13 C 92/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 131 835,30 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba podaná žalobkyní dne [datum] ve znění změny žaloby ze dne [datum], aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 131 835,50 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 59 253,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 158 210 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh žalované na zálohách na úhradu nákladů za poskytnuté služby spojené s užíváním bytu, které žalovaná nehradila v plné výši dle příslušných evidenčních listů. Po připuštění změny žaloby a částečném zastavení řízení, o nichž bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6.5.2021, č.j. 13 C 92/2019-73, se žalobkyně nadále domáhala zaplacení částky 131 835,30 Kč, která odpovídá nedoplatkům vyplývajícím z vyúčtování za roky 2014 – 2018, k jejichž úhradě je žalovaná povinna, a které neuhradila. Žalobkyně specifikovala nedoplatky za zúčtovací období takto: v roce 2014 činily náklady na služby 58 919,90 Kč, fond oprav 27 300 Kč, celkový náklad 86 219,90 Kč. Žalovaná uhradila na zálohách 48 615 Kč. Nedoplatek žalované tak činí 37 604,90 Kč. V roce 2015 činily náklady na služby 26 293,60 Kč, fond oprav 27 300 Kč, celkový náklad 53 593,60 Kč. Žalovaná uhradila na zálohách 29 508 Kč. Nedoplatek žalované tak činí 24 085,60 Kč. V roce 2016 činily náklady na služby 23 838,30 Kč, fond oprav 27 300 Kč, celkový náklad 51 138,30 Kč. Žalovaná uhradila na zálohách 26 000 Kč. Nedoplatek žalované tak činí 25 138,30 Kč. V roce 2017 činily náklady na služby 23 733,20 Kč, fond oprav 27 300 Kč, celkový náklad 51 033,20 Kč. Žalovaná uhradila na zálohách 26 000 Kč. Nedoplatek žalované tak činí 25 033,20 Kč. V roce 2018 činily náklady na služby 24 673,30 Kč, fond oprav 27 300 Kč, celkový náklad 51 973,30 Kč. Žalovaná uhradila na zálohách 32 000 Kč. Nedoplatek žalované tak činí 19 973,30 Kč. Vyúčtování vyhotovuje [právnická osoba] N. [příjmení], která poskytuje žalobci služby související se správou domu. Nedílnou součástí vyúčtování za roky 2015 a následující je příloha obsahující detailní rozúčtování nákladů za vytápění, ohřev TUV, vodné a stočné. Žalobkyně dále uvedla, že informace uvedené ve vyúčtování vychází z předepsaných záloh a nikoli záloh skutečně uhrazených ze strany žalované. Skutečně uhrazené zálohy poté vyplývají z položky„ stav k …“ a v položce„ NEDOPLATEK“. Žalobkyně souhlasí s tvrzením žalované, že proti vyúčtování podávala každý rok námitky, žalobkyně má za to, že na námitky žalované reagovala a vše potřebné jí řádně vysvětlila.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že tuto v celém rozsahu neuznává. Má za to, že žalobkyně nedoložila oprávněnost požadovaných měsíčních záloh ve výši 4 359 Kč, když tuto částku požaduje pouze na základě evidenčního listu ze dne [datum], který byl vydán za jiných okolností. Žalovaná se v bytové jednotce v předmětných obdobích nezdržovala více než pár dní v týdnu, a proto hradila zálohy v nižší výši. Žalobkyně také nijak neprokázala skutečnou výši spotřebovaných služeb. Žalovaná dále zpochybnila aktivní legitimaci žalobkyně, za kterou udělily plnou moc dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ačkoliv těmto dle údajů v obchodním rejstříku uplynulo funkční období. Žalovaná rovněž upozornila na nemožnost žalovat zálohy po vyúčtování služeb a odkázala na judikaturu vyšších soudů. Žalovaná dále uplatnila námitku promlčení pohledávky z vyúčtování za rok 2014, 2015 a 2016. Žalovaná má za to, že pokud vyúčtování za rok 2017 a 2018 bylo provedeno řádně, vyplývá z něj přeplatek na zálohách uhrazených žalovanou. V opačném případě vyúčtování řádné nebylo a žalované na jeho základě nevznikla povinnost k úhradě nedoplatků. Žalovaná pravidelně předmětná vyúčtování reklamovala, žalobkyni sdělovala, že v bytě dlouhodobě nepobývá, avšak na tyto reklamace bylo reagováno až novým evidenčním listem v prosinci 2020, na základě kterého jí byly zálohy na služby sníženy. Na základě podaných reklamací však žalované nebyla předmětná vyúčtování nikdy řádně vysvětlena. Dle žalované by tak žaloby měla být zamítnuta, neboť předmětná vyúčtování nebyla vyhotovena v souladu s § 7 odst. 2 zákona o službách. Žalovaná v průběhu řízení rovněž uvedla, že po vysvětlení žalobkyní je již patrné, jak dospěla k částkám na vyúčtování, nicméně k tomuto vysvětlení došlo až v průběhu řízení a na reklamace žalované podávané po jednotlivých vyúčtováních se jí podobného vysvětlení nedostalo.

