Brně, fakulta stavební, bylo zjištěno, že nová cena haly pod položkou N20 včetně projektové dokumentace činí 22 299 567,71 Kč a haly N21 činí 31 293 906,85 Kč. Výše přiměřených nákladů na opravu poškození, ke kterému došlo v důsledku poškození v přesně nezjištěných dnech v květnu až 5. 9. 2011 trestnou činností činí u haly N20 5 291 609,07 Kč a u haly N21 6 518 831,12 Kč. Cena odcizených částí u haly N20 činí 2 766 933,26 Kč, u haly N21 3 664 418,70 Kč, cena poškozených částí u haly N20 činí 2 522 404,65 Kč a u haly N21 činí 2 853 680,70 Kč, cena zbylých částí poté činí u haly N20 15 913 437 Kč a u haly N21 23 568 475,73 Kč. Výše opotřebení haly N20 a N21 byla stanovena ve výši 75%. Časová cena, tedy cena včetně opotřebení 75% činí včetně projektové dokumentace u haly N20 6 394 041,93 Kč a u haly N21 8 728 426,71 Kč. Časová cena odcizených částí u haly N20 činí 691 733,31 Kč, u haly N21 916 104,68 Kč, časová cena poškozených částí činí u haly N20 630 601,16 Kč a u haly N21 713 420,18 Kč. Ke znaleckému posudku byli vyslechnuti zpracovatelé znaleckého posudku, znalci , tituly před jménem, Et , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, během jednání dne 18. 4. 2023, kteří odkázali na závěry znaleckého posudku a dle soudu rovněž jeho závěry před soudem obhájili. Objasnili, že zbylé, využitelné části, byly ty části konstrukcí, které zůstaly na místě, které nebyly buďto odcizeny, nebo poškozeny vlivem odcizení nových konstrukcí. Zbytky poškozených věcí nebyly oceňovány, byly součástí zbytkové hodnoty stavby.Dle znaleckého posudku č. , hodnota, -19/2011 ze dne 7. 12. 2011 zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že znalec měl za úkol stanovené škody poškozením tří objektů hal na pozemcích: p.č. , Anonymizováno, v areálu Mavet , adresa, , vše k.ú. , adresa, . Původní stav před poškozením 1) hala na pozemcích p.č. , Anonymizováno, a 2) hala se spojovacím krčkem na pozemcích p.č. , Anonymizováno, spojená s halou na pozemku p.č. , Anonymizováno, – cena 10 900 110 Kč a současný stav hal 1) a 2) 9 119 510 Kč. Rozdíl cen a stanovení rozsahu poškození činí 1 780 600 Kč. V tomto posudku absentuje znalecká doložka a znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ji odmítl vyhotovit.Na majetek dlužník , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , sídlem , adresa, , , adresa, (usnesení , Anonymizováno, ze dne 13. 8. 2010, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, , usnesení , Anonymizováno, ze dne 10. 6. 2010, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, ). Ohledně vyplacení pojistného plnění probíhala mezi stranami komunikace, na místě byl přítomen likvidátor, na základě znaleckého posudku pak došla žalovaná k výši pojistného plnění k výplatě, o čemž žalovanou informovala (email ze dne 9. 1. 2013, ze dne 13. 12. 2012, ze dne 28. 1. 2015, ze dne 28. 8. 2015). Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne 1. 9. 2015 k plnění (výzva ze dne 1. 9. 2015, podací lístek, informace o zásilce). Žalovaná vyplatila žalobkyni dne 2. 9. 2015 pojistné plnění ve výši 169 527 Kč. Celkově přiznáno pojistné plnění 241 442 Kč, z této částky uhrazeno dlužné pojistné ve výši 71 915 Kč a částka 169 527 Kč zaslána na účet (informace o vyplacení pojistného ze dne 31. 8. 2015, doplňující informace).Během jednání dne 11. 4. 2019 byl vyslechnut svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalý správce areálu , právnická osoba, ., který uvedl k poškozeným halám, že byly z hliníkového pláštění, když v roce 2011 došlo k výraznému poškození, kdy někdo halu nesmyslně rozbil. Byly vytrhané plechy, zničené celé sendviče, poškozený strop, rozbité stěny, vytrhané. Byl tam pan , tituly před jménem, , jméno FO, , který dělal posudek a likvidátor z pojišťovny. Před poškozením neměla hala technologie, chyběly jedny dveře, podlahy nerozbité.Dále byl během jednání dne 11. 4. 2019 vyslechnut svědek , jméno FO, , zaměstnanec žalované, likvidátor, který uvedl, že po vzniku pojistné události proběhla prohlídka, kde byl kolega, poté, co svědek převzal spis kontaktoval pana , jméno FO, a dal mu na sebe kontakt. Při výpočtu pojistného plnění vycházel ze znaleckého posudku, který byl zpracován , tituly před jménem, , jméno FO, . Upřesnil, že podpojištění se počítá jako jistní částka. Limit plnění je pak až druhá fáze posudku likvidace majetku. Vypočítá se škoda, provede se odpočtení. Dále je limit maximální, který určuje maximální součet plnění v daném roce.Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Další dokazování, a to žalobkyní navrhovaným doplněním znaleckého posudku o určení ceny zbytků částí nahrazované poškozené věci, a to k datu pojistné události, soud zamítl, a to s ohledem na to, že dospěl k závěru, že má dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, přičemž se jevilo nehospodárné a nadbytečné ukládat znaleckému ústavu vypracování doplňku ke znaleckému posudku, když toto na výsledku řízení již nezmění ničeho.Po právní stránce soud posoudil právní jednání mezi účastníky dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění do 31. 3. 2012 (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 24. 5. 2011 (dále jen „občanský zákoník“) a ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Dle ust. § 2 odst. 3 občanského zákoníku: Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.“Dle ust. § 28 zákona o pojistné smlouvě: „(1) Není-li tímto zákonem stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. (2) Jde-li o soukromé pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného majetku. (3) Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění se v pojistné smlouvě stanoví i v případě, že se soukromé pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v případě podle odstavce 2, jestliže tomu odpovídá pojistný zájem. (4) V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše škody nepřesáhne hranici stanovenou v pojistné smlouvě. Lze také dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody způsobem stanoveným v pojistné smlouvě (spoluúčast). (5) Hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.“Dle ust. § 41 zákona o pojistné smlouvě: Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.“Dle ust. § 1970 občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.”Po zvážení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalované není po právu, když pojistné plnění, které bylo žalovanou vyplaceno ve výši 169 527 Kč, přesahovalo plnění, jehož výši by po uvážení závěrů znaleckého posudku, přiznal žalobkyni soud.Předmětem pojištění byly haly na výkrm prasat, jež byly objektem trestného činu výše uvedených pachatelů. Žalovaná měla předmět plnění pojištěný na úmyslné poškození nebo zničení věci – vandalismus (připojištění dle čl. 2 odst. 3 DPPSP), naopak neměla sjednáno připojištění pro pojistné nebezpečí odcizení věci krádeží vloupáním nebo loupeží. Pro správný výpočet pojistného plnění tak bylo v rámci znaleckého zkoumání zjišťováno, jaká část škody vznikla vandalismem a jaká část vznikla trestnou činností, k čemuž dospěl soud díky závěrům znaleckého posudku (bod 7 rozsudku).Hlavní rozkol mezi stranami pak spočíval v právním posouzení předmětné smlouvy, když žalobkyně namítala, že žalovaná nesprávně při výpočtu pojistného plnění uplatnila koeficient podpojištění ve smyslu ust. § 41 zákona o pojistné smlouvě. K tomuto je třeba zdůraznit, že uvedené zákonné ustanovení definující institut podpojištění má kogentní povahu, což vyplývá ze samotného smyslu a účele vymezení tohoto institutu. Dispozitivní povahu má pak ta část, která upravuje důsledky podpojištění.Soud se tedy zabýval jak ustanoveními zákonnými, tak obsahem pojistné smlouvy, přičemž v bodě 2.4 si strany sjednaly, že pokud pojistná částka není nižší o více jak 15 % než částka odpovídající pojistné hodnotě pojištěné stavby nebo jiné pojištěné věci, pojistitel pro toto pojištění neuplatní podpojištění ve smyslu § 41 zákona o pojistné smlouvě. Smluvní strany tak vyloučily podpojištění, avšak pouze za podmínek výše uvedených. Ze znaleckého posudku však bylo zjištěno, že pojistná částka je nižší, a to u budovy N20 o 81% a u budovy N21 o 87%. S ohledem na tyto závěry dospěl soud k tomu, že v souladu s čl. 2.4 pojistné smlouvy je na místě aplikovat § 41 zákona o pojistné smlouvě.Soud má tak za to, že žalovaná správně při výpočtu pojistného plnění aplikovala koeficient podpojištění, pro výpočet pojistného plnění bylo nutné snížit pojistné plnění v poměru výše pojistné částky k výši pojistné hodnoty pojištěného majetku v době pojistné události. S ohledem na to, že opotřebení předmětu pojištění bylo 75%, tedy časová cena pojištěné stavby byla nižší než 30% její nové ceny, žalovaná má poskytnout plnění následujícím způsobem: vyplatí částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení a jiného znehodnocení opravovaných částí bezprostředně před pojistnou událostí, a to nejvýše do časové ceny pojištěné věci, takto stanovenou částku sníží pojišťovna o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozené věci (čl. 5 odst. 2 DPPSP2).Na základě závěrů znaleckého posudku udělal soud následující závěr pro výpočet pojistného plnění:Pro budovu N20 činila pojistná částka 4 184 000 Kč, nová cena včetně projektové dokumentace byla zjištěna ve výši 22 299 568 Kč, koeficient podpojištění 0,1876 (4 184 000 : 22 299 568), časová cena stavby bezprostředně před vznikem škody 6 