14 C 10/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 7 324 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 5 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 324 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh žalobců, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům dalších 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 14. 11. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení 9 893 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům 7 324 Kč s příslušenstvím. Žalobci žalobou o náhradu škody způsobené nicotným rozhodnutím ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c), § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ odškodňovací zákon“), požadují odškodnění ve výši 7 324 Kč s příslušenstvím specifikovaném v žalobě, za nezákonné rozhodnutí, které vydal silniční správní úřad – Úřad městské části [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy (dále jen„ Silniční správní úřad“). Žalobci požadují jednak částku 2 000 Kč, která představuje úplatu za možnost užívání v žalobě specifikované pozemní komunikace, jejíž veřejné užívání bylo omezeno výše uvedeným nicotným rozhodnutím. Dále žalobci nárokují částku 3 993 Kč, která představuje náhradu nákladů zastoupení advokátem ve věci uzavření smlouvy o zřízení průjezdu s vlastníkem pozemku, na němž se nachází pozemní komunikace vedoucí ke garáži ve vlastnictví žalobců. Žalobci dále požadují na náhradě nákladů řízení směřujícího k prohlášení nicotnosti výše uvedeného rozhodnutí Úřadu částku 1 331 Kč za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších přepisů (dále jen„ advokátní tarif“).

2. Žalobci jsou vlastníky jednotky [číslo] – garáže, zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ Garáž“) která je vymezena v budově [část obce], [adresa], byt. dům, která je zapsána na [list vlastnictví], která je postavena na pozemku parc. [číslo] který je zapsán na [list vlastnictví], to vše v katastrálním území Krč, obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. Jedinou přístupovou komunikací ke Garáži je veřejně přístupná účelová komunikace (NN [číslo]) na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, která je ve vlastnictví pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Silniční správní úřad vydal dne 17. 9. 2018 rozhodnutí o povolení a omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci NN [číslo] (při ul. [ulice] a [anonymizována dvě slova], [obec a číslo]), která se nachází na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ Předmětná komunikace“), a to pod čj. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] (dále jen„ Nicotné rozhodnutí“). Nicotné rozhodnutí bylo vydáno na základě žádosti společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným členem správní rady a zároveň předsedou správní rady je pan [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], vlastník pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce]. V samotném Nicotném rozhodnutí byl žadatel ([právnická osoba]) označen rovněž za vlastníka Předmětné komunikace, ačkoliv vlastníkem pozemku je pan. Ing. [jméno] [příjmení] a není ani na jisto postaveno, kdo byl a je vlastníkem komunikace na něm umístěné. Na základě Nicotného rozhodnutí byl omezen veřejný přístup na veřejně přístupnou účelovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha (na Předmětnou komunikaci), a to svislým dopravním značením„ B1 – Zákaz vjezdu všech vozidel“ spolu s dodatkovou tabulkou„ E13 – Text nebo symbol“ s textem„ MIMO POVOLENÍ VLASTNÍKA POZEMKU“. Svislé dopravní značení bylo na základě Nicotného rozhodnutí osazeno, a to nejpozději v září roku 2019.

3. Žalobci nebyli účastníky řízení, v němž bylo vydáno Nicotné rozhodnutí, proto jim Nicotné rozhodnutí nebylo doručeno. Na základě Nicotného rozhodnutí však byli vyzváni dopisem právního zástupce Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 19. 11. 2019 k úhradě údajného bezdůvodného obohacení za bezplatné užívání. Vlastník pozemku takové bezdůvodné obohacení vyčíslil na částku ve výši 3 000 Kč za období let 2017 až 2019. Vlastník pozemku dále požadoval pravidelnou platbu částky ve výši 1 000 Kč ročně za užívání Předmětné komunikace. Na základě omezení veřejného užívání Předmětné komunikace a této výzvy vlastníka pozemku žalobci přistoupili k (a) k zajištění svého právního zastoupení ve věci týkající se Nicotného rozhodnutí a jednání s Ing. [příjmení] a (b) následně uzavřeli s vlastníkem pozemku, panem [příjmení] [jméno] [příjmení], dne 2. 8. 2020 smlouvu o zřízení práva průjezdu přes pozemek, která byla uzavřena pouze a jen z důvodu existence výše uvedeného Nicotného rozhodnutí. Žalobci na základě této smlouvy uhradili vlastníkovi pozemku celkově částku ve výši 2 000 Kč za rok 2020 i za celé období před rokem 2020.