3. Mezi účastníky řízení je nesporná výše záloh uhrazených žalovanou za předmětná období ve výši 85 000 Kč.

4. V řízení bylo nejprve posouzeno, zda osoby, které udělily plnou moc advokátce k podání žaloby v této věci, byly oprávněny jednat za žalobkyni. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla v obchodním rejstříku zapsána jako předseda výboru ke dni [datum], [jméno] [příjmení] zapsána jako člen výboru od [datum]. Z obsahu stanov soud zjistil, že funkční období členů volených orgánů činí 3 roky, počíná zvolením a končí uplynutím funkčního období nebo zvolením nového člena. Dle čl. 4 Stanov přísluší do výlučné pravomoci shromáždění rozhodování o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek. Ze zápisu [číslo] 2016 ze 13. schůze shromáždění vlastníků jednotek konané dne [datum] soud zjistil, že na tomto shromáždění došlo ke zvolení členů výboru ve složení T. [příjmení] [příjmení], R. [příjmení], V. [příjmení]. Z pozvánky na shromáždění společenství vlastníků jednotek domu ul. [adresa], [obec a číslo], soud zjistil, že schůze se měla konat dne [datum] od 18:00 hod. Jedním z bodů programu byla rovněž volba výboru. Dle prezenční listiny k tomuto shromáždění bylo přítomno 55,46 % vlastníků. Na prezenční listině bylo původně datum [datum], které bylo přeškrtnuto a nahrazeno datem [datum]. Porovnáním prezenční listiny a udělených plných mocí, které se naprosto shodovaly s touto prezenční listinou, kdy na plných mocech bylo vyznačeno datum těsně předcházející datum schůze [datum], soud dospěl k závěru, že se jedná o prezenční listinu ke shromáždění konanému dne [datum], na kterém byl zvolen nový výbor SVJ. Na základě výše uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána osobami, které byly ke dni podání žaloby, a udělení plné moci zástupci k podání žaloby, oprávněny jednat za žalobkyni.

5. Z vyúčtování tepla, vody a služeb za rok 2013 soud zjistil, že celkový nedoplatek činil 9 355 Kč. Za teplo byly stanoveny zálohy ve výši 9 408 Kč, nedoplatek činil 1 352,50 Kč, za ohřev TUV byly stanoveny zálohy 6108 Kč, nedoplatek činil 393,30 Kč, za vodné a stočné byly předepsány zálohy ve výši 2 400 Kč, přeplatek činil 52,40 Kč, za ostatní služby byly předepsány zálohy ve výši 34 392 Kč a vznikl nedoplatek ve výši 79,60 Kč Celkem byl tak rozdíl mezi předepsanými zálohami ve výši 52 308 Kč a skutečnými náklady ve výši 54 081 Kč, celkem 1 773 Kč za rok 2015.