394 041,93 Kč, časová cena konstrukcí poškozených vandalismem 630 601 Kč x 0,1876 = 118 301 Kč.Pro budovu N21 činila pojistná částka 4 184 000 Kč, nová cena včetně projektové dokumentace byla zjištěna ve výši 31 293 907 Kč, koeficient podpojištění 0,1337 (4 184 000 : 31 293 907), časová cena stavby bezprostředně před vznikem škody 7 521 827 Kč, časová cena konstrukcí poškozených vandalismem 713 420 Kč x 0,1337 = 95 384 Kč.Za obě budovy by pak pojistné plnění činilo 213 685 Kč, spoluúčast byla sjednána ve výši 5 000 Kč a žalobkyně dlužila pojistné ve výši 71 915 Kč (213 685 – 76 915), po zhodnocení všeho uvedeného tak žalovaná měla žalobkyni na pojistné plnění z předmětné smlouvy vyplatit 136 770 Kč, přičemž žalovaná vyplatila na pojistném plnění dne 2. 9. 2015 žalobkyni částku 169 527 Kč.Žalobkyně nesouhlasila s aplikací § 41 zákona o pojistné smlouvě a namítala, že s ohledem na to, že byl stanoven limit pojistného plnění ve výši 750 000 Kč, pak není možné jej aplikovat. K tomuto argumentovala § 28 zákona o pojistné smlouvě. Tento právní konstrukt však soud považuje za nesprávný. Ustanovení § 28 zákona o pojistné smlouvě hovoří o tom, že v případě, že není možnost stanovit pojistnou hodnotu, stanoví se horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. V tomto případě se však jedná o pojištění majetku a hodnotu pojišťované věci (tedy předmětných hal) zcela jistě určit šlo a žalobkyně to také učinila. Nejedná se tak o druh pojištění, kde lze horní hranici pojistného plnění omezit tzv. limitem pojistného plnění, v tomto případě bylo možné pojistnou hodnotu určit a žalobkyně ji také určila. Smysl ust. § 41 zákona o pojistné smlouvě, který upravuje podpojištění, je narovnat případné zkrácení pojišťovny na pojistném, které je jí hrazeno právě s ohledem na pojistnou hodnotu, kterou si pojistník udá. Vzhledem ke skutečnosti, že je pojistná částka uvedena v pojistné smlouvě na návrh pojistníka a na jeho vlastní odpovědnost, je v jeho zájmu, aby se zabýval tím, zda pojistná částka původně stanovená v pojistné smlouvě odpovídá jejímu vývoji v čase, resp. pojistné hodnotě pojištěného majetku. Smluvní strany pojistné smlouvy si však mohou ujednat, že pojistné plnění sníženo nebude, což se však v tomto případě nestalo.S ohledem na závěry znaleckého posudku při zohlednění koeficientu podpojištění a zohlednění dlužného pojistného spoluúčasti, dospěl soud k závěru, že žalovanou poskytnuté plnění bylo dostačující a s ohledem na to tak žalobu v celém zbylém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky (bod II. výroku rozsudku) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch, žalobkyně v 25,2% svých žalobních požadavků, a to s ohledem na důvod zpětvzetí žaloby, co do částky 169 527 Kč, když k plnění žalovanou došlo až po podání žaloby. Žalovaná byla tedy úspěšná v 74,8% sporu. Soud proto uložil povinnost převážně neúspěšné žalobkyni nahradit převážně úspěšné žalované 49,6% žalovanou vynaložených nákladů řízení (v poměru odpovídajícím rozdílu poměru úspěchu žalované ve věci a poměru jejího neúspěchu). Žalovaná v řízení celkem vynaložil částku 4 200 Kč. Při určení výše nákladů řízení postupoval dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015. Žalované tak náleží paušální náhrada ve výši 300 Kč za každý ze 14 úkonů (vyjádření ve věci samé ze dne 14. 12. 2015,ze dne 12. 3.2018, ze dne 17. 2. 2022, příprava na jednání a za účast na jednání dne , právnická osoba, . 2018, dne 11. 4. 2019, dne 15. 12. 2022, dne 18. 4. 2023, dne 4. 5. 2023, za účast na místním šetření 16. 9. 2021). Pak 49,6% z částky 4 200 Kč představuje částku 2 083,20 Kč.Výrok III. a IV. rozsudku o náhradě nákladů státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Státu vznikly náklady na znalečném a svědečném. Jelikož žalobkyně měla ve věci částečný úspěch z 25,2%, soud jí uložil povinnost uhradit náklady státu z 74,8%, a žalovanému, který byl z 25,2 % neúspěšný soud uložil povinnost uhradit část nákladů státu právě v této výši. V průběhu řízení vznikly státu náklady řízení představující částku 3 512 Kč, která byla v souladu s pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 7. 2019, č.j. 13 C 60/2015-103 svědkovi , tituly před jménem, , jméno FO, vyplacena jako náhrada za náklady spojené s podáním svědecké výpovědi dne 11. 4. 2019, dále částkou ve výši 67 829,54 Kč, která byla v souladu s pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 3. 2022, č.j. 13 C 60/2015-226, vyplacena znaleckému ústavu Vysokému učení technickému v Brně za podaný znalecký posudek a náklady v podobě znalečného za podání znaleckého výslechu při ústním jednání dne 18. 4. 2023, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.