4. Dne 14. 10. 2020 podali žalobci společně s dalšími vlastníky garáží ve stejné budově podnět k prohlášení nicotnosti Nicotného rozhodnutí. Dne 29. 1. 2021 vydal Magistrát hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP [číslo] [rok], čj. MHMP [číslo] [rok] [spisová značka] rozhodnutí, kterým výše uvedené Nicotné rozhodnutí prohlásil za nicotné v celém jeho rozsahu. Magistrát hlavního města Prahy přisvědčil, že skutečně mělo být vydáno opatření obecné povahy (vůči kterému mají dotčení vlastníci nemovitostí právo podat námitky a které se doručuje veřejnou vyhláškou na úřední desce příslušného správního úřadu). Nezákonným rozhodnutím vznikla žalobcům majetková škoda. Škoda vznikla tím, že (a) na základě Nicotného rozhodnutí museli žalobci zaplatit vlastníku Předmětné komunikace úplatu za přístup k účelové komunikaci, jejíž veřejná přístupnost byla nicotně omezena, (b) museli zaplatit náklady spojené s poskytnutím právních služeb v souvislosti s uzavřením smlouvy ve smyslu ad a/ tohoto výčtu a (c) museli zaplatit náklady spojené s poskytnutím právních služeb souvisejících s prohlášením nicotnosti Nicotného rozhodnutí.

5. Žalobci na základě uzavřené smlouvy zaplatili vlastníku Předmětné komunikace částku ve výši 2 000 Kč. Žalobci zaplatili za právní služby svého právního zástupce v této věci částku ve výši 7 108,75 Kč. Celkově tedy žalobcům vznikla škoda ve výši 9 108,75 Kč. S ohledem na vznik škody žalobci svůj nárok uplatnili u žalované, a to dne 13. 5. 2021. Žalovaná vyřídila žádost svým dopisem ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka] [číslo]), a to tak, že uznala, že se jedná o nezákonné rozhodnutí ve smyslu odškodňovacího zákona, avšak: 1) nepřiznala náhradu škody ve výši 2 000 Kč (úplata za možnost užívání pozemní komunikace, jejíž veřejná přístupnost a veřejné užívání bylo omezeno Nicotným rozhodnutím), 2) nepřiznala náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení ve věci uzavření smlouvy o zřízení práva (úplatného) průjezdu, 3) náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení přiznala pouze v částce 1 331 Kč.

6. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby jako zcela nedůvodné. Nárok na odškodnění žalobci uplatnili u žalované. Žalovaná žalobcům přiznala částku 1 331 Kč za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu spočívající v podání podnětu na prohlášení nicotnosti předmětného rozhodnutí. Žalovaná předně uvádí, že dle jejího názoru rozhodnutí Úřadu č. j. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] ze dne 17. 9. 2018 je možné považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná tedy nerozporuje existenci tvrzeného odpovědnostního titulu. Ovšem nárok na náhradu škody ve výši 2 000 Kč spočívající v úplatě za možnost užívání pozemní komunikace není dle žalované dán, neboť není splněna podmínka existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem (nicotným rozhodnutím) a vznikem tvrzené škody. Právním titulem, na základě něhož žalobci vynaložili finanční prostředky, nebylo nicotné rozhodnutí, nýbrž smlouva s Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2020, tedy soukromoprávní jednání. Lze rovněž pro úplnost dodat, že pokud tedy k uzavření smlouvy s Ing. [příjmení] došlo výhradně z důvodu existence nicotného rozhodnutí, měli žalobci možnost napadnout platnost samotné smlouvy a domáhat se vydání bezdůvodného obohacení po Ing. [anonymizováno]. Dle názoru žalované příčinná souvislost ve vztahu k tvrzenému odpovědnostnímu titulu rovněž absentuje i u požadovaných nákladů zastoupení advokátem ve věci uzavření smlouvy o zřízení průjezdu s vlastníkem pozemku, na němž se nachází pozemní komunikace vedoucí ke Garáži ve výši 3 993 Kč. Všechny tři úkony právní služby, za něž požadují odškodnění, se týkaly jednání o uzavření smlouvy o zřízení průjezdu přes pozemek, tedy jak je uvedeno výše, soukromoprávního jednání.

7. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: internetový výpis z katastru nemovitostí pro jednotku [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, internetový výpis z katastru nemovitostí pro budovu [část obce], [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha, internetový výpis z katastru nemovitostí pro pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo], odboru životního prostředí a dopravy ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] a usnesení č. j. [spisová značka] [spisová značka], výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne 19. 11. 2019, smlouva o poskytování právní pomoci ze dne 14. 1. 2020, smlouva o zřízení práva průjezdu přes pozemek ze dne 2. 8. 2020, podnět k prohlášení nicotnosti rozhodnutí ze dne 14. 10. 2020, rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 29. 1. 2021, sp. zn. S-MHMP [číslo] [rok], čj. MHMP [číslo] [rok] [spisová značka], Potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby ze dne 12. 8.2021 ve výši 2 000 Kč, faktura [číslo] Uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 13. 5. 2021, dopis žalované ze dne 6. 12. 2021, sp. zn. [spisová značka] [číslo], a seznam odměn a nákladů právního zástupce žalobců, z nichž zjistil tento skutkový stav:

8. Žalobci jsou vlastníky jednotky [číslo] – garáže, která je vymezena v budově [část obce], [adresa], byt. dům, která je zapsána na [list vlastnictví], která je postavena na pozemku parc. [číslo] který je zapsán na [list vlastnictví], to vše v katastrálním území Krč, obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. Jedinou přístupovou komunikací ke Garáži je veřejně přístupná účelová komunikace (NN [číslo]) na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, který je ve Ing. [jméno] [příjmení].

9. Dne 17. 9. 2018 vydal Úřad rozhodnutí pod zn. [spisová značka] [spisová značka] [číslo], jímž podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. povolil a omezil veřejný přístup na veřejně přístupnou účelovou komunikaci podle navržené situace, se zákresem dopravního omezení veřejnosti a veškerým navrhovaným dopravním značením pro parkování. Právní moc nastala ke dni 25. 9. 2018 (pozn. v předmětném rozhodnutí Úřadu je jako vlastník pozemku parc. [číslo] chybně označována společnost [právnická osoba], ovšem vlastníkem byl Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]; Ing. [příjmení] byl zároveň statutárním ředitelem společnosti [právnická osoba]).

10. Žalobci byli vlastníkem komunikace vyzváni k tomu, aby uhradili bezdůvodné obohacení za její užívání s argumentací, že„ není veřejnou komunikací“, neboť v době této výzvy existovalo pravomocné Nicotné rozhodnutí a bylo osazeno svislé dopravní značení zakazující vjezd každému, kdo nemá povolení vlastníka pozemku. Žalobci proto s vlastníkem komunikace uzavřeli předmětnou smlouvu, právním rozborem smlouvy pověřili advokáta a dle smluvního ujednání zaplatili úplatu za užívání„ neveřejné komunikace ve výši 2 000 Kč.

11. Dne 14. 10. 2020 byl Úřadu doručen podnět k prohlášení nicotnosti výše uvedeného rozhodnutí ze dne 17. 9. 2018. Podnět podali žalobci spolu s dalšími vlastníky garáží. Žalobci byli zastoupeni advokátem.

12. Dne 29. 1. 2021 vydal Magistrát hlavního města Prahy, Odbor pozemních komunikací a drah, Oddělení silničního správního úřadu, (dále jen„ Magistrát“) rozhodnutí č. j. MHMP [číslo] [rok] [spisová značka], jímž rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 9. 2018 prohlásil nicotným. Důvodem byla celá řada zásadních vad rozhodnutí. Zejména šlo o absolutní nedostatek formy, když dopravní značení mělo být upraveno opatřením obecné povahy a s tím související nedodržení procesních postupů ze strany Úřadu. Nadto bylo žádáno o souhlas se stanovením místní úpravy na účelové komunikaci, nikoliv o vydání jakéhokoliv rozhodnutí, šlo tedy o absolutní překročení žádosti.

13. Dne 10. 5. 2021 vydal Úřad usnesení č. j. [spisová značka] [spisová značka], jímž bylo řízení zastaveno neboť společnost [právnická osoba] vzala svoji žádost dne 1. 3. 2021 zpět.

14. Žalobci dne 13. 5. 2021 vyzvali žalovanou k odškodnění výše uplatněných nároků svého právního. Žalovaná následně svým vyjádřením k žádosti ze dne 6. 12. 2021 žalobcům přiznala částku 1 331 Kč za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu spočívající v podání podnětu na prohlášení nicotnosti předmětného rozhodnutí. Ostatní dílčí nároky specifikované v žádosti žalovaná zamítla s tím, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb.

15. Po právní stránce lze věc posoudit takto: mezi účastníky nebylo sporu o tom, že výše nicotné rozhodnutí je právním důvodem k odškodnění. Sporné je to, které dílčí nároky jsou způsobilé k odškodnění a v jaké výši.

16. Podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost (§ 8 odst. 1 OdpŠk) je zásadně splněna již po zrušení rozhodnutí, bez ohledu na výsledek dalšího řízení (samozřejmě pouze za předpokladu, že důvodem zrušení předmětného rozhodnutí byla jeho nezákonnost). Nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk je pravomocné (případně bez ohledu na právní moc vykonatelné) rozhodnutí, které bylo zrušeno nebo změněno příslušným orgánem pro nezákonnost. Otázka dalšího vývoje řízení může být relevantní pro zjišťování vzniku škody, případně nemajetkové újmy a eventuálně příčinné souvislosti. V některých případech je tedy konečný výsledek dalšího řízení po zrušení nebo změně rozhodnutí pro nezákonnost třeba zohlednit. I kdyby se však nezákonné rozhodnutí v dalším rozhodnutí ukázalo jako věcně správné (např. pokud rozhodnutí bylo zrušeno, ale jeho výrok byl totožný s výrokem konečného rozhodnutí ve věci), na jeho nezákonnosti ve smyslu § 8 OdpŠk to nic nezmění.

17. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím je současné splnění tří podmínek: 1) zrušení rozhodnutí pro nezákonnost, 2) vznik újmy a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy. V každém jednotlivém případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy je třeba zkoumat splnění uvedených tří podmínek, tedy rovněž to, zda ve sféře poškozeného vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí újma. V některých případech pak bude pro posouzení, zda újma ve sféře poškozeného vznikla, třeba znát konečný výsledek řízení po zrušení rozhodnutí.

18. Je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje.

19. Lze tak přisvědčit žalobcům, že prvotní příčinou následku spočívajícího v úbytku majetku žalobců ve výši 3 939 Kč a potažmo též v další částce ve výši 2 662 Kč (z toho již žalovanou uhrazena část ve výši 1 331 Kč) za zaplacení odměny advokátovi za zastoupení žalobců při kontraktačním procesu vedoucím k uzavřené smlouvě s J. [příjmení] o zřízení práva průjezdu přes pozemek a za zastoupení žalobců v řízení o prohlášení nicotnosti je předmětné nezákonné rozhodnutí a pozice žalobců, ve které se ocitli v důsledku Nicotného rozhodnutí.

20. Nicméně není důvodný nárok na zaplacení částky ve výši 2 000 Kč, kdy citovaná smlouva o zřízení práva průjezdu přes pozemek nemůže jako platná obstát a je třeba z tohoto vyvodit potřebné důsledky vůči osobě, která částku přijala, a proto nelze tuto částku vymáhat po státu, když vydání nicotného rozhodnutí již zde není relevantní příčinou vzniku škody. Soud tak zcela sdílí se žalovanou její právní argumentaci, že právním titulem, na základě něhož žalobci vynaložili finanční prostředky, nebylo nicotné rozhodnutí, nýbrž smlouva s Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2020, tedy soukromoprávní jednání.

21. Pokud jde o výši náhrady: předmětem právní služby v části náhrady škody při kontraktačním procesu vedoucím k uzavření smlouvy o zřízení práva průjezdu přes pozemek bylo opětující se plnění na dobu neurčitou. Dle § 8 odst. 2 advokátního tarifu je tarifní hodnotou pětinásobek hodnoty ročního plnění, s tím, že roční plnění bylo dle smlouvy ujednáno ve výši 1 000 Kč. Tarifní hodnota je tedy rovna částce 5 000 Kč (5 × 1000). Z tarifní hodnoty 5 000 Kč (§ 10 odst. 1 advokátního tarifu) je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby rovna částce ve výši 1 000 Kč (§ 7 advokátního tarifu). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobců zastupuje ve stejné věci ještě další osoby, dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu byla sazba mimosmluvní odměny snížena o 20 % na částku ve výši 800 Kč (1000 × 0,80). Právní zástupce žalobců v této věci vykonal tři úkony právní služby (když v podrobnosti se odkazuje na tabulku seznam odměn a nákladů. Společně s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál za každý úkon právní služby) se tedy celkem jedná o náhradu ve výši 3 300 Kč (3 × 800 + 3 × 300) + 21% sazba DPH, celkem tedy 3 993 Kč.

22. Zastupování žalobců advokátem v řízení o prohlášení nicotnosti je dle advokátního tarifu ohodnoceno tarifní hodnotou ve výši 5 000 Kč jako zastupování ve správním řízení (§ 10 odst. 1 advokátního tarifu). Z takové tarifní hodnoty je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby rovna částce ve výši 1 000 Kč (§ 7 advokátního tarifu). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobců zastupuje ve stejné věci ještě další osoby, dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu byla sazba mimosmluvní odměny snížena o 20 % na částku ve výši 800 Kč. Náhrada je důvodná za dva úkony právní: za úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, tedy převzetí a příprava zastoupení a dále úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, tedy návrh ve věci samé. Společně s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál za každý úkon právní služby) se tedy celkem jedná o náhradu ve výši 2 200 Kč + 21% sazba DPH, celkem tedy 2 662 Kč. Rozdíl mezi přiznanou náhradou a náhradou, na kterou mají žalobci nárok, je 1 331 Kč.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni přiznanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobci požadovali zákonný úrok z prodlení, soud upravil jeho výši na aktuální výši platnou v prvém dni prodlení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 893 Kč, přičemž tato částka představuje 45,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,69 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna u stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 324 Kč sestávající z částky 1 200 Kč (v souladu s ustanovením § 7 a § 12 odst. 4 AT byla odměna ve výši 1 500 Kč za každou osobu snížena o 20 %) za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. každého z žalobců a 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Celkem za oba účastníky 21 801 Kč.