6. Z vyúčtování tepla, vody a služeb za rok 2014 soud zjistil, že celkový nedoplatek činil 46 960 Kč (rozdíl oproti roku 2013 činí 37 605 Kč), přičemž dle sdělení žalobkyně je v tomto nedoplatku zahrnut i nedoplatek za rok 2013 (toto se vztahuje i k dalším vyúčtováním, kde v tomto údaji jsou zahrnuty i nedoplatky z minulých let), a ke všem vyúčtováním dále uvedla, že nedoplatek je počítán se skutečně zaplacenými zálohami ze strany žalované, nikoliv s předepsanými zálohami, a proto je výše skutečně uhrazených záloh z tohoto vyúčtování zřejmá. Ostatní informace na vyúčtování vycházejí z předepsaných záloh. Za teplo byly stanoveny zálohy ve výši 9 408 Kč, přeplatek činil 468,90 Kč, za ohřev TUV byly stanoveny zálohy 6108 Kč, nedoplatek činil 19 790,40 Kč, za vodné a stočné byly předepsány zálohy ve výši 2 400 Kč, nedoplatek činil 14 031,70 Kč, za ostatní služby byly předepsány zálohy ve výši 34 392 Kč a vznikl nedoplatek ve výši 558,70 Kč Celkem byl tak rozdíl mezi předepsanými zálohami ve výši 52 308 Kč a skutečnými náklady ve výši 86 219,90 Kč, celkem 33 912 Kč za rok 2014.

7. Z vyúčtování tepla, vody a služeb za rok 2015 soud zjistil, že celkový nedoplatek činil 71 046 Kč (rozdíl oproti roku 2014 činí 24 086 Kč). Za teplo byly stanoveny zálohy ve výši 9 408 Kč, přeplatek činil 3 049,50 Kč, za ohřev TUV byly stanoveny zálohy 6108 Kč, nedoplatek činil 4 557,50 Kč, za vodné a stočné byly předepsány zálohy ve výši 2 400 Kč, přeplatek činil 427,50 Kč, za ostatní služby byly předepsány zálohy ve výši 34 392 Kč a vznikl nedoplatek ve výši 205,10 Kč Celkem byl tak rozdíl mezi předepsanými zálohami ve výši 52 308 Kč a skutečnými náklady ve výši 53 593,60 Kč, celkem 1 286 Kč za rok 2015.

8. Z vyúčtování tepla, vody a služeb za rok 2016 soud zjistil, že celkový nedoplatek činil 96 184 Kč (rozdíl oproti roku 2015 činí 25 138 Kč). Za teplo byly stanoveny zálohy ve výši 9 408 Kč, přeplatek činil 1 708,20 Kč, za ohřev TUV byly stanoveny zálohy 6108 Kč, přeplatek činil 1 199 Kč, za vodné a stočné byly předepsány zálohy ve výši 2 400 Kč, nedoplatek činil 1 234,40 Kč, za ostatní služby byly předepsány zálohy ve výši 34 392 Kč a vznikl nedoplatek ve výši 503,10 Kč Celkem byl tak rozdíl mezi předepsanými zálohami ve výši 52 308 Kč a skutečnými náklady ve výši 51 138,30 Kč, celkem - 1 170 Kč za rok 2016.

9. Z vyúčtování tepla, vody a služeb za rok 2017 soud zjistil, že celkový nedoplatek činil 121 217 Kč (rozdíl oproti roku 2016 činí 25 033 Kč). Za teplo byly stanoveny zálohy ve výši 9 408 Kč, přeplatek činil 2 896,40 Kč, za ohřev TUV byly stanoveny zálohy 6108 Kč, nedoplatek činil 735,20 Kč, za vodné a stočné byly předepsány zálohy ve výši 2 400 Kč, nedoplatek činil 704,20 Kč, za ostatní služby byly předepsány zálohy ve výši 34 392 Kč a vznikl nedoplatek ve výši 172,20 Kč Celkem byl tak rozdíl mezi předepsanými zálohami ve výši 52 308 Kč a skutečnými náklady ve výši 51 033,20 Kč, celkem - 1 275 Kč za rok 2017.

10. Z vyúčtování tepla, vody a služeb za rok 2018 soud zjistil, že celkový nedoplatek činil 141 190 Kč (rozdíl oproti roku 2017 činí 19 973 Kč). Za teplo byly stanoveny zálohy ve výši 9 408 Kč, přeplatek činil 2 453,10 Kč, za ohřev TUV byly stanoveny zálohy 6108 Kč, nedoplatek činil 630,30 Kč, za vodné a stočné byly předepsány zálohy ve výši 2 400 Kč, nedoplatek činil 1 297,90 Kč, za ostatní služby byly předepsány zálohy ve výši 34 392 Kč a vznikl nedoplatek ve výši 190,20 Kč Celkem byl tak rozdíl mezi předepsanými zálohami ve výši 52 308 Kč a skutečnými náklady ve výši 51 973,30 Kč, celkem - 335 Kč za rok 2018.

11. Z vyúčtování nákladů na teplo a vodu za rok 2015 – 2018 vyplývají celkové náklady za vyúčtovací období, stavy měřidel, avšak výše zaplacených a skutečně zúčtovaných záloh z těchto podrobných vyúčtování nevyplývá.

12. Z emailové komunikace mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná obdržela dne [datum] od [jméno] [příjmení] z J. N. [příjmení] – spol. s r. o. vyúčtování služeb za rok 2015, stejného dne žalovaná požádala o vysvětlení dlužné částky, když v bytě více než dva roky nebydlí a byt užívá pouze jako skladiště. Dne [datum] obdržela žalovaná email od [jméno] [příjmení] s odpovědí, že žalovaná hradí menší zálohy, než jí jsou předepsány, její jednotka nebyla zpřístupněna k odečtu vodoměrů, a proto jí byla účtována průměrná spotřeba vodného a stočného. I v případě, že je byt užíván jako skladiště, je žalovaná povinna hradit zálohy dle vyúčtování. Dále žalovanou požádal o úhradu nedoplatku a řádné placení záloh tak, aby nevznikal další nedoplatek. Žalovaná na tento email odpověděla dne [datum], že zpřístupní byt, aby mohly být provedeny odečty. Zálohu platí v nižší výši proto, že ani topení ani voda není v bytě čerpána.

13. Z opakované výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] s datem přijetí v advokátní kanceláři JUDr. [příjmení] s datem [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 138 807 Kč nejpozději do 10 kalendářních dnů od doručení výzvy. Dále je připojeno stanovisko k placení záloh na plnění spojená s užíváním bytu s odkazy na zákonná ustanovení občanského zákoníku, zákona o službách, a vyhlášky č. 269/2015 Sb. Náklady na vodné a stočné jsou dle výzvy rozdělovány mezi vlastníky bytových jednotek podle skutečné spotřeby určené z příslušných měřidel. Zálohy uhrazené za zúčtovací období jsou vždy po jeho skončení řádně vyúčtovány ve vztahu k nákladům rozděleným mezi vlastníky bytových jednotek v domě v souladu s výše uvedeným.

14. Z reklamace vyúčtování služeb za rok 2017, s dodejkou ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná reklamovala vyúčtování za rok 2017, dopis byl adresován panu [příjmení]. V reklamaci žalovaná uvádí, že v bytě netopí, neboť se v něm nikdy nezdržovala v zimních měsících. Rovněž další předepsané zálohy nepovažuje za adekvátní, neboť byt užívá jen minimálně. Požádala o úpravu zálohy ve všech položkách a dále označuje vyúčtování za nesrozumitelné a těžko přezkoumatelné z hlediska správnosti jednotlivých údajů. Žalovaná dále požádala o bližší specifikaci a vysvětlení účtovaného nedoplatku ve výši 121 217 Kč.

15. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala o snížení záloh na její bytovou jednotku, neboť v bytě nebydlí trvale a tráví v něm pouze část roku, a tedy spotřeba služeb je nižší než s jakou jsou zálohy spočítány.

16. Z doplnění dopisu ze dne [datum], které je datováno dne [datum], soud zjistil, že žalovaná informovala pana [příjmení] o placení záloh na účet č. [bankovní účet]. Namítla promlčení u nedoplatků za období platnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a dále upozornila na pronajímání ostatních bytů v domě turistům, kdy se v bytě nenachází počet nahlášených osob.

17. Z dopisu žalované ze dne [datum], který byl adresován paní [příjmení], soud zjistil, že žalovaná opětovně reklamovala vyúčtování a dlužné částky. Chtěla již několikrát snížit zálohy, neboť byt neužívá, a z tohoto důvodu platila na zálohách méně, než jí byly zálohy nastaveny. Dále uvádí, že by byla ráda, aby se reálně spočítala spotřeba služeb v její bytové jednotce, avšak odmítá platit částky, které nejsou podloženy a jejichž vyúčtování není srozumitelné.

18. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci. Některé důkazy se vztahovaly k předepsaným zálohám, které po změně žaloby nejsou předmětem řízení, nebo k výši zaplacených záloh, kdy tato skutečnost byla učiněna nespornou.

19. Z nesporných skutečností a provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalované jako vlastníkovi bytové jednotky v domě ul. [adresa] [obec a číslo], byly předepsány zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky, které však žalovaná neplatila v předepsané výši, neboť se v bytě trvale nezdržovala. Na zálohách na služby zaplatila za roky 2014 – 2018 celkem částku 85 000 Kč, přičemž na základě provedených vyúčtování za předmětné roky jí byl vyúčtován nedoplatek na služby v celkové výši 131 835,30 Kč. Žalovaná proti předmětným vyúčtováním podávala námitky, kterým nebylo vyhověno, a žádala o snížení předepsaných záloh s odůvodněním, že byt nevyužívá, čemuž rovněž nebylo vyhověno. Žalovaná na nedoplatky z vyúčtování neuhradila ničeho.

20. Podle § 1181 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z“), platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

21. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zák. o službách“), má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

22. Podle § 7 odst. 1 zák. o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 stejného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

23. Podle § 8 odst. 1 zák. o službách na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Podle odst. 2 stejného ustanovení případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

24. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že vyúčtování služeb za roky 2014 – 2018 provedená žalobkyní, nebyla vyúčtování řádná dle § 7 odst. 2 zák. o službách, jelikož z vyúčtování nevyplývá výše skutečně uhrazených záloh, a jak byly tyto zálohy započteny na náklady bytové jednotky, ačkoliv žalobkyni již ke dni vyúčtování skutečná výše uhrazených záloh byla známa. V této souvislosti soud odkazuje na následující rozhodnutí, se kterými se plně ztotožňuje, kdy judikatura k otázce řádnosti vyúčtování za služby je sjednocena, a to zejména na rozsudek NS ze dne 26.8.2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, podle kterého„ Soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování služeb zkoumá, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky.“ Nejvyšší soud v tomto rozsudku dále uvedl, že„ O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2495/09). Tyto právní závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování.“ Dále soud poukazuje na rozsudek NS ze dne 6.5.2021, sp. zn. 26 Cdo 2734/2020, dle kterého„ nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále.“ 25. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že vyúčtování v podobě, v jaké byla žalobkyní nebo jejím správcem provedena, nejsou řádná, neboť z nich nevyplývá konkrétní výše záloh, které byly žalovanou za zúčtovací období uhrazeny. Jak žalobkyně sama uvedla, vyúčtování počítá s výší předepsaných záloh, a nikoliv záloh zaplacených. Výše zaplacených záloh je vypočitatelná z částky nedoplatku, avšak tato skutečnost vyplynula najevo až v průběhu řízení, kdy žalovaná na tento výpočet nebyla nikdy upozorněna a tento jí nebyl vysvětlen. Ani po tomto vysvětlení však soud nemůže souhlasit s tím, že by vyúčtování bylo vyúčtováním řádným, neboť výše skutečně uhrazených záloh je zákonným znakem řádného vyúčtování, musí být z vyúčtování zřejmá vlastníkům bytových jednotek, což však v tomto případě splněno nebylo. V žádném vyúčtování nebylo vysvětleno, jak správce dospěl ke konečnému nedoplatku. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a rozhodl o zamítnutí žaloby.

26. Jelikož vyúčtování provedená žalobkyní nebyla řádná, nenastala ani splatnost jednotlivých nedoplatků dle vyúčtování. Soud tak dále neposuzoval vznesenou námitku promlčení, neboť splatnost vyúčtování dosud nenastala.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 253,70 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 158 210 Kč sestávající z částky 7 460 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a z tarifní hodnoty ve výši 131 835,30 Kč (po připuštění změny žaloby a částečném zpětvzetí) sestávající z částky 6 380 za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. a z částky 3 190 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 970 Kč ve výši 10 283,70 Kč O zaplacení nákladů řízení advokátovi soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř.